Hlava třetí
Díl první
Zabezpečení členů rodin družstevníků konajících službu v ozbrojených silách
§ 78
(1) Členové rodiny družstevníka konajícího službu v ozbrojených silách (dále jen "voják") mají nárok na zaopatřovací příspěvek, pokud voják nevykonával vedle pracovní činnosti v družstvu také zaměstnám v pracovním poměru [nárok na zaopatřovací příspěvek členů rodiny družstevníka, který vedle své činnosti v družstvu vykonává zaměstnání v pracovním poměru, se posuzuje podle zákona č. /1964 Sb., o sociálním zabezpečení] nebo pokud není zabezpečen podle ustanovení dílu druhého této hlavy zákona.
(2) Zaopatřovací příspěvek se poskytuje též některým jiným osobám, které jsou závislé výživou na vojákovi.
§ 79
(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek mají:
a) nezaopatřené děti (§ 44 odst. 2) vojáka;
b) manželka vojáka, která s ním žije ve společné domácnosti a pečuje o nezaopatřené dítě ve věku do tří let nebo je plně invalidní anebo nemůže být výdělečně činná z jiných vážných důvodů;
c) manželka vojáka, která s ním nežije ve společné domácnosti, rozvedená manželka a matka dítěte vojáka, která není za něj provdána, přiznal-li jim soud vůči němu výživné, popřípadě příspěvek na výživu;
d) družka vojáka, která s ním žila do dne jeho nastoupení služby v ozbrojených silách aspoň tři měsíce ve společné domácnosti, nadále v ní setrvává a pečuje v ní o nezaopatřené dítě vojáka ve věku do tří let nebo je plně invalidní anebo nemůže být výdělečně činná z jiných vážných důvodů;
e) zletilá příbuzná vojáka, která s ním žije ve společné domácnosti, vede mu tuto domácnost a pečuje v ní o jeho nezaopatřené dítě ve věku do tří let;
f) manžel, jehož manželka nastoupila službu v ozbrojených silách, je-li plně invalidní a odkázán výživou na příjem manželky.
(2) Prováděcí předpisy stanoví,
a) kterým jiným osobám závislým výživou na vojákovi může být poskytován zaopatřovací příspěvek a v jaké výši;
b) za jakých podmínek a v jaké výši může být vojákovi poskytován příspěvek na úhradu za užívání bytu.
§ 80
(1) Zaopatřovací příspěvek pro nezaopatřené dítě činí 170 Kčs měsíčně.
(2) Zaopatřovací příspěvek pro nezaopatřené dítě se krátí o částku, o kterou čistý příjem dítěte převyšuje částku 200 Kčs měsíčně.
(3) Zaopatřovací příspěvek pro nezaopatřené dítě se poskytuje vedle přídavků na děti, vedle výchovného i vedle sirotčího důchodu.
§ 81
(1) Zaopatřovací příspěvek pro manželku, družku vojáka, jeho zletilou příbuznou a manžela vojákyně činí 500 Kčs měsíčně.
(2) Manželce, která nežije s vojákem ve společné domácnosti, rozvedené manželce a matce dítěte vojáka, která není za něj provdána, se poskytuje zaopatřovací příspěvek ve výši výživného, popřípadě příspěvku na výživu přiznaného soudem, nejvýše však ve výši 500 Kčs měsíčně.
(3) Má-li manželka, zletilá příbuzná, družka vojáka nebo manžel vojákyně jiný příjem, krátí se zaopatřovací příspěvek o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a hrubého příjmu převyšuje měsíčně částku
1600 Kčs, pečuje-li o dvě děti (§ 44 odst. 2),
1400 Kčs, pečuje-li o jedno dítě,
1200 Kčs, nepečuje-li o žádné dítě;
pečuje-li aspoň o tři děti, zaopatřovací příspěvek se nekrátí.
§ 82
Úhrn zaopatřovacích příspěvků nesmí přesahovat 80 % průměru příjmů z pracovní činnosti vojáka za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem nastoupení služby v ozbrojených silách. Přesahoval-li by úhrn zaopatřovacích příspěvků tuto výši, poskytuje se manželce zaopatřovací příspěvek v plné výši, nejvýše však ve výši 80 % průměru příjmů z pracovní činnosti vojáka. Je-li nejvyšší výměra vyčerpána zaopatřovacím příspěvkem pro manželku, nelze tento příspěvek poskytnout dalším osobám; jinak se zaopatřovací příspěvek každé z těchto dalších osob snižuje o stejnou částku.
Díl druhý
Zabezpečení družstevníků v době vojenského cvičení
§ 83
(1) Družstevníkům se poskytuje zaopatřovací příspěvek v době výkonu vojenského cvičení nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní a náhradní služby, jestliže jejich sociální zabezpečení trvalo (§ 4) bezprostředně před nástupem vojenského cvičení aspoň tři měsíce; splnění této podmínky se nevyžaduje, jestliže nemohla být splněna z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů.
(2) Zaopatřovací příspěvek činí za každý měsíc vojenského cvičení:
a) 50 % průměrné pracovní odměny družstevníka, není-li tu žádná z osob uvedených v § 84,
b) 65 % průměrné pracovnu odměny družstevníka, je-li tu jedna z uvedených osob,
c) 90 % průměrné pracovní odměny družstevníka, jsou-li tu dvě z uvedených osob;
d) 95 % průměrné pracovní odměny družstevníka; jsou-li tu aspoň tři z uvedených osob.
(3) Za část kalendářního měsíce; po kterou družstevník vykonával vojenské cvičení, náleží poměrný díl zaopatřovacího příspěvku.
(4) Zaopatřovací příspěvek se snižuje o částku, kterou je družstvo povinno poskytovat podle svých stanov rodině družstevníka po dobu jeho vojenského cvičení; přitom se nehledí k přídavkům na děti.
(5) Průměrnou pracovní odměnou družstevníka se rozumí dvanáctina příjmů z pracovní činnosti za posledních 12 kalendářních měsíců před nástupem vojenského cvičení; do této doby se nezapočítávají doby uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz. Příjmem z pracovní činnosti se rozumějí příjmy, z nichž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna [§ 43 vyhl. č. /1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků]. Byl-li družstevník před nástupem vojenského cvičení odměňován podle pracovních jednotek po dobu kratší než 12 kalendářních měsíců, považují se za jeho příjem z pracovní činnosti za tuto dobu odměny v plánované výši připadající na pracovní jednotky, které v této době odpracoval.
§ 84
Při vyměřování zaopatřovacího příspěvku podle § 83 odst. 2 se přihlíží k těmto osobám:
a) k manželce, nezletilým dětem a vnukům, žijí-li s družstevníkem trvale ve společné domácnosti,
b) k jiným osobám, které nemají vlastní příjem přesahující částku 200 Kčs měsíčně, jestliže žijí ve společné domácnosti s družstevníkem nebo jestliže sice ve společné domácnosti s družstevníkem nežijí, avšak družstevník jim pravidelně přispíval na výživu před nástupem služby v ozbrojených silách nejméně částkou 100 Kčs měsíčně.
Díl třetí
Společná ustanovení pro poskytování zaopatřovacího příspěvku
§ 85
(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek náleží od prvního dne služby v ozbrojených silách. Splní-li se podmínky pro nárok na zaopatřovací příspěvek (např. uzavření sňatku, narození dítěte) teprve po nástupu služby v ozbrojených silách, vzniká nárok ode dne, kdy se tak stalo.
(2) Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká dnem, kterým pominula některá z podmínek pro nárok. Skončí-li se však služba v ozbrojených silách nebo pomine-li některá z podmínek pro nárok až po 25. dni v měsíci; zaniká nárok na zaopatřovací příspěvek až posledním dnem téhož kalendářního měsíce.
§ 86
(1) Je-li oprávněný umístěn v léčebném ústavu po dobu delší dvou měsíců, vyplácí se počínajíc třetím měsícem polovina zaopatřovacího příspěvku.
(2) Zaopatřovací příspěvek se nevyplácí, je-li oprávněný déle než jeden měsíc
a) v cizině,
b) v ochranné výchově,
c) ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě; byl-li oprávněný propuštěn z vazby, aniž byl odsouzen, vyplatí se mu zaopatřovací příspěvek zpětně za celou dobu vazby.
§ 87
Vláda může stanovit zvláštní úpravu zaopatřovacího příspěvku pro dobu branné pohotovosti státu.
Hlava čtvrtá
Sociální zabezpečení učňů
§ 88
(1) Rozsah, podmínky a výše nároků ze sociálního zabezpečení učňů, kteří jsou v učebním poměru k družstvu, se řídí předpisy platnými pro ostatní učně.
(2) Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny učně, podle níž se určuje výše peněžitých dávek zabezpečení v nemoci a peněžité pomoci v mateřství, je peněžitá odměna náležející podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení učňů [vyhláška č. 130/1958 Ú. l. a resortní směrnice vydané podle této vyhlášky], kteří jsou v učebním poměru k družstvu; vznikla-li pracovní neschopnost v době, kdy skončilo přípravné období učně, je základem výdělek dosažený v období odborného rozvoje.
Hlava pátá
Zabezpečení důchodců v nemoci
§ 89
(1) Důchodci, jeho manželce a dětem, jakož i dalším osobám převážně odkázaným výživou na důchodce, o kterých to stanoví prováděcí předpisy, se poskytuje léčebně preventivní péče, podpora při narození dítěte a pohřebné za podmínek a v rozsahu jako družstevníkům; může jim být poskytnuta též lázeňská péče a příspěvek na dětskou rekreaci.
(2) Léčebně preventivní péči poskytují zdravotnická zařízení; lázeňskou péči poskytují na účet sociálního zabezpečení.
(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují
a) na důchodce, kteří jsou zabezpečení v nemoci nebo v mateřství podle jiných předpisů [zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, a zákon č. /1964 Sb., o sociálním zabezpečení],
b) na manželku důchodce, jeho děti a osoby převážně odkázané výživou na důchodce, pokud jsou samy zabezpečeny v nemoci nebo v mateřství podle jiných předpisů [zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, a zákon č. /1964 Sb., o sociálním zabezpečení],
c) na osoby; které se trvale zdržují mimo území Československé socialistické republiky.
Hlava šestá
Společná ustanovení o dávkách
§ 90
Povinnosti oprávněných osob
(1) Byl-li příjemce dávky nebo jiný oprávněný vyzván, aby osvědčil okolnosti rozhodné pro výplatu dávky nebo její výši, je povinen výzvě vyhovět; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže oprávněný byl ve výzvě upozorněn na tyto následky.
(2) Příjemce dávky nebo jiný oprávněný je povinen ohlásit do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu. Neohlásí-li poživatel starobního důchodu opětovné započetí pracovní činnosti v družstvu nebo jiné výdělečné činnosti, nemá nárok na zvýšení důchodu za dobu, po kterou nesplnil ohlašovací povinnost; tím není dotčena jeho povinnost vrátit dávky přijaté neprávem (91 odst. 2).
(3) Výplata dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem může být zastavena, jestliže občan, jehož zdravotní stav je třeba zjistit, se nepodrobí lékařskému vyšetření přesto, že byl upozorněn na možné zastavení výplaty dávky.
§ 91
Změny dávky a její vrácení
(1) Zanikne-li nárok na dávku nebo zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, anebo změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo její výplatu; dávka se odejme, zvýší, sníží anebo se její výplata zastaví. Odnětí, snížení a zastavení výplaty dávky se provede ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byla již vyplacena. Zvýšení dávky nesprávně vyměřené se provede ode dne, od něhož zvýšení náleží, nejvýše však za tři roky nazpět, a na doplatku se vyplatí celkem nejvýše částka 12 000 Kčs.
(2) Příjemce dávky, který vědomě způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen vrátit dávku ode dne, od něhož nenáležela vůbec nebo v poskytované výši; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil některou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy anebo jestliže vědomě přijímal dávku vyplácenou neprávem nebo v nesprávné výši. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o změně nebo odnětí dávky nebo její části. Rozhodnutí a přeplatku na dávce ze zabezpečení v nemoci nebo ze zabezpečení matky a dítěte schvaluje okresní národní výbor. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky anebo z pracovní odměny oprávněného; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy [§ 28 a násl. zákona č. 99/1983 Sb. (občanský soudní řád)].
§ 92
Omezení výplaty dávek
(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud vláda nestanoví výjimky. Jestliže však družstevníku náleží výplata starobního důchodu při další pracovní činnosti v družstvu, vyplácí se starobní důchod, i když se oprávněnému vyplácí nemocenské. Invalidní (částečný invalidní) důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přiznaného na podkladě zabezpečení v nemoci z doby před vznikem nároku na důchod. Byl-li družstevníku přiznán invalidní důchod za dobu, v níž mu družstvo poskytovalo z důvodu jeho nemoci peněžité dávky ze sociálního fondu, vyplatí se důchodci invalidní důchod za dobu, po kterou byly vypláceny dávky z důvodu nemoci, jen ve výši, o kterou je invalidní důchod vyšší. Invalidní (částečný invalidní) důchod podle § 75 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož vykonávání došlo k poškození zdraví.
(2) Je-li důchodce, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, umístěn v psychiatrické léčebně o dobu delší dvou měsíců, důchod se počínajíc třetím měsícem nevyplácí; má-li důchodce jen povinnost poskytovat výživné, popřípadě příspěvek na výživu; přiznané soudem, vyplácí se část důchodu, které je třeba k úhradě tohoto výživného (příspěvku). Důchodci nebo jeho opatrovníku se vyplácí část důchodu, které je třeba na úhradu jiných závazků a osobních potřeb důchodce. Po návratu z psychiatrické léčebny se doplatí důchodci důchod zpětně za poslední dva měsíce.
(3) Je-li důchodce, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost; umístěn v jiném léčebném ústavu než v psychiatrické léčebné po dobu delší dvou-měsíců; vyplácí se počínajíc třetím měsícem polovina důchodu, nejvýše však 500 Kčs měsíčně. Vyšší částka se vyplácí, jen vyžaduje-li to úhrada závazků a osobních potřeb důchodce.
(4) Je-li družstevníku ze změněnou pracovní schopností, který požívá jiný než částečný invalidní důchod a neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, poskytováno po dobu přípravy pro pracovní činnost (povolání) bezplatné ubytování a stravování, vyplácí se mu po dobu této přípravy polovina důchodu, nejvýše však 500 Kčs měsíčně. Vyšší částka se vyplácí, jen vyžaduje-li to úhrada závazků a osobních potřeb důchodce.
§ 93
Výplata dávek jiné osobě
(1) Kdyby se výplatou dávky oprávněnému zřejmě nedosáhlo účelu, kterému dávka má sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je povinen vyživovat, určí místní národní výbor jeho bydliště na návrh manžela nebo opatrovníka dětí anebo z vlastního podnětu občana, kterému má být dávka vyplácena místo oprávněnému; příjemce dávky je povinen použít jí toliko ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Místní národní výbor sleduje a dozírá, zda příjemce dávky tuto povinnost plní.
(2) Po dobu, po kterou důchodce odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce nebo je ve vazbě, důchod se nevyplácí. Byl-li důchodce odsouzen k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu tři měsíce, vyplatí se mu důchod zpětně za jeden měsíc; byl-li propuštěn z vazby, aniž byl odsouzen, vyplatí se mu důchod zpětně za celou dobu vazby. Manželce a dětem důchodce se vyplácí část důchodu, které je třeba k úhradě jeho závazků a osobních potřeb členů jeho rodiny; výchovné se však vyplácí neomezeně. Vyplácela-li se manželce a dětem část důchodu a doplácí-li se důchodci důchod zpětně, vyplatí se mu jen rozdíl.
§ 94
Souběh nároků na důchody
(1) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na důchod starobní a invalidní (částečný invalidní) nebo podmínky pro nárok na dva důchody téhož druhu z jakéhokoli sociálního zabezpečení (pojištění), náleží jen důchod vyšší, pokud se nestanoví jinak v § 51 odst. 2.
(2) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na důchod starobní nebo invalidní (částečný invalidní) a na důchod vdovský nebe sirotčí anebo na důchod vdovský a sirotčí, náleží důchod vyšší a z ostatních důchodů po jedné polovině.
(3) Je-li poživateli důchodu vyplácen současně z ciziny stejně vysoký nebo vyšší důchod ze sociálního zabezpečení (pojištění), zastaví se výplata důchodu z československého sociálního zabezpečení (pojištění); je,-li tento důchod vyšší než důchod vyplácený z ciziny, vyplácí se snížený o částku rovnou důchodu vyplácenému z ciziny. To platí též pro souběh dvou vdovských nebo sirotčích důchodů a pro souběh vdovského důchodu se sirotčím. Jestliže však při souběhu důchodu z československého sociálního zabezpečení s důchodem vypláceným z ciziny je jen jeden z těchto důchodů důchodem vdovským nebo sirotčím a důchod z československého sociálního zabezpečení je nižší, sníží se důchod z československého sociálního zabezpečení na polovinu; je-li tento důchod vyšší než důchod vyplácený z ciziny, vyplácí se snížený o polovinu částky rovné důchodu vyplácenému z ciziny. V případech hodných zřetele může Státní úřad sociálního zabezpečení povolit výjimky. Předchozí ustanovení tohoto odstavce platí, jen nestanoví-li jinak mezistátní úmluva.
§ 95
Přechod nároku při úmrtí oprávněného
(1) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku. na částky splatné ode dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod.
(2) Jde-li o dávky přiznané před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v předchozím odstavci.
(3) Nároky přecházející na pozůstalé podle předchozích odstavců nejsou součástí dědictví.
§ 96
Výplata důchodu při další pracovní činnosti
(1) Vláda může stanovit,
1. za jakých podmínek a v jaké výši se poskytuje
a) starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků při pracovní činnosti v družstvu s vyšší úrovní hospodaření a při zaměstnání,
b) starobní důchod z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků nebo jiných osob samostatně hospodařících při zaměstnání nebo při pracovní činnosti v družstvu,
c) starobní důchod a bez ohledu na výši výdělku vdovsky a sirotčí důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků a z důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících při kampaňové, sezónní nebo jiné krátkodobé pracovní činnosti v družstvu nebo v zaměstnání;
2. že se poskytuje část starobního důchodu, aby se umožnil postupný přechod do starobního důchodu družstevníkům, kteří jsou pracovně činní v družstvu s vyšší úrovní hospodaření po vzniku nároku na tento důchod, jestliže se věkem změnila jejich pracovní schopnost tak, že jejich výdělek poklesl v důsledku zmenšeného pracovního úvazku.
(2) Vláda může též stanovit, při jaké jiné výdělečné činnosti se neposkytuje starobní důchod.
§ 97
Výplata dávek
(1) Důchody se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Důchody a ostatní dávky se vyplácejí dopředu v měsíčních lhůtách.
(2) Dávky zkrácené pro souběh s jiným příjmem mohou být vypláceny zálohou, pozadu, a nedosahují-li průměrně 50 Kčs měsíčně, v delších než měsíčních obdobích; zúčtování záloh se provádí za období nepřesahující šest měsíců.
§ 98
Výplata dávek při pobytu oprávněného v cizině
Nestanoví-li jinak mezistátní úmluva, dávky se do ciziny nevyplácejí a za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, nenáležejí; Státní úřad sociálního zabezpečení však může v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány povolit výjimky a stanovit podmínky pro výplatu dávek, zdržuje-li se oprávněný ve státě, s nímž není uzavřena úmluva.
§ 99
Postoupení a zabavení dávek
(1) Nároky na dávky mohou být postoupeny jen pro pohledávky na výživné, popřípadě na příspěvek na výživu, a ta až do poloviny dávek. Zabavení nároku na dávky se řídí předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
(2) Přijetím důchodce do zaopatření ústavu sociální péče přechází jeho nárok na důchod na tento ústav do výše příspěvku na úhradu nákladů ústavní péče.
§ 100
Promlčení
(1) Nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny a na peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne, za který náleží.
(2) Nárok na podporu při narození dítěte a na pohřebné se promlčuje, nebyl-li uplatněn, do jednoho roku ode dne porodu nebo úmrtí.
(3) Nárok na přídavky na děti za jednotlivý kalendářní měsíc se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku od posledního dne měsíce, za který náleží.
(4) Nárok na dávku důchodového zabezpečení a na zaopatřovací příspěvek se nepromlčuje.
(5) Nárok na jednotlivou splátku dávky důchodového zabezpečení a zaopatřovacího příspěvku se promlčuje v jednom roce ode dne její splatnosti.
(6) Právo požadovat vrácení jednotlivých splátek dávek poskytnutých neprávem (§ 91 odst. 2) se promlčuje v deseti letech od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li prováděny srážky z dávky na úhradu dávky vyplacené neprávem.
Zvláštní daň z důchodu
§ 101
(1) Starobní a invalidní (částečně invalidní) důchody, na něž vznikne nárok po 30. červnu 1964, vdovské důchody z nich vyměřené a osobní důchody přiznané po tomto dni podléhají zvláštní dani z důchodu; jestliže přesahují částku
a) 700 Kčs měsíčně,
b) 900 Kčs měsíčně, náleží-li důchodci výchovné na 1 dítě,
c) 1100 Kčs měsíčně, náleží-li důchodci výchovné na dvě děti.
Náleží-li důchodci výchovné na tři děti, nepodléhá důchod zvláštní dani z důchodu.
(2) Jde-li o vdovský důchod; posuzuje se zdanění tohoto důchodu podle toho, zda vdova pečuje o dítě, které má nárok na sirotčí důchod.
(3) Zvláštní daň z důchodu je odstupňována podle výše důchodu od 1 % do 12,5 % důchodu; přitom se důchody uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a c) podrobují stejné základní procentní sazbě. Dal se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.
§ 102
Základ pro vyměření zvláštní daně z důchodu
(1) Zvláštní daň z důchodu se vyměřuje a sráží ze základu pro vyměření této daně. Základem pro vyměření zvláštní daně z důchodu je důchod vypočtený ke dni vzniku nároku spolu se zvýšením důchodu získaným v dřívějším veřejném penzijním zaopatření, s důchodem z penzijního nadlepšení a s příplatkem ze závazků rozpočtových a hospodářských organizací a s jakýmkoli jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) bez omezení na hranici 60 % průměrné měsíční pracovní odměny (§ 45 odst. 3, § 54 odst. 5), avšak po jeho snížení na nejvyšší výměru důchodu stanovenou pevnými částkami (§ 47 odst. 1, § 58 odst. 1); pokud by tuto nejvyšší hranici přesahoval; do základu pro vyměření zvláštní daně z důchodu se nezapočítává zvýšení důchodu za dobu odbojové činnosti; výchovné a zvýšení důchodu, pro bezmocnost.
(2) Požívá-li důchodce dva nebo více důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění), podléhá zvláštní dani z důchodu úhrn všech důchodů.
(3) Zvýšení důchodu za dobu další pracovní činnosti po vzniku nároku na důchod vykonávané po 30. červnu 1964 nepodléhá zvláštní dani z důchodu.
(4) Vdovské a sirotčí důchody se vyměřují ze starobního (invalidního) důchodu nesníženého o zvláštní daň z důchodu; poté se posoudí zdanění vdovského důchodu podle předchozích ustanovení.
(5) Poskytuje-li se důchodci jen část důchodu, stanoví se tato část z důchodu sníženého o zvláštní daň z důchodu; obdobně se postupuje při krácení důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti.
§ 103
(1) Zvláštní daň z důchodu vyměřuje a sráží při výplatě důchodu Státní úřad sociálního zabezpečení.
(2) Státní úřad sociálního zabezpečení vydá tabulky pro výpočet zvláštní daně z důchodu a stanoví podrobnosti k provedení ustanovení o této dani; bude-li to vyžadovat potřeba automatizovaného způsobu výpočtu zvláštní daně z důchodu, může být tato daň vyměřena odchylně v mezích stanovených daňových pásem.
Hlava sedmá
Sociální fond družstva
§ 104
(1) Družstva používají v souladu s ustanovením svých stanov a pracovních řádů prostředků sociálních fondů též na doplnění sociálního zabezpečení družstevníků. Poskytují-li se ze sociálního fondu podpory obdobné peněžitým dávkám zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, poskytovaným podle tohoto zákona, snižují se zákonné dávky o tyto podpory, pokud by spolu s těmito podporami byly vyšší, než činí výměra zákonných dávek téhož druhu podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky. Stejně se snižuje peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje-li se ze sociálního fondu dávka z důvodu nemoci.
(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou nápomocny družstvům při plnění úkolů souvisících s hospodařením s prostředky sociálního fondu.
Hlava osmá
Služby sociálního zabezpečení
Díl první
Všeobecná ustanovení
§ 105
(1) Stát pomáhá poskytováním služeb sociálního zabezpečení družstevníkům, jejich rodinným příslušníkům a poživatelům důchodu ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, jestliže potřebují jeho přispění k překonání nepříznivých životních poměrů.
(2) Nově vytvořené socialistické společenské vztahy vyžadují, aby si občané a v rodině zejména děti a rodiče vzájemně pomáhali. Národní výbory působí soustavnou výchovou občanů k tomu, aby pomáhali spoluobčanům starým a těžce poškozeným na zdraví, a aby se upevňovaly rodinné vztahy, zejména aby se děti podílely po dalším zvyšování životní úrovně svých rodičů a pečovaly o ně, jestliže takovou péči potřebují.
(3) Družstva vytvářejí podmínky, aby v souladu s rostoucí ekonomickou úrovní hospodaření postupně přejímala zajišťování služeb sociálního zabezpečení a hradila náklady na jejich poskytování ze sociálních fondů. Národní výbory doporučují jednotlivým družstvům, které služby sociálního zabezpečení a v jakém rozsahu mají zajišťovat.
Díl druhý
Péče o družstevníky se změněnou pracovní schopností
§ 106
Družstevníci se změněnou pracovní schopností
(1) Družstevníky se změněnou pracovní schopností jsou družstevníci, kteří mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezený výběr prací v družstvu; jsou jimi též poživatelé důchodů ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, jejichž přiznání je podmíněno nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim jejich zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní činnost v družstvu.
(2) Družstevníkům se změněnou pracovní schopností se poskytuje bezplatně pracovní rehabilitace jako souvislá péče směřující k tomu, aby se mohli uplatňovat vhodnou činností.
(3) Družstevníkům se změněnou pracovní schopností se poskytuje soustavná dispenzární péče podle předpisů o léčebně preventivní péčí.
§ 107
Pracovní uplatnění
(1) Družstva umožňují družstevníkům se změněnou pracovní schopností pracovní činnost na pracích vhodných pro ně se zřetelem na jejich zdravotní stav, schopnosti a kvalifikaci. Za tím účelem provádějí družstva podle pokynů národních výborů v družstvech výběr vhodných prací pro tyto družstevníky.
(2) Družstva upravují družstevníkům se změněnou pracovní schopností pracovní dobu, pomůcky a ostatní pracovní podmínky, jestliže to vyžaduje zdravotní stav těchto družstevníků.
(3) Družstevníkům se změněnou pracovní schopností mladším 18 let se po ukončení povinné školní docházky umožňuje příprava pro pracovní činnost v učebním poměru pokud možno spolu se zdravou mládeží; nemají-li předpoklady pro přípravu v učebním poměru, zajistí se jim jiná vhodná pracovní činnost.
(4) Umisťovat občany se změněnou pracovní schopností do pracovního (učebního) poměru k družstvu lze, jen pokud je to v souladu se stanovami družstva; péče o tyto pracovníky se řídí ustanoveními zákona o sociálním zabezpečení.
(5) Národní výbory sledují, jaký vliv má příprava pro pracovní činnost, výkon práce a pracovní prostředí na zdravotní stav družstevníků se změněnou pracovní schopností, a zda tito družstevníci, nepotřebují další pomoci.
§ 108
Hmotné zabezpečení
Hmotné zabezpečení družstevníků se změněnou pracovní schopností zahrnuje příspěvek po dobu přípravy pro povolání a náhradu nutných výloh spojených s touto přípravou.
§ 109
Povinnosti družstev
Družstva zabezpečují družstevníkům se změněnou pracovní schopnosti vhodnou pracovní činnost podle doporučení národního výboru, které je pro družstvo závazné, a jsou zejména povinna
a) umožňovat družstevníkům, kteří se během pracovní činnosti v družstvu stali družstevníky se změněnou pracovní schopností, nadále vhodnou pracovní činnost úpravou pracovních podmínek (§ 107 odst. 2), popřípadě přemístěním na vhodnou práci (§ 107 odst. 1); přidělovat práce vhodné pro družstevníky se změněnou pracovní schopností jiným družstevníkům může družstvo jen tehdy, nejsou-li v družstvu družstevníci se změněnou pracovní schopností,
b) provádět přípravu pro pracovní činnost a věnovat zvláštní péči zvyšování kvalifikace družstevníků se změněnou pracovní schopností,
c) oznámit předběžně okresnímu národnímu výboru zánik členství družstevníka se změněnou pracovní schopností.
Díl třetí
Péče o družstevníky těžce poškozené na zdraví a o staré družstevníky
§ 110
(1) Péče o družstevníky těžce poškozené na zdraví a o staré družstevníky a péče o družstevníky, kteří potřebují zvláštní pomoci, se poskytuje družstevníkům, jejich rodinným příslušníkům a poživatelům důchodu ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků podle ustanovení zákona o sociálním zabezpečení.
(2) Poskytne-li službu sociálního zabezpečení družstvo, může požadovat plnou nebo částečnou úhradu nákladů za poskytnutí služby od jejího příjemce nebo od manžela, dětí a rodičů, a to podle hospodářských poměrů osob povinných úhradou. Neuhrazený zbytek nákladů uhrazuje družstvo ze sociálního fondu.
Díl čtvrtý
§ 111
Společná ustanovení
Pro poskytování služeb sociálního zabezpečení platí společná ustanovení o dávkách uvedená v § 90 a 91 a v § 93 odst. 1.