zuje sa však, že veľké rezervy vo výrobe bravčového mäsa sú aj v zmene kŕmnej techniky a technológie. Ako najúčelnejší osvedčuje sa nám mokrý samovýkrm ošípaných, vyskúšaný v prototype ošípárne na JRD Československo-sovietskeho priateľstva v Mikuláši, kde vhodnou kombináciou jadrových a objemových krmív pri znížení spotreby krmiva o 30 % dosiahli denné prírastky na kus 60-70 dkg, pričom čas, potrebný na výkrm ošípanej o váhe 100 kg, znížili na polovicu oproti doterajšiemu bežnému spôsobu výkrmu a aj náklady na výstavbu takejto ošípárne sa znížili na tretinu. Tento nový, sľubný spôsob vysokoproduktívnej výroby bravčového mäsa rozšírime toho roku na 28 400 kusov ošípaných a súčasne vytvoríme predpoklady, aby sa v budúcom roku počet takto ošetrovaných ošípaných zvýšil aspoň na trojnásobok.

Veľké úsilie venujeme už teraz aj na dosiahnutie zlepšenia v pestovaní zemiakov, kukurice a cukrovej repy. Súčasný nedostatok zemiakovej sadby riešime presunom medzi jednotlivými družstvami i výkupom od samých družstevníkov. V produkčných zemiakárskych okresoch organizujeme za pomoci popredných odborníkov v pestovaní zemiakov zemiakárske konferencie, presadzujeme rozširovanie spišského spôsobu ošetrovania zemiakov, pre jednotlivé družstvá získavame aktivistov z radov odborníkov, ktorí budú mať na starosti pridelené plochy od výsadby zemiakov až po ich zber, organizujeme tak širokú ozvenu aj na socialistickú súťaž, ktorej vyzývateľom je Mikuláš so záväzkom vyprodukovať z každého hektára 200 q zemiakov.

Podobne organizujeme i repárske konferencie a zabezpečujeme odbornú pomoc najmä tým družstvám, ktoré s pestovaním cukrovej repy nemajú ešte dostatočné skúsenosti.

Osevné plochy kukurice zvyšujeme oproti minulému roku o 6642 ha. Aby zvýšené plochy osiate kukuricou neznamenali úmerné zvýšenie podielu ručnej práce, usmerňujeme družstvá a štátne majetky na vysievanie kukurice štvorcovohniezdovým spôsobom a pri plnení tejto úlohy im zabezpečujeme tiež odbornú pomoc.

O plnení všetkých týchto úloh, ako aj ďalších úloh, ktoré sú obsiahnuté v pláne rozvoja Stredoslovenského kraja, sme presvedčení, že rozhodujú predovšetkým ľudia. V urýchlenom odstránení neporiadkov, v upevňovaní disciplíny, v zlepšení a prehĺbení riadiacej, organizátorskej, kontrolnej a masovo-politickej práce národných výborov všetkých stupňov sú veľké rezervy pre rozvinutie a zvýšenie poľnohospodárskej výroby v našom Stredoslovenskom kraji.

Stredoslovenský krajský národný výbor pri sústavnom zlepšovaní vlastných foriem a metód práce bude aj naďalej a ešte vo väčšom rozsahu rozvíjať iniciatívu našich pracujúcich prostredníctvom okresných a miestnych národných výborov tak, aby uznesenia V. sjazdu jednotných roľníckych družstiev prenikli hlboko do praktickej činnosti našich družstiev v záujme plnenia smerníc strany a vlády na úseku ďalšieho rozvoja poľnohospodárskej výroby i nákupu poľnohospodárskych výrobkov. (Potlesk. )

Predseda Strechaj:

Ďakujem poslancovi Pavlovi Tonhauserovi za prejav.

Súdružky a súdruhovia poslanci!

O slovo sa prihlásil minister potravinárskeho priemyslu súdruh minister U h e r.

Minister Uher:

Vážené soudružky a soudruzi poslanci Slovenské národní rady!

Dovolte mi, abych k Vašemu jednání připojil některé poznámky. Soudruh pověřenec Chudík ukázal ve svém referátu na hlavní problémy zemědělské výroby i nákupu ve slovenských krajích a zdůraznil nutnost jejich urychleného řešení jak z hlediska plnění úkolů letošního roku, tak z hlediska dalšího plánovaného rozvoje zemědělské výroby v příštích letech.

Dovolte mi, abych na doplnění referátu s. C h u d í k a uvedl několik poznatků z nákupní činnosti našich potravinářských podniků a ukázal přitom na některé problémy, jejichž vyřešení a zvládnutí považujeme za zvlášť naléhavé.

Pokud jde o práci nákupních organizací, spatřujeme hlavní nedostatky v tom, že ne dost účinně se dosud podílely na přípravách rozpisu úkolů státního plánu na krajských a okresních národních výborech a že při rozmísťování úkolů na jednotlivé zemědělské závody nedostatečně uplatňovaly své znalosti o konkrétních výrobních možnostech a zaměření těchto závodů. Dalším nedostatkem v jejich činnosti je často formální přístup k uzavírání smluv o dodávce a výrobě. Mnohdy byly uzavírány smlouvy i na takové množství, o nichž jak nákupní organizace, tak i zemědělský závod předem věděl, že tyto úkoly nemohou být splněny. Přitom však jim bylo na druhé straně známo, že v témže okrese jsou družstva, kterým byly rozepsány nízké úkoly. Dodávkové smlouvy uzavřené na tyto úkoly nemohly pochopitelné nijak mobilizovat k úsilí o zvyšováni výroby.

V této souvislosti chtěl bych s plnou vážností zdůraznit, jak mimořádně důležitou úlohu právě při rozmísťování úkolů planu mají především národní výbory. Musíme si být vědomi, že rozpis úkolů státního plánu a uzavírání smluv je i základem akvisiční činnosti nákupních organizací. Je-li rozpis plánu proveden třeba i velmi mobilizačně, ale přitom reálně z hlediska výrobních možností zemědělských závodů, pak dobrá akvisiční činnost nejen pomáhá uložené úkoly plnit, ale přispívá k jejich překračování a ještě rychlejšímu růstu zemědělské výroby. Naproti tomu, tam kde byl rozpis proveden nereálně a bez ohledu na výrobní možnosti, tam i sebelepší akvisiční činnost je neúčinná. Spolu se špatně provedeným rozpisem úkolů nepůsobí mobilizačně a v očích družstevníků spíše snižuje autoritu jak plánu, tak i národních výborů a nákupních organizací.

Soudružky a soudruzi,

proč se o těchto nedostatcích při rozmístění úkolů státního plánu a uzavírání smluv zmiňuji? Všichni jsme jistě přesvědčeni o  tom, že úkoly státního plánu jsou reálné a odpovídají možnostem naší zemědělské výroby, a že jsou tedy splnitelné. A jestliže tyto úkoly nyní nejsou plněny, je základní příčina na jedné straně v tom, že formálně provedený rozpis nedostatečně mobilizuje využívání rezerv k růstu výroby a zvyšování tržní produkce a na druhé straně v tom, že úkoly, které družstvo není s to zajistit, znamenají již při samotném rozpisu nesplnění plánu, nehledě k tomu, že neposilují družstevníky v úsilí za splnění uložených úkolů.

Zabezpečeni velkých úkolů našeho zemědělství ve třetí pětiletce nutně vyžaduje, aby se na jejich plnění podílely všechny zemědělské závody, aby každé družstvo a každý státní statek neustále zvyšoval výrobu - a aby zejména v závodech zaostávajících - kde je pochopitelně nejvíce rezerv - se tempo růstu jejich produkce zrychlovalo zvlášť výrazně.

Jednou z cest k tomu je také náležitá úroveň rozpisu úkolů. A na zajištění kvalitního rozmístění úkolů státního plánu se musí svými odbornými znalostmi a konkrétními zkušenostmi podílet všichni, kdož odpovídají za rozvoj zemědělské výroby. Tím dosáhneme i toho, že jak národní výbory a zemědělské závody tak i  nákupní organizace si budou důsledněji uvědomovat svou vlastní odpovědnost nejen za rozpis úkolů, ale i za včasné a komplexní vytváření předpokladů ve výrobě, i za řádné plnění smluv o dodávce v každém zemědělském závodě.

Dodržování zásad správného rozpisu úkolů státního plánu a cílevědomé vytváření předpokladů pro růst výroby a tržní produkce je zvlášť důležité zejména v živočišné výrobě. Nejde tu totiž jenom o splnění úkolů celoročního plánu, ale i o jejich rovnoměrné plnění v průběhu celého roku, neboť na tom přímo závisí možnost plynulého zásobování obyvatelstva výrobky každodenní spotřeby.

Soudruh pověřenec Chudík obšírně hovořil o zvlášť nepříznivé situaci v plnění plánovaného výkupu živočišných výrobků ve slovenských krajích. Chtěl bych v tom směru uvést některé problémy a nedostatky, které nám způsobily vážnou situaci v nákupu mléka.

Hlavní příčiny současného stavu v produkci a nákupu mléka je třeba stále vidět v tom, že intenzita výroby na Slovensku jako celku hluboce zaostává za celostátním průměrem a že v zemědělských závodech na Slovensku je stále poměrně vysoká naturální spotřeba mléka. Svědčí o tom skutečnost, že podíl stavu kráv na Slovensku značně převyšuje podíl Slovenska na celostátním nákupu mléka.

Pokud jde o intenzitu výroby mléka, spočívá těžiště nepříznivých výsledků Slovenska v nízké úrovni chovu ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji. Podle statistických údajů za loňský rok byla průměrná roční dojivost ve Stredoslovenském kraji o 121 litrů nižší než celostátní průměr a ve Východoslovenském kraji byla nižší dokonce o 373 litrů. V Západoslovenském kraji byla průměrná roční dojivost loni o 304 litrů vyšší než celostátní průměr, avšak i zde je dostatek možností pro dosažení lepších výsledků. Průměr kraje a dobré výsledky předních zemědělských závodů jsou dosud nepříznivě ovlivňovány - mám na mysli Západoslovenský kraj - takovými případy, jaké jsme zjistili např. v Galantě a které bychom pravděpodobně našli i v jiných okresech a krajích.

Dobře víte, že Galanta je jeden z pěti okresů, kde si provozně zkoušíme otázku výkupu veškerého mléka, které je určeno ke krmení mláďat, abychom zpátky vraceli pasterované egalizované mléko. Proto pozorně sledujeme situaci v okrese Galanta.

Při projednávání příčin neplnění úkolů v nákupu mléka na Státním statku v Trnovci uvedl soudruh ředitel, že státní statek vysoko překračuje plánovaný stav dojnic, ale že některé farmy statku jsou až do 100 % zamořeny tuberkulozí a brucelozí a že

se marně dožaduje, aby 72 těchto krav - které denně dojí jen 0, 2 lt mléka - mohl dodat na jatky. Je jistě nesprávné, když zootechnická služba v zájmu dodržení plánovaného stavu na okrese znemožňuje statku vyřadit z chovu krávy, které prakticky neposkytují žádný užitek, ale při tom zhoršují krmivovou situaci. Je pravděpodobné, že na okrese Galanta není dodržen plánovaný stav krav. Ovšem tento stav na tomto státním statku jistě vede k zhoršování úrovně hospodaření statku.

V Jednotném zemědělském družstvu v Matuškově uvedl jeho zootechnik, že jednou z příčin nízké dojivosti je špatná práce inseminační stanice. Např. v loňském roce ze 77 jalovic zabřezlo jen 29 a v družstvu jsou dokonce i takové krávy, které za 2 až 3 roky vůbec nezabřezly. Jaká je užitkovost těchto krav a jaký je jejich přínos hospodaření družstva - to jistě není třeba blíže rozvádět.

Jistě mi dáte, soudružky a soudruzi, za pravdu, že bychom se v zemědělských závodech setkali s řadou dalších nedostatků, které snižují užitkovost krav i účinnost našich opatření k ozdravění chovu skotu a nepříznivě působí na reprodukci základního stáda. O těchto věcech hovořím právě proto, že je to otázka společných zásad a že dobré znalosti našich mlékáren i zootechnické a veterinární služby a společné působení na vedení družstva, na zemědělskou komisi na MNV, může krok za krokem působit k tomu, aby se družstvo nejen ozdravovalo, ale aby se i všecky tyto nedostatky, které jsem jen námatkově uvedl, krok za krokem odstraňovaly. Bude proto správné, jestliže národní výbory a orgány zemědělské správy a spolu i nákupní a výrobní organizace budou věnovat mnohem větší pozornost evidenci o stavech hospodářských zvířat, která je vedena na národních výborech. Jde o to, aby evidence ukazovala skutečný stav a aby jí bylo používáno k operativnímu řešení nedostatků a závad.

Jaké nedostatky ve vedení evidence o hospodářském zvířectvu u národních výborů dosud jsou, o tom svědčí např. to, že loni bylo na Slovensku vykoupeno téměř 20 000 kusů koží z domácích porážek telat, avšak přitom nikdo nemá oprávnění vydat povolení k domácí porážce telat. Znamená to tedy, že těchto 20 000 telat nemohlo být vedeno v evidenci národních výborů a že i údaje o březivosti krav jsou velmi nepřesné. Nejzávažnější na této situaci je to, že nejvíce telat - přes 16 000 kusů - bylo odporaženo ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji, kde z hlediska nynější úžitkovosti skotu je obměna stáda nejnaléhavější.

Pokud jde o podíl slovenských krajů na celostátním výkupu mléka je třeba říci, že tento podíl se v minulých letech neustále zvyšoval. Např. v roce 1956 činil jen 15, 6 % a v roce 1960 dosáhl již 20, 5 %. Svědčí to o tom, že tržní produkce na Slovensku se vyvíjí rychleji než v celostátním průměru. Bylo tomu tak v důsledku rychlejšího růstu výroby mléka a vyššího čerpání nákupu z celkové jeho produkce. Celostátně vzrostla výroba mléka v roce 1960 proti roku 1956 o 5, 3 %, z toho na Slovensku o 11, 7 %. Podíl nákupu na výrobě stoupl v tomto období celostátně z 50, 8 procent na 62, 3 %, tedy o 11, 5 %. Na Slovensku činil vzestup 13, 7 %, t. j. z 28, 6 % v roce 1956 vzrostl na 42, 3 % v loňském roce. Avšak i přesto, že v těchto ukazatelích byl ve slovenských krajích rychlejší vývoj, jsou dosud na Slovensku rezervy pro zvýšení nákupu mléka na úroveň stejnou jako v českých krajích. Soudruh Chudík o těchto číslech velmi podrobně hovořil.

Zvlášť velké rezervy jsou opět ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji, které v dodávce mléka na 1 dojnici jsou velmi hluboko pod celostátním průměrem. Zatím co loňského roku činila dodávka na jednu dojnici v celostátním průměru 1117 lt mléka ročně, v těchto dvou krajích nedosáhl nákup ani poloviny tohoto množství. Ve Středoslovenském kraji činí 513 lt a na východním Slovensku jen 476 lt. Hlavní příčina spočívá v dosud velmi vysoké naturální spotřebě mléka v zemědělských závodech. Ve Středoslovenském kraji se loni spotřebovalo téměř 70 procent vyrobeného mléka a ve Východoslovenském kraji 67 % vyrobeného mléka. To znamená, že naturální spotřeba v těchto krajích byla proti celostátnímu průměru téměř dvojnásobná. Pro úplnost ještě dodávám, že ani Západoslovenský kraj nedosahuje celostátního průměru v čerpání nákupu z výroby, přestože v dojivosti i dodávce od 1 krávy celostátní průměr překračuje. A co je v Západoslovenském kraji letos zvláště závažné, je to, že i při vyšších stavech krav se zde nakupuje méně mléka než loni.

Jak známo, soudružky a soudruzi, byli jsme nuceni v důsledku neplnění plánovaného nákupu mléka omezit sortiment mléčných výrobků, abychom zabezpečili zásobování obyvatelstva konzumním mlékem a máslem. Přitom máme za úkol do konce tohoto roku vytvořit předpoklady a zvýšit tučnost konzumního mléka na 2, 4 % a v příštím roce zvýšit na 3 %, t. j. během příštího roku vytvořit předpoklady, abychom od 1. I. 1963 mohli zásobovat obyvatelstvo konzumním mlékem o 3 % tučnosti. Je samozřejmé, že vedle těchto úkolů musíme zajistit, abychom co nejdříve opět vyráběli i plný sortiment mléčných výrobků. To ovšem předpokládá, abychom ve výrobě a nákupu mléka co nejrychleji dosáhli podstatného zlepšeni a učinili vše pro splnění i překračování plánovaných úkolů.

V tomto směru jsme v našich mlékárnách učinili řadu důležitých opatření, zejména k prohloubení jejich spolupráce s volenými orgány národních výborů a družstev, k zintenzivnění jejich akvisiční činnosti u všech zemědělských závodů a k zajištění pravidelné a účinné kontroly plnění dodávkových úkolů ve všech obcích a závodech. V rámci těchto opatření jsme rozšířili počet výkupních pracovníků a posílili jsme též jejich hmotnou zainteresovanost na zvyšování výkupu mléka. Zároveň jsme zajistili, aby v každém mlékárenském závodě byla vybudována nová a přesná evidence o plnění dodávek mléka jednotlivými zemědělskými závodmi.

Chtěl bych vás požádat, soudruzi poslanci, aby ste při své práci, při svých stycích používali těchto evidencí, které jsou na národních výborech, aby ste i kontrolovali práci a opatření, která na tomto úseku děláme, aby opravdu pracovníci jak mlékárenských tak i drůbežářských organizací včetně Jednot opravdu plnili ty úkoly, které jsou jim ze společních uznesení jak stranických, tak i vládních orgánů ukládány.

My jsme si však plně vědomi, že úspěšné plnění plánovaného nákupu mléka nelze zajistit jen po linii mlékáren, ale že je k tomu bezpodmínečně nutná přímo každodenní politická a politickoorganizátorská práce národních výborů.

Soudruzi, půjde o to, aby národní výbory a zejména místní národní výbory a jejich zemědělské komise přímo v zemědělských závodech účinně působily na řešení a odstraňování všech nedostatků ve výrobě a v její organizaci a aby kontrolovaly, jak jsou vytvářeny předpoklady pro plnění plánovaných úkolů a jak nákupní organizace plni své povinnosti vůči zemědělským závodům.

Soudruh pověřenec C h u d í k ve svém závěru referátu zvláště podtrhl otázku upevňování svazku dělníků a rolníků a já, dovolte, abych k tomu přidal ještě otázku morálky a vztahu zemědělců ke společnosti. Zvláště bych podtrhl to, co je průvodním zjevem vytváření nejen zemědělské velkovýroby, ale i přetváření včerejších soukromě hospodářících rolníků na družstevní zemědělce se socialistickým zaměřením výroby ale pochopitelně nakonec i myšlením. A vy víte, že soudruh Lenin hovořil o dvojích tvářích rolníků. O tváři pracujícího člověka a o tváři obchodníka. Jakmile někde, ať už jakoukoliv vinou, ať vinou nedostatku při rozmísťování úkolů, vinou špatné organizace práce nákupců, nedostatečné kontroly ze stran národních výborů, slabé politicko-organizátorské práce projeví se jakékoliv nedostatky, pak do popředí se dostává ona druhá tvář, tvář obchodníka. Nedělejme si soudruzi iluzi, že vstupem rolníka do družstva se z něho hned stal uvědomělý socialistický člověk, uvědomělý družstevník. Ne. A to se nám, soudružky a soudruzi, právě ukazuje v souvislosti se zavedením nového systému výkupu, kde celou řadu výhod a to výhod dobrých pevných cen uměli tito lidé vzít a použít, ale kde otázka povinnosti se dostala na vedlejší kolej a tím, že jsme dost intenzivně tuto otázku nepomáhali zabezpečovat, dostali jsme se tak někdy od polovice minulého roku do situace, že nám upadala dodávková morálka, že nám narůstaly určité spekulační tendence a že je dokonce využívali lidé, kteří dříve sice nepracovali, ale ze spekulace a z obchodu byli velmi dobře živí. A proto je třeba nepřipustit různé temné živly, aby se znovu chopily a prováděly spekulační obchody. Potlačovat některé ty nezdravé záměry nejen družstevníků, ale i některých družstev zpeněžovat přímo své výrobky a ne je dodávat do tržních státních fondů. A to je nesmírně obtížná a složitá každodenní politicko-organizátorská práce, kterou musíme dělat na celé široké frontě, přes naše vesnické organizace, po linii národních výborů všech stupňů, pochopitelně i po linii hospodářských orgánů a organizací. A musíme, soudružky a soudruzi, stavět před naše zemědělce na úseku dodávek jejich povinnost naplňovat státní fondy tak, jako o tom hovořil soudruh pověřenec.

Jestliže jsem, soudružky a soudruzi hovořil převážně o mléce, chtěl bych ještě podtrhnout otázku výkupu vajec. I když možno hodnotit kladně výsledky do 20. března, je třeba očekávat, soudruzi, - protože 20. března byl zlom cen jak výkupních, tak i maloobchodních - že tam do určité míry byly zaevidovány i vejce, která ještě nebyla svezena. Je nebezpečí, že poslední dekáda v březnu nebude splněna. Je to před velikonočními svátky. Je tu nebezpečí, že i prvá dekáda může být ohrožena. A právě proto, že se nám dost dařilo výkup vajec zabezpečovat, je velké nebezpečí, že bychom mohli propadnout v sebeuspokojení neudělat dostatek opatření pro to, aby se právě v této době po zlomu cen a v důsledku velikonočních svátků dělala dalekosáhlá opatření pro zabezpečení výkupu vajec. Celá řada okresů a JZD si dala za úkol do konce pololetí vykoupit 80 % z celoročního plánu. Na tomto úseku nesmíme polevit, abychom se s těmito náročnými úkoly vypořádali a to zvláště v letošním roce.

Soudružky a soudruzi,

jestliže jsem poukázal na některé nedostatky, které dosud zpomalují naše úsilí o dosažení rychlého obratu v zemědělské výrobě, neznamená to, že bychom neměli dostatek příkladů dobré práce a dobrých výsledků úsilí našich družstevníků. Máme jich jistě dostatek v každém okrese. Víme také, že základem úspěchu našich předních družstev je politický a odborný růst družstevníků a neustálé upevňování jejich vztahu k potřebám naší společnosti. A aby tomu tak bylo ve všech našich socialistických zemědělských závodech, k tomu musíme každodenně zaměřovat společné úsilí při zajišťování a plnění úkolů, které strana vytýčila před naše zemědělství v období třetí pětiletky.

Dovolte mi, abych závěrem vyslovil své pevné přesvědčení, že dnešní zasedání Slovenské národní rady přispěje k úspěšnému řešení současných problémů zemědělské výroby na Slovensku a že se rychle projeví i ve výsledcích plnění úkolů státního plánu ve všech slovenských krajích a okresech.

Přeji Vám, soudružky a soudruzi poslanci, mnoho úspěchů při plnění usnesení únorového pléna Ústředního výboru naší strany i plnění usnesení V. celostátního sjezdu jednotných zemědělských družstev. (Potlesk. )

Predseda Strechaj:

Ďakujem súdruhovi ministrovi U h r o v i za vystúpenie v rozprave.

Súdružky a súdruhovia poslanci, hlási sa ešte niekto o slovo alebo má dotazy k prednesenej zpráve? (Nikto. )

Nakoľko sa už nikto o slovo nehlási, vyhlasujem rozpravu k prvému bodu programu za skončenú.

Upozorňujem členov Komisie Slovenskej národnej rady pre pôdohospodárstvo, že sa teraz zídu v miestnosti č. 56, kde upravia konečné znenie návrhu uznesenia s prihliadnutím na odovzdané pripomienky a priebeh rozpravy.

Teraz nasleduje tridsaťminútová prestávka.

(Prestávka o 16, 00 hod. )

(Po prestávke o 16, 30 hod. ) Podpredseda Majling: Pokračujeme v rokovaní.

Dávam slovo zpravodajcovi Komisie Slovenskej národnej rady pre pôdohospodárstvo poslancovi Martinovi Mikulášovi, ktorý podá zprávu o výsledku rokovania tejto komisie o konečnom znení návrhu uznesenia k prvému bodu programu.

Poslanec Mikuláš:

Vážená Slovenská národná rada!

Komisiu Slovenskej národnej rady pre pôdohospodárstvo predsedníctvo poverilo, aby v zpráve o úlohách plánu nákupu poľnohospodárskych výrobkov v roku 1961 a o opatreniach na ich splnenie navrhla Slovenskej národnej rade uznesenie.

Tento návrh ako tlač 14 bol súdruhom poslancom rozdaný. Preto ho čítať nebudem.

Na základe rozpravy a pripomienok, ktoré súdruhovia poslanci podali k rozdanému návrhu. Komisia Slovenskej národnej rady pre pôdohospodárstvo navrhuje, aby Slovenská národná rada schválila uznesenie s týmito zmenami a doplnkami:

Záhlavie sa upravuje takto: "Návrh Komisie Slovenskej národnej rady pre pôdohospodárstvo na uznesenie Slovenskej národnej rady k zpráve povereníka... " a ďalší text záhlavia zostáva pôvodný.

Na druhej strane návrhu posledné dva odseky a na tretej strane prvý odsek sa menia a budú znieť takto:

"Neplnenie plánovaného nákupu mäsa a mlieka je zapríčinené hlavne tým, že značná časť poľnohospodárskych závodov si nezabezpečila dostatočné množstvo krmovín a vyrobené krmoviny v jednotných roľníckych družstvách sa nerozdelili v súlade s potrebami spoločnej živočíšnej výroby.

Rozhodujúcu časť výrobných a nákupných úloh plánujú socialistické poľnohospodárske závody, pričom sa veľké stavy kráv, ošípaných a sliepok chovajú mimo socialistického sektora. Od týchto chovateľov sa nákup výrobkov nezabezpečuje dôsledne v rozsahu, ktorý zodpovedá počtu chovaných hospodárskych zvierat.

Výsledky plnenia plánu výroby a nákupu ukazujú na závažné nedostatky v riadení poľnohospodárskej výroby a svedčia o tom, že mnohé národné výbory nepoznajú konkrétne politickú, výrobnú a ekonomickú situáciu poľnohospodárskych závodov, a preto ich riadia často všeobecne, nedostatočne. "

Neuspokojivé plnenie plánu nákupu vo veľkej miere zapríčinila slabá organizátorská práca nákupných organizácií. Jedným z predpokladov pre zlepšenie výkupu mlieka je zlepšiť i jeho zvoz Československou automobilovou dopravou.

Na tretej strane začiatok poslednej vety sa dopĺňa a bude znieť: "Napomáhať uplatňovanie novej technológie a správnej kŕmnej techniky... " a tak ďalej podľa návrhu.

Na štvrtej strane v druhom odseku druhá veta po doplnení bude znieť takto: "Zvýšiť starostlivosť o rozvoj chovu hovädzieho dobytka, najmä o odchov jalovíc, širšie uplatňovať novú technológiu a zabezpečiť v každom poľnohospodárskom závode splnenie plánovaných stavov kráv. "

Na piatej strane v poslednej vete sa v upravenom texte uvádzajú za pracovníkmi nákupných organizácií "pracovníci Československej automobilovej dopravy".

Okrem týchto zmien komisia vzala v návrhu do úvahy ďalšie pripomienky súdruhov poslancov na štylistickú úpravu uznesenia.

Podpredseda Majling:

Počuli ste zprávu zpravodajcu.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, má niekto pripomienky alebo doplnky?

Nakoľko pripomienok niet, ďakujem zpravodajcovi poslancovi súdruhovi Mikulášovi za podanie zprávy a dávam hlasovať o návrhu uznesenia k zpráve povereníka Slovenskej národnej rady pre pôdohospodárstvo súdruha Michala Chudíka o úlohách plánu nákupu poľnohospodárskych výrobkov v roku 1961 a o opatreniach na ich splnenie.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia, nech zdvihne ruku! (Deje sa. )

Je niekto proti? (Nikto. )

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto. )

Nikto. Ďakujem.

Zisťujem, že Slovenská národná rada navrhnuté uznesenie jednomyseľne schválila.

Podpredseda Majling:

Súdružky a súdruhovia poslanci!

Pristúpime k druhému bodu programu, ktorým je návrh Predsedníctva Slovenskej národnej rady na vydanie zákona Slovenskej národnej rady, ktorým sa menia niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady o voľbách do Slovenskej národnej rady.

Návrh zákona bol rozdaný ako tlač 13.

Zpravodajcom je povereník Slovenskej národnej rady pre spravodlivosť dr. Ladislav G e š o. Dávam mu slovo.

Povereník SNR pre spravodlivosť poslanec Gešo: Vážená Slovenská národná rada, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci!

Slovenskej národnej rade bol predložený návrh zákona Slovenskej národnej rady, ktorým sa menia niektoré ustanovenia zákona Slovenskej národnej rady o voľbách do Slovenskej národnej rady. Tento zákon bude upravovať otázky volieb do Slovenskej národnej rady v súlade s novou ústavou.

Volebné právo patrí do skupiny politických práv občanov, ktoré nová ústava naplnila socialistickým duchom. Ich hlavný význam spočíva v tom, že umožňujú všetkým pracujúcim v maximálne možnej miere aktívnu účasť na riadení a správe štátu a na celom spoločenskom živote. Treba ich však navzájom vidieť v najužšej súvislosti so všetkými ostatnými právami občanov, vyjadrenými v našej novej ústave.

Volebné právo spolu s ostatnými politickými právami občanov zakotvenými v druhej hlave ústavy sú dokladom hlbokého a v buržoáznom štáte nepredstaviteľného demokratizmu. Podobne ako sociálne práva občanov, opierajú sa o reálne záruky a nachádzajú vyjadrenie v podrobných právnych predpisoch. Jasným výrazom zabezpečenia zásad volebného práva je aj zákon o voľbách do Slovenskej národnej rady.

Keď teraz pristupujeme k zmene platného volebného zákona, treba zdôrazniť dve skutočnosti. Po prvé treba vychádzať z toho, že náš volebný systém sa plne osvedčil a vyhovuje i požiadavkám vyspelej socialistickej spoločnosti. Na druhej strane však skúsenosti získané pri posledných voľbách, zmeny v spoločenskom vývoji, ďalšie prehlbovanie socialistického demokratizmu a nové ústavné usporiadanie Slovenskej národnej rady, ku ktorému došlo v dôsledku novej ústavy, si vyžadujú, aby sa premietli i v našom volebnom zákone.

Základnou normou ostáva i naďalej zákon Slovenskej národnej rady č. 7/1954 Zb. SNR, ktorý bol v niektorých ustanoveniach pozmenený pred voľbami do Slovenskej národnej rady v roku 1960 zákonom Slovenskej národnej rady č. 38/1960 Zb. Zmeny sa opierali predovšetkým o vtedy platný ústavný zákon č. 33/1956

Zb. Je dokladom demokratickosti celého nášho volebného systému, že aj teraz po vydaní socialistickej ústavy možno ponechať doterajšie zákonné ustanovenia v podstate bezo zmeny a možno sa obmedziť iba na prispôsobenie niektorých ustanovení zmenám, ktoré nastali v postavení, organizácii a pôsobnosti slovenských národných orgánov, prípadne iných štátnych orgánov štátu.

Pôsobnosť Sboru povereníkov pri príprave volieb prešla v novom usporiadaní slovenských národných orgánov na Predsedníctvo Slovenskej národnej rady. Všade tam, kde podľa dosiaľ platnej úpravy konal Sbor povereníkov, navrhuje sa preto preniesť túto pôsobnosť na Predsedníctvo Slovenskej národnej rady. Podľa tejto zásady treba pozmeniť znenie § 11 ods. 2 o uverejňovaní zoznamu volebných obvodov. Volebné obvody pre voľby do Slovenskej národnej rady sa zhodujú s volebnými obvodmi vytvorenými na Slovensku pre voľby do Národného zhromaždenia. Zoznam týchto volebných obvodov pre voľby do Slovenskej národnej rady uverejňoval Sbor povereníkov najneskoršie 60 dní pred dňom voľby. Navrhované znenie ods. 2 § 11 zveruje teraz túto úlohu Predsedníctvu Slovenskej národnej rady.

Dosiaľ platná úprava v § 13 má ustanovenie o osobitnej Ústrednej volebnej komisii pre voľby do Slovenskej národnej rady a osobitnej Slovenskej volebnej komisii pre voľby do Národného zhromaždenia, ktoré zriaďoval Sbor povereníkov v tom istom zložení: predseda, jeho námestník, tajomník a potrebný počet ďalších členov. Zákon teda pripúšťa vytvorenie dvoch komisií. V odseku 4 je ďalej ustanovenie, že keď sa konajú voľby do Slovenskej národnej rady v ten istý deň ako voľby do Národného zhromaždenia, vykonáva úlohy Ústrednej volebnej komisie pre voľby do Slovenskej národnej rady Slovenská volebná komisia pre voľby do Národného zhromaždenia.

Toto ustanovenie bolo do zákona vložené novelou z roku 1960 v záujme zjednodušenia, lebo by nebolo účelné, aby voľby do jednotlivých zastupiteľských orgánov riadili na Slovensku dve osobitné komisie. Z toho dôvodu bola upravená aj otázka zloženia komisií jednotne.

Nová ústava určuje pre Národné zhromaždenie i Slovenskú národnú radu volebné obdobie jednotne na 4 roky. Voľby sa budú konať vždy po uplynutí tohto obdobia, a to spravidla v ten istý deň, ako to bolo i pri posledných všeobecných voľbách. Predpokladá sa, že táto prax bude ponechaná aj pre budúcnosť. So zreteľom na túto skutočnosť by bol teda vždy aplikovaný § 13 iba v odseku 4 a ustanovenia odsekov 1 a 3 by sa v praxi nepoužívali.

Tým však fakticky dochádza k takému stavu, že pre riadenie volieb do Slovenskej národnej rady by nemohol byť zriadený priamy orgán, lebo jeho funkciu by vykonával vždy oblastný orgán Ústrednej volebnej komisie pre voľby do Národného zhromaždenia.

Pokladáme za vhodnejšie, aby slovenský orgán bol zriadený vždy a aby tento orgán vykonával súčasne úlohu oblastného orgánu Ústrednej volebnej komisie pre voľby do Národného zhromaždenia. Tým nadobudnú ustanovenia odsekov 1 až 3 praktický zmysel a pritom sa nič nezmení na plnení úloh spojených s voľbami do Národného zhromaždenia. Pre jednotný orgán sa zavedie aj jednotný názov "Slovenská volebná komisia", ktorý výstižnejšie označí regionálny charakter orgánu, prispôsobí sa názvu uvedenému v zákone o voľbách do Národného zhromaždenia a súčasne odlíši ho aj od názvu celoštátnej "Ústrednej volebnej komisie". Nebude sa tým nič meniť na ustanoveniach zákona o voľbách do Národného zhromaždenia, rovnako kompetencia Predsedníctva Slovenskej národnej rady zostane nedotknutá a tiež zloženie orgánu samého bude to isté: predseda, jeho námestník, tajomník a potrebný počet ďalších členov. Treba zdôrazniť, že schválená novela celoštátneho zákona o voľbách do Národného zhromaždenia sa nedotkla § 14 ods. 2, ktorý upravuje zloženie Slovenskej komisie pre voľby do Národného zhromaždenia.

Pôsobnosť mandátového výboru, uvedeného v § 14 písmeno e) dosiaľ platnej úpravy, prevzala teraz mandátová komisia. Bolo preto treba znenie tohto ustanovenia prispôsobiť tak, aby bolo v súhlase s článkom 79 ústavy i so znením § 22 zákona Slovenskej národnej rady č. 1131960 Zb. o rokovacom a pracovnom poriadku Slovenskej národnej rady.

Podstatnou zmenou zákona Slovenskej národnej rady o voľbách do Slovenskej národnej rady je nová úprava vyhlasovania volieb.

V § 27 ods. 1 dosiaľ platnej úpravy je ustanovenie, že deň volieb do Slovenskej národnej rady určí Sbor povereníkov najneskoršie 60 dní vopred. Predpokladom pre zmenu tohto ustanovenia je článok 60 ods. 4 novej ústavy, ktorý stanoví, že všeobecné voľby do zastupiteľských sborov a teda aj všeobecné voľby do Slovenskej národnej rady vyhlasuje Predsedníctvo Národného zhromaždenia. Túto zásadu bolo treba prevziať i do zákona o voľbách do Slovenskej národnej rady a konkretizovať ju ďalej ustanovením o 60-dňovej lehote potrebnej na vykonanie

technických príprav, lebo nikde inde by nemohla byť táto lehota určená.

Podľa dosiaľ platnej úpravy § 47 volebného zákona mal doplňovacie voľby určovať Sbor povereníkov, ktorý pre ich riadenie zriaďoval Ústrednú volebnú komisiu pre doplňovacie voľby. Aj v tomto smere pôsobnosť Sboru povereníkov preberá Predsedníctvo Slovenskej národnej rady a pokiaľ ide o názov, navrhuje sa v zhode s predchádzajúcim riešením, aby aj táto komisia bola označená ako "Volebná komisia pre doplňovacie voľby".

V zákone je vyjadrená zásada, že poslanec Slovenskej národnej rady, ktorý prestal byť voliteľný, stráca členstvo v Slovenskej národnej rade. Príslušný návrh podľa dosiaľ platného znenia § 48 podával mandátový výbor. Táto právomoc sa teraz prenáša na mandátovú komisiu, z podnetu ktorej bude Slovenská národná rada o strate členstva rozhodovať.

Na svojom prvom zasadnutí overuje Slovenská národná rada platnosť voľby jednotlivých poslancov. Táto zásada je formulovaná v článku 79 ústavy s dodatkom, že sa tak robí na návrh mandátovej komisie Slovenskej národnej rady. Ústava tak priamo pozmeňuje dosiaľ platné ustanovenie § 49, ktoré túto právomoc zverovalo mandátovému výboru. V súhlase s citovaným znením ústavy treba teda právo na podávanie návrhu preniesť na mandátovú komisiu. Nová úprava bude tak v súhlase aj s ustanovením § 22 zákona Slovenskej národnej rady č. 113/1960 Zb. o rokovacom a pracovnom poriadku Slovenskej národnej rady, ktorý ustanovuje, že mandátová komisia pripravuje a predkladá návrhy na overenie platnosti voľby poslancov Slovenskej národnej rady.

Názov "Ústredná volebná komisia" je okrem už uvedených ustanovení ešte na ďalších miestach, a to: v nadpise oddielu 1, v nadpise a v úvodnej vete § 14, v § 16 písm. c) a v § 46 ods. 1 a ods. 2 (dvakrát). Aby nebolo potrebné opakovať znenie všetkých ustanovení, bola pojatá do návrhu zákona všeobecná klauzula, že uvedený názov sa všade nahrádza znením "Slovenská volebná komisia pre voľby do Slovenskej národnej rady".

Z hľadiska finančného dosahu nevyžaduje predložený návrh zákona nijaké nároky na zvýšenie štátneho rozpočtu.

Súdruhovia poslanci, súdružky poslankyne, navrhovaná úprava premieta zmeny, ktoré nastali v dôsledku prijatia novej ústavy. Umožňuje plne využiť základné politické právo našich občanov voliť svojich zástupcov do Slovenskej národnej rady ako socialistického zastupiteľského orgánu, ktorého úlohou je správne uplatňovať vôľu pracujúceho ľudu na Slovensku a účinne riešiť jeho potreby. Ústava Československej socialistickej republiky a z nej odvodený zákon o voľbách do Slovenskej národnej rady pre to vytvárajú všetky podmienky.

Navrhovaná úprava sa podáva krátko po tom, čo zákonným opatrením Predsedníctva Národného zhromaždenia č. 26/1961 Zb. boli schválené zmeny niektorých ustanovení zákona o voľbách do Národného zhromaždenia a zákona o voľbách do národných výborov. So zreteľom na to je potrebné, aby v dôvodovej zpráve - v odseku 4, druhý riadok bol pozmenený takto: "Obdobné ustanovenie bolo už zakotvené aj v novele zákona o voľbách do Národného zhromaždenia a o voľbách do národných výborov. "

Z hľadiska štylistického a gramatického spresnenia navrhuje sa ďalej v 5. odseku dôvodovej zprávy - v 3. vete skloňovanie slov "praktického významu" zmeniť na "praktický význam", a v 4. vete pozmeniť text nasledovne: "..., aby tejto skutočnosti zodpovedalo aj... " a ďalej ako pokračuje v predloženom návrhu.

Predložený návrh zákona SNR je v súlade so zmenami vykonanými v celoštátnych volebných zákonoch. Z poverenia Predsedníctva Slovenskej národnej rady odporúčam, aby Slovenská národná rada návrh zákona SNR spolu s uvedenými zmenami v dôvodovej zpráve schválila.

Podpredseda Majling:

Ďakujem povereníkovi súdruhovi dr. G e š o v i za prednesenie zprávy.

Otváram rozpravu k návrhu zákona.

Hlási sa, súdružky a súdruhovia, niekto o slovo? (Nikto. )

Pretože do rozpravy sa nikto nehlási, pristúpime k hlasovaniu o návrhu zákona Slovenskej národnej rady, ktorým sa menia niektoré ustanovenia zákona o voľbách do Slovenskej národnej rady.

Kto súhlasí s návrhom tohto zákona, nech zdvihne ruku! (Deje sa. )

Je niekto proti? (Nikto. )

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto. )

Ďakujem.

Zisťujem, že Slovenské národná rada návrh tohto zákona jednomyseľne schválila.

Súdružky a súdruhovia poslanci, prerušujem rokovanie.

4. schôdzka Slovenskej národnej rady pokračuje zajtra, 31. marca 1961 o 8, 00 hodine ráno.

(Schôdzka prerušená o 16 hod. 55 min. )