Předseda Národního shromáždění Fierlinger a místopředsedové Valo, Fiala, dr. Kyselý, Pospíšil, dr. Škoda, Beran.

Členové předsednictva ÚV KSČ Hendrych, Kolder, Lenárt; kandidát předsednictva ÚV KSČ Dubček; ministři dr. h. c. Plojhar, dr. Neuman, Černík, Václav David, Krosnář, arm. gen. Lomský, Uher, Korčák, dr. Kahuda, Reitmajer, inž. Krejčí.

268 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: Vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda NS Fierlinger (zvoní): Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi! Zahajuji 16. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že došlo rozhodnutí presidenta republiky ze dne 11. prosince 1962, kterým podle článku 50 odst. 1 ústavy Československé socialistické republiky svolává zasedání Národního shromáždění.

Je mou smutnou povinností požádat vás, abychom uctili památku soudruha Rudolfa Strechaje, věrného syna dělnické třídy a Komunistické strany Československa, který odešel z našich řad v plném rozvoji tvořivých sil.

Jako osvědčený pracovník vykonával řadu důležitých stranických a státních funkcí, v poslední době byl předsedou Slovenské národní rady, místopředsedou vlády, členem byra ÚV KSS, kandidátem politického byra ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění. Byl skutečným zástupcem svého lidu, který všechno své úsilí věnoval prospěchu naší socialistické vlasti. Jeho památka bude žít v myslích nás všech.

Dříve než přejdeme k projednávání denního pořadu, dovolte mi, abych se vrátil k nejvýznačnější události našeho vnitropolitického života v poslední době, kterou byl XII sjezd KSČ, jenž se konal ve dnech 4.-8. t. m. Sjezd znovu podal důkaz politickomorální jednoty našeho lidu, jak ji vyjadřuje naše Národní fronta a její vedoucí síla, KSČ.

V období mezi XI. a XII. sjezdem dosáhli jsme velkých úspěchů ve výstavbě a upevnění naší nové socialistické společnosti. Naše národní hospodářství zaznamenalo další bouřlivý růst, přičemž i v odpovídající míře se zvýšila životní úroveň našeho obyvatelstva a tudíž i jeho nároky na krytí rostoucích jeho potřeb. Leč právě tento rychlý růst naší socialistické společnosti vyvolal v mnohém směru nesouměrný růst jednotlivých článků našeho národního hospodářství, což nás nutí, abychom co nejrychleji a co nejúčinněji - abych tak řekl na pochodu - příčiny tohoto nežádoucího stavu odstranili a tím i obnovili vzestupný rytmus rozvoje naší ekonomiky. Vyžadovalo to provést co nejúplnější bilanci všech našich výrobních možností a podrobný rozbor příčin, které způsobily nesouměrný růst naší ekonomiky, ať již jde o příčiny povahy objektivní a o vnější vlivy, které na naši ekonomiku působí, či o vlivy subjektivní, to je o celý soubor otázek plánování a řízení naší výroby a organizace práce.

To vše bylo třeba si promítnout do rámce světového hospodářství, které prochází hlubokými změnami, vyvolávanými prohlubujícím se konfliktem mezi silami reakce a pokroku, mezi silami agresivního imperialismu a silami míru. Působí tu i vliv velké vědecko-technické revoluce, uplatňující se jak ve světě kapitalismu, tak i v zemích socialismu, byť i tento vliv se projevoval zcela jinak v socialistické společnosti, která má všechny možnosti, aby použila netušený pokrok vědy a techniky ve prospěch další výstavby socialismu a ve prospěch všech pracujících občanů.

O tom všem mluví velmi podrobně zpráva ústředního výboru, přednesená na sjezdu I. tajemníkem a presidentem republiky, soudruhem Novotným. Jde o pečlivý rozbor složitého procesu zrání naší socialistické společnosti, jak se již ozřejmil v průběhu celonárodní diskuse, která pak, spolu se zprávou soudruha Novotného a s podrobnou sjezdovou diskusí sloužila k vypracování nutných závěrů. Sjezd mohl tak vytyčit směrnice pro činnost všech orgánů státní moci a správy, jakož i pro celou oblast hospodářskou a kulturní, pro jejich účelné a cílevědomé řízení a pro odstranění všech překážek organizačního rázu a všech byrokratických metod práce, které funkce naší ekonomické soustavy zužovaly a brzdily. Ze zkušeností sovětských soudruhů chceme pro další naši práci čerpat poučení i cenné podněty.

Musíme brát v úvahu všechny ony ekonomické zákony, které v socialistické společnosti působí a se prosazují a které určují též postoj člověka k jeho práci a k zájmům celé společnosti. Mezi těmito zákony zaujímá přední místo zásada hmotného zájmu a spravedlivé socialistické odměny, funkce cenové soustavy a pružná finanční politika, zajišťující účelnou investiční politiku a účelnou dělbu národního důchodu. Jinými slovy, oproti strnulým a byrokratickým metodám období kultu dostává se pracující člověk do středu pozornosti ekonomů, přičemž je vyzvedávána potřeba cílevědomého, ale i pružného řízení shora v duchu demokratického centralismu. Socialismus nemůže mít na zřeteli pouze kvantitativní rozvoj výroby, která by nepodporovala stále vyšší produktivitu a která by nakonec nemohla uspokojit stále vyšší materiální a kulturní nároky pracujících.

Realizace sjezdových usnesení bude i pro Národní shromáždění, jako vrcholný orgán naší státní moci, nejvýše odpovědným úkolem. Přísluší mu podle naší socialistické ústavy nejen nejvyšší moc zákonodárná, ale též odpovědná kompetence kontrolní i povinnost strážce socialistické zákonnosti.

Ve své zákonodárné práci bude naší povinností dbát ještě více než dosud, aby osnovy zákonů, překládané plénu Národního shromáždění, byly co nejpečlivěji připravovány a aby již jejich prvotní přípravy mohli se co nejplněji zúčastnit naši poslanci. Také příprava druhotných norem, které jsou pro prosazování zákonů v praxi často neméně závažné, jako zákony samy, bude Národním shromážděním velmi bedlivě zkoumána. Je žádoucí, aby ústřední úřady tyto zásady spolupráce na tvorbě všech právních předpisů dodržovaly, čímž bude dále posíleno spojení mezi mocí zákonodárnou a lidem a bude současně i důležitým právně politickým a výchovným prostředkem. Naší snahou musí být všestranné posouzení všech zákonných norem celou naší veřejností a proto také naši poslanci se musí s účelností nových zákonných opatření seznámit a je se svými voliči prodiskutovat.

Program, přijatý sjezdem, obsahující jedenáct bodů, dá všem orgánům Národního shromáždění, spolu s novou náplní jejich činnosti, i zvýšenou odpovědnost v každém směru. Tento program bude pevným vodítkem pro další působení jak předsednictva Národního shromáždění, tak i jednotlivých výborů. Pro jejich další činnost znamenají nejen pevné směrnice, ale i souhru neobyčejně bohatých podnětů, kterých bude třeba nyní co nejlépe využít. Vždyť význam a tvořivý smysl leninského učení ukládá nám citlivě reagovat na všechny zjevy našeho vnitropolitického života, i na vývoj mezinárodních událostí, majících pro naši republiku osudový význam. Proto již na svém posledním zasedání uložilo předsednictvo Národního shromáždění všem výborům zapracovat všechny podněty, obsažené ve sjezdových usneseních, do svého plánu práce, aby pak předsednictvo mohlo připravit jednotný dokument, který bude pro nás všechny v příštích měsících i letech vodítkem.

Těžiště všech prací Národního shromáždění spočívá v jeho výborech, které musí postupovat koordinovaně v těsném vzájemném styku, při dokonalé znalosti všech příslušných platných norem a směrnic strany a vlády, a v dokonalém styku s voliči. To vyžaduje nejen přesný promyšlený pracovní plán, ale i dokonalou přípravu každé schůze výboru a posléze i konkrétního a věcně zdůvodněného závěru každého jednání, má-li být toto skutečným přínosem pro řešení aktuálních otázek. To také předpokládá pečlivé řízení všech prací výborů ze strany jeho předsedy, za účinné pomoci příslušných zpravodajů, jakož i zástupců ústředních úřadů a za účasti co nejširšího kruhu odborníků a expertů. V tom smyslu bude třeba práci našich výborů dále prohlubovat. Budeme také trvat na tom, aby ze strany odpovědných členů vlády jednání ve výborech byla věnována plná pozornost a aby tak spojení vlády s lidem bylo dále posíleno.

Prvním úkolem našeho Národního shromáždění bude bedlivý rozbor a schválení plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1963, který nám v nebližší době hodlá předložit vláda spolu s návrhem státního rozpočtu. Uvědomujeme si přitom, že příští rok 1963 musí se stát spolehlivým východiskem pro rozpracování sedmiletého plánu, na údobí let 1964-1970. Jedním z předních úkolů naší společnosti bude urychlit rozvoj naší zemědělské výroby, bez níž nebylo by lze zabezpečit souměrný a plně sladěný vývoj národního hospodářství a zvýšení životní úrovně našeho lidu. Budeme usilovat o postupné vyrovnání podstatných rozdílů dosud existujících mezi městem a vesnicí, o další sblížení družstevních rolníků s dělnickou třídou a i pro získání mládeže pro zemědělství.

Naším úkolem bude dbát o to, aby všude důsledně byla prosazována zásada demokratického centralismu, která by nikterak neomezovala, nýbrž naopak podporovala tvůrčí iniciativní činnost orgánů státní správy nižšího stupně a nejširších vrstev pracujících v průmyslu a zemědělství. Přímá účast pracujících na řízení státu je nejlepší cesta k dalšímu prohloubení naší socialistické demokracie. Národní shromáždění bude dále vedeno snahou, aby lidová kontrola byla co nejúčinnější, aby přitom nebrzdila iniciativu a neomezovala v ničem odpovědnost vedoucích pracovníků v úřadech i na závodech. Lidová kontrola se musí stát positivním a tvůrčím článkem našeho státního zřízení.

V dalším našem budovatelském úsilí bude pro nás velkou mravní posilou vědomí a hrdý pocit, že naše republika je součástí celého socialistického světa. Přijali jsme s nadšením myšlenku, obsaženou v XXII. sjezdu KSSS, dále rozvíjet účelnou dělbu práce mezi socialistickými zeměmi, která předpokládá nejen co nejtěsnější hospodářskou spolupráci, ale i společně plánovanou investiční politiku v duchu socialistického internacionalismu, ba i společné instituce v oblasti zahraničního obchodu, dopravy, technického rozvoje, projekce a v oblasti finanční a měnové. Mezinárodní socialistická dělba práce vytváří rozsáhlý prostor pro rozvoj výrobních sil a vzestup společenské produktivity, která umožní vzestup hospodářství každé jednotlivé země a přispěje výrazně k vítězství socialistického tábora v ekonomické soutěži s kapitalismem. Proti světu kapitalismu, v němž cestou další koncentrace velkého monopolního kapitálu má být uskutečněna jednota vykořisťujících tříd proti pracujícím masám, chceme postavit skutečnou politickou a ekonomickou jednotu socialistického tábora, spočívající na zájmové jednotě pracujících všech našich zemí. Krátce, jde o co nejlepší zapojení naší ekonomiky do společného rámce ekonomiky ostatních socialistických zemí. To musí být abecedou celé naší politiky, což nám podstatně usnadní naše úkoly.

Soudružky a soudruzi, usilujíc v plné jednotě celé Národní fronty o důsledné prosazování politiky naší strany, chce naše Národní shromáždění dále zlepšovat a zdokonalovat metody své práce za účasti nejširšího kruhu našich předních odborníků. Národní shromáždění je s to nejen účinně pomáhat k řešení stávajících problémů, ale též celou svou působností přispívat k dalšímu prohlubování a zpevňování naší socialistické demokracie. Zatímco v zemích staré klasické buržoazní demokracie parlament se stal kouřovou clonou, přikrývající zrůdný, nedemokratický systém státně monopolistického kapitalismu a diktatury, socialistické země spatřují v lidovém zastoupení důležitý nástroj socialistické společnosti na její cestě ke všelidovému státu.

Soudružky a soudruzi, překonat obtíže, jež se na naší cestě vpřed vyskytly, nebude zajisté snadné. Bude to vyžadovat veškerého našeho úsilí, abychom usnesení XII. sjezdu uskutečnili. Bude to vyžadovat především u každého občana socialistický vztah k práci, jak ji vyjádřilo vlastenecké hnutí předních našich pracovníků, kteří v čestné a svědomité práci pro společnost vidí smysl svého života. Je třeba, aby u každého našeho občana bylo vědomí, že práce mu dává ne pouze mzdu, ale i vnitřní uspokojení, že koná užitečné dílo pro celou společnost, pro národ, pro republiku a pro mír. Jedním slovem jde o novou socialistickou demokracii v nejširším slova smyslu. Jde o další zpevnění a prohloubení bratrského svazku dělníků, zemědělců a pracující inteligence.

Soudružky a soudruzi, nechť nás sílí vědomí, že naše republika pod praporem velkých leninských ideálů se postavila do služeb světového míru a štěstí veškerého lidstva, jak to krásně a přesvědčivě vyjádřil poslední projev soudruha Chruščova, pronesený na posledním zasedání Nejvyššího sovětu. Soudruh Chruščov zmiňuje se o posledních událostech, které nedávno otřásly svědomím celého světa v souvislosti s nezákonným uvalením blokády na statečný kubánský lid a s hrozícím nebezpečím nukleární války SSSR, který svým moudrým a střízlivým postupem toto nebezpečí od lidstva odvrátil a přitom poskytl účinnou pomoc kubánského lidu, aby svou svobodu mohl uhájit, vyjádřil znovu nezlomnou vůli sovětského lidu usilovat dále o to, aby politika mírumilovného soužití v celém světě zvítězila. Soudruh Chruščov ve svém projevu přesvědčivě ukázal, že to není důkaz slabosti, jak se snaží marně dokázat reakční kruhy na Západě a i ti, kteří pod falešnými frázemi levičáckého dogmatismu se pokoušejí rozbít jednotu světového komunistického hnutí. Důsledná, střízlivá a pevná politika Sovětského svazu je diktována především vědomím naší vlastní síly a našich neomezených možností dalšího růstu a dalších úspěchů v oblasti ekonomiky i kultury, a současně i upřímnou snahou zachovat mír v celém světě. Je to politika, která zavrhuje jakýkoli dogmatismus a usiluje o tvůrčí uskutečňování zásad velikého marx-leninského učení a která získává všude nové a nové stoupence a pomáhá zpevňovat společnou frontu všech upřímně pokrokových sil v celém světě.

Soudružky a soudruzi, vědomí této jednoty a této velké naší společné síly budiž pro nás pramenem nadšení, které nám pomůže splnit úkoly, které před nás XII. sjezd KSČ postavil.

Dovolte mi nyní, abych vás seznámil s pořadem dnešní schůze, na jehož návrhu se předsednictvo Národního shromáždění usneslo a který byl již poslancům Národního shromáždění rozeslán.

Připravovanými změnami v řízení zemědělské výroby bude též ovlivněn i úsek upravovaný návrhem zákona o plemenitbě a o zvelebování chovu hospodářských zvířat. Předsednictvo Národního shromáždění proto navrhuje, aby projednání tohoto vládního návrhu bylo vypuštěno z denního pořadu jednání.

Návrh denního pořadu je proto následující:

1. Zpráva výboru mandátového a ověření platnosti volby nově zvolených poslanců.

2. Společná zpráva výborů pro plán a rozpočet, průmyslového, ústavně právního a zemědělského k vládnímu návrhu zákona (tisk 100) o hospodářské arbitráži (tisk 108).

3. Společná zpráva výborů zemědělského, pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 107), kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani (tisk 110).

4 Společná zpráva výborů zemědělského, pro plán a rozpočet a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 104) o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci (tisk 109).

5. Společná zpráva výborů zdravotního a ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 97) o boji proti alkoholismu (tisk 105).

6. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 99), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu Úmluva o boji proti diskriminaci v oblasti vzdělání, přijatá v Paříži dne 14. prosince 1960 na jedenáctém zasedání Generální konference Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu.

7. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 98), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projevu souhlasu změna článku VI, odstavec A/3 Stanov Mezinárodní agentury pro atomovou energii, schválená rezolucí GC(V)/RES/92 na V. Generální konferenci Mezinárodní atomové agentury dne 4. října 1961.

8. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle čl. 60 odst. 2 ústavy o vydaných zákonných opatřeních předsednictva Národního shromáždění.

9. Doplňovací volba předsednictva NS a výborů Národního shromáždění.

10. Doplňovací volba soudce z povolání vojenského soudu.

Má někdo k tomuto návrhu denního pořadu nějaké připomínky? (Nikdo).

Nemá.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s návrhem denního pořadu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)