§ 38

Hlasování

(1) Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné.

(2) Volič, který se dostavil do volební místnosti, odevzdá legitimační lístek a po záznamu v seznamu voličů obdrží hlasovací lístky. Nemá-li volič legitimační lístek a není-li členu okrskové volební komise znám, komise požádá, aby prokázal svoji totožnost.

(3) Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů. Záznam o tom podepíše předseda a jednatel okrskové volební komise; voličské průkazy se připojí.

§ 39

Úprava hlasovacích lístků

(1) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků ponechá volič na každém hlasovacím lístku jména a příjmení kandidáta, pro něhož hlasuje; jména a příjmení kandidátů, pro něž nehlasuje, přeškrtne. Potom přistoupí k volební schránce a vhodí do ní hlasovací lístek.

(2) Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst a psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek upravil.

§ 40

Pořádek ve volební místnosti

Za pořádek ve volební místnosti odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku ve volební místnosti jsou závazné pro všechny přítomné.

§ 41

Ukončení volby

Jakmile uplyne hodina stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak před tím odvolí ještě všichni, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené a přistoupí k otevření volební schránky.

Oddíl 3

Určování výsledků voleb

§ 42

Kdo může být přítomen při sčítání hlasů v okrskové volební komisi

V místnosti, kde okrsková volební komise provádí sčítání hlasů, mají právo být přítomni členové volebních komisí vyšších stupňů a dále zástupci organizací pracujících a zástupci tisku, zmocnění k tomu volební komisí Národní fronty.

§ 43

Sčítání hlasů v okrskové volební komisi

(1) Po otevření volební schránky sečte okrsková volební komise hlasovací lístky podle volebních obvodů, porovná počet odevzdaných hlasovacích lístků s počtem osob, kterým byly vydány hlasovací lístky podle seznamu voličů, zjistí počet hlasů odevzdaných pro každého kandidáta a výsledek zapíše do zápisu o hlasování pro každý volební obvod.

(2) Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

§ 44

Posuzování hlasovacích lístků

(1) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopisu.

(2) Ponechal-li volič na hlasovacím lístku více kandidátů, než má být ve volebním obvodu zvoleno, považuje se hlasovací lístek za odevzdaný pro kandidáta (kandidáty) podle pořadí na hlasovacím lístku.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o platnosti hlasovacího lístku, rozhoduje o platnosti okrsková volební komise, což poznamená v zápisu.

§ 45

Zápis o hlasování

(1) Okrsková volební komise pořídí o hlasování a sčítání hlasů zvláštní zápis pro každý volební obvod; zápis podepíše předseda, jednatel a ostatní členové komise.

(2) V zápisu okrskové volební komise o hlasováni musí být uvedeny:

a) doba počátku a skončení hlasování,

b) celkový počet voličů ve volebním obvodu nebo volebním okrsku, zapsaných v seznamu voličů,

c) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky,

d) počet odevzdaných platných hlasovacích lístků,

e) počet hlasů odevzdaných pro každého kandidáta,

f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, a záznam o tom, jak komise rozhodla.

§ 46

Skončení jednání v okrskové volební komisi

(1) Po skončeném sčítání hlasů a podepsání zápisu o hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování podle jednotlivých volebních obvodů a zašle neprodlené zápis o hlasování příslušné obvodní volební komisi.

(2) Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky a zašle je spolu s ostatními volebními spisy okresnímu národnímu výboru k uschování.

§ 47

Sčítání hlasů v obvodní volební komisi

(1) Obvodní volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v obvodě na podkladě zápisů předložených okrskovými volebními komisemi.

(2) V místnosti, kde obvodní volební komise provádí sčítání hlasů, mohou být přítomni členové volebních komisí vyšších stupňů a dále zástupci organizací pracujících a zástupci tisku, zmocnění k tomu volební komisí Národní fronty.

§ 48

Zápis o sčítání hlasů v obvodní volební komisi

(1) Obvodní volební komise pořídí o sčítání hlasů zápis. Zápis podepíše předseda, jednatel a ostatní členové komise.

(2) V zápise obvodní volební komise o sčítání hlasů musí být uvedeny:

a) počet okrskových volebních komisí ve volebním obvodu,

b) počet okrskových volebních komisí, které zaslaly zápis o hlasování,

c) celkový počet voličů zapsaných v seznamech ve volebním obvodu,

d) počet voličů, kterým byly vydány hlasovací lístky,

e) počet odevzdaných platných hlasovacích lístků,

f) počet hlasů odevzdaných pro každého kandidáta,

g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány obvodní volební komisi, a záznam o tom, jak komise rozhodla.

§ 49

Ohlášení výsledku voleb v obvodní volební komisi

Po skončeném sčítání hlasů a po podepsání zápisu ohlásí předseda obvodní volební komise výsledek voleb ve volebním obvodu.

§ 50

Kdo je zvolen

(1) Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu všech platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu.

(2) V obcích s počtem obyvatel do 1500 je z kandidátů, kteří obdrželi nadpoloviční většinu platných hlasů, zvolen určený počet kandidátů s největším počtem hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje pořadí kandidátů na hlasovacím lístku.

§ 51

Osvědčení o zvolení

Předseda obvodní volební komise vydá zvolenému kandidátu osvědčení o zvolení.

§ 52

Uschování volebních spisů

Po podepsání zápisu o sčítání hlasů zašle jej předseda obvodní volební komise ihned volební komisi Národní fronty, která volby řídí. Ostatní volební spisy zašle k uschování národnímu výboru, o jehož volby jde, a jde-li o volby do Národního shromáždění, krajskému národnímu výboru.

§ 53

Nové volby

(1) Jestliže kandidát (žádný z kandidátů) nedostal nadpoloviční většinu platných hlasů, poznamená to obvodní volební komise výslovně v zápise o sčítání hlasů a oznámí to příslušné volební komisi Národní fronty. Zároveň vyhlásí obvodní volební komise nové volby, které se musí konat nejpozději do 14 dnů po prvních volbách, popřípadě vyhlásí opětovnou volbu mezi dvěma kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů.

(2) Nové volby určí do 14 dnů místní volební komise Národní fronty též, nebyl-li v obci s počtem obyvatel do 1500 zvolen určený počet poslanců místního národního výboru; v nových volbách se zvolí zbývající počet poslanců místního národního výboru.

(3) Je-li počet hlasů odevzdaných ve volebním obvodu menší než polovina počtu voličů, kteří mají právo hlasovat v tomto volebním obvodu, poznamená to obvodní volební komise výslovně v zápise o sčítání hlasů a oznámí to příslušné volební komisi Národní fronty; tato komise určí nové volby, které se musí konat nejpozději do 14 dnů po prvních volbách.

(4) Nové volby se provádějí na podkladě seznamů voličů sestavených pro první volby a podle ustanovení tohoto zákona.

§ 54

Ověřování voleb

(1) Platnost volby jednotlivých poslanců Národního shromáždění ověří Národní shromáždění na svém prvním zasedám na návrh svého mandátového výboru.

(2) Platnost volby jednotlivých poslanců národního výboru ověří národní výbor na svém prvním zasedání na návrh mandátové komise.

Oddíl 4

Zánik funkce. Doplňovací volby

§ 55

Ztráta funkce poslance

(1) Poslanec, který přestal být volitelný, ztrácí funkci.

(2) Ztrátu funkce poslance Národního shromáždění vysloví Národní shromáždění na návrh svého mandátového výboru.

(3) Ztrátu funkce poslance národního výboru vysloví národní výbor, o jehož poslance jde, na návrh mandátové komise.

§ 58

Zproštění funkce poslance

Poslanec Národního shromáždění a poslanec národního výboru může být na svou žádost zproštěn funkce, jestliže ji nemůže trvale vykonávat pro chorobu nebo jinou vážnou překážku. O zproštění funkce rozhoduje Národní shromáždění, popřípadě plenární zasedání národního výboru, o jehož poslance jde.

Doplňovací volby

§ 57

(1) Uprázdní-li se z jakéhokoli důvodu místo poslance Národního shromáždění, stanoví doplňovací volbu předsednictvo Národního shromáždění.

(2) Uprázdní-li se z jakéhokoli důvodu místo poslance národního výboru, stanoví doplňovací volbu rada národního výboru vyššího stupně, a jde-li o poslance krajského národního výboru nebo Národního výboru hlavního města Prahy, předsednictvo Národního shromáždění. Dokud v obci do 1500 obyvatel neklesne počet zvolených poslanců místního národního výboru pod nejmenší stanovený počet (§ 74 odst. 4), nemusí být doplňovací volba stanovena.

(3) Předsednictvo Národního shromáždění, popřípadě rada národního výboru nemusí stanovit doplňovací volbu nebo může rozhodnout, že se doplňovací volba neprovede, jestliže by se měla konat v době po vyhlášení všeobecných voleb.

(4) Doplňovací volba se koná nejpozději do 90 dnů poté, kdy se místo poslance uprázdnilo.

(5) Doplňovací volba se koná podle ustanovení tohoto zákona; přitom může orgán, který volbu stanoví, rozhodnout o přiměřeném zkrácení lhůt stanovených pro vyložení seznamů voličů, zřízení volebních komisí, registraci kandidátů a její vyhlášení, jakož i stanovit odchylky pro dobu volby. Doplňovací volby do místních, městských, obvodních a okresních národních výborů se mohou konat i v pracovní den.

§ 58

Pro řízení doplňovacích voleb na uprázdněná místa poslanců Národního shromáždění zřídí předsednictvo Národního shromáždění pro celé volební období Národního shromáždění Ústřední volební komisi Národní fronty pro doplňovací volby. Komise se skládá z předsedy, místopředsedy, jednatele a z potřebného počtu dalších členů. Orgánem této komise na Slovensku je Slovenská volební komise Národní fronty, kterou zřídí předsednictvo Slovenské národní rady; má obdobné složení jako Ústřední volební komise Národní fronty.

§ 59

Zvýšení počtu poslanců národního výboru

(1) Vzroste-li během volebního období počet obyvatel v územním obvodu národního výboru, zejména v důsledku výstavby sídlišť, popřípadě vyžadují-li to potřeby hospodářského a kulturního rozvoje, může národní výbor zvýšit počet poslanců i volebních obvodů v mezích stanovených tímto zákonem.

(2) Noví poslanci národního výboru se zvolí doplňovací volbou.

Hlava osmá

Odvolání poslance

§ 60

(1) Každý poslanec může být kdykoliv odvolán, jestliže zklamal důvěru svých voličů nebo jestliže se dopustil činu nedůstojného funkce poslance. O odvolání rozhodují voliči jeho volebního obvodu.

(2) Návrh na odvolání poslance podává příslušný orgán Národní fronty. Oznámí návrh poslanci, o jehož odvolání jde, s uvedením důvodů. Poslanec má právo se ústně nebo písemně k návrhu vyjádřit.

(3) Příslušný orgán Národní fronty předloží návrh na odvolání poslance Národního shromáždění předsednictvu Národního shromáždění. Návrh na odvolání poslance národního výboru předloží národnímu výboru, jehož poslanec má být odvolán.

(4) Předsednictvo Národního shromáždění, popřípadě národní výbor zajistí, aby k projednání návrhu na odvolání poslance byly svolány veřejné schůze voličů ve volebním obvodu. O návrhu na odvolání poslance rozhodují voliči na těchto schůzích veřejným hlasováním.

(5) Jinak platí o odvolání poslance přiměřeně ustanovení tohoto zákona o volbě.

Hlava devátá

Závěrečná ustanovení

§ 61

Poslanci ve sloučených obcích

Dojde-li během volebního období ke sloučení obcí, zůstávají poslanci zvolení do místních národních výborů ve funkci poslanců a tvoří místní národní výbor v nové obci.

§ 62

Úhrada nákladů

Výdaje spojené s prováděním voleb hradí stát.

§ 63

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. zákon č. 27/1954 Sb., o volbách do Národního shromáždění, ve znění zákona č. 37/1960 Sb. a zákonných opatření předsednictva Národního shromáždění č. 26/1961 Sb. a č. 4/1964 Sb.,

2. zákon č. 39/1960 Sb., o volbách do národních výborů, ve znění zákonných opatření předsednictva Národního shromáždění č. 26/1961 Sb. a č. 4/1964 Sb.

3. ustanovení § 14 zákona č. 65/1960 Sb., o národních výborech.

§ 64

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Ústavními zákony z letošního roku byla sjednocena volební období zastupitelských sborů a s nimi i volební období soudů.

Sjednocení volebních období a prohloubení demokratizace voleb ve smyslu zásad usnesených XII. sjezdem KSČ vyžaduje úpravy novým zákonem o volbách.

Vzhledem k tomu, že zákony o volbách byly několikrát novelizovány (zákon o volbách do Národního shromáždění 3 X, zákon o volbách do národních výborů 2 X), bylo účelné vypracovat nové volební zákony. Přitom bylo zvažováno, zda jako dosud mají být vydány samostatné volební zákony nebo zda by bylo možno dosáhnout zjednodušení volebních zákonů jejich spojením.

Dospělo se k závěru, že bude účelné spojit volební předpisy pro volby do Národního shromáždění a do národních výborů do jednoho zákona, poněvadž jde o volby do zastupitelských sborů, pro jejichž činnost a volbu platí v podstatě shodné zásady.

Volby soudců jsou upraveny v zákoně o organizaci soudů.

Návrh volebního zákona obsahuje oproti dosavadní úpravě tyto hlavní změny:

1. Je nově formulováno základní ustanovení § 1 o výběru poslanců tak, aby dopadalo na členy zastupitelských sboru všech stupňů. Vedle politických aspektů charakteristiky poslanců se zdůrazňuje nový požadavek odborné vyspělosti.

2. Při vytváření volebních obvodů do národních výborů:

a) počet obyvatel pro uplatňování zásady, že obec má tvořit jeden volební obvod pro volby do místního národního výboru, se zvyšuje ze 600 na 1.500 obyvatel.

Přitom se v kategorii těchto obcí stanoví jen minimální počty poslanců. Skutečný počet si stanoví místní národní výbor podle svých potřeb sám.

Zároveň zákon umožňuje, aby během volebního období nebyly konány doplňovací volby, pokud počet poslanců neklesne pod minimální hranici.

b) V ostatních obcích nad 1500 obyvatel se upouští od dosavadních rozpětí pro jednotlivé kategorie obcí a měst a stanoví se pouze optimální počty volebních obvodů. Maximálně je možno vytvořit 120 volebních obvodů.

c) Pro volby do okresních národních výborů zůstávají dosavadní počty volebních obvodu zachovány (60-120), provádí se však podrobnější kategorizace.

d) Pro volby do krajských národních výborů se zvyšuje maximální počet volebních obvodů ze 150 na 160.

e) Zákon umožňuje, aby během volebního období byl zvýšen počet poslanců i volebních obvodů do národních výborů, jestliže vzroste počet obyvatel zejména v důsledku výstavby sídlišť, popř. vyžadují-li to potřeby hospodářského a kulturního rozvoje.

3. Řídící volební komise:

Podle stanovených zásad budou volební komise N. f., které řídí volby (Ústřední volební komise, krajské, okresní a místní volební komise), v sobě slučovat jednak dosavadní funkci řízení voleb, jednak plnit funkce dřívějších komisí Národní fronty (koordinovat činnost dobrovolných organizací ve volební kampani, soustřeďovat návrhy na kandidáty a zajišťovat sjednocení voličů na jednom kandidátu a dále navrhovat obvodním volebním komisím kandidáty k registraci).

Tato nová funkce volebních komisí je vyjádřena v jejich názvu, neboť jde o komise ustavené ze zástupců Národní fronty na její návrh.

Návrhy vyjadřují funkce a úkoly volebních komisí jako orgánů řídících volby a vycházejí z toho, že úkoly volebních komisi jako orgánů Národní fronty budou plnit z pověření Národní fronty a podle jejích směrnic.

4. Nově bylo formulováno ustanovení o navrhování kandidátů, kde se uvádí, že kandidáty navrhuje Komunistická strana Československa, jiné politické strany a další společenská organizace Národní fronty, shromáždění dělníků a rolníků a ostatních pracujících atd.

5. Podle dosavadních zkušeností se zkracuje doba voleb o 2 hodiny.

6. Zásady o zprošťování funkce poslanců národních výborů se rozšiřují i na poslance Národního shromáždění.

7. Doplňovací volby.

Stanovení doplňovací volby do krajských národních výborů a Národního výboru hlavního města Prahy se nově svěřuje předsednictvu Národního shromáždění.

Do nového zákona se přejímá ustanovení zákonného opatření o možnosti nekonat doplňovací volby, pokud by spadaly do doby po vyhlášení všeobecných voleb.

Pro doplňovací volby se připouští možnost zkrácení lhůt a stanovit odchylky pro dobu volby. Doplňovací volby do místních, městských, obvodních a okresních národních výborů se umožňuje konat i v pracovní den.

8. Vyjasňuje se funkce předsednictva Národního shromáždění v případě, že obdrží návrh Národní fronty na odvolání poslance. To se obdobně vztahuje i na národní výbory.

9. Osnova stanoví, že poslanci místních národních výborů neztrácejí mandát, jestliže během volebního období dojde ke sloučení obcí, a tvoří místní národní výbor v nové obci.

V Praze dne 29. ledna 1964

dr. Kučera v. r.	dr. Škoda v. r.
ověřovatel	předseda výboru ústavně právního