Zemědělský výbor dne 30. června
1959 a ústavně právní výbor
dne 2. července 1959 projednaly vládní návrh
zákona (tisk 328) o jednotných zemědělských
družstvech.
Po zprávách zpravodajů a po provedení
všeobecné rozpravy usnesly se oba výbory, aby
předložený vládní návrh
zákona byl Národnímu shromáždění
doporučen k schválení s těmito změnami:
V druhém odstavci tohoto paragrafu byla škrtnuta druhá
věta za středníkem, která byla nahrazena
tímto zněním: "útvary podle této
úpravy mohou být zřízeny jako samostatné
právnické osoby. "
Tato úprava souvisí s úpravou v § 61,
do něhož bylo vloženo ustanovení zmocňující
ministerstvo zemědělství k provedení
jednotné úpravy, pokud jde o zápis družstev.
Dosavadní ustanovení tohoto paragrafu bylo označeno
jako odstavec 1 a k tomuto ustanovení byl připojen
nový odstavec 2 tohoto znění:
"(2) Ministerstvo zemědělství
může stanovit, že se družstva místo
do podnikového rejstříku zapisují
do seznamu vedeného výkonným orgánem
okresního národního výboru a že
se do tohoto seznamu zapisují též společné
družstevní podniky a jiné útvary zřízené
jako samostatné právnické osoby podle části
sedmé, jakož i upravit vedení seznamu. "
Obě změny, v § 38 i v § 61, byly provedeny
na základě návrhu ministra zemědělství,
k němuž byl pověřen usnesením
vlády ze dne 26. června 1959 č. 537.
S uvedenými změnami a po opravě některých
tiskových chyb oba výbory doporučily vládní
návrh zákona (tisk 328) o jednotných zemědělských
družstvech Národnímu shromáždění
ke schválení.
Národní shromáždění Republiky
československé usneslo se na tomto zákoně:
Cílem zákona je přispívat k dalšímu
upevňování a rozvoji jednotných zemědělských
družstev (dále jen "družstev") v zájmu
nepřetržitého rozmachu zemědělské
výroby na podkladě pokrokové vědy
a techniky a rozsáhlé mechanizace při stálém
zvyšování intenzity výroby, produktivity
práce a snižování nákladů,
v zájmu neustálého zvyšování
hmotné a kulturní úrovně družstevních
rolníků a všeho pracujícího lidu,
postupného odstraňování podstatných
rozdílů mezi městem a vesnicí a v
zájmu dovršení socialistické výstavby
naší vlasti a postupného přechodu ke
komunistické společnosti.
(1) Družstva tvoří nedílnou
součást našeho socialistického zřízení.
(2) Družstva jsou budována dobrovolným
rozhodnutím jejich
členů.
(1) V družstvu se uplatňuje družstevní
demokracie, která zejména umožňuje,
aby se každý člen družstva (dále
jen "družstevník") aktivně a iniciativně
účastnil řízení družstevních
záležitostí.
(2) Družstevníci jako hospodáři
družstva řídí sami jeho záležitosti
prostřednictvím členské schůze
a ostatních orgánů družstva v souladu
s právními předpisy, stanovami a politickohospodářskými
směrnicemi strany a vlády; usnesení a opatření
družstevních orgánů jsou závazná
pro družstevníky.
Společenské vztahy v družstvu se vytvářejí
a rozvíjejí na podkladě účelného
spojování zájmů družstevníků,
družstva a celé společnosti při podřizování
dílčích zájmů zájmům
celku.
(1) V činnosti družstva se uplatňuje
zásada plánovitosti.
(2) Družstevní orgány jsou povinny
zajišťovat plánovitý rozvoj družstevní
zemědělské výroby.
(3) Plány družstva vycházejí
ze státního plánu rozvoje národního
hospodářství a zabezpečují
jeho úkoly.
(1) Rozdělování výsledků
hospodaření družstva se provádí
v souladu se zájmy celé společnosti, družstva
a družstevníků.
(2) Každý družstevník se podílí
na práci v družstvu a výsledcích společného
hospodaření podle zásady "každý
podle svých schopností, každému podle
jeho práce". Důsledné uplatňování
této zásady je základem hmotné zainteresovanosti
družstevníků i družstva na zvyšování
a zlevňování zemědělské
výroby.
(1) Družstevníci a orgány družstva
jsou při veškeré své činnosti
povinni ochraňovat a zvelebovat majetek v socialistickém
družstevním vlastnictví a ostatní majetek
užívaný družstvem.
(2) Stát poskytuje všestrannou pomoc rozvoji
a zvyšování úrovně socialistického
družstevního vlastnictví.
(1) Družstvo vznikne dnem, kdy se ustavující
schůze pracujících rolníků
a ostatních zájemců o členství
v družstvu usnese na založení družstva;
k platnosti tohoto usnesení je třeba, aby bylo schváleno
radou okresního národního výboru.
(2) V obci se založí zpravidla jen jedno
družstvo; výjimku povoluje rada okresního národního
výboru po projednání s radou místního
národního výboru.
(1) Družstvo je lidovým družstvem
a socialistickou právnickou osobou.
(2) Družstvo může přejímat
jen takové závazky, které jsou v souladu
s jeho výrobní, hospodářskou a jinou
společenskou činností a s plněním
jeho úkolů určených zejména
stanovami.
V názvu družstva musí být výslovně
uvedeno, že jde o jednotné zemědělské
družstvo, a sídlo družstva.
Celostátní sjezd jednotných zemědělských
družstev se usnáší na návrhu vzorových
stanov jednotných zemědělských družstev
(dále jen "vzorové stanovy"). Vzorové
stanovy schvaluje vláda. Vzorové stanovy jsou závazným
podkladem pro vypracování vlastních stanov
družstev.
(1) Každé družstvo je povinno do 6
měsíců od svého vzniku vypracovat
podle vzorových stanov vlastní stanovy a předložit
je ke schválení radě okresního národního
výboru. Dokud nebudou stanovy schváleny, řídí
se družstvo vzorovými stanovami.
(2) Družstvo je povinno do 6 měsíců
od vyhlášení doplňků a změn
vzorových stanov vypracovat podle nich doplňky a
změny vlastních stanov a předložit je
ke schválení radě okresního národního
výboru; dokud nebudou schváleny, řídí
se družstvo ustanoveními doplňků a změn
vzorových stanov.
(3) Usnese-li se družstvo na doplňcích
nebo změnách vlastních stanov ze svého
podnětu, je povinno rovněž předložit
je ke schválení radě okresního národního
výboru, a to do 15 dnů od usnesení členské
schůze.
(4) Rada okresního národního výboru
rozhodne o schválení stanov družstva, jejich
doplňků a změn po vyjádření
rady místního národního výboru.
Schválením se stanovy družstva, jejich doplňky
a změny stanou závaznými. Schválené
stanovy, jejich doplňky a změny registruje výkonný
orgán okresního národního výboru.
(5) Výjimky z jednotlivých ustanovení
vzorových stanov pro jednotlivá družstva ve
zvláště odůvodněných případech
může povolit ministerstvo zemědělství.
(1) Hlavním předmětem činnosti
družstva je socialistická zemědělská
velkovýroba.
(2) Družstvo provozuje také lesní
hospodářství v lesích sdružených
družstevníky a v lesích mu odevzdaných.
(3) Za účelem provozování
lesního hospodářství lze se sdružovat
pouze v jednotných zemědělských družstvech.
(4) Družstvo má pro rozvoj zemědělské
velkovýroby a lesního hospodářství
co nejúčinněji zapojovat do práce
všechny své členy a využívat přírodních
podmínek a výrobních a finančních
prostředků. Družstvo má zejména
plně a co nejúčinněji využívat
zemědělské půdy a dbát o zvyšování
její úrodnosti.
(1) V zájmu rozvoje zemědělské
a lesní výroby, lepšího využití
výrobních prostředků a plného
uplatnění práce členů může
družstvo provozovat pomocná hospodářská
odvětví a přidruženou výrobu.
Této činnosti nesmí být zneužíváno
k soukromému podnikání a její provozování
nesmí ohrožovat hlavní činnost družstva.
(2) Rozsah činnosti podle odstavce 1 určí
prováděcí předpisy a stanovy družstva.
(1) Družstvo vypracovává dlouhodobé
plány a celoroční výrobní plány
na podkladě úkolů vyplývajících
ze státního plánu rozvoje národního
hospodářství a podle přírodních
a ekonomických podmínek a výrobního
zaměření družstva. Představenstvo
družstva předloží plány před
jejich projednáním a přijetím členskou
schůzí radě místního národního
výboru k projednání. Plány takto projednané
a přijaté členskou schůzí schvaluje
rada okresního národního výboru. Orgány
družstva soustavně sledují plnění
plánů.
(2) Družstvo je povinno vést předepsanou
prvotní a účetní evidenci, předkládat
výkazy a provádět ekonomické rozbory
svého hospodářství. § 16
(1) Družstvo pečuje všestranně
o družstevníky, zejména o jejich politickou
a odbornou výchovu, jakož i o jejich bezpečnost
při práci. Družstvo proto vytváří
příznivé pracovní, životní
a kulturní podmínky, včetně bytové
výstavby, pro všechny družstevníky, zejména
pro pracující ženy, matky a jejich děti
a přestárlé členy; přitom využívá
též sociálního a kulturního fondu
především pro zřizování
společných sociálních a kulturních
zařízení.
(2) Péči o družstevníky družstvo
zaměřuje zejména na získávání
mládeže pro práci v družstevním
zemědělství a v zájmu zajištění
odborně zdatného dorostu pečuje družstvo
o výchovu učňů.
(1) Družstevníci řídí
a spravují záležitosti družstva členskou
schůzí a dalšími jí volenými
orgány. Nejvyšším orgánem družstva
je členská schůze. Dalšími orgány
družstva jsou předseda a představenstvo jako
výkonné orgány a revizní komise jako
kontrolní orgán družstva, popřípadě
další orgány, pokud to vzorové stanovy
nebo zvláštní předpisy dovolují.
(2) Členská schůze a představenstvo
mohou zřizovat své pomocné a poradní
komise, které jim pomáhají při plnění
jejich úkolů.
(1) Členská schůze může
rozhodovat o všech záležitostech družstva;
zpravidla rozhoduje jen o závažných otázkách.
(2) Členská schůze nemůže
přenést na jiné orgány družstva
působnost, která jí výlučně
přísluší podle vzorových stanov,
popřípadě jiných předpisů.
(3) Členská schůze rozhoduje veřejným
hlasováním. Při hlasování přísluší
každému družstevníku přítomnému
na členské schůzi jeden hlas.
Představenstvo řídí běžnou
činnost družstva a rozhoduje ve všech záležitostech,
které nejsou výslovně vyhrazeny jiným
orgánům. Ve výjimečných naléhavých
případ ech může představenstvo
rozhodnout i otázky, jejichž rozhodnutí je
výslovně vyhrazeno členské schůzi;
tato rozhodnutí představenstva vyžadují
dodatečného schválení nejbližší
členskou schůzí.
Předseda řídí každodenní
činnost družstva a jedná jeho jménem.
Předseda družstva je zároveň předsedou
představenstva.
(1) Revizní komise je kontrolním orgánem
družstva, nezávislým na jeho představenstvu
a předsedovi; odpovídá pouze členské
schůzi.
(2) Revizní komise kontroluje veškerou,
zejména výrobní, hospodářskou
a finanční činnost družstva a jeho orgánů,
a za tím účelem provádí jednotlivé
revize a prověrky podle ustanovení stanov.
(3) Revizní komise kontroluje při každé
revizi a prověrce zejména, zda orgány a funkcionáři
družstva dodržují při správě
družstevních záležitostí zákony
a jiné předpisy, stanovy družstva, pracovní
řád, usnesení členských schůzí
a zda dbají o ochranu družstevního majetku
a dodržování zásady družstevní
demokracie.
(4) Revizní komise projedná zjištěné
nedostatky a návrhy opatření na jejich odstranění
s představenstvem. Neodstraní-li představenstvo
nedostatky včas nebo nesouhlasí-li s navrženými
opatřeními, je revizní komise povinna předložit
zjištěné nedostatky a návrhy opatření
na jejich odstranění členské schůzi
k rozhodnutí, a předseda družstva je povinen
neprodleně svolat členskou schůzi a pozvat
na ni zástupce výkonného orgánu okresního
národního výboru.
(1) Podrobnosti o působnosti orgánů
družstva, jejich složení, volbě, jednání
a rozhodování upravují stanovy, popřípadě
zvláštní předpisy.
(2) Ministerstvo zemědělství může
vydat vzorový jednací řád jednotných
zemědělských družstev a v dohodě
s ministerstvem financí stanovit práva a povinnosti
účetních v družstvech.
(1) Družstevníci jsou povinni sdružit
pozemky včetně lesních a odevzdat ostatní
výrobní prostředky do společného
družstevního hospodaření v rozsahu a
za podmínek určených stanovami.
(2) Družstevník může zcizit
nebo zatížit své pozemky v družstevním
užívání jen ve výjimečných
případech a jen se souhlasem družstva.
(3) Předpisy o převodech nemovitostí
a o pronájmech zemědělské a lesní
půdy zůstávají nedotčeny.
(1) Vlastnictví k pozemkům sdruženým
ke společnému družstevnímu hospodaření
zůstává zachováno.
(2) K pozemkům sdruženým ke společnému
družstevnímu hospodaření, jakož
i k pozemkům, které za ně při provedené
hospodářskotechnické úpravě
půdy byly dány do náhradního užívání,
náleží družstvu právo družstevního
užívání.
(3) Právo družstevního užívání
opravňuje družstvo k užívání
pozemku ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo
vlastníku; družstvo nemůže však pozemek
zatížit ani zcizit. Družstvu proto zejména
náleží vše, co na pozemku vzchází,
má právo měnit jeho podstatu a čerpat
z ní, a provádět na něm stavby. Právo
družstevního užívání opravňuje
též k přidělení půdy jako
záhumenku rodině družstevníka. Jen družstvo
může sdružený pozemek pronajmout a jen
v odůvodněných výjimečných
případech.
Živý a mrtvý inventář, osivo
a sadba, krmivo a hospodářské budovy, odevzdané
družstevníkem do společného družstevního
hospodaření, přecházejí odevzdáním
do vlastnictví družstva. Rozsah náhrady za
takto odevzdaný majetek a způsob jejího vyúčtování
upravují vzorové stanovy.
Vstoupí-li do družstva řemeslník, je
povinen odevzdat do společného družstevního
hospodaření své výrobní prostředky
a zásoby sloužící k provozování
řemesla, pokud je družstvo potřebuje. Odevzdané
výrobní prostředky přecházejí
odevzdáním do vlastnictví družstva.
Ustanovení vzorových stanov o náhradě
za živý a mrtvý inventář platí
obdobně.
(1) Družstevníci vykonávají
veškeré práce v družstvu osobně.
(2) Družstvo může výjimečně
zaměstnávat i osoby v pracovním zaměstnaneckém
poměru za podmínek stanovených ve vzorových
stanovách a ve zvláštních předpisech.
(3) Základní vztahy při organizaci
práce v družstvu upravují vzorové stanovy.
(1) Podrobnosti o pracovních vztazích
v družstvu upravuje pracovní řád, který
družstvo vypracuje podle vzorového pracovního
řádu a schválí na členské
schůzi.
(2) Vzorový pracovní řád
vydá ministerstvo zemědělství.
(1) Odměňováni za práci
v družstvu se řídí množstvím,
jakostí a společenskou důležitostí
vykonané práce.
(2) Družstvo podle svých podmínek
upraví a na členské schůzi schválí
vlastní výkonové normy podle vzorových
výkonových norem a nejvhodnější
způsob odměňování za práci
podle pokynů pro odměňování
za práci v družstvu.
(3) Pokyny pro odměňování
za práci v družstvu a vzor výkonových
norem vydává ministerstvo zemědělství.
Výjimky ze vzorových výkonových norem
povoluje výkonný orgán okresního národního
výboru.
Družstvo musí zajišťovat nejen obnovování
výroby, nýbrž i rozšířenou
reprodukci výrobního procesu v družstvu, především
zvyšováním naturálních a peněžních
fondů. Družstvo zakládá a dotuje nedělitelný
fond, fond osiv a sadby, fond krmiv, zajišťovací
fond osiv a zajišťovací fond krmiv, sociální
fond a kulturní fond. Použít prostředků
fondů k jiným účelům, než
pro které jsou fondy určeny, není dovoleno.
Družstvo zakládá a dotuje podle svých
stanov i provozní zajišťovací fond.
(1) Družstva mohou spojovat své materiálové
a finanční prostředky, jakož i práci
svých členů k efektivnějšímu
provádění hospodářské
činnosti, která je v zájmu rozvoje jejich
zemědělské výroby. Činí
tak zejména ke společnému provozování
pomocných hospodářských odvětví
přidružené výroby a zemědělské
investiční výstavby svépomocí.
Vedoucí zásadou této společné
hospodářské činnosti je soudružská
spolupráce v zájmu rozvoje výrobních
sil a vztahů v zemědělství a zvyšování
životni úrovně družstevníků.
(2) Vzájemné vztahy družstev při
společné hospodářské činnosti
upravuje smlouva.
(3) Rozsah a povaha společné hospodářské
činnosti družstev nesmí být na újmu
rozvoje zemědělské výroby zúčastněných
družstev. § 32 Nižší formy družstevní
spolupráce
Družstva se mohou dohodnout, že jedno družstvo
přenechá druhému užívání
svých výrobních prostředků,
poskytne mu práce nebo služby, popřípadě
vyšle své členy do jiného družstva,
aby tam pod jeho vedením vykonávali určité
práce. O vzájemné spolupráci může
se dohodnout i více družstev.
(1) Vyšší formou vzájemné
hospodářské spolupráce družstev
jsou společné družstevní pod niky jednotných
zemědělských družstev (dále jen
"podnik"), které mohou zřizovat družstva
ke společnému provozování hospodářské
činnosti trvalejšího rázu.
(2) Členy podniku jsou družstva, popřípadě
též jiné socialistické organizace. Členem
podniku nesmí být fyzická osoba.
(3) Podnik je samostatnou socialistickou právnickou
osobou.
(4) Ustanovení zákona č. 53/1954
Sb., o lidových družstvech a o družstevních
organizacích, se na podniky nevztahují. Na podniky
se nevztahuje ani zákon č. 69/1958 Sb., o hospodářských
vztazích mezi socialistickými organizacemi; ministr
zemědělství může však v
dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány stanovit, která jeho
ustanovení pro podniky platí.
(1) Ke zřízení podniku je třeba
písemné smlouvy o jeho zřízení,
schválené členskou schůzí každého
zúčastněného družstva, a jde-li
o jinou socialistickou organizaci, schválené jejím
nadřízeným orgánem. K platnosti usnesení
členské schůze družstva, kterým
se schvaluje uzavření dohody o zřízení
podniku nebo přistoupení do podniku, se vyžaduje
přítomnosti dvou třetin družstevníků.
(2) K platnosti smlouvy o zřízení
podniku (odstavec 1) je třeba schválení rady
okresního národního výboru, jde-li
o družstva se sídlem v různých okresech
téhož kraje rady krajského národního
výboru a jde-li o družstva se sídlem v různých
krajích rady krajského národního výboru,
v jehož obvodu bude sídlo podniku.
Název podniku musí být odvozen z činnosti
podniku a musí obsahovat označení, že
jde o společný podnik jednotných zemědělských
družstev, a sídlo podniku.
(1) Podnik hospodaří podle dlouhodobých
a celoročních plánů a rozpočtu.
(2) Členové podniku jsou povinni přispívat
k úhradě případných ztrát,
vykázaných v ročních účetních
výkazech podniku, jakož i k úhradě schodku
zjištěného při jeho zrušení,
nejvýše však částkou, kterou stanoví
prováděcí předpisy.
Podnik může být zrušen rozhodnutím
orgánu, který dal souhlas k jeho zřízení
(§ 34 od st. 2).
(1) Předpisy k provedení ustanovení
této části, zejména pokud jde o vznik,
předmět podnikání, organizaci, řízení,
práva a povinnosti zúčastněných
družstev, popřípadě jiných socialistických
organizací, rozdělování výsledků
hospodaření, zánik a likvidaci podniku a
rozsah ručení členů za jeho závazky,
vydá podle potřeby ministerstvo zemědělství
v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány.
(2) Ministerstvo zemědělství může
v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány upravit další
způsoby družstevní spolupráce a její
organizační formy; útvary podle této
úpravy mohou být zřízeny jako samostatné
právnické osoby.
(1) Je přední povinností družstevních
orgánů vést družstevníky k socialistickému
uvědomění ve všech vztazích týkajících
se družstevního hospodaření, aby nedocházelo
ke škodám na majetku v socialistickém družstevním
vlastnictví a v družstevním užívání.
K tomu slouží také morální a
hmotná zainteresovanost družstevníka na výsledku
jeho práce, na dodržování družstevní
kázně, odpovědnost za způsobenou škodu
a kárná opatření.
(2) Družstevníci jsou povinni chránit
družstevní hospodářství a učinit
vše, čeho je třeba k odvrácení
hrozící škody nebo ke zmenšení
škody již nastalé. Náhrada škody
(1) Způsobí-li družstevník
z nedbalosti družstvu škodu v souvislosti s plněním
členských povinností, je povinen ji nahradit
podle tohoto zákona.
(2) Družstvo je povinno prokázat družstevníkovi
zavinění, pokud dále není stanoveno
jinak.
(1) Způsobí-li družstevník
škodu z nedbalosti, je povinen nahradit družstvu skutečnou
škodu, nikoliv však to, co družstvu ušlo.
(2) Odpovídá-li družstvu za vzniklou
škodu více družstevníků, určuje
se výše náhrady škody pro každého
zvlášť podle míry jeho zavinění.
Při rozhodování o výši podílů
jednotlivých družstevníků na náhradě
není soud vázán návrhy účastníků.
(3) Výše náhrady nesmí přesáhnout
u jednotlivého družstevníka částku
rovnající se polovině jeho ročního
příjmu z družstva za poslední rok před
zjištěním škody.
(4) V odůvodněných případech
může být výše náhrady škody
určena nižší částkou než
je skutečná škoda, popřípadě
než je polovina ročního příjmu
družstevníka z družstva za poslední rok
před zjištěním škody, a při
nepatrné míře zavinění může
být náhrada škody prominuta.
(5) Při určení výše
náhrady se přihlédne zejména k družstevníkovu
poměru k práci a k družstevnímu vlastnictví,
k jeho třídnímu původu, k míře
zavinění, k společenskému významu
škody, k osobním vlastnostem družstevníka
a k jeho hospodářským poměrům.
(1) Výši náhrady škody, která
má být požadována, určuje a o
snížení, popřípadě prominutí
náhrady škody rozhoduje členská schůze.
Jde-li o snížení nebo prominutí přesahující
částku 500 Kčs, je třeba souhlasu
výkonného orgánu okresního národního
výboru.
(2) Uzná-li družstevník závazek
nahradit škodu v určené výši písemně,
uhradí družstvo svou pohledávku v mezích
stanovených předpisy o exekuci na plat srážkou
z pracovního příjmu družstevníka;
jinak družstvo uplatní svůj nárok u
soudu.
(1) Byla-li družstevníkem z nedbalosti
způsobená škoda spoluzaviněna také
orgánem, funkcionářem nebo zástupcem
družstva při výkonu jejich funkce, je družstevník
povinen nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím
míře svého zavinění. Díl
škody, který by takto nebyl družstevník
povinen nahradit, uplatní družstvo proti tomu, kdo
škodu spoluzavinil. Je-li jich více, řídí
se jejich odpovědnost ustanovením § 41 odst.
2.
(2) Nebyla-li škoda způsobena z nedbalosti
výlučně družstevníkem, neboť
při ní spolupůsobila skutečnost, za
kterou družstvo bez svého zavinění odpovídá,
je družstevník povinen nahradit škodu rovněž
podle míry svého zavinění.
Družstevník neodpovídá za škodu,
kterou způsobil družstvu v krajní nouzi, aby
odvrátil od sebe, svých spolupracovníků
nebo od družstva nebezpečí přímo
hrozící.
(1) Převezme-li družstevník odpovědnost
za hodnoty svěřené k vyúčtování
zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá
za vzniklý schodek; této odpovědnosti se
zprostí zcela, popřípadě zčásti,
jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela,
popřípadě zčásti bez jeho zavinění.
(2) Zvláštní písemná
smlouva může být uzavřena jen tehdy,
vytvořilo-li družstvo družstevníku přiměřené
pracovní podmínky. Tato smlouva může
být podle pracovních podmínek omezena jen
na určité hodnoty svěřené k
vyúčtování.
(3) Družstevník, jemuž byly svěřeny
hodnoty k vyúčtování zvláštní
písemnou smlouvou, je povinen nahradit skutečnou
škodu, pokud za ni odpovídá, v plné
výši. Ustanovení § 41 odst. 3 a 4 v těchto
případech neplatí. Náhradu škody
může snížit pouze soud podle zásad
stanovených v § 41 odst. 5.
(4) Nepřevezme-li družstevník odpovědnost
za hodnoty svěřené k vyúčtování
zvláštní písemnou smlouvou, odpovídá
za škodu, pokud mu družstvo prokáže zavinění
a jen v rozsahu § 41 odst. 3 a 4. § 46
Způsobí-li družstevník škodu úmyslně
nebo v opilosti, odpovídá za ni podle občanského
zákoníka. Je proto povinen nahradit nejen škodu
skutečnou, nýbrž i to, co družstvu ušlo.
Družstvo v tomto případě není
oprávněno náhradu škody ani snížit
ani prominout
(1) Družstevníci jsou povinni dodržovat
družstevní kázeň.
(2) Družstevníku, který se dopustil
kárného provinění hrubým nebo
opětovným porušením družstevní
kázně, může uložit příslušný
družstevní orgán některé z kárných
opatření, uvedených ve vzorových stanovách.
Vedle tohoto kárného opatření nebo
místo něho, připouštějí-li
to stanovy, lze provinilému družstevníkovi
zcela nebo zčásti odepřít výhody
poskytované ze sociálního nebo kulturního
fondu, nejde-li o dávky, které družstvo podle
vzorových stanov nebo jiných předpisů
poskytovat musí.
(3) Případy drobného rozkrádání
a jiného úmyslného poškozování
družstevního majetku mohou být stíhány
jako kárná provinění za podmínek
stanovených zákonem č. 24/1957 Sb., o kárném
(disciplinárním) stihání rozkrádání
a poškozování majetku v socialistickém
vlastnictví.
(4) Řízení podle odstavců
2 a 3 provádí představenstvo, a jde-li o
člena představenstva nebo revizní komise,
členská schůze.
(1) Socialistické družstevní zemědělství
tvoří nedílnou součást naší
socialistické hospodářské soustavy.
(2) Družstva přizpůsobí potřebám
plánovitého rozvoje národního hospodářství
svou výrobně hospodářskou činnost,
vyjádřenou v jejich plánech, a jsou povinna
plně využívat svých přírodních,
materiálových a finančních zdrojů
k rozšířené reprodukci své výroby
a k stálému zvyšováni a zlevňování
zemědělské výroby.
(3) Družstva zajišťují výrobou
a dodávkami zemědělských výrobků
stále hojnější zásobování
pracujících potravinami a průmyslu surovinami.
(4) Družstva plní přednostně
závazky vůči státu, zejména
dodávky, daně, poplatky, úvěrové
závazky a pojistné.
(1) Výstavba socialismu na vesnici, zejména
budování, upevňování a další
rozvoj družstev na podkladě všestranného
rozvoje jejich zemědělské výroby a
zvyšování odborných znalostí
a politického uvědomění jejich členů,
je dílem družstevních rolníků,
které se uskutečňuje při každodenní
pomoci dělnické třídy a při
organizační a výchovné činnosti
socialistického státu a jeho orgánů.
(2) Stát poskytuje družstvům a jejich
podnikům všestrannou pomoc v zájmu jejich upevňování,
socialistického rozvoje, trvalého rozmachu jejich
výroby podle potřeb národního hospodářství
a dokonalejšího spojování jejich zájmů
se zájmy celku.
Státní orgány zajišťují
jednotnou úpravu základních otázek
a v souladu se zásadou družstevní demokracie
aktivní a iniciativní účast družstevníků
na řízení a správě jejich družstva
a všeho družstevního hnutí podle jeho
místních podmínek v rámci právního
řádu.
(1) Základní metodou vedení družstev
státními orgány je metoda přesvědčování
spojená s morálními a hmotnými podněty.
(2) Národní výbory a jejich výkonné
orgány nemohou nahradit pravomoc družstevních
orgánů ani nemohou disponovat za ně s majetkem
družstva; mohou ukládat družstvům a družstevníkům
jen takové povinnosti, které vyplývají
z právních předpisů.
Státní orgány usměrňují
hospodářský rozvoj družstev na podkladě
rozborů jejich hospodaření ekonomicky účinnými
opatřeními, zejména při určování
plánovaných výrobních a dodávkových
úkolů, při financování, investiční
výstavbě a materiálně technickém
zásobování, jakož i různými
ekonomickými a morálními podněty povzbuzujícími
zájem družstva a družstevníků na
rozvoji výroby družstva.
Státní orgány a organizace poskytují
družstvům všestrannou a konkrétní
pomoc svými odborníky, zejména při
řízení a správě družstva
jeho orgány, při plánování,
organizaci práce a při rozvíjení velkovýroby.
Za účelem prohloubení účasti
družstevníků na správě družstva
a při řízení všeho družstevního
hnutí a za účelem projednání
hospodářské činnosti družstev,
jejich výsledků a důležitých
otázek družstevního hnutí
a) rady okresních národních výborů
svolávají okresní konference družstev,
ekonomické konference, konference pěstitelské
a chovatelské a podobné aktivy;
b) ministerstvo zemědělství může
svolat celostátní ekonomické pěstitelské
a chovatelské konference a podobné aktivy;
c) vláda svolává celostátní
sjezd družstev, který vyjadřuje demokraticky
projevenou vůli všech družstev a jemuž přísluší
jednat o návrzích vzorových stanov, jejich
doplňků a změn, projednávat zásadní
otázky rozvoje hospodářské činnosti
družstev a jednat o návrzích důležitých
právních předpisů, které mu
byly předloženy.
(1) Státní orgány dohlížejí
na činnost družstev v zájmu rozvíjení
družstevního hospodářství a výroby,
odstraňování nedostatků, prohlubování
družstevní demokracie a upevňování
socialistické zákonnosti. Činí tak
zejména:
a) uplatňováním metody přesvědčování
při bezprostředním styku s družstvy,
s jejich funkcionáři a družstevníky;
b) schvalováním stanov a jejich doplňků
a změn, dlouhodobých a celoročních
plánů družstva, účetních
závěrek, jakož i schvalováním
jiných důležitých usnesení o
opatřeních družstva, která podle platných
předpisů vyžadují ke své platnosti
schválení;
c) udílením předchozího souhlasu k
opatřením, u nichž jej vyžaduje příslušný
předpis;
d) přezkoumáváním důležitých
dokumentů družstva dodatečně po jejich
schválení družstevním orgánem.
(2) Kontrolní a dozorčí oprávnění
zvláštních orgánů zůstávají
nedotčena.
(1) Výkonné orgány národních
výborů sledují, zda usnesení a opatření
členské schůze nebo představenstva
a opatření předsedy jsou v souladu s právními
předpisy, stanovami a hospodářskými
potřebami družstva. Shledají-li, že usnesení
nebo opatření orgánů družstva
je vadné, pokusí se přesvědčit
družstvo, aby zjednalo nápravu.
(2) Výkonný orgán okresního
národního výboru zastaví výkon
usnesení nebo opatření orgánů
družstva, které je v rozporu s právními
předpisy nebo stanovami, s náležitým
odůvodněním, nebylo-li možno zjednat
nápravu podle odstavce 1. Družstvo je oprávněno
proti takovému rozhodnutí výkonného
orgánu okresního národního výboru
podat odvolání podle předpisů o správném
řízení.
(1) Družstvo může zaniknout, ztratí-li
trvale možnost hospodařit pro ztrátu půdní
základny.
(2) K zániku družstva je třeba souhlasu
rady okresního národního výboru.
(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo zemědělství
v dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány.
(1) S družstevníky, kteří
z družstva vystoupili nebo byli vyloučeni, jakož
i s dědici zemřelého družstevníka,
kteří se nestali jeho členy, provede družstvo
vyúčtování a vypořádání
všech vzájemných nároků.
(2) Toto vyúčtování a vypořádání
musí být provedeno do jednoho měsíce
poté, co členská schůze schválila
celoroční uzávěrku za uplynulý
rok, v němž členství zaniklo, nejpozději
však do l. dubna následujícího roku.
(3) Vrácení pozemků, popřípadě
přidělení pozemků náhradních,
vrácení hospodářských budov,
živého a mrtvého inventáře, popřípadě
přiměřeného množství osiva,
sadby a krmiv, se však provede po sklizni tak, aby vystoupivší
nebo vyloučený družstevník mohl provést
včas polní práce.
(1) Družstevník neodpovídá
za závazky družstva.
(2) Vystoupivší družstevník,
pokud nevstupuje současně do jiného družstva,
a družstevník vyloučený, je povinen
vrátit družstvu to, oč dostal v posledních
třech letech svého členství v družstvu
vyplaceno na odměnách za odpracované pracovní
jednotky více, než kolik by mu patřilo podle
skutečně dosažených výsledků
společného hospodaření bez výhod
a úlev, jimiž se odměna za pracovní
jednotku zvýšila.
Podrobné předpisy k provedení §§
58 a 59, zejména pokud jde o vyúčtování,
rozsah a způsob vrácení výrobních
prostředků a hospodářských
budov družstevníku, který současně
vstupuje do jiného družstva, vydá ministerstvo
zemědělství po dohodě se zúčastněnými
ústředními úřady a orgány.
(1) Ministerstvo zemědělství v
dohodě se zúčastněnými ústředními
úřady a orgány může vydat předpisy
k provedení tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zemědělství může
stanovit, že se družstva místo do podnikového
rejstříku zapisují do seznamu vedeného
výkonným orgánem okresního národního
výboru a že se do tohoto seznamu zapisují též
společné družstevní podniky a jiné
útvary zřízené jako samostatné
právnické osoby podle části sedmé,
jakož i upravit vedení seznamu.
(1) Zrušují se všechny předpisy,
které odporují tomuto zákonu; zejména
se zrušují zákon č. 69/1949 Sb., o jednotných
zemědělských družstvech, a nařízení
ministra zemědělství č. 75/1949 Sb.,
kterým se provádí zákon o jednotných
zemědělských družstvech.
(2) Zvláštní předpisy o úpravě
financování a úvěrování
bytové výstavby družstev, platebního
a zúčtovacího styku, pokladních operací,
fakturování a placení, kontrol prováděných
peněžními ústavy a o důsledcích
porušení finanční kázně
nejsou dotčeny.
Tento zákon nabývá účinnosti
ode dne 1. října 1959; provede jej ministr zemědělství
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.