Předseda Národního shromáždění
Fierlinger a místopředsedové Valo,
Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil,
Beran, dr. Škoda.
Členové předsednictva ÚV KSČ
předseda vlády Široký, první
tajemník ÚV KSS Bacílek, místopředseda
vlády dr. Dolanský, Hendrych, místopředseda
vlády inž. Šimůnek; kandidátka
předsednictva ÚV KSČ místopředsedkyně
vlády inž. Jankovcová; tajemník
ÚV KSČ Köhler; místopředseda
vlády Krajčír; ministři dr.
h. c. Plojhar, dr. Neuman, Indra, David,
Ďuriš, Korčák, Krosnář,
Majling, Poláček, inž. Takáč,
Uher, inž. Krejčí, Hamouz,
inž. Púčik, Vokáč.
268 poslanců podle prezenční listiny.
Z Kanceláře NS: Vedoucí Kanceláře
NS Kováčik.
Předseda NS Fierlinger (zvoní): Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi! Zahajuji 18. schůzi Národního
shromáždění.
Předsednictvo Národního shromáždění
se usneslo na návrhu pořadu dnešní schůze,
který vám byl rozeslán.
Sděluji, že předsednictvu Národního
shromáždění došla rezignace předsedy
Nejvyššího soudu na tuto funkci. Dále
sděluji, že ústřední výbor
Národní fronty předložil návrh
na doplňovací volbu soudce z povolání
Nejvyššího soudu.
Proti tištěnému dennímu pořadu,
který byl poslancům Národního shromáždění
rozeslán, navrhuje předsednictvo Národního
shromáždění tento pořad dnešní
schůze:
1. Zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 119)
o lidové kontrole a o národohospodářské
evidenci.
2. Výklad ministra zahraničních věcí
k zahraničně politickým otázkám.
3. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu
návrhu (tisk 116), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
projevu souhlasu Vídeňská úmluva o
diplomatických stycích podepsaná za Československou
socialistickou republiku ve Vídni dne 18. dubna 1961.
4. Doplňovací volba členů výborů
Národního shromáždění.
5. Doplňovací volba soudce z povolání
Nejvyššího soudu a volba předsedy Nejvyššího
soudu.
Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu
nějaké připomínky? (Nikdo.)
Nemá.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Zjišťuji, že Národní shromáždění
je způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. Tím Národní shromáždění
schválilo svůj denní pořad.
Přistoupíme k projednání prvního
bodu pořadu, kterým je
1. zpráva výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 119)
o lidové kontrole a o národohospodářské
evidenci.
Zpravodajem je posl. Jägerman, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Jägerman: Soudružky a soudruzi
poslanci!
Ústavně právní výbor Národního
shromáždění se zabýval podrobně
ve dvou schůzích předloženým
vládním návrhem zákona o lidové
kontrole a o národohospodářské evidenci
a sdělil vládě ještě před
vypracováním osnovy svoje stanovisko a připomínky
k zákonu a několikrát se otázkami
kontroly zabýval. Vycházel ve svém jednání
ze závěrů XII. sjezdu KSČ, z nezbytnosti
zapojovat co nejvíce pracujících do řízení
našeho socialistického státu. Další
rozvoj socialistické státnosti znamená rozšíření
účasti lidu a jeho kontroly nad veškerou činností
ve společnosti. Všestranný rozvoj naší
socialistické demokracie je jednou ze základních
podmínek rozvoje vyspělé socialistické
společnosti. Uvolnit všechny tvůrčí
síly lidu je podmínkou k překonání
i některých obtíží, pro všestranný
rozvoj výrobních sil a pro další růst
životní úrovně lidu. Odpovědnost
za další rozvoj naší vlasti s sebou přináší
nutnost posilovat účinnost kontroly v celém
našem životě, ve výstavbě a v řízení
národního hospodářství. Socialismus
je budován lidmi a demokratickými prostředky.
Čím silnější je demokratičnost
a dobrovolnost v práci celé společnosti,
tím lepší musí být řízení
celého národního hospodářství
a kontrola je nezbytnou součástí kteréhokoliv
řízení.
KSČ považuje za hlavní úkol rozvíjet
materiálně technickou základnu života
a soustředění všech společenských
sil na mírovou a kulturní výstavbu. Pro činnost
společnosti je rozhodující výroba,
jejímž cílem musí být stále
lepší životní úroveň a tuto
je možno zvyšovat jen prací lidu. Jiné
cesty není. Proto musí být společenský
vývoj ovlivněn praktickou činností
pracujících tak, aby byl v souladu s rozvojem národního
hospodářství. Soudruh V. I. Lenin zdůrazňoval,
že "v organizátorské práci je rozhodujícím
článkem účinná kontrola práce",
v ní že je "těžiště veškeré
činnosti".
Proto Národní shromáždění
projednává zákon o lidové kontrole
a o národohospodářské evidenci, podle
něhož budou ustavovány nové orgány
lidové kontroly, abychom zlepšili veškerou kontrolní
činnost.
Doposud vypadá kontrola tak, že zatím na mnoha
pracovištích a v místech chyběla, nebo
byla nedůsledná, nebo spočívala převážně
v rukou speciálního aparátu a v národních
výborech a v závodech je často velmi slabá
a málo účinná. Proto v úvodní
části návrhu zákona je vyjádřen
základní požadavek soustavně zlepšovat
řízení a zvyšovat účinnost
kontroly. Vyžaduje to rozvoj výrobních sil,
naplnění zásady demokratického centralismu
a posílení centrálního řízení
všech částí našeho národního
hospodářství, které musí být
vědecky plánováno, musí se opírat
o účinnou kontrolu a kontrola o věrohodnou
národohospodářskou evidenci. Kontrola vyžaduje
každodenní soustavnou práci na podkladě
prověrky praxí, která pozná včas
nedostatky a chyby v řízení ve všech
stupních, ať v centrálních orgánech
nebo v nižších článcích.
Takto musí být organizována kontrola na všech
stupních řízení od nejvyšších
řídících orgánů, jejichž
působnost se vztahuje na celé území
státu (státní kontrola), přes ministerstva
aj. centrální úřady; jejich pravomoc
je dána resortní příslušností
(resortní kontrola) až do podniků (kde je podniková
kontrola). Takto je organizována i kontrola národních
výborů podle místní příslušnosti.
Nová soustava orgánů lidové kontroly
bude podle návrhu zákona podřízena
vládě jako její objektivní kontrolní
orgán. Vládě také přísluší
podle ústavy sjednocovat, řídit a kontrolovat
činnost ministerstev, ostatních ústředních
úřadů státní správy,
řídit a kontrolovat práci národních
výborů. Přísluší jí
též koordinovat a metodicky usměrňovat
kontrolní činnost všech ostatních článků
kontrolního systému. Vláda a její
členové jsou z výkonu svých funkcí
odpovědni Národnímu shromáždění,
jehož kontrolní pravomoc byla stanovena novou socialistickou
ústavou a Národní shromáždění
proto sleduje a kontroluje činnost vlády a jejích
členů.
Proto v souladu s ústavou i nová Ústřední
komise lidové kontroly a statistiky bude podávat
Národnímu shromáždění
zprávy o své činnosti. Národnímu
shromáždění bude příslušet
také právo odvolávat členy Ústřední
komise lidové kontroly.
Komise lidové kontroly nebudou nahrazovat kontrolní
činnost orgánů státních a hospodářské
správy nebo národních výborů
a nijak nesnižují odpovědnost vedoucích
pracovníků za kontrolu, kterou mají provádět.
Návrh zákona o lidové kontrole a evidenci
neupravuje tedy celý kontrolní systém v našem
socialistickém státě, ale organizaci a působnost
jeho nejdůležitější části
- lidovou kontrolu. Buduje ji na úplně novém,
demokratickém a skutečně lidovém a
masovém základě a jako jednotnou, ústředně
řízenou a ucelenou soustavu kolektivních
orgánů, - komisí lidové kontroly -
lidem volených a lidu odpovědných, v čele
s Ústřední komisí lidové kontroly
a statistiky, která je podřízena vládě
jako její objektivní orgán. Státní
kontrolu a statistiku budou proto napříště
vykonávat nové kolektivní volené orgány.
Dosavadní orgány, tj. Ústřední
úřad státní kontroly a statistiky
a jeho oddělení se stanou výkonným
aparátem volených komisí lidové kontroly.
Kontrola se musí ovšem opírat o národohospodářskou
evidenci, zejména o statistiku. Proto nová soustava
lidových kontrolních orgánů bude též
organizovat a provádět státní statistiku
a plnit stanovené úkoly v celé oblasti národohospodářské
evidence.
Tolik jsem chtěl říci k pojmu státní
kontroly a k postavení nové soustavy volených
orgánů lidové kontroly v celém kontrolním
systému.
Tak jak to vyžaduje naše socialistická ústava,
v souladu s demokratickým centralismem a s prohlubováním
socialistické demokracie, předpokládá
zákon posílení a rozšíření
účinné formy přímé účasti
pracujících na řízení a správě
zejména v lidové kontrole, která nemůže
být jen věcí státního a hospodářského
aparátu a musí se stát všelidovou a
takovou, aby umožnila širokou účast lidu
na správě, na řízení hospodářské
a kulturní výstavby a takovou, aby umožnila
lidu veliký podíl na hájení celospolečenských
zájmů a na upevnění státní
disciplíny. Z těchto důvodů bude mít
lidová kontrola velkou pravomoc a její orgán
- komise lidové kontroly - budou nejen dozorem, nejen pasivními
shromažďovateli poznatků, ale budou podávat
návrhy na opatření a budou školou výchovy.
Budou jedním z orgánů uskutečňujících
práva i povinnosti občanů. Je tedy zlidovění
kontroly v souladu s demokratizací našeho hospodářského
a veřejného života a odpovídá
zásadám naší socialistické ústavy.
Tím se také pronikavě změní
systém kontroly, která se doposud opírala
převážně o kontrolu speciálního
aparátu. Lidová kontrola postupně převezme
a nahradí tuto funkci.
Návrh zákona ve své prvé části
uvádí jednak nejzákladnější
pravidla platná pro celý systém kontroly
a národohospodářské evidence a jednak
určuje postavení soustavy orgánů lidové
kontroly v kontrolním systému.
V ustanovení § 1 návrhu zák. se vytyčují
základní požadavky, které musí
plnit všechny druhy kontrol. Každá kontrola musí
být soustavná, včas poznávat, předcházet
a překonávat chyby a nedostatky, musí aktivně
působit k neprodlené jejich nápravě
a musí též zobecňovat a rozšiřovat
dobré zkušenosti. Povinností každé
kontroly je účinně pomáhat upevňovat
centrální řízení, zvyšovat
jeho účinnost, přispívat k vysoké
efektivnosti a proporcionálnímu rozvoji národního
hospodářství. Aby mohla plnit tyto povinnosti,
musí být zajišťována její
vysoká úroveň, a na všech stupních
řízení co nejúžeji spojována
s evidencí, zejména se statistikou. V základních
ustanoveních vytyčuje návrh zákona
též povinnost všech orgánů odpovědných
za řízení národního hospodářství
a kulturní výstavbu a všech vedoucích
pracovníků státních orgánů
a socialistických organizací, organizovat a provádět
účinnou kontrolu jako nedílnou součást
řídící práce (§ 3 návrhu),
využívat evidenci pro řízení
a organizovat ji tak, aby byla zajištěna její
správnost, úplnost a včasnost, aby byla účelná
a umožňovala pracujícím plně
využívat jejích údajů při
výkonu kontroly (§ 4 návrhu).
V základních ustanoveních se vytyčuje
též postavení nové soustavy volených
kolektivních orgánů lidové kontroly
v celém kontrolním systému. Orgány
lidové kontroly budou tvořit jednotnou, ústředně
řízenou a ucelenou soustavu od závodů
a míst až po ústředí a jak bylo
řečeno - budou lidem volené, lidu odpovědné
a nelze je chápat jako přívěsek kontrolního
aparátu. Komisím a jejím členům
budou vytvořeny takové podmínky, aby mohly
rozvinout kontrolní práci v okruhu své působnosti
v úzkém styku s pracujícími, aby se
pracujícím mohly ze své práce odpovídat.
Hlavní poslání bude záležet v
rozvíjení a ve výsledcích komisí
lidové kontroly. Zpočátku bude nutné
jejich pozornost soustřeďovat na operativnější
úkoly, na nedostatky v denní práci v národním
hospodářství a na odhalování
rezerv. Budou pomáhat lidem v plnění plánu,
upozorňovat je na chyby a nedostatky, které zapříčiňují
škody a postupně budou přecházet k plnění
náročnějších úkolů
a budou navrhovat věcné nápravy, příznivější
podmínky pro dosažení úkolů,
podmínky pro výchovu pracovníků a
to bude jejich hlavní poslání - budou všude
a obsáhnou všechny otázky tak, aby nebylo možno
skrývat nedostatky, aby se nikdo nevyhnul všelidové
a všudypřítomné evidenci a kontrole,
aby bylo obtížné chyby a nedostatky zamlčovat
a aby je bylo možno rychle a účinně
odsoudit veřejným míněním.
Takováto kontrola bude onou dobrou prevencí, z níž
vyrostou nové vztahy spolupráce mezi lidmi.
Komise lidové kontroly musí důsledně
pracovat mezi lidmi a na místě bez zbytečného
byrokratismu a papírování, bez formalismu
a odkládání, musí vést k věcné
a adresné kritice a zaměřit kontrolu k jejímu
hlavnímu výchovnému poslání,
k plnění hospodářských úkolů.
Proto v části druhé (v § 5) jsou vyjmenovány
hlavní úkoly tak, že vyjadřují
kontrolu plnění směrnic a usnesení
ÚV KSČ a vlády ČSSR, upevňování
pracovní a státní disciplíny, plnění
hospodářských úkolů ve všech
státních a hospodářských organizacích,
ochranu celospolečenských zájmů, socialistického
vlastnictví před resortními, skupinovými,
místními a osobními zájmy, a vedou
k hospodárnosti. Prověřují úroveň
řídící práce státního
a hospodářského aparátu na všech
stupních řízení, bojují proti
byrokratismu, zevšeobecňují dobré zkušenosti
a navrhují organizační a kádrová
opatření.
Komise lidové kontroly budou dohlížet na vyřizování
stížností a podnětů pracujících
a budou z nich bez průtahů vyvozovat závěry,
zejména se budou domáhat odstranění
příčin stížností.
Komise budou organizovat ve spolupráci s jinými
orgány rozborovou činnost, prověrky a revize
v důležitých otázkách národního
hospodářství. Budou se o ní opírat
a budou prověřovat a zlepšovat samy úroveň
evidence, její pravdivost, úplnost a přesnost
a zobecňovat dobré zkušenosti.
Rozsah působnosti orgánů lidové kontroly
je vymezen v páté části (§§
28-30). Komise budou organizovat a provádět kontrolu
ve všech úsecích státní správy,
ve všech odvětvích národního
hospodářství i v územních obvodech
v rozsahu určeném statutem orgánů
lidové kontroly. Tato část návrhu
zákona určuje, do jaké míry je povinen
ten který orgán soustavy plnit úkoly.
V používání metod práce je návrh
zákona významný v tom, že orgány
lidové kontroly budou provádět soustavnou
kontrolní činnost, která musí vycházet
ze znalosti terénu, ze styku s lidmi a která bude
mít význam z hlediska odhalování rezerv
a výchovy lidu. Tady bude hrát využívání
statistiky účelnou roli. Hlavní zásadou
používání metod práce nebude
represe, nýbrž přesvědčování
a pomoc, vytváření veřejného
mínění proti nesprávnostem a proti
porušování celospolečenských
zájmů.
Životní zkušenost, odborná znalost, politická
vyspělost a občanská bezúhonnost členů
komisí budou určovat autoritu a vliv lidové
kontroly. Do komisí budou voleni osvědčení
občané. Na kvalitě jejich práce bude
záležet i činnost komisí. Komise musí
postupně získat zkušenost z práce a
musí mít podmínky pro svoji činnost
v tom, aby členové komisí mohli pracovat,
aniž budou vyčleňováni z pracovního
procesu a také aby pracovníci komisí mohli
postupně nahradit práci aparátu a aby z toho
nevznikala újma národnímu hospodářství.
Jistě to bude záviset i na uvědomělé
jejich podpoře ze strany veřejnosti, pracujících
a všech funkcionářů. Bude záležet
i na kvalitě práce aparátu komisí,
který se stane pomocníkem lidové kontroly,
což v praxi bude rozhodující.
V části třetí návrhu zákona
(§§ 6-18) se upravuje soustava orgánů
lidové kontroly, která jako celek plní funkci
státní kontroly a statistiky, vykonává
svou činnost podle směrnic Ústředního
výboru KSČ a vlády. Orgány lidové
kontroly jsou podle návrhu budovány a řízeny
na zásadě demokratického centralismu. Tvoří
jednotnou ucelenou soustavu komisí lidové kontroly
v závodech, místech a komisí kontroly a statistiky
v okresech, krajích, při Slovenské národní
radě a jejich ústředním orgánem
je Ústřední komise lidové kontroly
a statistiky. Tyto volené kolektivní orgány
jsou nezávislé na ministerstvech, jiných
ústředních orgánech státní
správy, na národních výborech i na
hospodářských orgánech. Jejich nezávislost
vyplyne z těsné součinnosti a vedení
stranických orgánů a organizací, které
nepřipustí ztěžování práce
lidové kontroly.
Nižší orgány lidové kontroly jsou
řízeny příslušným vyšším
článkem této soustavy, jsou mu odpovědny
a současně i voličům, jimž skládají
účty ze své práce. Rozhodnutí
ústřední komise jsou závazná
pro všechny nižší orgány. Jsou složeny
z volených zástupců lidu a plní své
úkoly za široké účasti pracujících
a těsné spolupráce se společenskými
organizacemi.