Chtěl bych přesto říci, že tato
komise, která pracovala na šetření příčin
průrev hrází Dunaje došla k závěru,
že technickou příčinou obou průtrží
byla oslabená stabilita podloží dunajských
hrází, která buď byla narušena
sufózí, nebo prolomením pokryté vrstvy
u vzdušné paty hráze, které vzniklo
rovněž dlouhodobým působením
vysokého stavu vody.
Chtěl bych znovu jen podtrhnout to, že hlavní
příčina spočívá v tom,
že v tomto období byly vysoké vody, které
nejen že nemají pamětníka, ale v historii
nebyly zaznamenány vůbec. Např. stav přes
6 metrů byl 47 dní a stav přes 7 m vody nebyl
zaznamenán vůbec za 70 let, jak jsem již uvedl.
Mohl bych ukázat i ostatní léta, jak stavy
vypadaly.
Z toho vycházela komise a celkovou zprávu podá
vládě s konkrétními návrhy
a závěry. Posuzujeme současně i ta
opatření, která v současné
době byla navržena k upevnění hrází,
zda jsou dostačující nebo jestli je třeba
je ještě rozšířit.
Současně s tím bych chtěl odpovědět
i na otázku bagrování v Dunaji. Je skutečností,
že od r. 1886 nebylo dno Dunaje do r. 1948 prakticky bagrováno.
Ročně se nanášely 1 - 2 cm náplavů.
Teprve v r. 1948 se přikročilo k bagrování
dna asi v rozsahu 830 - 840 m3 ročně.
Jen za posledních 10 let bylo vybagrováno asi 8
380 000 m3. Asi před 4 lety bylo rozhodnuto,
aby byl vykonstruován nový korečkový
bagr, který by měl velkou kapacitu k bagrování
dna Dunaje. Skutečnost je, že teprve v letošním
roce tento bagr s kapacitou 500 m3 za hodinu byl dán
do provozu a v současné době je plně
vytížen. Mimoto byl dán do provozu i sací
bagr, který byl vyroben pro Sovětský svaz.
Sovětský svaz na naši žádost nám
jej ponechal. Bagr má za hodinu výkon 250 m3
naplaveného štěrku a písku. Dnes jsou
tedy v provozu 2 bagry s hodinovým výkonem 750 m3
za hodinu. Prakticky tudíž odstraňujeme zejména
ty náplavy, které byly v minulosti od r. 1886 do
r. 1948 zanedbány. Bagrování, které
se provádělo dříve, odstraňovalo
asi to množství náplavy, které ročně
prakticky voda na dno Dunaje přinášela.
Mimoto bylo v posledních letech prováděno
zpevňování kostry hrází, do
čehož bylo investováno za posledních
10 let asi 165 mil. Kčs a na odvodňování
Žitného ostrova asi 189 mil. Kčs. Tudíž
za posledních 10 let za rekonstrukce hrází
v délce asi 75 km a odvodnění Žitného
ostrova v rozsahu asi 79 000 ha bylo vynaloženo 354 mil.
Kčs. To byla opatření prováděná
do r. 1964. Opatření, která se navrhují
v současné době v důsledku protržení
hrází, se shrnují do dvou etap, o kterých
jsem v referátu hovořil a které mají
být skupinou expertů posouzeny v tom smyslu, zda
dostačují k trvalému zpevnění
hrází.
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
s. ministru Burianovi. Nyní promluví s. posl. Tymeš.
Posl. Harus: Soudruhu předsedo, navrhuji, aby zpráva,
o které s. ministr říká, že bude
předložena vládě, byla předložena
nejen předsednictvu, ale event. i plénu Národního
shromáždění.
Předseda NS s. Laštovička: Předpokládám,
že výsledky šetření budou zveřejněny.
Zpráva, již zveřejněna byla a nyní
probíhá další šetření,
které dotvrdí nebo rozšíří
předběžná zjištění,
takže obraz bude skutečně úplný.
Hovoří posl. Tymeš.
Posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi, komise zvolená
plénem Národního shromáždění
doporučuje, aby ke zprávě vlády o
přijatých opatřeních na odstranění
škod způsobených povodní na jižním
Slovensku a o postupu prací na obnově, bylo přijato
usnesení, kterým se zdůrazní význam
a závažnost projednávané otázky.
Komise doporučuje, aby v usnesení se ocenila práce
všech, kteří se podíleli na záchranných
pracích a na obnově postiženého území
a aby Národní shromáždění
se obrátilo s výzvou na všechny orgány
státu, patronátní okresy, dodavatelské
závody a obyvatelstvo, aby v dosavadním úsilí
nepolevily a pomáhaly postiženým oblastem se
stejnou pohotovostí a s plným porozuměním
jako dosud.
Návrh usnesení je v plném souladu se zprávou
vlády a provedenou diskusí. Pokud jde o doporučení
s. Turečkové, projedná je předsednictvo
Národního shromáždění.
Domníváme se, že není potřeba
je do usnesení zařazovat.
Komise doporučuje, aby Národní shromáždění
schválilo usnesení v tomto znění:
Národní shromáždění projednalo
ve své schůzi dne 12. listopadu 1965 zprávu
vlády o postupu prací na odstranění
škod způsobených povodněmi na jižním
Slovensku. Na základě podrobného rozboru
všech dosud provedených opatření Národní
shromáždění konstatuje, že odstraňování
následků živelné katastrofy a práce
na výstavbě poškozené oblasti pokračují
dobře. Společným úsilím bylo
vykonáno až dosud rozsáhlé dílo
k všestranné obnově normálního
života v postiženém území.
Práce na uzavření protržených
hrází jsou v podstatě skončeny a v
pracích na upevňování hrází
a na obnově funkcí odvodňovacích kanálů
a čerpacích stanic a na zabezpečení
pitné vody se úspěšně pokračuje;
současně je připravena další
etapa, sledující zvýšení bezpečnosti
dosavadního ochranného a odvodňovacího
systému a tím i celkové zlepšení
vodohospodářského režimu v celé
oblasti.
Postižené obyvatelstvo, jehož přechodná
evakuace byla po všech stránkách zabezpečena
bez jediné ztráty na životech a bez ohrožení
epidemií, pracuje znovu ve svých domovech na výstavbě
a obnově svých obcí a na obnovení
zemědělské výroby. Část
evakuovaných dětí, kterým byla v době
kritických dnů a po celé další
období věnována zvlášť pozorná
a převážně vzorná péče,
se již mohla vrátit ke svým rodinám;
o ostatní je nadále velmi dobře a všestranně
postaráno.
Na základě rychlé a operativně provedené
územní přípravy a vyřešení
finančních otázek probíhá výstavba
a obnova rodinných domků, vodních zdrojů,
veřejných i výrobních objektů
vcelku dobrým tempem. Jakmile to dovolilo opadnutí
záplavové vody, byly zahájeny také
zemědělské práce, takže nejvíce
postižené okresy Komárno a Dunajská
Streda splnily podzimní orbu jako první v Západoslovenském
kraji. Také ostatní podzimní zemědělské
práce a příprava jarních prací
je zabezpečena, postupně se provádí
přísun krmiv a doplnění základních
stád v živočišné výrobě.
Rychlý a celkový dobrý průběh
obnovovacích prací je výsledkem mimořádného
úsilí, dobré organizace a operativní
spolupráce orgánů vlády, Slovenské
národní rady a národních výborů,
zejména v Západoslovenském kraji a patronátních
okresů. O tyto výsledky se dále zasloužily
společenské organizace, družstva, podniky a
závody, jejichž pracovníci spolu se statisíci
našich dalších občanů přispěli
pohotově svou pomoci nejen bezprostředně
v kritickém období povodní, ale podílejí
se i dále na obnově a výstavbě postiženého
území.
Národní shromáždění vysoce
oceňuje dosud vykonanou práci. Zvláštní
dík si zaslouží obyvatelstvo postižených
oblastí, které velmi obětavě a ukázněně
se zúčastnilo na záchranných pracích
a příkladně pracuje na rychlé obnově
svých domovů. Národní shromáždění
zvláště hodnotí hrdinné činy
jednotek naší lidové armády, útvarů
ministerstva vnitra, požární ochrany a zdravotníků,
kteří zvládali v těžkých
podmínkách záchranné práce
a s nemenší obětavostí pomáhali
i při obtížném uzavírání
průtrží hrází, v odčerpávání
záplavové vody, při zabezpečování
potřeb evakuovaného obyvatelstva a při obnově.
Národní shromáždění zvláště
oceňuje pomoc, kterou při záchranných
pracích poskytovali postiženým příslušníci
sovětské a maďarské lidové armády.
Vysoké uznání a ocenění patří
současně všem, kteří se podíleli
na technickém řešení likvidace záplav
a jejich následků, starali se o evakuované
občany a jejich děti, prováděli zdravotní,
asanační a veterinární opatření,
řešili konkrétní postup při obnově
komunikací, spojů, bytového fondu, zemědělské
výroby a všech ostatních hospodářských
a občanských zařízení, jakož
i finanční otázky a náhrady.
Činorodá obětavost, jednota ve společném
úsilí orgánů státu a jeho občanů,
vpravdě soudružská vzájemná pomoc
a internacionální solidarita mezi občany
maďarské, slovenské a české národnosti
je výrazem nových opravdu bratrských vztahů
vytvořených pod vedením Komunistické
strany Československa v naší socialistické
společnosti v podmínkách našeho jednotného
socialistického státu a státoprávního
uspořádání.
Následky ničivé katastrofy nemohly však
být ani při dobrém postupu obnovovacích
prací dosud odstraněny. V současné
etapě je těžiště úkolů
ve zvládnutí výstavby, což předpokládá
především plynulý přísun
potřebného materiálu a operativní
spolupráci všech složek, které se na výstavbě
podílejí svépomocí, patronátními
závazky i dodavatelsky. Druhý rozhodující
úkol je vytvoření všech podmínek
pro plné obnovení zemědělské
výroby, která je základním zdrojem
obživy místního obyvatelstva a má značný
celostátní význam v produkci a v tržních
dodávkách zemědělských výrobků.
Pracovní úsilí družstevních rolníků
a pracovníků státních statků
v postižené oblasti je proto třeba všestranně
podpořit.
Národní shromáždění vyslovuje
přesvědčení, že všechny
orgány našeho socialistického státu,
patronátní okresy, dodavatelské závody,
stavební a dopravní organizace a všichni ostatní
pracovníci, kteří se na obnově postiženého
území dále podílejí, nepoleví
ve svém úsilí a splní své závazky
a úkoly se stejnou pohotovostí jako dosud.
Národní shromáždění vyzývá
poslance všech zastupitelských orgánů,
aby ve svých volebních obvodech aktivně působili
k tomu, aby tyto závazky a úkoly byly nadále
plněny přesně a pohotově, jak to plný
rozvoj výroby a život našich spoluobčanů
v postižené oblasti jižního Slovenska
vyžaduje. (Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
posl. Tymešovi.
Má, soudružky a soudruzi poslanci, někdo pozměňovací
návrhy nebo doplňovací návrhy k přednesenému
usnesení? Nemá.
Dám tedy hlasovat. Kdo souhlasí s usnesením,
jak je přečetl s. Tymeš? (Hlasuje se.)
Děkuji. Návrh usnesení je přijat jednomyslně.
Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vaším
jménem poděkoval srdečně předsednictvu
SNR za aktivní účast na jednání
pléna NS a vyslovil přesvědčení,
že spolupráce mezi našimi zastupitelskými
sbory se bude na základě četných nových
podnětů dále prohlubovat k rozvoji naší
socialistické společnosti. (Potlesk.) Děkuji
slovenským soudruhům.
Nyní přistoupíme k projednání
sedmého bodu pořadu, kterým je
7. Vládní návrh zákona (tisk 51)
o Československé tiskové kanceláři
a k projednání zprávy výborů
ústavně právního, výboru zahraničního
a výboru kulturního (tisk 58.)
Návrh odůvodnění z pověření
vlády ústřední ředitel ČTK
s. Sulek. Dávám mu slovo.
Ředitel ČTK s. Sulek:
Vážený soudruhu předsedo, soudružky
a soudruzi poslanci!
Po projednání v kulturním, zahraničním
a ústavněprávním výboru Národního
shromáždění je vám dnes předkládán
vládní návrh zákona o Československé
tiskové kanceláři. V návrhu zákona
je formulováno postavení a poslání
tohoto významného zpravodajského orgánu
Československé socialistické republiky. Dovolte
mi, abych podal vaší schůzi k některým
ustanovením této osnovy stručný výklad.
Vznik Československé tiskové kanceláře
je bezprostředně spjat se zrodem Československé
republiky. Československá tisková kancelář
byla založena 28. října 1918 a první
zpráva pod značkou ČTK se v našem tisku
objevila 29. října 1918. Od té doby, v celé
své historii, plnila ČTK úkoly zpravodajského
orgánu Československé republiky a byla jedním
z jejích význačných nástrojů
na úseku informací z domova i ze zahraničí.
Zpravodajství je velmi citlivou vnitropolitickou i zahraničně
politickou otázkou a proto se v historii ČTK odrážely
společenské síly, které rozhodovaly
o osudu a rozvoji našeho státu. Za první republiky
byla ČTK nástrojem buržoazní vlády.
Teprve po roce 1945 a zejména pak po roce 1948 se stala
v plném slova smyslu zpravodajským orgánem
československého lidu. V návrhu zákona
jsou stanoveny a charakterizovány úkoly tohoto zpravodajského
orgánu.