Předseda NS s. Laštovička:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
v legislativní činnosti vydalo předsednictvo
NS od poslední plenární schůze Národního
shromáždění podle článku
60 odst. 2 ústavy tři zákonná opatření
předsednictva NS a vyslovilo souhlas s dvěma mezinárodními
úmluvami.
Zákonné opatření předsednictva
ze dne 14. července 1965 o změně Ústřední
správy výzkumu a těžby radioaktivních
surovin v Ústřední správu uranového
průmyslu (tisk 8 P a 55 ) vyplynulo z aplikace celostátních
zásad zdokonaleného plánovitého řízení
národního hospodářství. Jde
o samostatný průmyslový obor se svými
zvláštnostmi na úseku vyhledávání
těžby a zpracování uranových
rud. Proto bylo zachováno postavení řídícího
orgánu jako orgánu státní správy
s povinnostmi ministerstva, který plní pro podřízené
organizace současně funkci oborového ředitelství
trustového typu. Zákonným opatřením
byl zřízen orgán odpovídající
za veškerou činnost v odvětví radioaktivních
surovin, za jejich vyhledávání, těžbu,
zpracování i odbyt.
Provedení tohoto zákonného opatření
předsednictva NS si nevyžádá zvýšení
finančních nákladů v porovnání
s dosavadním stavem.
Předsednictvo NS dále schválilo zákonné
opatření o změně zákona čís.
8/1959 Sb., tisk 11 P a 56. Tímto zákonným
opatřením se stanoví základní
pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření
s rozpočtovými prostředky. Toto zákonné
opatření umožňuje, aby NV v zájmu
rozvoje služeb pro obyvatelstvo a rozvíjení
své vlastní hospodářské činnosti
mohly používat také úvěru peněžních
ústavů, zatímco zákon č. 8/1959
Sb. výslovně stanovil, že NV nemohou uzavírat
půjčky.
Zákonné opatření předsednictva
NS ze dne 6. října 1965 o jednotném řízení
povinného zkoušení a hodnocení výrobků
- tisk 12 P a 59, vychází z potřeb zdokonalené
soustavy řízení našeho národního
hospodářství. Účelem této
zákonné úpravy je při využití
hmotného i kádrového vybavení všech
existujících zkušeben, vědeckých
výzkumných ústavů, vysokých
škol apod. zřídit systém autorizovaných
zkušeben, které budou pravidelně hodnotit jakost,
technickou úroveň i užitnou hodnotu výrobků,
a to jak výrobních prostředků, tak
i spotřebních předmětů.
Tímto hodnocením a zkoušením výrobků,
které bude ze strany výrobních závodů
povinné, se vytváří důležitý
ekonomický nástroj pro novou soustavu řízení.
Zkoušky jakosti, prováděné podle tohoto
zákonného opatření budou zařazovat
výrobky do tří jakostních skupin,
což bude mít vliv na tvorbu cen těchto výrobků.
Zákonná úprava bude tedy ovlivňovat
jakost výrobků přímo, to je objektivním
hodnocením, nezávislým na výrobcích,
i nepřímo, prostřednictvím cen. V
první fázi se bude zákonná úprava
vztahovat na vybrané výrobky, jejichž nedostatky
v kvalitě působí národnímu
hospodářství značné ztráty;
bude se rovněž vztahovat na výrobky, u nichž
monopolní postavení výrobců by mohlo
svádět k poškozování spotřebitelů.
Předsednictvo NS při projednávání
tohoto zákonného opatření požádalo
vládu, aby při realizaci zákonného
opatření nedošlo ke zvýšení
počtu pracovních sil ve zkušebnictví.
Předsednictvo NS dále vyslovilo ve schůzi
dne 14. července 1965 souhlas s úmluvou o civilním
řízení soudním podepsanou v Haagu
dne 1. března 1954 tisk 30 a 53. Tato úmluva obsahuje
úpravu nejzákladnějších instrumentů
právní pomoci ve věcech občanských
a obchodních, zejména doručování,
žalobní jistoty a podmínek bezplatného
poskytování právní pomoci. Přístup
naší republiky k této úmluvě
je výhodný proto, že československé
subjekty nebudou muset skládat žalobní jistoty
při sporech vedených v zahraničí.
Přístup k úmluvě umožňuje
snadnější právní styk ve věcech
občanských a obchodních se státy,
které jsou již členy této úmluvy
a s nimiž Československo nemá zvláštní
bilaterální úpravu.
Předsednictvo vyslovilo dále souhlas s Úmluvou
o zřízení Rady pro celní spolupráci
podepsanou v Bruselu dne 15. prosince 1950, tisky 40 a 54. Přístup
naší republiky k této úmluvě
je projevem naší dobré vůle rozvíjet
vztahy k jiným státům a spolupracovat s nimi
k oboustrannému prospěchu i na tomto úseku.
Soudružky a soudruzi poslanci, zákonná opatření
předsednictva NS byla již publikována v souladu
s čl. 52 odst. 3 ústavy ve Sbírce zákonů.
Podle čl. 60 odst. 2, je však třeba, aby tato
zákonná opatření schválilo
plénum NS. Současně je třeba, aby
plénum NS schválilo opatření předsednictva
NS, jimiž vyslovilo souhlas s Úmluvou o civilním
řízení soudním a s Úmluvou
o zřízení Rady pro celní spolupráci.
Předsednictvo NS předkládá proto podle
čl. 60 odst. 2 ke schválení Národnímu
shromáždění
- zákonné opatření předsednictva
NS ze dne 14. července 1965 o změně Ústřední
správy výzkumu a těžby radioaktivních
surovin v Ústřední správu uranového
průmyslu, tisk 8 P a 55,
- zákonné opatření předsednictva
NS ze dne 11. srpna 1965 o změně zákona čís.
8/1959 Sb., kterým se stanoví základní
pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření
s rozpočtovými prostředky, tisk 11 P a 56,
- zákonné opatření předsednictva
NS ze dne 6. října 1965 o jednotném řízení
povinného zkoušení a hodnocení výrobků,
tisk 12 P a 59,
- opatření předsednictva NS ze dne 14. července
1965, kterým byl vysloven souhlas s Úmluvou o civilním
řízení soudním, podepsanou v Haagu
dne 1. března 1954, tisk 30 a 53,
- opatření předsednictva NS ze dne 14. července
1965, kterým byl vysloven souhlas s Úmluvou o zřízení
Rady pro celní spolupráci, podepsanou v Bruselu
dne 15. prosince 1950 tisk 40 a 54.
Navrhuji, aby zákonná opatření a opatření
předsednictva NS byla schválena.
Má někdo dotaz nebo připomínky k přednesené
zprávě? (Nikdo se nehlásí.)
Nemá. Kdo souhlasí s tímto návrhem,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo se nehlásí.)
Nikdo. Národní shromáždění
schválilo zákonné opatření
a opatření předsednictva NS vydaná
podle čl. 60 odst. 2 ústavy v období od poslední
plenární schůze NS.
Čtvrtým bodem pořadu jsou
4. Vládní návrhy zákonů
1. o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy,
Státní komisi pro techniku, Státní
komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou
spolupráci a Státní komisi pro zřízení
a organizaci, tisk 60,
2. návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 52/1963 Sb. o Státní
plánovací komisi, tisk 61,
3. návrh zákona o změnách v organizaci
a působnosti některých odvětvových
ústředních orgánů, tisk 62,
4. návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 121/1962 sb. o hospodářské
arbitráži, tisk 63,
5. návrh zákona o Státní bance
československé, tisk 64.
K těmto vládním návrhům zákona
bude přednesena společná zpráva výboru
ústavněprávního, výboru pro
plán a rozpočet, výboru průmyslového
pro hlavní výrobní odvětví
a dopravu a výboru pro investiční výstavbu
a stavebnictví.
Vládní návrhy odůvodní předseda
vlády s. Lenárt. Prosím předsedu vlády
s. Lenárta, aby se ujal slova.
Předseda vlády s. Lenárt:
Súdružky a súdruhovia poslanci!
Ústredný výbor Komunistickej strany Československa
sa v minulom týždni zaoberal činnosťou
a usporiadaním orgánov ústredného
štátneho a hospodárskeho riadenia. Súdruh
Novotný v svojom referáte podrobne osvetlil a zdôvodnil
uskutočňované opatrenia. Zdôraznil
aktuálnosť a naliehavosť riešiť niektoré
otázky centrálneho riadenia, a to tak z hľadiska
potrieb zdokonalenej sústavy plánovitého
riadenia, ako aj - v úzkej spätosti s tým -
z hľadiska naliehavých problémov súčasného
stavu i ďalšieho rozvoja našej ekonomiky.
V súlade s tým predpokladá vláda Národnému
zhromaždeniu na prerokovanie a schválenie súbor
zákonov, ktorými sa realizujú príslušné
zmeny a úpravy v oblasti organizácie a pôsobnosti
centrálnych orgánov riadenia. Je to predovšetkým
návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
zákon o Štátnej plánovacej komisii,
návrhy zákonov o Štátnej komisii pre
financie, ceny a mzdy, o Štátnej komisii pre techniku,
Štátnej komisii pre hospodársku a vedecko-technickú
spoluprácu, Štátnej komisii pre riadenie a
organizáciu, návrh zákona o zmenách
v organizácii a pôsobnosti niektorých odvetvových
ústredných orgánov, návrh zákona,
ktorým sa mení a dopĺňa zákon
o hospodárskej arbitráži a návrh zákona
o Štátnej banke československej.
Predkladané návrhy sú organickou súčasťou
opatrení na postupné uskutočňovanie
zdokonalenej sústavy plánovitého riadenia,
ktorej princípy schválil ústredný
výbor na januárovom zasadnutí. Už v
tomto roku overujeme niektoré princípy novej sústavy
vo vybraných podnikoch a získavame cenné
poznatky a skúsenosti. Pre uplatnenie novej sústavy
vykonali sme už mnohé opatrenia, ako je napríklad
vydanie novej metodiky plánovania, schválenie systému
základných ekonomických nástrojov
a vyšli tiež základné normatívne
pravidlá. V polovici roka - k 1. júlu - sa uskutočnila
nová organizácia výrobno-technickej základne
v priemysle na základe oborov. Na to teraz nadväzuje
nové usporiadanie a zdokonalenie činnosti orgánov
centrálneho riadenia. Od januára 1966 sa niektoré
princípy zdokonalenej sústavy uplatnia v celom priemysle
a stavebníctve. Sú to prvé kroky k realizácii
novej sústavy, ktorú budeme nepretržite v budúcich
rokoch ďalej rozvíjať a prehlbovať.
Nová sústava výrazne posilňuje samostatnosť
a právomoc podnikov i národných výborov,
uvoľňuje im ruky pre podnikavosť a iniciatívu.
Vychádza z dôvery k podnikom i národným
výborom, z presvedčenia, že pri správnom
ovplyvňovaní ich úsilia, predovšetkým
ekonomickými nástrojmi, môžu samostatne,
kvalifikovane i zodpovedne zabezpečovať potreby spoločnosti
na príslušnom úseku.
Prirodzene to neznamená, že nová sústava
znižuje nároky na centrálne riadenie. Práve
v tom, že máme jednotný celoštátny
plán, že rozvoj národného hospodárstva
ako celku podriaďujeme záujmom spoločnosti,
potrebám pracujúcich, máme predpoklady pre
racionálnejšie vynakladanie spoločenskej práce.
V tom je jedna z rozhodujúcich predností socialistického
zriadenia, socialistickej ekonomiky. A my túto prednosť
musíme lepšie využívať. To je zmyslom
zdokonalenej sústavy riadenia, ktorá svojou podstatou
kladie na centrálne orgány nové, v mnohom
smere náročnejšie požiadavky tak v obsahu,
ako i metódach a formách riadiacej práce.
Preto ústredný výbor zdôvodnene a včas
vytýčil úlohu vykonať zmeny a prehĺbiť
prácu vlády a jej orgánov.
Zdokonalená sústava plánovitého riadenia
predovšetkým vyžaduje, aby medzi centrálnymi
orgánmi na jednej strane a podnikmi a národnými
výbormi na strane druhej - a pochopiteľne i medzi
centrálnymi orgánmi navzájom - bola racionálna,
účelná deľba práce, zodpovedajúca
zvýšenej právomoci a zodpovednosti nižších
článkov. Uvoľnenie centrálnych orgánov
od prevažne operatívneho riadenia umožňuje,
aby sa oveľa kvalifikovanejšie upriamili na otázky
koncepčné, a to tak pokiaľ ide o dlhodobú
perspektívu rozvoja a problémy zahraničných
ekonomických vzťahov, ako aj o širšie ekonomické
a technické aspekty rozvoja národného hospodárstva.
Orgány centrálneho riadenia musia ďalej zabezpečiť
dokonalú zladenosť všetkých oblastí
i článkov, účelnú koordináciu
perspektívnej i realizačnej oblasti tak, aby všetky
orgány ústredného riadenia využívali
plán a ekonomické nástroje riadenia v súlade
s cieľmi národohospodárskej politiky strany.
Plenárne zasadnutie ústredného výboru
na základe toho určilo pre činnosť vlády
tieto základné smery a úlohy:
- Upriamiť pozornosť najmä na prehĺbenie
a posilnenie perspektívnosti plánovania a riadenia
národného hospodárstva, teda na prípravu
päťročníc a dlhodobých plánov.
- V oblasti riadenia národného hospodárstva
osvojiť si predovšetkým účinné,
vyvážené a vzájomne zladené uplatňovanie
ekonomických nástrojov riadenia tak, aby výrazne
prispievali k zvyšovaniu rentability a efektívnosti.
- Zabezpečiť v rozvoji národného hospodárstva
uplatňovanie modernej vedy a techniky, progresívnych
smerov rozvoja a v súlade s tým koncipovať
a zefektívniť investičnú výstavbu.
- Výraznejšiu rolu pri zabezpečovaní
efektívneho rozvoja národného hospodárstva
musia zohrávať zahraničné hospodárske
vzťahy najmä pri širšom využívaní
prednosti medzinárodnej socialistickej deľby práce,
ako i v pôsobení svetového trhu cez zahraničný
obchod.
- V úzkej jednote s plnením týchto úloh
zdôraznil ústredný výbor povinnosť,
aby vláda bežne sledovala a analyzovala plnenie plánu,
posudzovala závažné problémy a celkovú
činnosť oborových riaditeľstiev i národných
výborov, prehlbovala kontrolu, ako sa vo všetkých
oblastiach a článkoch rešpektujú celospoločenské
záujmy. Ide tu najmä o oblasť cien a miezd, hospodárnosť
a dodržiavanie kvality.
- Napokon ústredný výbor uložil vláde
zabezpečiť sústavné uskutočňovanie
a rozvíjanie schválených princípov
novej sústavy riadenia a cieľavedome zdokonaľovať
plánovité riadenie.
Dovoľte mi, súdružky a súdruhovia, aby
som sa stručne zmienil o oblastiach centrálneho
riadenia, v ktorých podľa uznesení ústredného
výboru navrhujeme vykonať príslušné
zákonné úpravy.
Podstatnou a organickou súčasťou celkového
zlepšenia centrálneho riadenia je zdokonaliť
národohospodárske plánovanie.
V súvise s prípravou novej sústavy, vydaním
novej plánovacej metodiky vykonali sa závažné
zmeny v spôsobe zostavovania plánu. Významne
sa znížil počet a rozsah direktívnych
ukazovateľov plánu. Tak napríklad v plánoch
priemyselnej, poľnohospodárskej a lesníckej
výroby sa počet záväzných ukazovateľov
znížil zhruba z 1350 na 67 pre plán na rok
1966 a na 55 pre plán štvrtej päťročnice.
Časť dosiaľ záväzných ukazovateľov
sa zmenila na orientačné (v pláne na rok
1966 je ich 423) a na ukazovatele podkladové (136).
Zmyslom tohto zníženia počtu direktívnych
ukazovateľov je uvolniť väčší
priestor pre samostatné rozhodovanie podniku a jeho hospodársku
činnosť. Ide teda o prejav dôvery centrálneho
riadenia, o to, aby si podniky uvedomili zvýšenú
zodpovednosť za rozhodovanie voči spoločnosti
a stali sa aktívnymi spolutvorcami národohospodárskeho
plánu.
Vládnou vyhláškou o zdokonalení pánovitého
riadenia zakotvili sme v systéme plánovania hlavné
princípy novej sústavy, a to najmä pojatie
a funkciu plánu a jeho nástrojov i ekonomických
pák riadenia. Do našej plánovacej a riadiacej
praxe sa zaviedli odvody z hrubého dôchodku, resp.
zisku a z prírastku hrubého dôchodku alebo
zisku, odvody zo základných prostriedkov a určili
sa základné pravidlá pre použitie hrubého
dôchodku či zisku a odpisov výrobným
hospodárskym jednotkám.
Tieto ekonomické nástroje otvárajú
priestor pre plodnejšie pôsobenie hmotnej zainteresovanosti,
lebo zväzujú záujem podnikových kolektívov
i osobný záujem jednotlivcov s hospodárskymi
výsledkami podniku. Očakávame, že sa
tak podnieti interes o rentabilitu výroby, lepšie
využitie základných fondov, o úspory
materiálových a režijných nákladov,
o zvyšovanie produktivity práce a že to napomôže
- vzhľadom na záujem podnikov o odbyt žiadaných
výrobkov - i k lepšiemu uspokojovaniu potrieb.
Opatreniami, ktoré sme uskutočnili, sa - pravda
- problém skvalitnenia nášho plánovania
nevyčerpáva. Príslušné zmeny
v duchu novej sústavy musíme vykonať i v centrálnom
riadení - vo vláde, v Štátnej plánovacej
komisii i v ostatných odborných orgánoch
vlády a na ministerstvách, v ich vzájomných
vzťahoch a v celom plánovacom procese.