Nezavíráme oči před skutečností, že oba německé státy budou případně delší dobu existovat vedle sebe. Z toho vzniká otázka, jak se mají v této době utvářet styky mezi nimi.

Vycházíme z toho, že je třeba skoncovat s politikou studené války, kterou doposud vedly bonnské vládnoucí kruhy, aby bylo zabráněno risiku atomové války. Chceme, aby se celé Německo stalo spolehlivou záštitou míru, demokracie a humanismu. Jsme pro normalizaci vztahů mezi oběma německými státy. Naším názorem je, že mírová a rozumná spolupráce mezi nimi při respektování zásad mírového soužití je nejen nutná, nýbrž také možná.

Formou mírového soužití mezi oběma německými státy, odpovídající našim zvláštním historickým podmínkám, by, dle našeho přesvědčení, byla německá konfederace, do níž by mohl být začleněn také demilitarizovaný, neutrální a svobodný západní Berlín. Oba německé státy, spojené v konfederaci, by nemusely zbrojit. Konfederace by mohla stanovit úplné odzbrojení v obou německých státech, zákaz všech jaderných zbraní na německé půdě a vojenskou neutralitu obou německých států. Mohli bychom hned začít vytvářet minimum dobrých a solidních vztahů mezi oběma německými státy. Oběma německým státům by se pravděpodobně také podařilo přimět imperialisty USA k tomu, aby opustili západní Německo a zřekli se okupace Spolkové republiky do roku 2005, jak je stanoveno ve smlouvách NATO.

Vážení poslanci, milí soudruzi a přátelé!

Otázky odzbrojení, uzavření německé mírové smlouvy a vyřešení problému západního Berlína podle této smlouvy jsou nyní středem společného mírového boje parlamentů, vlád, stran a obyvatelstva obou našich zemí.

Odzbrojení je základní otázkou trvalého zajištění míru. Proto bezvýhradně podporujeme program všeobecného a úplného odzbrojení, předložený vládou SSSR na odzbrojovací konferenci 18 mocností v Ženevě.

Německý lid má obzvláště důvod, aby byl příkladem míru. Německá demokratická republika předložila příslušné návrhy.

Ve svém pamětním spise, adresovaném nedávno odzbrojovacímu výboru 18 mocností Spojených národů jsme znovu prohlásili, že jsme ochotni přistoupit k bezatomovému pásmu, v němž by byly oba německé státy, tak, jak je to obsaženo v návrhu Polské lidové republiky. Dále jsme navrhli, aby se oba německé státy zavázaly, že přestanou zbrojit a že sníží počet svých branných sil a svou výzbroj. Považujeme za možné, aby kontrolu nad odzbrojením v oblasti jaderných zbraní i konvenčních branných sil v obou německých státech prováděla paritně složená komise ze zástupců států Varšavské smlouvy a států NATO, která by se opírala o výbory v obou německých státech, složené ze zástupců parlamentů a společenských organizací.

Právě tak považujeme za velmi důležité uzavření paktu o neútočení mezi NATO a organizací Varšavské smlouvy.

Dodnes čeká svět marně na stejně konstruktivní postoj západoněmecké vlády. Namísto toho podniká západoněmecký ministr války Strauss tváří v tvář rostoucímu odporu proti atomovému vyzbrojování západního Německa také ve státech NATO stále nové úskoky a manévry, aby západoněmečtí militaristé a revanšisté získali právo disponovat atomovými zbraněmi. Systematické rušivé manévry, které bonnští extremisté provádějí proti každému kroku na mírové vyřešení již zralých otázek, důrazně potvrzují správnost zjištění moskevského prohlášení z listopadu 1960, že bonnský stát je hlavním nepřítelem mírového soužití, odzbrojení a zmírnění napětí v Evropě. Stále jasněji se projevuje snaha bonnské vlády, učinit NATO nástrojem svých agresívních plánů a vtáhnout jiné národy do šílených dobrodružství. Proto je třeba, aby národy vystoupily ještě aktivněji proti těmto míru nepřátelským silám a udělaly jim škrt přes rozpočet.

Nemůžeme opominout, že na zasedání NATO v Athénách poskytly USA západoněmeckým militaristům jisté právo spolurozhodovat při skladování, rozmístění a nakonec také při použití atomových zbraní. Zřejmě si tak chtějí udržet západoněmecké revanšistické politiky na své straně.

Zároveň zahájil pan Adenauer velké rušivé manévry proti rozhovorům či jednáním mezi vládou Sovětského svazu a vládou USA, přestože bonnská vláda nemá vůbec co rozhodovat pokud jde o západní Berlín. Vystoupení pana Adenauera a jiných zástupců bonnské vlády v západním Berlíně ukazuje, že západoněmečtí imperialisté chtějí západního Berlína i nadále zneužívat jako opěrného bodu studené války a NATO.

Vznikla tedy podivná situace: USA posilují západoněmecké militaristy. Tím si pěstují síly, které maří jisté pokusy vlády USA dospět v otázce západního Berlína k dorozumění. Imperialistické USA si vypěstovaly západoněmecké militaristy a imperialisty v jakýsi druh "meče na pevnině". Avšak tím, že podporuje západoněmecké revanšistické politiky, vláda USA zároveň zvyšuje nebezpečí konfliktu, které zase naopak - bereme-li vážně prohlášení presidenta USA - chce zmírnit. Vláda USA se z tohoto rozporu může dostat zřejmě jen tehdy, bude-li věnovat méně pozornosti pokřiku západoněmeckých militaristů a revanšistických politiků.

Vedle rozporů a protikladů v imperialistickém táboře vyniká tím zřetelněji nerozborná jednota socialistických zemí a soulad jejich politiky s mírovými zájmy všech národů.

Pan Adenauer rád dělá při každé příležitosti poznámky o rozporech mezi Sovětským svazem a lidovou Čínou. Můžeme pana Adenauera uklidnit. Raději by měl nechat na pokoji starého profesora Spenglera s jeho "Zánikem Západu" a "žlutým nebezpečím". Pan Adenauer je na velkém omylu. Bylo by pro něj prospěšnější, kdyby si lámal hlavu nad skutečně existujícími a nepřeklenutelnými rozpory mezi imperialistickými státy.

Každý by si však měl uvědomit, že v celém socialistickém táboře platí stejné základní zásady. Ovšem v prostředcích a ve formě, v politické práci i ve výstavbě socialismu jsou rozdíly, jak při různém stupni vývoje a různé historii jednotlivých zemí a národů tomu ani jinak být nemůže. Tyto rozdíly se budou s postupujícím socialistickým pokrokem zmenšovat.

Situace je dnes taková, že ve vládnoucích kruzích USA a jiných států NATO se zřejmě začíná prosazovat poněkud realističtější hodnocení nutnosti vyřešit některé otázky, související s uzavřením německé mírové smlouvy a s vyřešením otázky západního Berlína. Je to výsledek změněného poměru sil ve světě a důsledného mírového boje Sovětského svazu, Německé demokratické republiky a ostatních socialistických zemí.

Podporujeme rozhovory a jednání, vedené mezi zástupci Sovětského svazu a Spojených států amerických o otázkách, souvisejících s uzavřením německé mírové smlouvy a s vyřešením otázky západního Berlína a přejeme si, aby jejich výsledky byly kladné. Nemůžeme ovšem přehlédnout, že na cestě k tomuto cíli jsou ještě závažné překážky.

V této souvislosti hraje otázka likvidace okupačního režimu v západním Berlíně a přeměny západního Berlína v demilitarizované svobodné město důležitou roli. Německá demokratická republika projevuje velkou ochotu k dorozumění. Několikrát prohlásila, že je ochotna zaručit budoucnost západního Berlína jako neutrálního svobodného města, v němž občané svobodně rozhodnou o svém společenském řádu a svých vnitřních záležitostech a jež bude mít svobodné styky s ostatním světem.

Pokud jde o styky Svobodného města západní Berlín s ostatním světem, chtěl bych znovu zdůraznit, že jsme ochotni uvážit zřízení mezinárodní arbitráže, na níž by se mohli obracet např. uživatelé přístupových cest Německé demokratické republiky při dopravě ze západního Berlína či do západního Berlína, budou-li toho názoru, že opatření Německé demokratické republiky nejsou v souladu s příslušnými smluvními dohodami.

Dále považujeme za možné, že bychom akceptovali doporučení mocností, které styky se západním Berlínem zaručí, či jiné příslušné instituce Spojených národů, aby nerušená doprava z Berlína a do Berlína byla zaručena. V této souvislosti vítáme, že vláda Československé socialistické republiky je ochotna mít podíl na zárukách za Svobodné město západní Berlín a podstatně rozšířit své obchodní styky se západním Berlínem i spolupráci v jiných odvětvích.

Západní mocnosti by chtěly namísto arbitráže dosadit mezinárodní kontrolní úřad. Chtěl bych zde znovu konstatovat, že nejsme ochotni vydati všanc svrchovanost Německé demokratické republiky ve prospěch nějakých mezinárodních úřadů, které ve skutečnosti chtějí na našem území hospodařit jako v nějaké kolonii. To je jedna stránka věci. Předpokladem svobodného přístupu do západního Berlína je v každém případě odstranění nenormálního stavu v západním Berlíně, tj. skoncovat s okupačním režimem a s politikou frontového města, odchod okupačních jednotek, likvidace sabotážních centrál a respektování suverenity Německé demokratické republiky. (Potlesk.)

Mají-li některé kruhy na Západě v úmyslu vésti tato jednání neupřímně - a to proti zájmům svých vlastních národů a dle přání militaristů a revanšistů - a chtějí-li tak získati toliko čas k účelům nesloužícím míru, pak se oddávají planým snům. Mírové řešení německé otázky je mezinárodním programem. Německá otázka bude vyřešena tak jako tak. Odmítnou-li západní mocnosti svou spoluúčast, pak uzavře NDR mírovou smlouvu se Svazem sovětských socialistických republik a s těmi státy bývalé protihitlerovské koalice i jinými, které k tomu budou ochotny. Tím by byly vyřešeny všechny příslušné otázky, včetně likvidace okupačního režimu v západním Berlíně. Také Československá socialistická republika projevila k tomu mnohokrát svou ochotu. Kdyby Západ odmítl svou účast na konstruktivním odstranění pozůstatků druhé světové války a na mírovém poválečném uspořádání Evropy, byla by toto jediná cesta, jak zajistit v Evropě mír a zatarasit cestu agresivním silám militarismu. (Potlesk.)

Vysoce si ceníme přínosu Československé socialistické republiky v boji za naši společnou věc. Zvláště pak vítáme to, že představitelé Vašeho státu vždy zdůrazňovali společné závazky a zájmy všech zemí socialistického tábora v boji proti západoněmeckému militarismu a revanšismu a v úsilí za uzavření německé mírové smlouvy a vyřešení berlínské otázky.

V této souvislosti bych chtěl vzpomenouti prohlášení vlády Československé socialistické republiky z 21. srpna 1961, dále prohlášení Vašeho ministra zahraničních věcí soudruha Václava Davida v Národním shromáždění 18. listopadu 1961 a výzvy Československého Národního shromáždění k více než 70 státům. Je to výzva parlamentům všech zemí, aby společně se svými vládami a národy účinně přispěly k mírovému vyřešení německé otázky a zhatily plány válečných paličů. Těmito a mnohými jinými opatřeními a akcemi Národní shromáždění, vláda a lid Československé socialistické republiky názorně dokázaly shodu zájmů a cílů obou našich zemí v boji za mír a za odstranění válečného nebezpečí, prokázaly své úsilí o uzavření německé mírové smlouvy a vyřešení otázky západní Berlín zřízením neutrálního Svobodného města západní Berlín. Na nerozborném základě socialistického internacionalismu jste, drazí přátelé a soudruzi, velice přispěli našemu společnému mírovému úsilí a ještě více upevnili bratrské svazky mezi našimi státy a národy. (Potlesk.)

Vážení poslanci Národního shromáždění!

Drazí přátelé a soudruzi!

Jako členové mocného a nepřemožitelného bratrského svazu socialistických států kráčejí naše země, Německá demokratická republika a Československá socialistická republika, nezadržitelně vpřed po cestě společenského pokroku. Společně v nejtěsnější jednotě se všemi mírumilovnými státy a mírovými silami světa zkrotíme agresory a válečné štváče a upevníme mír na světě. (Potlesk.) Ve vítězství míru a socialismu spočívá šťastná budoucnost našich národů. V tomto našem společném díle Vám přejeme, drazí českoslovenští soudruzi a přátelé, další veliké úspěchy.

Německý stát dělníků a rolníků, Německá demokratická republika, stojí vždy pevně a neochvějně po Vašem boku. Vaše vítězství jsou i našimi vítězstvími. (Potlesk.)

Ať žije trvalé přátelství a spolupráce našich států a národů! (Dlouhotrvající bouřlivý potlesk. - Shromáždění povstává a provolává "Freundschaft". - Walter Ulbricht se srdečně zdraví s předsedou NS Fierlingrem. - Shromáždění usedá.)

Předseda NS Fierliuger:

Soudružky a soudruzi! Vyslechli jsme závažný a obsahově bohatý projev, vylíčivší nám vysoké aspirace lidu NDR, který v těžkých podmínkách rozděleného Německa a stupňujícího se mezinárodního napětí odvážně kráčí cestou socialistického budování. Na svůj prapor vepsal heslo jednotného, pokrokového a mírumilovného Německa. Jsme si vědomi, jakým nástrahám a podvratným pokusům, podnikaným ze strany bonnského státu a reakce ostatního západního světa musí čelit. Vzdáváme hold úsilí našich německých soudruhů. Upřímně jim blahopřejeme k dosaženým budovatelským úspěchům v oblasti hospodářské i kulturní. Pánem osudu lidu NDR nejsou více monopolistické koncerny ruhrských magnátů, kteří svého času vyzvedli do sedla Hitlera, doufajíce cenou krve německého lidu, marně prolité v loupežné válce, zajistit si hospodářskou nadvládu. Dnes se lid NDR stal pánem vlastního osudu a s důvěrou a hrdě hledí vstříc budoucnosti, opíraje se o spolupráci a sílu socialistických zemí.

Jednání, která jsou jménem strany a vlády v těchto dnech s delegací NDR v čele se soudruhem Ulbrichtem vedena, vyznačují se vzájemnou soudružskou důvěrou a spějí dnes k úspěšnému skončení. Dnes odpoledne na pražském hradě bude příslušný protokol slavnostně podepsán. Tato jednání zcela určitě přispějí znovu k prohloubení naší vzájemné těsné spolupráce.

Brzká budoucnost ukáže, že tak zvaný "hospodářský zázrak" bonnského státu a celá romatika pseudodemokratického liberalismu, kterým se maskuje západoněmecký státně monopolistický kapitalismus, záhy vybledne a široké pracující masy bonnského státu procitnou k lepšímu poznání svého skutečného postavení. Mezitím však základy, na nichž NDR buduje své nové socialistické hospodářství, ukáží se daleko spolehlivějšími. Nový nadějný život, který se v NDR rozproudil, bude z nich čerpat bohatou mízu. Bude to NDR, která nakonec vyvede německý lid na cestu nového šťastného života. (Potlesk.)

Jménem našeho Národního shromáždění a veškerého československého lidu prosím soudruha Ulbrichta, aby tlumočil lidu NDR, aby přijal ujištění naší neochvějné věrnosti a aby mu vyřídil náš upřímný srdečný pozdrav a přání dalšího úspěšného budování socialismu. (Potlesk.)

Ať žije a zkvétá NDR! (Shromáždění povstává. - Dlouhotrvající potlesk.)

Ať žije SED, vedoucí síla Národní fronty NDR!

Ať žije velký socialistický tábor v čele se Sovětským svazem! Ať žije mír v celém světě. (Dlouhotrvající potlesk. - Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi, nyní přerušuji schůzi na 30 minut.

Podpredseda NZ Valo:

Zahajujem prerušenú schôdzu Národného zhromaždenia.

Súdružky a súdruhovia, prv ako prikročíme k prejednávaniu ďalšieho programu, mám smutnú povinnosť oznámiť vám, že dňa 15. mája zomrel poslanec Národného zhromaždenia Ladislav Wait. (Poslanci vstávajú.) Členom Národného zhromaždenia bol od roku 1954. Vo verejnom živote bol tiež členom predsedníctva Ústredného výboru Národnej fronty a podpredsedom Československej strany socialistickej. Ako poslanec bol iniciatívnym, aktívnym a neúnavným pracovníkom, ktorý všetku svoju prácu a svoje úsilie venoval až do konca života budovaniu socializmu a rozkvetu našej vlasti.

Uctime teraz pamiatku súdruha Waita, ktorý vždy stál na strane pracujúceho ľudu a pomáhal víťazstvu socializmu v našej vlasti.

(Zhromaždenie uctieva pamiatku posl. Waita chvíľou ticha.)

Ďakujem. (Zhromaždenie usedá.)

Budeme pokračovať v prejednávaní programu, ktorého druhým bodom je

2. Zpráva zahraničného výboru k vládnému návrhu, ktorým sa predkladá Národnému zhromaždeniu Československej socialistickej republiky k prejavu súhlasu Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Maďarskou ľudovou republikou o úprave právnych vzťahov vo veciach občianskych, rodinných a trestných, podpísaná v Prahe dňa 2. novembra 1961.