Charakteristickým rysem hospodářské spolupráce je také ta skutečnost, že s rozvíjející se specializací a kooperací ve zpracovatelském průmyslu, zejména ve strojírenství, zvyšuje se rychle nejen podíl strojů a zařízení na našem vývozu ale i na dovozu. I když jsme teprve na počátku specializace ve strojírenství, je již dnes jasné, že jde o zákonitý jev, bez něhož nelze zajistit uplatnění maximální mechanizace a automatizace výroby, zvýšení technické úrovně výrobků a snížení nákladů.

I když objektivní podmínky jsou příznivé, nelze zapomínat i na vlastní úsilí podniků a závodů, které musí především spočívat v péči o kvalitu, funkční schopnosti, vzhled výrobků a v neposlední řadě v péči o zajištění krátkých dodacích termínů.

Úsilí, které jsme spolu se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi vynaložili pro nastolení mírových vztahů se všemi státy, bez ohledu na charakter společenského zřízení, za likvidaci pozůstatků období studené války, se pochopitelně projevilo i v rozvoji vzájemných hospodářských a obchodních styků s kapitalistickými státy. Právě rozvoj hospodářských a obchodních styků považujeme za významného činitele posilování mírového soužití. Z naší strany neexistují zábrany pro rozvoj obchodu. V průběhu druhé pětiletky byl v tomto směru udělán významný krok kupředu. Rozsah obchodu s nesocialistickými zeměmi se zvýšil o více než 60 % a činí přes 1 miliardu dolarů. Přesto však zde nebyly vyčerpány všechny možnosti. I nadále zůstává naší snahou rozšiřovat na základě vzájemné výhodnosti a respektování vzájemných práv objem výměny zboží s nesocialistickými zeměmi. Budeme však i nadále odmítat umělé vytváření barier a politiku diskriminace, která nepřispívá k vzájemnému porozumění a rozvoji obchodu a která ve svých důsledcích škodí i samotným jejím autorům.

Pokud jde o rozvoj ekonomických vztahů s hospodářsky málo rozvinutými zeměmi, které nastoupily cestu samostatného politického rozvoje a usilují i o samostatný rozvoj ekonomický, chtěl bych zdůraznit tu skutečnost, že na straně Československa byla mnohokrát nejen vyjádřena, ale i v praxi potvrzena plná ochota pomáhat v rámci našich možností tomuto úsilí. V letech druhé pětiletky jsme přispěli úvěrovou pomocí ekonomickému rozvoji hospodářsky málo rozvinutých zemí a pomohli jim tak podle svých sil zmenšit jejich závislost na bývalých kapitalistických metropolích. Tuto úvěrovou pomoc jsme poskytli bez jakýchkoliv politických podmínek.

Dosavadní ekonomický rozvoj Československa tedy umožnil prohloubit mezinárodní socialistickou dělbu práce a zvýšil úlohu Československé socialistické republiky ve světovém hospodářství i ve světovém obchodu.

Soudružky a soudruzi, v druhé pětiletce byl úspěšně plněn úkol vytyčený celostátní konferencí Komunistické strany Československa v růstu životní úrovně. Na překročení růstu osobní spotřeby proti původním předpokladům se podílelo zejména plnění maloobchodního obratu v roce 1960, kdy byl plán maloobchodního obratu vysoce překročen, a to o 4 miliardy korun, tj. o více než 4 %.

Zvýšené nákupy se soustředily v loňském roce především na některé druhy zboží, což způsobilo jejich přechodný nedostatek a současně odkrylo některé nedostatky v sortimentní náplni na našem trhu, na které byly oprávněné stížnosti ze strany kupujících. Nedostatky v tomto směru jsou předmětem soustavné pozornosti ústředního výboru strany a vlády, které přijaly řadu opatření k jejich postupnému odstraňování.

Rozvoj životní úrovně v druhé pětiletce možno charakterizovat nejen rychlejším tempem, ale i tím, že byl všestrannější. K jeho realizaci bylo používáno různých cest.

V průběhu druhé pětiletky byla provedena čtyři hromadná snížení maloobchodních cen, v důsledku čehož se snížil celkový index maloobchodních cen o 8,7 % a index životních nákladů (včetně služeb) o 8,8 %. Přitom procento snížení maloobchodních cen potravin a průmyslového zboží bylo přibližně stejné.

Byla provedena rovněž řada opatření v oblasti odměňováni za práci v materiální výrobě, které urychlily růst nominálních mezd pracovníků v národním hospodářství. Zejména je nutno vyzvednout provedenou přestavbu dělnických mzdových soustav, která umožnila vytvořit novou základnu socialistického odměňování za práci.

Byla provedena též rozsáhlá úprava sociálního zabezpečení, která přinesla zvýšení počtu vyplácených starobních a invalidních důchodů o 446 tisíc, jakož i zvýšení průměrné výše starobních a vdovských důchodů. Roční částky na náklady sociálního zabezpečení se zvýšily ze 7,3 miliard Kčs na 12,2 miliardy Kčs.

Úprava nízkých důchodů v roce 1959 a 1960 byla spolu se zvýšenou pomocí státu rodinám s dětmi v těchto letech součástí plnění úkolu vytyčeného XI. sjezdem Komunistické strany Československa zajistit rychlejší růst osobní spotřeby rodinám s nižšími příjmy na osobu a zejména rodinám s dětmi. Zvýšení přídavků na děti v roce 1959 se projevilo zvýšením příjmů zaměstnaneckých rodin se třemi a více dětmi o cca 500 mil. Kčs. Zavedení bezplatného poskytování učebnic a školních pomůcek snížilo životní náklady všech rodin s dětmi asi o 300 miliónů Kčs ročně.

Významných úspěchů bylo dosaženo též ve výživě lidu, a to nejen tím, že se průměrná denní spotřeba kalorií zvýšila v roce 1960 proti roku 1955 o 8,6 %, a během pětiletky dosažena a dokonce překročena lékařsky doporučená dávka denní spotřeby kalorií, nýbrž zejména tím, že byla v souladu s požadavky správné výživy nastoupena cesta ke změně skladby potravin. Jestliže podíl kalorií živočišného původu na celkové spotřebě kalorií činil v roce 1955 26 %, stoupl v roce 1960 téměř na 30 %.

Ke zvyšování životní úrovně přispěla i bytová výstavba, a to nejen pokud jde o počet bytů, nýbrž i pokud jde o jejich vybavení. V druhé pětiletce bylo postaveno 326 tisíc bytů, tj. asi o 65 % více než v letech 1951-1955, takže rozsáhlý program bytové výstavby byl prakticky splněn až na asi 5000 bytů na úseku soukromé výstavby.

Skutečnost, že jsme rozsáhlý program bytové výstavby úspěšně splnili, je důsledkem cílevědomého řešení bytového problému, ke kterému jsme přistoupili v roce 1959, kdy došlo k zásadnímu obratu v bytové výstavbě. V tomto roce ústřední výbor strany vytyčil direktivu podstatného rozšíření bytové výstavby s cílem zajistit do roku 1970 přiměřený byt každé domácnosti. Zrychlení bytové výstavby, ke kterému došlo, je vidět nejlépe z toho, že v letech 1959-1960 byla postavena téměř polovina bytů z celého rozsahu bytové výstavby v druhé pětiletce.

V roce 1956 jsme přistoupili v zájmu zlepšení životních podmínek našich pracujících ke zkracování pracovní doby ze 48 na 46 hodin týdně. V roce 1960 bylo pak započato se zkracováním pracovní doby v závodech klíčových odvětví na 42, resp. 40 hodin týdně.

V druhé pětiletce došlo i k významným změnám v rozvoji kulturní stránky životní úrovně, a to zejména na úseku školství. Bylo přikročeno k prodloužení povinné školní docházky na 9 let a došlo ke zvýšení úrovně výchovy a výuky, zejména pokud jde o rozvoj polytechnické výchovy. Velmi intenzívně se rozvíjely na odborných a středních školách formy studia pracujících, kde počet žáků ve studiu při zaměstnání rostl daleko rychleji než ve studiu denním.

Významným rysem rozvoje našeho školství je, že počet žáků jak na středních a odborných školách, tak na vysokých školách se stále zvyšuje. Tak například počet žáků na středních všeobecně vzdělávacích školách se v průběhu pětiletky zvýšil o 12,8 % a na vysokých školách o 34,9 %. Přesto růst počtu žáků na vysokých školách je nutno dále urychlit, neboť není dosud v souladu s perspektivami růstu národního hospodářství.

Významných výsledků bylo dosaženo i na úseku zrdavotnictví. Byla rozšiřována a zkvalitňována zdravotní péče o obyvatelstvo se zaměřením na prevenci, zvýšené úsilí bylo věnováno dalšímu omezování nejzávažnějších přenosných nemocí. Významným úspěchem například je, že se nám podařilo prakticky likvidovat takové druhy onemocnění, jako je dětská obrna a záškrt. Byla prohloubena péče o matku a dítě, školní mládež a pracující dorost. Počet lůžek zdravotnických zařízení se zvýšil vcelku o 12 %. Výsledkem těchto opatření je, že v roce 1960 bylo dosaženo nejnižší úmrtnosti, která byla dosud na našem území zaznamenána.

Naproti tomu je třeba se pozastavit u problému populačního vývoje, který se v letech druhé pětiletky ve srovnání s předchozími léty značně zhoršil. V posledních dvou letech je přirozený přírůstek na tisíc obyvatel dokonce téměř stejný jako byl v letech 1930-1934. Situace v českých krajích je přitom daleko horší než na Slovensku, neboť na Slovensku dosahuje přirozený přírůstek v roce 1960 14,2 % a v českých krajích jen 3,6 %. Některé oblasti mají dokonce přirozený úbytek obyvatelstva (Středočeský kraj, hlavní město Praha apod.).

Vývoj v populaci nás nutí k vážnému zamyšlení. Je třeba, aby všechna opatření směřující k zabezpečení podmínek pro zlepšení tohoto vývoje byla důsledně plněna a dále prohlubována. Předně je nutné preferovat rodiny s více dětmi, zajistit dostatečný rozvoj jeslí, mateřských škol a družin, zlepšit školní stravování a prozkoumat možnosti ke snížení nákladů na výchovu a výživu dětí. Rovněž bude nutno prozkoumat možnosti zlepšení podmínek pro zaměstnané matky.

Také dosavadní praxi benevolentního povolování umělého přerušení těhotenství bude nutno podrobit kritice a revizi.

Přes celkově příznivý rozvoj životní úrovně, jímž se stala ČSSR jednou ze zemí s nejvyšší životní úrovní na světě, zůstávají v této oblasti ještě některé důležité problémy. Bude nutno dále usilovat zejména o růst osobní spotřeby rodin s více dětmi, zajišťovat řešení bytového problému, zajistit přechod všech pracovníků v národním hospodářství na 42 hodiny a v dolech na 40 hodinovou pracovní dobu týdně, dokončit přestavbu našeho školského systému a výrazně zlepšit práci obchodu a institucí poskytujících služby.

Soudružky a soudruzi, úspěch národohospodářského rozvoje v našich podmínkách vždy závisí na tom, nakolik se nám podaří využít předností socialistického společenského zřízení, nakolik jsme schopni zmobilizovat nesmírné zdroje, které nám toto zřízení poskytuje.

Usilovali jsme o maximální využití těchto předností socialismu mnohem všestranněji, než kdykoli předtím. Měli jsme pro to také lepší podmínky než dříve jak z hlediska mezinárodního, tak z hlediska vnitřního.

V uplynulém období světová socialistická soustava zesílila tak, že se stává hlavní silou v rozvoji lidské společnosti a na světové aréně se stále více projevuje převaha sil socialismu nad imperialismem, převaha sil míru nad silami války. Pokud jde o vnitřní předpoklady, byla dána bohatost tím, že jsme se nacházeli již v závěrečné fázi přechodného období od kapitalismu k socialismu, že ve všech odvětvích, s výjimkou zemědělství, existovaly již od počátku pětiletky v plné míře socialistické výrobní vztahy.

Socialistické výrobní vztahy vytvářejí možnost a zároveň si vynucují plánovitost hospodářského rozvoje, což je jednou z největších předností socialismu před kapitalismem, zkušeností již více než dostatečně prověřenou a prokázanou. Plánovitost se v průběhu druhé pětiletky nejen podstatně upevnila, ale také se projevila mnohem silněji než dříve. Je to otázka jak objektivních, tak i subjektivních podmínek. Především plán druhé pětiletky byl mnohem komplexnější, než tomu bylo v minulosti. A byl také mnohem důsledněji promítnut v plánech a činnosti těch hospodářských organizací, které jej prováděly. To se pak projevilo mimo jiné v tom, že základní proporce a úlohy druhé pětiletky byly splněny, že hlavní výsledky skutečného vývoje v tomto pětiletí se s vývojem plánovaným v podstatě shodují.

Kromě průběhu centralizované výstavby je jedinou zásadní výjimkou zemědělství, kde byl plán hluboko nesplněn.

Ale i zde při řešení tohoto problému se znovu projevily přednosti socialismu, který umožňuje obrovské soustředění zdrojů národního hospodářství a jejich správné ekonomické rozdělování. Právě tato nesmírná přednost socialismu nám umožnila, aby důsledky zaostávání zemědělské výroby se neodrazily v podstatné míře v životní úrovní lidu.

A při tom šlo v oblasti životní úrovně o plán náročný nejen tím, že předpokládal vysoké tempo růstu osobní spotřeby, ale především tím, že šlo o všestranný rozvoj všech složek životní úrovně, tedy nejen osobní spotřeby, ale i různých forem společenské spotřeby a zejména také bydlení. Není sporu, že právě v tomto faktu se stupeň využití předností socialismu nejsouhrnněji a nejvýrazněji projevuje.

Naše strana vycházejíc z podmínek období druhé pětiletky, provedla na hospodářském úseku řadu zásadních opatření směřujících k stále lepšímu využívání bohatých předností našeho zřízení, což ovlivnilo průběh vývoje zejména v druhé polovině pětiletky.

Celá rozsáhlá soustava opatření, která strana provedla, se projevila v tom, že rok 1958 se stal v určitém smyslu obratem ve vývoji efektivnosti národního hospodářství.

Není sporu o tom, že bez těchto opatření bychom tak příznivých výsledků v plnění druhého pětiletého plánu nedosáhli. Je to svědectví, že jsme předností socialismu v období druhé pětiletky bohatě využili.

Svědčí o tom vysoká tempa růstu výroby. Svědčí o tom vysoký růst a všestrannost rozvoje životní úrovně. Svědčí o tom rozsah investiční výstavby, zajišťující trvalost růstu do budoucna. Svědčí o tom úspěchy v řešení oblastních otázek, zejména Slovenska. Svědčí o tom neustálé upevňování mezinárodního postavení naší republiky, rozvíjející se hospodářská spolupráce v rámci socialistického tábora, naše schopnost účinné pomoci řadě zemí, které se vymaňují z koloniálního jha, svědčí o tom náš úspěšný postup v ekonomické soutěži s kapitalismem.

Ale to všechno neznamená, že naše možnosti jsou vyčerpány, že jsme předností socialismu již plně využili. Není to ani možné, protože tyto možnosti se stále reprodukují na vyšší a vyšší úrovni. Roste a sílí morálně politická jednota našeho lidu, stále hlouběji proniká do myšlení lidí socialistická a komunistická morálka a o ni se opírající široký rozvoj tvůrčí iniciativy pracujících.

Jsme si vědomi toho, že právě zde je klíč k rozhodnému boji proti všem chybám a nedostatkům, snižujícím efektivnost rozvoje národního hospodářství. Není a nemůže být ani jediný úsek v národním hospodářství, kde bychom se mohli spokojit s dnešním stavem.

Všude se dá pracovat lépe, účinněji, všude je možno dosáhnout lepších výsledků. Je věcí naší vůle, našeho vědomí, našeho koordinovaného, spojeného úsilí, jak těchto možností využijeme. Jsem přesvědčen, že další vývoj odpoví kladně na tuto otázku, díky cílevědomému úsilí naší strany, díky jejímu sepjetí s pracujícím lidem, díky jeho rostoucímu socialistickému uvědomění. (Potlesk.)

Předseda Fierlinger: Děkuji náměstkovi předsedy vlády za přednesenou zprávu.

Přerušuji schůzi na 20 minut.

Místopřerseda NS Fiala (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Sděluji, že výbor pro plán a rozpočet předložil návrh usnesení ke zprávě vlády o plnění plánu za rok 1960. Tento návrh zpracoval výbor jak na základě vlastního jednání, tak i jednání, které předcházelo v ostatních výborech NS. Návrh usnesení byl vám rozdán.

Předsednictvo Národního shromáždění navrhuje, aby Národní shromáždění zvolilo návrhovou komisi, která ve smyslu předloženého návrhu, výsledku rozpravy a vašich připomínek předloží v závěru jednání tohoto bodu návrh konečného znění usnesení.

Jsou nějaké námitky proti tomuto postupu? (Nebyly.)

Nejsou.

Předsednictvo navrhuje, aby byla zvolena návrhová komise v tomto složení: předseda: Valo, členové: Pospíšil, Dubček, Lenárt, Borůvka, Bichler, Karlovská, Fišarová, Skála, Žiak.

Jsou nějaké připomínky nebo doplňky k tomuto návrhu? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem, nechť zvedne ruku! (Děje se!)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Tím byla schválena návrhová komise, která po skončení pořadu dnešního dne připraví návrh konečného znění usnesení.

Do rozpravy k projednávané zprávě vlády o plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství v roce 1960 se přihlásili zatím tito poslanci: Jiránek, Gabriška, Pavlovský, Kulička, Pepich, Polachová, Brančík, Šejna, Zvára.

Dávám slovo prvému přihlášenému řečníkovi poslanci Jiránkovi.