17
Důvodová zpráva
Volby do národních výborů upravuje dosud zákon
č. 14/1954 Sb., podle něhož byly provedeny první
volby do národních výborů, konané dne 16. května
1954. Tento zákon úzce souvisí se zákony o národ-
ních výborech. Proto se v něm obrážejí také změny
v organizační struktuře národních výborů. To se již
projevilo v roce 1957, kdy bylo nutno v zákoně
o volbách do národních výborů novelou č. 10/1957
Sb. provést některé změny, zejména pokud jde
o počet členů národních výborů. Podle takto upra-
veného zákona č. 14/1954 Sb. ve znění zákona
č. 11/1957 Sb. byly provedeny druhé volby do ná-
rodních výborů, které se konaly dne 19. května
1957.
Třetí volby do národních výborů budou prove-
deny v souvislosti s probíhajícím novým uspořá-
dáním soustavy národních výborů a s novou územní
organizací státu.
Tyto změny odůvodňují další úpravu zákona
o volbách do národních výborů. Těžištěm změn je
především přizpůsobení volebních obvodů národ-
ních výborů nové územní organizaci národních
výborů a úpravy souvisící se zvýšenou pravomocí
a prohloubením organizátorské úlohy národních
výborů, které budou zakotveny v novém zákonu
o národních výborech. Zároveň se provádí nová
úprava odvolávání poslanců národních výborů jako
garancie práva voličů kontrolovat práci jejich zá-
stupců v národních výborech. Dochází též k nepod-
statným změnám, které si vyžádala praxe.
V zájmu zjednodušení a přehlednosti zákona byla
sloučena ustanovení o volebních obvodech a voleb-
ních komisích, která se v dosavadním zákoně opa-
kují v jednotlivých oddílech jen s nepatrnými
obměnami.
Zásady volebního systému a způsobu provádění
voleb zůstaly beze změny, neboť jde o ustanovení,
která se plně osvědčila.
Proti dosavadnímu zákonu o volbách do národ-
ních výborů byly provedeny věcné změny:
I. Především je to vytváření volebních obvodů
pro volby do národních výborů (§ 11). Vychází se
především z nové územní organizace národních
výborů, z jejich rozšířené pravomoci a odpověd-
ností a z jejich nového organizačního uspořádání.
Nová úprava má zabezpečit, aby národní výbory
všech stupňů měly dostatečný počet poslanců a
mohly plně rozvíjet svou organizátorskou a vý-
chovnou práci a volit potřebný počet poslanců do
svých komisí. Krajské a okresní národní výbory
zřídí zejména komise plánovací, finanční, průmys-
lové, zemědělské, výstavby, dopravní, kulturní a
školské, zdravotní a sociálního zabezpečení; rov-
něž místní a městské národní výbory vytvoří
obdobně komise pro zajišťování úkolů na úsecích,
které spravují. Do těchto komisí bude národní
výbor volit dvě třetiny členů z řad svých poslanců.
Ve velkých městech se počet poslanců poněkud
snižuje v zájmu zabezpečení dělnosti národního
výboru jako pracujícího sboru. Podle předloženého
návrhu národní výbor nemá mít více než 150 vo-
lebních obvodů (poslanců).
Podle dosavadního stavu se vytvářely volební
obvody do místních národních výborů a městských
národních výborů tak, že v zákoně bylo stanoveno,
kolik obyvatel připadá na jeden volební obvod
v příslušné kategorii velikosti obcí, a dále jen horní
hranice počtu volebních obvodů. Podle počtu oby-
vatel připadajícího na jeden volební obvod se vy-
tvářely volební obvody také do ostatních stupňů
národních výborů. Přitom byla stanovena spodní a
horní hranice počtu volebních obvodů u okresních
národních výborů a obvodních národních výborů
v Praze, a jen spodní hranice pro volební obvody
pro volby do krajských národních výborů a pro
volební obvody pro volby do obvodních národních
výborů v Bratislavě; spodní ani horní hranice počtu
poslanců nebyla stanovena pro volební obvody do
ústředních národních výborů hlavního města Prahy
a města Bratislavy.
Podle navrženého zákona se u místních, okres-
ních a krajských národních výborů stanoví jen roz-
pětí počtu volebních obvodů, tedy nejvyšší a nej-
nižší jejich počet. Ponechává se radě národního
výboru, aby v rámci tohoto zákonného rozpětí sama
určila počet volebních obvodů podle velikosti
územního obvodu, počtu obyvatel, povahy úkolů ná-
rodního výboru a podle dalších místních podmínek,
např. se zřetelem na komunikace, odlehlost sídlišť
od středu obce apod.
Hranice počtu obyvatel v obci, která tvoří jeden
volební obvod, se proti dosavadnímu stavu zvyšuje
ze 400 obyvatel na 600. V těchto obcích je, jak
praxe ukázala, obtížně zřizovat tolik volebních ob-
vodů, kolik se má zvolit poslanců místního národ-
ního výboru.
Proti dosavadnímu stavu se poněkud zvýší počet
poslanců místních národních výborů v obcích s po-
čtem obyvatel do 5000. To je nutné s ohledem na
rozšíření pravomoci národních výborů v těchto ob-
cích se zřetelem na vytváření potřebného počtu
komisí.
Naproti tomu se volební obvody pro volby do
městských národních výborů a pro volby do okres-
ních i krajských národních výborů poněkud zvět-
šují.
18
Volební obvod v městě s počtem obyvatel 5000
bude mít asi 140 obyvatel, volební obvod v městě
s počtem obyvatel nad 50 000 bude mít 500 a více
obyvatel. Tak i ve městech jsou dány předpoklady,
aby poslanec udržoval těsné spojení se svými voliči.
Ve volebním obvodu pro volby do okresního ná-
rodního výboru bude podle velikosti okresů při-
bližně 1500 až 2000 obyvatel a jen zcela výjimečně
u okresů s velkým počtem obyvatel až 2300 obyva-
tel. Počet obyvatel ve volebním obvodu pro volby
do okresního národního výboru bude asi o polovinu
vyšší proti dosavadnímu stavu, kdy připadl jeden
volební obvod na 1000 obyvatel.
Ve volebním obvodu pro volby do krajského ná-
rodního výboru bude podle velikosti kraje a počtu
obyvatel přibližně 9000 až 12000 obyvatel. Dosa-
vadní počet obyvatel ve volebním obvodu do kraj-
ského národního výboru se pohyboval kolem 7000.
Ve volebním obvodu pro volby do Národního vý-
boru hlavního města Prahy bude 6500 obyvatel
(dosud bylo 4000 obyvatel). Zvětšením volebních
obvodů Národního výboru hlavního města Prahy se
sníží počet jeho poslanců proti dosavadnímu stavu
a nově navrhovaný počet poslanců bude přibližně
stejný jako u krajského národního výboru Poslanec
obvodního národního výboru v Praze bude zvolen
na 1000 obyvatel, přičemž obvodní národní výbor
nebude mít více než 80 členů.
Celkově se očekává, že se počet poslanců národ-
ních výborů všech stupňů, zvýší z dosavadních
216 000 členů národních výborů přibližně na 237 000
poslanců národních výborů všech stupňů.
11. Další navržené věcné změny znamenají
zjednodušení organizace voleb.
1. Na rady místních národních výborů se přenáší
dosavadní působnost rad okresních národních vý-
borů určit obce s méně než 5000 osobami zapsa-
nými do seznamu voličů, aby také v takových ob-
cích byl v každém domě vyložen seznam voličů
v domě bydlících (§ 7 odst. 2 druhá věta).
2. Dosavadní lhůta 45 dnů pro stanovení voleb-
ních okrsků se zkracuje na 30 dnů (§ 12 odst. 2).
Rovněž se zkracuje dosavadní termín 40 dnů pro
utvoření okrskových volebních komisí na 30 dnů
(§ 18 odst. 1). Tyto lhůty postačí k včasnému zří-
zení volebních okrsků i volebních okrskových ko-
misí.
3. Označení volebních komisí, které řídí volby do
jednotlivých stupňů národních výborů, se přizpů-
sobuje nové územní organizaci (§ 13 odst. 1).
4. Ke zřízení volebních komisí, které řídí volby
do národních výborů, nebude již třeba schválení
vyššího orgánu (§ 14 odst. 1).
5. Počet členů se zvyšuje u těchto volebních ko-
misí: U volební komise pro volby do okresního ná-
rodního výboru ze 7 až 9 členů na 9 až 13 členů;
obdobně u volební komise pro volby do městského
národního výboru s postavením MNV (§ 14 odst. 2),
kde se těž zvyšuje počet členů obvodní volební
komise ze 4 členů na 5 až 7 členů (§ 16 odst. 2) -
s výjimkou krajských měst, kde tento počet členů
komisí byl stanoven již dosavadním zákonem. -
Počet členů okrskových volebních komisí se zvy-
šuje z dosavadního počtu 6 až 10 členů na 7 až 11
členů (§ 18 odst. 2), aby okrskové volební komise
pro volby do národních výborů měly stejný počet
členů jako okrskově volební komise pro volby do
Národního shromáždění.
6. V obci, v níž je méně než 100 voličů, nezřizuje
se obvodní volební komise, nýbrž její úkoly bude
plnit místní volební komise (§ 16 odst. 1). Jde
o zjednodušení, jež si vyžádala praxe. Dosud se zři-
zovaly i v nejmenších obcích 3 komise: místní, ob-
vodní a okrsková volební komise. To činilo obtíže
při výběru občanů do funkcí a vedlo to k obcházení
zákona. Nyní budou v nejmenších obcích jen dvě
komise: místní a okrsková volební komise.
7. Rozšiřuje se působnost řídících volebních ko-
misí (§ 20). Jde o ustanovení vycházející z prak-
tických zkušeností, které zejména umožňuje, aby
krajská volební komise řídila i okresní, městské a
místní volební komise zřízené na jejím území. Kraj-
ské volební komise budou lépe přenášet pokyny
ústřední volební komise na okresní volební komise
i místní volební komise.
8. Stanoví se přesněji, v kterých obcích se volby
konají do 22. hodiny (§ 30 odst. 3) s přihlédnutím
ke zkušenostem z minulých voleb. Podle dosa-
vadní praxe volby do 22. hodiny byly ve městech,
kde bylo sídlo krajského nebo okresního výboru,
a ve městech, která určila rada krajského národ-
ního výboru. Dále se umožňuje stanovit začátek
voleb na dřívější hodinu, pokud to místní poměry
vyžadují.
9. Zjednodušují se také volební tiskopisy. Za tím
účelem se upravuje zápis okrskové volební komise
o hlasování (§ 41 odst. 2) a zápis o sčítání hlasů
v obvodní volební komisi (§ 44 odst. 2).
10. Prodlužuje se lhůta 60 dnů pro konání dopl-
ňovací volby na 90 dní od té doby, kdy se místo
poslance národního výboru uprázdnilo (§ 50).
V praxi se lhůta 60 dnů často nemohla dodržet.
11. Nově se upravuje otázka zproštění funkce
poslance národního výboru, nemůže-li svou funkci
trvale vykonávat pro chorobu nebo jinou vážnou
překážku. O tom rozhodne na návrh Národní fronty
národní výbor o jehož poslance jde. Také řešení
19
této otázky si vyžádala praktická potřeba. Dosa-
vadní zákon o volbách do národních výborů upra-
voval jen ztrátu členství v národním výboru z dů-
vodu ztráty volitelnostl (§ 84 zák. č. 14/1954 Sb. )
a odvolávání členů národních výborů voliči (§ 86
cit. zákona]. Důvodem zproštění funkce poslance
národního výboru nemusí být jen vážná a trvalá
choroba, nýbrž i jiná závažná skutečnost, která
nastala za volebního období a pro kterou nemůže
poslanec národního výboru svou funkci trvale vy-
konávat, např. u MNV, kdy se poslanec z obce
odstěhoval.
12. Upravuje se nově odvolávání poslanců ná-
rodních výborů voliči (§54), pokud jde o důvody a
způsob odvolání (forma aklamace). Mění se tak
§ 86 dosavadního zákona o volbách do národních
výborů, podle něhož se provádělo odvolávání po-
slanců národních výborů ve volebních obvodech,
které měly více než 100 voličů, pomocí hlasovacích
lístků.
V závěrečných ustanoveních osnova nově upra-
vuje ústřední řízení voleb do národních výborů, ko-
nají-li se ve stejný den s volbami do Národního
shromáždění a jiné souvisící otázky (§ 55).
V přechodném ustanovení § 56 upravuje osnova
otázku místní příslušnosti národních výborů s ohle-
dem na prováděnou přestavbu národních výborů.
Provádění navrhovaného zákona nebude zname-
nat zvýšení rozpočtových výdajů ani s ním nebude
spojeno pracovní zatížení, které by vyžadovalo
zvětšeného počtu pracovníků. Náklady spojené
s prováděním voleb jsou zajištěny v rozpočtech pří-
slušných ústředních orgánů a v rozpočtech národ-
ních výborů.
V Praze dne 18. března 1960
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr vnitra:
R. Barák v. r.
KNT 1 - 3217-60