Pre začiatok činnosti nových poľnohospodárskych výrobných správ treba povedať, aby pokračovali v osvedčených formách práce s ľuďmi, ktoré sa dobre uplatnili pri riadení poľnohospodárstva národnými výbormi. Mám na mysli pravidelnú prácu a výmenu skúseností s najlepšími pracovníkmi priamo vo výrobe s vedúcimi komplexne mechanizovaných brigád, s traktoristami, ošetrovateľkami ošípaných, dojičkami atď.

Po usporiadaní takýchto akcií, organizovaných národnými výbormi vždy sa nám dostavili zlepšené výsledky a aktivita vo výrobe a preto túto formu nutno považovať za veľmi účinnú formu účasti pracujúcich na riadení hospodárstva a národné výbory budú naďalej pomáhať novým orgánom tieto formy rozvíjať.

Pokladám ďalej za dôležité pripomenúť potrebu zlepšenia metodiky plánovania v poľnohospodárstve a to od ústredných orgánov až po poľnohospodársky závod. V poľnohospodárstve je rozhodujúcim činiteľom, aby sa pri rozmiestňovaní výrobných a nákupných úloh brali plne do ohľadu predovšetkým prírodné podmienky tej ktorej oblasti alebo toho ktorého závodu. To platí pravda potiaľ, pokiaľ nám veda a výskum nepovie niečo iné.

Zaužívaná metodika rozmiestňovania výroby a tým aj nákupných úloh v poľnohospodárstve je však ešte značne ovplyvňovaná výrobnými tradíciami drobnej poľnohospodárskej výroby.

Môžem zase povedať zo skúsenosti v našom okrese, že ešte prevážna väčšina JRD pestuje 15-20 poľnohospodárskych plodín a chová takmer všetky hospodárske zvieratá. Je to bezdôvodné plytvanie spoločenskej práce a spoločenských nákladov v podmienkach horskej a podhorskej oblasti. Napríklad JRD Krasňany pestovalo v roku 1962 12 druhov poľnohospodárskych plodín a chovalo 7 druhov hospodárskych zvierat, a to na celkovej výmere 446 ha poľnohospodárskej pôdy, z toho 238 ha ornej. Takéto široké zameranie je skutočne neefektívne a značne zvyšuje náklady na výrobu. V novej organizácii riadenia poľnohospodárstva bude nutné výrobné zameranie prispôsobovať prírodným podmienkam a tak celú problematiku výroby aj ekonomiky JRD zjednodušiť.

Pravda, doteraz nám v tom ani KNV nepomáhal a najmä pestrým rozpisom nákupných úloh sme boli donútení, aby sme družstvám už v pláne rozptylovali výrobu na veľké množstvo úloh, takže výrobná špecializácia prakticky je stále v úplných začiatkoch.

Uvediem taký typický príklad, ktorý mám poruke. V našom okrese máme v horskej oblasti 18 JRD s celkovou výmerou 6032 ha poľnohospodárskej pôdy a vo výrobnej oblasti zemiakársko-ovosnej, t. j. podhorskej 20 JRD s výmerou 7514 ha. Tieto dve skupiny našich JRD hospodári na 57,0% družstevnej pôdy okresu, pričom chovajú 7478 kusov HD, t. j. 56,2% z celého družstevného sektoru. Majú zástav 55 ks HD na 100 ha poľnohospodárskej pôdy a 100 ks ošípaných na 100 ha ornej pôdy.

Na druhej strane však dodávkové úlohy v zrninách plnia tieto družstvá v podiele 51,1% zo všetkých JRD. V roku 1963 sme im stanovili v štátnom nákupe obilia oproti r. 1962 o 25% vyššie. Tento postup, ktorý vyplýva zo stanovenia úloh nášmu okresu ako celku, považujeme za nesprávny, lebo odčerpávanie jadrových krmív dopestovaných vlastnou výrobou je brzdou rýchleho rozvoja chovu dobytka, pre ktorý má náš okres dobré prírodné podmienky.

Keď sme hodnotili krmné bilancie družstiev, zistili sme, že naše družstvá sú značne schodkové a potrebovali by prísun ešte väčšieho množstva krmív ako činí štátny nákup obilia. To sa prirodzene odráža na kvalite chovu, najmä v dojivosti, priemernej porážkovej váhe ale tiež aj vo vysokých výrobných nákladoch pri obstarávaní náhradných krmovín mimo vlastnej výroby. Bude správne na budúce nezaťažovať tieto družstvá nákupom obilia, ale skôr ich správne zaťažiť dodávkami živočíšnych produktov.

Sme toho názoru, že v celej plánovacej metodike a plánovacej technike musia zohrať rozhodujúcu úlohu krmné bilancie a že Ministerstvo poľnohospodárstva, ktoré preberá priamu zodpovednosť za plánovanie a rozvoj poľnohospodárstva, by malo na túto skutočnosť brať zreteľ.

To bude vyžadovať od Ministerstva poľnohospodárstva hlbokú znalosť problematiky a možnosti jednotlivých okresov, s ktorými bude musieť byť v stálom styku. Do okresov, jak o tom hovoril zpravodaj s. Borůvka, bude musieť vysielať svojich odborníkov, aby sa títo urýchlene oboznámili s problémami výroby, čím sa uľahčí Ministerstvu lepšie posudzovať a plánovať rozvoj poľnohospodárstva a umožní to hlavne rýchlejší priebeh procesu špecializácie a koncentrácie výroby.

Súdružky, súdruhovia poslanci!

Vo svojom vystúpení som chcel veľmi stručne ukázať na hlavné úlohy, ktoré budú národné výbory zabezpečovať v nových podmienkach riadenia poľnohospodárstva. Týchto úloh je veľmi mnoho. No hlavné ťažisko našej práce vidíme v masovopolitickej organizátorskej a výchovnej práci našich poslancov, komisií, rád a pléna NV. V súčasnom období pôjde o zvýšenie úrovne práce miestnych národných výborov, prostredníctvom ktorých budeme zabezpečovať konkrétnu pomoc pri rozvoji poľnohospodárskej výroby na dedine.

My na národných výboroch vítame vládny návrh zákona o novej organizácii riadenia poľnohospodárstva, ktorý dnes prerokovávame a osobne doporučujem ho Národnému zhromaždeniu schváliť. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Ke slovu se dále přihlásil poslanec s. Petružela. Dávám mu slovo.

Posl. Petružela: Soudružky a soudruzi poslanci!

Zvýšení intenzity zemědělské výroby za současného snížení spotřeby společenské práce je cílem veškerého snažení o další rozvoj zemědělství. Tento přední úkol celé naší společnosti určil nám XII. sjezd KSČ. Splnění tohoto úkolu je nutné k zabezpečení proporcionálního zladěného růstu národního hospodářství a ke zvýšení životní úrovně lidu.

Zavedení nové soustavy řízení zemědělské výroby, jak nám ukládá usnesení ÚV KSČ je základním předpokladem rozvoje zemědělské výroby a vyrovnání zemědělství na úroveň průmyslu.

Základním článkem nové soustavy řízení jsou výrobní zemědělské správy. Vládní návrh zákona, který byl Národnímu shromáždění předložen k projednání a ke schválení, stanoví jejich úkoly. Metodou činnosti ZVS je konkrétní a operativní odborná práce v každém zemědělském podniku - JZD nebo státním statku. Je to podstatný rozdíl od dosavadního řízení prostřednictvím zemědělského odboru ONV, při kterém převládala správní linie. V období přestavby zemědělské výroby na socialistickou zemědělskou velkovýrobu byl tento způsob řízení vyhovující, poněvadž šlo o vytváření socialistických výrobních vztahů. Dnes je situace jiná. Rozhodující převahu má státní a družstevní socialistický sektor; dochází k další koncentraci výroby a zavádí se specializace. Proto je nutné, jak to zdůraznil soudruh president A. Novotný na XII. sjezdu, soustředit řízení zemědělské výroby na výrobním a podnikovém základě.

Jak vypadalo řízení zemědělské výroby dříve? Tak například na okrese přerovském, kde došlo prakticky ke sloučení tří okresů, zůstali na zemědělském odboru 4 zootechnici a 5 agronomů. Bylo tudíž pro přímé řízení výroby 9 lidí pro 112 JZD. Často byli tito pracovníci zatěžováni řadou usnesení různých orgánů, jako např. zemědělské komise, rady ONV, předsednictva OV KSČ, zasedání pléna ONV i zemědělským odborem KNV a dalšími složkami. Mimoto někteří pracovníci přešli na jiné odbory ONV, jako např. plánovací, finanční, odbor pro výstavbu, kde pro svoji práci si vyžadovali rozhodnutí zemědělského odboru nebo zemědělské komise. Takto na místo řídící práce přímo na pracovištích docházelo k papírování, tj. vypracovávání rozborů a předkládání materiálů různým orgánům. Neprosazovaly se zejména úkoly v zemědělské výrobě, jako zúrodňování půdy, struktura osevních postupů, zjišťování efektivnosti jednotlivých plodin pro přípravu specializace, zajišťování krmivové základny aj. Celá forma řízení sklouzla na nárazové zajišťování jen určitých prací, často bez perspektivních cílů, zatímco na JZD jezdili aktivisté ONV, kteří často neměli pro určitá odvětví ani teoretické, ani praktické znalosti a zajišťovali úkoly formálně. Činnost takových aktivistů nemohla pracovníkům v JZD pomoci a tudíž celé řízení bylo nekonkrétní.

Jako předseda JZD očekávám od OZVS, že se této podaří oprostit od papírového řízení zemědělské výroby a že činnost této správy se projeví přímo v denním zajišťování výrobních úkolů a v uplatňování pokrokových způsobů práce ve výrobě. Dále, že výrobní instruktoři budou lidé s praktickými zkušenostmi, kteří pomohou zvláště na úseku rostlinné výroby a budou míti znalosti také z ostatních odvětví, jako živočišné výroby a zemědělské ekonomiky. Práci si ovšem nepředstavuji tak, že by instruktoři měli být služkou pro všechno, ale podle jednotlivých družstev svého obvodu si vytyčili hlavní úkoly pro zvýšení intenzity zemědělské výroby se zvláštním zřetelem na družstva zaostávající nebo podprůměrná. Zvláštní váhu kladu na získávání si důvěry členské základny v jednotlivých družstvech. Z toho důvodu měla by práce instruktorů být dennodenně mezi družstevníky, aby jim předávali dobré zkušenosti z jiných družstev a současně aby podporovali autoritu jednotlivých funkcionářů JZD. Sám pak nesmí instruktor sklouznout na formu komandování, ale vycházet ze zkušeností funkcionářů a pracovníků a řídit se úrovní přírodních a ekonomických podmínek. Proto je nanejvýš nutné, aby pro OZVS byli vybráni nejlepší pracovníci-odborníci. Ovšem plně chápu, že zvýšení zemědělské výroby a její intenzity není odvislé jen od výrobních instruktorů i když budou mít sebevětší zkušenosti, jestliže samotní funkcionáři JZD a představenstva spolu s ostatními členy nepochopí úkoly a nepřiloží ruku k cílevědomé práci. Důležitá je rovněž masově politická práce, v které by měly zvýšenou měrou vypomáhat MNV a ONV. Funkcionáři JZD očekávají, že opravdu dojde ke zlepšení situace ve výrobě, že řízení bude pružné a konkrétní a že se dřívější potíže postupně odstraní. Bude vhodné podle mého názoru přesně vymezit činnost krajských výrobních správ, aby nedocházelo ke starým chybám.

V každém případě se domnívám, že bude správné, abychom pracovníky OZVS prémiovali podle dosažených výsledků v JZD. Odměny by měly být specifikovány na určité ukazatele, např. zajištění souladu rostlinné a živočišné výroby, zkvalitnění základního stáda, zvyšování hektarových výnosů, snižování vlastních nákladů apod.

Výrobní instruktoři měli by se ve své práci zaměřit na vytváření podmínek pro specializaci, věnovat pozornost dokompletování nové technologie pro jednotlivé výrobní úseky, zavádění komplexně mechanizovaných čet, organizovat kooperaci strojů pro zkrácení lhůt, zajištění kvalitních osev a sadby na semenářských dílcích se zvláštní pozorností na semeno vojtěšky apod.

Má-li ovšem zemědělská správa plnit tyto úkoly, bude zapotřebí, aby nebyla vázána na spoustu směrnic a vyhlášek, které často svazují ruce iniciativě pracovníků a znesnadňují jejich řízení.

Uveďme příklad: Vládní usnesení o zákazu přímého prodeje zemědělských výrobků je v podstatě správné, ovšem na druhé straně má nevýhody v tom, že když si družstvo v případě nedostatku vojtěškového semene v ZNP zajistí partnera ve vykrytí potřeby vojtěškového semene, nemůže si toto osivo zakoupit, poněvadž SBČS odmítne JZD proplacení nakoupeného osiva. Toto opatření je v současné době velmi tvrdé a pokud JZD nebudou mít dostatek semene z vlastní sklizně, měla by se tato vyhláška zmírnit. Rovněž je neúčelným zákaz drobných staveb nebo adaptací, jestliže JZD nepožaduje příděl stavebního materiálu a jeho potřebu kryje z vlastních zdrojů. Nemohu zde citovat všechny vyhlášky, které si vzájemně odporují, ale doporučuji, aby ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, ministerstvo financí a Státní banka československá se dohodly v nejkratší době na úpravě těch vyhlášek, které neprospívají výrobě.

Při zřízení OZVS jde o velmi důležitou změnu v řízení zemědělské výroby a nyní půjde jen o to, aby linie ÚV KSČ byla důsledně dodržována všemi řídícími orgány, neboť budování socialismu má základ přímo ve výrobě. (Potlesk.)

Předseda NS Fierlinger: Děkuji s. Petruželovi. Nyní přerušuji schůzi na 20 minut.

(Schůze přerušena v 11 hod. 30 min. a opět zahájena v 11 hod. 50 min.)

Podpredseda NZ Valo: Zahajujem prerušenú schôdzu.

Budeme pokračovať v rozprave k vládnemu návrhu zákona o organizácii riadenia poľnohospodárstva.

Ďalším prihláseným rečníkom je posl. Fryček, dávam mu slovo.

Posl. Fryček: Soudružky a soudruzi poslanci!

Všichni, kteří pracujeme na úseku zemědělství, jsme s radostí přijali rozhodnutí XII. sjezdu KSČ o nových formách řízení zemědělské výroby. Měli jsme však dost dlouho obavy, aby dobře míněné opatření nebylo v průběhu jeho provádění zase nějak rozmělněno, jako mnohá dřívější opatření a aby skutečně přineslo své výsledky. Až když před několika dny byl předložen vládní návrh zákona, který dnes projednáváme, je možno pochopit celou hloubku připravovaných změn v řízení zemědělství.

Chtěl bych upozornit na jednu - podle mého názoru - z nejzávažnějších otázek. Je správné, že je vytyčena zásada, aby pracovníci výrobní zemědělské správy pracovali co nejvíce přímo v zemědělských závodech.

Já už na úseku zemědělství pracuji 14 roků. Mohu zodpovědně říci, že drtivá část pracovníků zemědělských odborů ONV i jiných institucí, nemá ráda úřadování a vysedávání v kancelářích. Raději by pracovali venku, v zemědělských závodech. Do vypracovávání zpráv a různých hlášení - a nutno dodat často zbytečných - jsme museli mnohé pracovníky nutit, aby je vůbec vypracovali. Mohu také prohlásit, že drtivá většina pracovníků ze zemědělského aparátu nejvíc vítá opatření, která jim umožní skutečně pracovat přímo na vesnici. Chci říci, že to časté vysedávání v kancelářích v minulosti nelze dávat jenom na adresu pracovníků zemědělských odborů v okresech. K tomu byli nuceni celým dosavadním systémem řízení zemědělské výroby. A především tento nesprávný systém řízení je nutno od základu rozbourat a nahradit novým, účinnějším systémem.

To však nelze udělat jen zdola - z obcí a okresů. V tom nám musí především pomoci centrální orgány, zejména ministerstvo zemědělství. Na zasedání ÚV strany bylo řečeno, že musí být postavena neprodyšná hráz papírování a úřadování. To považuji za jednu ze zásadních otázek. Bylo řečeno, že od výrobních zemědělských správ nemá právo nikdo žádat zbytečné zprávy. Ovšem to slovo "zbytečné" je velmi široký pojem - dnes se o něm už mnoho diskutuje, a myslím, že v prováděcích směrnicích k zákonu by se mělo ještě upřesnit. Úplně zbytečné totiž je velmi málo co.

To záleží na tom, z jakých pohledů se to posuzuje a kdo to posuzuje.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Já jsem byl vybrán do funkce vedoucího zemědělské výrobní správy v jednom z nejprodukčnějších okresů v republice - v okrese Louny.

Mohu ujistit, že se velmi těším na to, že nám bude umožněno skutečně aktivně pomáhat řešit problémy přímo v zemědělských závodech. Do aparátu výrobní zemědělské správy také vybíráme takové pracovníky, kteří mají rádi práci přímo v provozu a kteří nemilují zbytečné úřadování.

Aparát správy budeme mít obsazen skutečně kvalitně. Z padesáti technicko-hospodářských pracovníků, kteří mají ve správě pracovat, bude 9 pracovníků s vysokoškolským vzděláním a 21 pracovníků se středoškolským odborným vzděláním. Další 4 studují dálkově VŠ a 6 střední školu. Velká většina pracovníků správy prošla vedoucími funkcemi v zemědělských závodech a má bohaté zkušenosti v organizátorské a výchovné práci s lidmi.

Výrobní oddělení povede jeden z nejzkušenějších ředitelů státních statků, s. inž. Vodehnal. Plánovací a ekonomické oddělení povede zkušený organizátor - dosavadní vedoucí plánovacího odboru ONV s. Kuneš a vedoucím oddělení národohospodářské evidence bude dosavadní zástupce vedoucího okresní pobočky SBČs s. Rybka.

Na kádrové vybavení jsme si postavili skutečně vysoké nároky. Proto také se nám vyskytují některé obtíže při budování výrobní zemědělské správy. Především jsou to bytové problémy. Někteří pracovníci, kteří mají ve správě pracovat, bydlí až na Podbořansku, které je od okresního města vzdáleno přes 40 km a budeme muset pro ně v krátké době opatřit byty. V tom budeme potřebovat účinnou pomoc od NV.