Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
269
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé
k projevu souhlasu Dohoda mezi Československou republikou a Polskou
lidovou republikou o vypořádání nevyřízených majetkových otázek,
podepsaná v Praze dne 29. března 1958
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Republiky českoslo-
venské souhlasí s Dohodou mezi Českosloven-
skou republikou a Polskou lidovou republikou
o vypořádání nevyřízených majetkových otá-
zek, podepsanou v Praze dne 29. března 1958.
Důvodová zpráva
Dne 29. března 1958 byla v Praze podepsá-
na Dohoda mezi Československou republikou
a Polskou lidovou republikou o vypořádání
nevyřízených majetkových otázek a byly vy-
měněny přílohové dopisy k této Dohodě. Tě-
mito dokumenty jsou likvidovány nevyřízené
majetkové otázky mezi Československou re-
publikou a Polskou lidovou republikou jak
z doby před 9. květnem 1945, tak i po tomto
datu a současně jsou likvidovány i ony smlou-
vy a dohody, které se těchto majetkových
otázek týkaly.
Článek 1 Dohody řeší otázku předválečných
a válečných pohledávek, vzniklých do 9. květ-
na 1945. Dohodou jsou vypořádány takové
případy, kdy alespoň na jedné straně závaz-
kového poměru je subjektem ať oprávněným
či zavázaným stát nebo právnická osoba se
sídlem na území svého státu. Nároky fysic-
kých osob jedné smluvní strany vůči fysickým
osobám druhé smluvní strany se nevypořá-
dávají.
V odst. 4 článku 1 Dohody se konstatuje,
že ustanovením článku nejsou dotčena práva
zakládající nárok na opětovná plnění jako
sociální pojištění, autorská práva apod. a
rovněž závazky z těchto práv, pokud jsou
splatné po dni 8. května 1945,
2
Vzájemné nároky z titulu znárodnění a po-
dobných opatření se vypořádají článkem 2
Dohody. Podle tohoto článku se likvidují ná-
roky smluvních stran na jakékoliv náhrady za
majetky dotčené opatřeními podle znárodňo-
vacích, vyvlastňovacím nebo jiných vlastnické
právo omezujících nebo odnímajících před-
pisů, a to podle stavu ke dni podepsání
Dohody.
Článkem 2 jsou likvidovány kromě nároků
plynoucích ze znárodňovacích a jiných opa-
tření zejména i nároky na vrácení nebo ná-
hradu za majetky přesídlenců z Polska do
Československa a naopak, pokud takové ma-
jetky byly do dne podepsání Dohody postiženy
některým ze zmíněných opatření.
Dále tento článek stanoví v odst. 2 a 3
pojem československých, resp. polských ma-
jetků, které omezuje jen na ty případy, kdy
majetek byl československým, resp. polským
jak v den zásahu, tak i v den podepsání Do-
hody; současně se uznávají změny v osobě
majitele, pokud v mezidobí nastaly.
Podle článku 3 Dohody přechází do vlast-
nictví Československé republiky veškerý mo-
vitý a nemovitý majetek polských přesídlenců,
na které se vztahují Protokol ze dne 18. září
1948 mezi Československou republikou a Pol-
skou republikou o přesídlení osob polské ná-
rodnosti z okolí Humenného a Protokol ze dne
5. května 1949 mezi Československou republi-
kou a Polskou republikou o přesídlení osob
polské národnosti z východního Slovenska do
Polska. Uvedené protokoly prohlašují se sou-
časně za zaniklé.
Pokud jde o přesídlence z Polska do Česko-
slovenska, neexistují úmluvy podobného dru-
hu. Majetkové nároky těchto přesídlenců jsou
vypořádány jen v případech, kdy jejich ma-
jetek byl v Polsku do dne podepsání Dohody
dotčen některým z opatření zmíněných v člán-
ku 2 Dohody. Jde tu zejména o případy, kdy
s takovým majetkem bylo v Polsku již na-
kládáno jako s majetkem opuštěným nebo
německým ve smyslu polského dekretu č. 87
ze dne 8. března 1946 o majetku opuštěném
a majetku po Němcích, pokud ovšem takový
majetek do dne podepsání Dohody nebyl
původnímu vlastníku restituován.
Polská strana vyslovila přání, aby likvidace
otázky vypořádám nemovitého majetku pře-
sídlenců a jiných osob se týkala majetku
občanů smluvních stran i v případech, že
trvale bydlí v cizině. Své přání odůvodňovala
tím, že polský stát chce se všemi svými obča-
ny nakládat stejně bez ohledu na jejich
bydliště. Československá strana na požadavek
polské strany přistoupila, avšak v přílohovém
dopise č. 3 si vyhradila, že v případě, že občan
jedné ze smluvních stran, který má trvalé
bydliště mimo území smluvních stran, uplatní
na území třetího státu nebo prostřednictvím
vlády třetího státu nárok vypořádaný Doho-
dou, druhá smluvní strana nebude činit od-
povědnou za postup takového občana ani za
následky takového postupu stranu, jejíž
občan nárok uplatnil.
Článek 4 Dohody stanoví zánik závazků,
které měly subjekty, jejichž majetková práva
se likvidují Dohodou, pokud tyto závazky
souvisí s likvidovanými právy, jako např.
hypotéky, požívací a užívací práva apod.
Článek 5 Dohody v odst. 1 písm. a) za-
kotvuje likvidaci repatriační smlouvy a všech
repatriačních ujednání a vzájemné vzdání
se příslušných nároků, v písm. b) a c) likvi-
duje nároky z revindikačního ujednání z r.
1946 a z restituce železničních vagónů.
Revindikační ujednání zůstává prozatím
v platnosti pouze pokud jde o kulturní a
archivní materiál; v přílohovém dopise č. 4
je předvídáno uzavření zvláštní úmluvy o vy-
dání tohoto materiálu a o spolupráci v archiv-
nictví vůbec. Touto úmluvou má být revindi-
kační ujednání likvidováno v plném rozsahu.
Pokud jde o československou pohledávku
z titulu diplomatického úvěru, u níž česko-
slovenská strana počítala, že bude uhrazena,
vyslovila polská strana naléhavou prosbu, aby
i tato pohledávka byla bezúplatně likvidována
v rámci Dohody, s odůvodněním, že jde o po-
hledávku vzhledem k rozsahu ostatních Do-
hodou likvidovaných zájmů celkem nevý-
znamnou, pocházející z doby bezprostředně
poválečné a mající podobný charakter jako
pohledávky z titulu repatriace, revindikace
apod. Československá strana vyslovila s likvi-
dací této pohledávky souhlas a zakotvila jej
v článku 5 odst. 1 písm. d).
Článek 6 Dohody pojednává o vzájemném
vydání cenných papírů včetně akcií a jiných
listin a dokladů týkajících se likvidovaných
nároků. V přílohovém dopise č. 2 pak obě
smluvní strany konstatují, že nebudou vydány
cenné papíry emitované podniky, které pře-
nesly fakticky své sídlo na území třetího
státu, a ani cenné papíry, u nichž je nutno
počítat s uplatněním nároků třetích států
nebo jejich fysických a právnických osob.
Tím si smluvní strany ponechávají nezbytnou
disposiční volnost, pokud jde o vztahy k tře-
tím státům a jejich příslušníkům, aby se
předešly nepříznivé důsledky, jež by mohly
vzniknout z toho, že takovéto cenné papíry
byly vydány druhé smluvní straně.
8
Článek 7 Dohody stanoví, že majetky, práva
a zájmy fysických a právnických osob jedné
smluvní strany na území druhé smluvní
strany, pokud nespadají pod ustanovení této
Dohody, zůstávají ve volném nakládání těchto
fysických a právnických osob v rámci plat-
ných právních předpisů.
V článku 8 Dohody je zakotveno právo
orgánů smluvních stran a jejich subjektů
odmítnout projednávání likvidovaných náro-
ků druhé strany a jejich příslušníků. V odst. 2
se pak stanoví, že smluvní strany upraví podle
potřeby svými vnitřními předpisy otázky, na
něž se vztahuje Dohoda.
V článek 9 se smluvní strany zavazují, že
k zjištění likvidovaných nároků a závazků si
poskytnou vzájemně veškerou pomoc.
Dohoda upravuje majetkové nároky pří-
slušníků obou států a vyžaduje ke svému pro-
vedení legislativního opatření.
Dohoda upravuje celou řadu dosud neřeše-
ných majetkových otázek, existujících až
dosud ve vztazích mezi Československou re-
publikou a Polskou lidovou republikou a ori-
spívá tak významnou-měrou k dalšímu roz-
šíření a upevnění spolupráce mezi oběma
spřátelenými státy.
V Praze dne 24. září 1958.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
4
DOHODA
MEZI ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A POLSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU
O VYPOŘÁDÁNI NEVYŘÍZENÝCH MAJETKOVÝCH OTÁZEK
President Československé republiky a Státní
Rada Polské lidové republiky, ve snaze vy-
pořádat nevyřízené majetkové otázky z doby
přede dnem 9. května roku 1945 i některé
majetkové otázky z doby pozdější, rozhodli
se uzavřít tuto Dohodu a k tomu cíli jmeno-
vali svými zmocněnci:
president Československé republiky
Julia Ď u r i š e, ministra financí,
Státní Rada Polské lidové republiky
Dr. Tadeusze D i e t r i c h a, ministra fi-
nancí,
kteří, vyměnivše si plné moci a shledavše je
v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto
ustanoveních:
Článek 1
1. Touto Dohodou jsou vypořádány jakož
i zcela a konečně zlikvidovány veškeré peně-
žité nároky a nároky na jiná majetková plnění
právních subjektů jedné smluvní strany vůči
právním subjektům druhé smluvní strany,
pokud takové nároky vznikly přede dnem
9. května 1945, vyjímajíc nároky fysických
osob jedné smluvní strany vůči fysickým
osobám druhá smluvní strany.
2. a) Československými právními subjekty
ve smyslu tohoto článku se rozumí česko-
slovenský stát, československé právnické
osoby jakož i ústavy a nadace, které mají
v den podepsání této Dohody sídlo na nyněj-
ším území Československé republiky, a česko-
slovenské fysické osoby.
b) Polskými právními subjekty ve smyslu
tohoto článku se rozumí polský stát, polské
právnické osoby jakož i ústavy a nadace, které
mají v den podepsání této Dohody sídlo na
nynějším území Polské lidové republiky, a
polské fysické osoby.
3. Došlo-li po vzniku nároku nebo závazku
ke změně v osobě oprávněného nebo zaváza-
ného, posuzuje se právní nástupnictví podle
právních předpisů smluvní strany, jejíhož
právního subjektu se tato změna týká.
4. Ustanoveními tohoto článku nejsou
dotčena:
a) práva zakládající nároky na opětovná
plnění (sociální pojištění, autorská práva
a práva podobného druhu),
b) závazky vyplývající z práv, zmíněných
v bodu a) tohoto odstavce, pokud tyto
závazky jsou splatné po dni 8. května
1945.
Článek 2
1. Touto Dohodou jsou rovněž vypořádány
jakož i zcela a konečně zlikvidovány:
a) všechny závazky polského státu souvisící
s nároky, které vyplývají z opatření uči-
něných do dne podepsání této Dohody
podle polských znárodňovacích, vyvlastňo-
vacích nebo jakýchkoli jiných vlastnické
právo odnímajících nebo omezujících zá-
konných předpisů, jimiž byly postiženy
československé majetky, práva a zájmy
na nynějším území Polské lidové re-
publiky;
b) všechny závazky československého státu
souvisící s nároky, které vyplývají z opa-
tření učiněných do dne podepsání této
Dohody podle československých znárod-
ňovacích, vyvlastňovacích nebo jakýchkoli
jiných vlastnické právo odnímajících nebo
omezujících zákonných předpisů, jimiž
byly postiženy polské majetky, práva a
zájmy na nynějším území Československé
republiky.
2. Za polské majetky, práva a zájmy se ve
smyslu tohoto článku považují majetky, práva
a zájmy polského státu a polských fysických
a právnických osob, které měly tento status
v den, kdy Československá republika učinila
taková opatření a které - anebo jejich právní
nástupci - v den podepsání této Dohody mají
tento status.
3. Za československé majetky, práva a
zájmy se ve smyslu tohoto článku považují
majetky, práva -a zájmy československého
státu a československých fysických a práv-
nických osob, které měly tento status v den,
kdy Polská lidová republika učinila taková
opatření a které - anebo jejich právní ná-
stupci - v den podepsání této Dohody mají
tento status.
Článek 3
1. Do vlastnictví Československé republiky
přecházejí nemovitý a jiný majetek, jakož
5
i majetková práva, zanechané v Českosloven-
ské republice polskými občany podle
a) Protokolu ze dne 18. září 1948 mezi Česko-
slovenskou republikou a Polskou republi-
kou o přesídlení osob polské národnosti
z okolí Humenného a
b) Protokolu ze dne 5. května 1949 mezi
Československou republikou a Polskou re-
publikou o přesídlení osob polské národ-
nosti z východního Slovenska do Polska.
2. Jakékoli nároky souvisící s přesídlením
podle uvedených Protokolů uznávají se na-
vzájem za zlikvidované a úplně vypořádané
a uvedené Protokoly za provedené touto Do-
hodou a za zaniklé.
Článek 4
Závazky právních subjektů obou smluvních
stran, zmíněných v článcích 2 a 3 této Do-
hody, souvisící s majetky, právy a zájmy, na
které se vztahují ustanovení těchto článků,
pokládají se za plně vypořádané.
Článek 5
1. Touto Dohodou jsou dále vypořádány
jakož i zcela a konečně zlikvidovány:
a) veškeré nároky, plynoucí z Úmluvy ze dne
21. září 1945 mezi Československou repu-
blikou a Polskou republikou o repatriaci,
jakož i jakékoli jiné nároky z titulu po-
moci při repatriaci a přepravě českoslo-
venských a polských občanů a nároky
podobného druhu; veškerá ujednání o tom
pokládají se za zaniklá;
b) veškeré nároky, plynoucí z Ujednání ze
dne 12. února 1946 mezi Československou
republikou a Polskou republikou o vzá-
jemném vydání majetku odvezeného po
započetí války, jakož i nároky vzniklé
v souvislosti s prováděním tohoto Ujed-
nání; uvedené Ujednání pokládá se za na-
dále platné pouze pokud jde o kulturní
a archivní materiál; naproti tomu v ostat-
ním rozsahu toto Ujednání pozbývá plat-
nosti;
c) nároky na vrácení železničních vozidel a
nároky plynoucí z jejich užívání, pokud
nejsou již vypořádány a zlikvidovány podle
předchozího odstavce, s vyloučením pří-
padů, na něž se vztahují ujednání želez-
ničních správ o používání vozů v mezi-
národní dopravě, počínajíc ujednáním,
které nabylo platnosti dnem 1. dubna
1948;
d) nároky, plynoucí z dohody uzavřené dne
29. května 1945 mezi vyslanectvím Česko-
slovenské republiky ve Varšavě a minister-
stvem zahraničních věcí Polské republiky
o vzájemném poskytnutí úvěru zastupi-
telským úřadům obou států.
2. Obě smluvní strany si vrátí navzájem
cenné papíry, které byly s území jedné smluv-
ní strany po započetí války zavlečeny na úze-
mí druhé smluvní strany, pokud je lze na-
lézti, kromě cenných papírů, které podléhají
odevzdání podle ustanovení článku 6 této
Dohody.
Článek 6
1. V rámci provádění této Dohody Česko-
slovenská republika odevzdá Polské lidové
republice veškeré cenné papíry, které byly
vydány polským státem a polskými právnic-
kými osobami Veřejného práva, nebo právnic-
kými osobami soukromého práva - se sídlem
na nynějším území Polské lidové republiky -
jakož i podle možnosti jiné listiny a doklady
týkající se závazků, majetků, práv a zájmů
vypořádaných a zlikvidovaných touto Doho-
dou, pokud jsou ku dni podpisu této Dohody
vlastnictvím československého státu nebo
československých fysických a právnických
osob se stálým bydlištěm nebo sídlem na ny-
nějším území Československé republiky.
2. V rámci provádění této Dohody Polská
lidová republika odevzdá Československé re-
publice veškeré cenné papíry, které byly vy-
dány československým státem a českosloven-
skými právnickými osobami se sídlem na
nynějším území Československé republiky,
jakož i podle možnosti jiné listiny a doklady,
týkající se závazků, majetků, práv a zájmů
vypořádaných a zlikvidovaných touto Doho-
dou, pokud jsou ku dni podpisu této Dohody
vlastnictvím polského státu, nebo polských
fysických a právnických osob se stálým
bydlištěm nebo sídlem na nynějším území
Polské lidové republiky.
Článek 7
Majetky, práva a zájmy fysických a práv-
nických osob jedné smluvní strany na území
druhé smluvní strany, pokud nespadají pod
ustanovení této Dohody, zůstávají ve volném
nakládání těchto fysických a právnických
osob v rámci platných právních předpisů.
Článek 8
1. Příslušné orgány jedné smluvní strany
jakož i její fysické a právnické osoby mají
právo odmítnout projednávání nároků druhé
6
smluvní strany a jejích fysických a právnic-
kých osob, pokud tyto nároky byly vypořá-
dány a zlikvidovány touto Dohodou.
2. Obě smluvní strany upraví podle potřeby
svými vnitřními předpisy otázky, na něž se
vztahuje tato Dohoda.
Článek 9
Obě smluvní strany si vzájemně poskytnou
veškerou pomoc za účelem zjištění nároků
a závazků, které se likvidují touto Dohodou.
Článek 10
Tato Dohoda podléhá ratifikaci. Nabude
platnosti dnem výměny ratifikačních listin,
která bude provedena ve Varšavě.
Tato Dohoda byla sepsána v Praze dne
29. března 1958, ve dvou vyhotoveních, každé
v jazyku českém a polském, při čemž obě
znění mají stejnou platnost.
Na důkaz jmenovaní zmocněnci podepsali
tuto Dohodu a připojili k ní pečeti.
Z plné moci presidenta
československé republiky:
J. Ďuriš v. r.
Z plné moci Státní Rady
Polské lidové republiky:
Dr. Dietrich v. r.
KNT 1 - 3257-58