Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
322
Návrh
poslanců Zupky, Kozelky, Paska, Mátla, Závěty a druhů
na vydání zákona
o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového
hnutí
Podepsaní navrhují, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto zákoně.
Zákon
ze dne.........1959
o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového
hnutí
Úspěšným rozvojem národního hospodářství
upevnilo se vítězství socialistických výrobních
vztahů v průmyslu, dopravě a v zemědělství,
což posílilo postavení dělnické třídy a zvý-
šilo význam společenské funkce její nejma-
sovější organizace, Revolučního odborového
hnutí. V období dovršení výstavby socialismu
dále vzrůstá význam a úloha Revolučního od-
borového hnutí při získávání pracujících ke
stále širší účasti na rozvoji a řízení národ-
ního hospodářství a na správě státu, při je-
jich výchově v duchu marx-leninských idejí
a péči o soustavné zlepšování jejich pracov-
ních a ostatních životních podmínek. Vše-
2
stranný rozvoj tvůrčí iniciativy a aktivity
pracujících při plnění hospodářských úkolů
v závodech vyžaduje pohotovou organizátor-
skou a výchovnou činnost všech orgánů Re-
volučního odborového hnutí, zejména orgánů
jeho základních organizací. V zájmu toho při-
jal IV. všeodborový sjezd usnesení a závod-
ních výborech základních organizací Revoluč-
ního odborového hnutí. Na uskutečňování
tohoto usnesení má zájem všechen lid Česko-
slovenska.
Proto Národní shromáždění Republiky čes-
koslovenské usneslo se na tomto zákoně:
§1
Vztahy soudružské spolupráce orgánů Re-
volučního odborového hnutí, zejména závod-
ních výborů jeho základních organizací, a ve-
dení závodů i ostatních hospodářských a stát-
ních orgánů, se řídí usnesením IV. všeodbo-
rového sjezdu o závodních výborech základ-
ních organizací Revolučního odborového hnutí,
které je uvedeno v příloze k tomuto zákonu.
§ 2
(1) Zrušují se
a) dekret č. 104/1945 Sb., o závodních a pod-
nikových radách, ve znění předpisů jej
měnících a doplňujících,
b) zákon č. 144/1946 Sb., -o jednotné odboro-
vé organizaci,
c) vládní usnesení č. 216/1946 Sb., kterým se
provádějí některá ustanovení dekretu
č. 104/1945 Sb., o závodních & podniko-
vých radách,
d) vládní nařízení č. 17/1953 Sb., o volbě zá-
vodní rady a o hrazení nákladů její čin-
nosti, s výjimkou ustanovení § 3, které
pozbude platnosti dnem 31. prosince 1959.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy o bezpeč-
nosti při práci a o nemocenském pojištění a
důchodovém zabezpečení zaměstnanců. Po-
kud jiné předpisy upravují odchylně vztahy
vedení závodů, po případě i ostatních hospo-
dářských a státních orgánů, a orgánů Revo-
lučního odborového hnutí při opatřeních uve-
dených v Usnesení IV. všeodborového sjezdu
o závodních výborech základních organizací
Revolučního odborového hnutí, je třeba na-
příště při nich postupovat podle tohoto usne-
sení.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
vyhlášení provedou jej všichni členové vlády.
3
Příloha zákona č. /1959 Sb.
Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závod-
ních výborech základních organizací
Revolučního odborového hnutí
Výstavba socialismu a komunismu v naší
zemi je základním zájmem všech našich pra-
cujících. O úspěšném splnění úkolů výstavby
rozhodují pracující na svých pracovištích.
Proto odbory rozvíjejí stále více svou úlohu
školy komunismu především v závodech, ve
svých základních organizacích.
Aby základní organizace ROH ještě účinněji
rozvíjely tvůrčí a uvědomělou iniciativu ko-
lektivů závodů při zachování zásady odpověd-
nosti jediného vedoucího, je třeba:
soustavně posilovat výchovnou a organizá-
torskou práci odborové organizace mezi
pracujícími, aby se kolektivy pracujících stále
šíře účastnily na rozvoji, řízení a kontrole
činnosti závodu;
prohlubovat úlohu odborové organizace při
zlepšování pracovních a životních podmínek
pracujících;
upevňovat vztahy soudružské spolupráce
mezi vedením závodu a orgány základní orga-
nizace ROH v závodě.
K tomu cíli IV. všeodborový sjezd stanoví:
Závodní výbor základní organizace ROH
(1) Základní organizace ROH plní úkoly
uložené jí stanovami Revolučního odborového
hnutí a usneseními vyšších odborových orgá-
nů, projednává a řeší jménem kolektivu pra-
cujících závodu v souladu se zájmy celé spo-
lečnosti všechny věci, týkající se jejich
životních zájmů, zejména pracovních, sociál-
ních, zdravotních a kulturních, a tím usku-
tečňuje v závodě bezprostřední účast pracu-
jících na rozvoji, řízení a kontrole činnosti
závodu.
(2) Za základní organizaci ROH a tím i za
kolektiv pracujících závodu jedná a vyjadřuje
se závodní výbor, který si volí základní orga-
nizace podle stanov Revolučního odborového
hnutí k výkonu a řízení denní práce. Závodní
výbor se usnáší jako kolektivní orgán podle
zásad odborové demokracie a odpovídá za svou
činnost členské schůzi základní organizace
ROH. Při plnění svých úkolů se opírá závodní
výbor o celý odborový aktiv i ostatní pracující
v závodě a důležité věci, týkající se kolektivu
pracujících, projednává na členských schů-
zích odborové organizace.
4
(3) Působnost základních organizací ROH
a závodních výborů mají též místní organizace
ROH a jejich místní výbory, jakož i jiné od-
borové orgány, pokud jsou jim postaveny na
roven stanovami Revolučního odborového
hnutí nebo usneseními Ústřední rady odborů.
Součinnost závodního výboru
s vedením závodu
(4) Součinnost závodního výboru s vedením
závodu se uskutečňuje tím, že závodní výbor
jménem pracujících a v jejich zájmu, ze-
jména
a) účastní se přípravy a sestavení všech plánů
závodu, jejich operativního rozpisu i kon-
troly jejich plnění a komplexních rozborů
činnosti podniku,
b) uzavírá kolektivní smlouvu s vedením zá-
vodu a soustavně zabezpečuje kontrolu
plnění závazků z této smlouvy, sestavuje
ve spolupráci s vedením závodu návrh
rozpočtu podnikového fondu pracujících a
používá prostředků tohoto fondu podle
příslušných směrnic,
c) vede pracující k socialistickému poměru
k práci, organizuje socialistické soutěžení
a hodnotí jeho výsledky, ve spolupráci
s vedením závodu organizuje masový roz-
voj hnutí zlepšovatelů a vynálezců a po-
máhá při zavádění nových pracovních
metod a při uplatňování zlepšovacích ná-
vrhů, účastní se uplatňování socialistic-
kých zásad odměňování za práci, projed-
nává opatření k upevnění pracovní kázně
a ke zvýšení ochrany socialistického
vlastnictví,
d) projednává, s vedením závodu důležité
otázky, týkající se provozu, hospodaření,
investiční výstavby a technického rozvoje
závodu, zvláště opatření ke zvýšení pro-
duktivity a kvality práce, ke zlepšení
ochrany života a zdraví při práci, zaměst-
návání žen, mládeže a osob se změněnou
pracovní schopností a důchodců,
e) dbá o zřizování závodních zdravotnických
a sociálních zařízení, kontroluje jejich čin-
nost a dává souhlas k jejich kádrovému
obsazení, popřípadě ke kádrovým změnám,
a spolupůsobí při provádění ostatní péče
o pracující,
f) organizuje spolu s vedením závodu pod-
nikovou bytovou výstavbu, poskytování
technické a jiné pomoci závodu při druž-
stevní a individuální bytové výstavbě,
kontroluje provádění podnikové bytové
výstavby a stav, údržbu a využití podni-
kových bytů,
5
g) pečuje o zvyšování socialistického uvědo-
mění a odborné kvalifikace pracujících,
dbá o zřizování kulturních zařízení (klubů,
knihoven, rudých koutků, výrobně tech-
nických kabinetů apod. ) a řídí jejich čin-
nost, spolupůsobí při organizování a čin-
nosti závodních škol práce a při výběru
pracujících do odborných i jiných škol a
kursů,
h) kontroluje dodržování pracovně právních
předpisů, vyjadřuje se k opatřením, která
připravuje vedení závodu a která se týkají
všech nebo většího počtu zaměstnanců
nebo důležitých zájmů jednotlivých za-
městnanců, včetně dohod o skončení pra-
covního poměru a jeho rozvázání ze strany
zaměstnance,
i) vysílá své zástupce ke schvalovacím říze-
ním a šetřením prováděným v závodě do-
zorčími nebo kontrolními orgány a pokud
se jich nemohli zúčastnit, vyžaduje si od
vedení závodu zprávy o jejich výsledcích,
popřípadě předložení zápisu o provedené
kontrole nebo revizi,
j) podává vedení závodu iniciativní návrhy,
směřující ke zlepšení činnosti závodu a
péče o pracující nebo k odstranění zjiště-
ných nedostatků, organizuje výrobní po-
rady, požaduje účast odpovědných zástup-
ců vedení závodu na schůzích odborové
organizace a jejich orgánů v závodě a na
výrobních poradách, kontroluje, jaká opa-
tření vedení závodu učinilo na základě
podaných návrhů, usnesení přijatých na
uvedených schůzích a závěrů z výrobních
porad.
(5) Vedení závodu soustavně vytváří pod-
mínky potřebné pro všestrannou činnost
základní organizace ROH a jejích orgánů.
Proto vedení závodu zejména projednává se
závodním výborem nebo orgánem jím zmoc-
něným všechny uvedené otázky, podává mu
požadovaná vysvětlení, potřebné údaje, zprávy
a doklady, přihlíží k jeho stanoviskům a ná-
vrhům a sděluje mu, jaká opatření učinilo na
základě návrhů podaných odborovými orgány
nebo pracujícími nebo na základě návrhů
vyplývajících z usnesení schůzí odborové
organizace a jejich orgánů a ze závěrů vý-
robních porad.
Spolurozhodování závodního výboru
s vedením závodu
(6) Závodní, výbor spolurozhoduje o těchto
opatřeních, která může vedení závodu provést
s právní účinnosti jen po předchozím sou-
6
hlasu závodního výboru nebo orgánu jím
zmocněného:
a) vydat nebo měnit pracovní řád,
b) provádět úpravy pracovní doby a nařizovat
nezbytně nutnou práci přes čas,
c) stanovit, zavádět nebo měnit výkonové
normy, zavádět mzdové a platové soustavy
a závodní prémiové řády, měnit používané
mzdové formy, provádět rozpis mzdových
fondů a opatření k odstraňování příčin
jejich překročení, přiznávat nebo odnímat
prémie a odměny z prostředků prémiových
fondů nebo obdobných zdrojů,
d) přijmout a propustit zaměstnance, s vý-
jimkou přijetí zaměstnanců získaných ná-
borem prováděným výkonnými orgány
národních výborů nebo přijímaných jen na
dobu přechodné potřeby nepřesahující
dobu 6 pracovních dnů,
e) zařadit zaměstnance na pracovní místo
nebo funkci, přiznat zaměstnanci kvalifi-
kační třídu nebo stanovit plat podle pří-
slušných mzdových předpisů, nebo převést
zaměstnance na jiné pracovní místo nebo
funkci na dobu delší jednoho měsíce,
f) přidělit zaměstnance na přechodnou dobu
na pracoviště v jiné obci, pokud to nevy-
plývá z povahy jeho práce, přeložit nebo
převést státního zaměstnance do jiného
oboru státní správy,
g) přidělit zaměstnanecký byt nebo byt z pod-
nikové výstavby, zařazovat zaměstnance
do pořadníku uchazečů o podnikový byt ze
státní výstavby a dávat souhlas ke směně
podnikového bytu.
Závodní výbor při spolurozhodování o těch-
to otázkách dbá, aby opatření připravovaná
vedením závodu byla v souladu se zájmy spo-
lečnosti i odůvodněnými zájmy jednotlivců a
odpovídala platným právním předpisům.
(7) V případech, ve kterých příslušné pra-
covně právní předpisy výslovně stanoví, že
nároky zaměstnance mohou být uspokojovány
v rámci daného rozsahu a po souhlasu závod-
ního výboru, uspokojuje vedení závodu takové
nároky ve výši, kterou uznal závodní výbor
za přiměřenou.
Rozhodování pracovních sporů
(8) Spory mezi zaměstnancem a vedením
závodu o vznik a skončení pracovního poměru
a za trvání pracovního poměru i všechny
ostatní spory o nároky vyplývající z pracov-
ního poměru a spory o nároky na odměnu za
vynález nebo zlepšovací návrh projednává a
7
rozhoduje v rozhodčím řízení závodní výbor
nebo orgán, který závodní výbor rozhodová-
ním těchto sporů pověřil.
(9) při rozhodování pracovních sporů se řídí
závodní výbor platnými předpisy a postupuje
podle směrnic Ústřední rady odborů. Tyto
"předpisy též stanoví, ve kterých případech je
možno uvedené nároky uplatnit u soudu, ze-
jména zůstalo-li rozhodčí řízení bezvýsledné.
Působnost závodního výboru ve státních
orgánech a některých organizacích
(10) Působnost závodních výborů ve státních
úřadech a v jiných orgánech státní správy,
v soudech a v orgánech společenských orga-
nizací, pokud to vyžadují zvláštní podmínky
a povaha činnosti těchto úřadů a orgánů,
může Ústřední rada odborů upravit odchylně.
Funkcionáři základní organizace ROH
v závodě
(11) Navrhne-li to závodní výbor, uvolní
vedení závodu zcela nebo na část pracovní
doby potřebný počet členů závodního výboru
od práce na jejich pracovišti na dobu jejich
funkčního období, popřípadě na dobu kratší.
Členové závodního výboru zůstávají po dobu
uvolnění v pracovním poměru k závodu. Zá-
vodní výbor jim poskytuje za výkon funkce
odměnu, která se považuje za mzdu z pracov-
ního poměru. Po skončení funkce budou uvol-
nění členové závodního výboru zařazeni na
dřívější pracovní místo nebo funkci, kterou
zastávali před uvolněním. Není-li takové za-
řazení možné, poněvadž toto pracovní místo
nebo funkce byly mezitím zrušeny, mohou být
zařazeni se souhlasem závodního výboru i na
jiné pracovní místo nebo funkci odpovídající
jejich znalostem a schopnostem. Uvolňování
členů závodního výboru, výše jejich odměn
a způsob jejich vyplácení řídí se směrnicemi
Ústřední rady odborů.
(12) Neuvolnění členové závodního výboru
a jiní funkcionáři základní organizace ROH
vykonávají svou funkci zásadně mimo pra-
covní dobu. Pokud však zameškají v nezbytně
nutném rozsahu pracovní dobu výkonem
funkce v neodkladné věci, mají vůči vedení
závodu nárok na náhradu ušlé mzdy za takto
zameškanou pracovní dobu. Závodní výbor
uhradí vedení závodu vyplacenou náhradu
ušlé mzdy v případech, které stanoví Ústřední
rada odborů.
8
(13) Členové závodního výboru a ostatní
funkcionáři základní organizace ROH jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o věcech,
o nichž se dovědí při výkonu své funkce, po-
kud mají zůstat utajeny, zejména zachovávat
státní, hospodářské a služební tajemství. Tato
povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení
funkce.
Prostředky poskytované vedením závodu
k usnadnění činností základní organizace ROH
(M) Na úhradu nákladů činnosti základní
organizace ROH poskytuje vedení závodu zá-
vodnímu výboru příspěvek. Příspěvek je
splatný čtvrtletně předem a počínaje 1. led-
nem 1960 činí
a) v závodech s méně než 250 zaměstnanci
1/2 °/o z úhrnu hrubých mezd a platů vy-
placených zaměstnancům závodu v před-
cházejícím kalendářním čtvrtletí,
b) v závodech s větším počtem zaměstnanců,
ale nepřesahujícím 500 zaměstnanců 1/3 %
úhrnu hrubých mezd a platů vyplacených
zaměstnancům závodu v předcházejícím
kalendářním čtvrtletí, nejméně však část-
ku odpovídající 1/2% úhrnu průměrných
hrubých mezd a platů, které by připadly
v předcházejícím kalendářním čtvrtletí na
250 zaměstnanců tohoto závodu,
c) v závodech s více než 500 zaměstnanci
1/4% úhrnu hrubých mezd a platů vypla-
cených zaměstnancům závodu v předchá-
zejícím kalendářním čtvrtletí, nejméně
však částku odpovídající 1/3% úhrnu prů-
měrných hrubých mezd a platů, které by
připadly v předcházejícím kalendářním
čtvrtletí na 500 zaměstnanců tohoto zá-
vodu.
(15) Pro organizační, kulturní výchovnou a
ostátní činnost základní organizace ROH a
jejích orgánů vedení závodu poskytuje bez-
platně závodnímu výboru v přiměřeném roz-
sahu místnosti s potřebným vybavením a
hradí náklady spojené s jejich výstavbou,
údržbou i technickým provozem. To platí
i o místnostech, které vedení závodu k těmto
účelům najalo.
(16) U zařízení, která slouží k účelům uve-
deným v předchozím článku základním orga-
nizacím ROH několika závodů, se podílejí
vedení závodů na poskytování místností a
úhradě nákladů s tím spojených v poměru
mezi nimi dohodnutém.
(17) Poskytování prostředků k usnadnění
činnosti odborové organizace v závodě se řídí
v podrobnostech směrnicemi Ústřední rady
odborů.
9
Vztahy odborových orgánů ke státním
a hospodářským orgánům
(18) Stanovy odborové organizace a opatření
podle nich učiněná nepodléhají schválení ani
evidenci státních orgánů.
(19) Odborové orgány spolupracují se stát-
ními a hospodářskými orgány všech stupňů.
Spolupráce s národními výbory se uskuteč-
ňuje nejen prostřednictvím odborových funk-
cionářů, kteří jsou jejich členy, ale také
vzájemnou soustavnou úzkou součinností ná-
rodních výborů a příslušných odborových
orgánů při řešení otázek, které se týkají za-
městnanců závodů v obvodu jejich působnosti.
(20) Odborové orgány se účastní jednání
státních a hospodářských orgánů v otázkách,
týkajících se rozvoje národního hospodářství
a životních podmínek zaměstnanců a podávají
jim v těchto věcech návrhy a podněty. Státní
a hospodářské orgány jejich návrhy a podněty
projednávají, oznamují k nim v přiměřené
lhůtě stanovisko tomu odborovému orgánu,
který návrh nebo podnět podal, a sdělují od-
borovým orgánům bezplatně na jejich žádost
údaje potřebné pro jejich činnost. Pokud
jmenování vedoucích pracovníků a jejich od-
volávání přísluší nadřízeným státním nebo
hospodářským orgánům, činí tyto orgány tato
opatření po projednání s příslušným vyšším
odborovým orgánem; toto projednání nahra-
zuje spolurozhodování závodního výboru.
(21) Pokud podle předchozích článků vyko-
návají působnost závodního Výboru jiné od-
borové orgány, plní vůči nim vedení závodu
v přiměřeném rozsahu povinnosti, které má
vůči závodnímu výboru.
(22) Pracovníky vedení závodu, kteří neplní
povinnosti vyplývající pro ně z tohoto usne-
sení, pracovního řádu nebo z kolektivní
smlouvy, porušují pracovně právní předpisy
nebo zavinují průtahy v plnění úkolů, vede
závodní výbor k odstraňování těchto nedostat-
ků tím, že je na tyto nedostatky upozorňuje,
popřípadě je kritizuje na odborových schů-
zích. Nevedou-li tyto prostředky k Cíli, může
závodní výbor navrhnout příslušným orgá-
nům, aby v rámci platných předpisů použily
vůči těmto pracovníkům vhodných opatření,
jako například odnětí prémií, uložení kárného
opatření nebo i odvolání z funkce.
(23) Spory, vzniklé mezi závodním výborem
a vedením závodu, řeší, pokud zvláštní před-
pisy nestanoví jinak, vyšší odborový orgán
v, dohodě s orgánem nadřízeným závodu.
(24) Závodní výbor je právnickou osobou.
Ústřední rada odborů může prohlásit za práv-
10
nické osoby i jiné odborové orgány nebo úče-
lová zařízení Revolučního odborového hnutí.
(25) K zajištění jednotného výkladu a pro-
vádění tohoto usnesení vydává potřebné
směrnice Ústřední rada odborů.
Důvodová zpráva
Dovršení výstavby socialismu v naší vlasti
vyžaduje, aby ve stále širší míře se rozvíjela
tvůrčí iniciativa a aktivní účast pracujících
na rozvoji výroby, na jejím řízení a kontrole,
na správě hospodářství a státu. Tím neustále
vzrůstá význam postavení Revolučního odbo-
rového hnutí a jeho organizátorsko-výchovné
práce, kterou rozvíjí pod vedením Komunis-
tické strany Československa v nejširších ma-
sách pracujících, a to především v závodech,
ve svých základních organizacích. Vede pra -
cující k novému socialistickému poměru
k práci a ke společenskému vlastnictví, k dů-
slednému plnění hospodářských plánů, k osvo-
jování nové techniky a ke stálému zvyšování
produktivity práce tak, aby byly vytvářeny
všechny předpoklady pro soustavné zlepšo-
vání jejich pracovních podmínek i trvalé zvy-
šování celkové životní úrovně všeho obyva-
telstva.
Jedním z důležitých předpokladů pro to, aby
základní organizace ROH úspěšně plnily svou
významnou úlohu ve prospěch celku je, aby
mezi jejich orgány a vedeními závodů i ostat-
ními odborovými, hospodářskými a státními
orgány se rozvíjely a trvale upevňovaly vzta-
hy soudružské spolupráce a vzájemného
respektování. Pro rozvoj takových vztahů
byly v našich závodech již plně vytvořeny
potřebné podmínky. Dosažená úroveň socia-
listických výrobních poměrů se projevuje
v jednotě zájmů pracujících i vedení závodů
dobudovat socialismus v naší zemi. Tím je
dána i jednota cílů a zájmů vedení závodů a
odborové organizace, která je představitelem
a mluvčím kolektivů pracujících v závodech.
V tom je základní rozdíl od postavení děl-
nické třídy a její odborové organizace za ka-
pitalismu, kdy protichůdné třídní zájmy ka-
pitalistických podnikatelů a dělníků vyvolá-
vají trvalé napětí v závodech a kdy dělnická
třída v tvrdých bojích musí si vybojovat i ty
nejzákladnější existenční požadavky a práva
a vynucovat si silou jejich zakotvení v zá-
konech. Proto i vydání zákona o závodních
radách v hornictví a o závodních výborech
v jiných hospodářských odvětvích, k němuž
došlo po prvé světové válce, bylo výrazem
revoluční bojové síly dělnické třídy a jejich
revolučních organizací v tehdejších dobách.
Po osvobození naší vlasti a dosažení poli-
tické moci dělnickou třídou se od základu
mění i postavem odborové organizace u nás,
a to se odráží i v tehdejší právní úpravě vzta-
hů mezi odborovou organizací a hospodář-
skými orgány, k níž došlo vydáním dekretu
o závodních a podnikových radách č. 104/
1945 Sb. a zákona o jednotná odborové orga-
zaci č. 144/1946 Sb. a dalších právních před-
pisů na ně navazujících i řadou dílčích usta-
novení rozptýlených v mnoha dalších předpi-
sech. V jejich obsahu se však projevuje ještě
ta skutečnost, že právní úprava vztahů mezi
odborovou organizací a vedením závodu se
zužuje na tehdejší potřeby ještě nerozvinu-
tého socialistického sektoru a že tehdy byly
u nás také ještě některé závody v rukou sou-
kromých podnikatelů. Dnes však v našem hos-
podářství již definitivně zvítězily socialistické
výrobní vztahy a jednota odborů se pevně
opírá o jednotu dělnické třídy a všech pra-
cujících budujících socialismus. V současné
době jsou proto uvedené právní normy již
vývojem překonány, neodpovídají potřebám
budování socialismu v etapě dovršení jeho
výstavby a nemohou již dostatečně plnit svou
organizátorskou a společenskou funkci.
K odstranění těchto nedostatků a k zajiš-
tění předpokladů potřebných pro to, aby vzta-
hy orgánů ROH a hospodářských orgánů pře-
devším v závodech, kde se rozhoduje o plnění
úkolů naší výstavby dostaly se na úroveň
odpovídající současným ekonomickým pod-
mínkám, potřebám dalšího rozvoje tvůrčí
iniciativy pracujících a úkolů, které z toho
vyplývají pro odborovou organizaci, přijal
IV. všeodborový sjezd významné usnesení
o závodních výborech základních organizací
ROH.
Toto usnesení ukazuje základním organiza-
cím ROH a všem pracujícím v závodech, na
které hlavní otázky se mají zaměřovat a ja-
kým způsobem se má účast pracujících usku-
tečňovat na řešení důležitých otázek, týkají-
cích se pracujících nebo činnosti a hospoda-
ření závodu. Při obsáhlosti a mnohotvárnosti
11
úkolů odborů bylo ovšem možné řadu otázek
řešit v tomto usnesení pouze rámcově. Proto
v zájmu jednotného provádění tohoto usne-
sení zmocnil IV. všeodborový sjezd Ústřední
radu odborů vydávat k jeho provádění potřeb-
né směrnice. Tyto prováděcí směrnice budou
se samozřejmě pohybovat v rámci usnesení a
nebudou překračovat jeho rozsah. Aby bylo
zajištěno plné uplatnění tohoto usnesení a
aby v praxi nedocházelo k pochybnostem
o platnosti a závaznosti projednávaných opa-
tření, je žádoucí, aby formou zákona byla vy-
slovena obecná závaznost tohoto usnesení tak,
aby se jím řídily i vedení závodů a všechny
ostatní hospodářské i státní orgány (§ 1).
To umožní zrušit nejen dekret o závodních
a podnikových radách i se všemi jeho nove-
lami a vládními nařízeními k němu vydaný-
mi, ale i zákon o jednotné odborové organi-
zaci (§ 2 odst. 1), poněvadž ROH jako celek
pro rozvíjení své činnosti zvláštní zákonné
úpravy již nepotřebuje. Pokud některé vzta-
hy mezi orgány ROH a státními a hospodář-
skými orgány vyžadují všeobecné právní
úpravy (hlavní zásady pro vzájemnou spolu-
práci, vyjmutí z dosahu zákona č. 68/1951
Sb., o dobrovolných organizacích a shromáž-
děních, pokud jde o schvalování stanov a evi-
denci funkcionářů a veřejných schůzí, udělo-
vání právní subjektivity) jsou tyto vztahy
řešeny v souvislosti s postavením závodních
výborů rovněž v Usnesení IV. všeodborového
sjezdu o závodních výborech základních or-
ganizací ROH (článek 18-25).
Uvedené usnesení nedotýká se však působ-
nosti orgánů ROH na úseku bezpečnosti při
práci a provádění nemocenského pojištění a
důchodového zabezpečení zaměstnanců. Jde
o rozsáhlé speciální úseky činnosti ROH,
které jsou upravovány řadou samostatných
právních předpisů; vzhledem k obsáhlosti a
zvláštní povaze těchto otázek nebyla jejich
úprava pojata do tohoto usnesení. K odstra-
nění pochybnosti je však účelné zdůraznit
přímo v zákoně, že zákony i ostatní předpisy
upravující tyto otázky zůstávají nedotčeny
(§ 2 odst. 2).
Naproti tomu, pokud je v jiných předpisech
upravena působnost odborových orgánů v ně-
kterých dílčích otázkách odchylně od úpravy
obsažené v tomto usnesení, je třeba zajistit,
aby napříště bylo postupováno v těchto otáz-
kách jednotně tak, jak je uvedeno v usne-
sení, aniž by bylo třeba příslušná ustanovení
těchto předpisů v tomto zákoně výslovně mě-
nit nebo rušit. Jde zejména o případy, kdy
v zájmu zjednodušení a odstranění rozdílů
mezi jednotlivými hospodářskými odvětvími
byla součinnost závodních výborů sjednocena
na úrovni spolurozhodování, jak je tomu
v národních podnicích. Např. zatím co podle
dosud platného právního stavu je třeba sou-
hlasu závodního výboru ke stanovení začátku
a konce pracovních směn a k úpravě pracov-
ních přestávek v závodě, stačí k povolení
kratší pracovní doby jednotlivým zaměstnan-
cům pouhé projednání takového povolení se
závodním výborem. Usnesení váže na před-
chozí souhlas závodního výboru všechny úpra-
vy pracovní doby, proto nyní i k povolení
zkrácené pracovní doby pro jednotlivé za-
městnance bude třeba souhlasu závodního
výboru, jak to odpovídá praxi zavedené v ná-
rodních podnicích podle zásad statutů národ-
ních podniků. Tím se docílí jednotného po-
stupu v těchto otázkách ve všech hospodář-
ských odvětvích a odstraní se závažné roz-
díly v působnosti závodních výborů mezi zá-
vodními výbory v národních podnicích a v ji-
ných hospodářských, popřípadě rozpočtových
organizacích.
Navrhované ustanovení umožní také, aby
spory o odměny za zlepšovací návrhy a vy-
nálezy byly rozhodovány v rozhodčím řízení,
aniž by bylo třeba vedle něho provádět ještě
také smírčí řízení, s nimž počítá zákon o vy-
nálezech, objevech a zlepšovacích návrzích
(§ 3 odst. 8 zákona č. 34/1957 Sb. ).
Vzhledem k článku 18 usnesení vyplývá
z tohoto ustanovení také, že se ROH napříště
zprošťuje povinnosti předkládat státním or-
gánům ke schválení stanovy a hlásit jména
funkcionářů a veřejné schůze, jak to poža-
duje zákon o dobrovolných organizacích č. 68/
1951 Sb. a prováděcí předpisy vydané k jeho
provedení. Tím se uvádí pouze právní stav do
souladu se stavem faktickým, který vychází
z postavení ROH v našem zřízení.
Provedením zákona zvýší se celkové ná-
klady na peněžitý příspěvek, který závody
podle dosud platného vládního nařízení č. 17/
1953 Sb. poskytují závodním výborům na
úhradu jejich funkční činnosti, asi o 4, 5 %.
Toto zvýšení vzniká tím, že se nově odstup-
ňovává příspěvek u závodů s počtem zaměst-
nanců mezi 250 až 500 z 1/2 % na 1/3 °/o, avšak
přihlíží se ke skutečnému počtu zaměstnanců
a úhrnu jejich vyplacených mezd. Celkové
zvýšení nákladů bude tudíž v podstatě ne-
patrné.
Poněvadž ke zvýšení příspěvků dojde až
od 1. ledna 1960, bude možno tuto změnu vy-
jádřit ve finančním plánu podniku a prove-
dení tudíž nepůsobí žádných zvláštních potíží.
12
Pokud jde o ostatní povinnosti vedení zá- a ostatní činnost, navazuje se v podstatě na
vodu poskytovat závodním výborům mate- dosavadní stav, takže ke zvýšení nákladů ne-
riální pomoc pro jejich organizační, kulturní dojde.
V Praze dne 9. června 1959
Zupka, Kozelka, Pasek, Mátl, Závěta,
Aubrecht, Čermák, červený, Daniš, taž. Ďurkovič, Holička, Hrubá, Chalánek, Klíman, Kup-
ka, Pötzl, Šimánek, Šmehlíková, Šmidková, Štyndl, dr. Trpíková, Vaverka, inž. Voborský,
Zvára
KNT 1 - 3192-59