Výroba chemických vláken se má zvýšit
na 105 000 t, tj. o 123%. Podstatně bude rozšířen
sortiment vyráběných vláken a zlepšena
jejich kvalita. Bude rozšířena výroba
syntetických vláken s vlastnostmi vlny. Tak přispěje
chemický průmysl ke zvýšení kultury
odívání.
Budou vybudovány dva závody na výrobu syntetického
kaučuku tak, že celková spotřeba kaučuku
se v roce 1965 zvýši o 50%. Z toho asi 40% bude kryto
domácí výrobou. Zavedením výroby
syntetického kaučuku, rozšířením
výroby syntetických vláken. zejména
zavedením výroby polyesterových vláken
majících vlastnosti vlny, budou ušetřeny
národnímu hospodářství stamilióny
devizových korun, za které bychom museli dovážet
přírodní suroviny.
Podstatné zvýšení dovozu sovětské
ropy, který se zvýší 2,7krát
v roce 1960 v porovnání s rokem 1965, vytváří
předpoklady ke zlepšení energetické
bilance a zejména ke zvýšení výroby
topných olejů. Použití topných
olejů nemá význam jen v rozšířeném
množství paliv, nýbrž protože se
jedná o kaloricky vysoce hodnotné palivo, umožňuje
jejich používání např. zvýšit
energetickou kapacitu instalovaných zařízení
bez velkých nároků na úpravy. Kvalita
topných olejů umožňuje dále zajistit
naprosto bezprašné prostředí tam, kde
je to z technologických důvodů nutné.
Zvýšený dovoz sovětské ropy,
která bude dopravována ropovodem budovaným
z oblasti Muchanova až do našich závodů,
umožní zvýšení výroby pohonných
látek o 162% v porovnání s rokem 1957 a dále
umožňuje chemickému průmyslu orientovat
se na ropu jako na surovinovou základnu pro výrobu
kaučuku, plastických hmot atd. Surovinová
základna chemického průmyslu bude rozšířena
také o zemní plyn a bude dále zvýšeno
chemické zpracování koksárenských
plynů, zejména na Slovensku.
Při tomto rozvoji vzroste produktivita práce v chemickém
průmyslu o 62%. V průběhu let 1961-1965 bude
současně zkrácena pracovní doba a
zaveden pětidenní pracovní týden a
to u většiny závodů do r. 1962, u zbývajících
závodů do r. 1964. Při zajišťování
zkrácení pracovní doby byla vyvinuta velká
iniciativa všech pracujících. Tak např.
pracující ze závodu České závody
gumárenské v Kostelci soutěžící
o titul brigády socialistické práce zorganizovali
akci 240 minut, ve které zajišťují lepší
organizaci práce a drobnými technickými zlepšeními
zvýšení produktivity práce minimálně
v rozsahu zkrácené pracovní doby. Akce 240
minut se rozšířila do dalších závodů,
např. do Nováckých chemických závodů,
Gumáren 1. mája v Púchově a Závodů
J. Dimitrova v Bratislavě, kde bylo podáno 2643
návrhů, při jejichž realizaci byla docílena
úspora 208 pracovníků. Při zajišťování
zkrácené pracovní doby byly vytvořeny
předpoklady např. k nepřetržité
vykládce vagónů i v době pracovního
klidu a byla zvýšena směnnost především
na úseku pomocných provozů, strojních
dílen a při provádění generálních
oprav. Těmito opatřeními byly vytvořeny
předpoklady k tomu, že již v roce 1960 od 7.
listopadu mohla být zkušebně zavedena zkrácená
pracovní doba v 11 závodech s asi 12% všech
pracovníků průmyslových podniků
MCHP. Od 1. prosince se připravuje zkrácení
pracovní doby v dalších 5 závodech,
takže do konce roku bude mít zkrácenou pracovní
dobu již 26% pracujících v chemickém
průmyslu.
Rozsáhlý rozvoj chemického průmyslu
bude ve třetí pětiletce zabezpečován
rekonstrukcí stávajících závodů,
kde se ve většině případů
jedná o velmi rozsáhlé rekonstrukce. Ve starých
výrobnách je třeba zajistit zmodernizování,
mechanizaci a automatizaci tak, aby v nich byla zvýšena
produktivita práce o 31% v porovnání s rokem
1960.
Zejména bude však zajišťován rozvoj
chemického průmyslu rozsáhlou investiční
výstavbou. Během třetí pětiletky
bude vybudováno 10 úplně nových chemických
kombinátů. Má být postaveno 150 nových
technicky velmi náročných výroben.
Před tak velkými úkoly stojí náš
chemický průmysl poprvé v historii. Bude
to znamenat jeho přestavbu.
Z tohoto krátkého výčtu úkolů
rozvoje chemického průmyslu vyplývá
jejich velká a zcela mimořádná náročnost.
Jejich zajišťování závisí
především od splnění úkolů
investiční výstavby, a to zejména
centralizované, ale i decentralizované: např.
takové akce, jako zvýšení výroby
metanolu o 40 000 tun, zvýšení aromátu
o 40 000 tun ve Stalinových závodech apod. Zajišťování
těchto úkolů závisí nejen na
samotných pracovnících chemického
průmyslu, ale i na pracujících ostatních
odvětvích národního hospodářství.
O jejich splnění bude rozhodováno především
v našich hutních závodech, kde je třeba
bezodkladně učinit všechna opatření
k tomu, aby byla zajištěna výroba co do množství
i sortimentu, tak aby zejména ministerstvo těžkého
strojírenství mohlo zajistit nesnadné úkoly
související s rozvojem chemického průmyslu.
Že jsou to úkoly nemalé, o tom svědčí
např. to, že již v roce 1961 se musí výroba
chemického zařízení na úseku
MTS zvýšit minimálně o 100%. Zajištění
potřeby zvýšených kapacit na úseku
MTS si vyžádá zcela nový přístup
k jejich opatřování - jednou z cest je zavádění
druhých směn v našich strojírenských
závodech. Vysoké nároky musí být
kladeny na technickou úroveň vyráběných
zařízení, neboť se nám nejedná
jen o to, zajistit rozšíření výroby
v chemickém průmyslu, ale současně
o to, aby nové závody a výrobny byly budovány
tak, aby odpovídaly nejpokrokovějšímu
stavu světové techniky, aby zajišťovaly
maximální hospodárnost, kulturnost a produktivitu
práce. Strojírenství, stejně jako
chemický průmysl se musí dostat do stadia,
kdy nebude pokulhávat za světovým rozvojem,
ale řešit úkoly na přední frontě
světového technického pokroku tak, jak je
to v souladu s naším státním zřízením,
které je nejpokrokovější na světě.
Nemůžeme být proto spokojeni se současnou
situací, kdy zejména na úseku těžkého
strojírenství není věnována
dostatečná péče vývoji strojů
pro chemický průmysl, především
pro výrobu plastických hmot a základní
chemii. Zde je třeba s větší iniciativou
přistupovat ke spolupráci pracovníků
chemického průmyslu a strojírenství
a vytvářet pracovní kolektivy na vyřešení
jednotlivých úkolů technického rozvoje.
V ministerstvu těžkého strojírenství
je třeba věnovat též větší
péči plnění dodacích lhůt
a také kvalitě dodávaného zařízení,
mají-li být dodrženy termíny uvádění
základních fondů do provozu. Pracující
ministerstva těžkého strojírenství
nesmí dopustit, aby jejich dobrá práce byla
znehodnocována jejím špatným technickým
provedením, jak se to někdy stává.
Zajišťování úkolů třetí
pětiletky bude klást veliké nároky
především na pracovníky samotného
chemického průmyslu. Jde zejména o zajištění
technického rozvoje, který musí získat
dostatečný předstih nejen z hlediska třetí
pětiletky, ale i dalšího rozvoje chemického
průmyslu. Předpokladem proto jsou především
jasné výhledové plány rozvoje jednotlivých
oborů chemického průmyslu a dále zlepšení
pracovních podmínek, zejména pokud se týká
rychlého ověřování výsledků
výzkumu v poloprovozních měřítcích,
které je nezbytně nutné pro získání
projekčních podkladů. Výstavbě
poloprovozních zařízení proto musí
být nejen teoreticky, jak je tomu dosud, ale i reálně
přiznán stejný stupeň důležitosti
jako vlastním investičním akcím.
Prostředky vynakládané na TR nejsou malé,
vyšší efektivnosti. jejich využívání
je třeba zajistit dalším zlepšováním
organizace práce a spolupráce na jednotlivých
problémech, odstraňováním duplicitních
prací a zejména zajištěním rychlé
realizace vyřešených problémů.
Nesmíme dopustit, aby jako v minulosti docházelo
např. k tomu, že desetiletá práce výzkumného
kolektivu ztratí svůj význam jen proto, že
nebyla včas průmyslově využita. Takový
postup by nepřispíval ke zvyšování
iniciativy výzkumných pracovníků.
Dalším velkým úkolem chemického
průmyslu je připravit počet kvalifikovaných
pracovníků pro nově budované závody,
aby nedocházelo k závadám při najíždění
nových kapacit tak, jak k tomu docházelo v minulosti
např. při najíždění výrobny
kapronu v Humenném, i když je zde na druhé
straně nutno přiznat skutečnost, že
při zajíždění výroby kapronu
v Humenném ve výrobě začali pracovat
lidé, kteří nikdy nepracovali v průmyslu
a kteří se báli hučících
strojů, když prvně přišli do závodů,
kteří před těmi stroji utíkali,
a tito lidé dnes zajišťují výrobní
úkoly a jejich závod se dostává mezi
nejlepší.
Zajištění úkolů třetí
pětiletky je velmi náročné též
pokud se týká projektové dokumentace. Zde
se projevují závady v předávání
výsledků vlastního výzkumu a zejména
v předávání podkladů od dodavatelů
strojního zařízení. Z toho důvodu
dochází ke zpožďování projekční
přípravy. Je třeba, aby generální
dodavatelé strojů brali úkoly investiční
výstavby více za své. Domnívám
se, že není právě dobrým příkladem
postoj generálního dodavatele strojů a montáží
pro výrobu syntetického lihu Závodů
Vítězného února v Hradci Králové,
který m se podařilo prosadit celou výstavbu
jako vývojovou záležitost, takže nejsou
vázány ani neměnností podkladů
ani zárukami v kapacitě.
Příkladem možnosti rychlé realizace
výzkumu a dobré spolupráce bylo např.
zajišťování výstavby viskózového
kordového hedvábí v Lovosicích. Vybudovaná
výrobna odpovídá nejpokrokovějšímu
stavu světové techniky. Pracuje s kontinuálními
spřádacími stroji, které byly vyvinuty
ve Výzkumném ústavu chemických vláken
ve Svitu. Dobrou spoluprací s Adamovskými strojírnami
bylo docíleno dalšího propracování
strojů a zavedení sériové výroby
i jejich montáže tak, že i přes různé
potíže bylo dosaženo zahájení výroby
v uloženém termínu. Při spouštění
těchto strojů a zahajování nové
výroby se projevila kladně velmi dobrá spolupráce
Výzkumného ústavu chemických vláken
se Severočeskými chemickými závody.
Pracovníci Výzkumného ústavu najeli
na novou výrobnu a zaškolili pracovníky Severočeských
chemických závodů. Dobré výsledky
jsou však i zde částečně zastíněny
nedostatky v projekci, které musí být i za
cenu více nákladů urychleně odstraněny.
Dalším dobrým příkladem spolupráce
pracovníků chemického průmyslu a v
tomto případě s pracovníky všeobecného
strojírenství je vývoj strojů pro
výrobu syntetických vláken, na kterém
se podílejí pracovníci Výzkumného
ústavu chemických vláken Svit, národního
podniku Silon a Sdružení textilních strojů,
závod Chrastava. Iniciativa, se kterou přistupují
k řešení úkolů technického
rozvoje, je příkladem hodným následování.
Je ještě celá řada problémů,
se kterými se musí pracující na závodech,
v projekčních i výzkumných ústavech
a na centrálních úřadech vypořádat,
aby byly úkoly třetí pětiletky na
úseku chemického průmyslu zajištěny.
Rezervy, které umožní splnit tyto velké
úkoly, je třeba hledat především
v lepší organizaci práce, v povzbuzování
a využívání iniciativy pracujících
a důsledným zabezpečováním
řešení a realizace technického rozvoje.
Pracovníci chemického průmyslu jsou si vědomi,
že splnění úkolů třetí
pětiletky, kterou na dnešním zasedání
uzákoníme, musí zabezpečovat vysoce
odpovědným, socialistickým přístupem
k jejich řešení právě proto,
že zabezpečení rozvoje chemického průmyslu
je nutné k tomu, aby byly splněny i ostatní
cíle třetí pětiletky. tj. především
další zvyšování životní
úrovně našeho lidu, vytváření
materiálních a duchovních předpokladů
k přechodu ke komunismu a další zvyšování
mezinárodní autority a přitažlivosti
příkladů nejen našeho státu,
ale celého socialistického tábora. (Potlesk.)
Místopředseda Pospíšil: Dávám
slovo poslanci Kolderovi.
Posl. Kolder: Soudružky a soudruzi poslanci!
Zpravodaj k projednávanému návrhu třetího
pětiletého plánu poslanec soudruh Mockovčiak
i soudruh Šimůnek ukázali, že třetí
pětiletý plán je plánem rozvoje vyspělé
socialistické společnosti.
Rozsáhlé úkoly třetí pětiletky
vyžadují zajišťovat podstatné zvýšení
prvotních zdrojů a to jak pro účely
energetické, tak i pro účely technologické.
Množství pevných paliv, jejich skladba a způsoby
jejich dosavadního užívání nás
stále naléhavěji stavějí před
úkol řešit hospodaření uhlím
co nejúčinněji. To vyžaduje používat
v celém národním hospodářství
ve stále větším rozsahu ušlechtilých
forem energie. Směrnice schválené celostátní
konferencí předpokládají zvýšení
podílu pevných paliv, určených k výrobě
elektrické energie, plynu, páry a koksu z 59% v
roce 1960 na 67% v roce 1965.
Výroba elektrické energie dosáhne v roce
1965 39 milionů kilowatthodin a vzroste proti roku 1960
o 61%. Přírůstek elektrárenských
kapacit bude uskutečňován především
výstavbou parních elektráren s velkými
výkony. Základní jednotkou v nové
výstavbě budou soustrojí o výkonu
100 a 110 megawatt. V průběhu třetí
pětiletky bude také vyzkoušeno soustrojí
o výkonu 200 megawatt, které se stane základní
výkonnou jednotkou v další výstavbě.
Ta skutečnost, že přírůstku
bude dosahováno na zařízeních o vyšším
jednotkovém výkonu, že se elektrárny
budou budovat přímo v uhelných revírech,
zvýší hospodárnost investiční
výstavby, sníží se náklady na
výrobu elektřiny a také relativně
se sníží nároky na jeho přepravu.
Soustřeďování elektráren do průmyslových
center na druhé straně způsobuje značnou
koncentraci popílku, plynu a dalších škodlivin
v ovzduší.
Třetí pětiletý plán ukládá
usilovat o ochranu vzduchu rozhodnějším způsobem.
Je známo, že dnes elektrárny pouze v Ostravě
vychrlí do ovzduší 195 000 tun popílku
ročně. Je proto úkolem příslušných
odvětví našeho průmyslu, aby bezpodmínečně
zabezpečily výstavbu odlučovacího
zařízení. V Severomoravském kraji
máme podrobně rozpracován program na řešení
problémů prašnosti.
Aby tyto konkrétní programy nezůstaly na
papíře, závisí převážně
na tom, jak bude naše strojírenství připraveno
a schopno svou kapacitou vyhovět potřebám
průmyslových center. Nejde jen o množství,
ale také o kvalitu zařízení. Do výroby
musí být dána nová odlučovací
zařízení, sestrojená na základě
nejnovějších poznatků vědy i
techniky. Dosavadní stav však u nás vzbuzuje
vážné pochyby. Nesjedná-li ministerstvo
těžkého strojírenství nápravu
a nezajistí-li dostatečnou výrobní
kapacitu v závodech vzduchotechniky, je splnění
úkolu pětiletky ohroženo. Je proto třeba,
aby ministerstvo chemického průmyslu učinilo
energická opatření a zajistilo potřebnou
kapacitu.
Soudruzi poslanci! Rychlý rozvoj výroby elektrické
energie a plynu, jako ušlechtilých forem energie,
spolu s rostoucím množstvím tekutých
paliv vytváří příznivé
podmínky nejen pro modernizaci jednotlivých odvětví,
ale vytváří předpoklady, aby také
obyvatelstvo mohlo postupně ve větší
míře využívat energie v jejich ušlechtilých
formách.
V Severomoravském kraji dojde k částečné
rekonstrukci řady elektráren na teplárenský
provoz, jako např. v elektrárnách Třebovice,
Suchá, Československá armáda, v elektrárnách
Vítězný únor, NHKG a dalších.
Dále bude vybudována nová teplárna
v Přerově a podstatně rozšířena
teplárna v Olomouci. S tím souvisí výstavba
teplovodů pro nová sídliště.
Tak bude v našem kraji i v ostatních krajích
řešena teplofikace obydlí.
Zvláště významnou úlohu určuje
třetí pětiletý plán rozvoji
metalurgického průmyslu, který má
mimořádný význam v rozvoji výrobních
sil naší země. Hutní průmysl
musí dostatečným množstvím vysoce
jakostních materiálů a v potřebném
sortimentu umožnit strojírenství, aby během
pětiletky provedlo v podstatě technickou rekonstrukci
značné části těžkého
průmyslu a vybavilo národní hospodářství
novou technikou, jako základní podmínku urychleného
růstu společenské produktivity práce.
Proto ústřední výbor KSČ při
projednávání směrnic pro vypracování
návrhu třetího pětiletého plánu
zdůraznil mimořádný význam
tohoto odvětví pro rozvoj celého národního
hospodářství. Návrh třetího
pětiletého plánu, jak zde bylo uvedeno, počítá
s dalším urychlením výroby surového
železa nejméně na 7 miliónů tun,
oceli nejméně na 10,6 miliónů tun.
V roce 1965 dosáhneme nepochybně ve výrobě
a spotřebě hutních výrobků
jednoho z předních míst mezi průmyslově
vyspělými státy.
K dosažení smělých cílů
v třetím pětiletém plánu nás
oprávňují dosavadní zkušenosti.
Jen za poslední dva roky v Nové huti, Třinci
a dalších hutních závodech ve stanovených
termínech bylo vybudováno a uvedeno do provozu 11
válcovacích tratí, 1 vysoká pec, 4
velkoprostorové SM pece a 2 elektrické pece, 4 koksové
baterie a další agregáty. Dílo, které
pod vedením naší strany vykonaly tisíce
dělníků, techniků a inženýrů
z hutních, stavebních i strojírenských
podniků, vejde opravdu do dějin naší
Československé socialistické republiky jako
významný budovatelský čin.
Soudruzi poslanci! V každém z nás dnes oživuje
vzpomínka na první léta výstavby Kunčic.
Před deseti lety bylo třeba na každém
kroku zápasit s nedostatkem zkušeností, budovat
nejednou s holýma rukama. Dnes již můžeme
vyzbrojit budovatelský elán nejmodernějšími
stroji. Dnes můžeme do služeb výstavby
začlenit sílu vědy, vymoženosti techniky
a výsledky práce našeho mohutného strojírenství.
Tehdy v začátcích výstavby Nové
huti pracovaly na příklad na výkopech tisíce
mládežníků, dnes stovky strojů.
Tehdy na zajištění první etapy výstavby
Kunčic se musela soustředit prakticky síla
celé země. Dnes uskutečňujeme velkou
hutní výstavbu Východoslovenských
železáren, rekonstrukci VŽKG současně
se stovkami dalších průmyslových závodů,
přehrad, elektráren, dolů, nových
škol a nemocnic. Dnes se naše hospodářství
pozvedlo na takovou úroveň, kdy můžeme
současně s mohutnou investiční výstavbou
rychle zvyšovat životní úroveň
lidu.
Můžeme být právem všichni hrdi
na to, jak velký krok vpřed udělala naše
země v uplynulém desetiletí, v nejslavnějším
období své historie, v období, kdy vítězná
dělnická třída spolu se vším
lidem dokončila pod vedením naší strany
u nás výstavbu socialistické společnosti,
prudkým tempem rozvinula výrobní síly
země, zabezpečila pronikavý růst životní
úrovně a proměnila Československo
v nedílnou součást socialistického
tábora, ve vyspělou socialistickou zemi, nepřetržitě
postupující vpřed a úspěšně
řešící takové nové, dříve
nebývalé úkoly.
Vybudované agregáty zabezpečují významný
krok v rozvoji našeho hutnictví, jak pokud jde o objem
výroby, tak i o technickou úroveň. Vždyť
za dva roky byla dána do provozu kapacita 2,5 miliónu
tun válcovaného materiálu, 1,5 miliónu
tun oceli, 430 000 tun surového železa, 1,7 miliónu
tun koksu. Nové kapacity představují asi
30% letošní výroby koksu ministerstva hutí,
téměř 10% výroby surového železa
a 1/4 výroby oceli a 40% výroby
válcovaného materiálu.