Národní shromáždění Republiky československé 1959
II. volební období
287
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1959,
kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření
s rozpočtovými prostředky
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Díl I
Úvodní ustanovení
§1
(1) Státní rozpočet je základním finančním
plánem státu.
(2) Zdrojem příjmů státního rozpočtu je
především socialistická výroba a budovatelské
úsilí pracujícího lidu. Prostředky státního
rozpočtu slouží k finančnímu zabezpečení
hospodářské a kulturní výstavby a k upevňo-
vání moci a síly republiky.
(3) Státní rozpočet vychází z pětiletých
plánů rozvoje národního hospodářství. Je
spjat s ročními plány rozvoje národního hos-
podářství a opírá se o finanční plány a roz-
počty ministerstev, podniků státního socia-
listického sektoru a národních výborů.
(4) K zabezpečení cílů státního rozpočtu se
rozvíjí tvůrčí účast lidu, jako jediného hos-
podáře a společenského vlastníka všeho ná-
rodního majetku, na řízení hospodářství a
správě státu.
2
Díl II
Všeobecná ustanovení o státním rozpočtu
§2
(1) Celková výše příjmů a výdajů státního
rozpočtu se stanoví pro každý rok rozpočto-
vým zákonem v souladu s úkoly pětiletého
plánu.
(2) Rozpočtový rok je shodný s rokem ka-
lendářním.
(3) Státní rozpočet musí být vyrovnaný.
§ 3
Státní rozpočet je jednotný. Skládá se
z rozpočtů ministerstev a ostatních ústřed-
ních úřadů a orgánů a z rozpočtů národních
výborů; součástí státního rozpočtu je rozpo-
čet Slovenska.
§4
(1) V rámci státního rozpočtu se stanoví
pro každý rozpočtový rok příjmy a výdaje
rozpočtu Slovenska a rozpočtů národních vý-
borů.
(2) Slovenská národní rada může zvýšit
příjmy rozpočtu Slovenska nad stanovenou
částku a o tutéž částku zvýšit i výdaje.
(3) Národní výbor může zvýšit příjmy svého
rozpočtu nad stanovenou částku a o tutéž
částku zvýšit i výdaje.
§5
Zapojení organizací na státní
rozpočet
(1) Hospodářské organizace státního socia-
listického sektoru jsou zapojeny na státní
rozpočet finančními vztahy, určenými v jejich
finančních plánech. Tyto vztahy upravují
zvláštní předpisy.
(2) Rozpočtové organizace jsou na státní
rozpočet zapojeny buď hrubými příjmy a vý-
daji anebo finančními vztahy (zvláštní roz-
počtové organizace).
(3) Organizacím, které plní důležité veřejné
úkoly, mohou být poskytovány příspěvky ze
státního rozpočtu za podmínek stanovených
ministerstvem financí.
§ 6
Skladba státního rozpočtu
(1) Skladba státního rozpočtu musí odpo-
vídat organizační struktuře hospodářství a
3
státní správy a musí být jednoduchá, jasná
a přehledná.
(2) Skladbu státního rozpočtu stanoví mi-
nistr financí.
§ 7
Sestavování státního rozpočtu
(1) Vláda stanoví lhůty pro sestavování
státního rozpočtu.
(2) Při sestavování návrhu svého rozpočtu
jsou všechny organizace povinny:
a) odkrývat všechny zdroje pro zvýšení
příjmů a snížení výdajů a využívat jich;
b) zařazovat do rozpočtu výdaje pouze v část-
kách nutných k účelnému a hospodárnému
plnění úkolů.
§ 8
Hospodaření podle státního
rozpočtu
(1) Prostředků určených ve státním roz-
počtu k úhradě výdajů smí být použito jen
k účelům, pro které byly určeny, a jen do
výše stanovené rozpočtem. Ministr financí
stanoví, ve kterých případech může být uve-
dených prostředků použito k jinému účelu.
(2) Vláda může povolit uskutečnění výdaje
nezbytného pro národní hospodářství a ne-
zajištěného ve státním rozpočtu, pokud jej
nelze krýt v rozpočtu ministerstva, ústřední-
ho úřadu nebo orgánu, v rozpočtu kraje nebo
v rozpočtu Slovenska, zajistí-li jeho úhradu
vyššími příjmy nebo úsporami na jiných vý-
dajích ve státním rozpočtu, popřípadě odsu-
nutím jiného, méně naléháváno výdaje. Ob-
dobně může vláda povolit snížení některého
příjmu státního rozpočtu, jestliže toto snížení
vyváží zvýšením jiného příjmu státního roz-
počtu nebo snížením výdajů.
§ 9
Odpovědnost za hospodaření
Vláda a každý její člen, sbor pověřenců a
každý jeho člen, vedoucí ústředních úřadů
a orgánů a rady národních výborů odpovídají
za to, že v oboru jejich působnosti budou
všechny plánované úkoly plněny hospodárně,
že budou zjišťovány a využívány rezervy
v hospodářství, že příjmových částek státní-
ho rozpočtu bude přinejmenším dosaženo a
že výdajové částky nebudou překročeny, s vý-
jimkou případů přípustných podle tohoto
zákona.
4
§ 10
časové použiti rozpočtových
prostředků
(1) Rozpočtových prostředků může být po-
užito pouze do konce rozpočtového roku, a to
jen k úhradě výdajů splatných do konce to-
hoto roku.
(2) Ohrada výdajů, které mají a mohou být
uskutečněny ze státního rozpočtu v běžném
rozpočtovém roce, nesmí být odsunuta k tíži
státního rozpočtu na příští rok.
(3) Poukazovat rozpočtové prostředky pře-
dem k úhradě výdajů splatných po uplynutí
běžného rozpočtového roku není přípustné.
(4) Tvořit rezervy z rozpočtových prostřed-
ků není přípustné, pokud není dále stanoveno
jinak.
(5) Národní výbory si mohou ponechat část
přebytků rozpočtového hospodaření a použít
jich v příštích letech. Ministr financí stanoví
zásady pro hodnocení výsledků hospodaření
národních výborů.
(6) K zabezpečení plynulého chodu hospo-
daření a řádného plnění závazků organiza-
cemi, které hospodaří s rozpočtovými pro-
středky, jakož i z jiných vážných důvodů,
může ministr financí stanovit odchylky od
ustanovení odstavců 1 až 4.
§11
Zjišťování rozpočtových
důsledků zákonů a jiných
opatření
(1) U návrhů zákonů, zákonných opatření
předsednictva Národního shromáždění, zá-
konů Slovenské národní rady, vládních na-
řízení a usnesení, nařízení a usnesení sboru
pověřenců, nařízení a vyhlášek ministrů a po-
věřenců a u všech opatření ministerstev,
ústředních úřadů a orgánů, jakož i u návrhů
nařízení a usnesení národních výborů a jejich
rad, musí být s největší odpovědností zvá-
ženy a v návrzích vyjádřeny také jejich dů-
sledky hospodářské a finanční. Důsledky
těchto opatření pro příjmy a výdaje státního
rozpočtu je třeba vyčíslit a výpočet připojit
k návrhu opatření. Při každém navrhovaném
opatření se musí zkoumat, zda jeho povaha
připouští zavedení nových příjmů státního
rozpočtu a v kladném případě se musí nové
příjmy vždy navrhnout.
(2) U všech opatření uvedených v od-
stavci 1, jimiž se zvyšují výdaje nebo snižují
příjmy státního rozpočtu, musí být zároveň
navržena úhrada zvýšeného výdaje nebo ná-
hrada úbytku příjmů,
5
§12
Zatímní vedení státního
hospodaření
Vláda učiní vhodná opatření pro státní
hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového
roku do vyhlášení rozpočtového zákona na
příslušný rok, nebude-li rozpočtový zákon
vyhlášen před 1. lednem rozpočtového roku.
DÍl III
Rozpočty národních výborů
§ 13
(1) Každý národní výbor sestavuje svůj
rozpočet a hospodaří podle něj.
(2) Národní výbory zajišťují pomoci roz-
počtů rozvoj výroby a placených služeb pro
obyvatelstvo ve svých obvodech působnosti
k dalšímu nepřetržitému vzestupu a rozvoji
hmotné a kulturní úrovně pracujících a k dal-
šímu rozvoji svých obcí, měst, okresů a kra-
jů; přitom musí dbát jednoty a souladu
celostátních a místních zájmů.
§14
(1) Rozpočet národního výboru musí být
vyrovnaný.
(2) Vláda stanoví národním výborům podíly
na státních příjmech a příděly ze státního
rozpočtu.
§ 15
Doplňkové rozpočty národních
výborů
(1) Dosáhne-li národní výbor nadplánových
příjmů nebo úspor na výdajích při řádném
plnění všech svých úkolů, může sestavit
doplňkový rozpočet; schvaluje jej národní
výbor.
(2) Doplňkový rozpočet musí být vyrovnaný.
(3) Doplňkový rozpočet je součástí rozpočtu
národního výboru.
§16
Půjčky a záruky národních
výborů
(1) Národní výbory nemohou uzavírat
půjčky.
(2) Národní výbory se mohou zaručovat jen
za závazky podřízených podniků a jen do
výše úměrná příjmům národního výboru
z hospodářské činnosti; podrobnosti upraví
ministerstvo financi. Za jiné závazky se mo-
hou národní výbory zaručovat jen podle
zvláštních předpisů.
6
§17
Rozpočtové řády národních
výborů
Způsob sestavování, vyrovnání, projednáni
a schvalování rozpočtů národních výborů a
hospodaření podle nich a jeho kontrolu, jakož
i podmínky pro tvoření rezerv v rozpočtech
upravují rozpočtové řády národních výborů.
Rozpočtové řády vydává ministr financí.
Díl IV
Kontrolní působnost ministerstva financi
§ 18
(1) Ministerstvo financí provádí soustavnou
kontrolu finančního hospodaření na základě
kontroly plnění státního rozpočtu ve všech
jeho částech. Úkolem této kontroly je zkou-
mat rozborem ekonomických souvislostí, jak
jsou zabezpečovány a plněny úkoly státního
plánu a rozpočtu, uspokojovány potřeby spo-
lečnosti a zda byly dodrženy zásady státní
finanční politiky. Tuto soustavnou ekonomic-
kou kontrolu doplňuje účelně prověrkami
v ministerstvech, ústředních úřadech a orgá-
nech, v ústředích organizací a u národních
výborů a v organizacích těmto orgánům pod-
řízených, při kterých si ověřuje i správnost
metodiky financování. Tím ministerstvo fi-
nancí napomáhá maximální tvorbě všech
zdrojů a jejich nejefektivnějšímu využívání,
a odstraňuje nedostatky v hospodaření; zá-
roveň navrhuje opatření k trvalému rozvoji
výrobních sil a upevňování socialistických
výrobních vztahů.
(2) Ministerstvu financi přísluší provádět
svým zvláštním revizním útvarem revize
hospodaření rozpočtovými prostředky v mi-
nisterstvech, ústředních úřadech a orgánech,
v ústředích organizací a u krajských národ-
ních výborů a metodicky usměrňovat tuto
prověrkovou a revizní činnost v oboru minis-
terstva financí. Revize hospodaření rozpoč-
tovými prostředky musí být provedena
alespoň jednou za dva roky, pokud prováděcí
předpisy nestanoví jinak.
(3) Kontrolní orgány, které provádějí pro-
věrky a revize, jsou oprávněny provádět
všechny úkony, které jsou nutné k prověrce
a revizi, zejména vstupovat do veškerých
místností, zařízení a prostorů náležejících
prověřované (revidované) organizaci, zabez-
pečit prověřovaný (revidovaný) materiál, po-
případě vzít jej do úschovy, je-li nebezpečí,
že bude ztracen nebo. zavlečen, a nebrání-li
tomu důležitý obecný zájem.
7
(4) Vedoucí organizací nebo pracovníci jimi
zmocnění jsou povinni na požádání poskyt-
nout kontrolním orgánům veškerou pomoc
k řádnému provedení prověrky (revize), ze-
jména jsou povinni předkládat veškeré po-
žadované písemnosti, zvláště písemnosti
národohospodářské evidence, rozpočty, fi-
nanční plány a rozbory, materiál o prověr-
kách, revizích a inspekcích všeho druhu
provedených kterýmkoli orgánem.
(5) Vedoucí a ostatní pracovníci organizace
jsou povinni podávat kontrolním orgánům
požadovaná vysvětlení a znalecké a jiné od-
borné posudky.
(6) Kontrolní orgány jsou povinny zacho-
vávat státní, hospodářské a služební ta-
jemství o věcech, o nichž se dozvěděli při své
činnosti.
(7) Všechny státní orgány jsou povinny
poskytovat v mezích své působnosti kontrol-
ním orgánům účinnou pomoc.
(8) Ministr financí v dohodě se zúčastně-
nými ministry a vedoucími ústředních úřadů
a orgánů vydá podrobnější předpisy zejména
o prověrkách a revizích prováděných minis-
terstvem financí.
(9) Zvláštní předpisy o kontrole daní, dávek
a poplatků nejsou dotčeny.
Díl V
Ustanovení závěrečná
§ 19
Vláda se zmocňuje použít k úhradě závazků
minulých let finančních přebytků hospodaření
let minulých.
§ 20
(1) Ministr financí upraví prováděcími
předpisy
a) sestavování návrhu státního rozpočtu,
hospodaření rozpočtovými prostředky a
finanční hospodaření rozpočtových orga-
nizací, jakož i poskytování úvěrů těmto
organizacím,
b) platební a zúčtovací styk a pokladní ope-
race organizací státního socialistického
sektoru a jejich kontrolu peněžními ústa-
vy, zejména kontrolu čerpání mzdových
fondů, jakož i důsledky porušení finanční
kázně,
c) provozování loterií a jiných podobných
her, popřípadě jejich organizaci.
(2) Ministr financí upraví pro ostatní orga-
nizace socialistického sektoru věci uvedené
8
v odst. 1 písm. b), a to v dohodě s přísluš-
nými ústředími těchto organizací a zúčast-
něnými ústředními úřady.
§ 21
Generální ředitel Státní banky českoslo-
venské upraví na základě předpisů vydaných
podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) a b)
a odst. 2 směrnicemi podrobněji financování
základních prostředků a jeho kontrolu, úvě-
rování, platební a zúčtovací styk, pokladní
operace a kontrolu čerpání mzdových fondů.
§ 22
Ministr financí vydá v dohodě s předsedou
Ústředního svazu výrobních družstev statuty
upravující organizaci, úkoly a hospodaření
fondů dlouhodobého úvěru pro organizace
výrobního družstevnictví v českých krajích.
§ 23
(1) Zrušují se všechny předpisy, které
odporují tomuto zákonu; zejména se zrušují
zákon č. 83/1952 Sb., o rozpočtech národ-
ních výborů, a zákon č. 86/1952 Sb., o kon-
trolní a revizní správě ministerstva financí.
(2) Ustanovení zákona č. 83/1958 Sb.,
o úpravě finančního plánování a finančního
hospodaření národních podniků a ostatních
hospodářských organizací státního socialis-
tického sektoru nejsou dotčena.
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
1. ledna 1959; provedou jej všichni členové
vlády.
9
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Základní právní ustanovení týkající se
státního rozpočtu jsou obsažena v § 62 ústa-
vy. Podrobněji jsou tato ustanovení rozvádě-
na v každoročně vydávaných rozpočtových
zákonech, v nichž jsou obsažena ustanovení
týkající se státního rozpočtu a nutná zmoc-
nění pro vládu a ministra financí k zajištění
nerušeného hospodaření podle státního roz-
počtu. Neustále se opakující ustanovení roz-
počtových zákonů vyvolávala požadavek, aby
byl vydán zákon, který by shrnul základní
zásady o státním rozpočtu. Upevnění socia-
listických výrobních vztahů a zavedení nových
metod rozpočtového a finančního hospodaření
dávají předpoklady, aby byla vydána ve formě
zákona pravidla o státním rozpočtu a o hos-
podaření rozpočtovými prostředky.
Vedle každoročně vydávaných rozpočtových
zákonů platí pro úsek rozpočtů národních
výborů zákon č. 83/1952 Sb., o rozpočtech
národních výborů. Tento zákon byl vývojem
částečně překonán. Proto se doporučuje jej
zrušit a základní ustanovení týkající se roz-
počtů národních výborů upravit v navrhova-
ném zákoně. Tím bude též dán výraz tomu,
že rozpočty národních výborů jsou nedílnou
součástí jednotného státního rozpočtu.
Současně je účelné v zákoně upravit kon-
trolní a revizní působnost ministerstva fi-
nancí, jak odpovídá novým formám řízení
národního hospodářství. Proto se zrušuje do-
savadní zákon č. 86/1952 Sb., o kontrolní a
revizní správě ministerstva financi.
Navrhovaný zákon kodifikuje roztříštěná
ustanovení o státním rozpočtu a upravuje
základní pravidla pro stanovení státního roz-
počtu a pro hospodaření rozpočtovými pro-
středky a jeho kontrolu. Tato úprava odpovídá
obdobným právním úpravám zákonů o stát-
ních rozpočtech, provedeným v některých
lidově demokratických státech.
Vůdčí zásadou navrhované úpravy je zá-
sada jednotnosti státního rozpočtu vytyčená
v § 62 ústavy.
Návrh zákona obsahuje vedle všeobecných
ustanovení o státním rozpočtu i základní
ustanovení o rozpočtu Slovenska a o roz-
počtech národních výborů, pro které budou
platit obdobně zásady státního rozpočtu.
Ve srovnání s úpravou podle dřívějších
rozpočtových zákonů obsahuje navrhovaný
zákon soustavný a ucelený přehled platných
rozpočtových zásad. Výslovně se stanoví zá-
sada vyrovnanosti státního rozpočtu, pravidla
pro zapojení organizací na státní rozpočet,
základní pravidla o sestavování a skladbě
státního rozpočtu a zásady pro provádění
kontroly hospodaření podle státního rozpočtu.
Pravidla o hospodaření podle státního roz-
počtu přejímá návrh zákona v podstatě z do-
savadních rozpočtových zákonů.
Zvláštní část
K § 2:
Základem pro sestavení ročních rozpočtů
se stávají pětileté plány. V souladu s ukaza-
teli těchto plánů se stanoví celková výše
příjmů a výdajů státního rozpočtu pro každý
rozpočtový rok rozpočtovým zákonem, který
předkládá vláda podle § 62 ústavy Národnímu
shromáždění ke schválení.
Zásada vyrovnanosti státního rozpočtu vy-
plývá z nutnosti zabezpečit v jednotlivých
letech vydávání peněžních prostředků v sou-
ladu s jejich tvorbou, potřebami národního
hospodářství a dále z nutnosti zamezit ne-
úměrnému zatížení státního hospodářství do
budoucna. Požadavek vyrovnanosti státního
rozpočtu je možno zabezpečit pouze v socia-
listickém hospodářství, jehož proporcionální
rozvoj umožňuje dosažení stability příjmů
a výdajů státního rozpočtu.
K § 3:
Základními složkami státního rozpočtu
jsou rozpočty ministerstev a ostatních
ústředních úřadů a orgánů, rozpočet Slo-
venska a rozpočty krajů. Na tyto rozpočty
jsou zapojeny prostřednictvím svých finanč-
ních plánů a rozpočtů podřízené hospodářské
a rozpočtové organizace.
Okolnost, že do státního rozpočtu jsou
zapojeny vedle rozpočtů ministerstev a ostat-
ních ústředních úřadů a orgánů též rozpočet
Slovenska a rozpočty krajů, nemění nic na
zásadě jednotnosti státního rozpočtu. Jed-
notnost státního rozpočtu vyplývá z jednot-
nosti státu, ze socialistického vlastnictví vý-
robních prostředků a dále z jednotného plánu
rozvoje národního hospodářství, jímž stát
řídí veškerou hospodářskou činnost.
K §4:
V rámci státního rozpočtu se stanoví roz-
počet Slovenska, k němuž byl dán základ
ústavním zákonem č. 33/1956 Sb., o sloven-
ských národních orgánech. Rozpočet Sloven-
ska zahrnuje hospodářství řízené sborem
pověřenců.
10
Rozpočet Slovenska jako součást jednotné-
ho státního rozpočtu Československé republi-
ky zajišťuje další socialistickou výstavbu a
zvýšení životní úrovně pracujícího lidu Slo-
venska, využití zdrojů hospodářství Slovenska
a další upevnění bratrských vztahů mezi ná-
rodem českým a slovenským.
Rozpočet Slovenska zabezpečuje finanční
prostředky na splnění úkolů plánu rozvoje
Slovenska v úsecích řízených sborem pově-
řenců, zvláště na rozvoj palivové a energe-
tické základny, zvýšení zemědělské výroby
a na rozšíření školské, kulturní, zdravotnické
a sociální péče o pracující Slovenska.
Rozpočet Slovenska obsahuje rozpočty Slo-
venské národní rady, sboru pověřenců, pově-
řenectev, orgánů řízených sborem pověřenců,
Slovenské akademie věd a rozpočty národních
výborů na Slovensku; nejsou v něm zahrnuty
úseky řízené přímo ministerstvy.
Zvýšení pravomoci a odpovědnosti sloven-
ských národních orgánů vytvořilo předpokla-
dy pro další rozmach slovenského národního
hospodářství, pro další rozvoj iniciativy pra-
cujícího lidu Slovenska a pro uvolnění nových
zdrojů a rezerv v jeho hospodářství. Aby
slovenským národním orgánům byla dána
možnost použití těchto zdrojů příjmů k usku-
tečňování výdajů, stanoví se zásada, že Slo-
venská národní rada může zvýšit příjmy
svého rozpočtu a o stejnou částku zvýšit
i výdaje svého rozpočtu.
Národním výborům připadají důležité úkoly
na úseku hospodářství, kultury, zdravotnictví
a správy státu, které vykonávají při rozvíjení
tvůrčí aktivity pracujících. Plněním těchto
úkolů zvyšuje se přínos každé obce, každého
okresu a každého kraje při uskutečňování
výstavby socializmu. Proto také stoupá
neustále význam rozpočtů národních výborů
a roste jejich podíl na státním rozpočtu.
Uskutečňování nových metod plánování a
financování hospodářství na úseku národních
výborů vytvořilo předpoklady pro mobilizaci
a využívání rezerv v hospodářství řízeném
národními výbory. Aby prostředků získaných
mobilizací rezerv bylo možno využít a nebylo
třeba znovu schvalovat rozpočet národních
výborů, navrhuje se pro národní výbory po-
třebné zmocnění.
Aby byla zachována vyrovnanost státního
rozpočtu, stanoví navrhovaný zákon, že vý-
daje lze zvýšit pouze o takovou částku,
o kterou byly zvýšeny příjmy.
K§ 5:
V ustanovení je zakotvena zásada hrubého
(brutto) a čistého (netto) rozpočtování, z niž
pak vyplývá i způsob zapojení organizací na
státní rozpočet. Organizace jsou na státní
rozpočet zapojeny buď veškerými příjmy a
výdaji (brutto) nebo formou finančních vzta-
hů, tj. odvody a příděly (netto).
Veškerými příjmy a výdaji jsou na státní
rozpočet zapojeny rozpočtové organizace,
finančními vztahy jsou zapojeny hospodářské
organizace a zvláštní rozpočtové organizace.
Zvláštními předpisy, kterých se dovolává
odstavec 11 § 5 se míní zákon č. 83/1958 Sb.,
o úpravě finančního plánování a finančního
hospodaření národních podniků a ostatních
hospodářských organizací státního socialis-
tického sektoru, a předpisy podle něho vy-
dané.
K § 6:
Rozpočtová skladba je závazné uspořádání
rozpočtových příjmů a výdajů provedené
podle jednotných hledisek. Rozpočtová sklad-
ba je jednotná pro rozpočty ministerstev,
rozpočet Slovenska a rozpočty národních
výborů.
Rozpočtová skladba člení příjmy státního
rozpočtu podle jednotlivých druhů a výdaje
jednak podle účelu, na který jsou vynakládány
(např. zdravotnictví, věda, osvěta), jednak
podle druhů výdajů, na něž jsou finanční
prostředky určeny (např. investice, mzdy,
věcné výdaje).
K §8:
V odstavci 1 je vyjádřena zásada účelovosti
prostředků zařazených ve státním rozpočtu.
Poněvadž se v průběhu roku mění předpo-
klady, za nichž byl rozpočet sestaven, je třeba
podle potřeb hospodářského života stanovit
v zájmu zajištění plynulého hospodaření
z této zásady výjimky.
Podle § 163 ústavy přísluší vládě jako jeden
z předních úkolů příprava a provádění jed-
notného hospodářského plánu. S plněním
státního plánu úzce souvisí i plnění státního
rozpočtu, a proto se svěřuje plnění státního
rozpočtu jako celku vládě a dávají se jí po-
třebná zmocnění k operativním zásahům při
plnění státního rozpočtu.
K §9:
Slovy "s výjimkou případů přípustných
podle tohoto zákona" jsou míněny případy,
kdy bude použito ustanovení § 8 odst. 2 a § 20
odst. 1 písm. a).
11
K§ 10:
Zásada, že rozpočtových prostředků může
být použito jen v rozpočtovém roce, se sta-
noví proto, aby výdaje z rozpočtu zatěžovaly
rozpočet roku, jehož se hospodářsky týkají,
a nezkreslovaly výsledky hospodaření v jed-
notlivých letech.
Některé výdaje však nelze v rozpočtovém
roce proplatit vzhledem k fakturačním a ji-
ným předpisům a proto doba jejich výplaty
spadá do dalšího rozpočtového roku. Aby tyto
výdaje nezatěžovaly neodůvodněně jiný roz-
počtový rok, než kterého se týkají, navrhuje
se potřebné zmocnění pro ministra financí
k povolení výjimek. Zmocnění bude praktické
např. při úhradě převisů centralizované vý-
stavby, mezd a platů za druhou polovinu
prosince.
Výjimkou ze zákazu tvoření rezerv z roz-
počtových prostředků jsou ustanovení § 17
a § 20 odst. 1 písm. a), která připouštějí
jejich tvoření.
Rezervy jsou vytvářeny z úspor, které
získají orgány hospodařící rozpočtovými pro-
středky tím, že určí k plnění úkolů nižší
částky, než stanovené rozpočtem. U národ-
ních výborů jsou vedle úspor zdrojem rezerv
zajištěné vyšší příjmy.
Úprava hospodaření národních výborů vy-
chází ze zásady, že národním výborům budou
ponechány ty přebytky rozpočtového hospo-
daření, které vznikly jejich zásluhou. O po-
nechání přebytků rozpočtového hospodaření
rozhodne se po skončení roku na základe
provedeného ekonomického rozboru hospo-
daření v minulém roce. Aby bylo možno ná-
rodním výborům ponechat přebytky hospo-
daření k použití do dalších lat, navrhuje se
v odstavci 5 pro ministra financí potřebné
zmocnění. Ministr financí stanoví zásady pro
hodnocení přebytků rozpočtového hospoda-
ření.
K § 11:
Aby bylo zabráněno neodůvodněnému zatě-
žování státního rozpočtu, stanoví se zásada,
že při opatřeních, která se dotýkají státního
rozpočtu, je třeba vyčíslit jejich finanční do-
sah a v případě, že znamenají zvýšení výdajů
nebo snížení příjmů rozpočtu, navrhnout způ-
sob úhrady. Stanovení způsobu úhrady nového
zatížení státního rozpočtu bude odlišné podle
kvalifikace opatření; u opatření, jež se dějí
v rámci pravomoci resortu nebo národního
výboru, bude stanovení úhrady spočívat
zpravidla v použití rozpočtových úspor (pře-
sunovým řízením) nebo v použití zvýšených,
popřípadě souvztažných příjmů.
K §§ 13 až 17:
Národní výbory spravují dnes rozsáhlou
oblast národního hospodářství a do jejich péče
byly svěřeny velké hodnoty národního majet-
ku. Otázky týkající se rozpočtů národních
výborů upravují rozpočtové řády. V nich se
stanoví zejména sestavování pětiletých fi-
nančních plánů a ročních rozpočtů národních
výborů, používání rozpočtových prostředků a
hospodaření s nimi, tvoření rezerv v rozpoč-
tech a způsob jejich použití, sestavování do-
plňkových rozpočtů a hodnocení výsledků hos-
podaření.
Na základě zvyšující se pravomoci a odpo-
vědnosti národních výborů roste i jejich účast
při zabezpečování úkolů v jednotlivých od-
větvích národního hospodářství. V souvislosti
s těmito změnami pravomoci národních vý-
borů nabývají na významu i rozpočty národ-
ních výborů. Význam rozpočtů národních vý-
borů charakterizuje skutečnost, že v současné
době představují rozpočty národních výborů
1/3 státního rozpočtu.
V souvislosti s rozšiřováním hospodářství
řízeného národními výbory je stále více ob-
čanů zapojováno do práce finančních rozpoč-
tových komisí a pomáhá svými podnětnými
návrhy ke zlepšení hospodaření národních
výborů. Zainteresování širokého okruhu ob-
čanů na hospodaření národních výborů vede
k odkrývání a mobilizaci nových příjmových
zdrojů a k úspornějšímu hospodaření rozpoč-
tovými prostředky a k výchově občanů v uvě-
domělé socialistické hospodáře a společenské
vlastníky.
Národní výbory budou moci i nadále sesta-
vovat doplňkové rozpočty, které se osvědčily
jako nástroj dobrého hospodaření při roz-
víjení výroby a služeb a při podněcování za-
interesovanosti národních výborů na plnění
a překračování plánu a rozpočtu.
Poněvadž rozpočty národních výborů a je-
jich hospodaření procházejí vývojem, stanoví
navrhovaný zákon pouze nejzákladnější zá-
sady a podrobnější úpravu ponechává roz-
počtovým řádům, které bude vydávat ministr
financí.
K § 18:
Decentralizace a rozšíření pravomoci pod-
niků a zvýšení účasti pracujících na řízení a
kontrole umožňují zvýšit kvalitu řízení a tím
i prohloubit chozrasčot, neboť těžisko kon-
troly se přesouvá do oblasti preventivní, ope-
rativní kontroly, což je základem účinného a
hospodárného řízení. Při provádění preven-
tivní kontroly, která je skloubena s denním
12
plněním plánu výroby a oběhu, připadá důle-
žitá úloha vedoucím pracovníkům organizací,
orgánům podnikové a resortní kontroly a vý-
znamnou úlohu přitom hraje i kontrola pro-
váděná orgány finanční soustavy.
Cílem preventivní kontroly je zejména za-
braňovat nehospodárnosti, napomáhat k efek-
tivnosti využití hmotných a finančních pro-
středků a přispívat k odhalování nových
zdrojů růstu výroby a k zlepšování výsledků
hospodaření.
Zvýšení účinnosti kontroly bude dosaženo
prohloubením analytické činnosti finančních
orgánů.
Poněvadž kontrola je prováděna v zájmu
pracujících, budou se finanční orgány při
kontrolách opírat o pracující a organizace
Revolučního odborového hnutí.
Jednotlivá ustanovení upravují základní
práva kontrolních orgánů a povinnosti kon-
trolovaných organizací. Aby nedocházelo
k pochybnostem, zda novou úpravou kon-
trolní pravomoci není dotčena kontrola, která
je vykonávána na základě ustanovení před-
pisů o kontrole daní, dávek a poplatků, sta-
noví se výslovně, že platnost těchto předpisů
není dotčena.
K § 19:
Aby státní rozpočet nebyl nepříznivě ovliv-
ňován mimořádnými výdaji týkajícími se ná-
rodohospodářsky let minulých jako úhrada
převisů investic, cenová vyrovnání atd., na-
vrhuje se, aby vláda byla oprávněna hradit
takovéto výdaje na vrub přebytků hospoda-
ření let minulých.
K§ 20:
Ministr financí upraví prováděcími předpisy
zejména způsob sestavování státního roz-
počtu a povinnosti jednotlivých orgánů při
sestavování státního rozpočtu, dále hospoda-
ření podle rozpočtu, a to především zabezpe-
čování úhrady na úkoly, jež nejsou plně roz-
počtově kryty, přesunové řízení, vázání úspor
na úkoly, které byly omezeny nebo odpadly,
zásady pro tvoření rezerv v rozpočtech a dále
zásady pro financování výdajů rozpočtových
organizací.
Dosud bylo zmocnění pro poskytování
úvěrů rozpočtovým organizacím stanoveno
zákonem č. 106/1951 Sb., o úpravě financo-
vání národních a komunálních podniků. Po-
něvadž citovaný zákon byl zrušen zákonem
8. 83/1958 Sb. a pro poskytování úvěrů není
právní opory, je třeba zakotvit v osnově po-
třebné zmocnění.
Dále je třeba z téhož důvodu zmocnit mi-
nistra financí k úpravě platebního a zúčto-
vacího styku, pokladních operací, ke kontrole
prováděné peněžními ústavy, zejména pokud
jde o kontrolu čerpání mzdových fondů a
o důsledky porušení finanční kázně a úvěro-
vání a financování základních prostředků a to
nejen pro rozpočtové organizace, ale i pro
ostatní organizace státního socialistického
sektoru. U organizací nestátního socialistic-
kého sektoru (družstva, společenské organi-
zace apod. ) bude úprava těchto věcí, s výjim-
kou financování základních prostředků a
úvěrování, provedena na základě zákonného
zmocnění v dohodě s příslušnými ústředími
těchto organizací a zúčastněnými ústředními
úřady.
K §21:
Zákon č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního
plánování a finančního hospodaření národních
podniků a ostatních hospodářských organizací
státního socialistického sektoru, zmocnil ge-
nerálního ředitele Státní banky českosloven-
ské, aby na základě prováděcích předpisů mi-
nistra financí upravil směrnicemi podrobněji
financování základních prostředků a jeho
kontrolu, úvěrování, platební a zúčtovací styk,
pokladní operace a kontrolu čerpání mzdových
fondů pro hospodářské organizace státního
socialistického sektoru.
Ustanovením § 21 navrhovaného zákona se
generální ředitel Státní banky českosloven-
ské zmocňuje upravit tyto věci i pro ostatní
organizace státního socialistického sektoru a
s výjimkou financování základních prostřed-
ků a úvěrování i pro organizace nestátního
socialistického sektoru.
K § 22:
Po zrušení vládního nařízení č. 108/1958
Sb., o fondech dlouhodobého úvěru pro vý-
robní a spotřební družstva, rozpočtovým zá-
konem na rok 1958 není zákonného zmocnění
pro úpravu hospodaření fondu dlouhodobého
úvěru.
Aby byla zajištěna možnost usměrňujícího
vlivu státu na fondy a zaměření jejich úvě-
rové činnosti, navrhuje se potřebné zmoc-
nění pro ministra financí.
V Praze dne 9. ledna 1959
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr financí:
J. Ďuriš v. r.