HLAVA ČTVRTÁ

VOLBY SOUDCŮ

Oddíl první

Obecná ustanovení o volbách

§ 39

Volební období

(1) Soudci Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů jsou voleni na dobu čtyř let.

(2) Soudci vojenských soudů a soudci vojenského kolegia Nejvyššího soudu jsou voleni na dobu, po kterou vykonávají vojenskou činnou službu nebo po kterou jsou příslušníky ozbrojených sborů, nejdéle však na dobu čtyř let.

§ 40

Předpoklady pro volbu

(1) Soudcem může být zvolen každý občan Československé socialistické republiky, který je politicky a odborně vyspělý, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně vykonávat, má právo volit do zastupitelských sborů a v den volby dosáhl věku 21 let; jde-li o soudce z povolání, musí v den volby dosáhnout věku 23 let a mít úplné, vysokoškolské právnické vzdělání.

(2) Soudcem vojenského soudu a vojenského kolegia Nejvyššího soudu může být zvolen zletilý občan Československé socialistické republiky, který je politicky a odborně vyspělý, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně vykonávat, má právo volit do zastupitelských sborů a koná vojenskou činnou službu nebo je příslušníkem ozbrojených sborů; jde-li o soudce z povolání, musí mít hodnost důstojníka (generála) a úplné vysokoškolské právnické vzdělání.

§ 41

Počet soudců

(1) Počet soudců z povolání u okresních a krajských soudů i u Nejvyššího soudu stanoví ministr spravedlnosti.

(2) Počet soudců z povolání u vojenských obvodových soudů, vyšších vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

(3) Počet ostatních soudců stanoví předsedové (náčelníci) soudů; náčelníci vyšších vojenských soudů stanoví počet těchto soudců i u jednotlivých vojenských obvodových soudů. Předsedové (náčelníci) soudů stanoví počet soudců tak, aby jednotliví soudci nemuseli zasedat více než 12 dní v roce.

§ 42

Slib

(1) Po svém zvolení skládají soudci tento slib: "Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že se budu řídit Ústavou i ostatními zákony a vykládat je v souladu se socialistickým právním vědomím."

(2) Slib skládají:

a) soudci okresních a krajských soudů do rukou předsedy příslušného národního výboru,

b) soudci Nejvyššího soudu a soudci z povolání vojenských soudů do rukou předsedy Národního shromáždění,

c) ostatní soudci vojenských soudů do rukou náčelníků těchto soudů.

Oddíl druhý

Volny soudců okresních soudů

§ 43

(1) Pro volby soudců okresních soudů platí obdobně ustanovení o volbách do okresních národních výborů podle zákona o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů s těmito odchylkami:

1. Volební obvody stanoví okresní národní výbor tak, aby volební obvody pro volbu soudce z povolání zahrnovaly vždy několik volebních obvodů vytvořených pro volby do okresního národního výboru a aby volební obvody pro volbu ostatních soudců se shodovaly s volebními obvody vytvořenými pro volby do okresního národního výboru.

2. Ve volebním obvodu pro volbu soudce z povolání se volí jeden soudce z povolání. Ve volebním obvodu pro volby ostatních soudců se volí několik soudců; jejich počet pro každý volební obvod stanoví okresní národní výbor tak, aby byl zvolen celkový počet soudců, stanovený předsedou okresního soudu.

3. Pro každý volební obvod, v němž se volí soudci, kteří svou funkci vykonávají vedle svého zaměstnání, může být navrženo tolik kandidátů; kolik jich má být v tomto volebním obvodu zvoleno; nebo více kandidátů.

4. Hlasovací lístky jsou pro volbu soudce z povolání a ostatních soudců společné. Okrskovým volebním komisím je opatří obvodní volební komise pro volbu soudce z povolání.

5. Nebyl-li ve volebním obvodu pro volku soudců zvolen stanovený počet soudců, určí obvodní volební komise pro volbu soudců do 14 dnů nové volby; v nových volbách se zvolí zbývající počet soudců.

(2) Konají-li se volby soudců okresních soudů současně s volbami do Národního shromáždění a do národních výborů, plní komise zřízené pro volby do Národního shromáždění a do národních výborů též úkoly komisí pro volby soudců. Pro volbu soudce z povolání se zřídí obvodní volební komise pro volbu soudce z povolání. Úkoly obvodní volební komise pro volbu ostatních soudců plní obvodní volební komise pro volbu do okresních národních výborů.

§ 44

Předsedu a náměstka (náměstky) předsedy okresního soudu zvolí ze zvolených soudců z povolání okresní národní výbor na návrh ministra spravedlností.

Oddíl třetí

Volby soudců krajských soudů, Nejvyššího soudu a vojenských soudů

§ 45

Volby soudců krajských soudů

Soudci krajských soudů jsou voleni krajskými národními výbory na návrh příslušného orgánu Národní fronty; ze zvolených soudců z povolání zvolí předsedu krajského soudu a jeho náměstka (náměstky) krajský národní výbor na návrh ministra spravedlnosti.

§ 46

Volby soudců Nejvyššího soudu

(1) Soudci Nejvyššího soudu jsou voleni Národním shromážděním na návrh příslušného orgánu Národní fronty; jde-li o soudce vojenského kolegia, na návrh ministra spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany, a jde-li o soudce z úseku ministerstva vnitra, na návrh ministra spravedlnosti v dohodě s ministrem vnitra; ze zvolených soudců z povolání Nejvyššího soudu zvolí Národní shromáždění předsedu Nejvyššího soudu a jeho náměstky. Návrhy předkládá ministr spravedlnosti.

(2) Do ostatních funkcí ustanovuje soudce z povolání Nejvyššího soudu předseda Nejvyššího soudu; jde-li o soudce z povolání vojenského kolegia Nejvyššího soudu, ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 47

Volby soudců vojenských soudů

(1) Soudce z povolání vojenských soudů volí Národní shromáždění na návrh ministra spravedlnosti podaný v dohodě s ministrem národní obrany. Do příslušných funkcí je ustanovuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

(2) Kandidáty na funkci ostatních soudců vojenských soudů navrhují kolektivy příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů. Může být navrženo tolik kandidátů, kolik činí určený počet soudců nebo více. Výběr kandidátů provádějí komise pro volbu soudců vojenských soudů ustavené příslušnými veliteli. Tito soudci vojenských soudů jsou voleni veřejným hlasováním na shromážděních příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů. Počet těchto soudců, kteří mají být z celkového počtu stanoveného pro jednotlivé vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zvoleni u jednotlivých útvarů nebo složek, určí náčelníci vyšších vojenských soudů.

Oddíl čtvrtý

Doplňovací volby

§ 48

Klesne-li během funkčního období počet soudců a je-li třeba pro zajištění řádného chodu soudu zvolit soudce nové, provedou se na zbytek funkčního období doplňovací volby.

HLAVA PÁTÁ

POSTAVENÍ SOUDCŮ

§ 49

Základní povinnosti soudců

(1) Soudci jsou povinni při výkonu své funkce zachovávat zákony i jiné právní předpisy, vykládat je v zájmu pracujícího lidu a rozhodovat spravedlivě.

(2) Soudci jsou povinni využívat svých znalostí a zkušeností k politické a výchovné činnosti mezi občany. Tato politická a výchovná činnost má směřovat k upevňování socialistických vztahů mezi občany a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících. Mají proto seznamovat občany se zásadami socialistického právního řádu a na besedách s občany projednávat i vhodné veřejně projednávané typické případy porušování socialistické zákonnosti a zásad socialistického soužití.

(3) Soudci jsou také povinni zachovávat v úředních věcech mlčenlivost, a to i po zániku soudcovské funkce, jestliže nebyli této povinnosti ze zákona nebo osobou k tomu povolanou zproštěni. Zprostit soudce povinnosti zachovávat mlčenlivost může předseda (náčelník) soudu, a jde-li o předsedu (náčelníka) soudu, předseda (náčelník) soudu vyššího stupně.

(4) Soudci jsou povinni své povinnosti svědomitě vykonávat a vystříhat se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost soudcovské funkce nebo snížit důvěru občanů k socialistickému soudnictví.

§ 50

Podávání zpráv o činnosti soudů

(1) Soudci okresního soudu podávají svým voličům pravidelně zprávy o své činnosti a o činnosti soudu, u něhož vykonávají svou soudcovskou funkci.

(2) Soudci vojenských soudů podávají svým voličům pravidelně zprávy o své činnosti a o činnosti soudu, u něhož vykonávají svou soudcovskou funkci.

(3) Předsedové krajských soudů v součinnosti se všemi soudci krajského soudu podávají krajským národním výborům zprávy o činnosti krajského soudu.

(4) Předseda Nejvyššího soudu podává Národnímu shromáždění zprávy o stavu socialistické zákonnosti, které obsahují i zprávu o rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu a vojenských soudů a dále o usměrňování rozhodovací činnosti ostatních soudů.

Zánik soudcovské funkce

§ 51

Odvolání ze soudcovské funkce

(1) Soudce může být z funkce odvolán před uplynutím funkčního období, porušuje-li závažným způsobem své soudcovské povinnosti anebo ztratí-li z jiného důvodu důvěru pracujících.

(2) O odvolání soudce okresního soudu rozhodují voliči volebního obvodu, v němž byl zvolen. Přitom se postupuje obdobně podle ustanovení o odvolání poslance národního výboru.

(3) O odvolání soudce krajského soudu z funkce rozhoduje krajský národní výbor.

(4) O odvolání soudce Nejvyššího soudu z funkce rozhoduje Národní shromáždění.

(5) O odvolání soudce z povolání vojenského soudu a soudce vojenského kolegia Nejvyššího soudu z funkce rozhoduje Národní shromáždění.

(6) O odvolání soudce vojenského soudu z funkce rozhoduje shromáždění příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů. Postup při jeho odvolávání z funkce upraví ministr spravedlnosti společně s ministrem národní obrany a s ministrem vnitra.

(7) Návrh, na odvolání soudce z funkce může podat též ministr spravedlnosti. Nepodá-li návrh ministr spravedlnosti, je nutno před rozhodnutím o odvolání vyžádat si jeho vyjádření.

(8) Funkce soudce zaniká dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o odvolání z funkce.

§ 52

Zproštění soudcovské funkce

(1) Soudce může být na svou žádost soudcovské funkce zproštěn, nemůže-li ji trvale vykonávat proto, že byl povolán k jiné společensky významné funkci, nebo pro nemoc anebo z jiných vážných důvodů.

(2) O zproštění rozhoduje:

a) okresní národní výbor, jde-li o soudce okresního soudu,

b) krajský národní výbor, jde-li o soudce krajského soudu,

c) Národní shromáždění, jde-li o soudce Nejvyššího soudu nebo o soudce z povolání vojenského soudu,

d) ministr spravedlnosti, jde-li o ostatní soudce vojenského soudu.

(3) Před rozhodnutím orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) o zproštění funkce je nutno si vyžádat stanovisko ministra spravedlnosti.

(4) Funkce soudce zaniká dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o zproštění.

§ 53

(1) Soudce pozbývá své funkce také dnem právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo ztratil-li právo volit.

(2) Soudce vojenského soudu a vojenského kolegia Nejvyššího soudu pozbývá své funkce také dnem propuštění z vojenské činné služby nebo z ozbrojeného sboru.

§ 54

Podmínky trestního stíhání soudců

Pro činy spáchané při výkonu soudcovské funkce nebo v souvislosti s výkonem této funkce mohou být soudci trestně stíhání nebo vzati do vazby pouze se souhlasem:

a) okresního národního výboru, jde-li o soudce okresního soudu,

b) krajského národního výboru, jde-li o soudce krajského soudu,

c) Národního shromáždění, jde-li o soudce Nejvyššího soudu nebo o soudce z povolání vojenského soudu,

d) ministra spravedlnosti, jde-li o soudce vojenského soudu.

§ 55

Dočasné zproštění výkonu funkce

(1) Soudce, který je trestně stíhán, nebo u něhož byl podán návrh na odvolání z funkce, může být až do skončení trestního řízení nebo do rozhodnutí o návrhu na odvolání z funkce dočasně výkonu soudcovské funkce zproštěn.

(2) O dočasném zproštění výkonu soudcovské funkce rozhoduje:

a) předseda soudu, jde-li o soudce příslušného soudu,

b) předseda krajského soudu, jde-li o předsedu okresního soudu,

c) ministr spravedlnosti, jde-li o předsedu krajského soudu, náměstka předsedy Nejvyššího soudu, soudce vojenského soudu anebo vojenského kolegia Nejvyššího soudu.

(3) Orgán, který zahájil trestní řízení proti soudci, vyrozumí o tom předsedu příslušného soudu, a jde-li o soudce z povolání, též ministra spravedlnosti.

§ 56

Právní poměry soudců z povolání

(1) Soudci z povolání jsou volenými funkcionáři. Mají právo na odměnu za výkon funkce; podrobnosti stanoví ministr spravedlnosti.

(2) Pokud tento zákon neupravuje postavení soudců z povolání jinak, vztahují se na ně předpisy platné pro pracovníky v pracovním poměru, zejména předpisy o jejich nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení, o nárocích na dovolenou, o pracovní době a o nárocích na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

(3) Zvoleným soudcům z povolání se zachovává jejich pracovní poměr; v tomto pracovním poměru však znají ode dne nástupu do funkce nárok na pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy.

Zvláštní úprava výkonu funkce soudců z povolání

§ 57

(1) V zájmu zajištění řádného plnění úkolů soudnictví může být soudce z povolání okresního soudu nejdéle na dobu šesti měsíců pověřen výkonem soudcovské funkce u jiného okresního soudu v obvodu téhož krajského soudu.

(2) Opatření podle odstavce 1 činí předseda krajského soudu.

§ 58

(1) Z důvodů uvedených v § 57 odst. 1 může být soudce z povolání soudu vyššího stupně pověřen nejdéle na dobu šesti měsíců výkonem soudcovské funkce u soudu nižšího stupně; jde-li o soudce z povolání krajského soudu; může být pověřen výkonem funkce pouze v obvodu tohoto krajského soudu.

(2) Opatření podle odstavce 1 činí ministr spravedlnosti, jde-li o soudce Nejvyššího soudu, v dohodě s předsedou Nejvyššího soudu, a jde-li o soudce krajského soudu, v dohodě s předsedou krajského soudu.

§ 59

(1) Z důvodů uvedených v § 57 odst. 1, zejména k prohloubení svých zkušeností a odborných znalosti může být soudce z povolání povolán nejdéle na dobu šesti měsíců k výkonu soudcovské funkce u soudu vyššího stupně.

(2) O povolání podle odstavce 1 rozhoduje předseda soudu, u něhož má soudce z povolání dočasně vykonávat funkci. Jde-li o povolání k Nejvyššímu soudu, rozhoduje ministr spravedlnosti v dohodě s předsedou Nejvyššího soudu.

§ 60

U soudců z povolání vojenských soudů činí opatření podle § 57 až 59 náměstek ministra spravedlnosti - náčelník správy vojenských soudů.

§ 61

Ministr spravedlnosti může povolat soudce z povolání nejdéle na dobu šesti měsíců do ministerstva spravedlnosti k prohloubení jeho zkušeností a odborných znalostí i k využití jeho zkušeností ze soudcovské činnosti.

§ 62

Kárná odpovědnost soudců

z povolání

Soudce z povolání může být kárně stíhán, poruší-li své soudcovské povinnosti anebo chová-li se způsobem nedůstojným soudce a narušujícím autoritu jeho soudcovské funkce. Kárnou odpovědnost soudců z povolání upravuje zvláštní zákon.

Některá ustanovení o postavení soudců, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání

§ 63

Povolávání k soudnímu jednání

(1) Soudci se povolávají k výkonu soudcovské funkce na dobu nepřesahující 12 dní v roce; prodloužení této doby je přípustné jen tehdy, je-li třeba dokončit projednání věci započaté za jejich účasti.

(2) Předseda (náčelník) soudu může pověřit soudce, který má úplné vysokoškolské právnické vzdělání, funkcí soudce z povolání i na dobu delší než 12 dní; toto opatření může být učiněno jen se souhlasem soudce a v dohodě s organizace, u které je soudce zaměstnán.

(3) Soudci vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu povolávají se zpravidla z ozbrojených sil nebo z ozbrojeného sboru, jejichž je obviněný příslušníkem; musí mít stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší, anebo hodnost vyšší.

§ 64

Náhrada mzdy za dobu vykonávání soudcovské funkce

(1) Soudcům, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší za dobu, po kterou vykonávají soudcovskou funkci nebo plní jiné povinnosti spojené s touto funkcí, náhrada ušlé mzdy. Náhradu ušlé mzdy je povinen poskytovat podnik, v němž je soudce zaměstnán.

(2) Soudcům, kteří nejsou v pracovním poměru, nahrazuje ušlý výdělek za dobu výkonu soudcovské funkce nebo jiných povinností spojených s touto funkcí stát. Způsob a výši náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.

(3) Stát hradí soudcům hotové výdaje, které vzejdou vykonáváním soudcovské funkce nebo jiných povinností spojených s tuto funkcí. Způsob náhrady stanoví ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí a Ústřední radou odborů.

§ 65

Zachování nároků v nemocenském pojištění a sociálním zabezpečení

(1) Soudci nemohou být vykonáváním soudcovské funkce nebo jiných povinností s touto funkcí spojených zkrácení na svých nárocích z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

(2) Úraz, který soudce utrpí při výkonu soudcovské funkce nebo jiných povinností s touto funkcí spojených, se považuje vždy za pracovní úraz.

§ 66

Pracovní volno k vykonávání soudcovské funkce

(1) Podniky a ostatní organizace jsou povinny poskytovat soudcům pracovní volno k vykonávání soudcovské funkce i jiných povinností s touto funkcí spojených.

(2) V ozbrojených silách a v ozbrojených sborech jsou příslušní velitelé povinni umožňovat soudcům plnění všech povinnosti vyplývajících ze soudcovské funkce.

HLAVA ŠESTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 67

Stanovení termínu voleb

(1) Dobu, kdy má být provedena volba soudců Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů a soudců z povolání vojenských soudů, stanoví předsednictvo Národního shromáždění.

(2) Dobu, kdy má být provedena volba ostatních soudců vojenských soudů, jakož i organizaci a přípravu těchto voleb stanoví ministr spravedlnosti společně s ministrem národní obrany a ministrem vnitra.

§ 68

Ministr spravedlnosti může vydat osvědčení, že kandidát na funkci soudce z povolání splňuje předpoklady pro volbu, i když nemá dosud dokončené vysokoškolské právnické vzdělání.

§ 69

Opatření týkající se vojenského soudnictví činí ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

§ 70

(1) Soudci vykonávají svou funkci i po uplynutí doby, na kterou byli zvoleni, až do doby, kdy nastoupí do funkce soudci nově zvolení.

(2) Soudce, u něhož bylo učiněno opatření podle § 59, vykonává svou funkci do doby, kdy nastoupí nově zvolený soudce u soudu, k němuž byl povolán.

§ 71

Ministr spravedlnosti učiní opatření, aby soudci z povolání pokud nebudou zvoleni do této funkce, byli zařazeni na místa odpovídající jejich politické a odborné kvalifikaci.

§ 72

(1) Soudci z povolání, kteří jsou v době svého funkčního období povoláni podle branného zákona na vojenské cvičení jako důstojníci v záloze a přidělení k vojenským soudům, mohou být rozhodnutím ministra spravedlnosti pověřeni na tuto dobu výkonem soudcovské funkce, kterou jinak vykonávají soudci z povolání vojenských soudů.

(2) Za branné pohotovosti státu upraví způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany a ministrem vnitra.

§ 73

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů, a vládní nařízení č. 63/1961 Sb., kterým se vydává volební řád pro volby soudců okresních soudů.

§ 74

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.