Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
316
Vládní návrh
Zákon
ze dne......1959
o osvětové činnosti (osvětový zákon)
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Základní ustanovení
§ 1
Základní cíle osvětové činnosti vyplývají
z cílů socialistické kulturní revoluce. Obsa-
hem osvětové činnosti je zejména soustavné
šíření vědeckého světového názoru, boj proti
buržoazním ideologiím a proti přežitkům
v myšlení lidí, vysvětlování a prosazování po-
litiky Komunistické strany Československa
směřující k dovršení výstavby socialismu a
k upevnění světového míru. Osvětová činnost
přispívá ke zvyšování všestranného vzdělání
pracujících, k výchově uměním a k vytváření
podmínek pro bohatý kulturní a společenský
život.
§ 2
Zdrojem rozvoje socialistické osvěty je
dobrovolná a iniciativní činnost lidu.
Organizace, řízení a kontrola
osvětové činnosti
§ 3
Osvětovou činnost vyvíjejí pod vedením Ko-
munistické strany Československa ve vzá-
2
jemné spolupráci zejména národní výbory,
společenské organizace sdružené v Národní
frontě, jednotná zemědělská družstva, vě-
decké, umělecké a jiné kulturní instituce a
složky ozbrojených sil; ústřední úřady a or-
gány, národní výbory, organizace a instituce
organizují, řídí a kontrolují osvětovou činnost
v oboru své působnosti.
§4
O Národní výbory, jimž přísluší péče o hos-
podářský a kulturní rozkvět jejich území,
schvalují jednotný plán osvětové činnosti ve
svém obvodu. Plán připravují ve spolupráci
s příslušnými orgány společenských organi-
zací sdružených v Národní frontě, s jednot-
nými zemědělskými družstvy, s vědeckými a
kulturními institucemi (dále jen "organizace
a instituce") a jeho plnění společně s nimi
hodnotí. Při sestavování plánů osvětové čin-
nosti vycházejí okresní a místní národní vý-
bory ze zásad plánu příslušného národního
výboru vyššího stupně a z podmínek a potřeb
svého obvodu.
(2) Ve spolupráci s příslušnými organizacemi
a institucemi národní výbory sledují a s vý-
jimkou ústředně řízených institucí kontrolují
veškerou osvětovou činnost ve svém obvodu,
aby svým ideovým obsahem odpovídala potře-
bám socialistické společnosti, a vytvářejí pří-
znivé podmínky pro její rozvoj a jednotné kul-
turní a výchovné působení.
(3) Při plnění úkolů uvedených v odstavcích
l a 2 využívají národní výbory zejména svých
stálých komisí.
§5
Ministerstvo školství a kultury sleduje veš-
kerou osvětovou činnost z hlediska jejího jed-
notného kulturního a výchovného působení a
příslušným ústředním orgánům organizací
a institucí a ústředním úřadům, které řídí
osvětovou činnost, doporučuje vhodná opa-
tření; koordinuje též, pokud vláda nestanoví
něco jiného, celostátní osvětové akce.
§6
(1) Ministr školství a kultury zřídí pro zá-
sadní otázky rozvoje osvětové činnosti a její
koordinace iniciativní, poradní a koordinační
orgán; jeho členy jmenuje ze zástupců orga-
nizací a institucí a ostatních ústředních úřa-
dů, které řídí osvětovou činnost a z význam-
ných osvětových pracovníků. Členství v tomto
orgánu je čestné. Organizační a jednací řád
vydá ministerstvo školství a kultury v dohodě
s příslušnými organizacemi a institucemi a
s ostatními ústředními úřady.
3
(2) Iniciativní, poradní a koordinační orgán
pro zásadní otázky rozvoje osvětové činnosti
a její koordinace na Slovensku zřídí pověře-
nec školství a kultury; o jeho činnosti, orga-
nizaci a složení platí obdobně ustanovení od-
stavce 1.
§7
(1) Vzdělávací, poradenskou a dokumentační
činnost v oboru osvěty zajišťují odborné ústa-
vy, které zřizuje ministerstvo školství a kul-
tury v dohodě se Státní plánovací komisí
a s ministerstvem financí.
(2) Obdobné ústavy na Slovensku zřizuje
pověřenectvo školství a kultury v dohodě se
Slovenskou plánovací komisí a s pověřenec-
tvem financí.
Osvětová zařízení
§8
(1) Národní výbory, společenské organizace
sdružené v Národní frontě, jednotná země-
dělská družstva a složky ozbrojených sil
vyvíjejí osvětovou činnost zpravidla v osvěto-
vých zařízeních, jejichž posláním je organi-
zovat a provádět osvětovou činnost pro veške-
ré občanstvo v obvodu jejich působnosti.
(2) Podle obsahu činnosti zřizují se osvětová
zařízení klubového typu (např. osvětové be-
sedy, závodní kluby, družstevní kluby, domy
pionýrů a mládeže), vzdělávací a poradenská
střediska (např. osvětové domy) a osvětová
zařízení specializovaná (např. zoologické za-
hrady, lidové hvězdárny).
§9
(1) Osvětová zařízení klubového typu jsou
hlavním článkem sítě osvětových zařízení a
slouží jako společná základna osvětové čin-
nosti v místě.
(2) Při plnění úkolů uvedených v § 1 osvě-
tová zařízení klubového typu organizují za
aktivní účasti lidu všestranný kulturní a spo-
lečenský život ve městech i na vesnicích; při-
tom zejména sdružují občany do kolektivů
podle jejich zájmů.
(3) Osvětová zařízení klubového typu v prů-
myslových střediscích a sídlištích zřizují pře-
devším orgány Revolučního odborového hnutí;
tam, kde toto zařízení nezřídí orgány Revoluč-
ního odborového hnutí nebo některé jiné spo-
lečenské organizace sdružené v Národní
frontě, zřídí je výkonný orgán národního vý-
boru.
(4) Na vesnici zřizuje osvětové zařízení klu-
bového typu především buď rada národního
výboru nebo jednotné zemědělské družstvo.
4
§ 10
(1) Jako vzdělávací a poradenská střediska
zřizují výkonné orgány národních výborů pro
své obvody osvětové domy, jejichž hlavním
úkolem je pomáhat při zvyšování politické
úrovně a odborné způsobilosti zejména dobro-
volných osvětových pracovníků a zajišťovat
výměnu a zevšeobecňování nejlepších zkuše-
ností z osvětové práce všech organizací a
institucí, které vyvíjejí osvětovou činnost.
(2) Pokud je to nutné v zájmu uspokojování
kulturních potřeb občanů, může osvětový dům
v místě svého sídla plnit se souhlasem orgánu,
který jej zřídil, též úkoly osvětového zařízení
klubového typu, popřípadě poskytovat jiné
kulturní služby.
(3) Součástí krajských osvětových domů
mohou být též krajská jednatelství koncertů
a estrád, zřízená podle § 3 zákona č. 81/1957
Sb., o koncertní a jiné hudební činnosti, a po-
dle § 2 zákona č. 82/1957 Sb., o estrádách,
artistických produkcích a lidové zábavě.
§ 11
(1) Specializovaná osvětová zařízení se za-
měřují na určitý úsek osvětové činnosti; úzce
spolupracují s vědeckými ústavy a institucemi
příslušného vědního oboru.
(2) Specializovaná osvětová zařízení zřizují
s přihlédnutím k celostátním zájmům výkonné
orgány krajských národních výborů; orgány
společenských organizací sdružených v Ná-
rodní frontě nebo jednotná zemědělská druž-
stva mohou tato zařízení zřídit se souhlasem
výkonného orgánu příslušného krajského ná-
rodního výboru.
§ 12
Národní výbory a jejich výkonné orgány
dbají spolu se společenskými organizacemi
sdruženými v Národní frontě a s jednotnými
zemědělskými družstvy o to, aby osvětová za-
řízení v obvodu jejich působnosti byla vhodně
umístěna, přiměřeně vybavena, dostatečně
hmotně zabezpečena a plně využita a aby byla
účelně rozmístěna v souladu s potřebami oby-
vatelstva; všestranně podporují úsilí občanů
při svépomocné výstavbě vhodných objektů
pro osvětová zařízení.
§ 13
(1) Osvětoví pracovníci nabývají potřebné
kvalifikace v rámci jednotné soustavy vzdělá-
vání osvětových pracovníků zavedené minis-
terstvem školství a kultury v dohodě s pří-
5
slušnými ústředními úřady a orgány společen-
ských organizací sdružených v Národní frontě.
(2) Soustavné zvyšování politické a odborné
úrovně osvětových pracovníků zajišťují vý-
konné orgány národních výborů a příslušné
organizace a instituce, které vyvíjejí osvěto-
vou činnost.
Právní postavení, organizace a způsob
hospodaření osvětových zařízeni
národních výborů
§14
(1) Osvětové zařízení zřízené výkonným
orgánem národního výboru je právnickou
osobou.
(2) Při zřizování osvětového zařízení výkon-
ný orgán příslušného národního výboru
a) vydá zřizovací listinu společně se statu-
tem osvětového zařízení,
b) určí majetek, který převede do správy
osvětového zařízení,
c) jmenuje vedení osvětového zařízení, které
za činnost zařízení odpovídá výkonnému
orgánu národního výboru, zastupuje osvě-
tové zařízení navenek a jedná jeho jmé-
nem.
(3) Ministerstvo školství a kultury může
v dohodě s ministerstvem financí některým
osvětovým zařízením určit právní postavení
odchylně od ustanovení odstavce 1.
§15
(1) Osvětová zařízení užívá majetku, který
je mu svěřen do správy [§ 14 odst. 2 písm. b)].
Správa majetku osvětového zařízení se řídí
obecnými předpisy o správě národního ma-
jetku.
(2) Osvětové zařízení hospodaří podle vlast-
ního rozpočtu schváleného výkonným orgá-
nem příslušného národního výboru. Výdaje
hradí osvětové zařízení zpravidla ze svých
příjmů; nekryté plánované náklady po pro-
věřeni jejich nutnosti zajišťuje příslušný ná-
rodní výbor ve svém rozpočtu potřebným pří-
spěvkem. Přebytků dosažených činností v jed-
nom roce může osvětové zařízení použít pro
krytí svých plánovaných nákladů v roce
příštím.
(3) Ministerstvo školství a kultury může
v dohodě s ministerstvem financí pro některá
osvětová zařízení stanovit odchylky od usta-
novení odstavce 2.
6
(4) Podrobnosti o finančním hospodaření
osvětových zařízení upravují zvláštní před-
pisy.
Vzorové statuty osvětových zařízeni
§16
(1) Ministerstvo školství a kultury v dohodě
se Státní plánovací komisí, s ministerstvem
financí a s ústředními orgány společenských
organizací sdružených v Národní frontě vydá
vzorové statuty pro jednotlivé druhy osvěto-
vých zařízení národních výborů, v nichž po-
drobně stanoví jejich úkoly, organizaci a
způsob hospodaření.
(2) Ústřední orgány společenských organi-
zací sdružených v Národní frontě vydají vzo-
rové statuty pro osvětová zařízení v oboru
své působnosti v dohodě s ministerstvem škol-
ství a kultury.
(3) Příslušné ústřední úřady vydají vzorové
statuty pro osvětová zařízení v oboru své pů-
sobnosti obdobně podle ustanovení odstavce 1,
a to rovněž v dohodě s ministerstvem školství
a kultury.
Ustanovení závěrečná
§ 17
Výkonné orgány národních výborů povolují
pořádání jednotlivých osvětových akcí a do-
hlížejí na ně; podrobnosti a výjimky stanoví
ministerstvo školství a kultury vyhláškou
v Úředním listě.
§ 18
Podrobné předpisy k provedení tohoto zá-
kona vydá ministerstvo školství a kultury
v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady
a s ústředními orgány společenských organi-
zací sdružených v Národní frontě.
§19
Zrušují se
1. zákon č. 67/1919 Sb., o organizaci lidových
kursů občanské výchovy,
2. dekret č. 130/1945 Sb., o státní péči osvě-
tové.
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne -
............; provedou jej všichni členové vlády.
7
Důvodová zpráva
A. Část všeobecná
XI, sjezd KSČ vytyčil v souvislosti s histo-
rickým úkolem "dovršení socialistické výstav-
by i úkol dovršit kulturní revoluci, zejména
překonat vliv buržoazní ideologie a všestran-
ně rozšířit ideje vědeckého světového názoru.
V tomto procesu bude hrát stále významnější
úlohu osvětová činnost jako jeden z pro-
středků v boji o nového socialistického člo-
věka, v boji o vítězství socialistické ideologie
ve vědomí naprosté většiny našeho lidu.
Závažnost poslání osvětové činnosti v sou-
časném období zdůraznilo i usnesení ÚV KSČ
o dalším rozvoji a prohloubení ideové účin-
nosti osvětové práce z dubna roku 1958, které
představuje základní ideovou a programovou
směrnici pro další rozvoj osvětové činnosti.
Realizace usnesení ÚV KSČ a úkolů, které
vyplynuly pro oblast osvětové činnosti ze zá-
věrů XI. sjezdu KSČ, vyžaduje vytvoření řady
předpokladů. Jedním z nich je také úprava
složitých právních poměrů v této oblasti.
Proto přistoupilo ministerstvo školství a kul-
tury k vypracování osnovy zákona o osvětové
činnosti, na který budou navazovat další dva
zákony, a to zákon knihovnický a zákon mu-
zejní.
Právní poměry v osvětové oblasti upravo-
valy dosud zákon č. 67/1919 Sb., o lidových
kursech občanské výchovy, a dekret presi-
denta republiky č. 130/1945 Sb., o státní péči
osvětové.
Zákon č. 67/1919 Sb. zúžil pojem státní
osvěty v podstatě na vysvětlování otázek stát-
ního zřízení a na informování občana-voliče
o právech a povinnostech občanských. Přitom
osvětová činnost byla převážně organizována
mimo rámec tohoto zákona na základně spol-
kové.
Dekret presidenta republiky ze dne 26. říj-
na 1945, č. 130, o státní péči osvětové, zna-
menal základní změnu v pojetí osvětové čin-
nosti, jak to vyžadovaly v té době zásadní
změny politické a hospodářské. Dekret na-
hradil dosavadní charitativní a liberalistické
chápání osvěty novou koncepcí, podle níž se
osvětová práce stala důležitým předmětem
státního zájmu. Státním orgánům bylo při-
znáno právo zasahovat formou ideové koordi-
nace a vrchního dozoru do kulturní a osvětové
činnosti nestátních organizací a usměrňovat
ji tak, aby sloužila potřebám lidového státu.
Organizačními centry státní péče osvětové
staly se osvětové rady jakožto veřejnoprávní
orgány.
Obě uvedené normy nebyly dosud přímo
zrušeny, byly však již vývojem zcela překo-
nány. Revoluční změny v našem životě, ze-
jména po únoru 1958, naprosto změnily jak
sociálně ekonomické a politické podmínky,
v nichž se soudobá osvětová činnost vyvíjí,
tak i ideovou a obsahovou náplň, jakož i orga-
nizační a administrativně hospodářské prin-
cipy osvětové činnosti. Stále naléhavěji je
proto pociťována potřeba vytvořit právní
předpoklady pro plnění socialistického osvě-
tového programu a zkonkretizovat funkce
jednotlivých složek naší společenské soustavy
na úseku osvětové činnosti. K tomu přistu-
pují i hlediska hospodářská, neboť existující
systém osvětových zařízení, který je již nejen
ideovým a politickým, ale i reálným hospodář-
ským činitelem, nemůže trvale zůstat bez
rádného právního podkladu.
Osnova zachovává organizační strukturu
osvětové činnosti, která se vytvořila v průběhu
minulých let a v praxi se plně osvědčila. Po
únoru 1948 byla totiž zastavena činnost osvě-
tových rad, které byly zřizovány podle dekretu
č. 130/1945 Sb., a odpovědnost za veškerou
osvětovou činnost převzaly národní výbory.
Zájmová kulturní činnost, která byla v ka-
pitalistickém Československu a zčásti ještě
po roce 1945 organizována na principu kultur-
ních spolků, začala se rozvíjet v rámci národ-
ních výborů a společenských organizací sdru-
žených v Národní frontě. Národní výbory a
orgány společenských organizací, zejména
ROH, přistoupily proto k zřizování sítě osvě-
tových zařízení, a to národní výbory podle
usnesení vlády ze dne 18. listopadu 1952,
o úpravě formy a způsobu hospodaření kul-
turních a osvětových zařízení, a orgány ROH
podle usnesení ÚRO z března 1953. Vzdělávací
instituce zřizované původně při ústředích po-
litických stran postupem doby zanikly.
Dnešní organizační struktura osvětové čin-
nosti byla vytvořena podle sovětských zkuše-
ností s přihlédnutím k národním kulturním
tradicím. Její páteří jsou osvětová zařízení
národních výborů, společenských organizací
a JZD, v nichž se v plné míře může uplatňovat
kulturní a výchovná funkce státu. Při zacho-
vání základních organizačních principů posky-
tuje osnova současně dostatečnou možnost
pro uplatnění vývojových tendencí, jejichž cí-
lem je prohlubování socialistického demokra-
tismu, zejména získáváním stále širšího
okruhu pracujících k řízení veřejného kultur-
ního života.
Osnova nezasahuje do vnitřní výchovné a
8
kulturní činnosti společenských organizací.
Nevztahuje se též na zdravotnickou osvětu
všeho druhu, pokud nemá povahu veřejně or-
ganizovaných přednášek, besed apod. pro veš-
keré občanstvo, tedy zejména na různé akce
v léčebných ústavech, v ženských a dětských
poradnách, v internátech pracujícího dorostu
a jiných ústavech, dále na osvětové akce
ozbrojených sil výlučně pro vojáky ve vojen-
ských objektech, prostorách apod.
Finanční dosah osnovy
Uzákonění navrhované osnovy si nevyžádá
nové náklady ze státního rozpočtu.
B. Část zvláštní
K § 1: Základní úkoly socialistické osvěty
vyplývají z cílů kulturní revoluce: v kolektivu
socialistické společnosti všestranně rozvíjet
osobnost občana a obohacovat ho takovými
znalostmi a vlastnostmi, aby se stal osobně
šťastnějším a schopnějším plně žít v nové
společnosti a pracovat pro její další rozvoj.
Všechna osvětová práce musí být prodchnuta
duchem stranickosti, důsledného boje za pře-
konání vlivů a přežitků kapitalistické ideolo-
gie a morálky, musí celým svým zaměřením,
obsahem i metodami přispívat k plnění úkolů
výstavby socialismu.
K § 2: Zde je zdůrazněna zásada, že úspěch
osvětové činnosti závisí především na široké
aktivní účasti občanů sdružených ve spole-
čenských organizacích a JZD, nikoli pouze na
práci osvětových pracovníků z povolání; ti
mají být především organizátory a rádci do-
brovolných pracovníků.
K § 3: Osvětová činnost v naší lidově demo-
kratické republice je společným dílem stát-
ních orgánů, společenských organizací sdru-
žených v Národní frontě, jednotných země-
dělských družstev, vědeckých institucí, složek
ozbrojených sil, popř. v menší míře i organi-
zací jiných (např. některých spolků). Tyto
organizace a instituce ve svém oboru působ-
nosti osvětovou činnost organizují, řídí a kon-
trolují, popřípadě i samy provádějí, a to speci-
fickými prostředky a s různým zaměřením.
Mimo ministerstvo školství a kultury, je-
muž je péče o osvětovou činnost uložena jako
jeden z hlavních odborných úkolů, vyvíjí se
osvětová činnost v oboru působnosti některých
jiných ústředních úřadů jako jeden z pro-
středků, kterými tyto resorty zajišťují své
odborné úkoly.
Tak např. v oboru působnosti ministerstva
zemědělství a lesního hospodářství se propa-
gují pokrokové metody zemědělské výroby,
rozvíjí se činnost na vesnici v rámci JZD; zná-
mé jsou úspěchy zdravotnické osvěty; širo-
kou" osvětovou činnost mezi vojáky rozvíjejí
složky ozbrojených sil; v oboru působnosti
ministerstva dopravy působí kulturní stře-
diska ČSD na nádražích atd.
Velmi důležitým činitelem v osvětové práci
jsou orgány společenských organizací sdruže-
ných v Národní frontě, zejména složky ROH,
ČSM, ČSSP, ČSTV, Československého červe-
ného kříže, Československého svazu požární
ochrany, Ústřední rady družstev a jejích sva-
zů, které provádějí osvětovou činnost vedle
své jiné působnosti v rámci svých stanov. Vý-
znamné postavení mezi těmito organizacemi
má zejména Československá společnost pro
šíření politických a vědeckých znalostí, pro
niž je osvětová činnost výhradním posláním.
Šiřiteli socialistické osvěty jsou v nejvyšší
míře všechny umělecké i jiné kulturní insti-
tuce, jako divadla, umělecké hudební soubory,
muzea, knihovny, kina apod.
Na rozvoji osvětové činnosti se nemalou
měrou podílejí též instituce vědecké, které
stále více využívají výsledků svého vědeckého
bádání k plnění úkolů uvedených v § 1 osnovy.
Tak je tomu u akademií věd, vysokých škol,
vědeckých knihoven, muzeí (pokud jsou vě-
deckými ústavy), archivů apod.
K § 4: Ustanovení tohoto paragrafu v sou-
vislosti se zásadami uvedenými v § 3 zajišťuje
jednotné kulturní a výchovné působení osvě-
tové činnosti, ať tuto činnost provádí která-
koliv instituce, organizace nebo jejich složky.
Národní výbory, kterým podle ústavního zá-
kona č. 12/1954 Sb. a podle zákona č. 13/1954
Sb. přísluší péče o hospodářský a kulturní roz-
květ a vzestup jejich území, budou iniciátory
sestavování jednotného plánu osvětové čin-
nosti. Tento plán, v němž bude zkoordinována
osvětová činnost všech organizací a institucí
v oboru působnosti příslušného národního vý-
boru (tedy i osvětových zařízení národních
výborů), bude schvalován plénem národního
výboru. Přitom krajské plány budou obsaho-
vat zásadní otázky rozvoje osvětové činnosti,
zejména z perspektivních hledisek, okresní a
místní plány budou zaměřeny na konkrétní
úkoly.
Působnost podle § 4 odst. 2 budou národní
výbory vykonávat vždy ve spolupráci s pří-
slušnou organizací nebo institucí. Osvětovou
činnost složek Revolučního odborového hnutí
budou tedy sledovat a kontrolovat ve spolu-
práci s příslušnými orgány této společenské
9
organizace; stejně tomu bude u osvětové čin-
nosti organizací ČSM apod.
Kontrole podle uvedeného ustanovení nebu-
dou podléhat jen instituce, které jsou přímo
řízeny ústředními úřady nebo orgány. Tako-
vými institucemi jsou např. Národní divadlo,
Vesnické divadlo, řízené ministerstvem škol-
ství a kultury, Dům kultury pracujících ve
strojírenství, který je řízen ústředním výbo-
rem Odborového svazu zaměstnanců ve stro-
jírenství apod.
Styk národních výborů s organizacemi a
institucemi vyvíjejícími osvětovou činnost
bude se uskutečňovat zejména ve stálých ko-
misích národních výborů, v nichž se budou
též připravovat a koordinovat podklady a ná-
vrhy pro jednání národních výborů.
Pravomoc ústředních úřadů, národních vý-
borů, organizací a institucí vyvíjejících osvě-
tovou činnost přiznaná jim v § 3 osnovy, a je-
jich působnost podle § 4 zajistí harmonické
spojení speciálních úkolů jednotlivých organi-
zací a institucí se základními úkoly osvětové
činnosti (§ 1).
K §§ 5a 6: Ministerstvu školství a kultury,
odpovědnému za celou oblast kultury, ukládá
osnova kromě řízení osvětové činnosti v obo-
ru jeho působnosti jednak koordinaci celo-
státních osvětových akcí, pokud tuto koordi-
naci neprovádí ústřední výbor Národní fronty
nebo jiné vládou pověřené orgány, jednak
úkol sledovat osvětovou činnost z hlediska
jejího jednotného kulturního a výchovného
působení, ať tuto činnost provádí kterákoli or-
ganizace nebo instituce. Ministerstvo školství
a kultury nebude mít přitom nařizovací pra-
vomoc vůči jiným organizacím a institucím;
může však příslušným orgánům doporučovat
vhodná opatření ke zlepšení osvětové činnosti.
Počítá se s tím, že všechny zásadní otázky
osvětové činnosti se budou projednávat v po-
radních orgánech zřízených podle § 6.
Vedle těchto orgánů budou dále činný jiné
poradní orgány ministerstva školství a kultu-
ry, jako ústřední knihovnická rada, ústřední
muzejní rada, ústřední komise pro památko-
vou péči a obdobné orgány pověřence školství
a kultury. V zásadních a společných věcech
osvěty budou však vrcholnými koordinačními
orgány osvětové rady zřízené podle § 6
osnovy.
Přesto, že se osnova výslovně nezmiňuje
o osvětových poradních orgánech výkonných
orgánů národních výborů, předpokládá se, že
v souladu s usnesením ÚV KSČ o dalším roz-
voji a prohloubení ideové účinnosti osvětové
práce, které vytyčuje jako jeden z hlavních
úkolů soustavné prohlubování socialistické
demokracie v oblasti osvěty a předvídá vy-
tváření nových, účinnějších organizačních fo-
rem účasti pracujících na řízení kulturního
života, budou při výkonných orgánech národ-
ních výborů konstituovány podle zákonů o ná-
rodních výborech také zvláštní poradní sbory
složené z dobrovolných pracovníků, které bu-
dou posuzovat a pomáhat národním výborům
řešit aktuální otázky osvětové práce.
K § 7: Toto ustanovení zakotvuje existenci
dvou ústředních rozpočtových organizací v re-
sortu ministerstva školství a kultury: Osvěto-
vého ústavu v Praze a Ústředního domu lidové
tvořivosti. Osvětový ústav, který vznikl z bý-
valého spolkového Masarykova lidovýchov-
ného ústavu a byl přebudován na odborný
ústav, je střediskem vzdělávací, metodicko-
poradenské, bibliografické, zpravodajské a
dokumentační, ediční a výzkumné činnosti
v oblasti osvětové práce. Ústřední dům lidové
tvořivosti je resortním odborným zařízením
ministerstva školství a kultury pro oblast li-
dové (amatérské) umělecké tvořivosti jakožto
organizované zájmové kulturní činnosti pra-
cujících. V současné době se nepomýšlí na
vybudování ústavů dalších.
K § 8: Ve shodě s praxí stanoví osnova v § 8,
že hlavní organizační a personální základnou
pro výkon veřejné osvětové činnosti jsou
osvětová zařízení, jejichž výlučným posláním
je organizovat i přímo provádět osvětovou
činnost. Nejsou tedy za osvětová zařízení po-
dle tohoto zákona považovány např. lidové
knihovny, vlastivědná muzea, divadla apod.;
i když se také velmi aktivně podílejí na úko-
lech socialistické osvěty, jejich činnost není
činností výlučně osvětovou. Za osvětová zaří-
zení se považují jen stálé organizační jednot-
ky, nikoli různé organizační formy přechodné,
jako jsou např. amatérské soubory apod.
Osnova rozeznává v zásadě tři typy osvěto-
vých zařízení: osvětová zařízení klubového
typu, osvětová zařízení specializovaná a vzdě-
lávací a poradenská střediska. Takto se totiž
podle obsahu činnosti rozvinuly tyto tři kate-
gorie v průběhu dosavadního vývoje.
Síť osvětových zařízení, s jejíž výstavbou se
započalo v podstatě po r. 1948, byla během
krátké doby, zejména od r. 1953, rozšířena a
doplněna o vysoký počet institucí nových
druhů. Nově byly vybudovány stovky závod-
ních klubů a kulturních domů ROH, více než
10 000 osvětových besed a osvětových jizeb na
vesnicích, 282 osvětových domů v okresních
a krajských městech, 7 zoologických zahrad a