Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
poslanci Lukačovicovi, promluví poslanec Poledňák.
S. posl. Poledňák: Vážené
soudružky a soudruzi, moje diskusní vystoupení
je ulehčeno předchozím výkladem povereníka
školství a kultury SNR s. dr. Lúčana,
který ve svém vystoupení velmi podrobně
doplnil zprávu o činnosti SNR velmi konkrétními
fakty a údaji o rozvoji slovenského školství
a kultury.
Nicméně dovolte mi alespoň velmi stručnou
poznámku. Chtěl bych především
konstatovat, stejně jako to učinila řada
soudruhů již přede mnou, že zpráva
o činnosti SNR je bezpochyby velmi výmluvným
dokladem a velmi názorným svědectvím
o plánovitém a soustavném rozvoji Slovenska
ve všech odvětvích na základě
celostátních koncepcí přihlížejících
k potřebám a zvláštnostem jednotlivých
oblastí na Slovensku.
Chtěl bych současně konstatovat, že
SNR, která, jak je na mnoha místech dokumentu i
úvodního slova předsedy SNR s. M. Chudíka
zdůrazněno, opírajíc se o usnesení
ÚV KSČ, získala v této řídící
činnosti mnoho velmi cenných zkušeností
v organizování a řízení nových
průmyslových i zemědělských
oblastí. S celým tímto rozvojem, s výstavbou
nových míst, s výstavbou nových sídlišť
se mění postupně podmínky života,
protože především z této materiální
základny vyrůstají změny v myšlení
lidí.
S rozvojem průmyslu, s rozvojem velmi intenzívního
průmyslu, vyspělého průmyslu, moderního
průmyslu roste potřeba vzdělaných
a kvalifikovaných lidí.
Já bych se ve své poznámce chtěl velmi
stručně zabývat otázkou, která
se dotýká problematiky velice důležité,
kterou je samotný rozvoj vzdělanosti, rozvoj školství,
kultury a rozvoj vědy na Slovensku.
S. dr. Lučan ve svém výkladu podal velmi
podrobný a důkladný obraz celé této
činnosti. Bezpochyby nároky na vzdělanost,
na kvalifikaci s rozvojem průmyslové výroby
neobyčejně rychle rostou. Právě od
úrovně vzdělanosti a kvalifikace ve značné
míře odvisí, v jaké míře
jsou využívány nové průmyslové
kapacity a jak touto cestou vzdělanosti kvalifikace se
postupně obohacuje celý národní život.
Bylo zde již řečeno, jak v posledních
letech rozvoj školství a vzdělanosti prodělal
neobyčejně rychlý, prudký - neobávám
se říci - revoluční vývoj.
Nechci tu v žádném případě
snášet cifry, které by dokazovaly, jaké
ohromné kvantitativní změny prodělalo
slovenské školství v posledních 20 letech,
přihlédneme-li k situaci před druhou světovou
válkou. Chtěl bych konstatovat, že výsledek
je plodem úsilí v realizaci politiky naší
strany, politiky zásad naší vlády, které
řešení nejrůznějších
problémů výstavby socialismu zcela správně
vždy spojovaly s rozvojem a zvyšováním
vzdělanosti.
Bylo nejednou konstatováno, že vzdělání
a věda se stávají v současných
podmínkách rozvoje národního hospodářství
významnou materiální silou v celé
naší společnosti a že jde nyní
o to, jak toto vzdělání zlepšovat a
jeho kvalitu prohlubovat.
Domnívám se, že v současné době,
kdy stojíme před realizací v širším
rozsahu, kdy je přehodnocována řada ekonomických
jevů a faktorů, kdy se stanovují proporce
rozvoje národního hospodářství,
je nutno současně velice přesně stanovit
další upřesněnou koncepci rozvoje školství,
vzdělanosti a vědy. Samozřejmě, v
tomto směru jsou požadavky v celé naší
republice stejné. Stejné jsou požadavky na
budoucího technika, ať studuje v Bratislavě
nebo v Praze, stejné požadavky na technika, elektrotechnika,
inženýra, ať studuje na vysoké škole
v Plzni nebo v Košicích, stejné na vysokoškoláka
ekonoma, učitele a všechny ty, kteří
procházejí celým systémem našeho
školství. Chci tím říci, že
pozornost našich státních orgánů
a samozřejmě i pozornost orgánů SNR
a orgánů NS se musí v současné
době v daleko větší míře
zaměřit k jednomu společnému úsilí:
dát našemu školství takový obsah,
který bude přesně odpovídat potřebám
moderní socialistické společnosti. V tom
je rozhodně společný úkol všech
našich zastupitelských i řídících
orgánů.
Především z těchto zásad vycházel
i kulturní výbor NS při projednávání
činnosti v novém volebním období,
stejně jako řada dalších výborů
NS - jak tady bylo již řečeno - vycházela
ve své činnosti ze zcela logické návaznosti
na činnost komise pro školství a kulturu SNR.
S. dr. Lúčan se zde zmiňoval o společném
zasedání, které bylo provedeno. Chtěl
bych jenom potvrdit, že to bylo užitečné
a prospěšné zasedání pro členy
kulturního výboru, pro členy a poslance NS,
kteří měli možnost seznámit se
s ne jednoduchými problémy v Západoslovenském
kraji, s rozvojem školství a s problematikou investiční
výstavby, která je samozřejmě složitá
v celém státě, ale v některých
oblastech nabývá zvláštních rysů,
k nimž je třeba přihlížet. Tyto
zkušenosti a poznatky neobyčejně pomohly členům
kulturního výboru při projednávání
rozpočtových kapitol školství a kultury,
takže mohly doporučit velmi konkrétní
opatření jak ministerstvu školství a
kultury, tak i Státní plánovací komisi,
která byla postupně zapracována do plánu
a postupně realizována.
My jsme se např. při tomto průzkumu setkali
s iniciativou, kterou považujeme právě z hlediska
problematiky investiční výstavby za velmi
významnou a důležitou a která by zasluhovala
podpory. V Mojmírovicích na okrese Nitra přistoupili
občané svépomocí k výstavbě
základní 9leté školy - a to nemalé
školy - 24třídní školy, která
měla řešit situaci v místě. Mně
se osobně zdá, že tato iniciativa pracujících
stejně jako iniciativa pracujících okresů
Severomoravského kraje zasluhuje velkou pozornost jak komise
pro školství a kulturu SNR, tak i kulturního
výboru NS, kterou bychom měli podporovat, pomáhat
jí rozvíjet, protože se zdá, že
je to jedna z cest, jak řešit některé
otázky, o nichž se zmiňoval např. s.
dr. Lúčan v souvislosti se směnným
vyučováním, s počtem žáků
na jednu třídu atd.
Naši soudruzi se při tom seznámili např.
s některými otázkami práce Slovenské
akademie věd, měli možnost navštívit
některá pracoviště, porovnat to, co
se děje - jak připomněl např. s. akademik
Knapp - ve společenských oborech. My jsme se zabývali
především pracovišti, která patří
do společenských věd, a mohli jsme konstatovat,
že na tomto úseku se rozvíjí práce
velmi úspěšně, i když v podmínkách,
které nejsou vždycky zrovna příznivé
a které nedávají všechny předpoklady
k tomu, aby tato činnost byla rozvíjena ve všech
směrech správně.
Chtěl bych zcela na okraj této poznámky potvrdit
naprostou správnost konstatování s. Chudíka,
že bychom měli ve všech těchto společných
jednáních usilovat především
o maximální účinnost, o maximální
výsledky. Jak se zdá, - o tom konečně
hovořila řada soudruhů přede mnou
- tato metoda práce společných zasedání,
společných jednání výborů
NS a komisí SNR se stává jednou z metod práce
NS v součinnosti s SNR. Domnívám se, že
bude potřeba tuto metodu podrobněji rozpracovat,
zamyslet se nad ní, aby skutečně přinášela
maximální efekty, aby vedle určitých
příjemností, které s sebou přinášejí
cesty na Slovensko, zasedání na různých
pěkných a příjemných místech
v dobrém a přátelském prostředí,
tato jednání přinesla s sebou maximální
efekty, které by bylo možno realizovat v naši
činnosti.
S. dr. Lúčan velmi podrobně ukazoval na rozvoj
a na význam slovenské kultury. Chtěl bych
tuto část jeho projevu podtrhnout, připojit
se k ní konstatováním, že v rozvoji
slovenské kultury jsme svědky velmi pozoruhodných
jevů. Ale nejde mi jenom o to. Zdá se mi, že
bychom měli rozvoji kultury věnovat především
pozornost z toho hlediska, jak se tu vzájemně ovlivňují
dvě národní kultury - česká
a slovenská, jak se stávají velice významným
nositelem idejí, velice významným nástrojem
v prohlubování ideové jednoty mezi našimi
národy. V tom směru např. slovenská
literatura učinila značný krok kupředu.
Padla zde jména, která mají význam
v celé naší literatuře, v celém
kontextu československé literatury, jména
jako Mináč, Mňačko, Karvaš a
Mihály a řada dalších ve výtvarném
umění, v divadelnictví a v hudbě.
Právě těmto jevům bude třeba
věnovat pozornost, především z toho
hlediska, jak dosáhnout - samozřejmě s přihlédnutím
ke všem národním specifikám - jednotného
působení a ovlivňování kulturou
myšlení našich lidí a jednotlivých
faktorů života naší společnosti.
Myslím, že především z toho hlediska
je nutno přihlížet a přikládat
velký význam vydavatelské politice, vydávání
slovenské literatury v českých zemích.
Dávám za pravdu soudruhu Lúčanovi,
že zatímco na Slovensku každá pátá
kniha, která se čte, je česká, v českých
zemích je poměr daleko horší. Tomu bychom
měli věnovat pozornost již ve školách.
Těmito cestami by se mělo působit na upevňování
ideové jednoty našich národů. Domnívám
se, že před orgány Národního
shromáždění, před kulturním
výborem NS stejně jako před komisí
Slovenské národní rady je celá řada
velmi vážných otázek, které souvisí
se zabezpečením dalšího rozvoje školství,
vzdělanosti, kultury a vědy v příštím
období.
Je tu otázka dalšího zvyšování
kvalifikace učitelů, která zasluhuje mimořádné
pozornosti, je zde otázka dalšího rozvoje učňovského
školství, problematika zemědělského
školství, které bychom měli věnovat
společně velkou pozornost, konečně
problém, o němž jsem se zmiňoval, problém
jednotného řízení kultury v určité
součinnosti a spolupráci také s národními
výbory atd.
Soudruh Chudík se zmiňoval o problematice menšinových
škol, která by podle mého názoru zasluhovala
rovněž zvláštní pozornosti. Je
zde celá řada velmi vážných otázek,
kterým bychom měli věnovat v této
úzké součinnosti pozornost.
Přestože můžeme hovořit jen o určitých
dílčích zkušenostech, chtěl bych
říci, že právě tato úzká
systematická spolupráce je a do budoucnosti bezpochyby
bude organickou a nedílnou součástí
práce orgánů Národního shromáždění
i Slovenské národní rady a že právě
v ní a jejím prostřednictvím je možno
dosáhnout jednoty v řešení celostátních
problémů a s přihlédnutím k
jistým zvláštnostem slovenských problémů
i v rozvoji školství a kultury.
Domnívám se, že součinnost plně
zabezpečí poslání obou orgánů,
je a do budoucnosti se musí stát jednou ze základních
metod naší práce. (Potlesk.)
Předseda NS Laštovička: Do rozpravy
jsou přihlášeni ještě čtyři
poslanci. Přerušuji schůzi do zítřka
do 10 hod.
Po ukončení dnešní schůze - asi
za 20 minut - se bude konat schůze čs. skupiny Meziparlamentární
unie.