Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
317
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959
o muzeích a galeriích
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1
Úvodní ustanovení
Muzea a galerie, jejichž sbírky tvoří pod-
statnou součást našeho kulturního bohatství,
mají důležité dokumentační, vědecké, umě-
lecké a osvětové poslání. Významným kul-
turně politickým úkolem muzeí a galerií je
zejména dokládat vysokou kulturní úroveň
našeho lidu, jeho zápasy o národní svébyt-
nost, třídní a politické boje a úspěchy socia-
listické výstavby. Účelem tohoto zákona je
zajistit, aby sbírky muzeí a galerií byly za-
chovány a doplňovány, řádně spravovány,
aby jich bylo účelně využíváno, a aby byly
zpřístupněny lidu k poučení, obohacení jeho
estetického cítění a podněcování k tvořivé
práci pro socialistickou společnost.
Muzea a galerie
§2
Muzea a galerie jsou ústavy, které na zá-
kladě průzkumu, popřípadě vědeckého vý-
zkumu plánovitě shromažďují, odborně spra-
vují a vědeckými metodami zpracovávají
sbírky hmotného dokladového materiálu o vý-
2
voji přírody a společnosti, o uměleckém tvo-
ření nebo jiném druhu lidské činnosti a vy-
užívají těchto sbírek ke kulturní a osvětové
činnosti.
§3
(1) Muzea a galerie přispívají k rozvoji
vědy, vytvářejí nezbytné předpoklady pro
svou osvětovou činnost a účinně napomáhají
kulturnímu a hospodářskému rozvoji tím, že
a) provádějí soustavný průzkum, popřípadě
vědecký výzkum ve svém oboru,
b) soustavně sbírají doklady o vývoji pří-
rody a společnosti, o socialistické výstav-
bě, uměleckém tvoření nebo jiných dru-
zích lidské činnosti (předměty muzejní
hodnoty) s příslušnou dokumentací,
c) odborně uchovávají, konzervují a restau-
rují muzejní sbírky,
d) vedou evidenci sbírek a odborně, popřípa-
dě vědecky je zpracovávají.
(2) Muzea a galerie plní své osvětové po-
slání tím, že svými vlastními prostředky, tj.
především využitím sbírek v expozicích a na
výstavách, publikační činností, přednáškami
apod.
a) objasňují zákonitosti vývoje přírody a
společnosti, uměleckého tvoření nebo ji-
ného druhu lidské činnosti a tak přispí-
vají k výchově občanů v duchu vědeckého
světového názoru,
b) podílejí se na zvyšování všeobecného i od-
borného vzdělání občanů, popularizují vý-
sledky vědecké práce svých oborů a pro-
pagují úkoly výstavby socialismu,
c) pečují na základě soustavného poznávání
své oblasti o rozvoj vlastivědné práce;
názorným objasňováním a zdůrazňováním
pokrokových tradic upevňují socialistické
vlastenectví a proletářský internaciona-
lismus,
d) rozvíjejí estetickou výchovu, přispívají
k rozvoji socialistické kultury, zvláště
umělecké tvorby, a pomáhají zvyšovat
kulturní úroveň občanů.
(3) Muzea a galerie vyvíjejí svou činnost
ve spolupráci s ústavy a institucemi, spole-
čenskými organizacemi a za pomoci dobro-
volných spolupracovníků; vědecký výzkum
provádějí ve spolupráci s příslušnými vědec-
kými ústavy akademií věd.
§4
Druhy muzeí a galerií
(1) Podle obvodu působnosti se rozlišují
muzea ústřední, krajská a okresní, popřípadě
8
místní; galerie jsou ústřední, krajské, po-
případě okresní; podle zaměření činnosti a
obsahu sbírek jsou muzea buď specializovaná,
nebo vlastivědná.
(2) Specializovaná muzea a galerie vyvíjejí
činnost v jednom, popřípadě několika oborech
vědy, techniky nebo umění. Vlastivědná mu-
zea provádějí komplexní výzkum a dokumen-
taci vývoje přírody a společnosti svého ob-
vodu. Galerie soustřeďují umělecká díla a
ovlivňují estetickou výchovu i soudobou umě-
leckou tvorbu.
(3) Ústřední muzea a galerie mají význam
celostátní a ve svém oboru poskytují odbor-
nou pomoc ostatním muzeím a galeriím.
(4) Krajská, okresní a místní muzea a kraj-
ské a okresní galerie mají obvod působnosti
zpravidla shodný s obvodem příslušného ná-
rodního výboru; všechna muzea a galerie
v kraji tvoří krajskou síť. Střediskem mu-
zejní a vlastivědné práce v kraji jsou krajské
muzeum a krajská galerie, které plní ve svém
oboru i vědeckovýzkumné úkoly kraje a po-
skytují odbornou a metodickou pomoc všem
muzeím krajské sítě.
§5
Místní památníky
Krajskou síť muzeí a galerií doplňují míst-
ní památníky, které jako zařízení místních
národních výborů se zaměřují na význačné
události nebo osobnosti.
§6
Národní muzea a Národní
galerie
(1) Národní muzeum a Národní technické
muzeum v Praze jsou ústřední muzea, jimž
patří vzhledem k jejich tradicím a jejich vý-
znamu pro naši vědu a kulturu přední místo
v našem muzejnictví. Jsou v oboru své pů-
sobnosti ústředím vědecké a metodické mu-
zejní práce. Totéž postavení má Národní ga-
lerie jako galerie ústřední.
(2) Organizaci, působnost a úkoly národ-
ních muzeí a Národní galerie upraví minis-
terstvo školství a kultury zvláštními statuty.
§7
Sbírky muzeí a galerií
(1) Sbírky muzeí a galerií jako soubory
hmotných dokladů vědecké nebo umělecké
hodnoty je třeba ve veřejném zájmu ochra-
ňovat tak, aby byly zachovány pro budouc-
nost.
4
(2) Sbírky se rozmnožují vlastní průzkum-
nou činností muzea a galerie (nálezy), náku-
pem, výměnou, dary, odkazy a převodem před-
mětů dokladové hodnoty organizacemi stát-
ního socialistického sektoru.
(3) Zcizování sbírek muzeí a galerií i jed-
notlivých sbírkových předmětů vyžaduje po-
volení příslušného ministerstva, které si vy-
žádá vyjádření ústřední muzejní rady (§ 12).
(4) Vyřazení, přeřazení a výměna sbírek
i jednotlivých sbírkových předmětů se může
provést jedině se souhlasem příslušného ří-
dícího orgánu.
(5) Pokud v tomto zákoně není stanoveno
něco jiného, platí o sbírkách předpisy o ná-
rodním majetku.
§8
Vývoz předmětů muzejní
hodnoty
(1) Předměty muzejní hodnoty smějí být
vyvezeny do ciziny jen se svolením minister-
stva školství a kultury po přezkoumání, zda
jejich zachování v tuzemsku není vzhledem
k jejich kulturnímu významu nutné.
(2) Ministerstvo školství a kultury stanoví
v dohodě s ministerstvem zahraničního ob-
chodu a ostatními zúčastněnými úřady po-
drobnosti o vývozu předmětů muzejní hod-
noty do ciziny; může též přenést právo udě-
lovat souhlas k vývozu předmětů muzejní
hodnoty na výkonný orgán krajských národ-
ních výborů. Obecné předpisy o povolování
vývozu zůstávají nedotčeny.
§9
Předměty v užívání muzeí
a galerií
Muzea a galerie mohou užívat soubory
předmětů nebo jednotlivé předměty muzejní
hodnoty, jež jsou buď majetkem jiných or-
ganizací nebo osob.
§ 10
Zřizování a zrušování muzeí
a galerií
(1) Ústřední muzea a galerie zřizuje vláda
na návrh ministra školství a kultury nebo na
návrh příslušného ministra podaný v dohodě
s ministrem školství a kultury.
(2) Muzea krajské, okresní a místní, kraj-
ské a okresní galerie, jakož i místní památ-
níky zřizuje výkonný orgán příslušného ná-
rodního výboru v mezích plánu krajské sítě
muzeí a galerií.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdob-
ně pro zrušování muzeí a galerií.
5
§ 11
Řízení muzeí a galerií
(1) Národní muzeum, Národní technické
muzeum a Národní galerii řídí ministerstvo
školství a kultury. Ostatní ústřední muzea
řídí ministerstvo školství a kultury, popř.
příslušný ústřední úřad, který provádí opa-
tření zásadní povahy v dohodě s minister-
stvem školství a kultury.
(2) Muzea krajská, okresní a místní, kraj-
ské a okresní galerie, jakož i místní památ-
níky řídí výkonné orgány příslušných národ-
ních výborů.
(3) Ministerstvo školství a kultury zajišťuje
odbornou a metodickou pomoc muzeím a ga-
leriím prostřednictvím národních muzeí a
Národní galerie.
(4) Orgán, který muzeum nebo galerii řídí,
vydá statut, kterým se podrobně určí rozsah
působnosti, úkoly, organizace a způsob hos-
podaření muzea nebo galerie, a to podle vzo-
rového statutu (§ 15).
§ 12
Poradní orgány
(1) Iniciativním a poradním orgánem mi-
nistra školství a kultury pro zásadní otázky
muzeí a galerií je ústřední muzejní rada; její
členy jmenuje ministr školství a kultury.
Funkce předsedy a členů ústřední muzejní
rady jsou čestné. Organizační a jednací řád
ústřední muzejní rady vydá ministerstvo škol-
ství a kultury.
(2) Jako iniciativní a poradní orgán pro
muzea, galerie a vlastivědnou práci v kraji
zřizuje rada krajského národního výboru
krajskou muzejní radu. Obdobně může zřídit
rada okresního národního výboru okresní
muzejní radu. Předsedu a ostatní členy mu-
zejních rad jmenuje rada příslušného národ-
ního výboru; jejich funkce jsou čestné.
§ 13
Pracovníci muzeí a galerií
(1) Pracovníci v muzeích a galeriích musí
mít pro výkon své funkce potřebnou politic-
kou a odbornou kvalifikaci. Předpisy o kva-
lifikačních předpokladech vydá, pokud to ne-
přísluší podle zvláštních předpisů do působ-
nosti jiných orgánů, ministerstvo školství a
kultury v dohodě s příslušnými úřady a or-
gány.
6
(2) Muzea a galerie vytvářejí a organizují
aktivy dobrovolných pracovníků, kteří mu-
zeím a galeriím pomáhají v plnění jejich
úkolů, zejména při rozvíjení vlastivědné
práce.
§14
Budovy muzeí a galerií
Orgány, které muzea a galerie řídi, zajiš-
ťují, aby muzea a galerie byly umístěny v bu-
dovách (místnostech) přiměřených hodnotě
sbírek, úkolům muzeí, popř. galerií a jejich
významu. Přemístit muzeum nebo galerii
nebo jejich část je možno jen tehdy, dosta-
ne-li se jim vhodného umístění. Budovy
(místnosti) mohou být odňaty účelům muzea
nebo galerie jen se souhlasem orgánu nadří-
zeného tomu orgánu, který muzeum nebo ga-
lerii řídí. U ústředních muzeí je tímto orgá-
nem příslušný ústřední úřad, u Národní ga-
lerie a u krajských muzeí a galerií minister-
stvo školství a kultury.
Ustanovení závěrečná
§ 15
Ministerstvo školství a kultury vydá v do-
hodě s příslušnými ústředními úřady podrob-
né předpisy k provedení tohoto zákona, ze-
jména vzorové statuty, v nichž stanoví po-
drobněji úkoly, organizaci a činnost jednot-
livých druhů muzeí a galerií, zejména v obo-
ru vlastivědné práce, organizační vztahy k in-
stitucím příbuzného charakteru, směrnice
o sběru a správě sbírek, jejich evidenci,
ochraně apod.
§ 16
Tento zákon se nevztahuje
a) na muzea společenských organizací
b) na sbírky, stálé výstavy a vzorkovny hos-
podářských organizací.
§ 17
Tento zákon platí jen v českých krajích a
nabývá účinnosti ode dne
provede jej ministr školství a kultury v do-
hodě se zúčastněnými členy vlády.
7
Důvodová zpráva
A. část všeobecná
S úkoly vyhlášenými XI. sjezdem KSČ -
dovršit výstavbu socialismu v naší vlasti -
stoupá úměrně i význam muzeí a galerií.
Bohatství sbírek umožňuje muzeím, aby na
konkrétních dokladech o vývoji přírody a spo-
lečnosti šířila vědecký světový názor, roz-
víjela regionálně vlastivědnou práci, objas-
ňovala pokrokové tradice našeho lidu a upev-
ňovala socialistické vlastenectví. Muzea se
stávají nejen zdrojem poučení o minulosti,
ale podávají i obraz současných úspěchů vý-
stavby socialismu a její perspektivy. V sou-
stavě muzeí mají zvláštní úkoly galerie, které
vedou občanstvo k správnému chápání umění
a podílejí se aktivně na rozvoji současného
výtvarného umění.
Politickovýchovná a vzdělávací práce je
nejvýznamnějším úkolem muzeí a galerií.
Předpokladem k jeho plnění je ovšem shro-
mažďování, ochrana i odborné zpracování
sbírek a činnost vědeckovýzkumná.
Muzejnictví má v našem státě velkou tra-
dici. Obrazárna Společnosti vlasteneckých
přátel umění - základ naší Národní galerie
- vznikla r. 1796, Slezské muzeum v Opavě
r. 1814, Moravské muzeum v Brně r. 1816,
Národní muzeum r. 1818, Uměleckoprůmyslo-
vé muzeum v Praze r. 1888. V druhé třetině
19. stol. vznikla řada dalších muzeí, např.
v Chrudimi, Plzni, Liberci, Č. Budějovicích aj.
Rozvoj dalších regionálních muzeí je spojen
s Národopisnou výstavou v Praze r. 1895,
která podnítila horlivou činnost sběratelskou.
Muzea vydržovaly spolky a společnosti; je-
jich činnost byla založena převážně na obě-
tavé práci dobrovolných pracovníků, vede-
ných láskou k vlasti a zájmem o historii do-
mova; zejména jejich zásluhou zachovalo se
v našich muzeích množství sbírek, které tvoří
významnou součást našeho kulturního bohat-
ství. Muzea nebyla jednotně organizována ani
řízena. Teprve po první válce zkvalitňuje se
práce muzeí zásluhou Svazu čs. muzeí, který
vznikl 1919 a sdružoval muzea na spolkovém
základě. Na sjezdech a poradách, pořádáním
kursů a publikační činností pomáhal Svaz ře-
šit problémy, s nimiž muzea zápasila.
Po r. 1945 a zvláště pak po únoru 1948 mají
muzea větší možnost rozvoje v souladu s po-
třebami lidu. V roce 1949 byla zákonem zří-
zena Národní galerie, postupně došlo k po-
státnění nejdůležitějších muzeí v resortu mi-
nisterstva školství a kultury (např. Národ-
ního muzea, Národního technického muzea,
Moravského muzea v Brně), byla zřízena mu-
zea nová, např. Památník národního písem-
nictví, Smetanovo muzeum, Jiráskovo muzeum
v resortu ministerstva školství a kultury, dále
Gottwaldovo muzeum a Leninovo muzeum.
Z významných ústavů ve správě jiných re-
sortů je třeba jmenovat Zemědělské muzeum
ČSAZV a Vojenské historické muzeum. Vše-
chna jmenovaná muzea a některá další jsou
uznána za vědecká pracoviště.
Na základě výnosu MŠVU z r. 1952 byly
v krajích zřízeny krajské galerie, jejichž hlav-
ním posláním je přispívat k rozvoji socialis-
tického umění a vytvářet nová centra umě-
leckého života v krajích. Současně s nimi byla
budována i krajská muzea, která kromě vlast-
ních úkolů plní i funkci střediska muzejní a
vlastivědné práce. Krajská muzea a krajské
galerie jsou tedy základními články muzejní
sítě, která je v českých krajích na rozdíl od
krajů slovenských poměrně hustá: kromě
12 muzeí krajských je v českých krajích
164 muzeí okresních a 172 muzeí místních a
pamětních síní, z nichž mnohé jsou dosud
organizovány jako pobočky muzeí okresních.
Celkem je v ČSR 420 muzeí a 17 galerií, z nichž
nejvýznamnější jsou Národní galerie v Praze
a Slovenská národní galerie v Bratislavě. Kro-
mě toho je asi 60 poboček obrazáren při mu-
zeích.
Muzea a galerie zlepšují v posledních letech
podstatně svou práci, budují tematické expo-
zice jako základ své odborné a osvětové čin-
nosti a mnohé z nich rozvinuly pozoruhodnou
výstavní činnost. O kvalitativním i kvantita-
tivním růstu osvětové činnosti muzeí svědčí
i stoupající návštěva muzeí. Česká i sloven-
ská muzea v resortu MŠK navštívilo v r. 1957
4, 5 miliónu osob, což je téměř dvojnásobek
proti roku 1954 (2, 5 miliónu). Také návštěv-
nost galerií má stoupající tendenci; navště-
vuje je asi 1, 5 miliónu osob ročně. O aktivitě
muzeí svědčí i počet výstav: v r. 1957 bylo
uspořádáno 1022 výstav a kromě toho 10 608
jiných akcí. I po ideové stránce se činnost
zkvalitňuje: muzea a galerie se zapojují do
významných akcí a výročí, jako jsou konfe-
rence KSČ, Měsíc čs. -sovětského přátelství,
oslavy Února atd. Propagační kampaně pořá-
dané od r. 1956 pod názvem Týden muzeí po-
máhají muzeím získávat větší zájem veřej-
nosti.
Uvedené úspěchy neopravňují však k tomu,
aby byly zakrývány nedostatky v práci muzeí.
8
Hlavně je třeba kritizovat dosud ne zcela vy-
hovující ideovou úroveň muzejní práce. Ne-
uspokojivý je i stav a ochrana muzejních
sbírek, z nichž značná část není odborně a
vědecky zpracována a tím je znemožněno její
využití jak pro vědecké, tak i pro osvětové
účely. Příčiny tohoto neuspokojivého stavu
jsou jednak v nedostatečném kádrovém obsa-
zení muzeí co do počtu i kvality, jednak v tom,
že národní výbory jako provozovatelé muzeí
nevěnují jim tolik péče, jakou vzhledem
k svému významu a poslání vyžadují. Také
společenské organizace věnovaly muzeím do-
sud málo pozornosti. Zvláštním problémem
muzeí a galerií jsou potíže prostorové a
v mnoha případech i špatné umístění sbírek,
což mnoha ústavům znemožňuje rozvinout
činnost v žádoucím rozsahu, v řadě případů
dokonce přímo ohrožuje sbírky. Základním
nedostatkem řízení muzeí je to, že dosud ne-
byla jejich činnost (s výjimkou galerií) upra-
vena právními předpisy.
Nový zákon o muzeích má dát jednotný
právní podklad pro činnost muzeí a galerií,
zajistit, aby jejich činnost odpovídala potře-
bám socialistické výstavby. Osnova stanoví
pojem muzea a jeho úkoly. Vědecká činnost
ústředních muzeí bude koordinována s úkoly
vědeckých ústavů akademií. Osnova klade
důraz na větší účast dobrovolných pracovníků
při muzeích spravovaných národními výbory.
Aby byla koordinována činnost muzeí všech
typů, vytvoří se při ministerstvu školství a
kultury ústřední muzejní rada, při radách
národních výborů krajské (okresní) muzejní
rady, jež spolu s poradními sbory jednotli-
vých muzeí mají zajistit rozvoj činností muzeí
a zvyšování jejich úrovně. V tomto směru
přísluší zvláštní úkoly nejvýznamnějším ústa-
vům - národním muzeím. Při Národním
muzeu je zřízen kabinet muzejní a vlastivědné
práce, jehož úkolem je koordinovat odbornou
a metodickou pomoc a vydávat odborné ma-
teriály.
Ve smyslu navrhované osnovy se předpo-
kládá, že úkoly Svazu českých muzeí převez-
mou ústřední muzejní rada a kabinet muzejní
a vlastivědné práce při Národním museu
v Praze a že bude řešena i otázka další čin-
nosti společnosti při muzeích, které jsou činný
podle zákona č. 68/1951 Sb., a to tak, aby
dobrovolná činnost muzejních pracovníků se
mohla uplatňovat i nadále.
Finanční dosah osnovy: Uzákonění navrho-
vané osnovy si nevyžádá nových nákladů ze
státního rozpočtu.
B. Část zvláštní
K §§ 1 a 2: Základem veškeré práce muzeí
a galerií a jejich specifikem jsou jejich sbírky,
soubory hmotných dokladů vědecké nebo
umělecké hodnoty, zpracovávaných vědecký-
mi metodami pro potřeby vědy a výchovy.
Rozhodujícím znakem muzea a galerie ve
smyslu navrhované osnovy je jeho činnost,
tj. zpracovávání a využívání sbírek. Svoji
činnost vykonávají muzea a galerie na roz-
dílné úrovni: některé z nich jsou uznány za
vědecká pracoviště rovnocenná s ústavy Čs.
akademie věd; ostatní jsou ústavy svého
druhu. Předpokládá se, že perspektivně budou
uznána za vědecká pracoviště i muzea kraj-
ská, jako je tomu již u Slezského muzea
v Opavě a u Východoslovenského muzea
v Košicích.
K § 3: Na rozdíl od dřívější orientace muzeí
téměř výhradně do minulosti klade osnova
důraz na to, aby muzea a galerie sloužily též
současným potřebám společenského a kultur-
ního života. Základním a specifickým úkolem
muzeí ovšem zůstává uchovávání a zpracová-
vání sbírek, které podmiňuje plnění úkolů
uvedených v odstavci 2, a využívání sbírek
pro vědecké účely.
Muzea a galerie nemohou vyvíjet plnou čin-
nost bez spolupráce s jinými institucemi a
organizacemi a bez pomoci dobrovolných pra-
covníků. Spolupráce s ústavy akademií věd a
jinými vědeckými ústavy, např. s ústavy vy-
sokých škol, má zajistit koordinaci vědecko-
výzkumných prací, na nichž se ústřední a
krajská muzea i galerie budou stále více po-
dílet.
K § 4: Působnost ústředních muzeí a Ná-
rodní galerie se vstahuje zpravidla na celý
stát. Poměr ke slovenským muzeím a gale-
riím, zejména pokud jde o činnost sběratel-
skou, bude vyřešen dohodou ministerstva
školství a kultury a pověřenectva školství a
kultury.
Ústřední muzea jsou specializována na
určitý obor (muzea literární, technická, vo-
jenská, zemědělská apod. ) nebo na několik
oborů (Národní muzeum, Moravské muzeum).
V oboru umění výtvarného působí Národní
galerie.
Muzea ve správě národních, výborů, tj.
muzea krajská, okresní a místní, jsou muzea
vlastivědná, popř. specializovaná. Galerie
soustřeďují umělecká díla a ovlivňují este-
tickou výchovu i soudobou uměleckou tvorbu,
a to především výstavami, nákupy umělec-
kých děl a přímou spoluprací se Svazem čs.
výtvarných umělců.
9
Vlastivědná muzea dokumentují vývoj své
oblasti komplexně a podávají v expozicích
přírodovědy, historie a socialistické výstavby
názorný obraz přírodního i společenského vý-
voje své sběrné oblasti se zdůrazněním cha-
rakteristických rysů a regionálních pokroko-
vých tradic. Pracovní zaměření každého
vlastivědného muzea určuje rada KNV v rám-
ci krajské sítě muzeí, jejímž základním člán-
kem je krajské muzeum a krajská galerie,
které zajišťují výzkum v kraji v oboru vývoje
přírody a společnosti. Poněvadž v okresních
a místních muzeích pracují převážně dobro-
volní pracovníci, ne vždy plně odborně kva-
lifikování, je nutné, aby krajská muzea po-
skytovala muzeím nižších typů jednak sou-
stavnou pomoc odbornou (odborné posudky
a hodnocení sbírek, pomoc při zpracovávání
projektů expozic, provádění prací konzervá-
torských, preparátorskýoh apod. ), jednak po-
moc metodickou (zvyšování úrovně muzejní
práce pořádáním kursů, seminářů, vydáváním
metodických pokynů, obstarávání odborné
literatury apod. ). K tomu účelu budují kraj-
ská muzea potřebná zařízení. Podobnou po-
moc v jednotlivých vědních oborech posky-
tují národní, popř. ostatní ústřední muzea
zejména muzeím krajským. Stejně je tomu
i u galerií.
K § 5: Místní památníky nemají charakter
muzea jako ústavu ani označení "muzeum";
vyvíjejí především osvětovou činnost za po-
moci okresních, krajských, popř. ústředních
muzeí. Jsou zpravidla ve správě místních
národních výborů.
K § 6: Osnova zajišťuje zvláštní postavení
ústavům, které se dlouholetou tradicí a čin-
ností vědeckou i popularizační staly ve svých
oborech představiteli našeho muzejnictví a
reprezentují náš stát úspěšně i na poli mezi-
národním. Národní muzeum je muzeologickým
ústředím v našem státě; tuto funkci plní
prostřednictvím kabinetu muzejní a vlasti-
vědné práce.
K §§ 7 a 8: Sbírky muzeí a galerií předsta-
vují nenahraditelné kulturní hodnoty, jejichž
cenu ve většině případů nelze vůbec vyčíslit.
Je proto třeba, aby provozovatelé muzea
nebo galerie si byli vědomi vysoké míry
ochrany, kterou osnova sbírkám muzeí a ga-
lerií jako národnímu majetku přiznává. Od-
povědnost za stav sbírek mají nesporně ty
orgány, které muzea a galerie řídí. Zatím je
v mnoha okresních a místních muzeích ochra-
na sbírek naprosto neuspokojivá a není vý-
jimkou, že sbírky nedostatečně zajištěné jsou
přímo vydány zkáze. Součástí sbírek jsou
i dokumentační fondy a odborná knihovna.
Nenahraditelnost sbírek muzeí a galerií
nebo jednotlivých předmětů sbírek vyžaduje,
aby v zásadě nemohly být vůbec zcizeny (da-
rovány). Předpokládá se proto, že příslušná
ministerstva budou schvalovat výjimky pouze
ve zcela ojedinělých případech. Změny ve
stavu sbírek schvaluje u muzeí ústředně spra-
vovaných příslušné ministerstvo, u Národní
galerie ministerstvo školství a kultury,
u ostatních muzeí a galerií odbor školství a
kultury rady příslušného národního výboru,
který si v závažných případech vyžádá vy-
jádření muzea nebo galerie vyššího typu;
sporné případy bude posuzovat ústřední mu-
zejní rada (§ 12). Perspektivně půjde o pře-
vody sbírkových předmětů, které nepatří do
zájmové oblasti toho kterého muzea nebo
galerie a mohou být v jiném muzeu nebo ga-
lerii lépe zajištění a využity.
Zatímco dříve se muzejní sbírky rozmno-
žovaly více méně nahodile, především z darů,
je dnes nejdůležitější formou doplňování
sbírek plánovitá vědeckovýzkumná činnost
spojená se sběrem dokladů. Pro nákupy sbír-
kových předmětů se zřizují při muzeích a
galeriích nákupní komise, které zajišťují
uplatňování aspektů odborných i hospodář-
ských.
Ustanovení o tom, že organizace socialistic-
kého sektoru mají muzeím poskytovat před-
měty dokladové hodnoty, je pro činnost
muzeí mimořádně důležité, neboť bez pomoci
těchto organizací by muzea nemohla doku-
mentovat úspěchy socialistické výstavby pro
příští pokolení.
Ustanovení § 7 osnovy směřuje k ochraně
předmětů muzejní hodnoty, které jsou sou-
částí sbírek muzeí a galerií. Předměty mu-
zejní hodnoty, pokud jsou památkami, po-
žívají ochrany ovšem též podle ustanovení
zákona č. 22/58 Sb., o kulturních památkách,
a to ať jsou součástí sbírek muzeí a galerií,
nebo ať jsou v jiném než státním vlastnictví
(tj. např. ve vlastnictví soukromém).
Aby byl zamezen únik předmětů muzejní
hodnoty, na kterých má stát zájem (i když
nejsou památkami), do ciziny, stanoví § 8
osnovy podobné omezení jejich vývozu, jako
je tomu u vývozu památek (§ 14 památkové-
ho zákona).
K § 9: Zajištění možnosti přijímat do uží-
vání předměty muzejní hodnoty umožňuje
muzeím a galeriím doplnit sbírky zvláště pro
účely výstavní. Je to důležité především pro
galerie. Na tyto předměty se ovšem nevzta-
10
huje ustanovení § 7, poněvadž nejsou ma-
jetkem muzea nebo galerie.
K § 10: Pokud jde o zřizování ústředních
muzeí, ponechává osnova dosavadní praxi.
Zřizování muzeí a galerií v oboru působnosti
národních výborů je záměrně omezeno kraj-
ským plánem: je třeba zabránit živelnému
zřizování malých, nedostatečně zajištěných
muzeí, galerií a památníků, jejichž počet je
již dnes nepřiměřeně vysoký.
K § 11: Opatřeními zásadní povahy podle
odstavce 1 rozumějí se taková opatření, která
se týkají otázek muzeologických (obor čin-
nosti a její náplň, způsob evidence muzejních
sbírek apod. ) a otázek koordinace činnosti
muzeí a galerií, nikoli však záležitosti po-
vahy správní.
K § 12: Ústřední muzejní rada má pro obor
muzejnictví obdobnou funkci jako poradní
orgány ministra školství a kultury pro jiné
obory kulturní činnosti (ústřední knihovnická
rada, ústřední památková komise). Členy
ústřední muzejní rady budou jmenováni zá-
stupci akademie věd, jiných významných
vědeckých institucí a významní muzejní pra-
covníci.
Krajské a okresní muzejní rady při radách
národních výborů budou projednávat otázky
muzejní a vlastivědné práce své oblasti ve
spolupráci s jinými poradními orgány a stá-
lými komisemi národních výborů.
Podle statutů krajských a okresních muzeí
a galerií, které vydá výkonný orgán přísluš-
ného národního výboru, budou při krajských
a okresních muzeích a galeriích zřízeny po-
radní sbory z odborných i dobrovolných pra-
covníků příslušných oborů jako poradní a
iniciativní orgány ředitelů muzeí a galerií.
Poradním orgánem ředitelů ústředních
muzeí a Národní galerie jsou vědecké rady.
K § 13: V muzeích a galeriích pracují za-
městnanci v rozdílném zařazení; v kategorii
vědeckých (odborných) pracovníků jsou podle
příslušných předpisů zařazeni pouze pracov-
níci těch muzeí, která jsou uznána za vědecká
pracoviště. Zaměstnanci téže odborné způso-
bilosti v ostatních muzeích jsou zatím zařa-
zeni podle zákona č. 66/1950 Sb.
Předpisy o kvalifikačních předpokladech
bude stanoven potřebný stupeň vzdělání, délka
praxe apod., neboť dosud pracuje v muzeích,
zejména v okresních a místních, značný počet
pracovníků bez příslušné kvalifikace, což
ztěžuje úsilí o zvyšování úrovně práce těchto
muzeí. Podobná situace je i v galeriích.
Zvláštními předpisy podle druhé věty odstav-
ce 1 se rozumí vládní nařízení č. 17/1954 Sb.
ve znění zákonného opatření č. 60/1956 Sb.
K § 14: Ustanovení tohoto paragrafu má
svůj vzor v usnesení rady ministrů SSSR; je
odůvodněno tím, že bez řádného umístění a
možnosti bezpečného uskladnění sbírek a
práce s nimi nemohou muzea a galerie své
úkoly plnit. Stále se vyskytují případy, že od-
nětím budov (místností) je činnost muzeí
nebo galerií znemožněna. Z těchto důvodů je
t. č. úplně nebo částečně mimo provoz asi 30
muzeí. Z nejznámějších případů jde zejména
o Zemědělské muzeum a Národní technické
muzeum v Praze. Povinnost pečovat o řádné
umístění muzeí a galerií se proto ukládá orgá-
nům řídícím muzea, popřípadě i orgánům
vyšším přímo zákonem.
K § 15: Prováděcí předpisy k tomuto zá-
konu, zejména vzorové statuty mají umožnit
jednotné řízení muzejní práce podle potřeb
krajů, mimo jiné i spojování příbuzných
ústavů v zájmové seskupení, aby bylo jednak
zjednodušeno řízení ze strany národních vý-
borů, jednak lépe využito pracovníků a tech-
nického vybavení.
K § 16: Zákon se nebude vztahovat na
Leninovo muzeum, Gottwaldovo muzeum a
jejich pobočky.
Rovněž se nebude vztahovat na tovární
vzorkovny aj.; bude proto třeba, aby tyto
výstavky neužívaly označení "muzeum".
Poznámka: Vzhledem k tomu, že otázky
muzeí a galerií nebyly dosud - kromě zákona
č. 148/1949 Sb., o Národní galerii v Praze -
normativně řešeny, není třeba Zrušovací
klauzule. Zákon o Národní galerii není v roz-
poru s předpisy navrhovaného zákona, a
proto zůstává v platnosti.
V Praze dne 12. června 1959
Ministr školství a kultury:
dr. Kahuda v. r.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 1 - 3188-59