Národní shromáždění Republiky československé 1960
II. volební období
388
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu
souhlasu Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských
socialistických republik o sociálním zabezpečení,
podepsaná v Praze dne 2. prosince 1959
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Republiky českosloven-
ské souhlasí s Dohodou mezi Československou re-
publikou a Svazem sovětských socialistických
republik o sociálním zabezpečení, podepsanou
v Praze dne 2. prosince 1959.
Důvodová zpráva
Dne 2. prosince 1959 byla v Praze podepsána
Dohoda mezi Československou republikou a Svazem
sovětských socialistických republik o sociálním za-
bezpečení.
Dohoda upravuje vzájemné vztahy mezi oběma
státy na úseku sociálního zabezpečení. Vychází ze
základní zásady teritoriality, která znamená, že kaž-
dá ze smluvních stran poskytuje dávky ze sociálního
zabezpečení podle svých předpisů občanům obou
smluvních stran, žijícím na jejím území, s přihléd-
nutím k době zaměstnání na území obou smluvních
stran.
Tato úprava, která byla již předtím uplatněna
v úmluvách uzavřených Československou republi-
kou s Německou demokratickou republikou v roce
1956, Bulharskou lidovou republikou v roce 1957 a
Rumunskou lidovou republikou v roce 1957, se zá-
sadně liší od obvyklých úprav v úmluvách tohoto
druhu, opírajících se o mezinárodní konvenci č. 48,
přijatou v roce 1935 na půdě Mezinárodní organi-
zace práce a založených na zásadě dílčích důchodů.
Oprava na zásadě teritoriality, která byla při-
jata 1 v dohodě se Sovětským svazem, představuje
vyšší typ mezinárodni úpravy, než jsou úmluvy po-
2
dle vzoru staré konvence č. 48 z roku 1935. Tato
úprava zajišťuje za všech okolností poskytování dá-
vek, odpovídajících podmínkám a životním pomě-
rům v zemi, ve které oprávněná osoba žije. Zajišťuje
osobám, které přesídlí do druhé země, skutečnou
rovnost v oboru sociálního zabezpečení s pracují-
cími této země. Také administrativně je tato úprava
velmi jednoduchá a pro přesídlující osoby snadno
srozumitelná. Oprava na této zásadě odpovídá po-
jetí sociálního zabezpečení v socialistických zemích.
Přijetí zásady teritoriality v dohodě se Sovětským
svazem znamená další krok v mezinárodním uznání
této zásady v sociálních úmluvách, na němž má Čes-
koslovenská republika značný zájem rovněž vzhle-
dem ke svým vztahům v oblasti sociálního zabezpe-
čení vůči jiným zemím. Uplatnění zásady teritoriali-
ty má totiž zvláštní význam s ohledem na přesídlení
celých skupin obyvatelstva po druhé světové válce.
V duchu konvence z roku 1935 je totiž hájeno sta-
novisko, že důchody přesídlivším osobám má posky-
tovat země, kde tyto osoby pracovaly a byly pojiš-
těny. Při zásadě teritoriality má tuto povinnost ze-
mě, kde tyto osoby žijí. Protože po druhé světové
válce došlo ke značnému přesídlení obyvatelstva
z území Československé republiky, je zájem na
uplatnění zásady teritoriality touto skutečností ještě
podtržen.
V dohodě se Svazem sovětských socialistických
republik Je široce vymezen pojem sociálního za-
bezpečení a zahrnuje nejen sociální zabezpečení ve
smyslu československého zákona č. 55/1956 Sb., ale
l nemocenské pojištění a poskytování zdravotní pé-
če (článek 1). Dohoda se vztahuje i na sociální za-
bezpečení válečných a vojenských invalidů, obětí fa-
šismu, jakož i vojenských osob včetně vojenských
osob z povolání (bod I závěrečného protokolu). Za
dávky ze sociálního zabezpečení ve smyslu dohody
je třeba považovat i dávky z československého pen-
sijního nadlepšení. Z dohody jsou vyňaty pouze
osobní důchody a výhody poskytované poživatelům
osobních důchodů [bod V závěrečného protokolu].
Dohoda se však neomezuje jen na úpravu nároků ze
sociálního zabezpečeni, ale stejně jako v podobných
československých úmluvách s druhými státy je v ní
zakotvena i spolupráce mezi orgány provádějícími
v obou smluvních stranách dohodu, a to zejména
výměna zkušeností, informací, materiálů, návštěvy
odborníků atd. (článek 18 a bod IV závěrečného
protokolu).
Základní zásady dohodnuté úpravy jsou tyto:
1. Zásada stejného posuzování občanů obou
smluvních stran, která se - podobně jako v dru-
hých našich úmluvách - neomezuje jen na obor
sociálního zabezpečení, ale vztahuje se i na vše-
chny otázky pracovních vztahů vůbec (článek 2).
2. Zásada započítávání dob zaměstnání a dob jim
na roven postavených v obou smluvních státech při
stanovení dávky ze sociálního zabezpečení. Přitom
pro rozhodnutí, jaká doba byla získána, jsou směro-
datné předpisy smluvní strany, na jejímž území byla
doba získána (článek 4]. Pro zhodnocení doby platí
v duchu zásady teritoriality ovšem předpisy smluvní
strany, na jejímž území občan žije.
3. Zásada teritoriality je uplatněna i v tom smys-
lu, že pro provádění sociálního zabezpečeni jsou
směrodatné předpisy a příslušné orgány té smluvní
strany, na jejímž území občan žije (článek 3).
V dalších ustanoveních dohody je tato zásada
podrobněji rozvedena pro obor důchodového za-
bezpečení (články 6 a 7), nemocenského pojištění
včetně přídavků na děti (článek 8) a poskytováni
zdravotní péče (článek 9), jakož i pro jiné formy
sociálního zabezpečení, jako je ubytování v domo-
vech důchodců, poskytování doplňkové péče apod.
(článek 11). Poskytování zdravotní péče je z podnětu
sovětské strany zajištěno občanům jedné smluvní
strany zdržujícím se i přechodně na území druhé
smluvní strany, např. jako turisté apod., za stejných
podmínek jako vlastním občanům bez jakýchkoli
omezeni. Zvláštním dohodám zůstalo vyhrazeno
pouze vysílání pacientů do léčebných zařízení dru-
hých států. S výjimkou poskytování zdravotní péče
platí zásada teritoriality jen v případech trvalého
přesídlení, k němuž daly souhlas obě smluvní strany
(bod II závěrečného protokolu).
V přechodných ustanoveních (článek 19) Je zá-
sada teritoriality rozšířena i na případy vzniklé
před vstupem dohody v platnost. Výjimka ze zásady
teritoriality se stanoví pro zaměstnance vysílané
podnikem v jednom státě do druhého státu zpra-
vidla na krátkodobé práce; v těchto případech platí
- s výjimkou poskytování zdravotní péče - před-
pisy a jsou příslušně orgány státu vysílajícího pod-
niku (článek 10).
4. Zásada zachování získaných nároků. Ve smyslu
této zásady se při přesídlení důchodce nepřezkou-
mává jeho nárok na důchod - s výjimkou věkové
hranice u starobního důchodu - a příslušný orgán
druhé smluvní strany převezme výplatu důchodu a
stanoví pouze nově jeho výši podle svých předpisů
(článek 7). Ještě dále jde dohoda u důchodů, které
byly před vstupem dohody v platnost poukazovány
do druhého státu. Tyto důchody po převzetí výplaty
orgány druhého státu budou i nadále vypláceny
v dosavadní výši, je-li to pro důchodce příznivější
(bod IV závěrečného protokolu).
5. Zásada upuštění od vzájemných úhrad. Ze
zásady teritoriality plyne důsledně, že všechny ná-
klady spojené s prováděním sociálního zabezpečení
podle dohody nese smluvní strana, která poskytuje
dávky, a že se neprovádí žádné vzájemné vyúčtováni
(článek 12).
3
V dalších ustanoveních dohody (články 13-15]
se zajišťuje vzájemná pomoc příslušných orgánů
obou smluvních stran při provádění dohody, stanoví
se obvyklé úlevy pro zachování lhůt a při ověřování
dokladů, stanoví se možnost konzulárního zastupo-
vání. Vzájemný styk orgánů provádějících dohodu
se děje prostřednictvím příslušných ústředních or-
gánů, které si obě smluvní strany sdělí. Do působ-
nosti těchto ústředních orgánů bude patřit i řešení
všech otázek, které se vyskytnou při provádění do-
hody. Otázky jimi nevyřešené budou řešeny diplo-
matickou cestou (Článek 16). Těmito ústředními
orgány mají být na sovětské straně podle sdělení
sovětské delegace výlučně orgány státu, a to minis-
terstva sociálního zabezpečení jednotlivých repub-
lik. Z československé strany by těmito orgány ve
shodě s praxi u dosavadních úmluv byly Státní úřad
sociálního zabezpečení, Ústřední rada odborů -
Ústřední správa nemocenského pojištění a minister-
stvo zdravotnictví. Dohoda konečně přejímá zásadu,
která je i v podobných československých úmluvách
s druhými socialistickými zeměmi, že obě smluvní
strany ji budou provádět v těsné součinnosti s od-
borovými organizacemi svých zemí [článek 17).
Význam sjednané dohody je především v tom,
že se ukončuje dosavadní bezesmluvní stav, při kte-
rém byly nároky občanů, kteří přesídlili z jedné ze-
mě do druhé, zajištěny pouze v rámci příslušných
vnitrostátních předpisů, které však tyto otázky ne-
řešily a nemohly řešit úplným způsobem (v Česko-
slovenské republice zákon č. 17/1947 Sb. ).
Dohodou jsou vzájemné vztahy mezi oběma ze-
měmi v oblasti sociálního zabezpečení postaveny na
pevný smluvní základ, který odpovídá vzájemným
mezistátním vztahům obou států, založeným na zá-
sadě proletářského internacionalismu.
V Praze dne 30. března 1960
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr zahraničních Věcí:
V. David v. r.
4
DOHODA
mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik
o sociálním zabezpečení.
President Československé republiky a presidium
Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických
republik, vedení přáním rozvíjet a prohlubovat přá-
telství a spolupráci mezi oběma státy i v oblasti
sociálního zabezpečení, rozhodli se uzavřít tuto Do-
hodu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci
president Československé republiky
Evžena E r b a n a,
předsedu Státního úřadu sociálního
zabezpečení,
presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských
socialistických republik
K. I. Alexandrova,
chargé ďaffaires a. i. Svazu sovětských
socialistických republik v Československé
republice,
kteří vyměnivše si své plně moci a shledavše je
v dobrém pořádku a náležité formě, shodli se na
těchto ustanoveních:
ČÁST PRVÁ
Všeobecná ustanovení
Článek 1
1. Tato Dohoda se vztahuje na všechny druhy
sociálního zabezpečení, které jsou zavedeny podle
právních předpisů smluvních stran.
2. Sociálním zabezpečením se rozumějí všechny
druhy materiálního zabezpečení (peněžitě i věcné
dávky), které poskytují občanům orgány státu, druž-
stevní a společenské organizace Československé re-
publiky a Svazu sovětských socialistických republik
ve stáří, v případě nemoci, v mateřství, při invali-
ditě bez ohledu na její příčiny, rodinám při ztrátě
živitele aj.
Článek 2
Občané jedné smluvní strany, kteří trvale bydlí
na území druhé smluvní strany jsou ve všech otáz-
kách sociálního zabezpečení i pracovních vztahů po-
stavení plně na roven občanům této smluvní strany,
pokud tato Dohoda nestanoví jinak.
ČÁST DRUHÁ
Provádění sociálního zabezpečení
Článek 3
1. Při provádění sociálního zabezpečení se po-
užije právních předpisů smluvní strany, na jejímž
území občan bydlí, pokud tato Dohoda nestanoví
jinak.
2. Sociální zabezpečení provádějí příslušné or-
gány smluvní strany, na jejímž území bydlí občan,
který uplatňuje nárok na dávku.
Článek 4
Započítávání dob zaměstnání při stanovení důchodů
a jiných dávek
1. Při přiznávání důchodů a jiných dávek se
plně započítává doba zaměstnání na území obou
smluvních stran, včetně doby zaměstnání, opravňu-
jící k přiznání důchodů za výhodnějších podmínek
a ve vyšší výměře. Přitom orgány sociálního zabez-
pečení započítávají dobu zaměstnání, jakož i dobu
jiné jemu na roven postavené činnosti jak ve svém,
tak i ve druhém státě bez ohledu na to, jaká část
požadované doby zaměstnání připadá na práci v kaž-
dém z těchto států.
2. Započtení doby zaměstnání, pokud jde o dobu
práce v každé ze smluvních stran, se provádí podle
právních předpisů té smluvní strany, na jejímž úze-
mí byla vykonávána práce nebo jí na roven posta-
vená činnost.
článek 5
Stanovení výdělku při přiznání důchodů
a jiných dávek
1. Občanům, kteří přesídlili z území jedné
smluvní strany na území druhé smluvní strany a po
přesídlení pracovali, vyměřují se důchody a jiné
dávky z výdělku dosaženého v zaměstnání v zemi,
do níž přesídlili.
2. Občanům, kteří přesídlili z území jedné
smluvní strany na území druhé smluvní strany a po
přesídlení nepracovali, vyměří se důchody a jiné
dávky z průměrného měsíčního výdělku zaměstnan-
ců obdobného oboru a kvalifikace ke dni přiznání
důchodů nebo jiné dávky v zemi, do níž přesídlili.
Stejně se postupuje při výpočtech důchodů a jiných
dávek u občanů, kteří přesídlili z jedné země do dru-
hé po přiznání důchodů nebo jiné dávky.
Přiznávání a výplata důchodů
Článek 6
Důchody přiznávají a vyplácejí orgány sociál-
ního zabezpečení té smluvní strany, na jejímž území
občané, kteří mají nárok na důchod, trvale bydlí ke
dni podání žádosti o důchod; důchody se přiznávají
za podmínek a ve výši stanovené právními předpisy
této smluvní strany.
5
Článek 7
1. Přesídlí-li důchodce z území jedné smluvní
strany na území druhé smluvní strany, zastaví orgán
sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod, vý-
platu důchodu od prvého dne měsíce následujícího
po přesídlení.
2. Orgán sociálního zabezpečení smluvní strany,
na jejíž území důchodce přesídli, poskytne důchodci
po jeho přesídlení důchod podle právních předpisů
této smluvní strany. Nárok na důchod se nebude
v takovém případě přezkoumávat, jestliže podle
právních předpisů této smluvní strany je zaveden
důchod téhož druhu. Starobní důchod se poskytne
za podmínky dosažení věku potřebného pro výplatu
tohoto důchodu podle právních předpisů smluvní
strany, na jejíž území důchodce přesídlil.
3. Vrátí-li se přesídlivší důchodce na území
smluvní strany, kde původně bydlil, obnoví orgán
sociálního zabezpečení této smluvní strany od prvé-
ho dne měsíce následujícího po jeho návratu vý-
platu důchodu zastavenou podle ustanovení od-
stavce 1 tohoto článku.
Článek 8
Dávky při dočasně pracovní neschopnosti
a jiné dávky
1. Dávky při dočasné pracovní neschopnosti,
dávky na výživu a výchovu dětí, v mateřství, při na-
rození dítěte přiznávají a vyplácejí příslušné orgá-
ny smluvní strany, na jejímž území občan trvale
bydlí, -a to podle právních předpisů této smluvní
strany. Přitom dávky na výchovu a výživu dětí při-
znávají a vyplácejí příslušně orgány smluvní stra-
ny, na jejímž území děti trvale bydlí.
2. Přesídlí-li občan pobírající dávku z území
jedné smluvní strany na území druhé smluvní stra-
ny, zastaví se výplata dávky ke dni přesídleni. Pří-
slušné orgány smluvní strany, na jejíž území občan
přesídlil, přiznají v tomto případě dávku podle práv-
ních předpisů svého státu.
Článek 9
Poskytování zdravotní péče
1. Občanům jedné smluvní strany zdržujícím
se na území druhé smluvní strany bude zdravotní
péče poskytována za podmínek platných pro vlast-
ni občany.
2. Podmínky pro vyslání občanů jedné smluvní
strany na léčeni ve zdravotnických zařízeních dru-
hé smluvní strany upravuji se zvláštními dohodami.
Článek 10
Sociální zabezpečení některých skupin pracovníků
1. Sociální zabezpečení pracovníků diploma-
tických, konzulárních a obchodních zastupitelstev
a jiných úřadů jednoho státu, které mají své sídlo
v druhém státě, se provádí podle právních předpisů
vysílajícího státu, jsou-li tito pracovníci občany
tohoto státu. Totéž platí pro provádění sociálního
zabezpečení osob zaměstnaných u pracovníků jme-
novaných úřadů, které jsou občany vysílajícího
státu.
2. Sociální zabezpečení
a) pracovníků podniků dopravy pozemní, letecké,
jakož i vnitrozemní a námořní plavby jednoho
státu, kteří jsou vysíláni k přechodnému nebo
trvalému výkonu zaměstnání na území druhé-
ho státu (na přípojných tratích, průběžných
tratích, pohraničních nebo přechodových stani-
cích, v přístavech, na plavidlech, na letištích
apod. ),
b) pracovníků jiných podniků jednoho státu vy-
slaných k přechodnému výkonu zaměstnání na
území druhého státu,
bude se provádět podle právních předpisů toho stá-
tu, v němž má sídlo správa podniku.
3. Pro poskytování zdravotní péče osobám uve-
deným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku platí usta-
novení článku 9 této Dohody.
4. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2
tohoto článku poskytuji dávky sociálního zabezpe-
čení příslušné orgány vysílajícího státu.
Článek 11
Jiné formy sociálního zabezpečení
1. Občanům jedné smluvní strany, bydlícím
trvale na území druhé smluvní strany, poskytnou
příslušné orgány této smluvní strany nezbytnou
pomoc a péči, budou-li ji potřebovat, a to za tako-
vých podmínek jako svým vlastním občanům.
2. Pomoc a péči lze poskytovat ve formě hmot-
né pomoci, peněžité pomoci, umístění v domovech
pro staré a invalidní občany apod. V nutných pří-
padech lze poskytovat více druhů pomoci a péče
současně.
Článek 12
Náklady spojené s provedením sociálního
zabezpečení
Všechny náklady spojené s prováděním sociál-
ního zabezpečení podle této Dohody nese smluvní
strana poskytující zabezpečeni, přičemž vzájemné
vyúčtování mezi smluvními stranami se neprovádí.
Článek 13
Spolupráce orgánů sociálního zabezpečení
1. Orgány sociálního zabezpečeni, soudy a jiné
úřady jedné smluvní strany zúčastněné na prová-
6
dění sociálního zabezpečení poskytnou orgánům
druhé smluvní strany bezplatně právní pomoc
v témže rozsahu, jako by šlo o provádění sociálního
zabezpečení ve vlastním státě. Orgány sociálního
zabezpečení obou smluvních stran si vzájemně po-
skytnou potřebné informace o okolnostech rozhod-
ných pro přiznání důchodu nebo jiné dávky a pro-
vedou potřebná opatření za účelem zjištění těchto
okolností.
2. Doklady, které budou vydány na území jed-
né smluvní strany ve stanovené formě nebo budou
ověřeny příslušným státním orgánem a opatřeny
úředním razítkem, se přijímají na území druhé
smluvní strany bez jakéhokoli dalšího ověření.
Článek 14
Zachování lhůt
Žádosti, stížnosti, opravně prostředky a jiná
podání, která byla předložena ve lhůtě stanovené
zákonem orgánům sociálního zabezpečení, soudům
nebo jiným úřadům jedné smluvní strany, budou
pokládána za včas podaná orgánům druhé smluvní
strany. V těchto případech je třeba žádosti i jiná
podání neprodleně zaslat ústřednímu úřadu nebo
orgánu druhé smluvní strany způsobem stanove-
ným v článku 16 této Dohody.
článek 15
Zastupování občanů
Při provádění této Dohody mohou pracovníci
diplomatického nebo konzulárního úřadu jedné
smluvní strany přímo a bez zvláštní plné moci za-
stupovat občany svého státu u orgánů sociálního za-
bezpečení, soudů a jiných úřadů druhé smluvní
strany.
Článek 16
Styk orgánů provádějících sociální zabezpečení
1. Při provádění této Dohody se orgány sociál-
ního zabezpečení smluvních stran stýkají vzájemně
prostřednictvím svých ústředních úřadů a orgánů,
které si smluvní strany navzájem oznámí po vstupu
této Dohody v platnost.
2. Otázky, které nebudou vyřešeny ústředními
úřady a orgány, budou řešeny diplomatickou
cestou.
Článek 17
Spolupráce s odborovými organizacemi
Smluvní strany budou tuto Dohodu provádět
v těsné spolupráci s odborovými organizacemi
svých zemí.
Článek 18
Výměna zkušeností a informací
1. Smluvní strany si budou vyměňovat zkuše-
nosti a informace v oblasti sociálního zabezpečení.
2. Ústřední úřady a orgány smluvních stran,
příslušné pro provádění sociálního zabezpečení, se
budou vzájemně informovat o platných právních
předpisech v oboru sociálního zabezpečení a na-
stalých změnách.
ČÁST TŘETÍ
Závěrečná ustanovení
Článek 19
1. Při přiznávání důchodů a jiných dávek po-
dle této Dohody se přihlíží i k dobám zaměstnání
a dobám jim na roven postavené činnosti, které
byly získány před vstupem této Dohody v platnost.
2. Ustanovení článků 6 a 7 této Dohody platí
i pro případy, v nichž vznikl nárok na důchod před
vstupem této Dohody v platnost.
Článek 20
1. Tato Dohoda podléhá ratifikaci; ratifikační
listiny budou vyměněny co nejdříve v Moskvě. Do-
hoda vstoupl v platnost prvním dnem měsíce násle-
dujícího po výměně ratifikačních listin.
2. Každá ze smluvních stran může vypovědět
tuto Dohodu nejméně šest měsíců před uplynutím
kalendářního roku. Výpověď bude platit od 1. led-
na příštího roku.
3. Dojde-li k výpovědi této Dohody, budou dů-
chody přiznané a vyplácené podle této Dohody po-
kládány za důchody přiznané podle právních před-
pisů smluvní strany, na jejímž území důchodce
bydlí. Nároky vzniklé podle ustanovení této Do-
hody výpovědí nezanikají.
Tato Dohoda byla sepsána v Praze dne 2. pro-
since 1959 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce
českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou
platnost.
Z plné moci presidenta
Československé republiky
E. Erban v. r.
Z plné moci presidia
Nejvyššího sovětu Svazu sovětských
socialistických republik
K. I. Alexandrov v. r.
7
PROTOKOL
k Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik
o sociálním zabezpečení,
podepsané v Praze dne 2. prosince 1959
Při podpisu Dohody o sociálním zabezpečení
smluvní strany prohlašují toto:
I
K článku l
Ustanovení Dohody se vztahují také na všechny
formy sociálního zabezpečení poskytované vojen-
ským osobám, válečným a vojenským invalidům,
obětem fašismu a fašistické persekuce aj., upravené
právními předpisy smluvních stran.
II
K článkům 7 a 8
Ustanovení článků 7 a 8 Dohody bude použito
tehdy, jestliže občan přesídlil nebo se navrátil na-
trvalo z území jedné smluvní strany na území dru-
hé smluvní strany se souhlasem smluvních stran.
Přesídlil-li občan před účinnosti Dohody předpo-
kládá se, že souhlas byl dán pokud z okolností ne-
vyplývá opak.
III
K článku 18
Výměna zkušeností v oblasti sociálního zabez-
pečení se bude uskutečňovat zejména:
a) výměnou odborné literatury a periodických
publikací mezi příslušnými úřady, orgány a or-
ganizacemi smluvních stran;
b) vhodným informováním veřejnosti o rozvoji a
výsledcích sociálního zabezpečení druhé smluv-
ní strany;
c) vzájemnými návštěvami odborníků;,
d) výměnou informací o výsledcích vědecké vý-
zkumné činnosti.
IV
K článku 19
1. Do jednoho měsíce po vstupu Dohody v plat-
nost obě smluvní strany si předají navzájem sezna-
my důchodců-vlastních občanů i občanů druhé
smluvní strany, kterým před vstupem Dohody v plat-
nost orgány sociálního zabezpečení jedné smluvní
strany přiznaly a poukazovaly důchody na území
druhé smluvní strany. Orgány sociálního zabezpe-
čení smluvních stran, které poukazují důchody ob-
čanům bydlícím na území druhé smluvní strany,
zastaví poukazování těchto důchodů po uplynutí
dvou měsíců ode dne výměny seznamu důchodců.
Orgány sociálního zabezpečení smluvní strany, na
jejímž území tito občané bydlí, začnou po uplynutí
dvou měsíců po výměně seznamu důchodců vyplá-
cet jim důchody v dosavadní výši, jestliže důchod
je vyšší než důchod, který by bylo možno přiznat
podle článku 7 Dohody. Důchod nesmí však být
vyšší než maximální a nižší než minimální důchod
příslušného druhu, stanovený podle právních před-
pisů země, kde důchodce bydlí.
2. Ustanovení článku 12 Dohody, podle kterého
se neprovádí vzájemně vyúčtování nákladů spoje-
ných s prováděním sociálního zabezpečení, platí
i v případech uvedených v odstavci 1.
V
Ustanovení Dohody se nevztahují na osobní dů-
chody a na výhody poskytované poživatelům osob-
ních důchodů.
Tento Protokol tvoří nedílnou část Dohody mezi
Československou republikou a Svazem sovětských
socialistických republik o sociálním zabezpečení.
Sepsáno v Praze dne 2. prosince 1959 ve dvou
vyhotoveních, každé v jazyce českém a ruském,
přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Z plné moci presidenta
Československé republiky:
E. Erban v. r.
Z plné moci presidia
Nejvyššího sovětu Svazu sovětských
socialistických republik:
K. I. Alexandrov v. r.
KNT 1 - 3237-60