Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
298
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959,
kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpe-
čení, se mění a doplňuje takto:
1. § 10 zní:
,,Výše starobního důchodu
(1) Základní výměra starobního důchodu
(§ 9 odst. 1) zaměstnance I. pracovní kate-
gorie činí 60 %, zaměstnance II. pracovní ka-
tegorie 55 % a zaměstnance III. pracovní ka-
tegorie 50 % průměrného ročního výdělku.
(2) Byl-li zaměstnanec I. anebo II. pracovní
kategorie zaměstnán do dne vzniku nároku na
starobní důchod déle než 20 let a zaměstnanec
III. pracovní kategorie déle než 25 let, přičítají
se k základní výměře důchodu za každý další
rok zaměstnání
v I. pracovní kategorii od 21. roku zaměstnáni
2 %
v II. pracovní kategorii od 21. roku zaměst-
nání 2, 5 %
v III. pracovní kategorii od 26. roku zaměst-
nání 1 %
2
průměrného ročního výdělku; přitom se ná-
hradní doba péče o dítě [§ 6 odst. 2 č. 2
písm. e)] nezapočítává do doby zaměstnání
rozhodné pro výši důchodu.
(3) Jestliže zaměstnanec byl zaměstnán
střídavě v různých pracovních kategoriích,
včítá se pro zvýšení nároku na důchod podle
odstavce 2 do prvých 20 roků (zaměstnanci
III. pracovní kategorie do prvých 25 roků)
zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání ve
III. pracovní kategorii, poté doba zaměstnání
ve II. a naposled doba zaměstnání v I. pra-
covní kategorii.
(4) Starobní důchod zaměstnance staršího
65 let, který byl zaměstnán po dobu kratší
než 20 let, avšak aspoň 5 let (§ 9 odst. 2),
činí poměrnou část z 50 % průměrného roč-
ního výdělku, která odpovídá poměru doby
zaměstnání k době 20 let. "
2. § 11 zní:
,,Nároky na starobní důchod po dobu
zaměstnání
Zaměstnancům, kteří vykonávají zaměst-
nání po splnění podmínek pro vznik nároku
na starobní důchod, náleží starobní důchod,
popřípadě jeho třetina nebo jiná část podle
toho, ve které pracovní kategorii jsou za-
městnáni a jakého věku dosáhli. Podrobnou
úpravu těchto nároků stanoví vláda, která též
určí, jak se těmto zaměstnancům jejich ná-
roky na starobní důchod zvyšují za každý
další rok zaměstnání. "
3. § 19 zní:
,,Nejvyšší a nejnižší výměra starobního
a invalidního důchodu
(1) Starobní a invalidní důchod zaměstnance
I. pracovní kategorie činí nejvýše 90 %, sta-
robní a invalidní důchod ostatních zaměst-
nanců nejvýše 85 % průměrného ročního
výdělku. Starobní a invalidní důchod spolu
s jakýmkoliv důchodem z důchodového zabez-
pečení (pojištění, zaopatření), včetně důchodů
z penzijního nadlepšení, nesmí však přesa-
hovat
u zaměstnance I. pracovní kategorie částku
2200 Kčs,
u zaměstnance II. pracovní kategorie částku
1800 Kčs,
u zaměstnance III. pracovní kategorie částku
1600 Kčs
měsíčně. Vláda může nařízením zvýšit tyto
nejvyšší výměry důchodů.
3
(2) Starobní důchod podle § 9 odst. 1 a inva-
lidní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně,
starobní důchod podle § 9 odst. 2 nejméně
300 Kčs měsíčně. Starobní důchod ani inva-
lidní důchod zaměstnance staršího 20 let
nesmí však být vyšší než 90 % průměrného
ročního výdělku. "
4. § 30 zní:
,,Výchovné k důchodům
(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 24)
poživatele, důchodu starobního, invalidního,
částečného invalidního, za výsluhu let, osob-
ního a sociálního. Výchovné nenáleží na dítě,
jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž
přísluší přídavek na děti (výchovné podle
předpisů o materiálním zabezpečení přísluš-
níků ozbrojených sil). Výchovné rovněž ne-
náleží na dítě, na něž nepřísluší přídavek na
děti jen proto, že zaměstnanec nesplnil sta-
novené podmínky.
|
(2) Výchovné činí měsíčně |
|||||
|
|
na 1 |
na 2 | na 3 | na 4 |
na 5 |
|
při důchodu |
dítě |
děti | děti | děti |
dětí |
|
KČS |
Kčs |
Kčs | Kčs | Kčs |
Kčs |
|
do 1400 |
70 |
170 | 430 | 690 |
960 |
|
nad 1400 |
70 |
170 | 400 | 640 |
880 |
Při více dětech se zvyšuje částka výchov-
ného, která náleží důchodci na 5 dětí, na každé
další dítě měsíčně
o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a
o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.
(3) Výchovné činí měsíčně
|
při invalidním |
na l |
na 2 |
na 3 |
na 4 |
na 5 |
|
důchodu |
dítě |
děti |
děti |
děti |
dětí |
|
Kčs |
Kčs |
Kčs |
Kčs |
Kčs |
Kčs |
|
do 1400 |
120 |
260 |
480 |
700 |
950 |
|
nad 1400 |
120 |
260 |
460 |
660 |
880 |
Při více dětech se zvyšuje částka výchov-
ného, která náleží poživateli invalidního dů-
chodu na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně
o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a
o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.
(4) Jestliže poživatel důchodu je zároveň
uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad
0, 5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti
nad 2 ha) nebo žije s takovým uživatelem
půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny,
činí výchovné
4
|
na 1 |
na 2 |
na 3 |
na 4 |
|
|
dítě |
děti |
děti |
děti |
|
|
Kčs |
Kčs |
Kčs |
Kčs |
|
|
k důchodu |
70 |
170 |
310 |
490 |
|
k invalidnímu |
||||
|
důchodu |
120 |
260 |
420 |
600 |
měsíčně a zvyšuje se o 220 Kčs na každé další
dítě.
Ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 54/1956
, Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
platí obdobně.
(5) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž
dítě několik osob, náleží výchovné té, která
má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši
výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno. Vznik-
nou-li někomu nároky na výchovné na totéž
dítě podle různých předpisů o důchodovém
zabezpečení (pojištění, zaopatření), přizná se
jen vyšší výchovné.
(6) Výchovné náleží až do skončení povinné
školní docházky dítěte a poté za stejných
podmínek jako sirotčí důchod.
(7) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než
důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.
(8) Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží
i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte
uhrazovány výchovným, které se na ně po-
skytuje; do určeného výživného se výchovné
nezapočítává. "
5. § 42 odst. 1 zní:
(1) Vznikne-li nárok na starobní důchod
v době, po kterou se vyplácí nemocenské, po-
suzuje se nárok zaměstnance na starobní
důchod a jeho výši stejně jako nárok zaměst-
nance, který vykonává zaměstnání. "
6. Kde se v tomto zákoně nebo předpisech
vydaných podle něho mluví o starobním dů-
chodu ve výši jedné třetiny, rozumí se tímto
důchodem část starobního důchodu poskyto-
vaná na základě úpravy provedené vládou
podle § 11.
Čl. II
(1) Starobní a invalidní důchody z důchodo-
vého pojištění zaměstnanců, které byly při-
znány podle předpisů o důchodovém pojištění
platných před 1. lednem 1957 a nedosahují
částky 400 Kčs měsíčně, se zvyšují na tuto
částku počínajíc splátkou důchodu splatnou
v dubnu 1959; toto ustanovení však neplatí,
vznikl-li nárok na starobní nebo invalidní dů-
chod po 31. prosinci 1951 a důchodové po-
jištění zaměstnanců netrvalo déle než 10 roků,
5
ledaže nárok na invalidní důchod vznikl pra-
covním úrazem nebo před dosažením 30. roku
věku zaměstnance.
(2) Zvýšení podle odstavce 1 nenáleží dů-
chodcům, na něž se vztahuje zákon č. 40/
1958 Sb., o úpravě důchodů některých odsou-
zených osob, nebo ustanovení článku III a IV
zákona č. 41/1958 Sb., o některých změnách
v sociálním zabezpečení.
(3) Vláda může postupně zvyšovat důchody
přiznané podle předpisů o důchodovém po-
jištění zaměstnanců platných před 1. lednem
1957 až na úroveň důchodů přiznávaných
podle předpisů o důchodovém zabezpečení za-
městnanců platných od tohoto dne.
Čl. III
Oprava vyplácených důchodů a výchovného
(1) Ustanovení § 30 zákona č. 55/1956 Sb.
ve znění čl. I č. 4 platí též pro výchovné, na
něž vznikl nárok před 1. dubnem 1959. Vý-
chovné se upraví počínajíc splátkou výchov-
ného splatnou v dubnu 1959.
(2) Vyplácené důchody, které převyšují
částky uvedené v § 19 zákona č. 55/1956 Sb.
ve znění čl. I č. 3, budou upraveny na tyto
částky počínajíc splátkou důchodu splatnou
v červnu 1959. Obdobně budou upraveny dů-
chody pozůstalých, které byly vyměřeny
z důchodů převyšujících uvedené částky.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
1. dubna 1959; provedou jej všichni členové
vlády.
Důvodová zpráva
Všeobecná část:
1. Zkušenosti získané s prováděním zákona
o sociálním zabezpečení a výsledky diskuse
provedené z podnětu dopisu ÚV KSČ z listo-
padu 1958 zaslaného všem organizacím strany
a pracujícím ukázaly, že jedním z hlavních
problémů sociálního zabezpečení je zaměst-
návání poživatelů starobních důchodů a po-
skytování starobního důchodu v plné výši
nebo ve výši jedné třetiny vedle výdělku.
Oprava poskytování starobního důchodu
pracujícím důchodcům a zvyšování nároku
na tento důchod se vcelku osvědčila a není
důvodu k zásadní změně. Poněvadž se však
vyskytovaly vážné nedostatky při rozhodování
o tom, kteří zaměstnanci mají být ponecháni
v zaměstnání i po vzniku nároku na starobní
důchod, dala vláda usnesením z 30. května
1958 směrnice závodům, závodním složkám
ROH i národním výborům, jak postupovat při
dalším zaměstnávání osob, které získaly ná-
rok na starobní důchod, aby výhody zaručené
zákonem pracujícím důchodcům se nepřizná-
valy mechanicky všem zaměstnancům, nýbrž
jen těm, na je jichž další aktivitě ve vyšším
věku je hospodářský zájem a kteří si pro své
pracovní zásluhy zaslouží výhody. Avšak ani
toto opatření nebylo všude správně pochopeno
a nevedlo k správnému uplatnění ekonomic-
kých důsledků platných právních předpisů.
Za tohoto stavu je pracujícími opětovně
kritizováno zejména, že se poskytuje starobní
6
důchod ve výši jedné třetiny a přitom sou-
časně značně zvyšuje nárok na starobní dů-
chod o 4 % průměrného ročního výdělku.
Proti poskytování třetinového starobního dů-
chodu se uvádí zejména, že tento důchod se
poskytuje k plnému výdělku, někdy vysoké-
mu, v době, kdy zaměstnanec má obvykle již
menší životní náklady; že většinou nedochází
u těchto zaměstnanců k poklesu výdělku,
takže důchod nemá odůvodnění sociální; že
se důchod poskytuje také těm, kteří by i bez
něho pokračovali v zaměstnání; že se tu po-
siluje snaha zaměstnanců udržet se v zaměst-
nání, i když na jejich práci není již zájem,
a konečně že starobní důchod ve výši jedné
třetiny budí namnoze nesoulad mezi pracu-
jícími.
Pro zachování dosavadních zásad naproti
tomu mluví špatné zkušenosti s předpisy
o národním pojištění, platnými pro pracující
důchodce, které jednak stavěly tyto pracující
před strohou alternativu: výdělek nebo dů-
chod, a jednak měly složitý systém krácení
důchodů při souběhu s výdělkem. Okamžitá
i budoucí potřeba pracovních sil vyžaduje,
aby bylo zachováno dosavadní zvýhodnění
těch zvlášť výkonných zaměstnanců, kteří
pokračují v práci i po vzniku nároku
na starobní důchod. Zvýhodnění v dů-
chodových nárocích je třeba i proto, že
důchodci s nižšími důchody si mohou dalším
zaměstnáním zvýšit své důchody, že je třeba
výhodnějšími důchodovými nároky získat
pracovní síly pro pohraniční oblasti a pro ne-
dostatkové obory apod. Třetinový starobní
důchod působí, že pracující neuplatňují ihned
svůj nárok na plný starobní důchod a tak se
snižují okamžité náklady důchodového zabez-
pečení. Má též funkci sociální všude tam, kde
ve vyšším věku dochází k poklesu výdělku;
zmírňuje tlak na přiznání invalidních důchodů
a udržuje v zaměstnání zkušené pracovníky.
Jeho zrušení by znamenalo odejmout najednou
třetinový starobní důchod 51 000 zaměstnan-
ců, z toho 40 000 dělníků. V SSSR Je zavedena
obdobná dávka, která se ve výši 150 rublů
poskytuje zaměstnancům s výdělkem nepře-
sahujícím 1000 rublů měsíčně.
Z těchto úvah plyne, že není třeba měnit
zásady, které vedly k systému třetinových
starobních důchodů. Je však nutno umožnit,
aby tyto zásady byly pružně přizpůsobovány
ekonomickému vývoji v různých pracovních
oborech, a odstranit hromadění výhod u pra-
cujících důchodců vykonávajících zaměstnání
III. pracovní kategorie. Proto se k úpravě dů-
chodových nároků pracujících důchodců
zmocňuje vláda (čl. I č. 2).
Navrhované doplnění zákona o sociálním
zabezpečení zmocňovacím ustanovením samo
o sobě nemá finanční důsledky. Teprve před-
pisy vydané vládou na základě tohoto zmoc-
nění mohou ovlivnit náklady na dávky dů-
chodového zabezpečení.
2. Dalším problémem, který byl jedním
z hlavních předmětů diskuse pracujících, je
značné rozpětí mezi nejnižšími a nejvyššími
důchody.
Zatím co nejnižší důchod starobní a inva-
lidní činí zpravidla podle zákona o sociálním
zabezpečení 400 Kčs měsíčně, může nejvyšší
důchod zaměstnance II. a III. kategorie do-
sáhnout výše 2550 Kčs; takového důchodu
může dosáhnout zaměstnanec s průměrným
měsíčním výdělkem 5000 Kčs, který pracoval
45 let, z toho plných 5 let mezi 60. a 65. rokem
věku. V I. pracovní kategorii činí nejnižší dů-
chod zpravidla 600 Kčs; nejvyšší důchod 2700
Kčs měsíčně.
Základ rozpětí mezi nejnižšími a nejvyš-
šími důchody tkví jednak ve výši mezd,
jednak v konstrukci důchodů. Převážnou část
vyšších důchodů pobírají dělníci I. a II. pra-
covní kategorie a technici. Zbytek připadá na
zaměstnance III. pracovní kategorie, z nichž
jsou to zejména specialisté, lékaři, učitelé,
vedoucí pracovníci administrativy, mistři
apod.
Pracující poukazují zvláště na velké rozpětí
mezi důchody přiznanými podle předpisů
o sociálním zabezpečení platných od 1. ledna
1957 a důchody přiznanými podle předpisů
platných před tímto dnem, které v mnoha
případech nedosahují ani nejnižší výměry
důchodu stanovené novými předpisy.
K odstranění tohoto nežádoucího rozpětí se
v předkládané osnově jednak navrhuje zvýšit
tzv. starodůchodcům, u nichž bylo zaměstnání
v pracovním poměru celoživotním povoláním,
důchody nedosahující částku 400 Kčs měsíčně
na tuto částku (čl. II odst. 1), jednak stanovit
nejvyšší výměru důchodu odstupňovanou
podle pracovních kategorií (čl. I č. 3).
Částka 400 Kčs odpovídá pravidelné nej-
nižší výměře starobního nebo invalidního dů-
chodu, který se přiznává od 1. ledna 1957
podle zákona o sociálním zabezpečení.
Navrhované snížení vysokých důchodů na
hranici uvedenou v předkládané osnově je
odůvodněno tím, že v přítomná době se při-
znávají vysoké důchody ve větším počtu než
dosud a je proto žádoucí, aby stále patrnější
rozpětí mezi těmito důchody a nízkými dů-
chody zejména starodůchodců bylo zmírněno.
7
Ježto je však zamýšleno postupným zvyšová-
ním nízkých důchodů přiznaných podle před-
pisů platných před 1. lednem 1957 přiblížit
tyto důchody výši důchodů podle předpisů
platných od tohoto dne, navrhuje se, aby vládě
bylo dáno zákonné zmocnění zvýšit tyto nově
stanovené nejvyšší výměry důchodů.
Stanovení nejvyšší výměry důchodů podle
navrhovaného nového ustanovení § 19 odst. 1
zákona bude se v roce 1959 týkat asi 5000
důchodů. Celková úspora v roce 1959 se od-
haduje na 5 mil. Kčs.
Vedle této zákonné úpravy se však navrho-
vaným zákonem umožňuje vládě, aby po-
stupně dále zvyšovala nízké staré důchody až
na úroveň důchodů poskytovaných podle
zákona o sociálním zabezpečení (čl. II odst. 3).
Rozpětí mezi nejvyššími a nejnižšími důchody
bude tak zmírňováno jednak snížením vyso-
kých důchodů na nově stanovenou nejvyšší
výměru, jednak postupným zvyšováním
nízkých důchodů, zejména důchodů z doby
před 1. lednem 1957. Prvým krokem k tomuto
zvyšování bylo vládní nařízení č. 53/1956 Sb.,
o zvýšení některých nízkých důchodů z dů-
chodového zabezpečení. Další zvýšení bude
prováděno individuálně v případech hodných
zvláštního zřetele.
Postupné zvyšování důchodů přiznaných ve
výměře podle předpisů o důchodovém po-
jištění zaměstnanců platných před 1. lednem
1957 v rámci zmocnění daného vládě ustano-
vením čl. II odst. 3 návrhu bude prováděno
v takovém rozsahu, jak to bude umožňovat
rozvoj hospodářství v příštích letech. Na dobu
od 1. dubna 1959 do konce tohoto roku je pro
tento účel zařazena do státního rozpočtu
částka 160 mil. Kčs. Kromě toho se pro tento
účel použije celkových úspor z provedení
tohoto návrhu zákona, jež se pro rok 1959
odhadují úhrnnou částkou 40 mil. Kčs. Oče-
kává se, že postupné zvyšování důchodů na
podkladě tohoto ustanovení bude ukončeno
v průběhu třetí pětiletky.
3. Výchovné poskytované k důchodům podle
zákona o sociálním zabezpečení plní stejný
úkol jako rodinné přídavky poskytované za-
městnancům podle zákona č. 54/1956 Sb.,
o nemocenském pojištění zaměstnanců. Proto
je výše výchovného zásadně stejná jako výše
rodinných přídavků, pouze k invalidnímu
důchodu se poskytuje výchovné částkami
vyššími.
Na základě diskuse pracujících z podnětu
dopisu ÚV KSČ navrhla Ústřední rada odborů
změnu tohoto zákona, pokud jde o úpravu
výše přídavků na děti. Tyto přídavky se proti
dosavadnímu stavu zvyšují na třetí a další
děti zaměstnance a jsou odstupňovány podle
výše výdělku oprávněných zaměstnanců, kteří
se k tomuto účelu zařazují do stupňů urče-
ných podle výše výdělku; jen v nejvyšších
stupních se přídavky na děti proti dosavad-
nímu stavu omezují. Důsledně je třeba, aby
i výše výchovného poskytovaného k důcho-
dům z důchodového zabezpečení zaměstnanců
byla přizpůsobena výši přídavků na děti.
V předkládané osnově se upravuje výše
výchovného jen u nepracujících důchodců
(čl. I č. 4). Vzhledem k tomu, že nejvyšší
důchod nemůže být vyšší než 2200 Kčs mě-
síčně (§ 19 odst. 1), postačí upravit výši vý-
chovného k důchodům jen do této výše. Pra-
cující důchodci budou dostávat podle zákona
o nemocenském pojištění zaměstnanců pří-
davek na děti místo výchovného a proto se
neupravují otázky výchovného u pracujících
důchodců v návrhu upravujícím sociální
zabezpečení.
Důvody, které vedly ke stanovení vyššího
výchovného k invalidním důchodům, platí i po
všeobecném zvýšení výchovného. I když toto
zvýšení neodůvodňuje již dosavadní prefe-
renci invalidních důchodců v plném rozsahu,
je vhodné zachovat ji alespoň v menším
rozsahu.
Zvýšení výchovného k důchodům podle
navrhovaného nového znění § 30 odst. 2 a 3
zákona v souvislosti s čl. III odst. 1 návrhu,
bude se v r. 1959 týkat okrouhle 7000 dů-
chodců s více než dvěma dětmi. Celkový
vyšší náklad v roce 1959 se odhaduje částkou
6 mil. Kčs. Úhrada tohoto vyššího nákladu
nemohla být zajištěna v rozpočtu na rok 1959.
Potřebné doplnění rozpočtových prostředků
kapitoly Státní úřad sociálního zabezpečení
bude proto kryto z vládní rezervy.
Pokud jde o výchovné k důchodům, jejichž
poživatelé nebo rodinní příslušníci jsou drži-
teli zemědělské půdy, ponechává se ve smyslu
usnesení ÚV KSČ nezvýšeno, stejně jako se
nezvyšují přídavky na děti zaměstnancům,
kteří mají zemědělskou půdu.
Zvláštní část:
K čl. I č. 1 a 2.
Dosavadní ustanovení o poskytování sta-
robního důchodu ve výši 1/3 (§ 10 odst. 4 a 5
v dosavadním znění) a ustanovení zmocňující
vládu k úpravě třetinového starobního důcho-
du (§ 10 odst. 7) se nahrazují zmocněním
širšího rozsahu (§ 11). Toto zmocnění umožní
též ponechat plný starobní důchod důchod-
cům zaměstnaným při kampaňových pracích
po dobu nepřesahující čtyři měsíce.
8
K čl. I č. 3.
Důvody pro stanovení nejvyšší výměry sta-
robních a invalidních důchodů jsou uvedeny
ve všeobecné části důvodové zprávy.
K čl. I č. 4.
Navrhované znění § 30 odst. 2 určuje výši
výchovného sazbami navrhovanými zároveň
pro přídavky na děti. Navrhované ustanovení
§ 30 odst. 3 nahrazuje dosavadní předpis
o zvýšeném výchovném k důchodu invalid-
nímu sazbami, které se přizpůsobují úpravě
přídavků na děti, zachovávají však v mírném
rozsahu preferenci invalidních důchodců.
V navrhovaném znění § 30 odst. 4 se zacho-
vává výchovné k důchodům držitelů země-
dělské půdy v dosavadní výši.
K čl. I č. 5 a 6.
Protože úprava nároku na starobní důchod
po dobu zaměstnání - a tedy i na starobní
důchod ve výši jedné třetiny - se ponechává
vládě, je třeba v zákoně o sociálním zabez-
pečení provést formálně právní změny všude
tam, kde zákon spojuje s nárokem na třeti-
nový starobní důchod určité právní důsledky.
Proto se navrhuje formální změna § 42 odst. 1
zákona (čl. I č. 5), která nemá věcný dosah.
Dále je třeba provést formální změny v zá-
koně, kde se mluví o třetinovém starobním
důchodu (čl. I č. 6 - § 82 odst. 3, § 83 odst. 1
a 2 a § 84 odst. 3). Ani tyto změny nemají
věcný dosah, zachovávajíce dosavadní stav.
K čl. II.
Důvody pro stanovení nejnižší výměry dů-
chodů přiznaných před 1. lednem 1957 a pro
zmocnění vlády zvyšovat nízké důchody nad
tuto nejnižší výměru jsou uvedeny ve vše-
obecné části důvodové zprávy.
K čl. III.
Odstavce 1 a 2 obsahují přechodná ustano-
vení. Podle odstavce 1 bude zvýšeno podle
nově stanovených sazeb i výchovné, na něž
vznikl nárok přede dnem počátku účinnosti
navrhovaného zákona; zvýšení se ovšem pro
vede teprve počínajíc měsíční splátkou,
která je splatná po dni počátku účinnosti
navrhovaného zákona. Podle odstavce 2 bud
obdobně provedeno snížení důchodů, které
v době počátku účinnosti byly již přiznány a
převyšovaly nově stanovenou nejvyšší výměru
důchodů; budou sníženy na tuto výměru po-
čínajíc splátkou splatnou v červnu 1959. Po
dni počátku účinnosti navrhovaného zákona
nemůže však již vzniknout nárok na důchod
tuto výměru převyšující.
V Praze dne 19. března 1959
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
KNT 1 - 3113-59