Soudružky a soudruzi, osnova nového zákonu tedy sleduje v podstatě dvojí účel:

1. nově upravit a zákonem přesně vymezit obsah státního odborného dozoru v civilním letectví, určit úkoly tohoto dozoru a oprávnění jeho orgánů, pro která dosavadní letecký zákon neposkytuje dostatečnou oporu. Jde především o nutná oprávnění orgánů státního odborného dozoru v civilním letectví vůči výrobě. Máme tu na mysli zejména účast těchto orgánů na návrzích a konstrukci civilních letadel, leteckých motorů a některých dalších výrobků letecké techniky a péče o to, aby se při výrobě dodržovaly všechny technické a bezpečnostní podmínky;

2. provést z tohoto vyplývající legislativní změny v působnosti Státní letecké správy. Zákon umožní rozdělit obsahově rozdílné činnosti Státní letecké správy a svěřit je dvěma samostatným organizacím, to je Státní letecké inspekci a Správě dopravních letišť. Obě nové organizace budou ustaveny vyhláškou ministerstva dopravy, která i blíže vymezí jejich působnost.

Prosím proto, soudružky a soudruzi poslanci, abyste předložený vládní návrh tohoto zákona schválili. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji ministru Indrovi a dávám nyní slovo zpravodaji posl. Zímovi.

Zpravodaj posl. R. Zíma: Vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Ministr dopravy s. Indra v úvodním slově o novém vládním návrhu zákona hovořil a zdůvodnil jej. Proto není již dále třeba vládní návrh rozvádět a prohlubovat. Průmyslový výbor pro hlavní výrobní odvětví a dopravu projednal vládní návrh zákona o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví a neměl proti němu žádné připomínky. Doporučuji proto dnešnímu plenárnímu zasedání vládní návrh zákona ke schválení. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji zpravodaji posl. Zímovi. Přeje si někdo slovo k předneseným zprávám? (Nikdo.)

O slovo se nikdo nehlásí, mohu dát tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví, a to ve znění společné správy výboru průmyslového pro hlavní výrobní odvětví a dopravu a výboru ústavně právního, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím Národní shromáždění schválilo tento vládní návrh zákona.

Přistupujeme k projednávání šestého bodu pořadu, kterým jsou

6. Odpovědi na dotazy a interpelace poslanců podle článku 45 ústavy.

Soudružky a soudruzi! Místopředseda vlády s. Černík zde navrhl, abychom dotazy a připomínky projednali případně jiným způsobem než jejich bezprostředním zodpovězením zde v plénu. Chci konstatovat, že členové vlády jsou připraveni odpovídat na všechny vznesené připomínky posl. Bichlera, Lukačoviče, Gudricha, Pokorné, Kopecké, Procházkové, Vaverky, Paťkové, Pacnera a Filové.

V diskusi zde bylo řečeno, že nám jde zejména o to, aby věc byla vyřešena. Nejde o formální odpověď, která by objasnila nebo vysvětlila stav, nýbrž o to, aby věc byla skutečně dořešena, a to buď tím způsobem, že bude zjištěno, že realizace takového návrhu by nebyla prospěšná, anebo uznáno, že realizace návrhu je účelná. Pak nám jde o to, aby návrh byl skutečně doveden až do konce. Tímto principem se řídí všechny orgány NS, jak také bylo konstatováno ve zprávě předsednictva NS a ve zprávě hlavního zpravodaje posl. Tymeše.

Jde nám tedy o to, abychom se dopracovali k řešení. Proto je tu ještě jiná alternativa, aby všechny připomínky projednalo předsednictvo NS, jednalo s vládou a sledovalo spolu s výbory NS vyřízení všech těchto připomínek až do konce s tím, že by na příští plenární schůzi byla podána podrobná zpráva o všech jednotlivých připomínkách. Tato zpráva by byla podána v písemné podobě před plenárním zasedáním a byla by pak o ní provedena rozprava, zda jsou odpovědi nebo lépe řečeno řešení a rozhodnutí vyhovující nebo ne.

Soudruzi poslanci, můžeme podle vašeho rozhodnutí volit tu nebo onu formu. Přejete-li si, budou nyní členové vlády odpovídat. Souhlasíte-li s druhou alternativou, bylo by postupováno způsobem, jak jsem uvedl. Je možno volit i třetí formu, některé otázky odkázat na projednání podle druhé alternativy a některé otázky, pokud byste si přáli, okamžitě zodpovědět.

Kladu proto otázku, zda někteří z uvedených soudruhů, kteří vznášeli interpelace - Bichler, Lukačovič, Gudrich, Pokorná, Kopecká, Procházková, Vaverka, Paťková, Pacner a Filová - si přejí některé nebo všechny své dotazy zodpovědět přímo, či zda souhlasí s tím, aby pak byla podána sumární odpověď, přičemž ovšem zdůrazňuji, že písemná odpověď musí v každém případě stihnout každého poslance do 30 dnů a orgány NS budou sledovat, jak jsou interpelace podle ústavy a na základě jednacího řádu vyřizovány. Prosím jmenované poslance a poslankyně, aby dali na jevo, jak si přejí postupovat. O slovo se hlásí místopředseda NS posl. dr. Kyselý.

Podpredseda NZ dr. Kyselý: Súdružky a súdruhovia, nebol som menovaný medzi poslancami, ktorí vzniesli interpelácie. Včera som tu podal návrh, aby minister-predseda Ústrednej komise ľudovej kontroly a štatistiky s. Majling podal v pléne NZ zprávu o previerke kvality chleba a pečiva. Neviem, ako s týmto návrhom bude naložené.

Předseda NS Laštovička: Ministr Majling je ochoten odpovědět na příští schůzi NS.

Jsou další připomínky?

Posl. Vaverka: Doporučuji, abychom přijali návrh předsedy NS Laštovičky a tlumočené připomínky byly řešeny druhou alternativou, tj. prostřednictvím předsednictva NS s tím, že bychom na příštím zasedání pléna obdrželi písemnou zprávu, ovšem před tím do 30 dnů bychom dostali odpověď přímo.

Posl. Kozelka: Soudružky a soudruzi, poslanci se mnohdy dotazují na otázky, na které narážejí ve svém volebním obvodu. Tyto otázky mnohdy se týkají daleko většího obvodu, než je vlastní volební obvod poslance. Proto myslím, že by předsednictvo NS mělo vždycky zvážit, zda otázka, kterou poslanec vznese na některého člena vlády, je takového rozsahu, že by zástupce vlády odpovídal nejenom poslanci, ale i širokému okruhu voličů. Takové otázky jsou. Proto doporučuji dvojí způsob řešení.

Předseda NS Laštovička: Znovu opakuji, že na všechny dotazy musí být podle zákona dána odpověď do 30 dnů přímo poslanci, že všechny odpovědi budou dány všem poslancům NS na vědomí v tisku, který bude rozeslán - tj. druhá alternativa - přičemž by pravděpodobně tam mohlo být už uvedeno, co se s věcí stalo, jak byla řešena. Tisk bychom rozesílali zhruba 10 dní před plenárním zasedáním, takže informovanost zde může být už mnohem podrobnější a daleko určitější. Odpověď by nemusela vyznívat asi tak, že věc bude provedena nebo objasněno, proč to nejde, nýbrž bylo by možno už v řadě věcí daleko konkrétněji říci, co se s věcí stalo. Jestli soudruzi, kteří interpelovali, mají zato, že potřebují pro svůj volební obvod odpověď ihned, prosím, aby řekli, o které otázky jde.

Posl. Mikulášek: Doporučuji, aby dotazy poslanců, které se týkají zásobování spotřebním zbožím, byly zodpovězeny ihned.

Předseda NS Laštovička: Prosím s. ministryni Machačovou, aby odpověděla.

Ministryně spotřebního průmyslu Machačová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. S. posl. Gudrich hovořil o otázkách rozvoje pohraničí a mezi jiným uváděl i případ zrušení podniku Brokát, který má být podle jeho informací přenesen do Moravské Třebové. Spotřební průmysl má v pohraničních okresech kategorie A, mezi něž patří také okres Bruntál, 13 národních podniků a 157 závodů, ve kterých je zaměstnáno celkem 35 000 pracovních sil. Objem základních fondů představuje podle statistiky z r. 1962 více jak 2 miliardy Kčs, což je téměř 8 % všech základních fondů resortu a 7 % ze stavu pracovních sil. Právě v tomto týdnu jsme shrnuli všechny úvahy našich výrobně hospodářských jednotek o rozvoji závodů spotřebního průmyslu v pohraničních okresech do r. 1970.

Zabývali jsme se mezi jiným i problémy okresu Bruntál. V tomto okrese má hedvábnický průmysl 4 závody, a mohu informovat Národní shromáždění, že počítáme ve výhledové koncepci hedvábnického průmyslu s dalším jejich rozvojem a s koncentrací výroby brokátů v okrese Bruntál. Budeme muset vyměnit zastaralé strojní zařízení a to takovým tempem, jak nám to umožní prostředky, které dostaneme na období do roku 1970.

To je, myslím, soudružky a soudruzi, pro okres Bruntál rozhodující. V duchu zásad pro zlepšení úrovně plánovitého řízení národního hospodářství jsme projednali s okresními i krajskými orgány, že bude účelné zrušit v rámci nové organizace podnik Bruntál jako řídící stupeň. Nepřenášíme jej do Moravské Třebové, ale národní podnik Hedva v Moravské Třebové bude přímo řídit rýmařovské závody, stejně jako bude přímo řídit závody na Liberecku, kde rušíme národní podnik Silka. Děláme to proto, že rušíme i Hedvu jako vedoucí podnik a podřizujeme ji jako podnik do trastu bavlnářského a hedvábnického průmyslu.

Soudruh poslanec Gudrich také uváděl případ zrušení provozu UP Karlovice. V rámci rušení neefektivních provozů bylo již v roce 1964 přistoupeno k částečné likvidaci tohoto provozu tím, že byl zrušen v závodě pořež jehličnatého řeziva. Likvidovat jsme jej chtěli také proto, že v roce 1964 nebyla plně využita jeho kapacita na výrobu vestavěného nábytku pro bytové jednotky. Postupovali jsme jako ve všech podobných případech ve shodě s okresními i krajskými orgány a objekt jsme chtěli po likvidaci využít na sklad nábytku.

Na rok 1965 se však zvýšily podstatně požadavky stavebníků na vestavěný nábytek, neboť se lépe plní bytová výstavba a my jen s velkými obtížemi zajišťujeme dostatek vestavěného nábytku. Proto požádal ředitel výrobně hospodářské jednotky Severomoravský krajský NV, aby byla likvidace provozu Karlovice zatím odložena. Dosud jsme nedostali souhlas a věc se ještě dále s KNV projednává. Ve všech případech, kde likvidujeme závody, se ovšem současně staráme o zaměstnání uvolněných pracovníků.

Dále bych chtěla odpovědět na dotaz posl. Gudricha k nedostatečnému zásobení našeho vnitřního trhu některými výrobky spotřebního průmyslu. S. poslanec uváděl konkrétně nedostatečné zajištění punčochového zboží, zejména dětského, pletených rukavic, chlapeckých flanelových košil, dále nedostatečné zajištění oděvů, obuvi, porcelánových hrnků a lyží. Pokud jde o brusle, které rovněž uvedl, jsou vyráběny podniky ministerstva všeobecného strojírenství, stejně jako baterky a náhradní díly k vysavačům, jak se o tom zmínil posl. Mikulášek.

O těchto nedostatkových druzích zboží i o některých dalších jsme hovořili již ve výboru pro potravinářský a spotřební průmysl. Je pravda, že celkové zajištění v těchto druzích zboží je značně napjaté a přes mnohá opatření, která jsme prováděli v průběhu letošního roku k odstranění nedostatkovosti, jsou obtíže v uspokojování poptávky našeho obyvatelstva v těchto výrobcích. Je třeba počítat s tím, že u některých výrobků nebude možno ani pro rok 1965 zajistit plné uspokojení spotřebitelské poptávky. Přitom například v punčochovém dětském zboží dodá naše výroba vnitřnímu trhu celkem asi 13 350 000 párů, tj. o 1 800 000 párů více ve srovnání s rokem 1963 a pro rok 1965 zajišťujeme v plánu další zvýšení téměř o 2 milióny párů.

Nejobtížnější je situace v zajišťování dětských bavlněných ponožek pro věkovou skupinu 1 - 3 roky, kde naše výrobní podniky nemají k dispozici potřebné punčochové automaty malých rozměrů. Teprve pro rok 1965 se nám podařilo získat od strojírenství další dodávky těchto strojů, které umožní zvýšení kapacity ke konci r. 1965, ale projeví se hlavně v r. 1966 lepším uspokojováním poptávky v dětském punčochovém zboží.

Mimořádně obtížná je situace v zajištění zimních ponožek, na jejichž nedostatek dostáváme řadu připomínek. Na základě opatření prováděných v minulých letech jsme zvyšovali postupně jejich výrobu tak, že pro příští rok zajišťujeme celkem 9 miliónů párů těchto ponožek, přitom však zůstane toto zboží nadále nedostatkovým druhem.

Společně s ministerstvem vnitřního obchodu jsme vypracovali komplexní návrh na celkové vyřešení nedostatkovosti zimních ponožek, který jsme projednali na SPK v průběhu jednání o plánu pro příští rok. Vyřešení situace předpokládá zabezpečení dodávky punčochových strojů z naší strojírenské výroby, které - jak se ukázalo - mohou být jen z menší části zajištěny v r. 1965, většinou až v r. 1966. Bylo proto při jednání na SPK dohodnuto přechodné řešení pro rok 1965 a to nákupem 2,5 mil. párů standardních punčoch a ponožek v zahraničí.

V souvislosti se zásobováním trhu punčochovým zbožím chci se zmínit také o uspokojování poptávky v punčochových kalhotách. Na základě opatření, prováděných v minulých letech, se nám podařilo již v letošním roce zajistit celé množství a stejně tak i pro rok 1965 zajišťujeme plné pokrytí požadavku vnitřního obchodu v této sortimentní skupině, tj. cca 9 mil. párů.

Nedostatkovými však zůstávají kreppolyamidové punčochové kalhoty. Ačkoliv pro rok 1965 zvyšujeme proti r. 1963 dodávku kreppolyamidových punčochových kalhot téměř třikrát, není a nemůže být očekávaná poptávka zajištěna především proto, že nám chemický průmysl nezvyšuje dodávky polyamidového hedvábí. Dokud nedostaneme více PA vlákna, situace se těžko zlepší.

V položce pletených rukavic zajišťujeme sice pro rok 1965 další zvýšení dodávek o více než 16 %, avšak ani při tomto zvýšení nebude plně kryta poptávka našeho vnitřního trhu. Vyřešení nedostatkovosti je odvislé od dodávky plochých pletacích strojů k potřebnému rozšíření výrobní kapacity. Stroje máme přislíbeny až na rok 1966.

Pokud jde o nedostatek chlapeckých zimních košil, podařilo se nám již v letošním roce zajistit plné obchodem požadované množství, tj. cca 2,5 mil. kusů a rovněž tak pro rok 1965 kryjeme požadavek obchodu v plném rozsahu. Při celkovém zajištění tohoto druhu zboží se může tedy o rozdělení dodávek, které provádí pro jednotlivé krajské podniky Sdružení textilního obchodu.

Nedostatky v zásobování vnitřního trhu konfekcí jsou zčásti ovlivněny neplněním plánovaného množství celkových dodávek ze strany výroby. Je to důsledek vážných obtíží, které měl zejména náš n.p. OP Prostějov se zajišťováním plánovaného stavu pracovních sil jednak pro Prostějov a jednak pro n.p. Kras Brno, kde se nepodařilo zajistit v ročním průměru 600 pracovních sil.

Nepříznivá zásobovací situace v konfekci je také do značné míry způsobena mimořádnými výkyvy poptávky, k nimž došlo v letech 1962 a 1963, kde jsme měli potíže se zajišťováním zaměstnanosti oděvního průmyslu, které bylo nutno řešit zvýšením vývozu do Sovětského svazu a kde také došlo k odchodu mnoha zpravodajských pracovníků, které nemůžeme nahradit při zvýšené poptávce.

V letošním roce po vyčerpání vysokých zásob obchodu, se situace změnila a my pochopitelně při využitých výrobních kapacitách a obtížích se získáváním pracovních sil jen s vypětím zabezpečujeme potřebné zvýšení dodávek.

Pokud jde konkrétně o zajištění dětských oděvů, zabezpečili jsme požadavek obchodu pro rok 1964 v plném rozsahu 9 900 000 kusů a rovněž pro rok 1965 plně zajišťujeme požadovaných 10,5 miliónů kusů. Dětská konfekce představuje více než 45 % celkového množství na trh dodávaných svrchních oděvů a podle našeho názoru by to mělo postačovat k uspokojení poptávky v dětské konfekci, ovšem s výjimkou požadavků na dětskou manšestrovou konfekci, kde již nemáme k dispozici další výrobní kapacity na výrobu manšestru. Jeho nedostatkovost budeme moci vyřešit jedině rekonstrukcí a rozšířením výroby v n. p. Velveta, Varnsdorf. S touto rekonstrukcí počítáme ve výhledovém plánu pro rok 1966 až 1970.