Oddíl 7

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech

§ 18

(1) V jednotných zemědělských družstvech odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci představenstvo a vedle něho na úsecích své činnosti též všechny osoby pověřené organizováním, řízením a kontrolou práce (agronomové, vedoucí pracovních skupin apod.).

(2) K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech přispívají jednotliví členové družstva pověření představenstvem, aby jako jeho orgány zejména prováděli prohlídky pracovišť, hlásili zjištěné závady, navrhovali opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a účastnili se zjišťování příčin pracovních úrazů a výchovy pracujících k bezpečné a zdravé práci.

(3) K podchycení a využití tvůrčí iniciativy celého členského kolektivu volí každé jednotné zemědělské družstvo ze svých členů komisi pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jejím úkolem je zabývat se soustavně otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a účinně pomáhat představenstvu i jednotlivým vedoucím pracovníkům družstva při jejich řešení.

§ 19

(1) Národní výbory pečují o stálé zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech a využívají přitom též všech oprávnění, která jim přísluší při výkonu státního dohledu na činnost jednotných zemědělských družstev. Při schvalování stanov těchto družstev jsou národní výbory povinny dbát, aby v nich byla zakotvena také hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) Okresní národní výbory ustanovují odborné referenty pro otázky bezpečností a ochrany zdraví při práci v zemědělství.

(3) Otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech se zabývají jako nedílnou součástí plnění výrobních úkolů v zemědělství především zemědělské komise národních výborů. K projednání otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech zvou zemědělské komise národních výborů odborné referenty okresních národních výborů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zemědělství, orgány dozoru Revolučního odborového hnutí a funkcionáře jednotných zemědělských družstev. Při řešení těchto otázek mají zvlášť významnou úlohu zemědělské komise místních národních výborů.

§ 20

Dozor nad stavem bezpečností a ochrany zdraví při práci pracujících jednotných zemědělských družstev uplatňují okresní národní výbory za pomoci orgánů Revolučního odborového hnutí.

§ 21

Orgán dozoru, který vykonal prohlídku v jednotném zemědělském družstvu, projednává výsledky provedené prohlídky vždy s družstevním orgánem odpovědným za bezpečnost a ochranu zdraví při práci (s představenstvem, popřípadě s předsedou jednotného zemědělského družstva apod.). Nedojde-li při tomto jednání k dohodě o odstranění zjištěných závad a o lhůtě, ve které se tak má stát, nařídí orgán dozoru na místě jen provedení opatření bezodkladných. Ostatní závady oznámí se svými návrhy místnímu národnímu výboru, který pak sám nařídí, aby potřebná opatření byla provedena ve stanovené lhůtě. Rovněž o učiněných bezodkladných opatřeních, jakož i o zjištěných závažných nedostatcích, o jejichž odstranění bylo dosaženo dohody, uvědomí orgán dozoru ihned místní národní výbor, aby místní národní výbor mohl zjednání nápravy sledovat a kontrolovat.

§ 22

Revoluční odborové hnutí, zejména jeho základní organizace, přispívají jednotným zemědělským družstvem k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i jinými formami své činnosti, zejména výkonem patronátní činnosti.

§ 23

V zájmu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech jsou strojní a traktorové stanice povinny provádět technicko-poradenskou službu pro jednotná zemědělská družstva a pravidelně kontrolovat strojový a mechanizační park jednotných zemědělských družstev. Jednotná zemědělsky družstva jsou povinna stroje soustředit a umožnit strojním a traktorovým stanicím jejich kontrolu.

§ 24

Pokud z ustanovení tohoto oddílu neplyne jinak, vztahují se na jednotná zemědělská družstva i ustanovení oddílů 1 a 2, oddílu 4 § 12 a oddílů 6, 8 a 9, ustanovení oddílu 3 platí přiměřeně.

Oddíl 8

Státní odborný dozor na jednotlivých úsecích

§ 25

(1) Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci vykonávají na úsecích vymezených zvláštními předpisy orgány státního odborného technického dozoru, státní báňské správy a v rámci své odborné působnosti též orgány hygienické a protiepidemické služby, orgány státní požární ochrany a orgány ministerstva dopravy a spojů.

(2) Všechny tyto orgány vykonávají dozor plánovitě a soustavně a přihlížejí při něm důsledně k požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Přispívají k výchově pracovníků na pracovištích podléhajících jejich dozoru a k výchově pracovníků zúčastněných na projektování staveb a na konstrukci, výrobě a montáži výrobních a provozních zařízení.

(3) Orgány státního odborného dozoru jsou oprávněny účastnit se na návrzích, konstrukci, výrobě a uvádění do provozu strojů a zařízení podléhajících jejich dozoru, soustavnými a plánovitými prohlídkami zjišťovat jejich stav, činit opatření k odstranění zjištěných závad a své zkušenosti sdělovat příslušným orgánům, aby jich mohlo být využito pro plánování a technický rozvoj.

§ 26

(1) Orgány státního odborného technického dozoru dávají podnikům a závodům závazné pokyny k odstranění závad zjištěných při prováděni dozoru a jsou oprávněny nařizovat vyřazení strojů a zařízení podléhajících jejich dozoru, je-li ohrožen život nebo zdraví pracujících.

(2) K sériové výrobě strojů a zařízení podléhajících podle zvláštních předpisů státnímu odbornému technickému dozoru smí být přikročeno jen se souhlasem jeho orgánů.

(3) Orgány státního odborného technického dozoru spolupracují při prohlídkách a kontrolách v podnicích a závodech s jinými orgány dozoru.

Oddíl 9

Všeobecná a závěrečná ustanovení

§ 27

(1) Předpisy bezpečnostně technické povahy vydávají ministerstva a ostatní ústřední orgány v dohodě s ústředními výbory příslušných odborových svazů, jde-li o předpisy vztahující se na pracovní obory, které spadají do působnosti několika ministerstev nebo jiných ústředních orgánů anebo o obecné předpisy, vydávají je v dohodě s Ústřední radou odborů.

(2) Ústřední rada odborů je oprávněna navrhovat ministerstvům a jiným ústředním orgánům, aby vydaly předpisy bezpečnostně technické povahy. Ministerstva a jiné ústřední orgány jsou povinny těmto návrhům vyhovět. Jestliže se předpisy bezpečnostně technické povahy mají vztahovat na pracovní obory spadající do působnosti několika ministerstev nebo jiných ústředních orgánů, je Ústřední rada odborů oprávněna navrhnout vládě, které ministerstvo nebo jiný ústřední úřad má tyto předpisy vydat.

(3) Československé státní normy (ČSN) musí zahrnovat též podrobná ustanovení bezpečnostně technické povahy pro konstrukci a užívání strojů a zařízení nebo pro zavádění a užívání pracovních a technologických postupů normou upravovaných.

§ 28

(1) Zvláštní úpravu pracovních podmínek žen, mladistvých, osob se změněnou pracovní schopností a osob pracujících za zvláště obtížných podmínek (§ 4 odst. 3) obsahují zvláštní předpisy.

(2) Zvláštní předpisy rovněž podrobněji upravují opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úseku odměňování práce (§§ 9 až 11).

§ 29

Ústřední rada odborů vydává předpisy k provedení tohoto zákona.

§ 30

(1) Zrušují se

a) zákon č. 67/1951 Sb., o bezpečnosti při práci,

b) zákon č. 51/7.954 Sb., o bezpečnosti při práci v jednotných zemědělských družstvech a u jednotlivě hospodařících rolníků,

c) zákon č. 72/1959 Sb., o dozoru nad bezpečností při práci ve výrobních družstvech,

d) vládní nařízení č. 11/1954 Sb., o změnách působnosti v oboru zákona o bezpečnosti při práci,

e) vyhláška č. 206/1952 Ú. l., o provozně bezpečnostní službě v podnicích.

(2) Nedotčena zůstává působnost orgánů státního odborného dozoru stanovená zvláštními předpisy.

§ 31

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1961.

Důvodová zpráva

Pod vedením Komunistické strany Československa dosáhl pracující lid v naší zemi historického vítězství a vstoupil do nového významného dějinného období, v němž se shromažďují síly a vytvářejí nové materiální a kulturní zdroje pro budoucí přechod ke komunismu. Uskutečnění těchto hlubokých přeměn se opírá o mohutný růst výrobních sil v naši zemi, o vybudovanou materiální a výrobní základnu socialismu a o definitivní vítězství socialistických výrobních vztahů. Vytvořilo předpoklady, aby v duchu usnesení celostátní konference Komunistické strany Československa a ustanovení Ústavy Československé socialistické republiky byly dále všestranně upevňovány a rozšiřovány předpoklady pro další zvyšování a prohlubování péče o člověka. Nedílnou součástí tohoto úsilí je plánovité a systematické rozvíjení všestranné péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a o zlepšování pracovních podmínek, zejména pracovního prostředí.

V tomto směru byla již v uplynulém období uskutečněna řada opatření a vynaloženy značné prostředky na zlepšování pracovních podmínek a vytváření předpokladů pro zvyšování péče o ochranu zdraví a bezpečnosti při práci. Přesto však se na tomto úseku stále ještě projevují nedostatky, které jsou v rozporu s úsilím strany a vlády zabezpečit šťastný a spokojený život pracujících a soustavné zvyšování jejich životní úrovně. Tyto nedostatky vyplývají zejména z toho, že vytváření podmínek pro bezpečnou a zdravou práci v závodech a na pracovištích není často považováno za nedílnou součást řízení, plánování a zabezpečování výrobních úkolů. Stále ještě mnozí vedoucí pracovníci zaujímají jednostranný postoj k výrobním úkolům, jako by péče o bezpečnost a ochranu zdraví pracujících byla na úkor plnění výrobních úkolů Přitom nepřihlížejí k tomu, že např. zkušenosti z rozvíjejícího se hnutí brigád socialistické práce dokazují, že zajišťování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci úzce souvisí, ba je jedním ze základních předpokladů i pro úspěšné a rovnoměrné plnění úkolů. Nedostatečně se ještě uplatňuje osobní odpovědnost za důsledné dodržování zásad bezpečné a zdravé práce a v mnohých závodech a podnicích není na žádoucí výši soustavná kontrola opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato opatření nejsou zaměřována na účinné předcházení nedostatkům v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a mnohdy zůstávají nevyužity cenné podněty pracujících směřující ke zlepšování pracovních podmínek a pracovního prostředí, což souvisí s nedostatečným uplatňováním a rozvíjením účasti pracujících při řešeni závažných otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

K tomu přistupuje okolnost, že ani dosavadní stav právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci již neodpovídá zvyšujícím se požadavkům, které dnes klade socialistická společnost na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dosavadní úprava není úplná, nevyjadřuje zásadu nedílné jednoty plánování a plněni výrobních úkolů a zajišťování bezpečné a zdravé práce a nekonkretizuje důsledně osobní odpovědnost osob, které na všech stupních řídí práci a organizují výrobu, za bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Neklade se také v žádoucí míře důraz na systematičnost, plánovitost a komplexnost péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a tím i na její preventivní charakter. Dnes již také nevyhovuje dosavadní úprava úkolů, které mojí na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci národní výbory, vzhledem k podstatnému zvýšení jejich pravomoci a odpovědnosti za řízení hospodářské a kulturní výstavby ve svých obvodech. Rovněž význam úlohy, kterou má při řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Revoluční odborové hnutí a jeho orgány, není v dosavadní právní úpravě dostatečně vyjádřen.

Z těchto skutečností vyplývá potřeba nové zákonné úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejímž cílem je vytvořit potřebné podmínky pro další zvyšování péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a o zlepšování pracovních podmínek, zejména pracovního prostředí, v souladu s předpoklady vytvořenými dosavadním vývojem i s perspektivami dalšího rozvoje naší společnosti.

Zásady navrhované zákonné úpravy systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vycházejí z těchto hlavních principů ze zásadní jednoty zabezpečování úkolů výroby a bezpečností při práci, z nejširší bezprostřední účasti pracujících na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ze zvýšení úlohy národních výborů a Revolučního odborového hnutí na tomto úseku.

Tyto hlavní principy se promítají do jednotlivých ustanovení navrhovaného zákona, směřujících k zabezpečení komplexnosti a preventivního charakteru péče o zvýšeni bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o zlepšování pracovního prostředí. Zdůrazňují osobní odpovědnost vedoucích pracovníků na všech stupních řízení za soustavné vytváření podmínek bezpečné a zdravotně nezávadné práce a vedou k dalšímu prohloubení forem osobní a kolektivní hmotné zainteresovanosti v závislosti na zdokonalování stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Základní principy nové úpravy se konkretizují i v prohloubení forem a metod přímé účasti pracujících na zvyšování péče o bezpečnost a ochranu zdraví a zlepšování pracovního prostředí ve všech etapách výrobního procesu a v posílení postavení orgánů Revolučního odborového hnutí na tomto úseku. Konkretizují se i ve vymezení úkolů a odpovědnosti národních výborů v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech úsecích hospodářství v jejich obvodech a ve zdůraznění úlohy národních výborů při rozvíjení masově politické a výchovné práce v tomto směru.

Zvláštní pozornost se v navrhovaném zákoně věnuje otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotných zemědělských družstvech, kdy rychlý růst materiálně technické základny, zejména vybavování zemědělství mechanizačními prostředky, vyžaduje zvýšenou péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Klade mimořádné nároky na školení a výchovu členů jednotných zemědělských družstev a na zajištění řádného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci na tomto úseku.

Navrhovaná úprava nebude znamenat zvýšení nákladů určených ve státním rozpočtu na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které jsou pro rok 1961 stejně jako pro rok 1960 preliminovány částkou 13 miliónů Kčs. Z této částky hradí stát věcné a osobní náklady na výzkum prováděný výzkumnými ústavy bezpečnosti práce Revolučního odborového hnutí a věcné i osobní náklady na výkon dozoru Revolučního odborového hnutí. V této částce nejsou ovšem zahrnuty další značné prostředky vynakládané podniky na zlepšování pracovních podmínek a vytváření předpokladů pro zvyšování péče o bezpečnost při práci a ochranu zdraví v jednotlivých podnicích a závodech.

K určitému zvýšení skutečných výdajů na výkon dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci dojde tím, že vzniknou vyšší náklady při výkonu dozoru v jednotných zemědělských družstvech. Pokud jde o Revoluční odborové hnutí, půjde o výdaje v souvislosti s aktivní účastí při výkonu dozoru v jednotných zemědělských družstvech a s tím souvisící účastí na politické výchově členů těchto družstev, zejména při patronátní činnosti. Výši těchto nákladů nelze zatím odhadnout, předpokládá se však, že budou uhrazeny v rámci shora uvedeného rozpočtu na kalendářní rok.

Podle navrhované úpravy si všechny okresní národní výbory musí ustanovit referenta pro zajišťování péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci v zemědělství. Podle zjištění jsou tito referenti již dnes téměř u všech okresních národních výborů ustanovení, jejich funkce je však kumulována s jinými funkcemi. Lze předpokládat, že účelnější organizací práce budou moci jednotlivé okresní národní výbory zajistit, aby byli zbaveni tito referenti ostatních funkcí, takže lze předpokládat, že nedojde k zvýšení počtu pracovníků okresních národních výborů. Pokud by ve výjimečném případě k rozšíření počtu pracovníků došlo, nebude to znamenat podstatné zvýšení nákladů.

Podle návrhu zákona mají být ochranné pracovní prostředky poskytovány bezplatně. Protože tato zásada měla být uplatňována již na základě vládního usnesení č. 421/58 o poskytování ochranných oděvů, obuvi, ochranných pomůcek a stejnokrojů zaměstnancům a o vybavování společenských zařízení z mimotržních fondů, nedojde ke zvýšení nákladů na tyto prostředky. Potřebný rozsah ochranných pracovních prostředků vyplývá ze seznamů povolání a norem pro vybavení pracovníků, které byly vydány jednotlivými resorty podle zmíněného vládního usnesení. Bude-li dodržováno vybavení v rozsahu stanoveném těmito normami, nedojde ke zvýšení dosud plánovaných nákladů. Ukáže-li se potřeba doplnit tyto seznamy a změnit normy pro vybavení, může to sice znamenat zvýšení nákladů na ochranné pracovní prostředky, ale toto zvýšení nebude v přímé souvislosti s tímto zákonem.

K oddílu 1

V tomto oddílu se vytyčují hlavní zásady, z nichž vychází návrh zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve svých dalších ustanoveních.

Mimoto se v tomto oddíle stanoví rozsah působnosti tohoto zákona v tom smyslu, že jeho ustanovení se prakticky vztahují na všechny pracující.

Tím se odstraňuje roztříštěnost dosavadní úpravy, vyplývající z toho, že zákon č. 67/1951 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, se vztahuje jen na pracující v pracovním a učňovském poměru pro členy výrobních družstev, členy JZD, žáky a studenty platí až do sud zvláštní předpisy.

Ustanovení navrhovaného zákona se vztahují i na československo občany vyslané na práci do zahraničí. Vztahují se i na pracoviště v oboru působnosti ministerstva národní obrany, ministerstva vnitra a ministerstva dopravy a spojů, i když tam na některých pracovištích bude možno provádět dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci jen při dodržení podmínek stanovených zvláštními předpisy.

V tomto oddílu je dále vytyčena jedna z hlavních zásad úspěšného zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, již je nejužší soudružská spolupráce všech orgánů, které o ni mají pečovat. Jde při tom o všechny činitele, kteří plánují nebo určují pracovní úkoly, kteří je ukládají a kontrolují jejich plnění, o orgány Revolučního odborového hnutí, národní výbory, představenstva výrobních družstev, jednotných zemědělských družstev a orgány státního odborného dozoru. Významná je při tom účast i ostatních společenských organizací, zejména Československého Červeného kříže a Československého svazu požární ochrany.

K prohloubení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je nutné, aby k bezpečné práci a ochrana zdraví při práci byli vedeni pracovníci nejen v podnicích a závodech, ale aby k ní byli vychováváni již i žáci, učni a posluchači při vyučování a výchově ve školách a ve výchovných zařízeních. Hlediska bezpečné práce a ochrany zdraví při práci mají být uplatňována při vyučování a výchově na všech typech a druzích škol, zejména na odborných a vysokých školách technického směru. Proto se v návrhu zákona zdůrazňuje nutnost zajistit vyučování bezpečnosti a ochraně zdraví při práci úpravou učebních plánů a učebních osnov na všech typech škol. Na odborných a vysokých školách technického směru bude žádoucí seznamovat žáky a studenty se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v samostatném povinném předmětu. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí být zajišťována i pro učitele, kteří se v kursech na závodech připravují pro svojí vyučovací činnost nebo vykonávají dozor při výrobní práci žáků a studentů na závodech.

Ženám, mladistvým, osobám se změněnou pracovní schopností a pracujícím za zvlášť obtížných podmínek se zajišťuje bezpečnost a ochrana jejich zdraví při práci též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek.

Provedení této zvláštní úpravy pracovních podmínek se vyhrazuje zvláštním předpisům.

K oddílu 2

V druhém oddílu navrhovaného zákona se rozvádí zásada jednoty zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zabezpečováním výrobních a pracovních úkolů a stanoví se na všech stupních řízení a pro všechny etapy výrobního procesu úkoly hospodářských orgánů na úseku bezpečnosti práce a jejich osobní odpovědnost za plnění těchto úkolů.

Navrhovaná úprava se v obou těchto směrech výrazně odlišuje od dosavadní úpravy, která stanovila povinnosti při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jen velmi povšechně, ukládala je pouze vedení podniků a pro orgány podnikům nadřízené konkrétní úkoly popř. povinnosti vůbec neurčovala.

Orgány, které plánují nebo, stanoví pracovní úkoly, organizují, řídí a kontrolují práci, se rozumějí všichni vedoucí všech stupňů, od vedoucích ústředních orgánů až po vedoucího čety, a to v organizacích výrobních i nevýrobních. U nevýrobních organizací jsou odpovědnými orgány popř. vedoucí pracovnici zdravotnických zařízení, osvětových a kulturních zařízení, rektoři vysokých škol a ředitelé škol všech stupňů, jakož i učitelé.

Pedagogičtí pracovníci odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví učňů, žáků a posluchačů při výkonu své činnosti, tj. při vyučování a výchově ve školách a výchovných zařízeních, zejména při výrobní práci i při ostatních formách školní a mimoškolní výchovné činností (zájmová činnost apod.). Při výrobní praxí a jiných formách polytechnické výchovy v podnicích a závodech, jakož i při brigádách mládeže odpovídají za řádné zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci příslušní vedoucí pracovníci podniku nebo závodu. Pedagogičtí pracovnici při tom odpovídají v rámci plnění svých pracovních povinností za řádný výkon a organizaci pedagogického dozoru.

Vedoucími nadřízených orgánů, kteří jsou odpovědni za usměrňování, koordinování, řízení a pravidelné kontroly podniků a závodů (5 odst. 2), se rozumějí ministři a vedoucí ústředních orgánů.

Vedoucí pracovníci, jakož i všechny další osoby pověřené organizací, řízením a kontrolou práce jsou za splněni těchto úkolů osobně odpovědni v rozsahu svých funkcí a náplně činnosti.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dodržují odpovědné orgány také při dovozu strojů a zařízení. Podniky zahraničního obchodu přitom úzce spolupracují s orgány státního odborného technického dozoru.

V rámci své pravomoci si ředitelé mohou ustanovit odborné technické pracovníky, aby jim pomáhali při plnění úkolů souvisících s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Tito pracovníci musí mít jednak odbornou kvalifikaci - půjde podle konkrétních potřeb o inženýrské a středně technické, popř. odborně školené kádry - jednak odborné zkušenosti. Přitom budou plně využiti pracovníci, kteří dosud vykonávali funkce bezpečnostních techniků.

Tito odborní pracovníci budou pomocným a poradním orgánem ředitele, nikoliv výkonným orgánem. Neponesou tedy za ředitele odpovědnost, která vyplývá z jeho funkce a náplně jeho činnosti. Rovněž odpovědnost ostatních vedoucích nebude dotčena, ustanoví-li si ředitel závodu uvedeného odborného pracovníka.

Nedotčena zůstává také posobnost zvláštních orgánů, jimž je podle zvláštních předpisů svěřena péče o provoz určitých technických zařízení. Jsou to například:

jeřáboví referenti a jeřáboví technici (působnost upravena normou ČSN 2701.40 o bezpečnostních předpisech pro jeřáby a jiná zdvihadla se strojním pohonem),

protiprašní technici (působnost upravena vlád. usnesením ze dne 9. 9. 1959, č. 758 o některých opatřeních proti silikóze),

revizní technici elektrických zařízení (působnost upravena normou ČSN 3431.00 o pracovních a provozních předpisech pro elektrická zařízení),

vedoucí střediska dopravy akumulátorovými vozíky (působnost upravena normou ČSN 2688.10 o akumulátorových vozících),

a další obdobné funkce stanovené v příslušných vládních usneseních a normách ČSN.

Dosavadní instituce bezpečnostních techniků se ruší. Toto zrušení však nebude na újmo odbornosti při péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, neboť při plnění odborných úkolů bude ředitel v plné míře využívat znalostí odborných pracovníků, které si ustanovil a jejíchž odborná kvalifikace bude soustavně prohlubována a zlepšována.

Ve výrobních družstvech odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci představenstvo, jak také je výslovně uvedeno v § 5 odst. 3, a odpovědní vedoucí - vedoucí závodu, provozu, dílny, vedoucí čety atd.

Odpovědnost za zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají nejen výrobci strojů a zařízení, nýbrž také výrobci pracovních pomůcek a nářadí. V tom je zahrnuta také odpovědnost za to, že parametry těchto pomůcek a nářadí budou stanoveny, popř. jejich konstrukce navržena tak, aby jich bylo možno užívat bez újmy bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků.

Podniky se rozumějí i jiné právnické osoby, jakož i každá hospodářská a rozpočtová organizace, která sdružuje výrobní nebo jiné závody nebo pracoviště. Pojem "závod" nutno chápat šíře než jen jako výrobní jednotku, závodem podle tohoto zákona je každá organizační jednotka - výrobní závod (i družstevní) stejně jako obchodní, dopravní, dále úřad, soud, zařízení státní správy, dobrovolné i jiné organizace atd., jakož i závodní zařízení pro pracující.

Ochrannými pracovními prostředky, které odpovědné orgány pracujícím bezplatně poskytují, jsou míněny všechny pomůcky sloužící jejich osobní ochraně (ochranné oděvy, obuv, brýle a jiné ochranné pomůcky nejrůznějšího druhu). Stanovení, v jakém rozsahu jsou tyto ochranné pracovní prostředky potřebné, náleží v nejširším měřítku vedoucím nadřízených orgánů (§ 5 odst. 2), popř. ústředních orgánů v dohodě s příslušným orgánem odborové organizace, konkrétně je potřebnost vyjádřena v normách pro vybavení pracovníků v určitých povoláních ochrannými oděvy, obuví a ochrannými pomůckami, popř. v dalších nebo podrobnějších směrnicích pro jejich poskytování nebo hospodaření s nimi (vlád. usnesení ze 4. 5. 1958 č. 421 o poskytování ochranných oděvů, obuvi atd.). Z hlediska podniku a závodu posuzuje potřebnost vedoucí, neboť je povinen důsledně uplatňovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i při vytváření podmínek pro provádění pracovních úkolů.