HLAVA SEDMÁ
Zvláštní ustanovení o stíhání mladistvých
§ 74
Obecné ustanovení
(1) Při trestání osoby, která v době spáchání trestného činu dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (mladistvý), přihlédne soud k zvláštní péči, kterou socialistická společnost věnuje mládeži.
(2) Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na mladistvého ostatních ustanovení tohoto zákona.
§ 75
Trestní odpovědnost
Čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně, není trestným činem, jestliže je spáchán mladistvým a stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost je malý.
§ 76
Účel trestu
Účelem trestu u mladistvého je především vychovat ho v řádného pracujícího člověka, a to se zřetelem k jeho osobním vlastnostem, k jeho rodinné výchově a k prostředí, z něhož pochází.
§ 77
Upuštění od potrestání
(1) Upustil-li soud od potrestání mladistvého, může požádat společenskou organizaci, i když nenabídla záruku za jeho nápravu, aby pomáhala vytvářet podmínky pro to, aby mladistvý žil řádným životem pracujícího člověka.
(2) Soud může upustit od potrestání mladistvého také tehdy, má-li za to, že ochranná výchova (§ 84), kterou zároveň ukládá, zajistí nápravu mladistvého lépe než trest.
Ukládání trestu
§ 78
Mladistvému může soud uložit pouze tresty odnětí svobody a propadnutí věci, a je-li výdělečně činný, také nápravné opatření nebo peněžitý trest.
§ 79
(1) Trestní sazby odnětí svobody stanovené v tomto zákoně se u mladistvých snižují na polovinu, při čemž však horní hranice trestní sazby nesiní nikdy převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok.
(2) V případě, že mladistvý spáchal trestný čin, za který tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení trestu smrti, a že stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku je mimořádně vysoký, může mu soud uložit trest odnětí svobody na pět až deset let, má-li za to, že by trest v rozmezí naznačeném v odstavci 1 k dosažení účelu trestu nepostačoval.
(3) Soud může uložit trest odnětí svobody na pět až deset let mladistvému též tehdy, jestliže spáchal jako voják za branné pohotovosti státu nebo za bojové situace trestný čin, za který tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení trestu smrti, a takovým trestným činem byly zmařeny nebo podstatně ohroženy bojové akce nebo zvýšenou měrou ohrožena kázeň nebo pořádek v ozbrojených silách nebo v ozbrojeném sboru, a jestliže soud má za to, že by trest v rozmezí naznačeném v odstavci 1 k dosažení účelu trestu nepostačoval.
§ 80
Úhrnný a souhrnný trest
Ukládá-li soud úhrnný nebo souhrnný trest pachateli, který spáchal trestné činy jednak před tím, než překročil osmnáctý rok svého věku, jednak po tom, co tento rok dovršil, postupuje podle ustanovení § 35, popřípadě § 37, přičemž se hranice trestních sazeb u trestných činů spáchaných před tím, zjež překročil osmnáctý rok, posuzují podle ustanovení § 79.
§ 81
Výkon trestu odnětí svobody
(1) Trest odnětí svobody se u mladistvých vykonává ve zvláštních ústavech k tomu zřízených.
(2) Ve výkonu trestu je nutno řádným pedagogickým vedením zabezpečit výchovu mladistvého a jeho přípravu na budoucí povolání.
§ 82
Podmíněné odsouzení
(1) Při podmíněném odsouzení mladistvého stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až tři léta.
(2) Nedovršil-li mladistvý, který byl podmíněné odsouzen, v době, kdy zavdal příčinu k výkonů trestu, dvacátý rok svého věku, může soud vzhledem k výjimečným okolnostem případu podmíněné odsouzení ponechat v platnosti. Přitom může zkušební dobu přiměřeně prodloužit, ne však o více než dvě léta.
§ 83
Podmíněně propuštění
(1) O tom, zda se mladistvý podmíněně propouští na svobodu, rozhodne soud již po výkonu třetiny trestu odnětí svobody.
(2) Vysloví-li soud, že se podmíněně propuštěný mladistvý ve zkušební době osvědčil, jeho odsouzení zároveň zahladí.
(3) Ustanovení § 62 se na mladistvého neužije.
Ochranná výchova
§ 84
(1) Soud může uložit ochrannou výchovu, jestliže bylo upuštěno od potrestání mladistvého a
a) o výchovu mladistvého není náležitě postaráno,
b) dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, nebo
c) vyžaduje to prostředí, v němž mladistvý žije.
(2) Ochrannou výchovu nebe uložit, jde-li o vojáka.
§ 85
(1) Ochranná výchova se vykonává ve zvláštních výchovných zařízeních, vyžaduje-li to však zdravotní stav chovance, vykonává se v léčebném ústavu.
(2) Ve výkonu ochranné výchovy je nutno řádným pedagogickým vedením zabezpečit přípravu chovance na jeho budoucí povolání.
(3) Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dovršení osmnáctého roku věku chovance, vyžaduje-li to zájem chovance, může ji soud prodloužit do dovršení jeho devatenáctého roku.
(4) Od výkonu ochranné výchovy soud upustí, pominou-li před jejím započetím okolnosti, pro něž byla uložena.
§ 86
Spáchala-li osoba, která dovršila dvanáctý rok svého věku a je mladší než patnáct let, některý čiň, za který tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení trestu smrti, uloží soud v občanskoprávním řízení její ochrannou výchovu, soud tak může učinit též tehdy, jestliže je to nutné k zajištění řádné výchovy osoby mladší než patnáct let, která spáchala čin, který by jinak byl trestným činem.
§ 87
Zahlazení odsouzení
(1) O tom, zda se odsouzení mladistvého zahlazuje, rozhodne soud, přihlížeje k chování mladistvého ve výkonu trestu odnětí svobody, po výkonu tohoto trestu. Byl-li trest podle rozhodnutí presidenta republiky zmírněn, soud takto postupuje poté, co mladistvý byl po výkonu zmírněného trestu propuštěn na svobodu.
(2) Odsouzeni mladistvého, jemuž byl uložen pouze peněžitý trest, může soud zahladit již po výkonu tohoto trestu. Bylo-li rozsudkem jako samostatný trest uloženo propadnutí věci, může soud zahladit takové odsouzení mladistvého již po právní moci rozsudku.
HLAVA OSMÁ
Společná ustanovení
§ 88
K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne jen tehdy, jestliže pro svou závažnost podstatně zvyšuje stupen nebezpečnosti trestného činu pro společnost.
§ 89
(1) Pokud se v tomto zákoně mluví o soudu, rozumí se jím okresní (obvodní) soud, krajský (městský) soud a Nejvyšší soud a v oboru vojenského soudnictví vojenský obvodový soud a vyšší vojenský soud.
(2) Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen.
(4) Trestný čin je spáchán výdělečně, opatřuje-li si pachatel soustavnou trestnou činností po delší dobu alespoň zčásti zdroj příjmů.
(5) Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b) před více než dvěma osobami současně přítomnými.
(6) Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.
(7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c) ochromení údů, a
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyzdění,
g) vyvolání potratu,
h) mučivé útrapy, nebo
ch) delší dobu trvající porucha zdraví.
(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
(9) Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník národního výboru, soudu nebo jiného státního orgánu, státní hospodářské, družstevní nebo společenské organizace nebo příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena. K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a odpovědností.
(10) Státním tajemstvím se rozumí vše, co v důležitém zájmu republiky, zejména v zájmu politickém, vojenském nebo hospodářském, má zůstat utajeno před nepovolanou osobou.
(11) Hospodářským tajemstvím se rozumí vše, co je důležité pro hospodářskou činnost a v obecném zájmu má zůstat utajeno před nepovolanou osobou.
(12) Služebním tajemstvím se rozumí důležitá skutečnost, která souvisí s činností národního výboru, soudu, ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru nebo jiného státního orgánu, státní hospodářské, družstevní nebo společenské organizace a v obecném zájmu má zůstat utajena před nepovolanou osobou.
(13) Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.
§ 90
(1) jestliže k spáchání trestného činu tento zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která má požalovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu vojenského podle hlavy dvanácté zvláštní části tohoto zákona může být jen voják.
(2) Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu uvedeného v odstavci 1 může být i osoba, která nemá vlastnost, způsobilost nebo postavení tam vyžadované.
(3) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím
a) voják v činné službě,
b) osoba, která se povoláním k zvláštní službě stala příslušníkem ozbrojených sil,
c) příslušník vojensky organizovaného nebo jiného sboru, jehož příslušníci podléhají podle zvláštních zákonů ustanovení o trestných činech vojenských, je-li v činné službě,
d) voják nebo příslušník sboru uvedeného pod písm. c) mimo činnou-službu, je-li ve služebním stejnokroji, nebo
e) válečný zajatec.
(4) Kde se v tomto zákoně mluví o vojenské službě nebo o vojenské povinnosti, rozumí se tím služba nebo povinnost osob uvedených v odstavci 3.
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
HLAVA PRVNÍ
Trestné činy proti republice
Oddíl první
Trestné činy proti základům republiky
§ 91
Vlastizrada
Československý občan, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroru, záškodnictví nebo sabotáže bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem smrti.
§ 92
Rozvracení republiky
(1) Kdo v úmyslu rozvracet socialistické společenské a státní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost republiky anebo zničit její samostatnost
a) účastní se násilných akci nebo hromadných nepokojů proti republice, jejím orgánem nebo společenským organizacím pracujících, nebo
b) provádí jinou zvlášť nebezpečnou činnost proti základům republiky nebo jejím důležitým mezinárodním zájmům,
bude potrestán odnětím svobody na osm až dvanáct let.
(2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem smrti bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
Teror
§ 93
Kdo v úmyslu poškodit socialistické společenské a státní zřízení republiky jiného úmyslně usmrtí nebo se o to pokusí, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem smrti.
§ 94
(1) Kdo v úmyslu odstrašit jiného od aktivní účasti na plnění úkolů socialistické společnosti nebo mu takovou činnost znemožnit někomu ublíží na zdraví, způsobí škodu nebo jinou závažnou újmu anebo se o to pokusí, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) pokusí-li se takovým činem způsobit těžkou újmu na zdraví,
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem smrti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
b) ohrozí-li takovým činem život více osob,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d) spáchá-li některý z činů uvedených v odstavci 2 za branné pohotovosti státu.
Záškodnictví
§ 95
(1) Kdo v úmyslu poškodit socialistické společenské a státní zřízení nebo obranyschopnost republiky
a) vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání (obecné nebezpečí), nebo
b) obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let.
(2) Odvátím svobody na dvanáct až patnáct let nebo trestem smrti bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt,
c) způsobí-li takovým činem škodit velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
d) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 96
(1) Kdo v úmyslu uvedeném v § 95 odst. 1 cizí nebo vlastní věc zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem smrti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné pohotovosti státu.
§ 97
Sabotáž
(1) Kdo v úmyslu poškodit socialistické společenské a státní zřízení nebo obranyschopnost republiky zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby
a) mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu státního orgánu, ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, hospodářské nebo společenské organizace nebo jiné instituce, nebo
b) způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem smrti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt;
b) způsobí-ji takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
c) zorganizuje-li takový čin za branné pohotovosti státu.
§ 98
Podvracení republiky
(1) kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízeni republiky provádí podvratnou činnost proti jejímu společenskému a státnímu zřízeni, proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti anebo proti jejím mezinárodním zájmům, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem,
b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový či za branné pohotovosti státu.
§ 99
Poškozování státu světové socialistické soustavy
Kdo spáchá některý z trestných činů uvedených v § 92 až 98 namířený proti některému státu světové socialistické soustavy, bude potrestán tresty stanovenými v oněch ustanoveních.
§ 100
Pobuřování
(1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky nejméně dvě osoby pobuřuje
a) proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky,
b) proti její územní celistvosti, obranyschopnosti nebo samostatnosti, nebo
c) proti spojeneckým nebo přátelským vztahům republiky k jiným státům,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky umožní nebo usnadní šíření pobuřujícího projevu uvedeného v odstavci 1.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, nebo jiným podobně účinným způsobem, nebo
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti stádu.
§ 101
Zneužívání náboženské funkce
Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky zneužije své náboženské funkce v úmyslu nepříznivě ovlivňovat věci obecného zájmu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Hanobení republiky a jejího představitele
§ 102
Kdo veřejně hanobí republiku, Národní shromáždění, Slovenskou národní radu nebo jejich předsednictvo anebo vládu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
§ 103
Kdo snižuje vážnost presidenta republiky, nebo kdo veřejně hanobí jiného čelného představitele republiky pro výkon jeho pravomoci nebo vůbec pro jeho činnost v životě politickém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.
§ 104
Hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele
Kdo veřejně hanobí některý stát světové socialistické soustavy nebo jeho čelného představitele, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.