Národní shromáždění Republiky československé 1960
II. volební období
390
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé
k projevu souhlasu Obchodní smlouva mezi Československou republikou
a Japonskem, podepsaná v Tokiu dne 15. prosince 1959
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Republiky Československé
souhlasí s Obchodní smlouvou mezi Českosloven-
skou republikou a Japonskem, podepsanou v Tokiu
dne 15. prosince 1959.
Důvodová zpráva
Základem pro rozvoj československo-japon-
ských hospodářských styků se stal Protokol o obno-
vení normálních styků mezi Československou re-
publikou a Japonskem, podepsaný v Londýně dne
13. února 1957, který ve svém článku 5 stanoví, že
oba stály "souhlasí, že co nejdříve zahájí jednání
o uzavření smluv nebo dohod, jež postaví jejich ob-
chodní, námořní a jiné komerční vztahy na pevný
a přátelský základ".
Obě strany měly tudíž již při podpisu Protokolu
o normalizaci styků na zřeteli skutečnost, že další
rozvíjení československo-japonských vztahů vyža-
duje smluvní úpravu hospodářských styků.
Z československé strany byla zkoumána mož-
nost uzavření hospodářské smlouvy obočné povahy
již počátkem roku 1958 prostřednictvím velvysla-
nectví Československé republiky v Tokiu, avšak té
době japonská strana nejevila o smlouvu zájem.
Teprve v polovině roku 1959 oznámila, že pokládá
dobu za vhodnou pro uzavření smlouvy.
Na podzim roku 1959 byla zahájena v Tokiu
jednání mezi Československou republikou a Japon-.
skem o obchodní smlouvě.
Smlouva byla podepsána v Tokiu dne 15. prosin-
ce 1959 z československé strany dr. L. Šimovičem
velvyslancem Československé republiky v Japonsku.
z japonské strany H. Yamadou, náměstkem ministra
zahraničních věcí.
Preambule smlouvy se odvolává na článek 5
Protokolu o obnovení normálních styků mezi Česko-
slovenskou republikou a Japonskem, předvídající
uzavření obchodní smlouvy.
2
Smlouva stanoví, že obchodní styky mezi smluv-
ními stranami budou uskutečňovány na základě zá-
sady nejvyšších výhod (články 1 a 2). Z této zásady
jsou vyňaty pouze výhody poskytnuté jednou ze
smluvních stran sousedním státům za účelem
usnadnění pohraničního styku a výhody poskytnuté
výrobkům národního rybářského průmyslu (tato vý-
jimka byla přijata na žádost japonské strany).
Článek 4 smlouvy zakotvuje svobodu průvozu
zboží dopravovaného z území nebo na území jedné
ze smluvních stran. Článek 5 zajišťuje výrobkům
jedné smluvní strany na území druhé smluvní stra-
ny stejné výhody jako výrobkům domácího původu
a zacházení podle zásady nejvyšších výhod v otáz-
kách vnitrních daní a dávek souvisejících s dovo-
zem zboží a v otázkách vnitřního prodeje. Článek 6
doplňuje články 1 a 2, stanovící doložku nejvyšších
výhod, pokud jde o zákazy nebo omezení při do-
vozu nebo vývozu zboží z území nebo na druhé
smluvní strany.
Článek 8 smlouvy zakotvuje celní osvobození
vzorků a reklamního materiálu v souladu s ustano-
veními Mezinárodní úmluvy pro usnadnění dovozu
obchodních vzorků a reklamního materiálu, uza-
vřené v Ženevě dne 7. listopadu 1952, jíž jsou oba
státy smluvními stranami, a dočasné celní osvobo-
zení předmětů určených pro zkoušky a pokusy, vý-
stavy, soutěže apod.
Ustanovení článku 9, odstavce 1 smlouvy, za-
jišťující právní subjektivitu československým pod-
nikům zahraničního obchodu, je pro českosloven-
skou stranu velmi důležité nejen ve vztazích česko-
slovensko-japonských, ale rovněž jako precedent
pro další jednání Československé republiky o ob-
chodních smlouvách s jinými kapitalistickými státy.
Odstavec 2 téhož článku zajišťuje právnickým oso-
bám Československé republiky a fyzickým a práv-
nickým osobám Japonska, provádějícím vzájemný
obchod, stejně zacházení jako vlastním státním pří-
slušníkům, pokud jde o přístup k soudům, správním
úřadům a agenciím na území obou stran. Arbitrážní
doložka, zakotvená v odst. 3, článku 9, zajišťuje vý-
kon rozhodčích nálezů ve sporech, vzniklých z ob-
chodních kontraktů nebo v souvislosti s nimi.
Velmi důležitým ustanovením smlouvy pro čes-
koslovenskou stranu je rovněž článek 10, zajišťující
zásadu stejného zacházení a zásadu nejvyšších vý-
hod pro obchodní lodě jedné smluvní strany v pří-
stavech a vodách druhé smluvní strany. Výjimku
z uvedených zásad tvoří pouze pobřežní obchod;
lato výjimka je ve smlouvách tohoto druhu obvyklá.
Dosah článku 10 je vzhledem k vnitrozemské poloze
Československé republiky jednostranný ve prospěch
Československé republiky. Má velký význam pro
československé námořní obchodní lodě, a to nejen
proto, že tyto lodě kotví v japonských přístavech,
ale rovněž jako precedent pro ostatní jednání s ka-
pitalistickými státy o hospodářských smlouvách
obecně povahy.
Článek 11 tvoří základ pro případné konzultace
smluvních stran v případě obtíží vzniklých při pro-
vádění smlouvy. Toto ustanovení je velmi praktické
a na jeho základě je možno případné obtíže řešit
rychlým a pružným způsobem.
Současně se smlouvou podepsali zmocněnci
obou smluvních stran Protokol, v jehož bodě 1 po-
tvrdili, že podle příslušných platných vnitřních zá-
konů a předpisů nepožadují vlády obou států kon-
zulární faktury při dovozu zboží, pocházejícího
z území druhé smluvní strany a za daných okol-
ností, že nemají v úmyslu takový požadavek nově
uplatňovat. Bod 2 Protokolu upravuje otázku ochra-
ny průmyslového vlastnictví. V bodě 3 je pak sta-
noveno, že dobou nalodění zboží, jež má být vyve-
zeno z Československé republiky do Japonska, se
rozumí den, kdy toto zboží bylo předáno českoslo-
venskou zasilatelskou společností k vývozu do Ja-
ponska.
Tento protokol tvoří samostatný smluvní doku-
ment, který obchodní smlouvu doplňuje. Vzhledem
k jeho obsahu nevyžaduje ani schválení Národního
shromáždění ani ratifikaci presidentem republiky.
Uzavření smlouvy znamená vytvoření přízni-
vých podmínek pro neustálý rozvoj obchodních,
plavebních a ostatních hospodářských vztahů mezi
oběma státy podle zásady rovnosti a vzájemných
výhod.
V Praze dne 6. dubna 1960
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr zahraničních věcí:
V. David v. r.
3
OBCHODNÍ SMLOUVA
mezi Československou republikou a Japonskem
Československá republika a Japonsko,
přejíce si podporovat rozvoj obchodních styků
mezi oběma zeměmi,
rohodly se uzavřít obchodní smlouvu, předví-
danou v článku 5 Protokolu o obnovení normálních
styků mezi Československou republikou a Japon-
skem, podepsaného dne 13. února 1957, a za tím
účelem jmenovaly svými zmocněnci.
Československá republika:
Dr. Ladislava Š i m o v i č e,
mimořádného a zplnomocněného velvyslance
Československé republiky v Japonsku, a
Japonsko:
p. Hisanari Y a m a d u,
administrativního náměstka ministra zahranič-
ních věcí Japonska,
kteří vymění vše si navzájem své plné moci a shle-
davši je v naležité formě, dohodli se na těchto
ustanoveních:
Článek 1
Obě smluvní strany se budou všemožně snažit
podporovat a posilovat vzájemně výhodné obchodní
styky mezi oboma smluvními stranami v mezích
svých zákonu a nařízení a na základě všeobecné
zásady nejvyšších výhod.
Článek 2
1. Každá smluvní strana poskytne výrobkům po-
cházejecím z území druhé smluvní strany nebo ur-
čeným pro druhou smluvní stranu zacházení podle
"zásady nejvyšších výhod ve všech otázkách týkají-
cích se celních poplatků a dávek jakéhokoli druhu,
ukládaných při dovozu nebo vývozu nebo v sou-
vislosti s dovozem nebo vývozem, jakož i způsobu
ukládání takových cel a dávek, a rovněž všech pra-
videl a formalit, spojených s dovozem nebo vý-
vozem.
2 Ustanovení předcházejícího odstavce se ne-
vztahují na výhody poskytované jednou smluvní
stranou
a) sousedním státům za účelem usnadnění pohra-
ničního styku a
b) pro výrobky jejího národního rybářského prů-
myslu.
Článek 3
1. Výrobky jedné smluvní strany, dopravované
přes území jedné nebo více třetích zemí, nepodlé-
hají při jejich dovozu na území druhé smluvní stra-
ny vyššímu clu nebo dávkám než jakým by podlé-
haly v případě, že by byly dovezeny přímo z území
této smluvní strany.
2. Ustanovení předcházejícího odstavce se vzta-
hují také na zboží, které během přepravy přes uze-
mí třetí země bylo překládáno, přebalováno a
uskladňováno ve skladištích.
Článek 4
Výrobkům jakéhokoli původu, přepravovaným
na uzemí nebo z území jedné smluvní strany, bude
poskytován svobodný průvoz přes území druhé
smluvní strany po cestách nejvhodnějších pro
mezinárodní průvoz.
Článek 5
Každá smluvní strana poskytne výrobkům dru-
hé smluvní strany stejné výhody jako výrobkům
domácího původu a zacházení podle zásady nejvyš-
ších výhod ve všech otázkách týkajících se všech
vnitřních daní nebo jiných vnitřních dávek jakého-
koli druhu, ukládaných při dovozu nebo v souvis-
losti s dovozem zboží a rovněž v otázkách týkají-
cích se všech zákonů, úprav a předpisů, vztahují-
cích se na vnitřní prodej, nabízení za účelem pro-
deje, nákup, dopravu, distribuci nebo používání do-
vezeného zboží na území této smluvní strany.
Článek 6
1. Žádná smluvní strana nebude uplatňovat na
dovoz nebo vývoz jakéhokoli výrobku z území nebo
na území druhé smluvní strany zákazy nebo ome-
zení, která nejsou stojné uplatňována na dovoz
nebo vývoz stejného výrobku z území nebo na úze-
mí všech třetích států.
2. Bez ohledu na ustanovení předcházejícího
odstavce může každá smluvní strana uplatnit do-
vozní nebo výměnné omezení za účelem ochrany
zahraničního finančního postavení a rovnováhy pla-
tební bilance za předpokladu, že taková omezení se
vztahují na všechny země za obdobných podmínek.
Článek 7
1. Každá smluvní strana se zavazuje, že jestliže
založí nebo bude udržovat státní podnik nebo po-
skytne jakémukoli podniku, ať již výslovně nebo
ve skutečnosti, výjimečné nebo zvláštní výhody,
takový podnik bude ve svých nákupech nebo pro-
dejích, zahrnujících dovoz nebo vývoz jednat způ-
sobom slučitelným s všeobecnými zásadami zachá-
zení bez diskriminace.
4
2. Ustanovením předchozího odstavce se bude
rozumět požadavek, že takový podnik,
beru v úvahu
ostatní ustanovení této smlouvy, uskuteční každý
lakový nákup nebo prodej pouze v souladu s ob-
chodními úvahami včetně ceny, jakosti, dosažitel-
nosti, schopnosti trhu a ostatních podmínek nákupu
nebo prodeje.
Článek 8
1. Každá smluvní strana se bude řídit v otázce
osvobození od cel a dávek pro vzorky zboží a re-
klamní materiál druhé smluvní strany, dovážené na
její území nebo dočasně tam dovezené a opět vy-
vezené, zásadami stanovenými v příslušných usta-
noveních Mezinárodní úmluvy k usnadnění dovozu
obchodních vzorků a reklamního materiálu, uzav-
řené v Ženevě dne 7. listopadu 1952, nebo kterékoli
úmluvy ji pozměňující nebo doplňující, pokud obě
smluvní strany jsou smluvními stranami těchto
úmluv.
2. Každá smluvní strana poskytne v rámci
svých platných vnitřních zákonů a předpisů zachá-
zení podle zásady nejvyšších výhod v otázce osvo-
bození od cel a dávek pro následující výrobky
druhé smluvní strany, které jsou na její území do-
váženy dočasně a opět z jejího území vyváženy:
a) předměty určené pro zkoušky a pokusy,
b) předměty určené pro výstavy, soutěže a vele-
trhy,
c) nářadí k použití montéry při montáži a instalaci
zařízení,
d) předměty ke zpracování nebo opravě a materiál
potřebný ke zpracování nebo opravě,
e) obaly vyváženého nebo dováženého zboží.
Článek 9
1. Jedinými osobami, oprávněnými uzavírat
obchodní kontrakty s fyzickými a právnickými oso-
bami kteréhokoli cizího státu jsou ze strany Česko-
slovenské republiky podniky zahraničního obchodu
jako samostatné právnické osoby a jiné samostatné
právnické osoby, oprávněné podle československých
zákonů k provádění zahraničního obchodu (dále
"právnické osoby Československé republiky").
2. Právnické osoby Československé republiky a
fyzické a právnické osoby Japonska, provádějící
obchod mezi územími obou smluvních stran, budou
požívat stejného zacházení jako vlastní státní pří-
slušníci, pokud jde o přístup k soudům, správním
úřadům a agenciím na území Japonska a Českoslo-
venské republiky za účelem řešení sporů vzniklých
z jednání souvisejících s takovým obchodem.
3. (1) Obě smluvní strany přejímají zodpověd-
nost za výkon rozhodčích nálezů vynesených ve
sporech, které mohou vzniknout z obchodních kon-
traktů nebo ve spojitosti s nimi, uzavřených mezi
právnickými osobami Československé republiky na
straně jedné a fyzickými a právnickými osobami
Japonska na straně druhé, za předpokladu, že ře-
šení takových sporů rozhodčím řízením bylo stano-
veno přímo v uvedených kontraktech nebo ve
zvláštních dohodách sjednaných v náležité formě.
(2 )Výkon rozhodčího nálezu může být odmít-
nut v těchto případech:
a) jestliže nález se nestal vykonatelným jakožto ko-
nečně rozhodnutí podle práva země, kde byl
vydán;
b) jestliže nález zavazuje strany k jednání, které
je nepřípustné podle práva smluvní strany, kde
má být vykonán;
c) jestliže nález je v rozporu s veřejným pořádkem
smluvní strany, kde má být vykonán;
d) jestliže strana, proti níž má být nález vykonán,
nebyla o rozhodčím řízení zpravena včas tak,
aby se mohla jednání zúčastnit, nebo jestliže
v důsledku právní nezpůsobilosti nebyla nále-
žitě zastoupena.
(3) Rozhodčí nálezy budou vykonány podle
právního řádu smluvní strany, kde mají být vyko-
nány.
Článek 10
1. Obchodní lodě jedné smluvní strany budou
oprávněny ve stejném rozsahu a za stejných podmí-
nek jako obchodní lodě druhé smluvní strany a
kteréhokoli třetího státu vplouvat do všech přístavů,
míst a vod této druhé smluvní strany, otevřených
pro zahraniční obchod a plavbu, a vyplouvat z nich.
S takovými loděmi jedné smluvní strany bude uvnitř
přístavů, míst a vod druhé smluvní strany naklá-
dáno stejně jako s loděmi vlastními a podle zásady
nejvyšších výhod ve všech otázkách, týkajících se
námořní dopravy a plavby.
2. Ustanovení předcházejícího odstavce se ne-
vztahují na pobřežní obchod. Plavba obchodních
lodi jedné smluvní strany z přístavu do přístavu
druhé smluvní strany podle zákonů a předpisů
druhé smluvní strany za účelem vylodění všech
nebo části cestujících nebo nákladu přivezeného
7 ciziny nebo nalodění všech nebo části cestujících
nebo nákladu pro dopravu do cizího státu nebude
však považována ve smyslu výše uvedeného za po-
břežní obchod.
Článek 11
Vláda každé smluvní strany příznivě posoudí
návrhy, které vláda druhé smluvní strany učiní
v souvislosti s kteroukoli otázkou týkající se pro-
vádění této smlouvy a poskytne vládě druhé smluv-
ní strany přiměřenou příležitost ke konzultaci.
3
Článek 12
Žádné ustanovení předcházejících článku ne-
bude vykládáno tak, aby bylo zabráněno kterékoli
smluvní straně učinit opatření směřující k ochraně
jejích podstatných bezpečnostních zájmů.
Článek 13
Žádné ustanovení této smlouvy nebude se do-
týkat práv a závazků, které kterákoli smluvní stra-
na má nebo může mít jakožto smluvní strana Vše-
obecné dohody o clech a obchodu nebo jakékoli
mnohostranné dohody tuto pozměňující nebo do-
plňující, pokud obě smluvní strany jsou smluvními
stranami uvedené dohody nebo dohod.
Článek 14
1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační
listiny budou vyměněny v Praze v době co nejkratší.
2. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem vý-
měny ratifikačních listin; bude platná po dobu pěti
let a zůstane v platnosti i nadále, pokud nebude
vypovězena, jak stanoveno.
3. Každá smluvní strana může písemným ozná-
mením, zaslaným druhé smluvní straně šest měsíců
předem vypovědět tuto smlouvu ke konci počáteč-
ního pětiletého období nebo kdykoli poté.
Na důkaz toho zmocněnci smluvních stran tuto
smlouvu podepsali a opatřili ji svými pečetěmi.
Dáno v Tokiu ve dvojím vyhotovení v anglic-
kém jazyce dne patnáctého prosince 1959.
Za Československou republiku:
dr. Šimovič v. r.
Za Japonsko:
H. Yamada v. r.
KNT 1 - 3246-60