President Československé socialistické republiky a president Indonéské republiky,

vedeni snahou na základě vzájemného respektování státní svrchovanosti, nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnoprávnosti a vzájemných výhod dále rozvíjet a upevňovat přátelské vztahy a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Indonéskou republikou,

pevně odhodláni přispět ke zmírnění mezinárodního napětí, vytvoření důvěry mezi státy a rozvoji mezinárodní spolupráce,

přesvědčeni o tom, že další upevňování a rozvoj přátelských vztahů a vzájemné spolupráce mezi Československem a Indonésií odpovídá zájmům lidu obou zemí,

přejíce si uskutečňovat ve svých vzájemných vztazích cíle a zásady Organizace spojených národů a rezoluce XlII. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů o opatřeních k uplatňování a šíření mírových a sousedských vztahů mezi státy,

rozhodli se uzavřít tuto Smlouvu o přátelství a spolupráci:

Obě smluvní strany slavnostně prohlašují, že oba státy se zúčastní všech mezinárodních aktů, jejichž cílem je zajištění světového míru a bezpečnosti, rozvíjení mírové spolupráce a úplná likvidace kolonialismu a imperialismu ve všech jeho projevech a které jsou v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů.

Obě smluvní strany si budou vyměňovat názory o důležitých mezinárodních otázkách, týkajících se zájmů obou stran.

Smluvní strany se zavazují rozvíjet své vztahy a vzájemnou spolupráci na základě vzájemného respektování svrchovanosti a nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnoprávnosti a vzájemných výhod.

Smluvní strany se dohodly řešit všechny spory, jež by mezi nimi mohly vzniknout, výlučně mírovými prostředky a v souladu s ustanoveními Charty Organizace spojených národů.

Smluvní strany jsou přesvědčeny, že vzájemně prospěšná hospodářská spolupráce je pevným základem jejich mírových a přátelských vztahů a proto se zavazují dále upevňovat tuto spolupráci v zájmu výstavby a rozvoje obou zemí.

Obě smluvní strany se rozhodly, že v zájmu co nejširšího poznání kulturního bohatství druhé země a stálého zvyšování technické úrovně svých hospodářství budou dále rozvíjet a podporovat vzájemné styky v oblasti školství, kultury, vědy a techniky a přispívat tak k prohlubování porozumění mezi národy obou zemí.

1. Tato Smlouva podléhá ratifikaci a nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin, k níž dojde v Djakartě v době co nejkratší.

2. Tato Smlouva se sjednává na neomezené časové období a zůstane v platnosti, pokud ji kterákoliv ze smluvních stran nevypoví písemně dvanáct měsíců předem.

Dáno v Praze dne 29. května 1961 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, indonéském a anglickém, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost.