Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
285
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1958,
kterým se mění a doplňuje zákon o soudních poplatcích
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 173/1950 Sb., o soudních poplat-
cích, se mění a doplňuje takto:
1. § 7 zní:
,,Následky nesplnění poplatkové
povinnosti
(1) Nezaplatil-li navrhovatel poplatek včas
(§ 5), vyzve jej soud, aby poplatek zaplatil
ve stanovené lhůtě. Nebude-li v této lhůtě po-
platek zaplacen, soud podaný návrh (žalobu)
odmítne; na tento následek je nutno ve výzvě
k zaplacení poplatku upozornit. Jde-li o zápis
do pozemkové nebo železniční knihy a do pod-
nikového rejstříku, ověření opisu a podpisu
a podobné úkony soudu, které nevyžadují roz-
hodování, jakož i o úkony ve věcech soudní
správy a úkony prokuratury, neprovedou se,
dokud poplatek nebude zaplacen.
(2) Podá-li navrhovatel žádost za osvoboze-
ní od poplatku, rozhodne soud nejprve o ní;
zamítne-li ji, stanoví zároveň lhůtu k zapla-
cení poplatku a upozorní na následky neza-
placení poplatku, uvedené v odstavci 1.
2
(3) Je-li poplatníkem jiná osoba než navrho-
vatel nebo jde-li o poplatek z odvolání, stíž-
nosti, odporu v řízení o výpovědích a v roz-
kazním řízení a z námitek v řízení směneč-
ném a šekovém a nebyl-li poplatek zaplacen
včas, bude jej soud vymáhat exekučně. Před
zahájením exekučního řízení vyzve soud po-
platníka, aby poplatek zaplatil ve stanovené
lhůtě. "
2. K § 8 odstavci 1 se připojuje další věta
tohoto zněni:
,,Ve stejné lhůtě lze dodatečně vyměřit
částky, o něž bylo předepsáno méně, protože
poplatek nebyl správně vyměřen. "
3. § 9 písm. d) zní:
,, d) nemocenského pojištění, důchodového
zabezpečení (pojištění) a poskytování zdra-
votní péče. "
4. § 10 odst. 1 písm. a), b) a d) zní:
,, a) Československý stát, zastoupený vý-
konnými orgány národních výborů a jinými
orgány státní správy, státní ústavy a státní
fondy, převyšuje-li poplatek 50 Kčs, popřípadě
v řízení rozkazním 25 Kčs;
b) zaměstnanci (učňové, domáčtí dělníci),
jsou-li předmětem řízení nároky z jejich pra-
covního (učebního) poměru, s výjimkou náro-
ků na náhradu škody způsobené úmyslně
nebo v opilosti anebo trestním činem, popří-
padě přestupkem;
d) žalobce v řízení o náhradě škody způ-
sobené ublížením na zdraví, včetně nároků
státu na náhradu nákladů léčebné péče a dá-
vek nemocenského pojištění a důchodového
zabezpečení (pojištění). "
5. § 12 zní:
,,Osvobození ze zvláštních
důvodů
(1) Ministerstvo financí se zmocňuje, aby
v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ze
zvláštních důvodů přiznalo osobní osvobození
ode všech nebo některých poplatků skupinám
osob nebo věcné osvobození pro určitá řízení.
(2) Ministerstvo financí může přiznat osvo-
bození nebo povolit úlevy jednotlivým osobám
anebo může v dohodě s ministerstvem spra-
vedlnosti zmocnit k tomu jiné orgány. "
3
6. Za § 12 se vkládá § 12a tohoto zněni:
,,§ 12a.
Oprava poplatku neprávem
předepsaného
Soud na žádost poplatníka změní usnesení,
kterým byl vyměřen poplatek, i když usne-
sení nabylo právní moci,
a) byl-li předepsán někomu, kdo podle záko-
na a předpisů jej provádějících není povi-
nen poplatek platit,
b) došlo-li při výpočtu nebo předpisu poplat-
ku k chybě v počítání, psaní nebo k jiné-
mu omylu, který je zřejmou nesprávností,
zejména jde-li o dvojí vyměření téhož po-
platku,
c) v případech § 13 odst. 1 písm. b) a c), ne-
byl-li poplatek zaplacen. "
7. § 13 odst. 1 písm. a) a c) zní:
,, a) celý poplatek. Odmítne-li návrh (žalo-
bu) bez ústního jednání, jakož i byl-li ke
stížnosti zrušen zápis v pozemkové nebo že-
lezniční knize;
c) poměrnou část poplatku, změní-li se ke
stížnosti zápis v pozemkové nebo železniční
knize. "
8. § 13 odst. 2 zní:
,,Zaplatil-li poplatník více, než je sazební-
kem stanoveno, nebo zaplatil-li poplatek, aniž
byl k tomu povinen, vrátí se mu přeplatek
k jeho žádosti, převyšuje-li 5 Kčs. Jestliže
však soud změnil usnesení, kterým byl po-
platek vyměřen (§ 12a), a byl-li poplatek zcela
nebo zčásti zaplacen, vrátí se z úřední povin-
nosti celý přeplatek. "
9. K § 15, který se označuje jako odstavec
1, připojuje se odstavec 2 tohoto znění:
,,Ministerstvo spravedlnosti může v dohodě
s ministerstvem financí stanovit, které
úkony svěřené podle odstavce 1 předsedovi
senátu může vykonávat soudní kancelář. "
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení; provedou jej ministři financí a spra-
vedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
4
Důvodová zpráva
Dosavadní předpisy o soudních poplatcích,
pokud upravují řízení ve věci poplatků, vedou
k tomu, že vybírání poplatků je ve většině
případů odsunuto na dobu po skončení soud-
ního řízení. V té době nemají již jeho účast-
níci na tomto řízení zájem. To ztěžuje inkaso
poplatků a má to za následek značnou admi-
nistrativní a exekuční agendu.
Dosavadní osvobození státních orgánů od
poplatku vyžadovalo zpravidla dvojí exekuční
řízení, a to jednak pro zažalovanou pohledáv-
ku, jednak pro pohledávku poplatkovou.
Navrhované změny umožňují omezit podá-
vání zbytečných a bezvýznamných soudních
žalob.
Některá osvobození od poplatku navazují
na dřívější právní stav v oboru, pro který je
osvobození přiznáno. Ustanovení o zmocnění
přiznat ze zvláštních důvodů osvobození nebo
úlevy neumožňuje decentralisaci této agendy
na místní orgány státní správy nebo soudy.
Dalším nedostatkem dosavadních předpisů
je, že soud nemůže změnit své pravomocné
usnesení o předepsání poplatku, byl-li po-
platek předepsán zřejmě nesprávně. Konečně
je na závadu, že úkony v řízení o poplatcích
dosud svěřené předsedovi senátu nelze ani
zčásti přenést na soudní kancelář.
Navrhuje se proto uvedené nedostatky,
které jsou překážkou zjednodušení adminis-
trativních prací, odstranit změnou některých
ustanovení zákona č. 173/1950 Sb., o soudních
poplatcích.
I. Následky nezaplacení poplatku
Zjednodušení administrativní agendy v obo-
ru soudních poplatků lze docílit, bude-li se
řízení o poplatcích provádět hned po podání
návrhu (žaloby), kterým se soudní řízení za-
hajuje. V té době má navrhovatel zájem na
soudním řízení, což jej vede k zaplacení po-
platku. Tomu tak není po značném časovém
odstupu od skončení sporu. Aby bylo zajištěno
placení poplatků včas, a to zároveň s podáním
návrhu (žaloby), popřípadě na výzvu soudu,
stanoví se v osnově, že soud návrh odmítne,
nebude-li poplatek ani na výzvu soudu zapla-
cen. Již podle dosavadních předpisů platí ob-
dobná zásada při některých soudních úkonech,
např. při zápisech do pozemkové nebo želez-
niční knihy a do podnikového rejstříku, při
úkonech ve věcech soudní správy apod. Zá-
pisy, popřípadě úkony, se neprovedou, dokud
poplatek není zaplacen. Rozšiřuje-li se tato
zásada, docílí se podstatného zjednodušení
administrativy spojené s vybíráním poplatků
a umožní se jejich rychlejší inkaso. Pracují-
cím se přístup k soudu neztěžuje. Navrhova-
tel má možnost žádat za osvobození od po-
platků. Jsou-li dány zřetelehodné sociální dů-
vody, přizná soud osvobození podle § 140
občan soudního řádu. Mimo to přísluší osvo-
bození od poplatků již ze zákona nebo podle
administrativního opatření všude tam, kde je
obecný zájem na řízení; je tomu tak např.
v poručenských a opatrovnických věcech dětí
v rodičovské moci a ve věcech osvojení, ve
věcech zbavení svéprávnosti a prohlášení za
mrtvého, dále jsou osvobozeny zaměstnanci,
jsou-li předmětem řízení nároky z jejich pra-
covního poměru, navrhovatelé v řízení o urče-
ní náhrady osobních potřeb, žalobce v řízení
o náhradě škody způsobené ublížením na
zdraví aj. V ostatních případech je správné
požadovat zaplacení poplatku již při zahájení
řízení. Změna proti dosavadnímu stavu je
v tom, že dosud účastník soudního řízení zpra-
vidla platil poplatek až po skončeném řízení.
Podle navrhovaného zákona bude soud nucen,
aby hned při zahájení řízení rozhodl o povin-
nosti zaplatit poplatek i o jeho výši. Neza-
platí-li navrhovatel předepsaný poplatek a
soud proto návrh odmítne, zanikne poplatková
povinnost, jakmile usnesení o odmínutí ná-
vrhu nabude právní moci.
II. Změna ustanovení o osvobození
1. Z věcného osvobození stanoveného v § 9
písm. d) (označení podle § 16 odst. 3 zák. č.
52/1954 Sb. ) se přeřazuje do osobního osvo-
bození od poplatku (§ 10 odst. 1) osvobození
pro žalobce (stát) v řízení o regresních ná-
rocích na náhradu nákladů léčebné péče a dá-
vek nemocenského pojištění a důchodového
zabezpečení (pojištění), např. zavinil-li ublí-
žení na zdraví podnik nebo jednotlivec. Je to
proto, aby žalovaný odpůrce, jestliže ve sporu
podlehne, byl povinen zaplatit poplatek za toto
řízení. Obdobně se vyjímají z osvobození pří-
pady uvedené pod č. 4 písm. b) věta druhá
osnovy.
2. Je-li navrhovatel (žalobce) osobně osvo-
bozen od poplatku a soud vyhověl jeho ná-
vrhu, je povinen zaplatit poplatek odpůrce,
není-li od něho také osvobozen (§ 4 odst. 3
zák. o soudních poplatcích). Proto ve všech
případech, kdy žalobu podá Československý
stát, zastoupený výkonným orgánem národ-
5
ního výboru nebo jiným orgánem státní
správy, dále státní ústav a státní fond, a soud
návrhu vyhověl, je nutno předepsat poplatek
odpůrci a na něm jej vymáhat samostatnou
exekucí. Stát vede tak dvojí exekuční řízení,
a to jednak pro zažalovanou pohledávku, jed-
nak pro pohledávku poplatkovou; tomu je tak
i v případě, kdy jde o poměrně nízkou částku
poplatku.
Uvedenému dvojímu exekučnímu řízení lze
aspoň při malých předmětech soudního řízení
(úkonu) odpomoci tím, že se vyloučí osvobo-
zení státu, státních ústavů a státních fondů,
pokud poplatek nepřevyšuje 50 Kčs, popřípadě
25 Kčs. Podle odhadu se to bude týkat cca
80 % celkového počtu návrhů (žalob) poda-
ných státem, zastoupeným orgány státní
správy.
Navrhovatel (stát) má možnost dosáhnout
úhrady zaplaceného soudního poplatku ve
formě náhrady nákladů soudního řízení podle
§ 129 o. s. ř. Přísluší-li osvobození od poplat-
ků státu neomezeně, tedy i v řízení o před-
mětech malé hodnoty, má to za následek, že
i v těchto malých případech je vedena dvojí
exekuce. Stát vymůže soudem přiznanou po-
hledávku (např. 400 Kčs) a po určité době
dostane žalovaný ještě výzvu k zaplacení
soudního poplatku mnohdy v malé částce
(např. 16 Kčs). Tento postup je samozřejmě
pracujícími kritizován. Navrhovaným opatře-
ním se tento nežádoucí stav odstraní a zmenší
se pracovní zatížení v oboru účetní evidence
a vymáhání poplatků u lidových soudů.
3. Změna ustanovení o zmocnění přiznat
osvobození od poplatku ze zvláštních důvodů
odpovídá zákonné úpravě v oboru notářských
poplatků. Podle tohoto opatření nebude již
třeba nařízení ministra financí k přiznání
osvobození od poplatků určitým skupinám
osob nebo osvobození věcného pro určitá ří-
zení, nýbrž postačí administrativní opatření.
Nové ustanovení dále umožní decentralizovat
na místní orgány státní správy nebo soudy
přiznávání poplatkových úlev jednotlivým
osobám.
III. Změna nesprávného usnesení o předepsáni
poplatků
Výzva soudu k zaplacení poplatku se děje
ve formě usnesení. Soud je podle § 166 odst. 1
o. s. ř. svým usnesením vázán. Právní moc
usnesení brání tomu, aby soud mohl jiným
rozhodnutím vyslovit, že se poplatek účast-
níku vrací, a to i v případě, že je zřejmé, že
původní usnesení ve smyslu § 7 odst. 1 zá-
kona o soudních poplatcích bylo nesprávné.
Náprava by byla možná, je-li rozhodnutí pra-
vomocné, jedině stížností pro porušení záko-
na. Takový právní stav není žádoucí a proto
navrhované ustanovení nového § 12a zmoc-
ňuje soud, aby své nesprávné usnesení o vy-
měření poplatku změnil.
IV. Zmocnění k přenesení působnosti v poplat-
kovém řízení na soudní kancelář
V zájmu odlehčení soudů od administrativ-
ních prací je třeba zmocnění, aby bylo možno
přenést některé úkony v poplatkové agendě
na soudní kancelář, která v soudní agendě
některé jednoduché úkony již provádí.
V. Finanční dosah návrhu
Navrhovanou úpravou se výnos soudních
poplatků sice v podstatě nezmění, ale zjed-
noduší se administrativní agenda v oboru
těchto poplatků, zavede se v ní pořádek a
zejména vybíráním poplatků hned při zahá-
jení řízení se bude čelit tvoření nedoplatků.
Provedením nevzniknou vyšší nároky na roz-
počtové prostředky.
V Praze dne 5. prosince 1958.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr financí:
J. Ďuriš v. r.
KNT 1 - 3344-68