Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
307
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959
o družstevní bytové výstavbě
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně,
Úvodní ustanovení
§1
Podstatné zvýšení rozvoje bytové výstavby
předpokládá, aby byly v nejširší míře uvol-
něny finanční a materiálové zdroje a pracovní
síly a aby do výstavby bytů byly zapojeny
nejširší masy pracujících. Využití těchto
možností zajistí nejlépe družstevní bytová
výstavba organizovaná stavebními bytovými
družstvy a řízená národními výbory.
Vznik a povaha družstev
§2
(1) Stavební bytová družstva si zřizují za-
městnanci podniku nebo jiné socialistické
organizace (dále jen "podnik") anebo občané
pro obvod určitých obcí nebo míst.
(2) Rozsah a způsob družstevní bytové vý-
stavby je určován plánem hospodářského
rozvoje kraje, okresu nebo obce.
2
§3
(1) Stavební bytová družstva (dále jen
"družstva") jsou lidovými družstvy; družstvo
vzniká přijetím stanov ustavující členskou
schůzí, zvolením orgánů družstva a udělením
souhlasu k jeho vzniku výkonným orgánem
okresního národního výboru, v jehož obvodu
má být sídlo družstva.
(2) Družstva jsou socialistickými právnic-
kými osobami a zapisují se do podnikového
rejstříku. Členské podíly se do rejstříku ne-
zapisují.
Orgány družstva
§4
(1) Orgány družstva jsou členská schůze,
představenstvo a revizní komise. Družstvo si
může k plnění dílčích úkolů zřídit i jiné orgá-
ny, popřípadě zřídit obvodní správy pro jed-
notlivé části obvodu působnosti družstva;
způsob zřízení a působnost určují stanovy
družstva.
(2) Orgány družstva opírají se při své čin-
nosti o pomoc výkonných orgánů národních
výborů a u družstev zaměstnanců i o pomoc
podniku, pro jehož zaměstnance se družstvo
ustavilo.
§5
(1) Jménem družstva jednají a za ne pode-
pisují předseda (místopředseda) a další člen
představenstva. Kromě toho mohou jménem
družstva jednat osoby, které k tomu zmocní
představenstvo, a to v rozsahu uděleného
zmocnění.
(1) Členové představenstva nebo revizní ko-
mise, kteří porušením svých povinností způ-
sobili družstvu škodu, odpovídají za ni spo-
lečně a nerozdílně.
Činnost a hospodaření družstva
§6
(1) Družstvo může vyvíjet jen takovou
činnost, která je v souladu s plněním jeho
úkolů při provádění výstavby obytných ná-
jemních domů a při správě a údržbě družstev-
ního majetku.
(2) Družstevní bytová výstavba je financo-
vána především členy družstva; stát
poskytuje* družstvům zvláštní příspěvek a
Státní banka československá přiměřený úvěr.
s
Činnost družstva se řídí zásadami přísné
hospodárnosti. Výdaje družstva musí být
hrazeny z jeho příjmů.
§7
Základní prostředky družstva nemohou být
zcizeny ani zatíženy bez souhlasu výkonného
orgánu okresního národního výboru. Členské
podíly nelze zastavit ani na ně vést exekuci.
§8
Stanovy družstva
Podrobnosti o ustavení družstva, podmínky,
za kterých se nabývá a pozbývá členství
v družstvu, práva a povinnosti členů, ustavení
a působnost orgánů družstva a činnost a hos-
podaření družstva upravují stanovy družstva
vypracované podle vzorových stanov schvále-
ných vládou.
Vztah družstev k národním výborům
§9
Národní výbory a jejich výkonné orgány
poskytují družstvům soustavnou a všestran-
nou pomoc, zejména jim poskytují technickou
pomoc při výstavbě, pomáhají jim získávat
stavební pozemky, stavební materiál z míst-
ních zdrojů, organizovat svépomoc při vý-
stavbě, údržbě a správě družstevního byto-
vého majetku a zajišťovat co nejširší účast
členů družstva na řízení a hospodaření druž-
stva.
§ 10
(1) Družstevní bytovou výstavbu řídí, na
družstvo dozírá a jeho činnost a hospodaření
kontroluje výkonný orgán okresního národní-
ho výboru nebo z jeho pověření výkonný
orgán místního národního výboru. Výkonné
orgány dbají na to, aby družstevní bytová
výstavba se prováděla podle platných územ-
ních rozhodnutí a podle schválené projektové
dokumentace a aby se činnost a hospodaření
družstva vyvíjely v souladu s právními před-
pisy a stanovami družstva. Při své řídící a
dozorčí činnosti používají výkonné orgány
zejména metody přesvědčování, aniž by
nahrazovaly pravomoc a činnost orgánů
družstva.
(2) Výkonný orgán okresního, popřípadě
místního národního výboru zastaví výkon
4
usnesení členské schůze nebo opatření před-
stavenstva, odporuje-li právním předpisům
nebo stanovám družstva.
(3) Provádí-li družstvo bytovou výstavbu
mimo obvod okresního národního výboru,
v němž má své sídlo, poskytuje družstvu
pomoc při výstavbě a výstavbu řídí výkonný
orgán okresního národního výboru, v jehož
obvodu se výstavba provádí.
Výhody pro družstva a jejich členy
§11
(1) Byty v domech družstva jsou vyňaty
z přidělovacího práva národních výborů.
(2) Pokud trvá "členství v družstvu, nevzta-
hují se na tyto byty členů družstva ani ostatní
ustanovení zákona č. 67/1956 Sb., o hospoda-
ření s byty; nemůže proto výkonný orgán
národního výboru vydat proti členům druž-
stva příkaz k vyklizení, a to ani z důvodu
nadměrnosti bytu. Člen družstva neplatí míst-
ní poplatek z družstevního bytu; ke směně
bytů v domech družstev není třeba souhlasu
výkonného orgánu národního výboru.
(3) Družstvo nemůže zrušit nájemní poměr
se členem družstva, pokud trvá jeho členství.
Člen družstva může ze závažných důvodů, ze-
jména při přeložení na pracoviště v jiném
místě nebo v odůvodněných rodinných přípa-
dech, převést za souhlasu představenstva
družstva svá práva na jinou osobu, která
bude přijata za člena družstva.
§ 12
(1) Zemřel-li člen družstva, mají jeho ro-
dinní příslušníci, kteří jsou dědici, nárok, aby
jeden z nich byl do družstva přijat na místo
zemřelého člena. Výhody podle § 11 odst. 2
vztahují se na byt zemřelého člena družstva
v družstevním domě i po dobu, než bude při-
jata přihláška rodinného příslušníka nebo jiné
osoby, která vstoupila smrtí člena družstva
do nájemního poměru; výhody však zanikají,
nebyla-li přihláška podána do dvou měsíců
po pravomocném skončení řízení o dědictví.
Nájemní poměr ostatních osob, které vstou-
pily do nájemního poměru smrtí člena druž-
stva (§ 393 odst. 1 o. s. ř. ), zaniká dnem vzni-
ku členství osoby, která byla přijata na místo
zemřelého člena.
(2) Za rodinné příslušníky se považují
manžel (manželka), příbuzní v přímém poko-
lení (i z osvojeneckého poměru) a sourozenci.
g
(3) Dědici zemřelého člena mají nárok na
vyplacení zůstatkové hodnoty členského po-
dílu. Dědické podíly manžela, dětí a rodičů
na zůstatkové hodnotě členského podílu
zemřelého člena osvobozují se od notářského
poplatku z dědictví, stal-li se jeden z těchto
dědiců členem družstva na místo zůstavitele.
Na dědice, který se stal členem družstva,
může být se souhlasem ostatních dědiců pře-
vedena zůstatková hodnota členského podílu
na ně připadající.
(4) Družstva jsou osvobozena od placení
důchodové daně družstev a jiných organizací.
Obytné domy družstev jsou osvobozeny od
domovní daně.
§ 13
Sloučení družstev
Družstva se mohou usnesením svých člen-
ských schůzí se schválením výkonného orgánu
okresního národního výboru sloučit bez likvi-
dace. V rozhodnutí o sloučení musí být urče-
no, ke kterému dni sloučení nastává. Dnem
sloučení se stávají členové družstva přejí-
maného členy družstva přejímajícího.
§14
Zrušení družstva.
(1) Družstvo se zrušuje
a) usnesením členské schůze, které vyžaduje
schválení výkonného orgánu okresního
národního výboru, nebo
b) exekuční likvidací všeho majetku družstva.
(2) Po zrušení družstva usnesením členské
schůze je nutno provést uspořádání majetko-
vých poměrů (likvidaci) družstva.
§ 15
Provedení likvidace
(1) Likvidaci provádějí likvidátoři zvolení
členskou schůzí, popřípadě ustanovení výkon-
ným orgánem okresního národního výboru;
tento orgán může ze závažných důvodů likvi-
dátory odvolat a ustanovit likvidátory nové.
Úkolem likvidátorů je dokončit jednání, která
jsou v běhu, uspokojit věřitele družstva a
vrátit zůstatkové hodnoty členských podílů
členům.
(2) Likvidátoři sestaví při zahájení své čin-
nosti rozvahu. Vyplývá-li z ní, že majetek
6
družstva nestačí ani po splnění uhrazovací
povinnosti členů k vyrovnání závazků druž-
stva, podají likvidátoři návrh na exekuční
likvidaci majetku družstva a vyrozumí o tom
výkonný orgán okresního národního výboru.
(3) Zůstatková hodnota členských podílů
může být vrácena teprve po uhrazení nebo
zajištění pohledávek všech věřitelů družstva.
Jmění zbylé po úhradě všech závazků druž-
stva, po vrácení členských podílů a po úhradě
likvidačních výloh připadá státu.
(4) Po skončení likvidace podají likvidátoři
zprávu výkonnému orgánu okresního národ-
ního výboru a navrhnou výmaz družstva
z podnikového rejstříku.
Ustanovení závěrečná
§ 16
(1) Ministr financí upraví financování a
úvěrování bytové výstavby stavebních byto-
vých družstev a je ich finanční hospodaření.
(2) Ministr financí se zmocňuje upravit fi-
nancování a úvěrování bytové výstavby jed-
notných zemědělských družstev.
§ 17
Na stavební bytová družstva zřízená podle
tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 53/1954
Sb., o lidových družstvech a o družstevních
organizacích.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení; provedou jej všichni členové vlády.
7
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Směrnice XI. sjezdu Komunistické strany
Československa ke zvyšování životní úrovně
obyvatelstva uložila úkol vyřešit u nás byto-
vou tíseň v podstatě do roku 1970. Splněním
tohoto úkolu budou uspokojeny nároky oby-
vatelstva na bydlení tak, aby to odpovídalo
růstu výrobních sil a stále se zlepšujícímu
uspokojování rostoucích osobních a společen-
ských potřeb obyvatelstva. Současně tím bu-
dou odstraněny neblahé důsledky bytové
politiky prováděné buržoazní republikou,
která uspokojovala bytovou potřebu dělníků
a ostatních pracujících nedostatečně, takže
v roce 1945 stav bytového majetku byl ne-
vyhovující. Rozsáhlá bytová výstavba prová-
děná státem během posledních 11 roků, kdy
bylo postaveno téměř 450 000 moderních bytů,
nemohla uspokojit zvýšené požadavky obyva-
telstva na bydlení, které by bylo úměrné stále
se zvyšující životní úrovni. Proto strana
i vláda vycházejíce ze směrnic XI. sjezdu
Komunistické strany Československa uložily
úkol postavit do roku 1970 1 200 000 bytů a
určily, aby bytová výstavba byla více zabez-
pečována z finančních zdrojů obyvatelstva,
podniků a družstev při využití nejširší účasti
pracujících na bytové výstavbě. Význam a
reálnost tohoto úkolu potvrdily i výsledky
všenárodní diskuse, které byly promítnuty
do usnesení Ústředního výboru Komunistické
strany Československa ze dne 4. a 5. března
1959 k řešení bytového problému v ČSR do
roku 1970.
Úkoly bytové výstavby nemohou být splně-
ny jen státní bytovou výstavbou, ale přede-
vším výstavbou prováděnou za účasti oby-
vatelstva. Účast obyvatelstva na bytové
výstavbě, která dosud se omezovala na indi-
viduální bytovou výstavbu rodinných domků,
bude rozšířena. Stát bude poskytovat přitom
pomoc organizováním různých forem bytové
výstavby, zejména výstavby družstevní. Druž-
stevní bytová výstavba umožní, aby bylo vy-
užito aktivní účasti pracujících podniků,
úřadů a ostatních občanů, zejména k získá-
vání materiálových zdrojů a pracovních sil.
Při tomto druhu bytové výstavby bude možno
účelně sladit společenské a individuální
zájmy. Zájem a kontrola nejširších vrstev
pracujících ovlivní příznivě výši nákladů na
bytovou výstavbu, jakost prováděných prací,
využití místních věcných i osobních prostřed-
ků, zlevní správu a údržbu družstevního by-
tového majetku a zhospodární tak celou
družstevní bytovou výstavbu.
Poněvadž za celou bytovou výstavbu od-
povídají komplexně národní výbory, jimž
jsou podřízeny útvary generálního investora,
projektové organizace, sdružení stavebních
podniků a výroba stavebních hmot, je nutné
a účelné, aby řízení družstevní bytové vý-
stavby převzaly národní výbory při zachování
nejširší družstevní autonomie. Tyto okolnosti
vedou k tomu, aby stavební bytová družstva
zřizovaná podle tohoto zákona byla vyjmuta
z účinnosti zákona č. 53/1954 Sb., o lidových
družstvech a o družstevních organizacích.
Centrální řízení Ústřední radou družstev, jak
je stanoví zákon č. 53/1954 Sb., o lidových
družstvech a o družstevních organizacích by
bylo nepružné, zatěžovalo by Ústřední radu
družstev nutností řešit operativní otázky
v rozporu se zásadou decentralizace. Případné
vytváření nižších svazů pro bytová družstva
by znamenalo zvětšení řídícího aparátu a
zdražení družstevní bytové výstavby.
Je proto třeba právní poměry stavebních
bytových družstev upravit zvláštním právním
předpisem, který tvoří i základ vzorových
stanov stavebních bytových družstev.
Počítá se, že zvláštní státní příspěvek na
družstevní bytovou výstavbu bude činit v le-
tech 1959-1960 430 mil. Kčs a ve třetí pěti-
letce 2324 mil. Kčs.
V r. 1959 budou výdaje na tento příspěvek
kryty z částek, s nimiž se ve státním roz-
počtu počítá na státní bytovou výstavbu, jejíž
objem se zmenší v důsledku bytové družstevní
výstavby prováděné zmíněnými družstvy.
Protože ze státního rozpočtu bude financo-
vána jen část nákladů na družstevní bytovou
výstavbu, projeví se rozdíl mezi náklady na
státní bytovou výstavbu a náklady na stejný
objem družstevní bytové výstavby, financo-
vanými ze státního rozpočtu, jako úspora ve
státním rozpočtu.
Navržená úprava nebude znamenat nové
nebo zvýšené náklady na státní administra-
tivu.
Osvobození dědických podílů manžela, dětí
a rodičů na zůstatkové hodnotě členského
podílu zemřelého člena od notářského po-
platku z dědictví bude znamenat určité (ne-
patrné) snížení státních příjmů na tomto
poplatku, jehož dosah nelze ani vyčíslit ani
odhadnout.
8
Zvláštní část
K §§ 1 a 2:
Ve všeobecné části důvodové zprávy bylo
již zdůvodněno, že formou družstevní výstav-
by se využije co nejlépe aktivní účasti pra-
cujících při výstavbě obytných domů, jejichž
výstavba bude hlavním úkolem stavebních
bytových družstev.
Znění osnovy umožňuje pro provádění by-
tové výstavby vytvářet družstva s různým
okruhem členů. Kdo se může stát členem
určitého družstva, určí blíže stanovy druž-
stva. Budou to především družstva zaměst-
nanců určitého podniku nebo úřadu, jehož
členy budou zaměstnanci této organizace a
jejich rodinní příslušníci (popřípadě i několika
podniků) a dále družstva občanů, ať již
v místě bydlí nebo bydlí dosud mimo místo,
kde se družstvo ustavuje (ustavilo). Ve
větších místech může být tedy i několik
družstev.
K § 3:
Ke vzniku družstva je třeba splnění všech
tří předpokladů (přijetí stanov, volba orgánů
družstva a souhlas výkonného orgánu okres-
ního národního výboru). Poněvadž návrh na
udělení souhlasu se předloží již s připojením
přijatých stanov a s oznámením zvolených
orgánů, vznikne družstvo dnem udělení sou-
hlasu.
Bytovou výstavbu řídí okresní národní vý-
bor ve svém obvodu plánovitě podle harmo-
nogramu krajské bytové výstavby. Proto
osnova požaduje ke vzniku i zrušení družstva
souhlas "výkonného orgánu okresního národ-
ního výboru, aby nevznikala družstva živelně,
zejména družstva, jejichž činnost by se pře-
krývala nebo která by nemohla plnit ekono-
micky svou funkci.
" Povinnost zápisu do rejstříku, který nemá
konstitutivní povahu, ukládá již zákon č. 100/
1950 Sb. Poněvadž při vzniku družstva nebude
ještě známa výše členských podílů, jejichž
výše se bude řídit rozsahem přiděleného bytu,
nepožaduje se odchylkou od citovaného zá-
kona zápis členského podílu do rejstříku.
K §§ 4 a 5:
Obvodní správy jako pomocný orgán před-
stavenstva se zřizují, usnese-li se členská
schůze na vytvoření místních správních ob-
vodů, k usnadnění styku členů družstva, kteří
bydlí v družstevních domech značně vzdále-
ných od sídla družstva, s představenstvem
družstva. Podnik poskytuje družstvům za-
městnanců pomoc organizační a administra-
tivní, a podle okolností i pomoc při opatřování
stavebních materiálů, dopravních prostředků
apod.
Ustanovení § 5 odst. 2 vychází z kolektiv-
ního jednání a rozhodování představenstva,
resp. revizní komise.
K §§ 6 a 7:
Úkolem družstva je co nejlepší uspokojo-
vání bytových potřeb členů a ne dosahování
zisku. Družstvo musí hospodařit tak, aby
náklady správy a údržby bytového majetku
byly co nejnižší, aby byly prováděny pokud
možno vlastní činností členů družstva a aby
náklady byly rozvrženy na jednotlivé členy
v určeném nájemném; přitom musí družstvo
pamatovat i na finanční zajištění generálních
oprav. Osnova proto stanoví, že hospodaření
družstva musí být vyrovnané, tj. že výdaje
družstva musí být hrazeny z jeho příjmů.
Majetek stavebních bytových družstev
tvoří socialistické vlastnictví a je určen pře-
devším pro bydlení členů družstva. Proto
osnova omezuje jeho zcizení a zatížení sou-
hlasem okresního národního výboru, který
i jinak dozírá na činnost družstva. Poněvadž
členské podíly jsou určeny pro výstavbu
družstevních domů, stanoví osnova, že člen-
ské podíly nemohou být zastaveny ani exe-
kučně zabaveny. Z této povahy členských po-
dílů také samozřejmě vyplývá i to, že členové
družstva nemohou převádět své podíly na ne-
členy. Dohodou dosavadního člena však mo-
hou být převedeny prostředky u družstva na
toho, kdo byl na místo něho přijat za člena
družstva (viz i § 11 odst. 3 a § 12 odst. 3).
K § 8:
Stanovy schválené vládou jsou vzorové.
Poněvadž však činnost družstev směřuje
k témuž cíli, tj. výstavbě družstevních domů,
jejich správě a údržbě, nebudou stanovy jed-
notlivého družstva nebo jednotlivých druž-
stev zásadně obsahovat odchylky od stanov
vzorových. Lišit se bude prakticky jen počet
členů představenstva a revizní komise podle
velikosti družstva. Proto osnova ukládá, aby
stanovy družstva byly vypracovány podle
vzorových stanov.
9
Stanovy upravují i vznik členství a práva
a povinnosti členů se zřetelem na členský byt.
Členství v družstvu se nabývá na základě
písemné přihlášky přijaté představenstvem a
schválené členskou schůzí (při založení druž-
stva ustavující schůzí). Člen při přijetí složí
jen zápisné ve výši 100 Kčs. Členský podíl
podle svého písemného závazku zaplatí člen
družstva teprve, když členská schůze určila,
jaký byt se členu přiděluje, neboť podle roz-
sahu a vybavení bytu se řídí i výše členského
podílu. Zaplacení členského podílu v této době
je třeba i se zřetelem na opatření bankovního
úvěru a je základem i pro poskytnutí státní
subvence. Tím, že člen družstva bude znát
již při složení členského podílu, který byt
bude pro něho stavěn, zajistí se konkrétně
jeho zájem na provádění výstavby.
Jakmile bude byt dohotoven a způsobilý
k obývání, předá družstvo byt členu do uží-
vání uzavřením nájemní smlouvy. Ve stano-
vách se upravuje i vrácení členského podílu
(zůstatkové hodnoty) členu, který přestal být
členem družstva a byt vyklidí, a to tak, že
členský podíl musí mu být vrácen nejpozději
do jednoho měsíce po schválení ročních účet-
ních výkazů. Nárok na vrácení se promlčuje
v normální tříleté promlčecí lhůtě, která po-
číná měsíc po schválení ročních účetních vý-
kazů, byl-li v této době již byt vyklizen. Má-li
družstvo po ruce prostředky, vrátí členu
zůstatkovou hodnotu členského podílu již
dříve až na jednu desetinu podílu, zejména
pak při zrušení členství. Jedna desetina se
vrátí členu po zjištění, že nemá závazky vůči
družstvu (za poškození bytu, nedoplatky na
nájemném apod. ).
K §§ 9 a 10:
Národní výbory již podle dosavadních před-
pisů odpovídají za bytovou výstavbu a za
správu a údržbu bytového majetku ve svém
obvodu. V souladu se zvyšováním pravomoci
národních výborů se jim svěřuje i dozor nad-
činností stavebních bytových družstev, neboť
činnost těchto družstev zahrnuje ty úkoly, za
jejichž plnění národní výbor ve svém obvodu
odpovídá. I při pověření výkonného orgánu
místního národního výboru přímým dozorem
na stavební bytové družstvo v určité obci,
nepřestává odpovědnost výkonných orgánů
okresního národního výboru za družstevní
výstavbu v jeho obvodu. Rovněž ustanovení
§ 10 odst. 3 osnovy neznamená, že by výkonné
orgány okresního národního výboru, v jehož
obvodu je sídlo družstva, neposkytovaly mu
dále pomoc podle § 9 osnovy; zejména pak
jim zůstává dozorčí a kontrolní působnost
podle § 10 odst. 1 osnovy.
Technickou pomocí výkonných orgánů
okresních národních výborů se rozumí pora-
denská pomoc zakotvená v náplni činnosti
odboru výstavby a vodního hospodářství.
Výkonný orgán národního výboru nebude
však vykonávat např. technický dozor inves-
tora. Ten bude zajišťován zpravidla pracov-
níky útvaru generálního investora, pokud
bude vykonávat funkci přímého investora za
družstvo, jinak jej musí zajistit družstvo.
[Vzorové stanovy, oddíl III čl. 12 písm. c) a
§ 4 zákona č. 87/1958 Sb. ]. Stejně bude postu-
pováno i při zajišťování, projednávání a schva-
lování projektové dokumentace, neboť na
družstevní výstavbu se plně vztahují veškeré
předpisy platné pro investiční výstavbu.
Stavební bytová družstva jsou sdruženími
pracujících, která pomáhají národnímu vý-
boru, i když také převážně ve vlastním zájmu
svých členů, k plnění jeho úkolů na úseku
bytové výstavby a údržby. Organizátorská,
kulturně výchovná a řídící činnost orgánů
národního výboru musí proto spočívat zásad-
ně v přesvědčování, výchově a organizační
pomoci těmto družstvům. Orgány národních
výborů v souladu se zásadou družstevní de-
mokracie nebudou proto nahrazovat pravomoc
a činnost družstevních orgánů. Dává se jim
však právo zastavit výkon rozhodnutí druž-
stevních orgánů, které by neodpovídalo zájmu
pracujících a zákonu.
K §§ 11 a 12:
Nezrušitelnost vztahu člena družstva k při-
dělenému bytu ze strany družstva, pokud
trvá členství v družstvu, plyne z kolektivního
vlastnictví členů družstva k družstevnímu
majetku. Proto stanoví odstavec 3, že dokud
trvá členství v družstvu, nemůže být nájemní
poměr družstvem zrušen. Osnova však za-
jišťuje byt i při zániku členství v družstvu
v důsledku úmrtí člena pro jeho rodinné pří-
slušníky (dědice). Ti mají právo pokračovat
v užívání bytu již v důsledku ustanovení
vztahujících se na nájemní poměr. Osnova
jim zajišťuje však i nárok na přijetí za člena,
aby nebyli jen nájemníky chráněnými z dů-
vodů ochrany nájemníků, ale aby jim bylo
zajištěno plné užívací právo jako kolektivním
vlastníkům družstevního domu. V mezidobí,
než budou přijati za člena družstva, požívá
byt povahu (výhody) členského bytu. Člen
10
družstva má však proti vlastníku rodinného
domku tu výhodu, že při služebním přemístě-
ní, nebo nemá-li z jiných důvodů zájem na
dalším užívání bytu, může z družstva vy-
stoupit a nemusí se tedy starat o "zcizení"
bytu.
Při zániku členství v družstvu vrátí se
členu po vyklizení bytu jeho členský podíl ve
výši příslušející mu podle předpisů vydaných
ministerstvem financí. Člen družstva může
samozřejmě opatřit jiného zájemce, který by
vstoupil do družstva místo něho, nemá-li
družstvo jiné přednostní zájemce.
K §§ 13 až 15:
Poněvadž družstevníci si spravují druž-
stevní majetek, v družstevních domech bydlí
a mají sami největší zájem na existenci a
úspěšné činnosti družstva, nepokládá osnova
v souladu se zásadou družstevní demokracie
za nutné, upravovat sloučení a zrušení druž-
stva opatřením výkonného orgánu okresního
národního výboru. Kdyby snad bylo třeba
výjimečně pro finanční obtíže družstvo likvi-
dovat, dává k - návrhu výkonného orgánu
okresního národního výboru podklad ustano-
vení § 14 odst. 1 písm. b) osnovy spolu s usta-
novením § 572 o. s. ř., podle něhož by soud
na návrh výkonného orgánu okresního národ-
ního výboru nařídil likvidaci družstva. Bylo
však účelné dát výkonnému orgánu okresního
národního výboru právo, aby ustanovil likvi-
dátory, kdyby je družstvo opomnělo zřídit
nebo aby ustanovil likvidátory jiné. Nejde zde
o zásah do práva družstva, nýbrž o opatření
v zájmu skončení činnosti družstva a vypo-
řádání jeho majetkových poměrů. Majetek
družstva připadne státu proto, že po uspoko-
jení členských podílů a jiných závazků druž-
stva půjde prakticky jen o hodnotu odpoví-
dající prostředkům vloženým do družstva
státem.
K §§ 16 až 18
:
Značný podíl státu na financování druž-
stevní bytové výstavby a potřeba jednotné
a pružné úpravy finančního hospodaření sta-
vebních bytových družstev odůvodňuje na-
vržené zmocnění pro ministra financí (§ 16
odst. 1). Na rozdíl od zákona č. 106/1953 Sb.,
kde určování podpor a finanční pomoci druž-
stvům je vyhrazeno vládě, decentralizuje
osnova tuto působnost na ministra financí.
I bytová výstavba jednotných zemědělských
družstev musí být finančně zajištěna přede-
vším z jejich vlastních finančních zdrojů a
to tak, aby bytovou výstavbou nebyly naru-
šovány základní úkoly těchto družstev. Z to-
hoto důvodu a dále proto, že ani JZD nemají
společný nadřízený orgán, je třeba, aby fi-
nancování bytové výstavby těchto družstev
bylo upraveno právním předpisem ministra
financí.
S úvěrováním bude nutno spojovat v zájmu
hospodárného a včasného splnění úkolů by-
tové výstavby různá opatření, která svou po-
vahou a obsahem budou přesahovat rámec
smluvního režimu.
V Praze dne 6. května 1959
*
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Škoda v. r.
KNT l- 3146-89