požiadavku postavíme, iste toto všetko nebudeme schopní zabezpečiť. Treba však rozobrať druhú otázku a to je lepšie stohovanie krmovín. Doteraz je taká situácia, že na niektorých štátnych majetkoch 30 - 40 % krmovín zhnilo pre zlé stohovanie. Alebo sa zastohovali krmoviny tam, kde sa vylieval Hron a pod. Pochopiteľne, že potom boli tieto krmoviny zatopené. Myslím, že z týchto skúseností treba vychádzať a robiť rozhodnú nápravu. Treba zachrániť, súdruhovia, všetko to, čo je v našich silách a nie mať k tomu nejaký ľahostajný postoj. Súdruh C h ud í k ešte hovoril aj o kooperácii a hlavne o pasení mladého dobytka, o výmene napr. s južnými okresmi. Takýto prípad kooperácie je u nás medzi Žiarom nad Hronom a Jednotným roľníckym družstvom Krahulky a v okrese Martin kooperujú zasa dve obce Turčeky. Súdruhovia, zatiaľ, ako sa to píše aj v novinách, sa to osvedčilo aj v skutočnosti. V Kremnici boli zriadené štátne majetky a minulý rok nevyužili veľké pasienky, na ktorých sa predtým pásli kravy jednotlivo hospodáriacich roľníkov. Súdruhovia, aká je to obrovská škoda! Nie je škoda len to, že sme nemali krmoviny, ale teraz na jar nám táto nespasená tráva horela a zapálila nám nakoniec ešte aj les. Za celých 14 dní sa hasila po kopcoch tráva, ktorá nebola ani skosená, ani sa nevypásla. Ja som o tejto otázke hovoril s riaditeľom štátnych majetkov. No riaditeľ štátnych majetkov hovoril, že oni nemali odvahy minulý rok si dovoliť, aby prišli sem z Nových Zámkov pásť dobytok v takom počte, že by nevedeli preň zabezpečiť dostatok paše. Teraz tento rok sa začína s tým, že na tieto pasienky prichádza dobytok z juhu a je to súdruhovia obrovská výhoda. Ja som videl napríklad, že zo štátnych majetkov v Nových Zámkoch vozia sem za to kukuricu. No u nás sa kukurica zatiaľ nedorába a je to veľká pomoc napr. pre naše štátne majetky a prípadne pre družstvá, keď sa takáto živina dovezie. A myslím, že treba takýto postup viac a intenzívnejšie, práve teraz podporovať, pretože situácia je takáto. Sú obrovské lúky napr. pod Skalkou, pod terajším vysielačom. Ja nechcem hovoriť, aby sme to robili tak, ako to robili voľakedy tamojší obyvatelia nemeckej národnosti. Tí na jar nakúpili dobytok a celé leto sa tam dobytok pásol a na jeseň to zháňali dole a predávali krásny vypasený dobytok. Ja som minule išiel dolu zo Skalky, išiel som peši a išlo nás viac. Išli niektorí baníci so mnou a hovorili takto: "Stojíme pred obchodmi na mäso, ale podívaj sa, koľko mäsa je tu", pretože sme išli po kolená po tráve. A nielen to, ale ešte okrem toho tam mach rastie a tráva sa ničí. Predtým sa to košarovalo dobytkom, a keď nie dobytkom, tak ovcami a skutočne boli tam dobré výsledky, či už išlo o pasenie alebo o zber sena. No a teraz na týchto veľkých plochách je myslím - jeden salaš. Súdruh C h u d í k hovoril o tom, aby sa využili napríklad v lesoch medzi porastami lúky. Tu máme pasienky, ba dokonca sa táto pôda používala spolovice ako orná pôda a dnes ani noha na to nešliapne a necháme tu narásť a zhniť trávu a v lete tam chodíme ani na rašelinisku. Súdruhovia, ja sa pamätám, keď sa tam košarovalo s dobytkom, a nie s ovcami. Situácia bola taká; že ľudia nevládali kosami ťahať, taká tam tráva narástla. No a dneska máme tam zachvíľu mach. Takéto pasienky treba skutočne využiť pre našu krmovinovú základňu a nebol by taký stav, aký je doteraz v krmovinách.

Treba povedať, že u našich pracovníkov JRD a ŠM by mal byť väčší pocit zodpovednosti, aby sa poradili, ako veci riešiť, aby si to nebrali len sami na seba a potom nehovorili, že to nemôžu zvládnuť. Súdruhovia, treba otvorene povedať, že u nás na národných výboroch nie je dostatočná iniciatíva, aby sa zodpovedne stavali k týmto otázkam. A hlavne často na niektorých národných výboroch je nesprávny postup voči funkcionárom jednotných roľníckych družstiev. Tam je často nie dosť dobrý súlad a treba tam, kde takéto nezrovnalosti sú, venovať im zvýšenú pozornosť.

Stáva sa napr., že hovoríme o práci ČSM, o práci strany, o práci všetkých masových organizácií, ktoré sú na dedine a, súdruhovia, viete, chodíte na dediny, aká je tam situácia. Keď tam prídeme na schôdzku národného výboru, alebo na schôdzku jednotného roľníckeho družstva, alebo na schôdzku neviem akej inej organizácie, tak sa nám tam objavujú tí istí ľudia. Povedzme si otvorene, tí istí ľudia, a čo je to 5 ľudí, ktorí všade chodia, či je to výbor strany, či schôdza družstva. Tí, ktorí tam prídu prvý raz, prídu aj druhý raz a tretí raz a v každom prípade sú tam. Necítia však všetci k tomu takú zodpovednosť, ako povedzme tí piati.

Možno sa vám to bude zdať, že sú to maličkosti, ale takýto je, súdruhovia, život na dedine a takto treba hovoriť, pretože len tak budeme vedieť plán zabezpečiť, keď všetkých na dedine zainteresujeme pre jeho plnenie.

Počuli sme tu diskusné príspevky, veľmi pekné opatrenia, ale ak to nebude v ľuďoch, ak sa nebudeme s týmto zaoberať, ak ľudí s týmto neoboznámime, tak ich neuskutočníme. Treba otvorene povedať, aká je situácia, aké sú problémy. Treba hovoriť, prečo treba takto robiť. Viete, aká je trápna situácia na dedine,

ľudia tam stoja a pohovoria sa všetky klebety a nadávky aj nato čo nie je pravda.

Súdruhovia, ďalšia otázka je terajšie počasie. Treba aby ihneď, ako sa začne kosiť, začalo sa hneď aj sušiť, a keď sa pokosená krmovina nedá sušiť, treba ju hneď silážovať. Treba hľadať cesty silážovania. Silážovať sa dá aj bez jám. Stávajú sa nám iné prípady, že nemáme napr. chemické látky, ako vlani sme nemali kyselinu mravčiu. To bol problém. Silážovať sa nesilážovalo, pretože sa zháňala mravčia kyselina. Možno, že niekde v sklade ležala, my sme sa však bez nej nevedeli pohnúť, a tak si robíme veľké škody sami. Súdruhovia, treba skutočne dodržať agrotechnické termíny. U nás na dedine hovoria tak, že ako to boh dá. Myslím, že práve preto, keď takto ľudia hovoria, treba s nimi hovoriť o tom, či mu to boh skutočne donesie, alebo nie. Máme možnosť našich ľudí presvedčiť a naši ľudia sú ochotní nás pochopiť.

Ja by som chcel povedať ešte niekoľko slov k otázke lepšej starostlivosti o stroje Súdruhovia, to je fakt, že starosť o stroje je slabá, ale chcem hovoriť, aké boli v minulom roku v horských oblastiach so strojmi ťažkosti. Brigády ručne pokosili 105 ha lúk. Veľa z toho aj zhnilo. No situácia je taká, že kosiť ručne neviem dokedy sa nedá a aj tu je v prvom rade problém s kosami a tiež kosci nám pomaly odumierajú. Ale čo treba? Tu sa často hovorí, že nemáme kosačiek. Dalo by sa s nimi u nás krásne kosiť na lúkach, ale ako sú upravené lúky? V prvom rade treba, aby sa urobila úprava lúk. Keď niekto chce hovoriť o tom, že chce kosačku, tak nech si pre tú kosačku pripraví aj podmienky, nech si pripraví lúku, pretože často kosačky prišli, a ja som to videl vo volebnom obvode na Počúvadelskom jazere, keď kosili Počúvalci, a takisto v Banskom Studenci a situácia bola taká, že tu nebolo možné kosiť. Nebolo možné sa na to dívať, pretože nebola pripravená pôda a potom kosačky ani trávu nebrali. Preto netreba hovoriť, že nemáme kosačky, že máme takéto a takéto problémy, ale treba hovoriť aj o tom, že nemáme ani pripravenú pôdu pre kosačky.

K boju proti burine. Dnes máme chemické prostriedky, ktorými môžeme bojovať proti burine. Ale ešte stále stav je taký, že burina je väčšia, ako sú zemiaky, alebo ako to, čo sme do zeme zasadili, a musíme špekulovať, čo sme na tej roli zasadili. Myslím, že musíme robiť opačne, tak, aby nebola taká vysoká burina, ale aby bola taká vysoká vňať toho, čo sme zasadili. Z toho treba vychodiť, súdruhovia. Treba ešte, aby sme na dedine získali každého, kto tam je schopný na poľnohospodárske práce. Treba ľuďom teraz otvorene povedať, keď čakajú na mäso, že rozhodujúce je to, čo budeme v poľnohospodárstve produkovať, alebo nebudeme produkovať. Životná úroveň u každého rastie, spotreba sa zvyšuje a my musíme naše poľnohospodárstvo k tomu prispôsobovať, a to znamená, aby aj naši ľudia mali väčší interes o poľnohospodárstvo, aby sa nestarali len o vlastné záujmy, ale aby sa starali aj o záujmy spoločenské. Preto treba s našimi ľuďmi otvorene hovoriť, že keď budú získavať len pre seba, len pre svoj osobný prospech, tak životnú úroveň nikdy nepodvihnú. Životnú úroveň podvihnú len vtedy, keď sa budú ľudia venovať svojou prácou celej spoločnosti. (Potlesk.)

Podpredseda Sabolčík:

Ďakujem poslancovi H o l i č k o v i.

Súdružky a súdruhovia poslanci, hlási sa ešte niekto o slovo do diskusie, alebo má niekto dotaz k prednesenej zpráve?

Do diskusie sa prihlásil prvý námestník ministra poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva súdruh inž. František Kord.

Prosím, aby sa ujal slova.

Inž. František Kord, prvý námestník ministra poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva:

Vážená Slovenská národní rado,

vážené soudružky a soudruzi poslanci!

Dovolte mi, abych využil příležitosti vašeho 9. zasedání a jménem ministra zemědělství, lesního a vodního hospodářství vás požádal o pomoc při řešení náročných a při plnění složitých úkolů v našem zemědělství v tomto roce.

Vždyť zemědělství je jeden z nejcitlivějších článků celého našeho národního hospodářství. Každý výkyv v zemědělské výrobě se dotýká prakticky každého občana naší republiky. Já ve svém diskusním příspěvku nechci opakovat referát a rozbor, které zde provedl soudruh pověřenec C h u d í k a návrhy opatření, které správně ukázaly cestu jak problémy řešit v tomto roce. Chtěl bych se dotknout pouze dvou nebo tří takových problémů, jež přímo souvisí s otázkami, které tady projednáváte.

Především je to otázka poměru k plánu na zemědělském úseku, poměru k usnesení stranických orgánů a -vlády. Současná situace je beze sporu taková, že se nám po všech usneseních nejvyšších stranických orgánů i vládních orgánů a po provedených opatřeních k jejich realizaci nepodařilo vytvořit základní předpoklady k zajištění plánované výroby potřebného množství zemědělských produktů, zejména obilí, ačkoliv obilí je rozhodující a kardinální problém jak z hlediska zabezpečení výživy obyvatelstva, tak zajištění krmivové základny. Celostátně nám podle předběžných údajů chybí na původně rozpočtované plochy, t. j. plán, 50 tisíc ha chlebovin, hlavně pšenice, jejiž plochu jsme měli podle usnesení stranických orgánů z prosince minulého roku překročit o 40 tisíc hektarů. Znamená to tedy, že nám zhruba chybí 90 tisíc ha chlebového obilí, že jsme zaseli méně než naše národní hospodářství nezbytně potřebuje. K tomu je třeba říci, že ne všude porosty obilovin jsou právě nejlepší.

Já bych chtěl ukázať dopad těchto 90 tisíc ha chlebového obilí. Beze sporu budou mít spětný odraz v tom, co je nejcitlivější pro rozvoj živočišné výroby, v krmné bilanci. 90 tisíc hektarů chlebového obilí zhruba představuje 180 tisíc tun sklizně, o které bude méně. To představuje více než 360 tisíc metráků vepřového masa. Znamená, bych řekl, tento výpadek, že jsme přistupovali často v některých zemědělských závodech i někteří funkcionáři družstev, statků, poměrně lehkomyslně k otázce plánu na úseku rozpočtovaných ploch na takovém velmi citlivém úseku, jako je obilí. Je třeba říci, že letos došlo k mimořádně nepříznivým závadám, způsobeným počasím, že byly značné obtíže v osivě jarního obilí. Nelze však v žádném případě takovýto výpadek těmito věcmi omlouvat. Ani v jediném kraji, s výjimkou Východoslovenského kraje, jsme nedokázali přijatá opatření k zabezpečení osevu pšenice důsledně dovést až do konce, dostat je až do zěmědělských závodů a získat pro jejich splnění celou více než miliónovou armádu našich družstevníků a pracovníků státních statků. Z tohoto hlediska je třeba také chápat celou řadu opatření, které přijala vláda 23. května při zabezpečení zvýšené iniciativy a rychlejšího a kvalitnějšího průběhu jarních prací, příprav na senoseč a příprav na žeň. Jsme prakticky od zítra už v červnu. Jsme v situaci, že i přes opožděné jaro nemáme dokončenou výsadbu brambor, o osevu silážní kukuřice ještě celkem nevíme jak dopadne. Víte, že nastal nezdravý odklon od řádného pěstování silážní kukuřice. Stojíme před špičkou zejména v českých krajích. Zde v Západoslovenském kraji, který je podstatně lepší, pokud se týká jednocení, stojíme před vážnými úkoly, které nám mohou podstatně zlepšit objem výroby a kvalitu výroby v tomto roce.

Chtěl bych znovu ukázat, soudruzi, z hlediska disciplíny některých zemědělských závodů i funkcionářů dejme tomu, i pokud se týká osevních ploch brambor.

Z původních hlášení, která se podávala po stranické linii, pokud jde o předpoklady dodržení rozpočtovaných ploch brambor, vyplývalo, že se zhruba nedostává 45 tisic ha brambor. Dnes však podle zpráv z jednotlivých okresů se ukazuje, že to číslo není konečné, a že patrně dosáhne více než 60 tisíc hektarů osevní plochy brambor. Co to představuje? Znovu to představuje více, téměř 800 tisíc tun brambor, které nám budou chybět zejména při zabezpečování výroby vepřového masa a které povedou k extenzitě výroby vepřového masa. V tomto případě nevyužíváme přírodních produkčních schopností, totiž nevyužíváme schopnosti prasat přirůstat denně 40 - 50 dkg a ne jenom 25 - 28 dkg. Vede to k další extenzitě výroby. Chtěl jsem jenom ukázat z takovéhoto pohledu zvýšené úsilí, které musíme věci věnovat a podtrhnout to, co zde říkal soudruh pověřenec Chudík o kvalitním zvládnutí kultivačních prací, řádné přípravě na senoseč, řádném zvládnutí žní. Ze skušenosti loňských žní je třeba říci, jak některé průzkumy ukázali, že ztrát, a to jak u senoseče, tak u žní, ztráty dosahovaly více než 15 %. Soudruzi, kdybychom začali účinný boj o znížení ztrát z jednoho hektaru, např. u obilovin o jeden metrický cent, představuje to zhruba 15 tisíc tun vepřového masa. Tedy daleko více než to, co dluhujeme prakticky od začátku roku. Tato čísla používám zejména proto, že v naší argumentaci při jednání s našimi pracovníky, v zemědělství, v zemědělských závodech, často se opatření, která jsou přijata stranickými orgány a vládou, jaksi nepromítají do celostátních čísel a říkají - nezasejeme 5 hektarů brambor, nic se nestane. Nedosejeme 10 hektarů pšenice, nic se nestane. Ovšem promítneme-li tyto věci do celostátních čísel, jsou to právě ty výpadky, ve kterých neplníme ty úkoly, které jsou tak citlivé pro zásobování našeho obyvatelstva. Z tohoto hlediska vznáším tu první prosbu. Je to především hlavní náplň zemědělské správy, aby v systému práce byla na prvním místě soustavná kontrola plnění plánu na zemědělském úseku. Z tohoto plánu vyplývá celá řada problémů, které je nutno každodenně řešit. A z toho vyplývá i prosba k vám, poslancům, abyste pomohli svou činností při prověrce kontroly plnění plánu, abychom přesvědčili naše pracovníky, že plnění plánu je jejich nejvlastnějším zájmem. Že to není jenom naše přání, že je to vyjádřené v určitém usnesení, že toto usnesení je v plném souladu s nejvlastnějšími zájmy každého pracovníka v zemědělství.

Dovolte mi velmi stručně promluvit i k druhé otázce. K otázce, řekl bych, situace na úseku techniky. Beze sporu, kritické na mysli svým diskusním příspěvkem je nikterak snižovat nebo připomínky, které byly zde pronesené, jsou správne. Ja nemám jejich oprávněnost zlehčovat. Sám se zučastňuji jednání a bojů za motorové žací lišty, poněvadž požadavek např. na tento rok byl 4750, ohrožená je výroba tisíc kusů. Je to situace, řekl bych, pokud se týká ventilátorů, kdy dejme tomu jsou ohroženy některé smělé ale správné úkoly, které si dal například Západoslovenský kraj, který letos chce zvýšit sklizeň prakticky ze 16 tisíc na 150 tisíc ha tímto způsobem. Je to problém elektromotorů v kooperaci atd. Tím nechci snižovat tyto věci, ale zase na druhé straně chci ukázat, jak zpětne a právem kritizujeme neplnění plánu v těchto závodech, a proto i na adresu nás zemědělců musíme přijímat kritiku, pokud jsme kritizování my na úseku plánu. Poněvadž ty obtíže, které způsobují oni nám, to znamená některé průmyslové závody, taky dneska některé naše závody plně spůsobují obtíže našemu národnímu hospodářství. Přesto však je třeba říci, a chtěl bych to ukázat na některých číslech, že mechanizace i v tomto roce i přes tyto obtíže se podstatně zvýšila a že půjde o to, probojovat na celé řadě úseků novou technologii, zavedením nové techniky, zejména jejich využitím.

Pokud se týká žní, budeme mít v našich zemědělských závodech přede žněmi téměř 7800 řádkovačů, budeme mít více než 10 tisíc kombajnů, budeme mít 17 tisíc silážních kombajnů atd. Beze sporu technika se zvýšila. Nezvýšila se tak a nekompletovala se tak, jak bychom si všichni přáli, ovšem je třeba vidět, že techniky se dostává.

Taková druhá prosba, která z toho vyplývá je její řádné využití. Už i referát soudruha C h u d í k a ukázal, jaké značné rozdíly jsou ve využití techniky dejme tomu u kombajnu - od 30 ha prakticky do 800 ha - jaké rozpory u toho jsou. My víme, že nemůžeme žádat od každého výkon, který měli naši špičkoví kombajnéři. Ovšem musíme se zabívat otázkou, je-li správně rozmístěná technika tam, kde se dosahuje jenom 30 - 40 hektarů, v čem jsou příčiny nedostatků, poněvadž tato technika nám má právě umožnit splnit vytýčené heslo: splnit žně během 14 - 18 dnů. Přitom chci zcela otevřeně říci, že situace v náhradních dílech nebude podstatně o nic lepší než v loňském roce. Zhruba asi bude k žňovým strojům za 8 milionů korun náhradních dílů víc než loni. Ovšem chtěl bych ukázat, že těchto 8 milionů korun neznamená nějaké prudké zlepšení s ohledem na to, že máme značné obtíže, pokud se týká celé řady součástí, pokud se týká kombajnů. Soudruzi, řekl bych, že to není jenom otázka maďarské strany, je to otázka i naší vlastní výroby. Vy víte, že jsou tam motory z Tatry Kopřivnice, kde máme určité obtíže v náhradních dílech. Vážne obtíže budou trvat v náhradních dílech pokud se týká supru, pokud se týká celého ozubárenství atd. Soudruzi, já zde hovořím o tom proto, že i když vláda dělá celou řadu opatření, nepodaří se nám tuto situaci tak zvládnout, abychom mohli spokojeně říci, že žně máme zabezpečeny náhradnímy díly. Přitom je ovšem i druhá situace. Celá řada průzkumů našich strojnotraktorových stanic ukazuje, že není výjimkou, že sklad náhradních dílů v jednom zemědělském závodu reprezentuje více než stotisíc korun. Máme zhruba 10 tisíc zemědělských závodů. Kdyby to měl dělat každý závod, představovalo by to prakticky jenom v zemědělských zavodech 1 miliardu korun v náhradních dílech. Vím, že to není otázka viny zemědělských závodů, poněvadž když je nečeho nedostatek, potom každý, jakmile má příležitost, koupí toho trikrát tolik, než normálně potřebuje. My také víme, že když je nyní nedostatek masa, že celá řada našeho obyvatelstva, která si koupila dříve kilo, dnes si koupí tři kila. Obdobně je to i u náhradních dílů. Prosím vás proto, abyste nás podporovali v tom opatření, kde prostřednictvím STS chceme zavést velmi přísný režim výměny náhradních dílů celého sortimentu. Budeme dávat náhradu jenom za ojeté náhradní díly, za navrácené špatné. Budeme zvyšovat celou řadu opatření pokud se týká renovace. I přesto je třeba bojovat v této situaci proti skrečkování náhradních dílů a za soudružskou výpomoc, která nám částečně tuto situaci může zlepšit. Soudružky a soudruzi, to jsou zhruba jenom takové dvě připomínky, poněvadž soudruh pověřenec C h u d í k i vaše usnesení plně vystihují ty problémy, které na tom úseku jsou.

Já bych chtěl zakončit jenom tím, že úkolem nás na úseku zemědělské správy je především zlepšit masověpolitickou práci, organizátorskou práci, abychom se nebáli říci ty problémy naší celé miliónové armádě družstevníků a pracovníků státních statků. Bude záležet na tom, jak budeme my, pracovníci v zěmědělském úseku za vaší pomoci umět konkrétně přesvědčit o úkolech, konkrétné ukázat cestu, jak úkoly řešit. To je náš nejcennější kapitál, který máme, že dovedeme překonat nedostatky, které máme na úseku strojů, nedostatky v materiálně-technickém zásobování atd. Soudruzi, to je veliká síla. Dovedeme-li pracovníky nadchnout a správně jim vysvětlit proč která opatření dělat, zaměřit je na uzavírání závazků, pak soudím, že není překážek. Dokážeme nejen překonat ty přechodné obtíže, které máme, ale čestně splnit a překročit plánované úkoly, které na zemědělském úseku máme, jejichž splnění od nás čeká naše socialistická společnost. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Podpredseda Sabolčík:

Ďakujem prvému námestníkovi ministra poľnohospodárstva, lesného a vodného hospodárstva súdruhovi inž. Kordovi za jeho prejav.

Hlási sa ešte niekto do diskusie?

Hlási sa súdruh poslanec Šimon Ž b i r k a. Prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec Žbirka:

Súdružky poslankyne,súdruhovia poslanci!

Povereník C h u d í k vo svojom referáte o súčasných problémoch poľnohospodárskej výroby zdôraznil najmä tri závažné skutočnosti, ktoré súčasne stoja pred poľnohospodárskymi závodmi a národnými výbormi a ktoré treba vykonať pre zabezpečenie rozvoja poľnohospodárskej výroby v tomto roku.

1.   Zaistiť včasné a kvalitné vykonanie kultivačných prác na poľných kultúrach, najmä na okopaninách počas vegetácie,

2.   vykonať včas a za najnižších strát zber krmovín na ornej pôde i na lúkach a pasienkoch,

3.   zabezpečiť dôslednú prípravu i priebeh žatevných prác, ako aj nákupu obilia.

V mojom diskusnom príspevku chcem vás aspoň v hrubých črtách informovať o nadhodených problémoch a o spôsobe, ako sa tieto úlohy riešia v okrese Michalovce, v jednom z najprodukčnejších poľnohospodárskych okresov na Slovensku.

Otvorene treba priznať, že v minulosti tento okres nepatril k tým, kde sa úlohy v poľnohospodárskej výrobe plnili dobre. Odhliadnuc od objektívnych príčin, akými boli napríklad zlé poveternostné podmienky, ktoré rozvoj poľnohospodárskej výroby brzdili, boli to aj vážne nedostatky organizačné a riadiace priamo na poľnohospodárskych závodoch, ale tiež i na národných výboroch. Nedostatočná pomoc poľnohospodárom sa dostávala aj od ostatných spoločenských organizácií.

V dôsledku týchto nedostatkov nesplnil okres Michalovce v minulom roku nákupné úlohy, čo sa tiež prejavilo veľmi nepriaznivo pri zabezpečovaní krmovinovej základne.

Poučení týmito nedostatkami prikročili súdruhovia v Michalovskom okrese k zabezpečovaniu poľnohospodárskej výroby v roku 1962. Už v jeseni 1961 kládli osobitný dôraz na včasné a kvalitné vykonanie jesenných prác a sejbu ozimín. Plánované osevy ozimín, ako aj hlbokú orbu vykonali v plnom rozsahu. Týmto vytvorili dobré podmienky aj pre úspešné vykonanie prvej etapy jarných prác. I keď príchod jari bol oneskorený zhruba aj v tomto okrese o tri týždne, predsa jarné práce i samotná sejba boli vykonané kvalitnejšie ako v minulých rokoch a bez vážnejšieho narušenia agrotechnických termínov. Niektoré poľnohospodárske závody vykonali osev dokonca za dva - tri dni.

Mal som možnosť osobne sa presvedčiť o tom, ako dôsledne a zodpovedne pristupovali k zabezpečovaniu jarných prác poľnohospodárske závody i národné výbory.

Ako velmi účinný nástroj plynulého zabezpečovania jarných úloh ukázal sa aktív tajomníkov a predsedov MNV, ktorý pravidelne hodnotil priebeh prác, rozoberal príčiny a navrhoval operatívne také opatrenia, ktoré odstránili všetky nedostatky v najkratšom čase.

Tento osvedčený spôsob riadenia a organizovania práce sa bude uplatňovať i v druhej etape poľných prác a samozrejme tiež pri zbere krmovín a pri zabezpečovaní žatvy, mlatby a nákupu obilia. Sadbu zemiakov skončili prví v kraji.

Treba tiež vyzdvihnúť veľmi dobrú vzájomnú výpomoc medzi jednotnými roľníckymi družstvami, ktorá v podstatnej miere prispela k včasnému vykonaniu jarných prác. Tieto dobré skúsenosti využijú jednotné roľnícke družstvá ešte vo väčšej miere v letných poľnohospodárskych prácach.

Pri zabezpečovaní jarných poľných prác veľmi účinne a úspešne pomáhali aj poslanci okresného národného výboru, a to aj takí, čo na poľnohospodárskom úseku bežne nepracujú.

Pozornosť poľnohospodárskych závodov i národných výborov sa v súčasnej dobe sústredila na kultivačné práce, najmä na cukrovej repe, kukurici a zemiakoch. Každá vhodná príležitosť využíva sa na to, aby jednotenie cukrovej repy bolo vykonané kvalitne a v najkratšom čase.

I keď počiatočný vývoj okopanín nebol pre zlé poveternostné podmienky najlepší, predsa súdruhovia v poľnohospodárskych závodoch i na národných výboroch sú presvedčení o tom, že kvalitnou kultiváciou a prihnojovaním najmä cukrovej repy a kukurice počas vegetácie, môžu sa dosiahnuť aj v tomto roku vysoké úrody.

Zvyšovanie živočíšnej výroby je predovšetkým otázkou krmovín. Zabezpečiť čím viacej a kvalitných krmovín je dnes hlavná otázka a problém na jednotných roľníckych družstvách a štátnych majetkoch v Michalovskom okrese, a to tým viacej, že poľnohospodárske závody boli nútené vyorať 480 ha ďatelinovín, čím sa znížila úžitková plocha viacročných krmovín na ornej pôde. Okrem toho nesplnili jednotné roľnícke družstvá a štátne majetky ani plán podsevov, a to na ploche 3500 hektárov.

Tieto závažné nedostatky boli predmetom hlbokých rozborov v poľnohospodárskych závodoch i na národných výboroch a na zabezpečenie včasného a kvalitného zberu krmovín z tohoročnej úrody boli vypracované dôležité politicko-organizačné, materiálne i kádrové opatrenia.

Podľa týchto opatrení vykoná sa vo všetkých poľnohospodárskych závodoch zber krmovín za 8 - 14 dní, a to v čase začatia kvitnutia, aby sa dosiahla najväčšia hodnota stráviteľných bielkovín.

V rámci okresu treba vykonať zber viacročných krmovín v JRD a štátnych majetkoch na ploche 4931 hektárov a prvú kosbu lúk na ploche 14 857 hektárov. Celkom treba vykonať zber krmovín na ploche 19 788 hektárov. Harmonogram zberu krmovín počíta s ukončením viacročných krmovín do 20. júna a s kosbou lúk do 1. júla.

Osobitná starostlivosť venuje sa zberu krmovín novou technológiou, akou je umelé dosúšanie a silážovanie. Novou technológiou sa počíta zobrať najmenej 25 % krmovín.

Pre zabezpečenie včasného zberu krmovín využijú sa aj všetky druhy sušiakov, prípadne aj snehové zábrany, ktoré má k dispozícii okresná cestná správa.

Pre ďalšie rozšírenie a propagovanie novej techniky a technológie, ako aj komplexného zberu krmovín uskutoční sa začiatkom júna na Štátnom majetku v Sobranciach "Deň novej techniky pre pracovníkov zo štátnych majetkov a JRD".

Pri zbere krmovín počíta sa vo zvýšenej miere s pomocou mládeže, patronátnych závodov, ako aj miestneho obyvateľstva.

Veľmi vážnym problémom zostáva otázka ventilátorov, ktorých je zatiaľ v okrese iba 10, čo postačuje zhruba na 300 hektárov. Súdruhovia z Michalovského okresu snažia sa tento problém riešiť získaním najmä motorov z miestnych závodov.

Obracajú sa však v tomto smere aj o pomoc na Krajský národný výbor v Košiciach a na Odbor Slovenskej národnej rady pre pôdohospodárstvo.

Pre včasné a kvalitné zvládnutie zberu krmovín a pre splnenie nákupných úloh organizuje sa v rámci okresu medzi jednotlivými poľnohospodárskymi závodmi socialistické súťaženie. Organizované bude aj socialistické súťaženie medzi jednotlivými pracovníkmi, prípadne pracovnými skupinami, a to vo forme záväzkov na počesť XII. sjazdu KSČ.

A teraz, súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, chcel by som povedať niekoľko slov o nastávajúcej žatve, mlatbe a nákupe poľnohospodárskych výrobkov.

Nemusím osobitne zdôrazniť, že úspešné zvládnutie tohoročných žatevných prác, ako aj splnenie nákupných povinností všetkými poľnohospodárskymi závodmi a vo všetkých druhoch, má mimoriadny politický význam, lebo od ich úspešného zvládnutia závisí splnenie ďalších úloh vytýčených februárovým uznesením Ústredného výboru KSČ, ako aj uznesením Ústredného výboru KSS a uznesením posledného plenárneho zasadnutia Slovenskej národnej rady.

V tohoročnej žatve vykoná sa v okrese Michalovce zber obilnín v socialistickom sektore na ploche 33 118 hektárov. Štátny plán počíta s nákupom 3172 a pol vagóna obilia celkom, z toho 1304 vagónov pšenice, 957 vagónov raži, 887 vagónov jačmeňa a 23 a pol vagóna ostatných zrnín.

Z hľadiska plnenia týchto úloh pristúpili už poľnohospodárske závody, národné výbory a stranícke organizácie v Michalovskom okrese k zabezpečovaniu nastávajúcich žatevných prác.

Pri svojich opatreniach vychádzajú najmä z minuloročných rozborov, a to z toho dôvodu, že v minulom roku sa vyskytli v priebehu žatvy i nákupu vážnejšie nedostatky. Hlavnou náplňou politicko-organizačných i materiálnych opatrení toho roku je:

-   v každom poľnohospodárskom závode vykonať bezstratový zber obilnín za 14-18 dní;

-   zabezpečiť ihneď od začiatku masový nástup do žatevných prác a plné využitie všetkých strojov;

-   novou technológiou vykonať zber obilnín v JRD a ŠM na ploche 17 420 hektárov, čo je z celkovej úlohy 52, 6 %. Z tejto úlohy pripadá na priamy kombajnový zber 19, 5 %, na dvojfázový zber 31, 4 % a na trojfázový zber 1, 7 %. Zvyšok obilnín na ploche 15 698 hektárov, čo predstavuje z celkovej úlohy 47, 4 %, vykoná sa tradičným spôsobom samoviazačmi;