Na riešenie tejto otázky boli vypracované tri alternatívy výstavby. Bolo by potrebné, aby štátne orgány preskúmali, ktorá z nich je najvhodnejšia a aby sa už k výstavbe tejto trete, ktorá sa tiahne od r. 1932, prikročilo. Ďakujem za pozornosť.(Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Promluví posl. Růžička.

Posl. Růžička: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, když průmyslový výbor Národního shromáždění projednával návrh plánu a rozpočtu Ústřední správy energetiky na rok 1965, vycházel z toho, jak energetika plní svůj hlavní cíl, to znamená, zda jsou v elektrizační soustavě vytvářeny všechny předpoklady k tomu, aby zásobování národního hospodářství elektřinou bylo plynulé v průběhu celého roku.

Stále si ještě všichni dobře pamatujeme, jak tomu bylo se zásobováním elektřinou v loňské zimě. Odběr elektřiny byl regulován, a v důsledku toho byl narušován chod průmyslu, práci bylo nutno přesunovat do nočních hodin, a to i tehdy, kdy se to týkalo žen.

V důsledku regulačních opatření nedodala energetika v roce 1963 a na jaře roku 1964 národnímu hospodářství zhruba 300 mil. kWh. Jestliže střízlivě odhadneme, že jedna nedodaná kWh znamená výpadek konečné produkce v průmyslové výrobě ve výši 5 Kčs, pak byla tímto způsobem škoda ve výši 1¹/₂ miliardy Kčs.

Nemíním mluvit o tom, co všechno energetika vykonala a jaké překážky se jí stavějí v cestu k tomu, aby zvládla provozní situaci. Dnes je zásobování elektřinou již plynulé a před zimou, která je pro energetiky vždy nejtěžším obdobím, stojí energetický systém vcelku dobře připraven dát národnímu hospodářství potřebná množství elektrické energie. Za prvních jedenáct měsíců letošního roku plní energetika plán na 100,7 % a je oprávněný předpoklad, že hrubá výroba bude za celý rok překročena asi o 0,8 %.

V příštím roce čekají energetiku velké úkoly. Výroba elektřiny se má zvýšit o 7,4 % oproti letošnímu roku. Hlavní úlohu přitom budou plnit parní elektrárny Ústřední správy energetiky, zejména moderní nově vybudované kapacity. Bude tedy prvořadým úkolem energetiky v příštím roce zvládnout provoz a stabilizovat moderní 110 MW bloky v elektrárnách Tisová, Tušimice a Nováky.

Avšak rok rychle uběhne a nás musí zajímat, zda dnes vytváříme všechny předpoklady k tomu, aby nikdy v budoucnu nedošlo znovu k omezování spotřeby elektrické energie. Již dnes musí být jasno, jak to bude vypadat s elektrickou energií nejen v příštím roce, ale za pět, za deset i více let. A o tom se rozhoduje již také v plánu na příští rok.

Elektřina má tu zvláštnost, že ji nelze vyrobit do zásoby nebo na sklad. Elektrárny musí být v každém okamžiku připraveny krýt oprávněné požadavky spotřebitelů a ty rostou rychle. Vždyť spotřeba elektrické energie se u nás, i v jiných zemích, zdvojnásobuje zhruba asi za osm let. Je tedy za této situace jasné, že investiční výstavba je, a i v budoucnu bude, hlavním nástrojem zabezpečujícím rozvoj energetiky. Energetika na rozdíl od ostatních odvětví již dnes nemá prakticky možnost zvětšit využití provozovaného zařízení. V ročním využití parních elektráren jsme dnes na jednom z prvních míst na světě a to rozhodně není radostné prvenství. Je to často na úkor efektivnosti průmyslové výroby. Mnoho nedocílíme ani modernizací. Jediná možnost je prosadit v nových investičních akcích výsledky rozvoje vědy a techniky a tak uskutečnit kvalitativní vývoj energetiky. Znamená to budovat výrobní kapacity energetiky v nepřetržitém, rovnoměrném a přísně pravidelném proudu výstavby elektráren, tepláren, transformoven, rozvoden a přenosových vedení.

Domnívám se, že není rozhodně nebezpečí, že bychom v energetice přeinvestovali. Vždyť naši energetici dnes provozují díla stará i půl století, zařízení, která se již dávno přežila. Pro vaši představu uvedu příklad elektrárny Rynholec, ve které jsou dvě soustrojí o celkovém výkonu 13,5 MW. V této elektrárně je třeba na provoz jednoho instalovaného megawattu téměř 12 pracovníků, zatímco v elektrárně s 50 MW bloky je třeba na provoz jednoho megawattu 2,3 pracovníků a v elektrárnách s 200 MW bloky bude potřeba pouze necelý jeden pracovník. A podobné srovnání je možno udělat i v ostatních ukazatelích. Je zřejmé, že vyřazením těchto starých neproduktivních výroben bychom podstatně zlepšili ekonomiku našich elektráren a hlavně bychom se stejným počtem pracovníků a při stejném celkovém množství paliva vyrobili mnohem více elektřiny.

Mnoho je možno zlepšit i ve spotřebě elektrické energie. Nadbytek energie asi nikdy mít nebudeme a její pořízení, to není laciná věc, a přesto s ní naši spotřebitelé někdy doslova plýtvají. Hodně je ještě možno učinit ve zvýšení účinnosti energetických přeměn v rychlém zavádění energeticky výhodných technologií, ve zvýšení účinnosti spotřebičů energie. Je třeba nastoupit cestu zásadního řešení v racionalizaci spotřeby elektřiny.

Je třeba jen vítat, že energetika přeorientovala dosavadní tak zvanou odbytovou činnost krajských energetických podniků na činnost skutečného hospodáře v rámci svého kraje. Navíc ještě bude třeba oprostit pracovníky odbytových oddělení od zbytečné administrativy, aby se převážně mohli věnovat technické práci. Půjde dále o to rozšířit poradenskou činnost a již při investičním záměru nově budovaných závodů uplatňovat všechna energetická hlediska, aby pak nebylo třeba dodatečnými investicemi energetickou efektivnost napravovat.

Když průmyslový výbor NS projednával návrh plánu a rozpočtu odvětví energetiky na příští rok, dospěl k závěru, že energetickou problematiku v našem státě je třeba považovat za rozhodující úsek, a proto zařadili tuto tématiku do své pracovní náplně v příštím roce - jak o tom hovořil ve své zprávě hlavní zpravodaj posl. Tymeš. Zejména pak výbor doporučil, aby byla soustředěna pozornost na výstavbu elektráren v Ledvicích a ve Vojanech.

Mám však, soudružky a soudruzi poslanci, takový pocit, že tu dochází na některých místech k příliš velkému sebeuspokojení. V době, kdy energetika procházela značnými obtížemi, bylo zde cítit soustředěnou pozornost a podporu všech orgánů a organizací. Avšak nyní, kdy zásobování elektřinou je plynulé, zdá se, že již tu není ta péče a pochopení. Z jednání na kolegiu ministra energetiky a z přímého pozorování na základních stavbách energetiky jsem získal názor, že pozornost dodavatelů k těmto stavbám značně ochabuje. Je to možno pozorovat v oblasti zajišťování dodávek technologického zařízení a v plnění plánu stavebních prací, a to zejména na stavbě elektrárny ve Vojanech. A přitom právě tato elektrárna má již v prosinci příštího roku pomoci řešit svízelnou situaci v zásobování východního Slovenska elektřinou. A to již nemluvím o tom, že tato elektrárna je vybudována speciálně na spalování sovětského T-uhlí jehož dodávkami nám Sovětský svaz pomáhá řešit pasivní palivovou bilanci.

Avšak nedochází ke zlepšení ani v kvalitě dodávané práce a výrobků. Tak např. na stavbě elektrárny Ledvice se nyní musí dodatečně kontrolovat již smontované části kotle, kde se musí prověřit zhruba 14 000 svárů. Pří technické kontrole se totiž zjistilo, že mnoho těchto svárů je špatných, což by mělo za následek, že při najetí prototypového 200 MW turbosoustrojí by docházelo k častým poruchám, k častému odstavování tohoto zařízení. A to způsobuje veliké škody. Např. jen jedno najetí kotle reprezentuje náklad zhruba 100 000 Kčs. A to nepočítáme ty následky, které tyto poruchy a odstavování by měly na celý komplex zařízení, na jeho seřízení a stabilizaci.

To je jenom část nedostatků. Protože je známo, jaké požadavky budou na energetiku v příštím roce kladeny, je třeba se vší vážností upozornit na situaci ve výstavbě. Nepodaří-li se totiž včas odstranit všechna zpoždění - a klíč k tomu mají především stavbaři, huťaři a strojaři - pak zásobování elektřinou v příští zimě, zimě 1965/66, nebude plynulé. Nechci dnes ani myslet na to, jaké by to mělo následky. Jen si soudružky a soudruzi, představte, jaký by to byl nástup do třetí pětiletky, kdyby znovu docházelo k regulaci odběru elektrické energie! Jak bychom v samém začátku nepříznivě ovlivnili uvádění nových principů národního hospodářství do života.

Chtěl bych proto z tohoto místa na toto všechno upozornit a doporučuji, aby všechny hospodářské orgány, jejichž povinností je zabezpečovat výstavbu v energetice, věnovaly maximální pozornost všem investičním akcím, a zejména pak výstavbě elektráren v Ledvicích a ve Vojanech. Všechny složky zainteresované na výstavbě elektráren - stavbaři, strojaři, huťaři, národní výbory a další orgány - si musí plně uvědomit, že tak, jak budou plnit své úkoly při výstavbě elektráren, tak budou i pro sebe zajišťovat dodávky elektřiny v příští pětiletce.

Jsem přesvědčen, že podaří-li se splnit úkoly příštího roku a cílové termíny vlády pro uvádění nových energetických kapacit do provozu, uvolníme pak cestu příští pětiletce, což je v zájmu nás všech, v zájmu dalšího rozvoje naši socialistické společnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, na závěr se ještě připojuji k připomínkám, které zde byly včera a předevčírem vzneseny k situaci ve stavebním materiálu v jiných krajích. Podobná situace, ne-li ještě horší, je v Severočeském kraji. Jedná se o tíživý nedostatek cihel. Před několika léty dodávaly cihelny v Severočeském kraji ještě 150 miliónů cihel ročně. Plán na letošní rok byl snížen na 78 miliónů - a proto se projevil nedostatek cihel dnes. Snad se někdo domnívá, že používání keramických staviv nemá perspektivu? Domnívám se, že se naše stavebnictví i v budoucnosti - při plné penalizaci - bez těchto staviv neobejde.

Mám dotaz na s. ministra stavebnictví, jak se řeší situace v dodávkách cihel: Zda se budou rekonstruovat cihelny, které byly zrušeny aniž by předem byly zajištěny náhradní nové kapacity.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Nyní promluví s. posl. Kopecký.

Posl. Kopecký: Soudružky a soudruzi poslanci! Po projednání a schválení plánu rozpočtu na rok 1965 bude nutné pokračovat v kontrolní činnosti a soustavně se zabývat všemi problémy, které jsou v našem národním hospodářství nejpalčivější, a to jsou především kvalita výrobků, produktivita, plán práce a realizace nového řízení průmyslu a pomoc tam, kde toho bude potřeba.

Dále bude nutné věnovat soustavnou pozornost investiční výstavbě. Bude nutné stavět jen to, u čeho máme předem zajištěnu návratnost investic a vést všechny závody a organizace k tomu, aby se více zabývaly přestavbou, modernizací, a to jak v budovách, tak i strojů. Řada lidí, kteří na tomto úseku pracují, se málo zabývá hledáním cest, jak řešit nebo vyhledat potřebné výrobní kapacity bez nároků na stavbu nových.

S tím úzce souvisí rychlá likvidace neefektivních výrob, abychom získali pracovní síly i potřebná pracoviště pro výrobu nebo výzkum, kde nám stávající kapacity nestačí.

Tyto mnohdy nepromyšlené investiční akce jsou denně kritizovány a bude proto jistě správné prověřit stavby ve všech resortech a nestavět to, co nepotřebujeme, anebo co můžeme nahradit jinak. Uvedu jen jeden příklad.

Bylo by zajímavé získat přehled o našich slévárnách šedé litiny. Postavili jsme jich tolik, že řada závodů bude - a dnes již také má starosti - jak tyto slévárny naplnit, a přitom stavíme nebo dostavujeme další. Tím se bude muset průmyslový výbor zabývat. Stavíme závody nové, a přestárlé, - se zastaralým strojovým vybavením, kde se nedá o produktivitě ani mluvit - necháváme v provozu jen proto, že je to pro řadu lidí pohodlnější.

Stejně je tomu i s nákupem nových strojů, a to hlavně v zahraničí - v kapitalistických státech. I zde je nutno postupovat s plnou odpovědností. Kupovat jen to, co si nemůžeme sami vyrobit anebo nahradit, a hlavně to, co nám pomůže řešit snižování nákladů. Zde nám mnohdy utíkají cenné valuty, a to v obou směrech - buď proto, že jsme s nákupem otáleli, anebo proto, že jsme nakoupili to, co není plně využito anebo mohlo být nahrazeno vlastní výrobou. Je proto nutné, aby se k těmto problémům vyjadřovali odborníci, kteří jsou zároveň dobrými hospodáři a nevidí věci jen jednostranně.

Budeme-li v investiční výstavbě postupovat s plnou odpovědností, pak jistě budeme mít více možností řešit svízelnou situaci jak v průmyslu, tak i na našich vesnicích v bytové a družstevní výstavbě.

Tím jsem přešel k první otázce na ministerstvo zemědělství a Státní plánovací komisi; mluvila o tom již také posl. Miková.

Hodně jsme již mluvili o tom, že jedna z cest, jak stabilizovat pracovní síly v našich zemědělských závodech, je bytová a družstevní výstavba. Podle posledních informací z ministerstva zemědělství "se připravují směrnice pro tuto výstavbu" - a tak také zatím našim lidem v obvodech odpovídáme. Dále jsem se na uvedeném ministerstvu dozvěděl, že sice směrnice budou, ale SPK se dosud nevyjádřila k požadavku resortu, který je velmi rozumný, kolik bude možno a jakými formami stavět. Kdy to bude dořešeno?

Druhou otázku mám na ministerstvo dopravy. Kdy bude sjednoceno jízdné v městské trolejbusové dopravě v naší republice? Např. v Hradci Králové stojí cesta jednoho cestujícího na Nový Hradec Kčs 1,60 - při jednom přestupování. Tuto situaci je nutno řešit urychleně, poněvadž to neumíme vysvětlit. Příkladem jednotného jízdného je Praha. Voliči se právem dotazují, proč toto není možné uskutečnit i v jiných městech.

Stejně je nutné řešit i měsíční jízdenky, poněvadž samoobsluhy v trolejbusech nám nezaručí při rozdílných cenách na určité úseky, že cestující zná přesně, kolik má platit.

Další otázka je, proč se provádí rekonstrukce elektroinstalace v rodinných domcích v takovém rozsahu jako dnes. Prý je to na základě vládního usnesení. Lidé se nás ptají proč, nikdo jim to nevysvětlil; sám jsem přesvědčen, že to není nutné provádět tam, kde instalace je dobrá. Nebo se to dělá jen proto, že má být skříňka venku? Nebo je snad nadbytek pracovních sil - elektrikářů, anebo přebytek materiálu? Nebylo by lepší instalace prověřit a výměnu provést jen tam, kde je nevyhovující?

V pondělí jsem byl na schůzi v obvodě, kde se o těchto věcech diskutovalo. Není přece maličkost platit za tyto práce 2500 - 3000 Kčs; způsobuje to mnoha lidem starosti, hlavně důchodcům. Prý na to mohou žádat půjčku. Je tedy nutné prověřit, proč se toto provádí.

O čtvrté otázce jen velmi stručně, poněvadž byla přednesena posl. Mikovou. Jak bude v roce 1965 postupováno při zaměstnávání důchodců? Prý jsou připravovány nějaké změny.

Závěrem několik slov k písemným odpovědím - a někdy i ústním - na naše dotazy a připomínky, a to jak z pléna NS, tak i z výborů. Myslím, že mluvíme-li o některých problémech, se kterými se setkáváme na různých pracovištích, nechceme, aby nám bylo všechno vysvětleno za každou cenu. Bude pro nás příjemnější, budeme-li informováni tak, že budou provedena opatření, která budou určitý problém řešit, nebo se tím bude někdo v určitých termínech zabývat. Budou-li resorty považovat písemnou odpověď za splněný úkol, myslím, že tím mnoho nevyřešíme v našem národním hospodářství, ale jen dále upevníme dosavadní způsob práce, který je kritizován se snahou pomoci najít cestu, jak nejlépe řídit beze ztrát - s kvalitními výrobky a s vysokou produktivitou.

Musíme našim voličům odpovídat na jejich připomínky, poněvadž mají starost o naše národní hospodářství, musíme jim odpovídat jasně a tak, abychom se nemuseli červenat při vysvětlování, a to jen proto, že sami nejsme o správnosti vysvětlení přesvědčeni.

Žádáme zlepšení v práci na všech pracovištích a závodech, a proto také musíme brát dobré návrhy v úvahu a použít je. (Potlesk.)

Předseda NS Laštovička: Děkuji. Slovo má posl. Holatová.

Posl. Holatová: Soudružky a soudruzi poslanci, mám jen jeden dotaz. Včera zde hovořila s. Kopecká o tom, že pracovníci Závodu Gustava Klimenta v Třebíči zhotovili prototyp stroje, který nahradí řetízkování punčochového zboží.

Jen ten, kdo zná tuto náročnou operaci, kde doba zapracování trvá nejméně 2 roky, může posoudit, o jak skutečně skvělý vynález se jedná.

Je-li tomu skutečně tak, jak hovořila s. Kopecká, že produktivita práce je o 100 % vyšší než na dosavadních řetízkovacích strojích, došlo by jen v našem závodě Mopu ve Valašském Meziříčí k úspoře 15 pracovníků a na mzdových fondech by se ušetřilo asi 150 000 Kčs ročně.

Jelikož řetízkování je problémem v celém našem státě, bylo by potřeba v zájmu dosažení úrovně světové produktivity práce v pletárnách punčochového zboží, urychleně zařadit do plánu sériovou výrobu nových sešívacích strojů. Mám dotaz na soudruha ministra všeobecného strojírenství, zda je se zařazením strojů do sériové výroby v příštím roce počítáno.