Zasedání Národního shromáždění

Čl. 50

(1) Zasedání Národního shromáždění svolává president republiky nejméně dvakrát v roce. Zasedání musí být svoláno, žádá-li to aspoň třetina poslanců.

(2) Zasedání Národního shromáždění prohlašuje za skončené president republiky.

Čl. 51

(1) Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech poslanců.

(2) K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanci.

(3) K přijetí ústavy nebo k její změně, k usnesení o vypovězení války, ke změně státních hranic, jakož i ke zvolení presidenta republiky je zapotřebí souhlasu tří pětin všech poslanců.

(4) Schůze Národního shromáždění jsou zásadně veřejné.

(5) Zásady práce Národního shromáždění stanoví zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění.

Zákony

Čl. 52

(1) Návrhy zákonů mohou podávat poslanci Národního shromáždění, jeho výbory a jela předsednictvo, president republiky, vláda a Slovenská národní rada.

(2) Zákony podpisuje president republiky, předseda Národního shromáždění a předseda vlády.

(3) K tomu, aby zákon nabyt platnosti, musí být vyhlášen způsobem, který stanoví zákon. Zákony vyhlašuje předsednictvo Národního shromáždění do 14 dnů po jejich schválení.

Výbory Národního shromáždění

Čl. 53

(1) Národní shromáždění zřizuje výbory pro hlavní úseky státní a společenské činnosti jako své pracovní a iniciativní orgány.

(2) Národní shromáždění volí předsedy a ostatní členy výborů a může je kdykoli odvolat.

(3) Výbory Národního shromáždění sledují a projednávají plnění úkolů v hospodářské a kulturní výstavbě a dávají podněty k činnosti státních orgánů.

Čl. 54

(1) Výbory Národního shromáždění se opírají ve své činnosti o spolupráci s pracujícími a s jejich organizacemi.

(2) Výbory mají právo zvát do svých schůzí členy vlády i představitele jiných státních orgánů a vyžadovat od nich informace a zprávy.

(3) Výbory přibírají ke své práci vědce, zlepšovatele, techniky a jiné přední pracovníky hospodářského a kulturního života.

Poslanci Národního shromáždění

Čl. 55

Platnost volby poslanců ověřuje Národní shromáždění. Činí tak k návrhu mandátového výboru, který si zvolí.

Čl. 56

Poslanec Národního shromáždění skládá v první schůzi Národního shromáždění, které se zúčastní, tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Čl. 57

(1) Poslanec Národního shromáždění je povinen pracovat ve svém volebním obvodu, byt ve stálém styku se svými voliči, dbát jejich podnětů a pravidelně jim skládat účty ze své činnosti. Poslanec spolupracuje s národními výbory svého volebního obvodu a pomáhá jim při plnění jejich úkolů.

(2) Poslanec Národního shromáždění je povinen účastnit se činně a iniciativně práce Národního shromáždění. Každý poslanec je zásadně povinen pracovat v některém výboru Národního shromáždění.

Čl. 58

Bez souhlasu Národního shromáždění nemůže byt poslanec Národního shromáždění trestně nebo kárně stíhán ani na něho nemůže byt uvalena vazba.

Předsednictvo Národního shromáždění

Čl. 59

(1) Národní shromáždění si volí ze svého středu předsednictvo o 30 členech. Předsednictvo se skládá z předsedy Národního shromáždění, z místopředsedů, z předsedů výborů a z dalších členů předsednictva.

(2) Předsednictvo je voleno na dobu celého volebního období Národního shromáždění. Setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Národní shromáždění nezvolí své předsednictvo.

(3) Předsednictvo Národního shromáždění a jeho členové jsou ze své činnosti odpovědni Národnímu shromáždění. Národní shromáždění může předsednictvo i jeho členy kdykoli odvolat.

Předsednictvo Národního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.

Čl. 60

(1) Předsednictvo Národního shromáždění řídí práci Národního shromáždění.

(2) V době, kdy Národní shromáždění nezasedá, buď proto, že jeho zasedání je skončeno, nebo proto, že uplynulo volební období, vykonává předsednictvo působnost Národního shromáždění. Nepřísluší mu však volit presidenta republiky a usnášet se na ústavních zákonech. O vypovězení války se může usnášet, jen je-li zasedání Národního shromáždění znemožněno mimořádnými událostmi, k takovému usnesení je zapotřebí souhlasu tří pětin všech členů předsednictva Národního shromáždění. Opatření předsednictva Národního shromáždění vyplývající z této působnosti musí být schválena v nejbližším zasedání Národního shromáždění, jinak pozbývají platnosti. Opatření, ke kterým by bylo třeba zákona, činí předsednictvo ve formě zákonných opatření, která podpisuje president republiky, předseda Národního shromáždění a předseda vlády, zákonná opatření se vyhlašují obdobně jako zákony.

(3) V době, kdy vláda vykonává funkci presidenta republiky, přísluší předsednictvu Národního shromáždění jmenovat a odvolávat vládu a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných ústředních orgánů.

(4) Předsednictvo Národního shromáždění vyhlašuje volby do Národního shromáždění a všeobecné volby do zastupitelských sborů.

Hlava čtvrtá

PRESIDENT REPUBLIKY

Čl. 61

(1) V čele státu je president republiky, volený Národním shromážděním jako představitel státní moci.

(2) President republiky je odpovědný z výkonu své funkce Národnímu shromáždění.

Čl. 62

(l) President republiky:

1. zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Sjednávání mezinárodních smluv a dohod, které nepotřebují souhlasu Národního shromáždění, může president republiky přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,

2. přijímá a pověřuje vyslance,

3. svolává zasedání Národního shromáždění a prohlašuje jeho zasedání za skončené,

4. podpisuje zákony Národního shromáždění a zákonná opatřeni jeho předsednictva,

5. má právo bodávat Národnímu shromáždění zprávy o stavu republiky a o závažných otázkách politických, předkládat mu návrhy potřebných opatření a být přítomen schůzím Národního shromáždění,

6. jmenuje a odvolává předsedu i ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev a ostatních ústředních orgánů,

7. má právo být přítomen při schůzích vlády a předsedat jim, vyžadovat si od vlády a od jednotlivých jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které je třeba řešit,

8. jmenuje vyšší státní funkcionáře v případech, v kterých to stanoví zákon, jmenuje a povyšuje generály,

9. propůjčuje vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,

10. má právo udělovat amnestii, promíjet a zmírňovat tresty uložené trestními soudy a nařizovat, aby se soudní řízení trestní nezahajovalo nebo aby se v něm nepokračovalo,

11. je vrchním velitelem ozbrojených sil,

12. vyhlašuje na návrh vlády válečný stav a vypovídá na základě rozhodnutí Národního shromáždění válku, je-li Československo napadeno nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

(2) Presidentu republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v Ústavě uvedeny, stanoví-li tak zákon.

Čl. 63

(1) Presidentem republiky může být zvolen každý občan volitelný za poslance Národního shromáždění. Zvolen je ten, pro koho se vysloví nejméně tři pětiny všech poslanců Národního shromáždění.

(2) President republiky je volen na období pěti let. Ujímá se výkonu své funkce složením slibu.

(3) President republiky nemůže být zároveň poslancem Národního shromáždění, Slovenské národní rady nebo národního výboru nebo členem vlády.

(4) Bude-li zvolen presidentem republiky poslanec nebo člen vlády, přestane ode dne svého zvolení vykonávat dosavadní funkci. Dnem složení slibu zaniká jeho mandát nebo členství ve vládě.

Čl. 64

President republiky skládá před Národním shromážděním tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice a věci socialismu. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu dbát blaha republiky a zachovávat ústavu a ostatní zákony socialistického státu."

Čl. 65

Uvolní-li se úřad presidenta republiky a nový president ještě není zvolen a nesložil slib, rovněž nemůže-li president republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě. Vláda může v takovém případě pověřit svého předsedu výkonem některých pravomocí presidenta republiky, na předsedu vlády přechází v té době vrchní velení nad ozbrojenými silami.

Hlava pátá

VLÁDA

Čl. 66

(1) Vláda je nejvyšším výkonným orgánem státní moci Československé socialistické republiky.

(2) Vláda a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni Národnímu shromáždění.

Čl. 67

Vláda se skládá z předsedy, místopředsedů a ministrů.

Čl. 68

Vláda organizuje a zajišťuje plnění úkolů socialistického státu v oblasti hospodářské a kulturní výstavby a zvyšování životní úrovně pracujících i v oblasti upevňování bezpečnosti země a rozvíjení mírové zahraniční politiky.

K tomu cíli zejména

1. sjednocuje, řídí a kontroluje činnost ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy,

2. řídí a kontroluje práci národních výborů,

3. připravuje dlouhodobé plány rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet a zajišťuje a kontroluje jejich plnění, k provádění dlouhodobých plánů rozvoje národního hospodářství stanoví roční plány a předkládá zprávy o jejich plnění Národnímu shromáždění,

4. zabezpečuje plnění zákonů a dodržování státní disciplíny, ochranu práv občanů a zájmů státu,

5. vydává usnesení a nařízení na základě zákonů a k jejich provádění, sleduje a zajišťuje jejich plnění,

6. má právo předkládat návrhy zákonů Národnímu shromáždění a návrhy zákonných opatření jeho předsednictvu,

7. jmenuje státní funkcionáře a vedoucí hospodářských organizací, kde to stanoví zákon, a podává návrh na jmenování funkcionářů, které jmenuje president republiky.

Čl. 69

Členové vlády skládají do rukou presidenta republiky tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Své povinnosti budu plnit podle vůle lidu a v zájmu lidu. Budu zachovávat ústavu a ostatní zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Čl. 70

(1) Národní shromáždění může svým usnesením navrhnout presidentu republiky, aby odvolal vládu nebo kteréhokoli jejího člena. V takovém případě president republiky vládu nebo jejího člena odvolá.

(2) Vláda a její členové plní úkoly v těsné součinnosti a spolupráci s Národním shromážděním a jeho orgány.

Čl. 71

Po svém jmenování presidentem republiky je vláda povinna předstoupit před Národní shromáždění s programovým prohlášením a požádat je, aby s ním vyslovilo souhlas.

Čl. 72

Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy mohou vydávat na základě zákonů a vládních nařízení a k jejich provedení obecně závazné právní předpisy.

 

Hlava šestá

SLOVENSKÁ NÁRODNÍ RADA

Čl. 73

(1) Slovenská národní rada je národním orgánem státní moci a správy na Slovensku.

(2) Slovenskou národní radu tvoří poslanci Slovenské národní rady, kteří jsou voleni lidem na Slovensku, jsou lidu odpovědni a mohou být lidem odvoláni.

(3) Slovenská národní rada se volí na dobu čtyř let.

(4) Počet poslanců Slovenské národní rady, podmínky výkonu volebního práva do Slovenské národní rady i způsob provádění voleb a odvolávání poslanců stanoví zákon Slovenské národní rady.

(5) Sídlem Slovenské národní rady je Bratislava.

Působnost Slovenské národní rady

Čl. 74

Do působnosti Slovenské národní rady patří:

a) usnášet se v souladu s celostátním zákonodárstvím na zákonech Slovenské národní rady ve věcech národní nebo regionální povahy, pokud k zabezpečení všestranného hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska vyžadují zvláštní úpravy,

b) usnášet se na zákonech Slovenské národní rady v případech, v kterých ji k tomu Národní shromáždění zmocní zákonem,

c) účastnit se přípravy státního plánu rozvoje národního hospodářství a v rámci státního plánu projednávat souhrnně otázky rozvoje národního hospodářství a kultury na Slovensku,

d) projednávat a schvalovat rozpočet Slovenské národní rady, jejích orgánů a jí přímo řízených institucí na Slovensku,

e) podávat návrhy zákonů Národnímu shromáždění,

f) vykonávat kontrolu v mezích vlastní pravomoci,

g) zabezpečovat v duchu rovnoprávnosti příznivé podmínky pro všestranný rozvoj života občanů maďarské a ukrajinské národnosti,

h) volit předsednictvo Slovenské národní rady a z jeho členů pověřence Slovenské národní rady,

ch) projednávat zprávy předsednictva, komisí a pověřenců Slovenské národní rady.

 

Zasedání Slovenské národní rady

Čl. 75

(1) Zasedání Slovenské národní rady svolává předsednictvo Slovenské národní rady nejméně dvakrát do roka. Zasedání musí být svoláno, žádá-li to aspoň třetina poslanců Slovenské národní rady.

(2) Zasedání Slovenské národní rady prohlašuje za skončené její předsednictvo.

Čl. 76

(1) Slovenská národní rada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

(2) Schůze Slovenské národní rady jsou zásadně veřejné.

(3) Zásady práce Slovenské národní rady stanoví zákon Slovenské národní rady o jednacím a pracovním řádu Slovenské národní rady.

Zákony Slovenské národní rady

Čl. 77

(1) Návrhy zákonů Slovenské národní rady mohou podávat poslanci, komise a předsednictvo Slovenské národní rady.

(2) Zákony Slovenské národní rady podpisuje předseda Slovenské národní rady.

(3) K tomu, aby zákon Slovenské národní rady nabyl platnosti, musí být vyhlášen způsobem, který stanoví zákon Slovenské národní rady. Zákony Slovenské národní rady vyhlašuje předsednictvo Slovenské národní rady do 14 dnů po jejich schválení.

Komise Slovenské národní rady

Čl. 78

(1) Slovenská národní rada zřizuje pro jednotlivé úseky své činnosti komise Slovenské národní rady jako své iniciativní, kontrolní a výkonné orgány.

(2) Komise Slovenské národní rady sledují plnění úkolů vyplývajících z hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska, jednají a usnášejí se o nich, pomáhají je zajišťovat a předkládají svá usnesení a návrhy Slovenské národní radě a jejímu předsednictvu.

(3) Komise Slovenské národní rady se opírají ve své činnosti o spolupráci s pracujícími a s jejich organizacemi.

(4) Členy komisi Slovenské národní rady volí Slovenská národní rada ze svých poslanců a z politických, hospodářských, kulturních i jiných pracovníků na Slovensku. Za předsedy komisí voli Slovenská národní rada zpravidla pověřence Slovenské národní rady.

Poslanci Slovenské národní rady

Čl. 79

Platnost volby poslanců ověřuje Slovenská národní rada. Činí tak k návrhu mandátové komise Slovenské národní rady, kterou si zvolí.

Čl. 80

Poslanec Slovenské národní rady skládá v první schůzi Slovenské národní rady, které se zúčastní, tento slib: "Sľubujem na svoju česť a svedomie, že budem verný Československej socialistickej republike, veci socializmu a odkazu Slovenského národného povstania. Budem dbať na vôľu a záujmy ľudu, spravovať sa ústavou a ostatnými zákonmi republiky a pracovať pre to, aby zákony boli uvádzané do života."

Čl. 81

(1) Poslanec Slovenské národní rady je povinen pracovat ve svém volebním obvodu, být ve stálém styku se svými voliči, dbát jejich podnětů a pravidelně jim skládat účty ze své činnosti. Spolupracuje s národními výbory svého volebního obvodu a pomáhá jim při plnění jejich úkolů.

(2) Poslanec Slovenské národní rady je povinen účastnit se činně a iniciativně práce Slovenské národní rady a jejich orgánů. Každý poslanec Slovenské národní rady je zásadně povinen pracovat v některé komisi Slovenské národní rady.

(3) Poslanec Slovenské národní rady může být zároveň poslancem Národního shromáždění.

Čl. 82

Bez souhlasu Slovenské národní rady nemůže být poslanec Slovenské národní rady trestně nebo kárně stíhán ani na něho nemůže být uvalena vazba.