Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
308
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959
o úpravě některých nároků a závazků
mezi československými a polskými osobami
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§1
(1) Nároky československého státu a česko-
slovenských právnických osob proti polskému
státu, polským právnickým osobám, ústavům,
nadacím a polským fyzickým osobám a nároky
československých fyzických osob proti polské-
mu státu, polským právnickým osobám, ústa-
vům a nadacím, pokud se považují za vypo-
řádané podle Dohody mezi Československou
republikou a Polskou lidovou republikou
o vypořádání nevyřízených majetkových otá-
zek, vyhlášené vyhláškou ministra zahranič-
ních věcí č. 4/1959 Sb. (dále jen "Dohoda"),
a pokud již podle Dohody nezanikly, zanikají
dnem 9. ledna 1959.
(2) Vláda se zmocňuje stanovit zásady,
v kterých případech, zejména za které druhy
zaniklých nároků (odstavec 1) a v jaké výši
se poskytne náhrada osobám pozbyvším ná-
roků, popřípadě jejich právním nástupcům.
Dědicům ze zákona, kteří nepatří k okruhu
osob uvedených v §§ 526 až 532 obč. zák., se
však náhrada neposkytne; přitom je neroz-
hodné, kdy zůstavitel zemřel a jakou měl
státní příslušnost.
2
§2
(1) Nároky polského státu a polských práv-
nických osob, ústavů a nadací proti česko-
slovenskému státu a československým práv-
nickým a fyzickým osobám, jakož i majetek
polských fyzických osob a jejich nároky
proti československému státu a českosloven-
ským právnickým osobám, pokud se považují
podle Dohody za vypořádané a pokud již podle
ní na československý stát nepřešly, přecházejí
na československý stát dnem 9. ledna 1959.
(2) Dlužníci jsou přechodem nároků podle
ustanovení odstavce 1 zproštěni povinnosti
plnit své závazky dosavadním věřitelům a
jsou povinni plnit je československému státu.
Vláda může stanovit, které z nároků, jež
přešly nebo přecházejí na československý
stát, nemají být vymáhány.
§3
Ministerstvo financí v rámci zásad stanove-
ných vládou upraví podmínky, za kterých
československý stát převezme od českoslo-
venských osob polské cenné papíry uvedené
v čl. 6 Dohody.
§4
Rozhodovat ve věcech, na které se vztahují
ustanovení § 1, § 2 odst. 1 a § 3, přísluší
ministerstvu financí nebo orgánu jím pověře-
nému; o řízení v těchto věcech platí vládní
nařízení č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech
správních (správní řád).
§5
Ministerstvo financí stanoví podrobnosti
k provedení zákona a Dohody, zejména za
jakých podmínek se náhrada poskytne (§ 1
odst. 2), jakož i o zániku nároku na náhradu.
§6
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení; provedou jej všichni členové vlády.
3
Důvodová zpráva
Mezi Československou republikou a Polskou
lidovou republikou byla dne 29. března 1958
podepsána Dohoda o vypořádání nevyřízených
majetkových otázek (dále jen "Dohoda"),
která nabyla účinnosti výměnou ratifikačních
listin dne 9. ledna 1959.
Vypořádání podle Dohody týká se všech
peněžitých nároků a nároků na jiná majetková
plnění československých osob proti polským
osobám, pokud takové nároky vznikly před
9. květnem 1945, a nároků československých
osob, pokud tyto nároky vyplývají z opatření
učiněných do dne podepsání Dohody, podle
znárodňovacích, vyvlastňovacích nebo jakých-
koli jiných polských zákonných předpisů od-
nímajících nebo omezujících vlastnické právo.
Dohoda se vztahuje i na nemovitý majetek
a majetková práva osob polské národnosti,
které přesídlily do Polska z okolí Humenného
a východního Slovenska podle protokolů ze
dne 18. září 1948 a ze dne 5. května 1949.
Dohoda upravuje též vypořádání nároků a
závazků týkajících se repatriace a tzv. za-
vlečeného majetku.
Dohoda se však nevztahuje na nároky
československých fyzických osob vůči pol-
ským fyzickým osobám a na majetky, které
nebyly dotčeny zákonnými předpisy omezu-
jícími vlastnická práva.
Navržený zákon vnitrostátně provádí Do-
hodu. V souladu s ní vylučuje především
ustanovením § 1 odst. 1 uplatňování nároků
československých osob proti polským osobám,
a to tím, že stanoví zánik těchto nároků. Pod
ustanovení § 1 odst. 1 spadají peněžité nároky
a nároky na jiná majetková plnění českoslo-
venského státu, československých právnic-
kých a fyzických osob, pokud takové nároky
vznikly před 9. květnem 1945. Dále sem patří
nároky československých osob vyplývající
z polských opatření učiněných do 29. března
1958 (den podepsání Dohody) podle znárodňo-
vacích, vyvlastňovacích nebo jakýchkoli ji-
ných vlastnická práva omezujících nebo od-
nímajících zákonných předpisů, pokud se
týkají majetku, který v den zásahu patřil
československé osobě a pokud nárok na ná-
hradu vůči polskému státu příslušel v den
podepsání Dohody československé osobě.
Zásady, za které zaniklé nároky podle § 1
odst. 1, popřípadě za které jejich druhy po-
skytne československý stát náhradu, stanoví
vláda (§ 1 odst. 2). Jednou ze zásad bude, že
náhrada za majetky, které by i v Českoslo-
vensku podléhaly zásahům do vlastnického
práva (znárodněni, výkupu podle předpisu
o pozemkových reformách apod. ), bude se
řídit československými předpisy o náhradách
za takový majetek. Podrobnosti v rámci těch-
to zásad upraví předpis ministerstva financí
(§ 5). V prováděcích předpisech bude též
stanoveno, že nárok na náhradu zanikne, ne-
bude-li žádost o náhradu podána do stanovené
lhůty u příslušného orgánu.
Nárok na náhradu vůči československému
státu (§ 1 odst. 2) bude příslušet osobám,
kterým zaniklý nárok patřil, případně jejich
právním nástupcům. Jestliže však právním
nástupcem osoby, které by příslušel nárok na
náhradu, bude dědic ze zákona podle dřívěj-
ších nebo cizích předpisů, přizná se mu nárok
jen tehdy, bude-li patřit k okruhu osob uve-
dených v §§ 526 až 532 občanského zákoníka.
Toto omezení netýká se tedy dědiců ze závěti.
Podle Dohody nemohou polský stát a polské
osoby již požadovat plnění závazků na česko-
slovenských osobách. Aby v důsledku toho
nedošlo k obohacení těchto československých
osob, stanoví se v § 2 přechod nároků polské-
ho státu a polských osob na československý
stát.
Majetky a nároky, jež přešly na českoslo-
venský stát již přímo Dohodou, rozumějí se
majetky a nároky polských fyzických osob, na
které se vztahuje článek 3 Dohody.
Nebylo by hospodářsky účelné, aby česko-
slovenský stát požadoval plnění nároků, které
na něj přešly, od organizací státního socia-
listického sektoru. Právní podklad pro po-
třebná opatření poskytuje ustanovení § 2
odst. 2 věty druhé.
Podle čl. 6 Dohody je československý stát
povinen vydat polskému státu polské cenné
papíry, které byly ke dni podpisu Dohody
vlastnictvím československého státu nebo
československých fyzických a právnických
osob. Tyto cenné papíry musí ovšem česko-
slovenský stát od těchto osob získat. Ustano-
vením § 3 umožňuje se proto ministerstvu
financí v mezích zásad stanovených vládou
určit podmínky pro převzetí těchto papírů od
československých osob.
V zájmu rychlého a pružného prováděni
zákona bude o věcech, na které se vztahují
ustanovení § 1, § 2 odst. 1 a § 3, rozhodováno
ve správním řízení (§ 4).
4
Rozsah majetku vypořádaného Dohodou
bude možno zjistit teprve na základě přihlá-
šek oprávněných osob, které budou k při-
hlášení svých nároků vyzvány vyhláškou mi-
nisterstva financí opřenou o tento zákon.
Vypořádání bude zatím provedeno jen za
rodinné domky, drobné zemědělské usedlosti
a malé živnostenské provozovny. Předpoklá-
dáme, že k tomuto vypořádání bude podle
hrubého odhadu potřebí zhruba 35 miliónů
Kčs.
V Praze dne 17. dubna 1959
Předseda vlády:
v z. Dolanský v. r.
Ministr financí:
Ďuriš v. r.
KNT 1 - 3152-59