Středa 16. listopadu 1960

Výroba chemických vláken se má zvýšit na 105 000 t, tj. o 123%. Podstatně bude rozšířen sortiment vyráběných vláken a zlepšena jejich kvalita. Bude rozšířena výroba syntetických vláken s vlastnostmi vlny. Tak přispěje chemický průmysl ke zvýšení kultury odívání.

Budou vybudovány dva závody na výrobu syntetického kaučuku tak, že celková spotřeba kaučuku se v roce 1965 zvýši o 50%. Z toho asi 40% bude kryto domácí výrobou. Zavedením výroby syntetického kaučuku, rozšířením výroby syntetických vláken. zejména zavedením výroby polyesterových vláken majících vlastnosti vlny, budou ušetřeny národnímu hospodářství stamilióny devizových korun, za které bychom museli dovážet přírodní suroviny.

Podstatné zvýšení dovozu sovětské ropy, který se zvýší 2,7krát v roce 1960 v porovnání s rokem 1965, vytváří předpoklady ke zlepšení energetické bilance a zejména ke zvýšení výroby topných olejů. Použití topných olejů nemá význam jen v rozšířeném množství paliv, nýbrž protože se jedná o kaloricky vysoce hodnotné palivo, umožňuje jejich používání např. zvýšit energetickou kapacitu instalovaných zařízení bez velkých nároků na úpravy. Kvalita topných olejů umožňuje dále zajistit naprosto bezprašné prostředí tam, kde je to z technologických důvodů nutné.

Zvýšený dovoz sovětské ropy, která bude dopravována ropovodem budovaným z oblasti Muchanova až do našich závodů, umožní zvýšení výroby pohonných látek o 162% v porovnání s rokem 1957 a dále umožňuje chemickému průmyslu orientovat se na ropu jako na surovinovou základnu pro výrobu kaučuku, plastických hmot atd. Surovinová základna chemického průmyslu bude rozšířena také o zemní plyn a bude dále zvýšeno chemické zpracování koksárenských plynů, zejména na Slovensku.

Při tomto rozvoji vzroste produktivita práce v chemickém průmyslu o 62%. V průběhu let 1961-1965 bude současně zkrácena pracovní doba a zaveden pětidenní pracovní týden a to u většiny závodů do r. 1962, u zbývajících závodů do r. 1964. Při zajišťování zkrácení pracovní doby byla vyvinuta velká iniciativa všech pracujících. Tak např. pracující ze závodu České závody gumárenské v Kostelci soutěžící o titul brigády socialistické práce zorganizovali akci 240 minut, ve které zajišťují lepší organizaci práce a drobnými technickými zlepšeními zvýšení produktivity práce minimálně v rozsahu zkrácené pracovní doby. Akce 240 minut se rozšířila do dalších závodů, např. do Nováckých chemických závodů, Gumáren 1. mája v Púchově a Závodů J. Dimitrova v Bratislavě, kde bylo podáno 2643 návrhů, při jejichž realizaci byla docílena úspora 208 pracovníků. Při zajišťování zkrácené pracovní doby byly vytvořeny předpoklady např. k nepřetržité vykládce vagónů i v době pracovního klidu a byla zvýšena směnnost především na úseku pomocných provozů, strojních dílen a při provádění generálních oprav. Těmito opatřeními byly vytvořeny předpoklady k tomu, že již v roce 1960 od 7. listopadu mohla být zkušebně zavedena zkrácená pracovní doba v 11 závodech s asi 12% všech pracovníků průmyslových podniků MCHP. Od 1. prosince se připravuje zkrácení pracovní doby v dalších 5 závodech, takže do konce roku bude mít zkrácenou pracovní dobu již 26% pracujících v chemickém průmyslu.

Rozsáhlý rozvoj chemického průmyslu bude ve třetí pětiletce zabezpečován rekonstrukcí stávajících závodů, kde se ve většině případů jedná o velmi rozsáhlé rekonstrukce. Ve starých výrobnách je třeba zajistit zmodernizování, mechanizaci a automatizaci tak, aby v nich byla zvýšena produktivita práce o 31% v porovnání s rokem 1960.

Zejména bude však zajišťován rozvoj chemického průmyslu rozsáhlou investiční výstavbou. Během třetí pětiletky bude vybudováno 10 úplně nových chemických kombinátů. Má být postaveno 150 nových technicky velmi náročných výroben. Před tak velkými úkoly stojí náš chemický průmysl poprvé v historii. Bude to znamenat jeho přestavbu.

Z tohoto krátkého výčtu úkolů rozvoje chemického průmyslu vyplývá jejich velká a zcela mimořádná náročnost. Jejich zajišťování závisí především od splnění úkolů investiční výstavby, a to zejména centralizované, ale i decentralizované: např. takové akce, jako zvýšení výroby metanolu o 40 000 tun, zvýšení aromátu o 40 000 tun ve Stalinových závodech apod. Zajišťování těchto úkolů závisí nejen na samotných pracovnících chemického průmyslu, ale i na pracujících ostatních odvětvích národního hospodářství.

O jejich splnění bude rozhodováno především v našich hutních závodech, kde je třeba bezodkladně učinit všechna opatření k tomu, aby byla zajištěna výroba co do množství i sortimentu, tak aby zejména ministerstvo těžkého strojírenství mohlo zajistit nesnadné úkoly související s rozvojem chemického průmyslu. Že jsou to úkoly nemalé, o tom svědčí např. to, že již v roce 1961 se musí výroba chemického zařízení na úseku MTS zvýšit minimálně o 100%. Zajištění potřeby zvýšených kapacit na úseku MTS si vyžádá zcela nový přístup k jejich opatřování - jednou z cest je zavádění druhých směn v našich strojírenských závodech. Vysoké nároky musí být kladeny na technickou úroveň vyráběných zařízení, neboť se nám nejedná jen o to, zajistit rozšíření výroby v chemickém průmyslu, ale současně o to, aby nové závody a výrobny byly budovány tak, aby odpovídaly nejpokrokovějšímu stavu světové techniky, aby zajišťovaly maximální hospodárnost, kulturnost a produktivitu práce. Strojírenství, stejně jako chemický průmysl se musí dostat do stadia, kdy nebude pokulhávat za světovým rozvojem, ale řešit úkoly na přední frontě světového technického pokroku tak, jak je to v souladu s naším státním zřízením, které je nejpokrokovější na světě. Nemůžeme být proto spokojeni se současnou situací, kdy zejména na úseku těžkého strojírenství není věnována dostatečná péče vývoji strojů pro chemický průmysl, především pro výrobu plastických hmot a základní chemii. Zde je třeba s větší iniciativou přistupovat ke spolupráci pracovníků chemického průmyslu a strojírenství a vytvářet pracovní kolektivy na vyřešení jednotlivých úkolů technického rozvoje. V ministerstvu těžkého strojírenství je třeba věnovat též větší péči plnění dodacích lhůt a také kvalitě dodávaného zařízení, mají-li být dodrženy termíny uvádění základních fondů do provozu. Pracující ministerstva těžkého strojírenství nesmí dopustit, aby jejich dobrá práce byla znehodnocována jejím špatným technickým provedením, jak se to někdy stává.

Zajišťování úkolů třetí pětiletky bude klást veliké nároky především na pracovníky samotného chemického průmyslu. Jde zejména o zajištění technického rozvoje, který musí získat dostatečný předstih nejen z hlediska třetí pětiletky, ale i dalšího rozvoje chemického průmyslu. Předpokladem proto jsou především jasné výhledové plány rozvoje jednotlivých oborů chemického průmyslu a dále zlepšení pracovních podmínek, zejména pokud se týká rychlého ověřování výsledků výzkumu v poloprovozních měřítcích, které je nezbytně nutné pro získání projekčních podkladů. Výstavbě poloprovozních zařízení proto musí být nejen teoreticky, jak je tomu dosud, ale i reálně přiznán stejný stupeň důležitosti jako vlastním investičním akcím.

Prostředky vynakládané na TR nejsou malé, vyšší efektivnosti. jejich využívání je třeba zajistit dalším zlepšováním organizace práce a spolupráce na jednotlivých problémech, odstraňováním duplicitních prací a zejména zajištěním rychlé realizace vyřešených problémů. Nesmíme dopustit, aby jako v minulosti docházelo např. k tomu, že desetiletá práce výzkumného kolektivu ztratí svůj význam jen proto, že nebyla včas průmyslově využita. Takový postup by nepřispíval ke zvyšování iniciativy výzkumných pracovníků.

Dalším velkým úkolem chemického průmyslu je připravit počet kvalifikovaných pracovníků pro nově budované závody, aby nedocházelo k závadám při najíždění nových kapacit tak, jak k tomu docházelo v minulosti např. při najíždění výrobny kapronu v Humenném, i když je zde na druhé straně nutno přiznat skutečnost, že při zajíždění výroby kapronu v Humenném ve výrobě začali pracovat lidé, kteří nikdy nepracovali v průmyslu a kteří se báli hučících strojů, když prvně přišli do závodů, kteří před těmi stroji utíkali, a tito lidé dnes zajišťují výrobní úkoly a jejich závod se dostává mezi nejlepší.

Zajištění úkolů třetí pětiletky je velmi náročné též pokud se týká projektové dokumentace. Zde se projevují závady v předávání výsledků vlastního výzkumu a zejména v předávání podkladů od dodavatelů strojního zařízení. Z toho důvodu dochází ke zpožďování projekční přípravy. Je třeba, aby generální dodavatelé strojů brali úkoly investiční výstavby více za své. Domnívám se, že není právě dobrým příkladem postoj generálního dodavatele strojů a montáží pro výrobu syntetického lihu Závodů Vítězného února v Hradci Králové, který m se podařilo prosadit celou výstavbu jako vývojovou záležitost, takže nejsou vázány ani neměnností podkladů ani zárukami v kapacitě.

Příkladem možnosti rychlé realizace výzkumu a dobré spolupráce bylo např. zajišťování výstavby viskózového kordového hedvábí v Lovosicích. Vybudovaná výrobna odpovídá nejpokrokovějšímu stavu světové techniky. Pracuje s kontinuálními spřádacími stroji, které byly vyvinuty ve Výzkumném ústavu chemických vláken ve Svitu. Dobrou spoluprací s Adamovskými strojírnami bylo docíleno dalšího propracování strojů a zavedení sériové výroby i jejich montáže tak, že i přes různé potíže bylo dosaženo zahájení výroby v uloženém termínu. Při spouštění těchto strojů a zahajování nové výroby se projevila kladně velmi dobrá spolupráce Výzkumného ústavu chemických vláken se Severočeskými chemickými závody. Pracovníci Výzkumného ústavu najeli na novou výrobnu a zaškolili pracovníky Severočeských chemických závodů. Dobré výsledky jsou však i zde částečně zastíněny nedostatky v projekci, které musí být i za cenu více nákladů urychleně odstraněny. Dalším dobrým příkladem spolupráce pracovníků chemického průmyslu a v tomto případě s pracovníky všeobecného strojírenství je vývoj strojů pro výrobu syntetických vláken, na kterém se podílejí pracovníci Výzkumného ústavu chemických vláken Svit, národního podniku Silon a Sdružení textilních strojů, závod Chrastava. Iniciativa, se kterou přistupují k řešení úkolů technického rozvoje, je příkladem hodným následování.

Je ještě celá řada problémů, se kterými se musí pracující na závodech, v projekčních i výzkumných ústavech a na centrálních úřadech vypořádat, aby byly úkoly třetí pětiletky na úseku chemického průmyslu zajištěny. Rezervy, které umožní splnit tyto velké úkoly, je třeba hledat především v lepší organizaci práce, v povzbuzování a využívání iniciativy pracujících a důsledným zabezpečováním řešení a realizace technického rozvoje. Pracovníci chemického průmyslu jsou si vědomi, že splnění úkolů třetí pětiletky, kterou na dnešním zasedání uzákoníme, musí zabezpečovat vysoce odpovědným, socialistickým přístupem k jejich řešení právě proto, že zabezpečení rozvoje chemického průmyslu je nutné k tomu, aby byly splněny i ostatní cíle třetí pětiletky. tj. především další zvyšování životní úrovně našeho lidu, vytváření materiálních a duchovních předpokladů k přechodu ke komunismu a další zvyšování mezinárodní autority a přitažlivosti příkladů nejen našeho státu, ale celého socialistického tábora. (Potlesk.)

Místopředseda Pospíšil: Dávám slovo poslanci Kolderovi.

Posl. Kolder: Soudružky a soudruzi poslanci!

Zpravodaj k projednávanému návrhu třetího pětiletého plánu poslanec soudruh Mockovčiak i soudruh Šimůnek ukázali, že třetí pětiletý plán je plánem rozvoje vyspělé socialistické společnosti.

Rozsáhlé úkoly třetí pětiletky vyžadují zajišťovat podstatné zvýšení prvotních zdrojů a to jak pro účely energetické, tak i pro účely technologické. Množství pevných paliv, jejich skladba a způsoby jejich dosavadního užívání nás stále naléhavěji stavějí před úkol řešit hospodaření uhlím co nejúčinněji. To vyžaduje používat v celém národním hospodářství ve stále větším rozsahu ušlechtilých forem energie. Směrnice schválené celostátní konferencí předpokládají zvýšení podílu pevných paliv, určených k výrobě elektrické energie, plynu, páry a koksu z 59% v roce 1960 na 67% v roce 1965.

Výroba elektrické energie dosáhne v roce 1965 39 milionů kilowatthodin a vzroste proti roku 1960 o 61%. Přírůstek elektrárenských kapacit bude uskutečňován především výstavbou parních elektráren s velkými výkony. Základní jednotkou v nové výstavbě budou soustrojí o výkonu 100 a 110 megawatt. V průběhu třetí pětiletky bude také vyzkoušeno soustrojí o výkonu 200 megawatt, které se stane základní výkonnou jednotkou v další výstavbě.

Ta skutečnost, že přírůstku bude dosahováno na zařízeních o vyšším jednotkovém výkonu, že se elektrárny budou budovat přímo v uhelných revírech, zvýší hospodárnost investiční výstavby, sníží se náklady na výrobu elektřiny a také relativně se sníží nároky na jeho přepravu. Soustřeďování elektráren do průmyslových center na druhé straně způsobuje značnou koncentraci popílku, plynu a dalších škodlivin v ovzduší.

Třetí pětiletý plán ukládá usilovat o ochranu vzduchu rozhodnějším způsobem. Je známo, že dnes elektrárny pouze v Ostravě vychrlí do ovzduší 195 000 tun popílku ročně. Je proto úkolem příslušných odvětví našeho průmyslu, aby bezpodmínečně zabezpečily výstavbu odlučovacího zařízení. V Severomoravském kraji máme podrobně rozpracován program na řešení problémů prašnosti.

Aby tyto konkrétní programy nezůstaly na papíře, závisí převážně na tom, jak bude naše strojírenství připraveno a schopno svou kapacitou vyhovět potřebám průmyslových center. Nejde jen o množství, ale také o kvalitu zařízení. Do výroby musí být dána nová odlučovací zařízení, sestrojená na základě nejnovějších poznatků vědy i techniky. Dosavadní stav však u nás vzbuzuje vážné pochyby. Nesjedná-li ministerstvo těžkého strojírenství nápravu a nezajistí-li dostatečnou výrobní kapacitu v závodech vzduchotechniky, je splnění úkolu pětiletky ohroženo. Je proto třeba, aby ministerstvo chemického průmyslu učinilo energická opatření a zajistilo potřebnou kapacitu.

Soudruzi poslanci! Rychlý rozvoj výroby elektrické energie a plynu, jako ušlechtilých forem energie, spolu s rostoucím množstvím tekutých paliv vytváří příznivé podmínky nejen pro modernizaci jednotlivých odvětví, ale vytváří předpoklady, aby také obyvatelstvo mohlo postupně ve větší míře využívat energie v jejich ušlechtilých formách.

V Severomoravském kraji dojde k částečné rekonstrukci řady elektráren na teplárenský provoz, jako např. v elektrárnách Třebovice, Suchá, Československá armáda, v elektrárnách Vítězný únor, NHKG a dalších. Dále bude vybudována nová teplárna v Přerově a podstatně rozšířena teplárna v Olomouci. S tím souvisí výstavba teplovodů pro nová sídliště. Tak bude v našem kraji i v ostatních krajích řešena teplofikace obydlí.

Zvláště významnou úlohu určuje třetí pětiletý plán rozvoji metalurgického průmyslu, který má mimořádný význam v rozvoji výrobních sil naší země. Hutní průmysl musí dostatečným množstvím vysoce jakostních materiálů a v potřebném sortimentu umožnit strojírenství, aby během pětiletky provedlo v podstatě technickou rekonstrukci značné části těžkého průmyslu a vybavilo národní hospodářství novou technikou, jako základní podmínku urychleného růstu společenské produktivity práce. Proto ústřední výbor KSČ při projednávání směrnic pro vypracování návrhu třetího pětiletého plánu zdůraznil mimořádný význam tohoto odvětví pro rozvoj celého národního hospodářství. Návrh třetího pětiletého plánu, jak zde bylo uvedeno, počítá s dalším urychlením výroby surového železa nejméně na 7 miliónů tun, oceli nejméně na 10,6 miliónů tun. V roce 1965 dosáhneme nepochybně ve výrobě a spotřebě hutních výrobků jednoho z předních míst mezi průmyslově vyspělými státy.

K dosažení smělých cílů v třetím pětiletém plánu nás oprávňují dosavadní zkušenosti. Jen za poslední dva roky v Nové huti, Třinci a dalších hutních závodech ve stanovených termínech bylo vybudováno a uvedeno do provozu 11 válcovacích tratí, 1 vysoká pec, 4 velkoprostorové SM pece a 2 elektrické pece, 4 koksové baterie a další agregáty. Dílo, které pod vedením naší strany vykonaly tisíce dělníků, techniků a inženýrů z hutních, stavebních i strojírenských podniků, vejde opravdu do dějin naší Československé socialistické republiky jako významný budovatelský čin.

Soudruzi poslanci! V každém z nás dnes oživuje vzpomínka na první léta výstavby Kunčic. Před deseti lety bylo třeba na každém kroku zápasit s nedostatkem zkušeností, budovat nejednou s holýma rukama. Dnes již můžeme vyzbrojit budovatelský elán nejmodernějšími stroji. Dnes můžeme do služeb výstavby začlenit sílu vědy, vymoženosti techniky a výsledky práce našeho mohutného strojírenství. Tehdy v začátcích výstavby Nové huti pracovaly na příklad na výkopech tisíce mládežníků, dnes stovky strojů. Tehdy na zajištění první etapy výstavby Kunčic se musela soustředit prakticky síla celé země. Dnes uskutečňujeme velkou hutní výstavbu Východoslovenských železáren, rekonstrukci VŽKG současně se stovkami dalších průmyslových závodů, přehrad, elektráren, dolů, nových škol a nemocnic. Dnes se naše hospodářství pozvedlo na takovou úroveň, kdy můžeme současně s mohutnou investiční výstavbou rychle zvyšovat životní úroveň lidu.

Můžeme být právem všichni hrdi na to, jak velký krok vpřed udělala naše země v uplynulém desetiletí, v nejslavnějším období své historie, v období, kdy vítězná dělnická třída spolu se vším lidem dokončila pod vedením naší strany u nás výstavbu socialistické společnosti, prudkým tempem rozvinula výrobní síly země, zabezpečila pronikavý růst životní úrovně a proměnila Československo v nedílnou součást socialistického tábora, ve vyspělou socialistickou zemi, nepřetržitě postupující vpřed a úspěšně řešící takové nové, dříve nebývalé úkoly.

Vybudované agregáty zabezpečují významný krok v rozvoji našeho hutnictví, jak pokud jde o objem výroby, tak i o technickou úroveň. Vždyť za dva roky byla dána do provozu kapacita 2,5 miliónu tun válcovaného materiálu, 1,5 miliónu tun oceli, 430 000 tun surového železa, 1,7 miliónu tun koksu. Nové kapacity představují asi 30% letošní výroby koksu ministerstva hutí, téměř 10% výroby surového železa a 1/4 výroby oceli a 40% výroby válcovaného materiálu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP