Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
281
Společná zpráva
výboru rozpočtového a hospodářského
a výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 272)
o územním plánování
Rozpočtový a hospodářský výbor ve své
schůzi dne 20. listopadu a ústavně právní vý-
bor dne 27. listopadu 1958 projednaly vládní
návrh zákona (tisk 272) o územním pláno-
vání, který byl předběžně projednán ve spo-
lečné komisí obou výborů zřízené podle § 28
j. ř.
V rozpočtovém a hospodářském výboru
přednesl zpravodajskou zprávu posl. dr. Hu-
línský a ve výboru ústavně právním posl. inž.
Čtvrtníček.
Oba výbory provedly o předloženém vlád-
ním návrhu zákona nejprve všeobecnou a po-
tom podrobnou rozpravu.
V podrobné rozpravě byly ve vládním ná-
vrhu zákona provedeny tyto změny:
K§3
V odstavci 1 osmý řádek bylo škrtnuto slo-
vo ,,oblastí", protože v souvislosti, v jaké
bylo umístěno, vzbuzovalo by nesprávný do-
jem, že jde o nějaký správní celek.
K§6
V odstavci 2 třetí řádek bylo slovo ,,jiných"
nahrazeno slovem
,,celých".
V odstavci 4 písm. b) třetí řádek bylo slovo
,,jeho" nahrazeno slovem
,,jejich".
V obou případech jde o opravy tiskových
chyb.
K§7
V odstavci 2 pátý řádek byla za slovo
,,stavbu" vsunuta slova ,,popřípadě též eta-
py stavby".
Tímto doplňkem se sleduje, aby v souvis-
losti se zastavovacími plány bylo hned vy-
jádřeno též rozvržení plánu do etap. Přitom
se současně zabezpečuje, že nebude třeba
stanovovat etapy stavby pro stavby drobné.
K§9
V odstavci 2 řádek třetí bylo před slovo
,,okresních" vsunuto slovo
,,dotčených".
V témže odstavci řádek pátý bylo slovo ,,do-
tčených" vsunuto před slovo
,,místních".
V odstavci 3 řádek šestý bylo slovo ,,do-
tčených" vsunuto před slovo
,,místních".
Tyto doplňky byly provedeny, aby bylo
zpřesněno dosavadní znění zákona.
2
K §16
V odstavci 1 se dosavadní ustanovení pod
písm. c) označuje písmenem d) a vkládá se
nové ustanovení pod písmenem c) tohoto
zněni:
,, c) stanoví způsob, jak zajistit trvalý sou-
lad územních plánů s plány rozvoje národ-
ního hospodářství, ".
Tímto doplňkem se přímo do zákona vklá-
dá povinnost doplňovat již schválené územní
plány, přičemž stanovení podrobností se po-
nechává prováděcím předpisům.
K §18
Z důvodů stylistických bylo slovo ,,dnem"
nahrazeno slovy ,,ode dne".
S těmito změnami oba výbory předložený
vládní návrh zákona (tisk 272) o územním
plánování projednaly a doporučily též Národ-
nímu shromáždění ke schválení.
V Praze dne 27. listopadu 1958.
Štětka v. r.,
předseda rozpočtového a hospodářského
výboru.
dr. Hulínský v. r.,
zpravodaj rozpočtového a hospodářského
výboru.
dr. Krofta v. r.,
předseda ústavně právního výboru.
inž. Čtvrtníček v. r.,
zpravodaj ústavně právního výboru
8
Zákon
ze dne 1958
o územním plánování
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I
Základní ustanovení
§1
Poslání územního plánování
(1) Územní plánování je soustavnou čin-
ností, která v souladu s úkoly a záměry ná-
rodohospodářského plánování a na základě
průzkumů přírodních, demografických, kul-
turních, ekonomických a technických podmí-
nek řeší uspořádání daného území tak, aby byl
vytvořen organický a dalšího rozvoje schopný
celek, zabezpečen vzájemný soulad všech
územních prvků a společenských zájmů a tím
i předpoklady pro harmonické uspokojování
požadavků obyvatel na práci, bydlení, kulturu
a zotavení.
(2) Územní plánování zajišťuje, aby prová-
dění změn v uspořádání území, především
investiční činností, bylo dlouhodobě a pláno-
vitě usměrňováno podle předem stanovených
zásad.
§2
Úkoly územního plánování
(1) Uzemní plánování plní zejména tyto
hlavní úkoly:
a) vymezuje výhledově velikost a organizaci
sídlišť řešeného území v souladu s výhle-
dovými úkoly jeho hospodářského a kul-
turního rozvoje,
b) vymezuje správnou velikost a rozvržení
ploch pozemků pro všechny složky osídleni
a pro ostatní účely na řešeném území
s ohledem na současnou i výhledovou po-
třebu a na racionální využiti zastavěných
i nezastavěných ploch všeho druhu,
c) řeší umístění a začlenění jednotlivých úče-
lových skupin výstavby a jednotlivých
staveb na řešeném území a zjišťuje po-
třebu a rozsah vyvolaných investic, které
podmiňují plné využiti a uplatnění na-
vrhované základní výstavby, popřípadě
určuje jejich umístění,
d) určuje nutné asanační nebo rekonstrukční
zásahy do existujícího stavu území,
e) vymezuje chráněná území nebo objekty a
ochranná pásma a zajišťuje ochranu úze-
mí, objektů nebo pásem vymezených podle
zvláštních předpisů,
f) navrhuje účelné časové pořadí výstavby a
jiných opatření nezbytných k dosažení
uspořádání území podle územního plánu.
(2) Při řešení úkolů územního plánování
jsou příslušné orgány povinny
a) dbát o vytváření příznivých územních pod-
mínek pro rozvoj výrobních sil,
b) dbát o vytváření zdravého, krásného a po-
hodlného prostředí pro život a práci oby-
vatel, o zachování, využití a rozmnožení
hmotných a kulturních hodnot na řešeném
území, jakož i o ochranu daného prostředí
před nežádoucími zásahy, vlivy a důsledky
hospodářské nebo jiné činnosti a o od-
stranění závad touto činností způsobených,
c) umožňovat nejúčelnější využití přírodních
podmínek řešeného území,
d) uplatňovat zásadu nejvyšší hospodárnosti
a nejnovější poznatky pokrokové vědy a
techniky,
e) dbát o ochranu nerostného bohatství a
zemědělské půdy.
(3) Příslušné orgány jsou při řešení úkolů
územního plánování povinny dbát zájmu
obrany státu.
§3
Výchozí podklady územního
plánování
(1) Základním výchozím podkladem pro
územní plánování jsou výhledové plány hos-
podářského a kulturního rozvoje jednotlivých
oblastí, vypracované v rámci státního plánu
rozvoje národního hospodářství, jakož i per-
spektivní studie a rozbory orgánů hospodář-
ského plánováni, objasňující postavení a
funkci jednotlivých krajů, okresů, popřípadě
4
jiných územních celků v národním hospodář-
ství a základní zaměření jejich dalšího roz-
voje a výstavby. Územní plánování se při ře-
šení svých úkolů opírá též o výhledové plány
rozvoje jednotlivých odvětví národního hos-
podářství a přejímá jejich zásady v rozsahu
vymezeném jejich schválením a dále se opírá
o generální plány rozvoje báňských revírů,
výhledové studie a generální řešení jednotli-
vých staveb na řešeném území.
(2) Směrným plánem pro základní vodo-
hospodářská opatření při územním plánování
je státní vodohospodářský plán. Pokud byly
vypracovány pro některé další hospodářské
úseky zvláštní plány (státní silniční plán, ge-
nerální plán zvelebení zemědělského, lesního
a vodního hospodářství aj. ), používá územní
plánování těchto plánů jako podkladu pro
řešení základních otázek a přejímá jejich
zásady v rozsahu vymezeném jejich schvá-
lením.
(3) Vedle podkladů získaných z národo-
hospodářského plánování si územní plánování
opatřuje pro řešení svých úkolů vlastní pod-
klady prováděním všestranného průzkumu
řešeného území, rozborem vztahu plánova-
ných opatření k současnému uspořádání,
možnostem a výhledovým potřebám řešeného
území a zkoumání podmínek, jakož i důsled-
ků realizace zamýšlených opatření v území.
Část II
Územní plány
§4
Druhy územních plánů
Podle povahy řešených úkolů se vypraco-
vávají:
a) územní plány rajónů,
b) územní plány sídlišť,
c) zastavovací plány.
§5
Územní plány rajónů
(1) Územní plány rajónů se vypracovávají
pro předem určená hospodářsky a kulturně
Významná zájmová území (rajóny), pro která
Je třeba k uskutečnění důležitých investic
nebo jiných plánovaných opatření stanovit
dlouhodobě zásady a podmínky jejich sou-
stavné výstavby nebo přestavby.
(2) Územní plány rajónů řeší na daném
území souborně umístění, vzájemné vztahy a
uspořádání všech dosavadních i nově navrho-
vaných funkčních celků, které toto území
vytvářejí (sídlišť, těžebních, průmyslových,
zemědělských a jiných závodů, vodohospodář-
ských, dopravních, energetických a jiných děl
a zařízení, lesů a ploch určených k zalesnění
a ostatních významných prvků přírody a
krajiny).
(3) Územními plány rajónů se řeší též
umístění jednotlivých významných staveb
nebo jejich souborů mimo území sídlišť, ne-
lze-li podmínky a důsledky umístění navrho-
vané stavby řešit jinými prostředky územní-
ho plánování.
§6
Územní plány sídlišť
(1) Územní plány sídlišť se vždy vypraco-
vávají pro výstavbu nových a pro celkovou
rekonstrukci nebo dostavbu existujících
sídlišť, která v důsledku výhledově plánova-
ného rozvoje výrobních sil vyžadují podstat-
ného přebudování, rozšíření nebo asanace.
(2) Podle potřeby se územní plány sídlišť
vypracovávají pro účely dlouhodobého roz-
voje celých sídlišť nebo jejich části, urče-
ných k výrobním, obytným nebo jiným úče-
lům, vyžadují-li toho úkoly státního plánu
rozvoje národního hospodářství nebo jiné
důležité hospodářské či kulturní zájmy.
(3) Územní plány sídlišť stanoví souborně
zásady a podmínky dlouhodobé výstavby a
přestavby celého sídliště nebo jeho funkčně
a výtvarně ucelené části z hlediska umístění,
uspořádání a vzájemných vztahů všech dosa-
vadních i nově navrhovaných skladebních
prvků vytvářejících dané sídliště (obytné
části sídliště, území určená k umisťováni
průmyslových, zemědělských a jiných závodů,
dopravní, energetické, vodovodní, kanalizační
a jiné sítě a zařízení, veřejná zeleň apod. ).
(4) Územní plány sídlišť se vypracovávají
jako
a) směrné územní plány, a to pro celé území
sídliště a jeho zájmové území,
b) podrobné územní plány, a to pro ucelenou
část území sídliště, u malých sídlišť též
pro celé jejich území.
(5) podrobné územní plány se vypracová-
vají zpravidla na základě směrných územních
plánů. Výkonný orgán příslušného krajského
5
národního výboru může v odůvodněných pří-
padech povolit vypracování podrobného
územního plánu bez předchozího vypracování
a schválení směrného územního plánu.
(6) Sídlištěm se rozumí každá jednotka
osídlení, která se skládá ze seskupených trva-
lých lidských obydlí (včetně do ní začleněných
výrobních zařízení a nezbytného občanského
a technického vybavení) a tvoří uzavřené a
od jiných jednotek osídlení prostorově oddě-
lené prostředí pro společenský život obyva-
tel (město, vesnice, osada, i když není samo-
statnou správní jednotkou).
§7
Zastavovací plány
(1) U staveb, jejichž dokumentace je schva-
lována podle předpisů o dokumentaci staveb,
se vypracovávají zastavovací plány v rozsahu
stanoveném těmito předpisy a v souladu
s územním rozhodnutím o umístění jednotli-
vých staveb nebo jejich souborů.
(2) Zastavovací plány určují přesné polo-
hové a výškové situování všech budov, ob-
jektů a zařízení a jejich zapojení na obdobné
budovy, objekty a zařízení mimo projektova-
nou stavbu, popřípadě též etapy stavby; dále
řeší veškeré výškové a sadové úpravy území.
§8
Pořizování územních plánů
(1) Územní plány se vypracovávají na
základě výchozích podkladů (§ 3).
(2) Územní plány rajónů a sídlišť s výjim-
kou uvedenou v odstavci 3 pořizují výkonné
orgány krajských národních výborů.
(3) Územní plány sídlišť zemědělského cha-
rakteru pořizují výkonné orgány okresních
národních výborů.
(4) Orgány uvedené v odstavcích 2 a 3 od-
povídají za provedení přípravných prací pro
územní plány rajónů a sídlišť a za vypraco-
vání návrhů těchto plánů projektovými orga-
nizacemi.
(5) Hlavní úkoly, zásady a požadavky pro
vypracování jednotlivých územních plánů
rajónů a sídlišť stanoví rady národních vý-
borů, jejichž výkonné orgány tyto plány po-
řizují, po projednání v radách zúčastněných
národních výborů.
(6) Zastavovací plány pořizují investoři
podle předpisu o dokumentaci staveb.
§9
Schvalování územních plánů
rajónů a sídlišť a řízení
o nich
(1) Územní plány rajónů a sídlišť s výjim-
kou uvedenou v odstavci 3 schvaluji rady
krajských národních výborů, pokud si jejich
schválení nevyhradí vláda. Návrhy územních
plánů, jejichž schválení si vyhradila vláda,
předkládají ke schválení rady krajských ná-
rodních výborů.
(2) Návrhy územních plánů schvalovaných
podle odstavce 1 musí být před předložením
ke schválení projednány v radách dotčených
okresních národních výborů, a jde-li o územní
plány sídlišť, též v radách dotčených místních
národních výborů.
(3) Územní plány sídlišť zemědělského cha-
rakteru schvalují rady okresních národních
výborů, pokud si jejich schválení nevyhradila
rada krajského národního výboru nebo vláda;
před předložením ke schválení musí být pro-
jednány v radách dotčených místních národ-
ních výborů.
(4) Řízení o územních plánech rajónů a
sídlišť provádějí výkonné orgány národních
výborů, jejichž rady tyto plány schvalují
(odstavce 1 a 3); projednáním jednotlivých
otázek mohou pověřit výkonné orgány národ-
ních výborů nižších stupňů. Vyhradila-li si
schválení územního plánu vláda, provádí ří-
zení o něm výkonný orgán krajského národ-
ního výboru.
(5) V řízení o územních plánech rajónů a
sídlišť projednávají a dohodnou výkonné
orgány příslušných národních výborů na-
vrhovaná řešení těchto plánů se všemi dotče-
nými orgány státní správy. Výkonné orgány
příslušných národních výborů projednají
jednotlivá řešení územních plánů též s dotče-
nými organizacemi socialistického sektoru a
seznámí vhodnou formou ostatní organizace
a občany se základními záměry a návrhy
územních plánů. Při vypracování a schvalo-
vání územních plánů rajónů a sídlišť přihléd-
nou uvedené výkonné orgány k připomínkám
organizací a občanů.
(6) Územní plány rajónů a sídlišť se schva-
lují jako celek. Při schválení musí být u kaž-
dého územního plánu stanoveno, které jeho
části nebo řešení jsou v rámci celkově schvá-
leného pojetí závazné pro zpracování územ-
ních plánů nižšího stupně a pro územní
rozhodnutí. Ostatní časti nebo řešení územ-
6
ních plánů se schvaluji jako orientační směr-
nice pro další územně plánovací práce a pro
usměrňování výstavby v území.
§10
Prověřování zastavovacích
plánů
Zastavovací plány musí být před schvále-
ním orgány příslušnými podle předpisů o do-
kumentaci staveb prověřeny z hlediska
územního plánování výkonnými orgány okres-
ních národních výborů. Prověření zastavova-
cích plánů je součástí řízení o vydání rozhod-
nutí o přípustnosti stavby. Provádí-li toto
řízení jiný orgán než výkonný orgán okresní-
ho národního výboru, je povinen opatřit sta-
novisko výkonného orgánu okresního národ-
ního výboru z hlediska územního plánování
a pojmout jeho podmínky do rozhodnutí
o přípustnosti stavby.
Část III
Územní rozhodnuti
§11
Druhy územních rozhodnutí
(1) K řešení jednotlivých otázek v oboru
územního plánování vydávají výkonné orgány
příslušných národních výborů územní roz-
hodnutí. V územních rozhodnutích se stanoví
podmínky pro projektovou přípravu staveb
a pro provedení požadovaných změn v území,
popřípadě pro ochranu důležitých zájmů
v území.
(2) Územním rozhodnutím se rozhoduje
zejména:
a) o umístění jednotlivých staveb nebo jejich
souborů,
b) o vymezení chráněných území a objektů
a ochranných pásem v případech, kdy tato
působnost nepřísluší podle zvláštních
předpisů jiným orgánům,
c) o stavební uzávěře,
d) o změnách ve využití pozemků.
(3) Územní rozhodnutí vydává výkonný
organ okresního národního výboru, pokud si
výkonný orgán krajského národního výboru
nevyhradil vydání územního rozhodnutí uve-
deného v odstavci 2 písm. a) a b).
(4) Výkonné orgány místních národních
výborů, jimž byla svěřena působnost staveb-
ních úřadů I. stupně, vykonávají na jimi
spravovaném území působnost výkonných
orgánů okresních národních výborů podle
odstavce 3. Prováděcí předpisy stanoví, v kte-
rých případech budou tuto působnost vyko-
návat výkonné orgány místních národních
výborů, jimž nebyla svěřena působnost sta-
vebních úřadů I. stupně.
(5) Jde-li o územní rozhodnutí v obvodu
několika výkonných orgánů národních vý-
borů, vydá rozhodnutí nejbližší společně nad-
řízený orgán. Tento orgán může stanovit, že
rozhodnutí vydá některý z podřízených vý-
konných orgánů národních výborů.
§ 12
Podklady pro územní
rozhodnutí
(1) Podkladem pro územní rozhodnutí jsou
schválené územní plány rajónů a sídlišť.
(2) Nebyl-li pro příslušné území schválen
územní plán nebo nevyžaduje-li povaha řeše-
ného úkolu předchozího vypracování a schvá-
lení územního plánu, musí výkonný orgán
příslušného národního výboru dbát výchozích
podkladů pro územní plánování (§ 3), popří-
padě opatřit pro územní rozhodnutí jiné
podklady v rozsahu nezbytném k řešení dané
otázky (územně plánovací studie a náčrty,
rozbory a bilance, místní šetření, výsledky
projednání jednotlivých otázek s příslušnými
orgány státní správy a s účastníky řízení
o územním rozhodnutí apod. ).
(3) O rozsahu nezbytných podkladů a o způ-
sobu jejich zajištění podle odstavce 2 roz-
hodne výkonný orgán národního výboru,
příslušný k vydání územního rozhodnuti, podle
povahy a složitosti daného úkolu.
§ 13
Řízení o územním rozhodnutí
(1) Pro řízení o územním rozhodnutí platí
obecné předpisy o řízení ve věcech správních,
pokud prováděcí předpisy nestanoví něco
jiného.
(2) Územní rozhodnutí vydávají orgány
příslušné podle § 11 odst. 3 až 5, po předcho-
zím projednání se všemi orgány státní sprá-
vy, jejichž zájmy jsou tímto rozhodnutím
dotčeny.
7
Část IV
Ustanovení společná
a závěrečná
§14
Vstup na pozemky a náhrada
škody
(1) Vstupovat na cizí pozemky k provádění
průzkumu a jiných prací pro účely územního
plánování nebo k výkonu dozoru na dodržo-
vání schválených územních plánů a platných
územních rozhodnutí, pokud tyto práce lze
provést jen na místě samém, je možno jen
na základě zvláštního povoleni, pokud k tomu
není třeba povolení podle zvláštních předpisů.
(2) Povolení ke vstupu na cizí pozemek
podle odstavce 1 vydává výkonný orgán ná-
rodního výboru, který v daném případě pro-
vádí příslušné řízení o územním plánu nebo
územním rozhodnutí, popřípadě který provádí
výkon dozoru; v naléhavých případech může
povolení vydat příslušný výkonný orgán
místního národního výboru. Povolení ke
vstupu na pozemky vojenské správy vydává
výkonný orgán národního výboru po předcho-
zím souhlasu vojenské správy.
(3) Osoby oprávněné vstupovat na cizí po-
zemek jsou povinny dbát, aby jejich pracemi
nevznikly na pozemku škody, jimž lze za-
bránit, a zachovat mlčenlivost vůči nepovola-
ným osobám o skutečnostech, o nichž se
dověděly při své činnosti.
(4) Náhradu za způsobenou škodu poskytne
orgán, který pověřené osoby vyslal. Nedojde-
li k dohodě o výši náhrady škody, rozhodne
o ní výkonný orgán okresního národního
výboru.
§ 15
Součinnost jiných orgánů
Orgány hospodářského plánování, ostatní
orgány státní správy, vědecké instituce a
ústavy spolupracují v oboru své působnosti
s orgány, které provádějí řízení o územních
plénech a o územních rozhodnutích a posky-
tují jim veškeré národohospodářské, tech-
nické a jiné podklady, nezbytné k řešení
daného úkolu.
Ustanovení zmocňovací
a závěrečná
§ 16
(1) Podrobnější předpisy k provedení tohoto
zákona vydá Státní výbor pro výstavbu. Tyto
předpisy zejména
a) určí zásady pro podrobnější členění, náplň
a způsob zpracování jednotlivých druhů
územních plánů, pro jejich projednávání,
schvalování a evidenci,
b) vymezí obsah územních rozhodnutí a po-
stup při jejich vydávání,
c) stanoví způsob, jak zajistit trvalý soulad
územních plánů s plány rozvoje národního
hospodářství,
d) stanoví zásady pro pořizování podkladních
map a průzkumů a pro jejich evidenci.
(2) Prováděcí předpisy mohou stanovit od-
chylky pro vydávání územních rozhodnuti
o umisťování některých staveb a pro prově-
řování jejich zastavovacích plánů, popřípadě
stanovit, v kterých případech lze upustit od
vydávání územních rozhodnutí o umístění
stavby nebo od prověření zastavovacích
plánů; tyto předpisy mohou též stanovit od-
chylky od řízení o územních plánech, vyža-
dují-li toho zájmy zachování státního nebo
hospodářského tajemství nebo zájmy obrany
státu.
§ 17
(1) Zrušují se:
a) §§ 1 až 8, 15 až 19, 21, 22, 24 a 25 zákona
č. 280/1949 Sb., o územním plánování a
výstavbě obcí,
b) vládní nařízení č. 51/1950 Sb., o územním
plánování obcí,
c) část I. část II. (s výjimkou § 9), část III.,
část X., část XI. a část XIII. vládního na-
řízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí,
d) § 2 vládního nařízení č. 57/1953 Sb., o pů-
sobnosti ministerstva vnitra v oboru
územního plánování a výstavby obcí a
v oboru péče o technické služby národních
výborů, ve znění vládního nařízení č. 77/
1953 Sb.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy upravující
působnost zvláštních orgánů státní správy
při řešení otázek, které mají vztah k územ-
nímu plánování; orgány, které jsou podle
těchto předpisů příslušné k provádění opatře-
ní dotýkajících se územního plánování, jsou
povinny dbát zásad obsažených ve schvále-
ných územních plánech nebo dohodnutých
s orgány územního plánování.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne
1. ledna 1959; provedou jej všichni členové
vlády.