Táto činnosť má dve zložky: organizačnú
a kádrovú. Riadenie národného hospodárstva
na rôznych stupňoch nie je a nemôže byť
vecou ľubovôle vedúceho pracovníka. Na
úrovni podniku a závodu existujú už
dnes vedecky zdôvodnené organizačné
formy i metódy riadenia. Myslím napríklad
na optimalizáciu rozhodovania s použitím matematických
metód a vyššej výpočtovej techniky.
Ide o to, náležite si osvojiť tieto najmodernejšie
formy a metódy a uplatniť ich v praxi.
V tejto súvislosti kladieme mimoriadny dôraz na racionalizáciu
riadenia a správy a úspory administratívy.
Považujeme za dôležité, aby Štátna
komisia pre riadenie a organizáciu venovala pozornosť
najmä podnikovej sústave riadenia, teda článku,
cez ktorý princípy novej sústavy prenikajú
priamo k pracujúcim. Práve tento článok
dosiaľ zanedbávame.
Pravda, veľká časť úloh v racionalizácii
riadenia a správy je spätá s nasadením
modernej výpočtovej techniky. Zahraničné
poznatky, ale i naše vlastné skúsenosti potvrdzujú,
že je to jeden z revolučných prvkov vo zvýšení
úrovne riadiacej práce na všetkých stupňoch.
Dosiaľ sme v oblasti nasadenia modernej výpočtovej
techniky iba v začiatkoch a za vyspelými štátmi
sa oneskorujeme. Bude dôležitou úlohou vlády,
aby presadila zlepšenie v tomto smere, aby presadila využitie
matematických metód a nasadenie modernej výpočtovej
techniky.
Organizácia práce i precíznosť vedeckých
metód riadenia môžu byť však účinné
len vtedy, ak sú na náležitej úrovni
i ľudia, ktorí majú riadenie v rukách.
Už dávno neplatí, že stačí
iba skúsenosť z práce v niektorom obore, alebo
len odborná či organizačná schopnosť.
Moderné požiadavky na vedúceho hospodárskeho
pracovníka zlučujú mnoho zložiek: znalosť
oboru, moderných metód alebo metód a foriem
riadenia a organizácie práce, umenie pracovať
s ľuďmi, znalosť tržných vzťahov
a predovšetkým politický prístup k problémom.
Komplex požiadaviek, ktoré sa kladú na vedúceho
pracovníka, vyžaduje preto špecializáciu
pre oblasť riadenia. Takých, mnohostranne pripravených,
vedecky kvalifikovaných odborníkov pre riadenie
zatiaľ nazvyš nemáme. Štátna komisia
pre riadenie a organizáciu musí rýchlo organizovať
nápravu a zabezpečovať ich výchovu.
S takým poslaním zriadili sme pri komisii Inštitút
riadenia, ktorý už pripravuje školenie kádrových
záloh o modernom riadení pre vedúce hospodárske
funkcie.
Je žiadúce, aby Inštitút pracoval modernými
metódami výuky, harmonicky spájal teóriu
s praxou a úzko spolupracoval s vysokými školami,
Československou akadémiou vied i príslušnými
inštitúciami v iných krajinách.
V súvislosti s úpravou pôsobnosti odborných
orgánov vlády chcem poukázať na dve
závažné otázky.
Vymedzením kompetencie jednotlivých ústredných
orgánov chceme prekonať stav, keď sa len s obtiažami
zisťovalo, kto za určité otázky zodpovedá,
chceme prekonať obezličku v zodpovednosti za splnenie
rozhodnutí vlády. Predložené návrhy
zákonov - o Štátnej plánovacej komisii
i ostatných orgánov - určujú ich vzájomné
vzťahy i kompetenciu.
Riešia aj ich legislatívnu právomoc. Zreteľne
sa určuje kto a v akej oblasti môže rozhodovať
a vydávať pokyny. Je to veľmi účelný
a potrebný zásah voči škodlivej praxi,
keď niektoré ústredné orgány
priam chrlili vyhlášky a smernice tak, že sa
v tejto papierovej džungli už málokto vyznal.
S tým súvisí i novelizácia zákona
o hospodárskej arbitráži. Tento orgán
bude rozhodovať o náhradách škôd,
ktoré vzniknú podnikom a výrobným
hospodárskym jednotkám v dôsledku mimoriadnych
úloh, ktoré sa im direktívne uložia
mimo štátneho plánu. Je prirodzené,
že v týchto veciach nebudú rozhodovať
zainteresované ministerstvá, ale arbitráž,
ktorá posúdi objektívnosť požiadaviek
rezortov.
Prichodí mi, súdružky a súdruhovia,
dotknúť sa ešte niektorých zmien, ktoré
navrhujeme v organizácii ministerstiev.
Pri návrhu na zriadenie Ministerstva baníctva a
Ministerstva ťažkého priemyslu vychádzame
z toho, že vytvorenie ústredných odvetvových
orgánov s veľmi širokou pôsobnosťou
umožňuje zmenená povaha ministerstiev v novej
sústave, obmedzenie ich operatívnej činnosti
a priameho riadenia výroby a že naopak, zmenami dosiahneme
zjednodušenie odberateľských a dodávateľských
vzťahov i kooperácie.
Tým, že do Ministerstva baníctva zahrnujeme
okrem doterajšieho rezortu palív aj uranový
priemysel, rudné bane, ťažbu a úpravu
nerudných surovín, chceme celkove zlepšiť
hospodárenie s našim nerastným bohatstvom,
vytvoriť lepšie podmienky pre koordináciu výskumu,
investičnej výstavby a využívanie ťažobných
a opravárenských kapacít.
Taktiež spojením doterajších ministerstiev
hutníckeho priemyslu a rudných baní, ťažkého
a všeobecného strojárstva do nového
Ministerstva ťažkého priemyslu zjednotíme
rozvoj a usporiadanie výrobnej a technickej základne
založenej na báze kovov a tak zvýšime
úroveň riadenia v tejto oblasti. Prispeje to aj
k lepšiemu využitiu základný ch fondov,
najmä zlievární.
V poľnohospodárstve dovršujeme práce na
primeranej aplikácii zásad novej sústavy
riadenia na poľnohospodársku výrobu. Vzhľadom
na mimoriadny a stále rastúci význam, ktorý
má hospodárenie s vodou pre našu spoločnosť,
navrhujeme, aby sa vyňalo riadenie vodného hospodárstva
z pôsobnosti Ministerstva poľnohospodárstva
a aby ho riadila Ústredná správa vodného
hospodárstva.
Napokon navrhujeme zrušiť Ústrednú správu
pre rozvoj miestneho hospodárstva. Súvisí
to s našou snahou posilniť funkciu národných
výborov v tejto oblasti. Pôsobnosť, ktorá
sa musí zabezpečovať ústredne, chceme
začleniť do Ministerstva vnútra.
Súdružky a súdruhovia! Predložené
návrhy sú časťou opatrení na
skvalitnenie riadiacej činnosti vlády. Spolu s nimi
musíme obsahovo meniť a zmeniť aj systém
a štýl práce vlády a veľmi rozhodne
usilovať, aby vskutku vyjadroval objektívne potreby
novej sústavy.
Dôraz kladieme najmä na kolektívnosť v
práci vlády. Každý člen vlády
musí cítiť za rozhodnutia vlády osobnú
zodpovednosť, pričiniť sa o kvalitu rozhodnutia
a nevidieť len rezort, ktorý riadi. Preto posilníme
úlohu pléna vlády. Členovia vlády
budú pracovať v kolektívnych odborných
orgánoch vlády. Chceme tak vytvoriť predpoklady
pre trvalú permanentnú aktívnu účasť
všetkých členov vlády na vládnych
prácach vo všetkých etapách počnúc
prípravou a končiac realizovaním.
Dôležitý predpoklad pre vyššiu úroveň
práce centrálnych orgánov vidíme ďalej
v nevyhnutnosti, aby vláda o zásadných otázkach
rozhodovala na základe variantných riešení.
Iste je to požiadavka náročná, ale ustúpiť
od nej nemôžeme, ak chceme a máme uplatniť
najefektívnejšie riešenia a budovať progresívnu
ekonomiku.
Nové usporiadanie centrálnych orgánov, vybudovanie
oborových riaditeľstiev i prehĺbenie pôsobnosti
národných výborov vyžaduje, aby sme
znížili početné stavy orgánov
centrálneho, miestneho a hospodárskeho riadenia.
Obsah práce ministerstiev a odborných orgánov
vlády pritom nástojčivo stavia do popredia
orientovať sa na širšie ekonomické súvislosti.
Preto sa v centrálnom aparáte budú môcť
uplatniť iba pracovníci typu politicky a odborne kvalifikovaného
organizátora, ktorí dokážu využívať
prednosti tzv. "týmovej" práce, t. j.
za účasti odborníkov z vedy, techniky a praxe.
Také sú, súdružky a súdruhovia,
aspoň v hrubých črtách návrhy
na zmeny v obsahu činnosti, v organizácii a štýle
práce centrálnych orgánov i postup, ako ich
budeme realizovať.
Vo svojom komplexe tvoria iba rámec, iba nevyhnutný
predpoklad, aby sa podstatne skvalitnila práca vlády
a vláda plnila tie funkcie, ktoré centru v modernej
socialistickej ekonomike prislúchajú. Musíme
vynaložiť maximum úsilia, vôle, tvorivosti
i kritičnosti k vlastnej robote, aby sme ich v krátkom
čase uviedli do života.
S takýmto prístupom a zodpovednosťou musí
vláda v terajšom období sústrediť
sily, aby sa urýchlili práce na dokončení
plánu pre rok 1966 a zintenzívnili prípravy
štvrtej päťročnice.
Pôjde pritom o to, aby sme oba návrhy predložili
včas, aby sme sprogresívnili naše ciele, ako
to žiada ústredný výbor strany v súlade
s potrebami spoločnosti a ako to zodpovedá možnostiam
a rezervám, ktoré v národnom hospodárstve
máme.
V záujme toho budeme tiež intenzívne rozvíjať
a prehlbovať pôsobenie novej sústavy riadenia,
budeme umocňovať účinnosť a silu
pravidiel a nástrojov riadenia, aby podnecovali zdravý
a pozitívny vývoj a aby sme pomocou nich tak vo
vláde, ako i v podnikoch, národných výboroch,
závodoch i dielňach - všade úspešne
riešili vecné problémy v národnom hospodárstve.
Kvalitnú prípravu plánu na rok 1966 a štvrtej
päťročnice spolu s uplatňovaním
a rozvíjaním zdokonalenej sústavy riadenia,
spolu s kvalifikovanou prípravou hospodárskych pracovníkov
na jej využitie považujeme za významnú
súčasť príprav XIII. sjazdu našej
strany, za nevyhnutný predpoklad, aby naše spoločné
úsilie už v predzjazdovom období prinieslo
výrazný pokrok vo vývoji národného
hospodárstva.
Zvyšujúc zodpovednosť vlády za riadenie,
za lepšie zabezpečovanie celospoločenských
záujmov, rozširujeme súčasne priestor
pre iniciatívu a záujem podnikov i národných
výborov. Spolu s dôverou a pomocou budeme však
žiadať pevnú disciplínu a rešpektovanie
spoločenských záujmov od všetkých
článkov riadenia i od každého osobne.
Sme presvedčení, že môžeme pritom
rátať s uvedomením a zodpovednosťou väčšiny
hospodárskych pracovníkov, s pracovnou obetavosťou
a pochopením našich ľudí, všetkých,
čo napriek ťažkostiam čestne plnia úlohy
plánu a svoje povinnosti.
V tomto vedomí chcem Vás, súdružky a
súdruhovia poslanci, v mene vlády požiadať
o podporu a súhlas s predloženými návrhmi.
(Potlesk.)
Předseda NS s. Laštovička: Děkuji
předsedovi vlády s. Lenártovi za odůvodnění
vládního návrhu zákona.
Prosím nyní soudruha dr. Škodu, aby jako společný
zpravodaj čtyř výborů přednesl
zpravodajskou zprávu k návrhům vládních
zákonů o organizaci ústředního
řízení.
Místopředseda NS s. dr. Škoda:
Vážené Národní shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci. Předseda vlády
s. Lenárt podrobně zdůvodnil návrhy
zákonů, které mají zajistit závěry
usnesení ÚV KSČ z 3. listopadu v oblasti
organizace a působnosti centrálních orgánů
řízení. Omezím se proto ve svém
vystoupení jenom na některé aspekty, které
jsou důležité pro posouzení předkládaných
zákonných osnov z hlediska ústavy a směrnic
usnesení ÚV KSČ, které byly zdůrazněny
při projednávání zákonných
osnov ve výborech NS. Navrhované zákony umožní,
aby vláda jako nejvyšší výkonný
orgán mohla zajistit systém centrálního
řízení, které bude odpovídat
zdokonalené soustavě plánovitého řízení
národního hospodářství. Smyslem
vymezení nové působnosti centrálních
orgánů je, aby administrativní formy řízení
byly nahrazovány formami převážně
ekonomickými. Zdůraznění úlohy
ekonomických nástrojů v řízení
znamená však takové uspořádání
orgánů centrálního řízení
a změny jejich působnosti, aby orgány centrálního
řízení se zabývaly důsledně
perspektivami našeho národního hospodářství,
vycházely ze světového vývoje probíhající
technické revoluce a aby jejich činnost byla harmonicky
sladěna se sférou podnikového řízení,
které bude řízeno převážně
ekonomickými nástroji, a nikoli příkazy
a záplavou písemných směrnic a pokynů
z resortů. Přitom však nelze připustit
jakékoli oslabení úlohy plánu a uvolnit
cestu živelnosti. Celostátní plán rozvoje
národního hospodářství musí
i nadále, jak to vyplývá i z čl. 12
ústavy, zůstat základem veškeré
činnosti. V jeho podmínkách je třeba
rozvíjet samostatnost a iniciativu podniků a iniciativu
pracujících podle zásad socialistické
demokracie.
Poněvadž Národní shromáždění
podle čl. 47 ústavy zřizuje zákonem
ústřední orgány státu, je třeba
si dnes při projednávání návrhů
zákonů zajištujících strukturu
orgánů centrálního řízení
položit předně otázku, zda vláda
jako nejvyšší výkonný orgán
ústavně odpovědný Národnímu
shromáždění má všechny zákonné
předpoklady k tomu, aby mohla zajistit nový systém
centrálního řízení odpovídající
zdokonalené soustavě plánovitého řízení
národního hospodářství. To
znamená předně posílit a zkvalitnit
perspektivní a dlouhodobé plánování,
zajistit, aby všechny orgány centrálního
řízení využívaly plánu
a ekonomických nástrojů a souladu jednotné
hospodářské politiky a prohloubit činnost
vlády při řešení základních
otázek rozvoje národního hospodářství.
Tuto otázku je třeba si položit tím
spíše, že v předkládaných
návrzích zákonů se nijak nezdůrazňuje
toto nové zaměření funkce vlády.
Veškerá tato činnost vlády zdůrazněná
a rozvedená v usnesení ÚV KSČ z 3.
listopadu vyplývá však již z čl.
68 ústavy a není proto nutno znovu zákonem
ji stanovit. Navrhované uspořádání
odborných orgánů vlády vytvoří
předpoklady, aby vláda jakožto kolektivní
orgán se mohla zabývat rozhodujícími
otázkami řízení národního
hospodářství. Podle jejich pokynů
zásadní otázky týkající
se jednotlivých odvětví i dílčích
problémů budou řešeny odbornými
orgány vlády - Státní plánovací
komisí, Státní komisí pro finance,
ceny a mzdy, ministerstvem financí, Státní
bankou, Státní komisí pro techniku, Státní
komisí pro hospodářskou a vědecko-technickou
spolupráci, Státní komisí pro řízení
a organizaci a Ústřední komisí lidové
kontroly a statistiky.
Vytvářejí se takové odborné
orgány, které budou mít možnost posuzovat
daleko komplexněji rozhodující problémy,
nežli tomu bylo dosud. Nevytvářejí se
přitom orgány zcela nové, nýbrž
se slučují dosavadní, ale podstatně
se rozšiřuje jejich působnost takže se
stávají ústředními orgány
státní správy podle čl. 72 ústavy.
Z dosavadního Státního cenového výboru
a Státní mzdové komise se vytváří
Státní komise pro finance, ceny a mzdy. Vznikne
tak orgán, který bude mít možnost komplexně
posuzovat užívání základních
ekonomických nástrojů při řízení
hospodářství, v oblasti cen i v oblasti mzdové
politiky.
Spojením dosavadní Státní komise pro
rozvoj a koordinaci vědy a techniky a Státní
komise pro investiční výstavbu se vytvoří
Státní komise pro techniku s rozsáhlou samostatnou
pravomocí určovat technické nástroje
řízení investiční politiky
apod.
Státní komise pro hospodářskou a vědecko-technickou
spolupráci přebírá funkci dosavadního
Vládního výboru pro hospodářskou
spolupráci, ale její působnost se rozšiřuje
v souladu s významem ekonomických vztahů
vnějších, zejména se socialistickými
státy.
Navrhuje se, aby v čele těchto tří
ústředních odborných komisí
byl člen vlády.
Vedle toho se jako ústřední odborný
orgán vlády pro řízení a organizaci
státní správy vytváří
Státní komise pro řízení a
organizaci.
Všechny tyto odborné komise jsou ústředními
orgány státní správy a k jejich zřízení
je třeba zákona podle čl. 47 ústavy.
Jako ústřední orgány státní
správy mají možnost na základě
zákonů a vládních nařízení
a k jejich provedení vydávat podle čl. 72
ústavy obecně závazné právní
předpisy.
V tomto ustanovení je třeba spatřovat jeden
z důležitých prostředků, jak
zajistit prostřednictvím odborných orgánů
vlády zásady nového způsobu řízení.
Předně to bude znamenat odstranit z těchto
odvětví obrovské množství vyhlášek
a směrnic vydaných resorty, které brání
tomu, aby při řízení národního
hospodářství byly ekonomické nástroje
podnikovými orgány užívány. Poněvadž
odborné ústřední orgány vlády
budou oprávněny vydávat právní
předpisy o působnosti orgánů hospodářské
řízení na určitých úsecích
tohoto řízení, zejména při
tvorbě cen, na úseku odměňování
práce a také při vymezení působnosti
orgánů a organizací při investiční
výstavbě, budou mít možnost a povinnost
omezovat vydávání předpisů
jen na nezbytnou nutnost a vést tak jak ostatní
ústřední orgány státní
správy, tak i hospodářské organizace
k tomu, aby využívaly více ekonomických
nástrojů při řízení
národního hospodářství.
Poněvadž právě v tom tkví jeden
z podstatných rozdílů proti dosavadnímu
převážně administrativnímu způsobu
řízení, dovolte mi, soudružky a soudruzi
poslanci, abych při schvalování navržených
zákonů zdůraznil některé požadavky
výborů NS, zejména výboru ústavněprávního.