IV. Finanční dosah nové zákonné úpravy

Zákon počítá s tím, že struktura organizaci plemenářské služby zůstane v podstatě stejná jako dosud. Finanční prostředky potřebné k prováděni plemenářské služby těmito organizacemi budou tak jako doposud zajišťovány jako součást rozpočtu ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. V souvislosti s dosavadní úpravou opatřování plemeníků pro přirozenou plemenitbu však byly dosud zajišťovány potřebné finanční prostředky na nákup a na paušál za ošetřování plemeníků v rozpočtech krajských národních výborů. Tím, že § 4 odstavec zákona stanoví, že nákup plemeníků budou provádět organizace plemenářské služby, bude třeba pro rok 1963 a další léta zajišťovat prostředky na uvedené účely v rozpočtu těchto organizací.

Provádění zákona nevyžádá si zvýšených prostředků ze státního rozpočtu. Spíše lze očekávat dosažení úspor proti dosavadnímu stavu, zejména v souvislosti s tím, že nebude vždy proplácen tak jako dosud paušál za krmení, ošetřování a ustájeni plemeníků umístěných u jednotných zemědělských družstev na smlouvu.

B. část zvláštní

K § 2:

Zákon počítá se dvěma způsoby zapouštění plemenic hospodářských zvířat. Přitom uvedením inseminace na prvém místě naznačuje její přednostní význam pro další prohlubování a zintenzivňování plemenářské práce. Inseminace bude dále rozšiřována především v chovu skotu tak, aby do roku 1965 bylo 88% plemenic inseminováno. Podle výsledků vědeckovýzkumných prací lze počítat s tím, že dojde k postupnému zavádění inseminace i v chovu prasat, drůbeže a koz. V chovu koní a ovcí se však předpokládá další používání přirozené plemenitby, a to proto, že z důvodů ekonomických (poměrně malý počet zapouštěných klisen a bahnic) nelze - ani přesto, že metody inseminace těchto plemenic jsou známy - inseminaci zatím všeobecně zavádět. Její použití u klisen bude přicházet v úvahu při tlumení nebezpečných nákaz koní, které se šíří pohlavním stykem (hřebčí nákaza koní).

O tom, kterého způsobu plemenitby u jednotlivých druhů hospodářských zvířat v zemědělských závodech bude používáno, bude rozhodovat okresní národní výbor jako orgán odpovědný za komplexní rozvoj zemědělské výroby. V prováděcích předpisech bude vyjádřeno, že okresní národní výbor bude rozhodovat k návrhu okresní organizace plemenářské služby (u inseminace klisen k návrhu příslušného státního plemenářského ústavu) a po vyjádření okresního veterinárního zařízeni.

Inseminaci v chovech hospodářských zvířat bude provádět zpravidla organizace plemenářské služby svými pracovníky (inseminační technici). Zákon počítá i s tím, že v socialistických zemědělských organizacích budou inseminaci v chovech hospodářských zvířat provádět - dá-li k tomu souhlas okresní národní výbor - odborně způsobilí pracovníci těchto organizací.

Opatřování spermatu pro inseminaci upraví prováděcí předpisy; přitom bude vyjádřeno, že sperma bude zpravidla opatřováno a dodáváno organizací plemenářské služby, která potřebné plemeníky, opatřuje podle § 4 odst. 1 návrhu zákona.

Bude však pamatováno na to, aby socialistické zemědělské organizace si opatřovaly sperma i od vlastních plemeníků.

Zákon stanoví odpovědnost zemědělských závodů za provádění přirozené plemenitby v jejich chovech hospodářských zvířat. Aby přitom bylo dbáno zájmů vyjádřených v § 1 zákona, stanoví se výslovně, jako jeden ze základních úkolů organizací plemenářské služby, pečovat o řádné provádění této plemenitby v zemědělských závodech. Půjde přímo o to, aby zmíněné organizace soustavně sledovaly v zemědělských závodech, jak je pečováno o plemeníky (zejména pokud jde o ustájení, krmení, ošetřování a jejich využívání) a jak je využíváno produkčních schopností plemenic, dále, aby tyto organizace vedly chovatele plemenic k jejich pravidelnému zapouštění a všestranně pomáhaly zemědělským závodům při provádění plemenářských opatření.

V pojmu "jednotliví chovatelé" jsou zahrnuti jednotlivě hospodařící rolníci, záhumenkáři, pokud chovají hospodářská zvířata, a ostatní drobní chovatelé těchto zvířat. Plemenné hřebce výhradně opatřují a zpravidla chovají státní plemenářská ústavy. Z toho důvodu; zákon stanoví, že přirozenou plemenitbu klisen bude provádět organizace plemenářské služby (státní plemenářský ústav). Odstavec 4 však umožňuje, aby provádění přirozené plemenitby klisen z důvodu účelnosti bylo svěřeno i socialistickým zemědělským organizacím, a to tím, že státní plemenářský ústav umístí u nich na smlouvu plemenné hřebce a ve smlouvě zajistí zapouštění klisen všech chovatelů v určeném obvodu.

K § 3:

Aby byla získávána hospodářská zvířata s vynikajícími užitkovými vlastnostmi, zákon stanoví obdobně jak tomu bylo doposud - zásadu, že k plemenitbě skotu, prasat, ovcí, koní a koz lze používat jen plemeníků vybraných, pro něž bylo uděleno povolení k inseminaci nebo povolení k připouštění.

Výběr plemeníků uvedených druhů zvířat bude prováděn Ústřední chovatelskou komisí, kterou zřídí ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Posláním této komise zejména bude, aby důsledně prosazovala úspěšné dosažení chovných cílů v chovu jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Výběr plemeníků jednotlivých druhů těchto zvířat bude zmíněná komise provádět prostřednictvím svých subkomisí. Členy komise i subkomisí bude jmenovat ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Povolení k inseminaci u býků a povolení k inseminaci (připouštění) hřebců bude vydávat rovněž Ústřední chovatelská komise (subkomise pro výběr býků), subkomise pro výběr hřebců), a to z toho důvodu, že obvod plemenářského využití těchto plemeníků přesahuje zpravidla obvod jednoho okresu. Povolení budou vydávána současná při výběru, Ústřední chovatelská komise bude také pravidelně (každoročně) přezkušovat tyto plemeníky z hlediska jejich dalšího plemenářského vyžití. Podle výsledku přezkoušení komise buď rozhodne, že plemeníka lze dále používat k plemenitbě anebo původní povolení změní, popřípadě plemeníka vyřadí z plemenitby.

U plemeníků ostatních druhů hospodářských zvířat (včetně býků pro přirozenou plemenitbu) budou povolení k inseminaci nebo povolení k připouštění vydávat okresní chovatelské komise, které budou rovněž každoročně přezkušovat tyto plemeníky a rozhodovat o jejich dalším využití.

Při plemenitbě drůbeže nutno stanovit zásadu, že mohou být používáni pouze plemeníci vybraní. Výběry plemeníků drůbeže bude u chovu s nejlepší plemennou hodnotou (chovy šlechtitelské) provádět Ústřední chovatelská komise a u ostatních stupňů chovu drůbeže (kmenové, plemenné a rozmnožovací chovy) okresní chovatelská komise S další podmínkou; která bude u plemeníků ostatních druhů hospodářských zvířat vyžadována pro možnost jejich používání, tj. povolení k inseminaci nebo povolení k připouštění, se u plemeníků drůbeže nepočítá.

Na rozdíl od dosavadní úpravy zákon počítá s tím, že v prováděcích předpisech bude působnost okresní chovatelské komise rozšířená o náplň práce dosavadních tzv. chovatelských rad, zřízených při okresních plemenářských správách podle usnesení vlády ze dne 14. srpna 1959 č. 891. Praxe totiž ukázala, že členy dosavadních okresních výběrových komisí a chovatelských rad jsou v podstatě titíž pracovníci a aktivisté. Chovatelská rada byla pouze orgánem poradním. Jeví se proto účelným; aby dosavadní jejich poradenskou činnost převzaly orgány, která budou pověřeny prováděním důležitých plemenářských opatření. Z toho důvodu; že okresní chovatelské komise budou zřízeny při zemědělské komisi okresního národního výběru, bude také možno účinněji uplatňovat poradenskou činnost dosavadních chovatelských rad.

K § 4:

Vyjadřuje se zde zásada, že plemeníky (kromě plemeníků drůbeže) pro inseminaci a přirozenou plemenitbu jsou povinny opatřovat organizace plemenářské služby (tj. krajské plemenářské správy a státní plemenářské ústavy). V podstatě jde o zachování dosavadní úpravy této otázky s tím, že opatřování plemeníků budou provádět zmíněné organizace ze svých rozpočtových prostředků, zatímco dosud opatřování plemeníků příslušelo okresním národním výborům.

Význam navrhované úpravy spočívá hlavně v tom, že plemeníky opatřené organizacemi plemenářské služby bude možno cílevědomě přemísťovat tak, aby ke zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat v nejširším rozsahu bylo plně využito předností liniového chovu. Přemísťování bude prováděno podle připařovacích plánů, jejichž účelem je dosažení žádoucích výsledků ve zvyšování užitkovosti osvědčenými kombinacemi krevních linií, zjištěnými ve stanicích pro kontrolu dědičnosti hospodářských zvířat.

Účelnost opatřování plemeníků všech druhů hospodářských zvířat pro přirozenou plemenitbu (kromě hřebců) státními organizacemi na jejich náklad je odůvodněna jednak tím, že se tato zvířata opatřují ze státních prostředků přímo těmito organizacemi, jednak tím, že u nich jsou po odborné stránce dány předpoklady pro řádné ošetřování a využívání těchto plemeníků.

V souvislosti s tím, že jednotná zemědělská družstva při svém upevňování si mohou opatřovat základní mechanizační prostředky a vynakládají pro jejich získání a provoz v některých případech značnější finanční prostředky, je třeba umožnit, aby si mohla rovněž na svůj náklad opatřovat i plemeníky některých druhů hospodářských zvířat. Odstavec 4 jim to umožňuje. V praxi tohoto oprávnění budou se jednotná zemědělská družstva domáhat zejména pro opatření plemenných kanců a beranů.

K § 5:

Plemenné býky, kance, berany a kozly pro přirozenou plemenitbu, opatřené organizacemi plemenářské služby, budou tyto organizace umísťovat v jednotných zemědělských družstvech.

Se zřetelem na přílišnou rozptýlenost plemenic ovcí a koz bude v prováděcím předpise umožněno, aby berani a kozli opatření organizací plemenářské služby mohli být umísťováni prostřednictvím místních národních výborů též jednotlivých chovatelů. Umísťování plemeníků u jednotných zemědělských družstev, popřípadě též u jednotlivých chovatelů bude prováděno na základě smlouvy. Při úpravě smluvních podmínek bude třeba zejména pamatovat na to, aby ze strany chovatelů bylo soustavně zabezpečováno řádné ustájení, krmení a ošetřování, účelné využívání plemeníků a zabráněno jejich znehodnocování.

Ustanovením odstavce 2 má být zajištěno aby v případě, že se nepodařilo zabezpečit smlouvou umístění plemeníků, a tím plynulé zapouštění všech plemenic v určitém obvodu, bylo možno učinit potřebná opatření k tomuto cíli.

K § 6:

Dosavadní stav plemenic, zejména u skotu, z hlediska jejich způsobilosti poskytovat potomstvo s vyhovujícími užitkovými vlastnostmi, je neuspokojivý v souvislosti s dřívějším způsobem chovu v podmínkách soukromokapitalistických. Dosud se nepodařilo odstranit zejména dřívější nedostatek potřebné péče o správný odchov jalovic, což se projevuje v soustavném neplnění plánovaných stavů krav. Při zavádění pokrokových velkovýrobních metod chovu, zdokonalování plemenářské práce a stále širšího uplatňování způsobů průmyslové výroby v zemědělství, bude možno tento stav v dohledné době odstranit a přistoupit k realizaci zásady, že k plemenitbě lze kromě vybraných plemeníků používat rovněž jen vybraných plemenic. Ustanovení § 6 je právním základem pro zavedení takového opatření.

K § 7:

V zájmu splněni úkolů národohospodářského plánu na úseku živočišné výroby musí být upravena otázka použití nejvhodnějších plemen jednotlivých druhů hospodářských zvířat a jejich kříženců. Závažnost otázky vyžaduje, aby byla řešena z jednoho místa. Stejná zásada musí být zachována i při povolování dovozu nebo vývozu plemenných hospodářských zvířat, popřípadě spermatu plemeníků.

Úkoly národohospodářského plánu budou v příštích letech zajišťovány převážně těmito plemeny:

u skotu

červenostrakatý, slovenský strakatý, pinzgavský, ayrshirský, švédský červenobílý, dánský červený, nížinný černostrakatý a jerseyský;

u prasat

bílé ušlechtilé prase, zušlechtěné prase (landrace), přeštické prase a cornwall;

u ovcí

mermo, würtemberské, černohubka, hampshire, cigaja, plevenské, texelské a zušlechtěná valaška;

u koní

český a moravský teplokrevník, český a moravský chladnokrevník; slovenský těžší teplokrevník, slovenský střední teplokrevník, slovenský lehký teplokrevník, horský kůň, anglický; plnokrevník, anglický polokrevník, čistokrevný klusák, starokladrubský kůň, orientální polokrevník a lipicán;

u drůbeže

a) slepice: leghornky bílé, vlašky koroptví, rodajlendky (nosná plemena); bílé wyandotky, hampshire, bílé plymutky, susexky a bílé korniše (masná plemena);

b) kachny: kachna pekingská,

c) husy: česká bílá husa a italská bílá husa;

d) krůty: krůta bronzová a krůta bílá;

u koz

bílá bezrohá koza krátkosrstá a hnědá bezrohá koza krátkosrstá.

K § 8:

Toto ustanovení dává právní podklad pro koupi plemenných zvířat chovatelů, u nichž dosavadní využití neodpovídá vysoké plemenné hodnotě těchto zvířat. V praxi tohoto ustanovení bude hlavně využíváno při zřizování kmenových chovů skotu. Použití tohoto ustanovení je vázáno podmínkou, že zúčastněné strany se v předchozích jednáních o koupi takového plemenného zvířete nedohodly. Cenu zvířete stanoví okresní národní vývoz na návrh okresní chovatelské komise, která vzhledem ke svému poslání dává záruku, že oceněni zvířete bude provedeno odpovědně a se zřetelem k jeho vynikající plemenné hodnotě podle zásad stanovených pro prodej nejlepších plemenných zvířat na výstavních trzích (vyhl. č. 175/1959 Ú. l.).

K § 9:

Aby bylo možno zvyšovat užitkovost hospodářských zvířat, musí být k plemenitbě vybíráni nejvýkonnější jedinci. K tomu je třeba konkrétních údajů o nejdůležitějších užitkových vlastnostech zvířat jakou i přesných údajů o tom, jak jsou jejich užitkové vlastnosti přenášeny na potomstvo. Přitom je nezbytné, aby pro plemenná zvířata byly vytvořeny optimální podmínky umožňující plné uplatnění jejich produkčních schopností. V minulých letech kontrola užitkovosti se prováděla převážně jen u hospodářských zvířat nejvyspělejších chovatelů. Zatímco roztříštěná držba zvířat ztěžovala v důsledku rozdílných podmínek prostředí posouzení a srovnáváni produkčních vlastnosti zvířat, jsou nyní v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby dány předpoklady pro zhodnocování těchto zvířat na podkladě shodných podmínek prostředí. Kromě toho při účelné specializaci v socialistické velkovýrobě jsou dány podmínky pro plné rozvinutí těch užitkových vlastností, jichž je třetin ke splnění stále se zvyšujících úkolů živočišné výroby. Lze konstatovat, že např. mléčná užitkovost v kontrolovaných chovech skotu vysoko převyšuje v současné době celostátní průměr a obdobně je tomu i v ostatních ukazatelích užitkovosti dalších druhů hospodářských zvířat podrobených kontrole užitkovosti.

Kontrola užitkovosti v chovech skotu, prasat, ovcí a drůbeže bude prováděna výhradně v socialistických zemědělských organizacích. V chovu koz je, podíl socialistického sektoru velmi malá a kontrola užitkovosti se bude proto provádět i u jednotlivých chovatelů, aby se tak maximálně mohlo využívat nejvýkonnějších jedinců těchto zvířat.

Kontrola užitkovosti bude prováděna u jednotlivých druhů hospodářských zvířat v různých stupních (např. v chovu skotu ve třech stupních) se zřetelem na úroveň užitkových vlastností zvířat a na zaměření kontrolovaného chovu. Vlastní provádění kontroly užitkovosti v nejvyšších stupních Vede zajišťováno zpravidla organizacemi plemenářské služby, čímž bude zajištěn jednotný a odborně spolehlivý způsob provádění této kontroly. V nižších stupních kontrola užitkovosti bude převážně prováděna socialistickými zemědělskými organizacemi; výjimečně s jednotlivými chovateli za účinné pomoci a dohledu plemenářské organizace. V chovech drůbeže vzhledem ke specifickému charakteru chovu bude kontrola užitkovosti prováděn ve všech stupních rovněž socialistickými zemědělskými organizacemi za účinné pomoci organizací plemenářské služby.

Zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat je odvislé nejen od podmínek prostředí, ale také od zděděných fyziologických a biologických vlastností. Proto zákon stanoví, že kromě kontroly užitkovosti byla prováděna i kontrola dědičnosti. Tato kontrola bude používána; u plemeníků, především býků určených k inseminaci, neboť právě těmito plemeníky lze rychle ovlivňovat užitkovost potomstva v požadovaném směru u velkého počtu zvířat. Při táto kontrole budou také zjišťovány skutečnosti, které jsou významné pro úspěšné zajišťování rozvoje chovu zvířat. Půjde např. o zjišťování nejvhodnějších kombinací a návaznosti jednotlivých krevních linií pro sestaveni připařovacích plánů a pro vytváření rodin, krmitelnosti apod.

Údaje o výsledcích kontrol užitkovosti a dědičnosti budou vedeny na jednotných tiskopisech.

K § 10:

K získání spolehlivých podkladů pro další využívání hospodářských zvířat je třeba pravidelně hodnotit jejich užitkové vlastnosti a určovat stupeň schopnosti zlepšovat a přenášet tyto vlastnosti na potomstvo. Hodnocení hospodářských zvířat budou provádět převážně okresní chovatelské komise svými subkomisemi a podle výsledků hodnocení budou zvířata zařazována do jednotlivých tříd, kterými se vyjádří stupeň jejich plemenné hodnoty.

Kriteria pro zařazování hodnocených zvířat do jednotlivých tříd musí být v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a musí vyjadřovat i žádoucí užitkový směr u jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Podle výsledků hodnocení bude možno činit též závěry důležité pro posuzování ekonomiky plemenářských závodů a i celkové úrovně živočišné výroby.

K § 11:

Nedílnou součástí plemenářské práce je přesná evidence nejlepších plemeníků a plemenic jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Z dlouhodobého charakteru plemenářské práce vyplývá rovněž nutnost návaznosti údajů o vlastnostech zvířat a ověření dědičnosti jejich vlastností na několika generacích. Proto budou nejlepší jedinci zapisováni do plemenných knih. Se zřetelem na dosavadní úpravu budou tyto knihy rozděleny do dvou stupňů. Prvním stupněm budou základní plemenné knihy, do nichž budou zapisována zvířata, jichž je třeba pro jejich užitkové vlastnosti maximálně využívat k plemenitbě a která mají z tohoto hlediska význam v určité oblasti. Ta zvířata, která dosahují vynikajících výsledků v plemenitbě a užitkovosti a jejich význam z hlediska využití pro rozšiřování osvědčených linií a rodin přesahuje určitou oblast, budou zapisována do státních plemenných knih. Podkladem pro zápis do plemenných knih budou jednak údaje z kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti, jednak výsledky posouzení zevnějšku, konstituce a typu plemeníků a plemenic. Výběr a zápisy do plemenných knih budou provádět chovatelské komise a knihy povedou organizace plemenářské služby. Státní plemenářská správa povede ústřední Evidenci plemenných zvířat zapsaných do státních plemenných knih.

K § 12:

Pro stupňování žádoucích užitkových vlastností všech druhů hospodářských zvířat je nutné v rámci každého plemene vytvořit skupiny nejlepších zvířat, jimž mohou být poskytovány optimální podmínky k rozvinutí jejich produkčních vlastností. Toto plemenné jádro musí mít dostatečný předstih v užitkovosti, zdraví a prošlechtěnosti ve srovnání s průměrem celého plemene. K tomuto účelu budou sloužit kmenové a plemenné chovy, u drůbeže také šlechtitelské chovy.

Kmenové chovy a šlechtitelské chovy budou uplatňovat nejvyšší a nejnáročnější formy plemenářské práce s cílem ovlivňovat přes plemenné chovy a rozmnožovací chovy u drůbeže užitkové vlastnosti hospodářských zvířat.

Hlavní úkol plemenných chovů spočívá v tom; že mají být reprodukční základnou pro rozmnožování plemeníků z kmenových chovů pro užitková chovy a produkovat plemenice jednak pro obnovu a zkvalitnění vlastních stád, jednak pro zkvalitňování ostatních chovů.

V chovu drůbeže, kde jsou zvlášť vhodné podmínky pro specializaci a kde také rychlý výrobní cyklus umožňuje vysokou reprodukci, bude za účelem plného využití těchto možností veškerá šlechtitelská práce soustředěna a prováděna pod jednotným řízením. Konečným produktem zde budou vícelinioví nebo víceplemenní kříženci se zaručenou vysokou užitkovostí, určení pro užitkové chovy drůbeže.

K § 13:

V zájmu stálého zlepšování hlavních užitkových vlastností u jednotlivých druhů hospodářských zvířat musí byt u nás používáno těch metod plemenitby, kterými se dosáhne urychleně pronikavých výsledků v užitkovosti v nejširším měřítku, jakož i ustálenosti užitkových vlastností hospodářských zvířat pro potřeby velkovýroby. Těmito metodami jsou čistokrevná plemenitba a křížení.

Při aplikaci těchto základních metod bude však rozhodujícím použití nejnovějších poznatků domácích i zahraničních (zejména sovětských a maďarských) v biologii a genetice v co nejkratší době, neboť jedině touto operativností je zaručeno dosahování vysoké užitkovosti v požadovaném směru v nejširším rozsahu.

Zkušenosti získané v minulosti při tvorbě nových kulturních plemen hospodářských zvířat použitím různých stupňů příbuzenské plemenitby, které jsou ověřovány a potvrzovány rovněž současnými vědeckými poznatky, jsou důvodem pro používání i této příbuzenské plemenitby v našich chovech. Zkušenosti získané v čs. plemenářství však ukazuji, že jedině cílevědomé používání této plemenitby přináší žádoucí výsledky ve zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat. Z tohoto důvodu zákon) umožňuje použití příbuzenské plemenitby v chovech pro rozvoj plemenářské práce (tj. ve kmenových a plemenných chovech a šlechtitelských chovech drůbeže), v nichž úroveň plemenářské práce zaručuje cílevědomost při používání této plemenitby. V užitkových chovech hospodářských zvířat bude používáno této metody jen výjimečně a vždy jen v souladu se schváleným připařovacím plánem. Náhodná příbuzenská plemenitba nepřináší příznivé výsledky a je proto nežádoucí. Z textu § 13 vyplývá, že její použití není dovoleno.

K § 14:

Evidence plemenných zvířat je nezbytným předpokladem ke správnému provádění zootechnických opatření a k plánovité plemenářské práci.

Prostředkem, který umožňuje řádnou evidenci, je označování jednotlivých zvířat. Způsob označování upraví prováděcí předpisy.

Označována budou všechna plemenná zvířata v chovech pro rozvoj plemenářské práce (mimo drůbež), a to pracovníky organizací plemenářské služby. V uznaných chovech drůbeže a v užitkových chovech hospodářských zvířat socialistických zemědělských organizací budou označování zvířat provádět pracovníci těchto organizací. Označováni podle tohoto ustanovení nebudou podléhat zvířata jednotlivých chovatelů.

Označování plemenných zvířat v chovech pro rozvoj plemenářské práce (kromě drůbeže) je v podstatě součástí kontroly užitkovosti. Náklady spojené s touto činností jsou proto již zahrnovány v rozpočtech plemenářských organizaci. Tyto náklady se nezvýší ani po účinnosti zákona.

K § 15:

Má-li plemenářská práce vést k žádoucímu zušlechťování našich plemen, zejména skotu, musí být především ze strany socialistických zemědělských organizací prováděna cílevědomě všechna potřebná opatření ke zvýšeni užitkovosti hospodářských zvířat. Povinnost a tím i odpovědnost za důsledné provádění této činnosti zákon ukládá vedoucím socialistických zemědělských organizací a ostatním chovatelům jedním z hlavních opatření, o jejichž provádění jsou tito pracovníci povinni dbát, je péče o zdraví, zvířat a využívání výsledků kontroly užitkovosti a dědičnosti. Výslovně se také stanoví povinnost pečovat o hodnotnou a stejnoměrnou výživu.

K §§ 16 až 18:

Řízení plemenářství v nejvyšším stupni státní správy přísluší ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Stále rostoucí úkoly na úseku živočišné výroby a poslání plemenářství vyžadují, aby byla upravena vyhovujícím způsobem i organizace plemenářské služby. Dosavadní organizace této služby se opírá o ustanovení vládního nařízení č. 65/1959 Sb. Organizačními změnami provedenými na úseku zemědělství a vydáním zákona č. 65/1960 Sb., o národních výborech, a prováděcího vládního nařízení č. 71/1960 Sb. byla některá ustanovení vládního nařízení č. 65/1959 Sb. dotčena a nejsou již v souladu se současným stavem organizace plemenářské služby ani s předpisy o úpravě působnosti národních výborů (srov. §§ 2; 3, 4, 8, 10 cit. vl. nař.). Z těchto důvodů se ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství zmocňuje zřizovat organizace plemenářské služby a pověřovat je úkoly nebo oprávněními souvisejícími se zajišťováním rozvoje plemenářství. Přitom v podstatě se počítá se zachováním dosavadních plemenářských organizací a jejich struktury. Podrobná úprava těchto otázek bude provedena prováděcím předpisem, v němž bude vymezena i působnost, hospodaření a řízení těchto organizací.

Ustanovením § 17 odst. 2 se stanout krajským a okresním národním výborům povinnost dbát při rozmísťování státního plánu zemědělské výroby a nákupu toho, aby pro hospodářství s kmenovými nebo plemennými chovy byly vytvářeny takové podmínky, které zajistí splnění plánovaných speciálních úkolů těchto hospodářství. V dosavadní praxi postup národních výborů nebyl vždy v souladu s posláním těchto chovů a neumožňoval tak důsledné, plnění úkolů výrobní specializace.

Potřeby národního hospodářství vyžadují, aby kromě úprav na úseku plemenitby a zvelebování chovu skotu, prasat, ovcí, koní, drůbeže a koz byly upraveny podmínky a způsob chovu jiných zvířat. § 18 obsahuje k tomu potřebné zmocnění.

V Praze dne 27. července 1882.

Předseda vlády:

V. Široký v. r.