Budeme rychle mechanizovat a automatizovat výrobní proces. Zvyšování produktivity hodláme dosahovat především technickými opatřeními. Naše zemědělství má dostat během pěti let o 90 % více mechanizačních prostředků. Bude to mimo jiné 112 000 traktorů, 11 000 obilních kombajnů a 27 500 silážních kombajnů. K těmto strojům musí přijít vyškolení schopní lidé.

S. posl. Šejna přede mnou o tom mluvil podrobně.

Rozbory kvalifikace zaměstnanců v průmyslu ukazují, že kolem 40 % dělníků nemá vyúční listy, v mnoha závodech chybí v průměru přibližně 35 % středně technických pracovníků požadované odborné vzdělání. Ne nadarmo jsme uvítali my, poslanci i všechen náš lid, že studium pracujících při zaměstnání přestalo být mimořádným studiem, avšak stalo se sourodou součástí výchovy a vzdělávání vtělenou do nového školského zákona.

Nový školský zákon však také ukládá mimoškolní výchovu a vzdělávání v politice, ve vědě, technice, vzdělávání kulturní a umělecké, o něž se mají starat po stránce organizační, materiální a finanční složky Národní fronty, zejména Revoluční odborové hnutí, Československý svaz mládeže a národní výbory, a to vyššími cyklickými formami, které budeme nazývat lidovými universitami vědy, techniky a umění, budou-li mít vysokoškolskou úroveň anebo lidovými akademiemi vědy, techniky a umění, budou-li mít středoškolskou úroveň. Na lidových universitách a na lidových akademiích přednášejí lektoři Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí. Československá společnost ručí za kvalitu svých lektorů a za obsah jejich přednášek. Jak velkou váhu budou mít tyto formy výchovy a vzdělávání našeho pracujícího lidu, o tom nejlépe a nejvýrazněji svědčí to, že v nedávné době o lidových universitách a lidových akademiích jednal sám sekretariát Ústředního výboru Komunistické strany Československa a své jednání uzavřel významným usnesením.

Aby tato forma výchovy a vzdělávání mohla proniknout co nejhlouběji mezi pracující lid na závodech, ve městech i na vesnicích, musí si naše pokroková inteligence pokládat za čest a politickou i morální povinnost zúčastňovat se této významné práce, hlásit se do řad Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí. Její lektorské skupiny jsou zakládány na všech pracovištích, na kterých je soustředěna inteligence a průmysloví i zemědělští odborníci, novátoři a významní praktici.

Není správné a nadále to již nebude možné, že lektorské skupiny této Společnosti byly těžce budovány na závodech. Nebylo to ze zlé vůle, avšak z neporozumění. Soudruzi na závodech říkali: "Máme u nás již závodní odbočku Československé vědecko-technické společnosti a tak žádnou jinou již nepotřebujeme!"

Ne. Československá vědecko-technická společnost má zcela jiné poslání. Má za úkol nejnovější poznatky vědy a techniky uvádět na daném závodě do praxe. Její poslání je tedy jednoznačně ekonomické a technické. Vedle ní, s posláním výchovným a všeobecně vzdělávacím, musí být Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí. Jen tak bude postaráno o soustavnou politickou, vědeckou a uměleckou výchovu na závodech i na vesnicích.

A členové Československé vědecko-technické společnosti nejsou jen strohými odborníky, mají však navíc bohaté zájmy a zkušenosti politické, vědecké, kulturní a umělecké a proto zcela přirozeně patří i do řad té druhé Společnosti a je třeba, aby jejím prostřednictvím dávali pracujícím i toto své bohatství.

Správně si počínají soudruzi v národním podniku Šroubárna v Žatci. Mají i závodní odbočku Československé vědecko-technické společnosti i lektorskou skupinu Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí. Pročítal jsem jejich jednotný perspektivní plán výchovné a vzdělávací činnosti na období třetí pětiletky sestavený za vedení celozávodního výboru KSČ složkami Národní fronty na závodě a oběma Společnostmi.

Vedle stranické výchovné a vzdělávací činnosti řízené přímo závodním lektorátem KSČ, zahrnuje tento plán veškerou výchovnou a vzdělávací činnost včetně činnosti agitační tak, jak je připravena jednotlivými složkami Národní fronty na závodě. V plánu se počítá s řadou cyklů lidové university i lidové akademie pro dospělé i pro mládež. Podobný plán má závodní klub Perla 01 v Ústí n. Orl., závodní klub v Hronově a mnoho jiných.

Velký význam mají lidové akademie vědy, techniky a umění na vesnicích, zvláště pak zemědělské lidové akademie, rodičovské lidové akademie, cyklus přednášek "Věda proti pověrám" a jiné. Na okrese Svitavy uspořádali ve studijním období 1960-61 celkem 138 cyklů lidových akademií a to převážně na vesnicích. V celém Východočeském kraji bylo těchto cyklů na 1200 a v příštím období jich bude ještě více. Velký význam měly cykly uspořádané pro kolektivy soutěžící o titul brigáda socialistické práce. Velkému zájmu se těšil cyklus lidové akademie pod názvem "Jak socialisticky pracovat a žít". Škoda, že tento cyklus je málo rozšířen po vesnicích. Nic za to nedám jsem přesvědčen, že by tam většinou končil ustavením kolektivu soutěžícího o titul brigáda socialistické práce. A takových kolektivů potřebuje naše pětiletka v zemědělství za čtyři roky co nejvíce.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Doufám, že jsem v těch několika minutách opravdu mluvil o člověku a o plameni, který musí hořet na začátku a až do konce všech velkých věcí. I tady napněme síly, abychom opravdu vyráběli dvacetkrát více co nejdříve a aby náš pracující lid měl co nejbohatší duši i srdce. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Soudružky a soudruzi, pořad přihlášených řečníků je vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Hlásí se posl. Borůvka.) Hlásí se soudruh posl. Borůvka. Dávám mu slovo.

Posl. Borůvka: Soudruzi a soudružky, dovolte mi jenom několik slov jako připomínku k provedené diskusi. Soudruh mpř. vlády Šimůnek hovořil o tom, jak v průmyslu a na všech úsecích národního hospodářství se plán plní a jak naše zemědělství plán ne a ne stále dohnat. Protože z pověření strany a z pověření lidu zastávám funkci předsedy zemědělského výboru a jsem si vědom důležitosti a odpovědnosti této funkce, chci tu připojit několik připomínek.

Když se člověk zamyslí nad tím, jak v současné době se rozjíždíme a dále ještě rozšiřujeme výrobu a naše národní hospodářství, že stojíme ve vyspělé socialistické společnosti a na prahu komunismu, když se jenom zamyslím nad tím, co tak trochu znám, že máme ropovod 4¹/₂ tisíce kilometrů, tu si soudruzi, uvědomuji, že žádná společnost na světě - i kdyby se 5 Rockefellerů dalo dohromady - jej postavit nemůže, protože se tu dávají dohromady celé státy a všechna síla socialistického tábora. Když uvážíme, že jsme rozestavěli Východoslovenské železárny, kaučukárnu v Kralupech, Duslo v Šale, Závody Vítězného února, že naftové motory Orlíku dávají již elektřinu, že do roku 1970, tj. do konce čtvrté pětiletky, postavíme 1 200 000 bytů, nedá mi a považoval jsem za nutné vystoupit. Mám za to, že je nutno zdůraznit to, co říkal s. Brančík, že na vesnici máme pracovité lidi, ovšem, soudruzi, situace je dnes taková, že těmto lidem nestačí již jenom psát, nestačí jim dávat jen brožury a návod, jak to mají dělat, protože tito lidé za dobu od února 1948 nesmírně vyrostli.

Je to jiná situace v celém socialistickém dění. My k těm lidem musíme jít. Mám za to, abyste to posoudili. To jsou už nové formy získávání lidí a nové formy rozvíjení výroby. Já se přiznám, my odebíráme takovou kupu odborných časopisů. Je to v pořádku, jistěže to pomáhá. My chodíme i na různé besedy a semináře. I to nelze nějak zavrhovat. Ale soudruzi, mám za to, že v současné době, jestliže všude rozvíjíme výrobu a zemědělství zaostává, že je potřebí opravdu to, co říká ústřední výbor, nejslabší článek opravdu velmi nutno posílit. A já se z tohoto místa obracím na všechny ty výzkumné pracovníky, kterých je dost, jenomže ať se nezlobí, ale je pohodlnější psát do Našeho chovu, je pohodlnější psát do Zemědělství 1961; jen si všimněte, kdo tam ty články píše. l když jsou hezky stylizované, ale v současné době je třeba slevit z pohodlí, ve kterém tito výzkumní a ostatní pracovníci žijí. (Potlesk.) To je totiž velmi vážný problém. Jsem si vědom závažnosti toho, co tady říkám. Je to problém bytů, je to i problém bydlení ve velkých městech, je to problém i kultury, problém vyžití se nebo konzultace s vědeckými pracovníky na pracovištích. Vím, že je to tak, ale soudruzi, není přece frází to, když teď slyšíme zde v kuloárech, že Kuba byla napadena invazí. Mám za to, že by nás mělo, tak jak o tom hovořil soudruh Zvára, zamrazit v zádech a hrdlo se stáhnout rozhodností, čím my budeme bojovat, aby naše hospodářství bylo pevné, silné, šlo rychle kupředu, tudíž, aby nepraskalo na tom nejslabším článku, kterým je zemědělství. Mělo by se skutečně říci, tak jdeme na to, ale opravdu, jak říkal soudruh Šejna, "šroubovat" naplno. Když si tak člověk vzpomene a přirovná, že když šlo o Moskvu ve Velké vlastenecké válce, že šlo o všechno - a u nás ani zdaleka nejde o všechno, vždyť přece říkáme, jaké ohromné výsledky v národním hospodářství jsou, ale jde o nejslabší článek - kdo vystoupil? Generál Panfilov, a s ním ještě 11 panfilovců a do jednoho padli, ale Moskva byla zachráněna. Tudíž soudruzi, i ti generálové z naší Zemědělské akademie, i ti generálové z našich výzkumných ústavů, prosím vás, vytáhněte už z pochvy šavli, a jestli je rezatá, už tam dlouho byla - nezlobte se, ale je to tak - a řekněte: Jde se na to, abychom už opravdu slabý článek v zemědělství udělali skutečně silným. Neuděláme ho silným žádnými řečmi, i když je nepodceňuji, ale je nutno jít mezi nás, my vás přivítáme, vy nám poradíte a potom pětiletku v zemědělství určitě spolu se všemi, kteří něčemu rozumí, za čtyři roky splníme. (Potlesk.)

Místopředseda NS Pospíšil: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo.) Do rozpravy se už nikdo nehlásí, je tedy skončena. Nyní přerušíme schůzi a budeme v ní pokračovat zítra v 9,00 hod. dopoledne. Mezitím návrhová komise připraví návrh usnesení.

Přerušuji schůzi.