Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
350
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959
o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Zvyšování životní úrovně pracujících před-
pokládá těž soustavně zvyšování úrovně jejich
bydlení. Proto současně s uskutečňováním
širokého programu nové bytové výstavby je
třeba za nejširší aktivní účasti všeho pracu-
jícího lidu plně využívat a zvelebovat celý do-
savadní bytový fond. Část bytového fondu je
však dosud v soukromém vlastnictví, není do-
statečně udržována a nevyhovuje stále se
zvyšujícím požadavkům na úroveň bydlení.
Poněvadž i tento majetek je součástí ná-
rodního bohatství, je v zájmu celé společnosti,
aby bylo o něj pečováno stejně jako o maje-
tek národní. K dosažení tohoto účelu vytváří
tento zákon nezbytně hospodářské a právní
předpoklady.
§ 2
(1) Tento zákon se vztahuje na domy, které
jsou ve vlastnictví fyzických osob nebo sou-
kromých právnických osob a jsou zcela nebo
převážně určeny k bydlení.
(2) Tento zákon se nevztahuje na rodinně
domky ve smyslu předpisů o hospodaření
s byty. Nevztahuje se těž na domy, které
vzhledem k svému stavebnímu uspořádání,
okruhu jejich uživatelů nebo jiným skuteč-
nostem mají plnit účel rodinných domků;
podrobnosti upraví prováděcí předpisy.
2
§3
(1) K dosažení cílů sledovaných tímto záko-
nem může místní národní výbor se souhlasem
vlastníka domu, na který se vztahuje tento
zákon (dále jen "nájemní dům"), provést jeho
úpravu. Úpravou se rozumí stavební úprava,
přístavba, nástavba, změna stavby, dokončení
stavby, přípojka na veřejné zařízení nebo udr-
žovací práce. Při provádění úpravy má místní
národní výbor práva a povinnosti stavebníka.
(2) Nelze-li dosáhnout souhlasu vlastníka,
může výkonný orgán okresního národního vý-
boru rozhodnout, že úpravu podle odstavce 1
lze provést bez tohoto souhlasu.
(3) Místní národní výbor, oprávněný k úpra-
vě podle předchozích odstavců, se může do-
hodnout s organizací socialistického sektoru,
že úpravu provede s právy a povinnostmi
stavebníka tato organizace. Výkonný orgán
národního výboru může byty získané touto
úpravou jen poprvé přidělit jako podnikové
byty ve smyslu předpisů o hospodaření s byty,
a to zaměstnancům organizace, která úpravu
provedla. Prováděcí předpisy stanoví podrob-
nosti, zejména s kterou organizací a za jakých
podmínek může místní národní výbor takovou
dohodu sjednat.
§4
(1) Místní národní výbor uhradí ze svých
rozpočtových prostředků náklady vynaložené
(§ 3) na úpravu.
(2) Vlastník nájemního domu je povinen
místnímu národnímu výboru zaplatit náhradu
za provedenou úpravu. Pro tuto pohledávku
vázne na nájemním domě zástavní právo, a
to v pořadí přede všemi jinými právy váz-
noucími na nemovitosti.
§5
(1) Po dobu trvání zástavního práva (§ 4
odst. 2) smí vlastník nakládat s nájemním do-
mem jen se souhlasem výkonného orgánu
okresního národního výboru. Výkonný orgán
okresního národního výboru může k udělo-
vání tohoto souhlasu zmocnit výkonně orgány
místních národních výborů a určit přitom
rozsah tohoto oprávnění.
(2) Právní úkony, které jsou v rozporu
s ustanovením odstavce 1, jsou neplatně.
(3) Prováděcí předpisy stanoví, v kterých
případech není třeba souhlasu podle odstav-
ce 1.
§6
(1) Převyšuje-li pohledávka na náhradu (§ 4
odst. 2) spolu s ostatními pohledávkami or-
3
ganizací státního socialistického sektoru za-
jištěnými zástavním právem na nájemním do-
mu dvě třetiny hodnoty domu před jeho
úpravou, může výkonný orgán okresního ná-
rodního výboru rozhodnout, že nájemní dům
spolu se stavebním pozemkem, na kterém je
vystavěn, a se zahradou hraničící s tímto po-
zemkem, pokud patří vlastníku nájemního
domu, přechází do státního socialistického
vlastnictví.
(2) Nájemní dům s příslušnými pozemky
(odstavec 1) přechází do státního socialistic-
kého vlastnictví dnem, kdy rozhodnutí o pře-
chodu vlastnictví nabude právní moci. Tímto
dnem stává se bývalý vlastník nájemního
domu nájemníkem bytu, kterého v domě
užívá.
(3) Prováděcí předpisy stanoví, v kterých
případech, za jakých podmínek a jakým způ-
sobem může stát vypořádat některé závazky,
pro které vázla na majetku (odstavec 2) zá-
stavní práva.
§7
O právních poměrech vzniklých mezi ná-
rodními výbory a vlastníkem nájemního domu
na základě ustanovení §§ 3 až 5 a § 6 odst. 1
a o právních poměrech vzniklých mezi míst-
ním národním výborem a organizací socialis-
tického sektoru na základě ustanovení § 3
odst. 3 rozhoduje se v řízení správním.
§8
Ministerstvo financí a ministerstvo spra-
vedlnosti v dohodě se zúčastněnými ústřed-
ními úřady vydají předpisy potřebné k pro-
vedení tohoto zákona, zejména předpisy
k provedení ustanovení § 2 odst. 2, o řízení
(§ 7), o stanoveni výše náhrady (§ 4 odst. 2)
a o jejím vymáhání.
§9
Ministerstvo financí se zmocňuje upravit
v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
správu nájemních domů, na které se vztahuje
ustanovení § 5 odst. 1 anebo na nichž váznou
zástavní práva pro pohledávky organizací
státního socialistického sektoru, jakož i způ-
sob financování úprav nájemních domů (§ 3).
§ 10
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení; provedou jej ministři financí a spra-
vedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
4
Důvodová zpráva
Všeobecná část:
Soustavný růst socialistické výroby vytváří
příznivě předpoklady pro všestranně uspo-
kojování potřeb pracujících. Životní a kultur-
ní úroveň našeho lidu neustále roste. Jedním
ze základních předpokladů plného uspokojení
potřeb a zvyšování životní úrovně občanů so-
cialistické společnosti je kulturní a hygienické
bydlení. Proto Komunistická strana Česko-
slovenska vytýčila na svém XI. sjezdu před
všemi pracujícími naší země široký program
bytové výstavby, podle kterého má být do
roku 1970 v podstatě vyřešen bytový problém
v Československu. Uskutečňování tohoto pro-
gramu se aktivně zúčastňuje všechen pracu-
jící lid. Současně s novou výstavbou je však
třeba lépe využít i celého dosavadního byto-
vého fondu a zabezpečit, aby veškerý domovní
majetek byl udržován v dobrém stavu a zve-
lebován v souladu s požadavky kulturního
bydleni.
O domovní majetek ve správě organizací
socialistického sektoru je dostatečně posta-
ráno. Bytový domovní majetek je však dosud
z velké části v rukou soukromých osob, které
dostatečně nezabezpečují úkoly, jak to vy-
žaduje zájem společnosti. Poněvadž však
i tento majetek je součástí národního bo-
hatství, je v zájmu společnosti, aby o něj bylo
pečováno stejně jako o majetek národní.
U rodinných domků je o to postaráno jejich
vlastníky nebo osobami, které takové objekty
obývají. U velkého soukromého domovního
majetku vlastníci nájemních domů neplní
povinnosti, které mají již podle ustanovení
platného stavebního řádu a které mají zvláště
těž vůči svým nájemníkům na základě usta-
noveni občanského zákoníku o nájemním po-
měru jako pronajímatelé, tj. zejména povin-
nost udržovat stavbu svým nákladem v řád-
ném a uživatelném stavu. V mnoha pří-
padech pak tito vlastníci nemají ani zájem
tento majetek uchovávat v řádném stavu.
Opravy jsou prováděny neplánovitě a v ne-
dostatečném rozsahu, zpravidla jen z povin-
ných 30% odvodu nájemného. Mimo to opra-
vy nařízené soukromníkům stavebním úřadem
jsou financovány většinou z půjček poskyto-
vaných státními spořitelnami, které nejsou
téměř vůbec spláceny, popřípadě z příspěvku
poskytovaného státem. Vlastníci se mnohdy
ani nesnaží opatřit si finanční prostředky
z těchto zdrojů.
Dosavadní způsob provádění oprav a údrž-
by soukromého nájemního majetku neumož-
ňuje tento majetek soustavně a plánovitě
udržovat v dobrém stavu. To má za následek,
že stav soukromého bytového majetku se
stále zhoršuje na úkor společnosti.
Navrhovaná osnova zákona umožňuje, aby
i soukromý bytový nájemní majetek byl
s ostatním bytovým majetkem soustavně a
plánovitě zvelebován a rozšiřován.
Především opravňuje národní výbory, aby
i bez souhlasu vlastníka obstarávaly opravy,
údržbu, zlepšování a rozšiřování soukromého
bytového nájemního majetku. Dále omezuje
dispoziční volnost vlastníka s tímto majetkem,
provede-li stát potřebné úpravy na tomto ma-
jetku. Zároveň osnova vytváří předpoklady,
aby státu byla vrácena hodnota prostředků,
které na tyto úpravy vynaložil. Dosáhnou-li
náklady vynaložené na tyto stavební úpravy,
spolu s pohledávkami státu a organizací stát-
ního socialistického sektoru určité výše,
bude možno, pokud to bude z hlediska eko-
nomického žádoucí, převést takový majetek
do státního socialistického vlastnictví.
Navrhovaná osnova je normou rámcovou.
Dává proto ministerstvu financí zmocnění
upravit podrobnosti, zejména o řízení, o způ-
sobu financování úprav soukromého nájem-
ního majetku a o správě tohoto majetku,
pokud na jeho úpravy vynaložil stát náklady
anebo pokud na něm váznou pohledávky or-
ganizací státního socialistického sektoru.
Podle přibližných odhadů bylo ke konci
r. 1958 v ČSR asi 3, 850. 000 bytů. Z toho bylo
asi 2, 190. 000 bytů v rodinných domcích a asi
1, 660. 000 bytů v nájemních domech. Z bytů
v nájemních domech je asi 690. 000 bytů do-
sud ještě v soukromých nájemních domech,
tj. asi 42 %.
Reprodukční hodnota soukromého nájem-
ního domovního majetku ční asi 40 až 45 mi-
liard Kčs. Na řádnou údržbu a generální opra-
vy tohoto majetku bude třeba vynaložit
průměrně 1, 1 % reprodukční hodnoty ročně,
tedy asi 400 miliónů Kčs vedle 56 mil. Kčs
skládaných ročně z nájemného na zvláštní
účty oprav. Dnešní stav tohoto bytového ma-
jetku vyžaduje zejména v prvních letech vy-
soké náklady.
Uvedená potřeba je vyčíslena bez finanč-
ních prostředků na rekonstrukci a moderni-
zaci, na něž by bylo třeba vynakládat ročně
ještě dalších cca 100 miliónů Kčs.
Postupným přechodem nájemního majetku
na stát dojde ke snížení příjmů státního roz-
5
počtu na domovní dani. Výši tohoto úbytku
nelze zatím přesně odhadnout. Úbytek bude
však pozvolný, jak postupně takový majetek
bude přecházet na stát. Náklady vynaložené
státem na opravu soukromého nájemního ma-
jetku budou se postupně vracet státu v hod-
notách převzatého majetku.
Plné zajištění úprav soukromého nájem-
ního majetku podle navrhované osnovy bude
vyžadovat, aby vedle finančních prostředků
byla zajištěna v potřebném rozsahu i stavební
kapacita.
Zvláštní část:
K § 1:
Toto ustanovení vytyčuje politický a eko-
nomický účel úpravy.
K § 2:
Osnova se vztahuje toliko na domy, které
podle rozhodnutí (povolení) stavebního úřadu
jsou zcela nebo převážně určeny k bydlení,
jakož i nedostavěné objekty, které podle roz-
hodnutí o přípustnosti stavby mají být pře-
vážně obytnými domy.
Z úpravy se vylučují, a to i když byly zcela
pronajaty, bez výjimky všechny rodinně dom-
ky, neboť jsou převážně v osobním vlast-
nictví. Vlastník rodinného domku má totiž
bezprostřední zájem, aby domek udržoval
v dobrém stavu z vlastních prostředků. Ro-
dinným domkem se rozumí rodinný domek
ve smyslu předpisů o hospodaření s byty
(zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty).
Domy, které vzhledem k svému stavebnímu
uspořádání mají plnit účel rodinných domků
a vyjímají se proto z dosahu zákona (§ 2
odst. 2 - druhá věta) se rozumí domy, které
jsou určeny k bydlení, avšak za rodinný do-
mek ve smyslu předpisů o hospodaření se
nepovažují jen proto, že mají více obytných
místností anebo že plošná výměra těchto
místností je větší než stanoví tyto předpisy
pro své účely pro pojem rodinného domku.
Přitom nezáleží, zda jsou pronajaty či nikoliv.
Většinou jde o starší stavby s nedostateč-
ným hygienickým zařízením, s nedostatečným
bytovým příslušenstvím, špatnou možností
vytápění, s nevhodnou polohou a pod., a které
nelze bez neúměrného nákladu upravit tak,
aby v nich mohlo být více samostatných bytů
odpovídajících dnešním požadavkům na úro-
veň bydlení. U těchto domů lze předpokládat
zpravidla rovněž bezprostřední zájem jejich
vlastníků, kteří jich alespoň částečně i na-
dále přímo užívají, o jejich udržení v uživa-
telném stavu.
Objekty zmíněné v předchozím odstavci
nebyly zpravidla ani částečně určeny k pro-
najímání. Vnitřní uspořádání těchto domů
obyčejně dovoluje, aby byly pronajaty zase
jen jedné rodině anebo sice i více nájemní-
kům, avšak tito i po případných úpravách tam
mohou bydlet jenom v době bytové tísně.
Takové bydlení neodpovídá stále rostoucím
požadavkům na úroveň bydlení.
Nebylo by správně, aby náklady na úpravu
takových objektů přejímal na sebe stát a aby
případně takové objekty přejímal do svého
vlastnictví. Stavební provedení těchto objektů
vyžaduje, vzhledem k nízkému počtu byto-
vých jednotek v těchto objektech, relativně
vyšší náklady na údržbu a opravy než v nor-
málních nájemních domech. Jak bude postupně
bytové tísně ubývat, budou se také nepo-
chybně nájemníci těchto domů snažit vystě-
hovat a národním výborům by zůstala starost
o udržování těchto objektů a o jejich prodej.
Již dnes se národní výbory snaží takové ob-
jekty, pokud je mají ve své správě, prodat
občanům.
Domy, které vzhledem k okruhu jejich
uživatelů mají plnit účel rodinných domků a
vyjímají se proto z dosahu zákona, se rozumí
domy, které nejsou typickými činžovními ob-
jekty a které jsou skutečně převážně užívány
spoluvlastníky anebo vlastníkem (spoluvlast-
níky) a osobami mu blízkými. Takové objekty
vyskytují se zpravidla na malých městech a
na obvodu větších měst.
Nelze vyloučit, že se mohou vyskytnout
i jiné důvody, pro které domy slouží k stej-
ným účelům jako rodinně domky. Osnova pa-
matuje proto i na tyto možné případy.
K § 3:
V tomto ustanovení je těžiště úpravy. Místní
národní výbor může provést stavební úpravu,
přístavbu, nástavbu, změnu stavby (rekon-
strukce a adaptace), dokončení stavby, pří-
pojky na veřejná zařízení a udržovací práce
nájemního domu, na který se vztahuje tato
osnova. K takovým úpravám je třeba sou-
hlasu vlastníka domu. Nedosáhhe-li se sou-
hlasu (např. vlastník odmítne souhlas nebo
je nedosažitelný), může být souhlas nahrazen
rozhodnutím výkonného orgánu okresního
národního výboru. Místní národní výbor zadá
provedení úpravy příslušně dodavatelské or-
ganizaci, pokud vzhledem k povaze nebo roz-
sahu úpravy ji neprovede svépomocí (např.
v akci zvelebování měst a obcí).
Národní výbor bude zásadně zasahovat po-
dle tohoto ustanovení na základě předem vy-
6
pracovaného plánu, schváleného výkonným
orgánem okresního národního výboru a smě-
řujícího k celkové úpravě bytového fondu
v obci nebo její části. Národní výbor nepoužije
tohoto oprávnění, půjde-li o objekty, kde vy-
naložené státní prostředky na úpravu by ne-
byly úměrné hodnotě a kapacitě domu.
Místní národní výbor, oprávněný podle § 3
odst. 1 nebo 2 k provedení úpravy, může ujed-
nat s organizací socialistického sektoru, že
úpravu provede s právy a povinnostmi staveb-
níka sama převážně vlastními pracovníky a
převážně ze svých materiálových zdrojů. Ná-
klady spojeně s úpravou nahradí organizaci
místní národní výbor, avšak jen ve výši sku-
tečně a hospodárně vynaložených nákladů na
mzdy a materiál. Všechny nebo některé úpra-
vou získané byty může výkonný orgán národ-
ního výboru přidělit jako podnikové byty (ve
smyslu předpisů o hospodaření s byty) za-
městnancům organizace, která úpravu podle
§ 3 odst. 3 provedla. Tato odchylka od uvede-
ných předpisů však neplatí, dojde-li k přídělu
bytů zaměstnancům jiné organizace anebo
k dalšímu přidělení bytů komukoli.
Výhody poskytnuté podle § 3 odst. 3 budou
pobídkou pro socialistické organizace, aby ta-
kové úkoly přejímaly.
Organizace, jimž může být svěřena úprava
podle § 3 odst. 3, musí být schopny úpravu
provést převážně vlastními pracovníky a pře-
vážně z vlastních materiálových zdrojů a zá-
roveň musí být oprávněny podle předpisů sta-
vebního řádu provádět stavební práce. Jiné
organizace než oprávněné podle uvedených
předpisů k provádění stavebních prací mohou
provádět úpravy jen za dodržení podmínek sta-
novených § 6 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 144/1959
Ú. 1., kterou se provádí zákon o stavebním
řádu.
U domů z osnovy vyňatých anebo kde jde
o úpravy, které nesledují cíle tohoto zákona
(např. úpravy z důvodů komunikačních), bude
postupováno při odstraňování nedostatků a
závad dosavadním způsobem, tj. podle před-
pisů stavebního řádu, případně zavedením ná-
rodní správy aj.
K § 4:
Zde je vyslovena zásada, že vlastník je ze
zákona povinen zaplatit místnímu národnímu
výboru náhradu za provedenou úpravu. Pro
tuto pohledávku vázne na upravovaném ob-
jektu zákonné zástavní právo s přednostním
pořadím přede všemi závadami. V těch přípa-
dech, kde úprava nebude provedena dodava-
telským způsobem, bude místní národní vý-
bor požadovat na vlastníku náhradu ve výši
nákladů, které by účtovala dodavatelská orga-
nizace, a nákladů, které by vlastníkovi vznik-
ly jako stavebníkovi (např. za vyhotovení do-
kumentace, za stavební dozor). Kdyby vlast-
ník měl nahradit jen skutečně vynaložené
náklady, mohlo by dojít v některých přípa-
dech k jeho obohacení.
K §5:
Toto ustanovení zajišťuje, aby vlastník ne-
žádoucími dispozicemi neztěžoval případný
přechod nájemního domu, na kterém stát
provedl úpravy, do státního socialistického
vlastnictví. Prováděcí předpisy stanoví, ke
kterým dispozicím nebude třeba souhlasu vý-
konného orgánu okresního národního výboru,
např. k daru nájemního domu ve prospěch
státu, k pořízeni o něm na případ smrti.
K §6:
Toto ustanovení vytváří věcné i právní
předpoklady pro postupný přechod soukro-
mých nájemních objektů do státního socialis-
tického vlastnictví. Jestliže pohledávka na ná-
hradu za provedenou úpravu na základě to-
hoto zákona bude sama o sobě nebo spolu s ji-
nými pohledávkami organizací státního socia-
listického sektoru zajištěnými na nájemním
domu zástavním právem (zákonným nebo
smluvním) přesahovat dvě třetiny hodnoty
domu před úpravou, může být rozhodnuto ve
správním řízení o přechodu takového domu
i s pozemkem, na němž je vystavěn, a s při-
lehlou zahradou do státního socialistického
vlastnictví. Zahrada musí tvořit s domem
hospodářský celek. Přitom nezáleží, zda po-
hledávky jsou splatné či nikoliv. Hodnota do-
mu se určí podle platných předpisů o oceňo-
vání nemovitostí.
Při přechodu vlastnického práva na stát
zaniknou vzhledem k ustanovení § 14 vládního
nařízení č. 81/1958 Sb., o správě národního
majetku, zástavní práva a věcná břemena na
majetku váznoucí. Závazek dlužníka však
zpravidla podle platných předpisů nezanikne,
nýbrž zůstane i nadále osobním závazkem.
Nelze stanovit všeobecnou zásadu, že pře-
chodem majetku na stát převezme stát na
sebe vypořádání závazků na něm váznoucích.
V mnohých případech budou totiž vlastníky
majetku býv. kapitalistické elementy, které
mají stále ještě jiný majetek, anebo závazky
na majetku váznoucí byly vlastníkem uzavře-
ny ze spekulačních nebo obdobných důvodů.
7
Prováděcími předpisy bude proto stanove-
no, za jakých podmínek bude upuštěno od vy-
máhání pohledávek státu na náhradu úprav,
pohledávek spořitelen, případně pohledávek
jiných organizací státního socialistického
sektoru.
Přechod nájemního domu do vlastnictví
státu nemá být důvodem k tomu, aby býva-
lému vlastníku domu byl odňat byt, kterého
v domě užívá. Proto přímo osnovou se zakládá
pro vlastníka nájemní poměr k tomuto bytu.
Takto založený nájemní poměr řídí se obec-
nými předpisy. Při ztrátě příjmů u býv. vlast-
níků z nájemních domů, které přešly do vlast-
nictví státu, bude v sociálních případech po-
stupováno v rámci předpisů o sociálním za-
bezpečení.
O nakládání s nájemními domy, které se
podle tohoto zákona stanou národním majet-
kem, platí obecné předpisy o správě národ-
ního majetku.
K §7:
V zájmu pružnosti řízení je třeba stanovit,
že o právních poměrech vzniklých podle to-
toho zákona se rozhoduje ve správním řízení
(výkonnými orgány národních výborů), které
podle potřeby upraví prováděcí předpisy od-
chylně od obecných předpisů o správním ří-
zení (§ 8). Prováděcí předpisy též stanoví,
v kterých věcech budou příslušný odbory pro
výstavbu a v kterých věcech finanční odbory
rad okresních národních výborů, popřípadě
odbory místního hospodářství, dopravy a ob-
chodu.
K §8:
Zákon je rámcový. Proto úprava podrob-
ností se ponechává prováděcím předpisům.
K §9:
Zákon dává dále zmocnění ministerstvu fi-
nancí, aby mohlo v budoucnu podle potřeby
odchylně od dnešního stavu upravit správu
nájemních domů v soukromém vlastnictví, na
nichž byly provedeny úpravy nákladem státu
anebo na nichž váznou pohledávky organizací
státního socialistického sektoru. Kromě toho
je třeba zmocnit ministerstvo financí, aby
v podrobnostech upravilo způsob financování
úprav nájemních domů v soukromém vlast-
nictví.
V Praze dne 23. října 1959
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr financí:
Ďuriš v. r.
KNT 1 - 3369-59