Lesní semenářství a školkařství

§ 31

(1) Při zakládání a obnově lesních porostů je nutno použít jakostních semen, řízků a sazenic vhodného místního původu nebo z oblastí s obdobnými stanovištními podmínkami.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může stanovit, které dřeviny lze pěstovat z lesních semen, řízků a sazenic, získaných jen z lesních částí uznaných okresním národním výborem.

§ 32

(1) Uživatel lesa je povinen krýt potřebu semene lesních dřevin pro účely svého lesního hospodářství v míře odpovídající jeho plánovaným úkolům, pokud může semena získat sběrem z vlastních uznaných lesních částí neb z dřevin rostoucích mimo les.

(2) Jinak sklizeň semen pro potřebu lesního hospodářství je vyhrazena organizacím pověřeným k tomu ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Za sklizeň semen prováděnou těmito organizacemi nepřísluší uživateli lesa, popřípadě vlastníku (uživateli) dřevin rostoucích mimo les náhrada. Také luštění, koupě a dodávka semen lesních dřevin jsou vyhrazeny organizacím pověřeným k tomu ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(3) Sběr semen z lesních stromů pro jinou než lesnickou potřebu je dovolen v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

§ 33

(1) Uživatelé lesa o výměře nad 200 ha jsou k zajištění plánovaných úkolů povinni zřídit a udržovat lesní školky a pěstovat v nich sazenice v potřebném množství, druzích a jakosti.

(2) K založení hlavových školek, k množení stromových vrb a topolů, jakož i semenných plantáží lesních dřevin je třeba povolení ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

§ 34

Vykupovat a dodávat sazenice lesních dřevin pro potřebu lesního hospodářství jsou oprávněny pouze organizace, které tím pověří ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Pěstební zásahy

§ 35

Základním hospodářským tvarem lesa je les vysokokmenný. Lesy sdružené a výmladkové je třeba postupně převádět na tvar lesa vysokokmenného až na výjimky stanovené v lesním hospodářském plánu.

§ 36

Základním hospodářským způsobem v lesích je způsob maloplošný pasečný (podrostní) s obnovou přirozenou, umělou nebo smíšenou. Ve vhodných biologických, technických a ekonomických podmínkách je mono postupně zavádět výběrný způsob hospodaření.

§ 37

(1) Těžba dříví je jedním z výchovných a obnovných prostředků, nejsou proto přípustny, pokud nebude povolena výjimka, tyto druhy těžeb:

a) holá seč širší, než je průměrná výška, a delší, než je desetinásobek průměrné výšky těženého porostu,

b) přiřazování holých sečí k lesním plochám s nárostem na celé ploše nezajištěným,

c) snížení zakmenění porostu pod 0,7 zásahem po celé ploše, jestliže se prosvětlení neprovádí ve prospěch zajištěného nárostu odpovídajícího pěstebnímu cíli.

(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povolit okresní národní výbor, pokud si rozhodování o nich nevyhradil krajský národní výbor.

§ 38

Obnova lesních porostů

(1) Lesní porosty musí být soustavně obnovovány, a to podle lesních hospodářských plánů.

(2) Vzniknou-li na lesní půdě holiny, musí být započato s jejich zalesňováním nejpozději do jednoho roku po jejich vzniku. Všechny holiny musí být zalesněny a porosty na nich zajištěny do 5 let po jejich vzniku.

(3) Výjimky z ustanovení odstavce 2 může ve zvlášť odůvodněných případech povolit okresní národní výbor.

§ 39

Ošetřování a výchova lesních porostů

Lesní porost musí být trvale a soustavně ošetřován a vychováván tak, aby se zlepšila jeho jakost a skladba, zvýšila jeho přirůstavost, zlepšily půdní a klimatické poměry a zvýšila odolnost lesa proti škůdcům a ostatním škodlivým vlivům.

§ 40

Přeměny a převody lesních porostů

(1) Lesní porosty, jejichž zdravotní stav, přirůstavost nebo jakost nevyhovují požadavkům lesní výroby nebo jejichž skladba působí podstatné zhoršování půdních poměrů, musí být ještě před dosažením mýtní dospělosti převáděny nebo přeměňovány na porosty vhodné skladby.

(2) V lesních porostech, u nichž se projevuje mimořádně nízký přírůst, jakož i značné ochuzeny popřípadě onemocnění pády, je nutno provádět vhodná meliorační opatření.

§ 41

Zalesňování pozemků určených k zalesnění

(1) Postup a rozsah zalesňování pozemků určených k zalesnění stanoví státní plán rozvoje národního hospodářství.

(2) Na pozemcích určených k zalesnění musí být před jejich zalesněním hospodařeno tak, aby se vytvářely vhodné podmínky pro budoucí zalesnění.

§ 42

Lesnickotechnické meliorace

(1) Cílem lesnickotechnických meliorací je zabraňovat biologickými a stavebními opatřeními zhoršeni vodohospodářských, půdních a klimatických poměrů, zlepšovat je, předcházet škodlivým účinkům vodní a větrné erose a odstraňovat jejich následky.

(2) Organizacím provádějícím lesnickotechnické meliorace přísluší zejména:

a) hrazení bystřin a lesnickotechnické meliorace v povodí,

b) zajišťování svahových sesuvů a strží včetně opatření proti lavinám a zalesňování za účelem ochrany půdy před sesouváním,

c) zakládání ochranných lesních pásů a péče o ně,

d) správa objektů lesnickotechnických meliorací a dozor nad nimi.

(3) Vlastníci (uživatelé) pobřežních pozemků jsou povinni trpět, aby bez nároku na náhradu bylo jejich pozemků v nezbytně nutné míře použito k provedení a udržování lesnickotechnických meliorací, zahrazovacích staveb na tocích a jiných lesnickotechnických opatření prováděných v povodí.

(4) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady stanovit povinnost vlastníků (uživatelů) pozemků přispívat na provedení a udržováni lesnickotechnických meliorací, a to podle míry jejich prospěchu z těchto zařízení.

Část šestá

Ochrana lesů

§ 43

(1) V zájmu ochrany lesů není dovoleno jakkoliv poškozovat lesní porosty a technická zařízení v lese, pást a travařit v lesích (s výjimkou odlesněných ploch) a hrabat v lesních porostech lesní stelivo. Dobývání pařezů je přípustné jen tehdy, jestliže to ve zvlášť odůvodněných případech po volí okresní národní výbor.

(2) Bez souhlasu uživatele lesa není zejména dovoleno vstupovat do zahájených míst a projíždět vozidly lesem mimo cesty k tomu určené, používat lesa k průhonu dobytka mimo místa k tomu určená okresním národním výborem, rozdělávat otevřené ohně v lese a do 50 m od jeho okraje a tábořit v lese.

§ 44

(1) Uživatel lesa musí provést v lese taková opatření, aby se předcházelo vývinu rostlinných a živočišných škůdců, polomy, vývraty, souše, jakož i stromy nemocné a poškozené musí být proto přednostně odstraněny.

(2) Vyskytne-li se v lese nebo na skladech dříví některý z rostlinných nebo živočišných škůdců v nadměrném množství, musí to uživatel lesa oznámit okresnímu národnímu výboru a učinit opatření proti rozšíření těchto škůdců a na jejich potlačení. Okresní národní výbor podle potřeby uloží, aby vlastníci (uživatelé) sousedních pozemků provedli ochranná opatření.

§ 45

(1) V lesích se musí hospodařit tak, aby ani vlastní, ani sousední lesy nebyly ohrožovány větrem.

(2) Průseky v lese je nutno vést tak, aby byl les co nejméně ohrožován větrem.

(3) Vlastníci (uživatelé) sousedních pozemků nejsou oprávněni ořezávat větve nebo přesekávat kořeny okrajových lesních stromů, i když zasahují do jejich pozemků.

§ 46

Drážní podnik i uživatelé lesa jsou povinni učinit bezpečnostní opatření potřebná pro ochranu lesa před požáry, které mohou vzniknout provozem drah.

§ 47

Ochranná služba v lesích a na zařízeních lesnickotechnických meliorací se vykonává podle zvláštních předpisů.

§ 48

Vláda stanoví vyhláškou opatření k zabránění, popřípadě ke zmírnění škod způsobených na lesích kouřem, popílky, prachem a jinými pevnými a plynnými škodlivými zplodinami, unikajícími při provozu průmyslových podniků.

Část sedmá

Těžba a doprava dřiví

§ 49

(1) Těžba, doprava a uskladnění dříví musí být prováděny tak, aby na porostech, lesní pádě, lesních cestách a vytěženém dříví byly způsobeny co nejmenší škody.

(2) Dříví musí být druhováno tak, aby dřevní hmota byla co nejhospodárněji využita.

§ 50

(1) Uživatel lesa je povinen postarat se o zpřístupnění lesa dopravní sítí, kterou musí řádně udržovat, aby byla zajištěna hospodárná, včasná a bezpečná doprava vytěženého dříví.

(2) Ke zřízení dopravních zařízení, pokud by mohla ohrozit zájmy jiných osob, je třeba povolení okresního národního výboru, který stanoví podmínky, za nichž lze tato zařízení zřídit.

§ 51

Vznikne-li kalamita nebo nastanou-li jiné mimořádné okolnosti ohrožující splnění úkolů v těžbě a dopravě dříví, je uživatel lesa povinen učinit potřebná opatření k zvládnutí mimořádných úkolů, nemůže-li zabránit účinkům kalamity sám, obrátí se na národní výbory.

Část osmá

Pracovníci v lesnictví

§ 52

(1) Hlavním činitelem v lesnictví jsou pracující. Pro ně je třeba vytvářet soustavně podmínky, aby se v největším počtu tvořivě podíleli na neustálém rozvoji lesnictví, v širokém měřítku uplatňovali svou iniciativu a aktivitu a získávali stále bohatší zkušenosti v řízení lesního hospodářství.

(2) Úkolem pracujících je chránit les a neustále zdokonalovat lesní výrobu podle zásad socialistického hospodaření na podkladě účelné organizace práce s využitím všech poznatků pokrokové vědy a výzkumu. Všichni pracující v lesnictví jsou odpovědni za hospodárné splnění úkolů, které jim byly uloženy a s nimiž musí být také podrobně seznamování.

§ 53

Práce v lesním hospodářství, vykonávaná za obtížných podmínek a na rozptýlených pracovištích, klade značné požadavky na pracovníky v lesnictví. Vedoucí organizačních složek lesního hospodářství jsou proto povinni pečovat o opatření prostředků nejvyšší techniky a mechanizace, o zvládnutí a dodržování technických norem a výrobních postupů, které umožňují odstraňovat namáhavou fyzickou práci, zvyšovat produktivitu práce a také dochovat vyšší odměny za práci, jsou též povinni pečovat o úrazovou zábranu, o ochranu zdraví, o dopravu, řádné ubytování a stravování pracovníků, především na odlehlých pracovištích, a o vytváření podmínek pro jejich politický, odborný a kulturní růst.

§ 54

Lesní hospodářské celky (§ 24 odst. 1) mohou spravovat jen odborní lesní hospodáři. Jejich počet s přihlédnutím k velikostem jednotlivých lesních hospodářských celků, jejich kvalifikaci a způsob jejich ustavení v rámci plánovaného počtu pracovníků určí ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Část devátá

Ustanovení závěrečná

§ 55

(1) Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(a) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství muže v zájmu plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství upravit těžbu a výkup dříví i ze stromů rostoucích mimo les.

§ 56

Vláda stanoví odchylky z ustanovení tohoto zákona pro lesy v oboru působnosti ministerstva národní obrany, zejména z ustanovení o prohlašováni pozemků za součást lesního fondu, o vynětí pozemků z lesního fondu, o prohlašování části lesního Fondu za zahájené a o vypracování a schvalováni lesních hospodářských plánů.

§ 57

Zrušovací ustanovení

(1) Zrušují se všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonem, zejména:

patent č. 250/1852 ř. z., jímž se vydává lesní zákon, zákonný článek XXXI/1879 (lesní zákon),

zákon č. 93/1883 ř. z., o očišťování lesů od cizích zákličků (enkláv) a zaokrouhlení lesních hraníc, zákon č. 117/1884 ř. z., o opatřeních k neškodnému svádění horských vod,

zákon č. 11/1893 čes. z. z., který se týká dohledu nad hospodářstvím v lesích obecních,

zákon č. 52/1897 mor. z. z., jenž se týká zalesňování v obvodu Horní (vsetínské) řeky Bečvy,

zákon č. 422/1919 Sb., jímž se zakazuje kácení dříví v obecních lesích,

zákon č. 37/1928 Sb., o zatímní ochraně lesů, vládní nařízení č. 35/1944 Sb., o zařízení lesů,

zákon č. 206/1948 Sb., o zalesňování, zřizování

ochranných lesních pásů a zakládání (obnově) rybníků,

zákon č. 65/1950 Sb., o hospodaření lesními semeny a sazenicemi,

zákon č. 66/1951 Sb., o odborné správě lesů, a všechny předpisy vydané k jejich provedení.

(2) Zrušují se ustanovení § 32 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horního zákona), pokud upravují rekultivaci lesní půdy.

(3) Vládní nařízení č. 2/1956 Sb., o organizaci lesního hospodářství, se zrušuje dnem, který stanoví ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

§ 58

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1961.

 

Důvodová zpráva

A. Část všeobecná.

I. Úvod

Lesy jsou nejen zdrojem dřeva, které potřebují téměř všechny obory našeho národního hospodářství, ale jsou též zárukou nejlepší ochrany poli před suchem, hor před sesouváním a řek před vysýcháním, dávají přírodní ráz našim zemím (zaujímají jednu třetina plochy celé republiky), vyrovnávají klimatické a vodní poměry a jsou také místem zaslouženého odpočinku pracujících.

Význam lesů pro národní hospodářství byl doceněn teprve v našem lidově demokratickém státě. Strana a vláda učinily řadu konkrétních opatření, aby nepříznivé následky kapitalistického hospodaření v lesích byly urychleně odstraněny, aby tak lesy mohly plnit co nejlépe všechny své funkce.

Nejdůležitějším z těchto opatření je usnesení XI. sjezdu Komunistické strany Československa, které stanovilo pro lesní hospodářství úkol zvýšit produkci dřeva na 1 ha lesní půdy a do roku 1970 odstranit disproporci mezi přírůstem a těžbou dřeva. Splnění tohoto úkolu vyžaduje, aby materiální základna lesního hospodářství byla chráněna a plně využita pro lesní výrobu.

II. Přehled předpisů o lesích a lesním hospodářství v našich zemích

V českých krajích platí dosud lesní zákon z roku 1852 č. 250 ř. z. K tomuto zákonu v průběhu dalších let byla vydána celá řada prováděcích předpisů.

Zvláštní úsek v rámci lesního hospodářství tvoří lesnickotechnické meliorace, jejichž zakládání bylo upraveno zákonem č. 117/1884 ř. z., o neškodném svádění horských vod.

Lesní hospodářství na Slovensku bylo upraveno zákonným článkem XXXI v roce 1879. K doplnění tohoto bývalého uherského zákona byl vydán zvláštní zákon (zák. čl. XIX/1898) o státním spravování obecních a některých jiných společně užívaných lesů.

Po roce 1918 byly vydány jen doplňující právní úpravy, jako např. zákon č. 82/1918 Sb., o prozatímní ochraně lesů, který byl novelizován v roce 1928.

Za nacistické okupace bylo vydáno několik nařízení o těžbě, která sloužila k zabezpečení zvýšené potřeby dříví pro válečné potřeby okupantů a vedla k pustošení lesů.

Všechny tyto předpisy, vydané jak za Rakouska, tak i v předmnichovské republice a za okupace, jsou věrným odrazem společenských vztahů té doby a jejich hlavním účelem bylo chránit soukromé vlastnictví majitelů lesů.

III. Stav československého lesního hospodářství

Lesní hospodářství Československa prošlo za kapitalismu v I. republice a za okupace během druhé světové války obdobím kořistného hospodaření ze strany vlastníku lesů. Stav lesa je zhoršován i četnými kalamitami způsobovanými hmyzem, houbami, suchem, jinovatkou a pustošivými větry, důsledek to kapitalistického hospodaření zejména zakládaných monokultur. Následky tohoto hospodaření je možno odstraňovat postupně a jejich úplná náprava si vyžádá ještě delší dobu.

Po roce 1945 vytvářejí se i v lesním hospodářství socialistické výrobní vztahy. Souběžně s upevňováním našeho lidově demokratického zřízení přecházejí do státního socialistického vlastnictví celé komplexy lesů, a to na podkladě dekretu o konfiskaci (č. 12/1945 Sb.) a zákonů o pozemkových reformách. Ve státním socialistickém vlastnictví je nyní okrouhle 3 700 000 ha lesů.

Výměra lesů sdružených do společného hospodaření v jednotných zemědělských družstvech činí dnes asi 180 000 ha. Tento socializační proces pokračuje a lze předpokládat, že při sdružování lesů i některých nezemědělců budou jednotná zemědělská družstva v roce 1965 obhospodařovat asi 470 000 ha lesa.

Opatřeními strany a vlády byly vytvořeny předpoklady pro odstranění nedostatků v lesnictví a nastoupena cesta k zvelebování lesů. Opatření, že skutečná těžba dříví bude odpovídat těžebním možnostem lesů, pomůže mimo jiné vytvořit další předpoklady k plánovitému a soustavnému zvelebování lesů.

Při plnění úkolů vytyčených stranou a vládou byla dosaženo některých dobrých výsledků (likvidace holin, kalamit, zpřístupňování lesních porostů apod.). Tím jsou vytvářeny předpoklady pro splnění usnesení XI. sjezdu strany - zvýšit produkci dřeva na 1 ha lesní půdy a do roku 1970 odstranit disproporci mezi přírůstkem a těžbou dřeva. Jedním z prostředků dosaženi tohoto cíle je i navrhovaná osnova lesního zákona.

IV. Zásady nového lesního zákona

Opíraje se a bohaté zkušenosti Sovětského svazu, aplikované vhodně na naše poměry, a vycházeje z rozboru dnešního stavu našeho lesního hospodářství, staví savý lesní zákon na těchto zásadách:

1. zajišťuje produkční základnu lesů proti neoprávněnému odnímání tím, že určuje pozemky, jichž je možno použít pouze pro lesní hospodářství (lesní fond). Upravuje žádoucí ochranu lesního fondu a zajišťuje předpoklady pro účelné hospodaření na něm,

2. zvyšuje vliv národních výboru v záležitostech lesního hospodářství a péče o lesy,

3. rozšiřuje odbornou správu na všechny lesy, které nejsou ve správě organizací lesního hospodářství v oboru působnosti ministerstev zemědělství, lesního a vodního hospodářství a národní obrany,

4. rozděluje všechny lesy na jednotky bez ohledu na vlastnictví (nazývané pro účely hospodářské úpravy lesů lesními hospodářskými celky), tím se vytvářejí předpoklady pro uskutečňování pokrokových forem hospodaření na celém lesním fondu,

5. stanoví pro všechny vlastníky (uživatele) lesů bez výjimky povinnost hospodařit podle schválených lesních hospodářských plánů,

6. člení lesy podle jejich funkcí na lesy hospodářské a lesy účelové, přičemž pro každou z těchto dvou skupin lesů platí různý způsob hospodaření,

7. stanoví základní hospodářský tvar lesa a základní hospodářské způsoby v lesích, obsahuje základní ustanovení o obnově, výchově a přeměně lesních porostů,

8. upravuje rozsah působnosti organizací lesnickotechnických meliorací,

9. dává podklad pro zvyšování kvalifikace kádrů v lesnictví a pro péči o pracovníky v lesnictví,

10. nahrazuje nevyhovující a roztříštěné předpisy o lesích a lesním hospodářství.