Část devátá

RŮST ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ

§ 22

(1) Reálný důchod na jednoho obyvatele, zahrnující hmotnou spotřebu, užití placených služeb a školskou a zdravotnickou péči, zvýší se do roku 1965 nejméně o jednu čtvrtinu.

(2) Pracovní doba se zkrátí na 42 hodiny týdně, v hlubinných dolech na 40 hodin týdně. Ve většině odvětví národního hospodářství bude zaveden pětidenní pracovní týden.

(3) Bude vystavěno 482 000 bytů, z toho 40,4 % ve výstavbě státní, 30,9 % ve výstavbě družstevní a podnikové, 22,8 % ve výstavbě soukromé a 5,9 % ve výstavbě prováděné jednotnými zemědělskými družstvy. Bytový problém v hlavním městě Praze a na Ostravsku, Ústecku a Karlovarsku bude do roku 1965 v podstatě vyřešen. Podíl bytů vícepokojových a bytů vybavených ústředním topením bude neustále zvyšován.

(4) Osobní spotřeba obyvatelstva vzroste nejméně o 30 %. K dosažení tohoto růstu se zvětší objem maloobchodního obratu ve srovnatelných cenách o 34 %. Bude zajišťována taková struktura tržních fondů, která zlepší skladbu výživy obyvatelstva větší spotřebou potravin živočišného původu, ovoce a zeleniny a zajistí zejména rychlý vzrůst spotřeby těch průmyslových výrobků, které přispívají k zvýšení kultury života.

(5) Rozsah služeb placených obyvatelstvem vzrostu nejméně o 40 %. Národní výbory věnují větší pozornost rozvoji a zkvalitnění služeb, zejména těch, které odstraňují namáhavé domácí práce a zvyšují úroveň kultury bydlení, hygieny a čistoty.

(6) Zdravotnická péče se přednostně zaměří na preventivní péči a na vytváření zdravého životního a pracovního prostředí. Zvláštní péče bude věnována ochraně vzduchu, vody a půdy před znečišťováním. Budou posilovány a rozvíjeny především hygienické a protiepidemické služby, ambulantní zdravotnické služby, péče o matky, dětí a dorost, jakož i zdravotnická péče v závodech. Sít zdravotnických zařízení bude dále rozšiřována tak, že dosáhne počtu 200-500 lůžek a asi 28 200 lékařských míst.

(7) V sociálním zabezpečení bude výše důchodů přiznaných před 1. lednem 1957 přibližována výši důchodů přiznávaných po tomto dni. Sociální zabezpečení členů jednotných zemědělských družstev se bude dále zdokonalovat. Počet míst v zařízeních sociální péče se zvýší nejméně na 62 400, přičemž vzroste zejména počet míst v ústavech pro děti a mládež s trvalými vadami.

(8) Péče o děti předškolního věku se zlepší zejména rozšiřováním kapacity jeslí, mateřských škol a útulků. Kapacita jeslí překročí 63 000 míst, kapacita mateřských škol a zemědělských útulků umožní pečovat o více než 390 000 dětí.

(9) Ve školství se uskuteční zejména výstavba všeobecně vzdělávacích škol pro 707 000 žáků a výstavba vysokých škol a fakult pro více než 11 400 posluchačů. V oblasti kultury a tělovýchovy bude zahájena výstavba nových divadel a národního sportovního stadiónu v Praze.

Část desátá

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ SLOVENSKA A OBLASTÍ

§ 23

Hospodářství na Slovensku

(1) Hospodářská úroveň Slovenska se bude dále urychleně vyrovnávat s úrovní českých krajů, a to zejména tím, že hrubá výroba v průmyslu na Slovensku vzroste do roku 1965 nejméně o 84 %. Podíl výroby v surovinových odvětvích na Slovensku na výrobě celostátní se zvýší z 18,5 o v roce 1960 na 25 % v roce 1965. Toho se dosáhne především výstavbou hutního a chemického průmyslu na východním Slovensku. Objem strojírenské výroby na Slovensku se zvětší téměř 2,2násobně a dosáhne v roce 1965 hodnoty 14,7 miliardy Kčs.

(2) Hrubá výroba v zemědělství na Slovensku vzroste o 27 až 28 %. Tím se intenzita zemědělské výroby na Slovensku v podstatě vyrovná intenzitě zemědělské výroby v českých krajích s obdobnými přírodními podmínkami.

(3) K zajištění plánovaného rozvoje hospodářství na Slovensku se uskuteční investiční výstavba v úhrnné hodnotě větší než 100 miliard Kčs, z toho ve státní investiční výstavbě v hodnotě 77,5 miliardy Kčs. Z celkového objemu investic bude více než 45 % vynaloženo na rozvoj průmyslu, zejména na rozvoj jeho základních odvětví.

(4) Zaměstnanost v socialistickém sektoru (kromě jednotných zemědělských družstev) na Slovensku se v souladu s růstem počtu obyvatelstva v produktivním věku zvýší zhruba o 177 000 pracovníků (včetně potřeby na zkrácení pracovní doby).

(5) V bytové výstavbě na Slovensku bude předáno do užívání nejméně 192 000 bytů, z toho ve státní, družstevní a podnikové bytové výstavbě 108 400 bytů.

(6) Objem maloobchodního obratu na Slovensku vzroste o 43 %, přitom se bude prodej průmyslového zboží zvětšovat rychleji.

(7) Na výstavbu škol a kulturních zařízení na Slovensku se vynaloží 3,5 miliardy Kčs. Kapacita všeobecně vzdělávacích škol se zvětší nejméně o 9500 nových učeben. Ve zdravotnických zařízeních vzroste počet lůžek o více než 11 000 a počet lékařských míst o 1330.

§ 24

Pohraniční okresy v českých krajích

(1) Komplexní rozvoj hospodářství v pohraničních okresech českých krajíc bude zajišťován zejména výstavbou nových závodů, rekonstrukcí a modernizací průmyslu, zvyšováním intenzity zemědělské výroby, další bytovou výstavbou a rozvojem školství, kultury, zdravotnictví a ostatních služeb pro obyvatelstvo. V pohraničních okresech se podstatně zvýší počet pracovních příležitostí v průmyslu a v hospodářství řízeném národními výbory.

(2) V zemědělské výrobě v horských a podhorských oblastech pohraničních okresů se bude co nejvíce využívat přírodních podmínek. Rozvoj zemědělství bude zajišťován investiční výstavbou a melioracemi luk a pastvin.

(3) Dobrovolné přesídlování pracovníků z vnitrozemí do pohraničí bude pokračovat tak, aby byly zajištěny pracovní síly potřebné pro rozvoj průmyslu, zemědělství a služeb pro obyvatelstvo v pohraničních okresech.

Část jedenáctá

MEZINÁRODNÍ HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE, MEZINÁRODNÍ DĚLBA PRÁCE A ZAHRANIČNÍ OBCHOD

§ 25

(1) Československá socialistická republika bude rozvíjet hospodářskou spolupráci se Svazem sovětských socialistických republik a s ostatními státy světové socialistické soustavy. V rámci mezinárodní socialistické dělby práce bude zejména rozšiřovat specializaci a kooperaci ve výrobě. Československé hospodářství bude pro vlastní potřebu i pro potřebu jiných států světové socialistické soustavy rozvíjet výrobu surovin a materiálů, pro kterou má výhodné přírodní a ekonomické podmínky.

(2) Obrat zahraničního obchodu vzroste do roku 1965 téměř o 47 %. Přitom obchod se státy světové socialistické soustavy vzroste více než o polovinu a jeho podíl na československém zahraničním obchodě dosáhne zhruba tři čtvrtin.

(3) Na zásadách vzájemné rovnosti a výhodnosti bude dále rozšiř ována výměna zboží s kapitalistickými státy. Zejména se budou dále rozvíjet hospodářské styky a výměna zboží se zeměmi hospodářsky méně rozvinutými.

Část dvanáctá

PROVÁDĚNÍ PĚTILETÉHO PLÁNU

§ 26

(1) Provádění pětiletého plánu zajišťuje, řídí a kontroluje vláda. Přitom vláda zejména

a) stanoví podrobné úkoly pětiletého plánu, jakož i roční plány a kontroluje jejich plnění, o výsledcích jejich plnění podává zprávy Národnímu shromáždění,

b) činí opatření nutná ke splnění pětiletého plánu.

(2) Státní plánovací komise plní při provádění pětiletého plánu své úkoly podle zvláštních předpisů, zejména stanoví na základě pětiletého plánu, popřípadě na základě ročních plánů a ostatních opatření vlády podle odstavce 1 dílčí úkoly jednotlivým ministerstvům a ostatním ústředním orgánům statní správy, jakož i krajským národním výborům.

(3) Ministři a vedoucí ústředních orgánů státní správy, jakož i krajské národní výbory činí v oboru své působnosti za široké aktivní účasti pracujících opatření potřebná k provedení úkolů, které jim ukládá pětiletý plán nebo k jeho provedení vláda a Státní plánovací komise.

Část třináctá

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

§ 27

Tempo růstu jednotlivých odvětví a oblastí národního hospodářství a ostatních ukazatelů planu je v tomto zákoně vyjádřeno porovnáním se státním plánem na rok 1960.

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1961.

 

Důvodová zpráva

ČÁST OBECNÁ

Patnáctileté cílevědomé úsilí strany a vlády o budování socialistické ekonomiky vedlo k tomu, že pracující lid Československa s úspěchem vyřešil základní úkoly přechodu od kapitalismu k socialismu. Výrobně technická základna socialismu byla dobudována a Československá socialistická republika vstupuje do období budování a rozvíjení vyspělé socialistické společnosti.

V souladu s generální linií strany o budování socialistické společnosti byla podstatně změněna struktura československého národního hospodářství. Strojírenská výroba, která se v roce 1937 podílela na celkové výrobě 16,6 %, dosáhla v roce 1959 podílu 32,7 %. Podíl energetiky vzrostl z 1,6 % na 2,7 % a podíl chemie z 2,2 % na 5,6 %.

Přednostním rozvojem těžkého průmyslu byly vytvořeny předpoklady pro rychlý rozvoj celého národního hospodářství země na socialistických základech, pro vybavení průmyslu, stavebnictví, dopravy a ostatních odvětví moderní technikou a pro socialistickou přestavbu zemědělství. Takový rozvoj národního hospodářství umožnil i neustálý růst hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva.

Za patnáct let socialistické výstavby vzrostla průmyslová výroba do roka 1960 na čtyřnásobek proti roku 1937 a její přírůstek v roce 1960 se rovná jedné třetině celkového objemu průmyslové výroby v roce 1937 (za celou dobu trvání předmnichovské republiky bylo dosaženo pouze 20 až 25 % přírůstku proti roku 1913). Strojírenská výroba je proti předválečné úrovni zhruba sedminásobná a její podíl na celkové průmyslové výrobě činí asi jednu třetinu.

Ve stavebnictví byly položeny základy k jeho zprůmyslnění. Koncentrace stavební výroby umožnila rozsáhlou investiční výstavbu. Objem stavební výroby se od roku 1949 do roku 1959 zvětšil zhruba 3,6krát.

V zemědělství bylo dosaženo rozhodujícího vítězství socialistických výrobních vztahů. Na téměř 90 % zemědělské půdy byla zavedena socialistická velkovýroba. Koncentrace půdy v socialistických zemědělských hospodářstvích a současná mechanizace v zemědělství umožnily v letech 1949 až 1959 zvýšit zemědělskou výrobu asi o 17 % a zdvojnásobit produktivitu práce v zemědělství. Dokončením historického úkolu - združstevnění - byl vytvořen pevný základ pro další rozvoj zemědělství v podmínkách socialistické velkovýroby.

V období budování socialismu vytvořily se též podmínky k odstranění rozdílů hospodářské a kulturní úrovně Slovenska a českých krajů. Ze zaostalé agrární oblasti republiky se Slovensko stalo vyspělou průmyslovou zemi. Průmyslová výroba na Slovensku se do roku 1959 zvětšila proti roku 1937 devětkrát.

Životní úroveň obyvatelstva se zvyšovala v souladu s rozvojem celého národního hospodářství. V letech 1948 až 1960 se osobní spotřeba obyvatelstva zdvojnásobila. Její struktura se postupně změnila ve prospěch spotřeby hodnotnějších potravin, průmyslových výrobků a předmětů dlouhodobé spotřeby. Každý obyvatel republiky spotřebovává dnes ročně průměrně více masa než obyvatel Německé spolkové republiky, více cukru a mléka než obyvatel Německé spolkové republiky nebo Francie, více ovoce a zeleniny než obyvatel Německé spolkové republiky nebo Velké Británie, více bavlněných, vlněných a umělohedvábných vláken než obyvatel Francie, a téměř tolik jako obyvatel Německé spolkové republiky nebo Velké Británie. Vybavením domácností předměty dlouhodobé spotřeby se Československá socialistická republika řadí k nejvyspělejším zemím světa.

Ještě rychleji než osobní spotřeba se zvyšovala společenská spotřeba, zahrnující zdravotní a sociální zabezpečení, kulturu a školství. Podíl společenské spotřeby na celkové spotřebě obyvatelstva v posledních letech výrazně vzrostl. V některých složkách společenské spotřeby, například v úrovni zdravotního a sociálního zabezpečení, je Československá socialistická republika na prvním místě ve světě. Ve srovnání nejvyspělejšími kapitalistickými státy jsme na čelném místě, pokud jde o počet lůžek ve zdravotnických zařízeních na 1000 obyvatel a o počet obyvatel na jednoho lékaře. Pro poskytování starobního důchodu je v ČSSR nejnižší věková hranice. V životní úrovni se stále více začínají objevovat prvky, které jsou charakteristické pro vyspělou socialistickou společnost.

Rychlý rozvoj ekonomiky země a strukturální přestavba národního hospodářství byly však doprovázeny i některými nedostatky. V první pětiletce se především nepodařilo v potřebném rozsahu rozvinout surovinovou a energetickou základnu našeho hospodářství a některá odvětví potravinářského průmyslu, spotřebního průmyslu a zemědělství. Na úseku zahraničního obchodu stagnovala vzájemná výměna zboží s evropskými lidově demokratickými státy. To se projevilo v letech 1954 a 1955 zejména v poklesu přírůstku průmyslové výroby.

X. sjezd KSČ stanovil základní hospodářské úkoly pro další období, jejichž realizace znamenala obrat v plnění hospodářských úkolů a posílila surovinovou a energetickou základnu našeho hospodářství.

V letech 1956 a 1957 se podařilo zrychlit tempo růstu průmyslové výroby, avšak nadále zaostávalo plnění úkolů těžkého strojírenství. To se nepříznivě projevovalo jak na úseku investiční výstavby, tak i v zahraničním obchodě. Rozvoj výrobních sil byl v tomto období bržděn též nedostatečným využíváním a odhalováním zdrojů růstu produktivity práce, jako nové techniky, progresivní technologie a lepší organizace práce a výroby. Na tyto zdroje ukázalo zvláště zasedání ÚV KSČ v únoru 1957, které postavilo do popředí otázky zvyšování efektivnosti národního hospodářství. Direktivy dané ústředním výborem KSČ měly příznivý vliv na výsledky v dalších letech a projevily se v úspěšném plnění plánovaných úkolů, především v plnění a překračování plánu produktivity práce a ve snižování nákladů výroby.

Splněním úkolů druhého pětiletého plánu se upevní postavení Československa mezi hospodářsky nejvyspělejšími státy světa, jak je patrno z tohoto srovnání:

Tempo růstu průmyslové výroby (1937 100)
	1948	1953	1955	1959
ČSSR	110	210	243	361
USA	163	217	230	250
Velká Británie [včetně stavebnictví]	104	125	132	150
NSR [bez Sárska][1938 = 100]	51	130	166	210
Francie [1938 = 100]	103	135	162	215

Zatímco v ČSSR bylo v období 1955 až 1959 dosaženo průměrného ročního přírůstku výroby 10,4 %, rostla v USA průmyslová výroba ročně pouze o 2,1 %, ve Velké Británii o 1,5 %, ve Francii o 7,3 % a v NSR o 6,1 %.

Ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi předstihla naše průmyslová výroba na jednoho obyvatele v základních výrobcích Francii a Vekou Británii a přiblížila se NSR.

Srovnání úrovně výroby na jednoho obyvatele v letech 1937 a 1959:

	Elektřina		Ocel			Cement
	1937	1959		1937	1959		1937	1959
ČSSR	100	100		100	100		100	100
NSR	256	123		287	123		252	125
Belgie	233	96		291	156		405	139
Francie	170	88		121	75		118	90
Švédsko	446	268		113	83		159	108
Velká Británie	185	137		175	87		177	71
USA.	399	278		250	106		177	97

 

Zatímco v roce 1937 byla ve všech těchto státech úroveň elektřiny, oceli i cementu na jednoho obyvatele podstatně vyšší než v ČSSR, zůstávají v roce 1959 před Československem ve výrobě oceli pouze Německá spolková republika, Belgie a USA a ve výrobě cementu Německá spolková republika, Belgie a Švédsko. Ve výrobě elektřiny na jednoho obyvatele předstihlo Československo Belgii a Francii a podstatně snížilo předstih USA, Velké Británie, Švédska a Německé spolkové republiky. Přitom si stále udržujeme přední místo na světě v tradičních průmyslových oborech, jako například ve spotřebním průmyslu.

Ekonomické postavení ČSSR charakterizuje i dosažená úroveň produktivity práce. Již v roce 1958 byla v československém průmyslu vyšší než v Anglii a ve Francii. V Německé spolkové republice byla v roce 1958 produktivita práce na jednoho pracovníka jen asi o 5 až 15 % vyšší než v ČSSR. Vzhledem k tomu lze předpokládat, že v období třetí pětiletky dostihne ČSSR v úrovni produktivity práce všechny nejvyspělejší státy kapitalistické Evropy.

Souhrnně je možno výsledky patnáctiletého rozvoje národního hospodářství ČSSR charakterizovat takto:

V celém národním hospodářství zvítězily socialistické výrobní vztahy a existuje socialistické vlastnictví výrobních prostředků. Bylo zlikvidováno vykořisťování, nezaměstnanost, krizový hospodářský vývoj a značně vzrostla životní a kulturní úroveň pracujících.

Byla zavedena a podstatně prohloubena plánovitost rozvoje společnosti, uplatňují se socialistické zásady rozdělování podle zásluhy, upevnilo se socialistické uvědomění pracujících a vzájemný soulad zájmů jednotlivce a společnosti.

Mimořádně vzrostla koncentrace výrobních sil země, změnila se struktura společenské výroby, byl posílen průmyslový charakter země a byla vybudována socialistická strojová velkovýroba.

Značných úspěchů bylo dosaženo v rozvoji surovinové a energetické základny země. Industrializací Slovenska bylo dosaženo nového rozmístění výrobních sil, které odpovídá současným potřebám a vytvořilo předpoklady k postupnému vyrovnáváni rozdílu ekonomické a kulturní úrovně v českých a slovenských krajích.

Československé národní hospodářství se rozvíjelo jako součást socialistické světové soustavy. Je zajišťována vzájemná koordinace plánů, dělba výrobních programů a společné využívání surovinových zdrojů socialistických zemí. Rozvoj československého národního hospodářství je nerozlučně spojen s rozvojem hospodářství Sovětského svazu a ostatních zemí socialistického tábora.

Dosavadním hospodářským rozvojem jsou vytvářeny předpoklady k úspěšnému plnění základního úkolu socialistického státu, dohnat a předehnat přední kapitalistické státy ve výrobě a spotřebě na jednoho obyvatele.

* * *

Třetí pětiletý plán, plán budování a rozvíjení vyspělé socialistické společnosti, otevírá nové, velké perspektivy všestranného rozvoje společnosti. Vychází z vítězství socialistických výrobních vztahů v celém národním hospodářství a z dosažené vysoké úrovně výrobních sil. Je významným krokem v epoše rozvinuté socialistické výstavby a vytváří předpoklady pro kvalitativně vyšší stupeň uspokojování neustále rostoucích a různorodějších současných i budoucích potřeb společnosti a pro shromaždování sil k postupnému přechodu ke komunismu.

K vytvoření těchto předpokladů zaměřuje třetí pětiletý plán hospodářskou činnost na další upevňování socialistických výrobních vztahů, na upevňování a rozvíjení uvědomělého socialistického poměru k práci, na rychlý a nepřetržitý rozvoj výrobních sil opřený o plné využití nashromážděných sil k dosažení dalšího mohutného rozmachu národního hospodářství. Tato cesta povede k takovému zvýšení společenské výroby, že národní důchod vzroste více než o 42 %.

Třetí pětiletý plán zároveň zahajuje široký nástup k všeobecnému zvýšení technické úrovně národního hospodářství na základě technické rekonstrukce a komplexního zvyšování technickoorganizační úrovně výrobních procesů. Zlepšením technického vybavení pracovníků se vytvoří předpoklady pro dosažení vysoké úrovně produktivity práce, pro zkracování pracovní doby a pro podstatné zvýšení efektivnosti národního hospodářství. Rozvoj výrobních sil, jehož jádrem bude široké zavádění nové techniky, umožni řešit základní změny ve způsobu života lidí, jak v pracovním procesu, tak i mimo něj.

Rozvoj společenské výroby ve třetím pětiletém plánu se bude opírat o rychlý rozvoj průmyslové výroby, kde se bude dále přednostně rozvíjet výroba výrobních prostředků v souladu s potřebou všeobecného zvýšení technické úrovně národního hospodářství. I nadále zůstává strojírenství hlavním článkem rozvoje, chemický průmysl se stane jedním z vedoucích odvětví průmyslu, zvýší se dále význam energetiky a metalurgie. Proporcionalitu rozvoje společenské výroby v letech 1961 až 1965 je nutno zajistit také rychlým rozvojem zemědělství, kde se musí vytvořit podmínky k tomu, aby se úroveň zemědělství vyrovnávala s úrovní průmyslu.

Zároveň se zajišťováním správných proporcí ve společenské výrobě je nutno vytvářet i správné proporce v ekonomickém rozvoji jednotlivých oblastí státu. Rozvoj výrobních sil je spojován s jejich správným rozmístěním. Přednostně se budou rozvíjet výrobní síly na Slovensku, a tak se uskuteční další významný krok k vyrovnání rozdílů v ekonomické úrovni Slovenska a českých krajů.

Rozvoj společenské výroby vytváří zároveň materiální podmínky pro neustále bohatší uspokojování rostoucích osobních potřeb společnosti. To umožní dále rovnoměrně zvyšovat životní úroveň lidu a vytvářet socialistické životni prostředí, zejména zkracováním pracovní doby, řešením bytového problému, zlepšováním podmínek pro odpočinek a oddech po práci a rozvojem služeb pro obyvatelstvo, odpovídajícím změnám v životě společnosti.

Vedle stále dokonalejšího uplatňování principu odměny podle práce budou používány některé nové formy rozdělování podle potřeb.

Plánovaný mohutný rozmach národního hospodářství v letech 1961 až 1965 bude zajišťován též dalším rozšiřováním mezinárodní dělby práce, která je zároveň cestou k dosažení komplexnosti v zajišťování našeho hospodářství potřebnými surovinami, materiály a energií. Mezinárodní socialistická dělba práce se, stává tak základním činitelem trvale, působícím na rozvoj výrobních sil země. Její prohlubování vede k posilováni vzájemného ekonomického sepětí zemí socialistického tábora k vyrovnávání jejich ekonomické úrovně. To zpětně umožní další rozvoj mezinárodní specializace a vytvoří nový prostor pro další růst výroby a její technické úrovně a pro další růst společenské produktivity práce. Československé hospodářství se bude takto rozvíjet jako nedílná součást socialistické světové soustavy a tímto svým rozvojem bude přispívat k získání převahy socialismu v historické soutěži s kapitalismem.

Předložená osnova zákona o třetím pětiletém plánu vychází plně z Ústavy Československé socialistické republiky a je pro léta 1961 až 1965 tvůrčím rozvinutím článku 7 Ústavy, zejména jeho odstavce 2, který zní:

"Socialistická hospodářská soustava, v niž jsou výrobní prostředky zespolečenštěny a veškeré národní hospodářství je plánovitě řízeno, zabezpečuje za uvědomělé spolupráce všech občanů mohutný rozvoj výroby a neustálý vzestup životní úrovně pracujících."

Je promítnutím programové části Ústavy do konkrétních úkolů a ukazatelů, které tvoří ucelenou soustavu opatření, jimiž ve smyslu článku 14 Ústavy "stát zaměřuje veškerou svou politiku, zejména hospodářskou, k tomu, aby všestranný rozvoj výroby na základě neustálého pokroku vědy a techniky a zvyšování produktivity práce zajišťoval plný rozvoj socialistické společnosti a vytvářel předpoklady pro postupný přechod ke komunismu, zejména také k překonání podstatných rozdílů mezi fyzickou a duševní prací a mezi městem a venkovem".

Přitom se třetí pětiletý plán v souladu s odstavcem 2 tohoto článku Ústavy opírá o soudružskou spolupráci Československé socialistické republiky se Svazem sovětských socialistických republik a ostatními zeměmi světové socialistické soustavy. Tato spolupráce, založená na vzájemné soudružské pomoci a mezinárodní socialistické dělbě práce, která se bude třetím pětiletým plánem soustavně rozvíjet a upevňovat, významně posiluje stabilitu plánovaného hospodářského rozvoje Československa.

Zároveň třetí pětiletý plán vytváří podmínky pro neustálé rozvíjení fyzických a duševních schopností všeho lidu ve smyslu článku 15 a 16 Ústavy.

Předložená osnova zákona o třetím pětiletém plánu se předkládá na základě ustanovení článku 12 odstavce 2 Ústavy, který stanoví: "Plán rozvoje národního hospodářství a kultury, který se vypracovává zpravidla na období pěti let, vyhlašuje se zákonem a je v tomto období závazným základem plánování jednotlivých státních orgánů a hospodářských organizací".

Vycházejíc z tohoto a dalších ustanovení Ústavy, zakotvuje předložená osnova zákona o třetím pětiletém plánu svým obsahem a zpracováním úkoly a principy usnesení celostátní konference KSČ o třetím pětiletém plánu, a upravuje provádění, plánu v souladu s ústavou i platnými zákony.