DÍL III

Smlouvy uzavírané v souvislosti s kupní smlouvou.

Oddíl 1

Smlouva o výhradním prodeji

§ 405

Základní ustanovení

(1) Smlouvou o výhradním prodeji se zavazuje písemně dodavatel, že zboží uvedené ve smlouvě bude v určité oblasti dodávat pouze určitému odběrateli.

(2) Není-li ve smlouvě o výhradním prodeji stanovena oblast nebo zboží, na něž se výhradní prodej vztahuje, je smlouva neplatná.

§ 406

Jednotlivé prodeje zboží v rámci smlouvy o výhradním prodeji se uskutečňují na základě samostatných kupních smluv. Část obsahu těchto smluv může být smluvena již ve smlouvě o výhradním prodeji.

§ 407

Není-li ve smlouvě o výhradním prodeji stanoveno, na jakou dobu se uzavírá, zaniká smlouva po uplynutí jednoho roku od jejího uzavření. Je-li ze smlouvy zřejmé, že ji strany zamýšlely uzavřít na dobu neurčitou, může ji kterákoliv ze stran kdykoliv ukončit jednoměsíční výpovědí.

§ 408

Dodavatel nesmí po dobu platnosti smlouvy dodávat stanovené zboží přímo ani nepřímo do oblasti uvedené ve smlouvě nikomu jinému než výhradnímu odběrateli uvedenému ve smlouvě o výhradním prodeji, popřípadě dalším osobám v ní uvedeným. Zřízení práva výhradního prodeje nezbavuje dodavatele oprávnění provádět propagaci a průzkum trhu ve vyhrazené oblasti.

§ 409

(1) Nedodržel-li výhradní odběratel časové rozvržení odběru zboží předpokládané ve smlouvě nebo odebírá-li zboží, jež je předmětem smlouvy o výhradním prodeji, od jiného dodavatele, ačkoliv mu toto krávo nebylo ve smlouvě přiznáno, může dodavatel od smlouvy odstoupit.

(2) Dodává-li dodavatel v rozporu se smlouvou o výhradním prodeji smluveně zboží jiným odběratelům; může odběratel odstoupit od smlouvy.

Oddíl 2

Smlouva o výhradním odběru.

§ 410

Základní ustanovení

Smlouva o výhradním odběru se zavazuje písemně odběratel, že zboží uvedené v smlouvě bude odebírat pouze od určitého dodavatele.

§ 411

Jednotlivé koupě zboží v rámci smlouvy o výhradním odběru se uskutečňují na základě samostatných kupních smluv. Část obsahu těchto kupních smluv může být smluvena již ve smlouvě o výhradním odběru.

§ 412

Není-li ve smlouvě o výhradním odběru stanoveno, na jakou dobu se uzavírá, zaniká smlouva po uplynutí jednoho roku od jejího uzavření. Je-li ze smlouvy zřejmé, že strany zamýšlely ji uzavřít na dobu neurčitou, může ji kterákoliv ze stran kdykoliv ukončit jednoměsíční výpovědí.

§ 413

Odběratel nesmí po dobu platnosti smlouvy odebírat stanovené zboží bez souhlasu výhradního dodavatele přímo nebo nepřímo od nikoho jiného, než od výhradního dodavatele, popřípadě od jiných osob uvedených ve smlouvě.

§ 414

(1) Odběratel může od smlouvy odstoupit, nedodává-li výhradní dodavatel zboží v rozsahu stanoveném ve smlouvě nebo nejsou-li jeho dodávky přiměřené odběrním možnostem odběratele a rozsah dodávek není ve smlouvě blíže stanoven.

(2) Odebírá-li odběratel v rozporu se smlouvou stanovené zboží od jiných dodavatelů, může výhradní dodavatel od smlouvy odstoupit.

Oddíl 3

Smlouva o přednostním odběru

§ 415

Základní ustanovení

Smlouvou o přednostním odběru se zavazuje odběratel písemně, že bude přednostně odebírat určité zboží od určitého dodavatele podle své potřeby.

§ 416

Odběratel je podle smlouvy o přednostním odběru povinen před uzavřením kupní smlouvy týkající se smluveného zboží s jinými dodavateli vyrozumět přednostního dodavatele o smluvních podmínkách nabízených jinými dodavateli. Toto oznámení má povahu závazného návrhu odběratele na uzavření kupní smlouvy za shodných smluvních podmínek. Nepřijme-li přednostní dodavatel návrh ve lhůtě určené pro jeho přijetí, je odběratel oprávněn zboží za oznámených podmínek koupit od jiných dodavatelů.

§ 417

Není-li smluvně stanoveno, na jakou dobu se uzavírá nebo v jaké lhůtě ji lze vypovědět, zaniká smlouva po uplynutí jednoho roku po jejím uzavření. Je-li však ze smlouvy zřejmé, že strany zamýšlely uzavřít ji na dobu neurčitou, může ji kterákoliv ze stran kdykoliv ukončit jednoměsíční výpovědí.

Oddíl 4

Smlouva o přednostním prodeji

§ 418

Základní ustanovení

(1) Smlouvou o přednostním prodeji se zavazuje dodavatel písemně, že bude dodávat určité zboží do oblasti určené ve smlouvě přednostně určitému odběrateli.

(2) O právech a povinnostech stran a o době platnosti smlouvy platí ustanovení § 415 až 417 obdobně.

DÍL IV

Smlouvy o vázaných obchodech

Smlouvy závislé (reciproční a junktimové)

§ 419

Vyplývá-li ze smlouvy nebo z okolnosti, za nichž byla smlouva (smlouva hlavní) uzavřena a jež byly známé oběma stranám, že její splnění je, zejména s přihlédnutím k úpravě mezistátního platebního styku; závislé na plnění ze smlouvy jiné (smlouva vedlejší); má se za to, že plnění z vedlejší smlouvy tvoří podmínku účinnosti smlouvy hlavní. Má-li být nebo je-li z hlavní smlouvy plněno předem, má podmínka povahu rozvazovací, v ostatních případech má povahu odkládací.

Vícestranné výměnné obchody

§ 420

(1) Za vícestranné výměnné obchody ve smyslu tohoto zákona se považují obchody, při nichž uzavírá více osob jednu nebo několik spolu souvisících smluv, podle nichž - zejména vzhledem k nedostatku úpravy mezistátního platebního styku - má dojít k vzájemnému dodání zboží mezi účastníky majícími sídlo (bydliště) na území různých států, avšak kupní cena má být vyrovnána pouze mezi těmi účastníky všech vzájemně souvisejících smluv, kteří mají sídlo (bydliště) na území téhož státu.

(2) Vztahy vznikající z vícestranných výměnných obchodů podle odstavce 1 se řídí podle ustanovení o smlouvě kupní. Každému z účastníku vzniká přitom nárok na plnění smlouvou mu určené podle ustanovení o smlouvách ve prospěch třetího (§ 133 až 136); účastníci však nemohou smlouvu zrušit nebo změnit bez souhlasu účastníka, jemuž je plnění určeno.

(3) Dvoustranné výměnné obchody se řídí podle ustanovení o smlouvě o výměně (§ 424 a 425).

§ 421

Na rozdíl od ustanovení o smlouvě kupní však u vícestranných výměnných obchodů

a) při prodlení některého z účastníků není žádný z ostatních účastníků oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže některý z účastníků již plnil, ledaže účastník odstupující od smlouvy nahradí škodu tím způsobenou účastníku, který jíž plnil,

b) účastník, kterému vznikl nárok na uplatňování vad zboží, nemůže požadovat slevu podle § 305, odstavec 1 písm. c).

§ 422

Žádný z účastníků vícestranného výměnného obchodu nemůže bez ohledu na ustanovení § 361 až 365 odkládat odevzdání zboží vůči účastníku majícímu sídlo (bydliště) na území cizího státu jen proto, že mu nesplnil závazek jiný účastník mající s ním sídlo (bydliště) na území téhož státu.

§ 423

Účastníci vícestranného výměnného obchodu mající sídlo (bydliště) na území téhož státu ručí za splnění závazku každého z nich vůči účastníkům majícím sídlo (bydliště) na území jiného státu společně a nerozdílně.

DÍL V

Smlouva o výměně

§ 424

Základní ustanovení

Smlouvou o výměně se strany zavazují ke vzájemnému odevzdání určitého zboží za určité zboží jiné s tím, že si navzájem umožní nabýt k němu vlastnického práva.

§ 425

(1) Na smlouvu o výměně se přiměřeně užije ustanovení o smlouvě kupní, a to tak, že každá strana je prodávajícím, pokud jde o její vlastní plnění, a kupujícím, pokud jde o plnění druhé strany.

(2) Strana, které vznikl nárok na uplatnění vad zboží, není oprávněna však požadovat slevu podle § 305 odstavec 1, písm. c).

DÍL VI

Smlouva a půjčce

§ 426

Základní ustanovení

Smlouvou o půjčce se zavazuje věřitel přenechat dlužníkovi zboží určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po čase zboží stejného druhu.

§ 427

Pro přechod nebezpečí škody na zboží platí přiměřeně ustanovení o smlouvě kupní.

§ 428

(1) Byly-li ujednány úroky z půjčených peněz, platí se v téže měně jako jistina. V případě pochybností má se za to, že smluvené úroky se tykají ročního období a že jsou splatné pozadu koncem kalendářního období.

(2) Není-li ve smlouvě stanovena výše úroků, platí eskontní sazba stanovená v zemi dlužníka, jinak 5 % ročně z půjčené částky.

(3) V pochybnostech má se za to, že má být placen také úrok z dlužných úroků.

§ 429

Při půjčce nepeněžité lze ujednat jako úroky plnění přiměřeného většího množství půjčených věcí nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.

§ 430

Nezaplatí-li dlužník stanovenou splátku nebo úroky z půjčky, ač byl písemně upomenut, ani do splatnosti další splátky nebo úroků za další období, je věřitel oprávněn požadovat, aby celá půjčka byla ihned zaplacena.

DÍL VII

Smlouva výpůjčce

§ 431

Základní ustanovení

Smlouvou o výpůjčce se zavazuje půjčitel přenechat věc vypůjčiteli k bezplatnému dočasnému užívání.

§ 432

Vypůjčitel je oprávněn užívat věc způsobem smluveným nebo přiměřeným povaze a určení věci a je povinen chránit ji před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením. Vypůjčitel není oprávněn přenechat věc k užívání jiné osobě bez souhlasu půjčitele.

§ 433

(1) Vypůjčitel je povinen věc vrátit ve smluvenou dobu. Nebyla-li doba k vrácení smluvena, je povinen se zařídit tak, aby mohl věc po splnění účelu bez zbytečného odkladu vrátit.

(2) Nebyla-li smluvena ani doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se jí má užívat, může půjčitel žádat vráceni věci kdykoliv.

§ 434

Vypůjčitel má právo vrátit věc předčasně; kdyby však půjčiteli vznikly z předčasného vrácení obtíže, nemůže věc vrátit bez souhlasu půjčitele.

§ 435

Užívá-li vypůjčitel věci neoprávněným způsobem, může půjčitel žádat, aby mu věc byla vrácena ihned. Totéž platí, jestliže půjčitel potřebuje věc nutně z důvodů, které nepředvídal ani nemohl předvídat při vzniku smlouvy, ledaže by vrácení věci působilo vypůjčiteli nepřiměřené obtíže.

§ 436

Vypůjčitel je oprávněn domáhat se na půjčiteli náhrady škody, která mu byla způsobena vadou věci, kterou půjčitel vypůjčiteli zatajil.

§ 437

Obvyklé náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel. K vynaložení mimořádných nákladů na zachování věci není povinna žádná ze stran, vypůjčitel je však povinen upozornit půjčitele na potřebu takových mimořádných nákladů.

§ 438

Vzájemných práv z výpůjčky lze se domáhat jen do jednoho roku po vrácení věci, jinak zanikají.

DÍL VIII

Smlouva nájemní

§ 439

Základní ustanovení

Smlouvou nájemní se zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc, aby ji dočasně užíval, a nájemce se zavazuje platit nájemné.

Práva a povinnosti pronajimatele a nájemce

§ 440

Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Drobné opravy a obyčejné náklady spojené s užíváním nese však nájemce.

§ 441

(1) Nájemce je povinen ohlásit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřebu oprav, které má provést pronajímatel, jinak odpovídá za škodu způsobenou nesplněním této povinnosti a nemůže z tohoto důvodu žádat o slevu z nájemného nebo od smlouvy odstoupit.

(2) Nájemce je povinen snášet omezení v užívání věci v rozsahu nutném pro provedení oprav.

§ 442

Nájemce je oprávněn užívat najatou věc přiměřeně její povaze a určení. Stejně se posuzuje, zda nájemce je povinen věc užívat a jakou měrou.

§ 443

Vynaložil-li nájemce na věc náklad při opravě, kterou je povinen obstarat pronajímatel (§ 440), přísluší mu náhrada podle ustanovení o jednatelství bez příkazu. Nárok na náhradu musí ohlásit pronajímateli do jednoho měsíce po provedení opravy; uplatnit před soudem jej lze jen do šesti měsíců po vrácení věci, jinak právo zanikne.

Nájemné

§ 444

Nájemné se platí čtvrtletně předem.

§ 445

(1) Jestliže nájemce pro mimořádné okolnosti nebo vady věci, které nezpůsobil, nemohl najatou věc užívat podle smlouvy, popřípadě přiměřeně povaze věci nebo ji mohl užívat jen v omezeném rozsahu, není povinen platit nájemně, popřípadě má nárok na poměrnou slevu z nájemného.

(2) Nájemce se může domáhat prominutí nebo slevy nájemného; jestliže bez zbytečného odkladu ohlásil pronajímateli událost; která zakládá jeho nárok; jinak jeho právo zaniká.

Skončení nájmu

§ 446

(1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán.

(2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel nevznese námitky do jednoho měsíce od doby, kdy se o tom dozví, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za kterých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok; nájem sjednaná na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

§ 447

(1) Ke zrušení nájemní smlouvy ujednané na neurčitou dobu je třeba výpovědi.

(2) Nájemní smlouvu lze vypovědět čtvrtletně, nejpozději 15. dne měsíce února, května, srpna a listopadu, a to s účinnosti ke konci příslušného kalendářního čtvrtletí; byla-li smlouva vypovězena po uplynutí těchto výpovědních lhát, nabývá výpověď účinnosti teprve ke konci příštího čtvrtletí.

§ 448

Za podstatné porušení smlouvy pronajímatelem považuje se předání najaté věci ve stavu nezpůsobilém k užívání smluvenému nebo obvyklému, anebo jestliže se stane věc nezpůsobilou k smluvenému nebo obvyklému užívání později bez souvislosti s porušením povinnosti nájemce.

§ 449

Za podstatné porušení smlouvy nájemcem se považuje užívání najaté věci způsobem, při němž pronajímateli vzniká značná škoda, nebo jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil dlužné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, nezaplatil-li dlužné nájemné do tří měsíců.

§ 450

Zničením najaté věci nájemní poměr končí.

§ 451

Po skončení nájmu je nájemce povinen vrátit najatou věc do stavu, jaký odpovídá stanovenému způsobu užívání, jinak ve stavu, v jakém ji nájemce převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

§ 452

(1) Byla-li najatá věc zničena, poškozena nebo opotřebena nad obvyklou míru, odpovídá nájemce za škodu na věci, kterou způsobil sám nebo kterou způsobily osoby, jimž umožnil k věci přístup.

(2) Náhrady lze se domáhat jen do šesti měsíců po vrácení najaté věci, jinak právo zanikne.

§ 453

O právních vadách najaté věci platí přiměřeně ustanovení § 331 až 333.

DÍL IX

Smlouva o úschově

§ 454

Základní ustanovení

(1) Smlouvou o úschově zavazuje se schovatel převzít věc, aby ji bezplatně pro uschovatele opatroval.

(2) Jestliže nevyplývá z předmětu obchodní činnosti schovatele nebo z předchozího hospodářského styku mezi stranami nic jiného, má se za to, že věc svěřená k opatrování je předmětem smlouvy o úschově.

§ 455

Schovatel je povinen věc převzít bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy a převzatou věc spolu s tím, co k ní přibylo, vydat uschovateli ve smluvené době a v místě, kde měla být opatrována. Požádá-li o to uschovatel je schovatel povinen věc vrátit i dříve, než uplyne doba úschovy, sám však není oprávněn ji dříve vrátit.

§ 456

Není-li ujednáno ani z okolností patrno, jak dlouho má být věc v úschově, je schovatel povinen věc uschovateli vydat ihned, jakmile jej o to uschovatel požádá, a schovatel je oprávněn domáhat se toho, aby uschovatel věc převzal v přiměřené lhůtě po tom, kdy jej o převzetí požádal.

§ 457

Schovatel je oprávněn domáhat se na uschovateli, aby převzat věc ještě před uplynutím smluvené doby uschování, jestliže další plnění jeho povinností by mu způsobilo nepřiměřené obtíže nebo jestliže se vydání věci domáhá třetí osoba.

§ 458

Schovatel je povinen převzatou věc opatrovat pečlivě a dbát s přihlédnutím k její povaze a svým možnostem, aby na věci nevznikla škoda.

§ 459

Uschovatel je povinen nahradit schovateli všechny škody a účetně vynaložené náklady, jež vzniknou schovateli při plnění jeho povinností a kterým nemohl zabránit. Pokud je to možné, je schovatel povinen u mimořádných nákladů, které nemohly strany předvídat při uzavření smlouvy, vyžádat si před jejich vynaložením vyjádření uschovatele. Jestliže uschovatel bez zbytečného prodlení nesdělí nic jiného, má se za to, že s vynaložením nákladů souhlasí.

§ 460

Vyžadují-li to okolnosti, které strany v době uzavření smlouvy nemohly předvídat, může se schovatel odchýlit od způsobu smluveného opatrování, musí však o tom ihned vyrozumět uschovatele.

§ 461

Schovatel nemůže věc bez souhlasu uschovatele užívat ani přenechat k užívání třetí osobě. Dal-li uschovatel k užívání věci schovateli dodatečně souhlas, mění se smlouva o úschově ve smlouvu o výpůjčce.

§ 462

Svěří-li schovatel opatrování věci jiné osobě bez souhlasu uschovatele, odpovídá stejně, jako by věc opatroval sám. Odporuje-li uschování věcí u jiné osoby ujednání stran nebo účelu smlouvy, který byl schovateli znám při uzavření smlouvy, odpovídá schovatel podle ustanovení § 232.

DÍL X

Smlouva o skladování

§ 463

Základní ustanovení

Smlouvou o skladování zavazuje se skladovatel převzít věc, aby ji uložil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to odměnu (skladné).

§ 464

(1) Skladovatel je povinen vydat uloženou věc v tomtéž stavu, v jakém ji převzal, spolu s tím, co k ní přibylo.

(2) Skladovatel neodpovídá za škodu na věci, byla-li způsobena

a) ukladatelem nebo vlastníkem věci,

b) vadou nebo přirozenou povahou uložené věci,

c) vadným obalem, na který skladovatel při převzetí věci ukladatele upozornil; neupozornil-li jej, neodpovídá skladovatel za škodu jen tehdy, nemohl-li takové upozornění učinit proto, že vadnost obalu nebyla seznatelná.

(3) Skladovatel není zproštěn odpovědnosti podle odstavce 2, pokud mohl škodu odvrátit při vynaložení odborné péče.

§ 465

(1) Skladné se platí při skončení skladování věci; trvá-li skladování věci déle než půl roku, platí se skladné pololetně pozadu. Skladné kryje také úhradu nákladů spojených se skladováním, nezahrnuje však náklady pojištění, pokud je skladovatel povinen podle smlouvy dát věc pojistit.

(2) Je-li smlouva ujednána na určitou dobu, může ukladatel věc vyzvednout ještě před jejím uplynutím, musí však před tím zaplatit skladné připadající na celou smluvenou dobu.

§ 466

Není-li uvedena lhůta, na kterou se sjednává smlouva o skladování, má se za to, že zboží má být uskladněno po dobu neurčitou. V tomto případě platnost smlouvy končí vyzvednutím zboží ukladatelem.

§ 467

Skladovatel je povinen uložit uskladněné věci odděleně s označením, že jde o věci ukladatele. Ukladatel má právo kontrolovat stav uskladněné věci a brát z ní vzorky.

§ 468

Jestliže věci nebyly vyzvednuty po skončení ujednané doby, nebo jde-li o uskladnění na dobu neurčitou a ukladatel dluží skladné za dobu nejméně jednoho roku, nebo hrozí-li vznik podstatné škody na uložených věcech, může skladovatel po předchozím upozornění ukladatele a po marném poskytnutí přiměřené lhůty k vyzvednutí uložené věci prodat podle ustanovení § 369 a 370.

§ 469

Skladovatel má k zajištění svých nároků ze smlouvy o skladování zákonné zástavní právo na věcech u něho uložených.