Důvodová zpráva

Všeobecná část

XII. sjezd Komunistické strany Československa stanovil jako jeden z nejzávažnějších ekonomických a politických úkolů vyrovnání úrovně zemědělství na úroveň průmyslu.

I když rozhodující význam k dosažení tohoto cíle náleží opatřením povahy ekonomické, politické a organizační, musí i zde - vedle těchto opatření - "sehrát významnou úlohu zvýšení hmotné zainteresovanosti a další vyrovnání pracovních, sociálních a kulturních podmínek členů jednotných zemědělských družstev s podmínkami ostatních pracujících v národním hospodářství, včetně výchovy zemědělského dorostu" (s. Antonín Novotný na zasedání ÚV KSČ dne 12. prosince 1963).

Dosavadní úprava:

Tento cíl sledovala již úprava sociálního zabezpečení družstevních rolníků, provedená zákonem č. 32/1982 Sb., který přinesl pro družstevní rolníky významné zlepšení. Preventivní a léčebná péče byla zavedena pro všechny družstevníky v rozsahu odpovídajícím úrovni, ve které je poskytována pracovníkům v pracovním poměru. Nároky na peněžité dávky zabezpečení v nemoci byly v podstatě na téže úrovni jako u pracovníků v pracovním poměru rozšířeny na členy jednotných zemědělských družstev s vyšší úrovní hospodaření. Sociální zabezpečení učňů v jednotných zemědělských družstvech bylo upraveno stejně jako u učňů z jiných úseků národního hospodářství. Zákon č. 32/1962 Sb. přinesl družstevníkům poprvé též nárok na přídavky na děti ze státních prostředků. Tím byly vytvořeny příznivější předpoklady pro vstup mladších pracovníků do jednotných zemědělských družstev, zejména pro přechod mladých kvalifikovaných dělníků do zemědělství.

Nová úprava:

Další vývoj ukázal, že je třeba některá opatření, která měla napomáhat náboru a stabilizaci mladých a kvalifikovaných kádrů do zemědělství, dále prohloubit a přitom změnit ta ustanovení, která byla vývojem překonána.

Předložený návrh sleduje další rozšíření nároků družstevníků na úseku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. Zákonem č. 32/1962 Sb. bylo upraveno zabezpečení v nemoci pro učně v jednotných zemědělských družstvech na stejné úrovni jako u učňů v ostatních oborech národního hospodářství, ovšem jen po dobu trvání učebního poměru. Po skončení učebního poměru v družstvu ztrácel takový člen družstva nárok na nemocenské ze státních prostředků a byl odkázán na nemocenské z prostředků družstva. Úroveň tohoto nemocenského byla závislá na hospodářské situaci družstva; v družstvech ekonomicky slabých bylo poskytováno nemocenské z prostředků družstva nižší, případně žádné. Tím byl oslabován zájem těchto členů družstva na dalším setrvání v družstvu po skončení učebního poměru, pokud nešlo o družstvo s vyšší úrovní hospodaření, kde nárok na nemocenské ze státních prostředků mají všichni členové družstva. Návrh proti dosavadnímu stavu proto stanoví, že nárok na nemocenské ze státních prostředků za podmínek a ve výši platné pro členy družstev s vyšší úrovní hospodaření náleží členům všech družstev, jestliže po vyučení setrvají dále v družstvu.

K zajištění náboru a stabilizace odborných kádrů a kvalifikovaných dělníků rozšiřuje návrh nárok na nemocenské ze státních prostředků za podmínek a ve výši platné pro členy družstev s vyšší úrovní hospodaření na absolventy odborných nebo vysokých škol, jestliže vykonávají v družstvu pracovní činnost odpovídající jejich vzdělání, i když tuto činnost vykonávají jako členové družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření; stejně tak, pokud jde o ty pracovníky v pracovním poměru, kteří získali podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky v pracovním poměru alespoň dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a vstoupili nebo vstoupí do družstva nejpozději do tří měsíců po skončení pracovního poměru.

Významnou změnou sledující další zlepšení sociálních nároků, zejména mladých členů družstev, je úprava peněžité pomoci v mateřství. Stejně jako u pracovnic v pracovním poměru prodlužuje se doba; po kterou náleží peněžitá pomoc v mateřství místo pracovní odměny z dosavadních 18 týdnů na dobu 22 týdnů. Výše této peněžité pomoci v mateřství se upravuje důsledně na tutéž úroveň jako u pracovnic v pracovním poměru, a to za prvních 18 týdnů od nástupu mateřské dovolené podle délky, nepřerušené pracovní činnosti v družstvu na 75 až 90 % průměrné denní pracovní odměny a od 19. týdne podle počtu narozených dětí na 40 až 60 % průměrné denní pracovní odměny. Pobírání peněžité pomoci v mateřství se prodlužuje až na 26 týdnů, jestliže družstevnice žije osaměle a nemá jinak zajištěnou obživu než z příjmů ze své pracovní činnosti. Družstevnici, která porodí dvě nebo více dětí, se nárok na peněžitou pomoc v mateřství prodlužuje až na 35 týdnů. Družstvo je povinno poskytnout matce v době mateřské dovolené, případně další mateřské dovolené, jestliže pečuje o dítě, pracovní volno, a to až do doby, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Pracovní volno musí družstvo poskytnout také družstevnici, která porodila dítě, i když nesplňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Tato opatření jsou projevem prohloubení péče o matku a děti a sledují také populační cíle.

Předložený návrh přináší dále výhodnější úpravu nároků na přídavky na děti členů družstev. Podle dosavadní úpravy náležely přídavky na děti jako pracovníkům v pracovním poměru bez další podmínky jen členům družstev s vyšší úrovní hospodaření. U členů ostatních družstev připouštělo ustanovení § 27 cit. zákona vyplácení nižších přídavků na děti s tím, že družstva byla povinna doplácet podle svých ekonomických možností rozdíl oproti úpravě platné pro pracovníky v pracovním poměru ze svých prostředků. Vývoj ukázal, že doplatky ke sníženým přídavkům na děti mohla vyplácet jen družstva ekonomicky konsolidovaná, kdežto družstva ekonomicky slabá jen zčásti nebo vůbec ne. Tak v roce 1963 došlo u 24 % jednotných zemědělských družstev jen k částečnému doplácení rozdílu a u 13 % jednotných zemědělských družstev nedošlo vůbec k vyplácení rozdílu. Tato skutečnost se stala jednou z překážek při získávání mladých pracovníků ke vstupu do jednotných zemědělských družstev, zejména do družstev ekonomicky slabých. Proto se ruší dosavadní § 27 zákona č. 32/1962 Sb. a zavádí pro všechny družstevníky nárok na přídavky na děti v podstatě za stejných podmínek a ve výši jako pro pracovníky v pracovním poměru.

Mimo úpravy týkající se zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte obsahuje návrh také některé další změny pokud jde o stanovení podmínek pro uznání družstev s vyšší úrovní hospodaření, rozšíření počtu důchodových pásem a novou úpravu příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.

Zákon č. 32/1962 Sb. stanovil, že za družstvo s vyšší úrovní hospodaření se pro účely sociálního zabezpečení považuje družstvo, které dosáhlo vysoké úrovně výroby a hospodaření, trvale plní povinnosti vůči státu, zavedlo soustavu peněžního odměňování a hospodaří bez záhumenků.

Dosavadní vývoj družstev s vyšší úrovní hospodaření ukázal, že stanovení podmínek pro uznání družstva za družstvo s vyšší úrovní hospodaření přímo v zákoně není dostatečně pružné. O tom svědčí skutečnost, že v prvním roce účinností nového zákona bylo uznáno za družstva s vyšší úrovní hospodaření jen 57 jednotných zemědělských družstev, přičemž na druhé straně téměř 600 jednotných zemědělských družstev přešlo na soustavu peněžního odměňování a dosáhlo v hospodaření dobrých výsledků, aniž mohlo být uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření. Překážkou byla ta skutečnost, že členové těchto družstev ještě hospodaří na záhumencích. Vzhledem k tomu; že hospodaření na záhumencích má dosud stále veliký ekonomický význam a hrubá zemědělská produkce ve společném hospodaření družstev nemůže ještě vyrovnat úbytek produkce ze záhumenků při jejich rušení, není překotné rušení záhumenkových hospodářství pro národní hospodářství žádoucí. Podmínka, že družstvem s vyšší úrovní hospodaření může být jen družstvo, které hospodaří bez záhumenků, se ukázalo brzdou přechodu družstev na vyšší úroveň hospodaření. Proto návrh stanoví, že kritéria pro uznávání družstev za družstva s vyšší úrovní hospodaření se ze zákona vypouštějí a vláda se zmocňuje, aby stanovila, za jakých podmínek mohou krajské národní výbory uznávat jednotná zemědělská družstva za družstva s vyšší úrovní hospodaření. Tím je umožněno pružné přizpůsobování těchto podmínek potřebám a rozvoji ekonomiky jednotných zemědělských družstev.

Další významnou změnou sledující zvýšení důchodových nároků členů družstev, kteří pro svou zvýšenou pracovní činnost dosahují vyšších příjmy, je rozšíření dosavadních důchodových pásem o další dvě pásma ve výši 500 a 560 Kčs pro všechny družstevníky a stanovení dalšího pásma ve výši 650 Kčs pro odborné a přední pracovníky družstev. Tímto zvýšením důchodových nároků se sleduje zajistit a stabilizovat kvalifikované kádry v družstvech a stanovením dalšího pásma ve výši 650 Kčs vyjádřit význam odborných a předních pracovníků pro rozvoj zemědělské výroby a organizační a ekonomické upevňování družstev. Tato úprava přinese podstatné zvýšení důchodů ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, neboť základní pásmo se zvyšuje o další částky podle doby pracovní činnosti v družstvu.

Významnou změnou proti dosavadní právní úpravě je úprava příspěvku družstev na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení. Podle dosavadní úpravy činila výše příspěvku na částečnou úhradu nákladů na sociální zabezpečení družstevních rolníků 4 % celkových peněžních výnosů družstva. Tento příspěvek hradilo z jedné čtvrtiny družstvo ze sociálních fondů a ze tří čtvrtin družstevníci individuálními příspěvky. Zavedením těchto individuálních příspěvků se sledovalo posílení vědomí spoluúčasti jednotlivců na úhradě sociálního zabezpečení a tím zainteresováni družstevníků na provádění sociálního zabezpečení.

Praxe ukázala, že k dosažení sledovaného cíle není zapotřebí provádět měsíční srážky z příjmů družstevníka, které se pro svoji administrativní složitost staly pro družstvo značnou přítěží. V pracovních příjmech družstevníků se odráží výsledky hospodařena družstva. Jestliže tedy družstvo zaplatí celé příspěvky, sníží se tím i fond odměn a tím i individuální odměna každého družstevníka, což znamená, že družstevníci ve svém celku přispívají na sociální zabezpečení stejně, jako když odvádějí individuální příspěvky.

Návrh stanoví, že na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení přispívají družstva příspěvkem, který činí 11,2 % z úhrnu peněžních pracovních odměn. Příspěvek ve výši 11,2 % z úhrnu peněžních pracovních odměn se v souhrnu příspěvků všech družstev rovná výši odpovídající dosavadní úpravě 4 % z celkových peněžních příjmů družstva. Příspěvek družstva se proto ve svém souhrnu co do výše proti dosavadní úpravě nemění.

Zvláštní část

K čl. I

K č. 4 (§ 20):

Čekací doba 270 dnů pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se přejímá z dosavadní úpravy. Rozdíl je v tom, že do 270 dnů zabezpečení matky dítěte se budou započítávat také doby studia na školách poskytujících střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání; tím se vyřeší případy mladých matek družstevnic, které dosud nemohly splnit čekací dobu, jestliže porodily po krátké době pracovní činnosti po skončení studia.

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje místo pracovní odměny; za dobu, po kterou by družstevnice měla pracovní odměnu, jí tedy peněžitá pomoc v mateřství nenáleží.

Ustanovení § 20 odst. 4 zajišťuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství i družstevnicím, kterým se podle platných předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků i po skončení zabezpečení v nemoci zachovávají po určitou dobu nároky z něho plynoucí. Jde o případy, kdy družstevnici plyne ze zaniklého zabezpečení v nemoci ochranná lhůta (§ 31), popřípadě, kdy sice již uplynula ochranná lhůta, avšak počátek poskytování peněžité pomoci v mateřství spadá do doby, kdy oprávněná pobírá nemocenské ze svého dřívějšího zabezpečení v nemoci.

Ustanovení o tom, že těhotným a kojícím matkám přiděluje družstvo lehčí práce přiměřené jejich stavu podle doporučení lékaře, zůstává nezměněno.

K č. 5 (§ 20a):

Proti dosavadní úpravě se poskytování peněžité pomoci v mateřství prodlužuje 2 dosavadních 18 týdnů zásadně na 22 týdnů. Navrhované ustanovení vymezuje rovněž obvyklý způsob čerpání peněžité pomoci v mateřství. Přitom ve srovnání s dosavadním stavem je tu rozdíl pouze v tom, že družstevnice může peněžitou pomoc v mateřství čerpat nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nebo naopak ji může začít čerpat i později než čtyři týdny před očekávaným dnem porodu, jestliže jí lékař vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a pracovním podmínkám povolil dále pracovat. Pravidlem ovšem má zůstat, aby ženy nastupovaly mateřskou dovolenou s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství čtyři týdny před očekávaným dnem porodu.

K č. 6 (§ 21):

Ve srovnání s dosavadním stavem se výše peněžité pomoci v mateřství konstruuje novým způsobem. Dosud byla pro celou dobu poskytování odstupňována podle délky nepřerušené činnosti v témže družstvu. Při stanovení výše se nyní zdůrazňuje též populační aspekt, a to tak, že výše peněžité pomoci v mateřství je od 19. týdne odstupňována podle pořadí narození dítěte a stoupá při narození druhého a třetího (dalšího) dítěte; přitom se počítají i dětí, které již dospěly, zemřely, popřípadě se narodily mrtvé, jakož i děti osvojené. Při porodu více dětí se sazba určuje podle pořadí, které poslední dítě zaujímá v celkovém pořadí všech děti družstevnice. Narodí-li se tedy družstevnici, která má již jedno dítě, dvojčata, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jako při narození třetího dítěte. Jinak se bude při výpočtu průměrné denní pracovní odměny pro stanovení peněžité pomoci v mateřství postupovat podle § 21 odst. 1.

K č. 7 (§§ 21a až 21e):

Pro družstevnice kterým se narodí dvojčata, popřípadě více dětí zároveň, je daleko obtížnější zařídit po uplynutí 22 týdnů mateřské dovolené další péči o tyto děti než při narození jednoho dítěte. Kromě toho takové děti potřebují zpravidla přímou mateřskou péči po delší dobu. Proto se v takovém případě umožňuje družstevnici získat peněžitou pomoc v mateřství ještě na dalších 13 týdnů, ovšem ve výměře stanovené v § 21 odst. 4.

Shodně s návrhem zákona, který se bude vztahovat na pracovnice v pracovním poměru, zavádí se stejná úprava pro družstevnice, které jsou osamělé a odkázány jen na pracovní odměnu z pracovní činnosti. Aby se i těmto družstevnicím umožnilo věnovat se dále dítěti, je třeba, aby byly dostatečně hmotně zabezpečeny. Proto se jim, požádají-li o to; prodlužuje doba poskytování peněžité pomoci v mateřství o další 4 týdny. Z těchže důvodů se sazba peněžité pomocí v mateřství upravuje od 19. týdne jednotně na 70 % průměrné denní pracovní odměny.

Posouzení, zda v konkrétním případě jsou splněny podmínky pro další poskytování peněžité pomoci v mateřství nebo nikoli, náleží sociální komisi družstva, protože má nejlepší předpoklady k podrobnému vyšetření a k správnému rozhodnutí.

Je účelné zaručit poskytování peněžité pomoci v mateřství i družstevnicím, které převzaly na základě rozhodnutí příslušných orgánů (orgánů pověřených péčí o mládež, soudů) dítě ve zcela útlém věku do své trvalé péče k pozdějšímu osvojení; jejich postavení je po převzetí dítěte stejné jako u matky. Podmínku dokončeného osvojení nelze vyžadovat, poněvadž děti se mají osvojovat až po jednom roce věku.

Z obdobných důvodů se peněžitá pomoc v mateřství zaručuje také družstevnici, která převzala do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči dítě, jehož matka zemřela. To ovšem neplatí pro ženy, které péči o takové dítě vykonávají jako placené zaměstnání.

I tyto družstevnice musí splňovat podmínku 270 dní sociálního zabezpečení družstevních rolníků (§ 20 odst. 3), a to ke dni převzetí dítěte. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství končí nejpozději dnem, kdy dítě dosáhne věku půl roku, a nemůže přesáhnout ani 18 týdnů.

Zdravotní stav dítěte vyžaduje někdy déle trvající umístění v kojeneckém nebo jiném léčebném ústavě; tak je tomu zejména u nedonošených (nezralých) dětí. Takové děti vyžadují i po propuštěni z ústavního ošetřováni vždy zvýšenou péči. Čerpání mateřské dovolené a peněžité pomoci v mateřství v době, kdy je dítě z těchto důvodů v ústavním ošetřování, by proto nesplňovalo svůj účel; proto je správné, aby družstevnice mohla zatím nastoupit práci, mateřskou dovolenou přerušit a vyčerpat ji později po převzetí dítěte z ústavu. Dosavadní předpisy takové ustanovení neobsahovaly a proto bylo možno obdobné případy řešit jen mimořádně odstraňováním tvrdosti.

Nová úprava zaručuje družstevnici nárok na peněžitou pomoc v mateřství po dobu delší než dosud a podstatná část této doby je určena k péči o narozené dítě. Jestliže se matka přestala o dítě starat a dítě je z toho důvodu svěřeno, do péče v jiné rodině nebo odevzdáno do ústavní péče, není již důvod pro další poskytování pracovního volna ani peněžité pomoci v mateřství. Obdobná situace zde je, dojde-li k úmrtí dítěte nebo narodí-li se dítě mrtvé.

Proto se v uvedených případech doba poskytování peněžité pomoci v mateřství omezuje. Omezení nároku se přitom řeší tak, aby bylo respektováno hledisko péče o zdraví ženy i požadavky konvence Mezinárodní organizace práce č. 102/1952 o minimálních normách sociálního zabezpečení a č. 103/1952 o ochraně mateřství.

Mateřská dovolená jako pracovní volno v souvislosti s porodem náleží po dobu stanovenou v § 20a, popřípadě v § 21d všem družstevnicím, a to i tehdy, jestliže nemají čekací dobu 270 dnů zabezpečení v posledních dvou letech před porodem, předepsanou pro získání peněžité pomoci v mateřství (§ 20). V souvislosti s převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči, je družstvo povinno poskytnout družstevnici rovněž mateřskou dovolenou, a to v rozsahu určeném v § 21c odst. 2. Mateřská dovolená jako pracovní volno v souvislosti s porodem nesmí být, jak to odpovídá zdravotním potřebám rodiček i mezinárodním konvencím, kratší než 12 týdnů a nesmí skončit nebo být přerušena dříve než šest týdnů po porodů. Toto minimální pracovní volno je nutné vždy vyčerpat.

Kromě toho je družstvo povinno poskytnout po uplynutí dob uvedených v § 20a, popřípadě v § 21c odst. 2 družstevnici, která pečuje o dítě mladší jednoho roku, jestliže o to požádá, další mateřskou dovolenou až do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Jde tu o mnohem delší dobu, než po kterou se poskytuje v některých případech peněžitá pomoc v mateřství. Tuto další mateřskou dovolenou je družstvo povinno poskytnout v rozsahu, o který pracovnice žádá, zpravidla nejméně na dobu jednoho měsíce, a to popřípadě opakovaně, pokud dítě nedosáhlo věku jednoho roku.

Čerpání mateřské dovolené je právem ženy; neznamená to však, že by žena nemohla mateřskou dovolenou nebo další mateřskou dovolenou ukončit dříve, má-li péči o dítě zajištěnou jinak. I v takových případech je však třeba dodržet aspoň minimální doby stanovené v § 21e odst. 2; zejména nelze připustit, aby žena nastupovala do práce dříve, než uplyne šest týdnů po porodu. Nastoupila-li žena do práce, není to na překážku tomu, aby mohla později, pokud dítě nedosáhlo věku jednoho roku, znovu uplatnit nárok na pracovní volno.

Skutečnost, že družstevnici v určitém období byla poskytnuta další mateřská dovolená, nemůže sama o sobě způsobit vynětí ze sociálního zabezpečení podle § 5 odst. 3 pro malý rozsah pracovní činnosti.

Při posuzování, zda družstevnice nesplnila v kalendářním roce pracovní úvazek bez závažného důvodu (§ 32 odst. 4), nutno přihlížet k tomu, že družstevnice v určitém období kalendářního roka nepracovala, poněvadž měla po dobu mateřsky dovolené (další mateřské dovolené) pracovní volno.

K č. 12 (§ 53):

Ustanovení § 53 odst. 5 se vypouští vzhledem k nové úpravě příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků (§ 74).

K č. 13 (§ 74):

Základ pro výpočet příspěvku z úhrnu peněžních pracovních odměn družstevníků bude se napříště shodovat - stejně jako u pracovníkův pracovním poměru - se základem peněžních příjmů pro výpočet průměrné denní, popřípadě měsíční pracovní odměny, z něhož se určuje výše dávek.

Nový způsob výpočtu a odvodu příspěvku a financování peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte znamená podstatné zjednodušení administrativy družstva, národních výborů a poboček Státní banky československé.

K čl. IV:

Způsob odměňování družstevních rolníku průběhem roku a po jeho skončení, jakož i různá výše splátek příspěvku z odlišných základů pro výpočet vyžaduje, aby se příspěvek vypočítával stejným způsobem za celý rok.

Proto nemůže ustanovení § 74 nabyt účinnosti od 1. dubna 1964 stejně jako ostatní ustanovení zákona a navrhuje se stanovit jeho účinnost od počátku kalendářního roku, a to zpětně dnem 1. ledna 1964.

Náklady na novou úpravu

Celkově zvýšení výdajů na dávky sociálního zabezpečení družstevních rolníků, které vyplyne z návrhu nové úpravy, se odhaduje podle podkladů Státního úřadu sociálního zabezpečení a ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství takto (v mil. Kčs):

Zvýšení výdajů v roce	1964	1965	1970
I. ze zabezpečení v nemoci:
zvýšení výdajů na nemocenské
a) v důsledku nových kritérií pro uznávání jednotných zemědělských družstev za družstva s vyšší úrovni hospodaření	16,2	31,9	53,2
b) v důsledku zavedení nemocenského pro některé skupiny družstevníků v ostatních jednotných zemědělských družstvech (§ 8 odst. 2)	5,9	9,9	13,3
II. ze zabezpečení matky a dítěte
zvýšení výdajů na peněžitou pomoc v mateřství	3,9	4,3	5,4
Součet	26,0	46,1	71,9
III. z důchodového zabezpečení
zvýšení výdajů z rozšíření počtu důchodových pásem o další 3 pásma	1,8	7,4	30,1
Úhrn	27,8	53,5	102,0

Změnou kritérií pro uznávání jednotných zemědělských družstev za družstva s vyšší úrovní hospodaření zvýší se počet družstevníků, zabezpečených v nemoci ze státních prostředků, v roce 1964 asi o 94 000. Zavedení nemocenského pro družstevníky uvedené v § 8 odst. 2 v návrhu zákona bude se v roce 1964 týkat asi 64 000 členů družstev, která ještě nebudou uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření.

Zvýšení výdajů na nemocenské a na peněžitou pomoc v mateřství, které se uhrazují z rozpočtových prostředků národních výborů, v částce 26 mil. Kčs v roce 1964 je v rozpočtech národních výborů na tento rok plně kryto, neboť do těchto rozpočtů byla zařazena na rok 1964 z titulu navržených úprav celková částka 34 mil. Kčs, která vyplývala z původně předpokládané účinnosti těchto úprav již od 1. ledna 1964. Výdaje na přídavky na děti jsou do rozpočtů národních výborů zařazovány každoročně částkou určovanou za předpokladu splnění státního plánu nákupu zemědělských výrobků u všech družstev. Je tedy i navržená změna v podmínkách poskytování těchto přídavků pro rok 1964 rozpočtově plně kryta.

Zvýšení výdajů na důchody o 1,8 mil. Kčs v roce 1964 bude pravděpodobně možno uhradit v rámci globálních rozpočtových prostředků Státního úřadu sociálního zabezpečení preliminovaných na tento rok.

Celková výše příjmů na příspěvcích družstev se při navrhované sazbě 11,2 % pracovních odměn pro nejbližší léta proti dosavadnímu stavu prakticky nezmění.

V Praze dne 9. března 1964.

Předseda vlády:

Lenárt v. r.