Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
261
Zpráva
výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 252)
o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností
z pracovního poměru
Ústavně-právní výbor projednal ve své
schůzi dne 8. října 1958 vládní návrh zákona
o závazcích k náhradě škody způsobené za-
městnancem porušením povinností z pracov-
ního poměru (tisk 252).
Po zprávě zpravodaje posl. dr. Klingera a po
provedení podrobné rozpravy usnesl se ústav-
ně-právní výbor doporučit předložený vládní
návrh zákona o závazcích k náhradě škody
způsobené zaměstnancem porušením povin-
ností z pracovního poměru (tisk 252) beze
změny po opravě některých tiskových chyb
Národnímu shromáždění ke schválení.
V Praze dne 8. října 1958.
dr. Krofta v. r.,
předseda.
dr. Klinger v. r.,
zpravodaj.
2
Zákon
ze dne 1958
o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností
z pracovního poměru
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Všestranný rozvoj majetku v socialistickém
vlastnictví, který se v průběhu socialistické
výstavby neustále rozmnožuje a představuje
veliké hodnoty tvořící bohatství celé naší spo-
lečnosti, je předpokladem neustálého zvyšo-
vání hmotné i kulturní úrovně všech pracu-
jících. Ochrana tohoto vlastnictví je v zájmu
všech pracujících. Je proto také v zájmu
všech pracujících, aby ti, kdo tento majetek
poškozují, odpovídali za své jednání. Naše
společnost věnuje proto zvýšenou pozornost
výchově pracujících ke správnému poměru
k socialistickému vlastnictví, jakož i vytvá-
ření podmínek, které umožňují předcházet
škodám na tomto majetku. Tomu slouží také
úprava odpovědnosti za škody, které zaměst-
nanci způsobí podniku porušováním povin-
ností z pracovního poměru.
Oddíl I
Odpovědnost zaměstnance vůči podniku
§ 2
(1) Způsobil-li zaměstnanec při výkonu za-
městnání podniku škodu z nedbalosti poruše-
ním závazků z pracovního poměru, odpovídá
za ni podle tohoto zákona.
(2) Podnik je povinen prokázat zaměstnan-
covo zavinění, pokud není dále stanoveno
jinak.
§ 3
(1) Vedení podniku je povinno vytvářet za-
městnanci pracovní podmínky, které by mu
umožňovaly správný výkon jeho povinností, a
soustavnými kontrolami se přesvědčovat, jak
tyto povinnosti plní. Zaměstnanec je povinen
oznamovat svému nadřízenému závady, jak-
mile je zjistí; může-li je sám odstranit, je
povinen tak učinit.
(2) Byla-li škoda způsobena také poruše-
ním povinností ze strany vedení podniku,
nese podnik škodu poměrně. Náhradu škody,
která podnik postihuje, je povinen podnik po-
žadovat na zaměstnanci, který ji zavinil.
§ 4
Odpovědnost za hodnoty svěřené
k vyúčtováni
(1) Převzal-li zaměstnanec písemnou smlou-
vou odpovědnost za svěřené hotovosti a ce-
niny, materiálové zásoby, zboží a jiné hod-
noty k vyúčtování, odpovídá za vzniklý scho-
dek. Této odpovědnosti se zprostí zcela po
případě zčásti, jestliže prokáže, že schodek
vznikl zcela, po případě zčásti bez jeho za-
vinění zejména tím, že vedení podniku ne-
vytvořilo pracovní podmínky, které by za-
městnanci umožnily správný výkon jeho po-
vinností. Tuto smlouvu nelze však uzavřít
s nezletilými zaměstnanci.
(2) Smlouvu podle odstavce 1 může uzavřít
i více zaměstnanců společně.
(3) Zjistí-li zaměstnanec, že nemá vytvo-
řeny potřebné pracovní podmínky, je povinen
oznámit závadu neprodleně svému nadříze-
nému. Může-li ji sám odstranit, je povinen
tak učinit. U zaměstnanců společně odpověd-
ných stačí, splní-li uvedené povinnosti kte-
rýkoliv z nich.
(4) Vedoucí příslušného ústředního úřadu
může v dohodě s ústředním výborem přísluš-
ného odborového svazu stanovit funkce,
u nichž je pro jejich výkon nezbytné uza-
vření písemné smlouvy podle odstavců 1 a 2.
(5) Nepřevzal-li zaměstnanec odpovědnost
za hodnoty svěřené k vyúčtování písemnou
smlouvou, odpovídá za škodu podle ustano-
vení §§ 2 a 6.
3
§ 5
Odpovědnost za svěřené předměty
(1) Za ztrátu nástrojů, ochranných oděvů a
jiných předmětů, které vedení podniku svě-
řilo zaměstnanci na písemné potvrzení, od-
povídá zaměstnanec, ledaže prokáže, že ztrá-
tu nezavinil.
(2) Nepotvrdil-li zaměstnanec písemně pře-
vzetí předmětů uvedených v odstavci 1, od-
povídá za jejich ztrátu podle ustanovení §§ 2
a 6.
Rozsah náhrady škody
a) Obecně
§ 6
(1) Odpovídá-li zaměstnanec podle tohoto
zákona, je povinen nahradit podniku sku-
tečnou škodu, nikoliv to, co podniku ušlo.
(2) Odpovídá-li podniku za vzniklou škodu
více zaměstnanců, určuje se výše náhrady
škody pro každého zvlášť podle míry jeho za-
vinění. Při rozhodování o výši podílů jednot-
livých zaměstnanců na náhradě není soud vá-
zán návrhy účastníků.
(3) Výše náhrady škody nesmí přesáhnout
u jednotlivého zaměstnance částku rovnající
se trojnásobku jeho průměrného měsíčního
výdělku.
§ 7
V odůvodněných případech může být výše
náhrady škody určena nižší částkou, než je
skutečná škoda, po případě než trojnásobek
průměrného měsíčního výdělku. Výše náhra-
dy musí však činit nejméně jednu třetinu
skutečné škody a přesahuje-li tato škoda
trojnásobek průměrného měsíčního výdělku
zaměstnance, musí činit nejméně částku rov-
nající se průměrnému výdělku zaměstnance
za jeden měsíc. Při určení výše náhrady se
přihlédne zejména k zaměstnancovu poměru
k práci a společenskému vlastnictví, k míře
zavinění, k společenskému významu škody,
k osobním vlastnostem zaměstnance a k jeho
hospodářským poměrům.
b) U hodnot svěřených k vyúčtování
a u svěřených předmětů
§ 8
Zaměstnanec, který převzal odpovědnost
za hodnoty svěřené k vyúčtování (§ 4 odst. 1)
nebo za svěřené předměty (§ 5 odst. 1), je
povinen nahradit skutečnou škodu, pokud za
ni odpovídá, v plné výši. Skutečnou škodou se
zde rozumí běžná cena. Ustanovení § 6 odst. 3
v těchto případech neplatí.
§ 9
(1) Převzalo-li více zaměstnanců závazek
společně (§ 4 odst. 2), odpovídají všichni za
vzniklý schodek, pokud některý z nich ne-
prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění.
Podíl náhrady jednotlivých zaměstnanců se
stanoví podle poměru jejich hrubých výdělků
zúčtovaných za dobu od poslední inventury
do dne zjištění schodku, při čemž výdělek
vedoucího a jeho zástupce se započítává
v dvojnásobné výši.
(2) Byla-li provedena inventura nebo zjiš-
těn schodek během kalendářního měsíce, za-
počítává se do hrubého výdělku podle od-
stavce 1 i hrubý výdělek zúčtovaný zaměst-
nanci za celý kalendářní měsíc, v němž byla
provedena poslední inventura, a za celý ka-
lendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek.
(3) Do hrubého výdělku podle odstavců 1
a 2 se však nezapočítávají požitky vyplacené
v době dovolené na zotavenou a náhrada ušlé-
ho výdělku, které byly zaměstnanci zúčtová-
ny v rozhodném období.
(4) Výše náhrady u jednotlivých zaměstnan-
ců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, ne-
smí přesáhnout částku rovnající se průměr-
nému výdělku jednotlivého zaměstnance za
jeden měsíc. Neuhradí-li se takto vypočtený-
mi podíly celá škoda, je povinen uhradit zby-
tek vedoucí společně se svým zástupcem
podle poměru jejich hrubého výdělku, který
jim byl zúčtován v obdobích uvedených v od-
stavcích 1 a 2.
§ 10
Převzal-li zaměstnanec odpovědnost za
hodnoty svěřené k vyúčtování písemnou
smlouvou nebo za svěřené předměty na pí-
semné potvrzení, může náhradu škody podle
zásad uvedených v § 7 snížit jenom soud.
Náhrada škody vzniklé vadnou prací
§11
O náhradě škody vzniklé vadnou práci
(zmetky) platí zvláštní ustanovení vydaná
podle předpisů o řízení státní mzdové politiky.
Uplatňování náhrady škody
§ 12
(1) Výši náhrady škody určí vedení podniku
po projednání se závodním výborem odboro-
4
vého svazu a zaměstnancem a oznámí ji za-
městnanci nejpozději do jednoho měsíce ode
dne, kdy zjistilo škodu a osobu, která škodu
způsobila.
(2) Byla-li škoda způsobena vedoucím pod-
niku nebo jeho zástupcem, určí výší náhrady
nadřízený orgán v dohodě s vyšším orgánem
odborového svazu do jednoho měsíce ode dne,
kdy zjistil škodu a osobu, která škodu způ-
sobila. Totéž platí, byla-li škoda způsobena
společně vedoucím a jeho podřízeným za-
městnancem.
§ 13
(1) Uzná-li zaměstnanec závazek nahradit
škodu v určené výši a dohodne-li se s vede-
ním podniku o výši srážek, uhradí se škoda
srážkami ze mzdy.
(2) Uznání závazku i dohoda o výši srážek
se musí stát písemně.
(3) Uznání závazku je neplatné, jestliže
určení výše náhrady škody nebylo projednáno
s příslušným orgánem odborového svazu.
§14
(1) Srážky může vedení podniku provádět
nejdříve od výplatního období, které následuje
po uzavřené dohodě.
(2) Srážky ze mzdy na úhradu škody mohou
být provedeny včetně případných srážek z ji-
ných důvodů jenom v mezích stanovených
předpisy o exekuci na plat.
§ 15
Změní-li se podstatně poměry, které byly
rozhodující pro stanovení výše srážek, může
zaměstnanec i vedení podniku žádat novou
úpravu srážek.
Oddíl II
Ustanovení společná a závěrečná
§ 16
(1) Způsobil-li zaměstnanec škodu úmyslně
nebo v opilosti, odpovídá za ni podle občan-
ského zákoníka.
(2) Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kte-
rou způsobil v krajní nouzi, aby odvrátil od
sebe, svých spoluzaměstnanců nebo od pod-
niku nebezpečí přímo hrozící.
§ 17
Kde se mluví v tomto zákoně o podniku,
rozumí se tím i jiná právnická osoba, jakož
i každá hospodářská a rozpočtová organizace.
§ 18
Průměrný měsíční výdělek se vypočte
z hrubého výdělku, který byl zaměstnanci
zúčtován za posledních 6 kalendářních měsíců
před zjištěním škody. Přitom se nepřihlíží
k jednorázovým odměnám.
§19
(1) Podle ustanovení tohoto zákona se ode
dne jeho účinnosti posuzuje i odpovědnost
za hodnoty svěřené k vyúčtování a za svě-
řené předměty založená písemnou smlouvou
uzavřenou přede dnem nabytí jeho účinnosti.
(2) Ustanovení tohoto zákona platí i o ná-
hradě škody vzniklé přede dnem jeho účin-
nosti, pokud o ní nebylo rozhodnuto pravo-
mocně soudem nebo pokud nedošlo k dohodě.
§ 20
Tento zákon se nevztahuje na příslušníky
ozbrojených sil v činné službě ani na přísluš-
níky ozbrojených sborů z povolání v oboru
ministerstva vnitra.
§ 21
Dnem počátku účinnosti tohoto zákona se
zrušují všechna ustanovení, která odporují
tomuto zákonu, zejména §§ 18, 23 až 25 vlád-
ního nařízení č. 120/1950 Sb., o právech a
povinnostech státních zaměstnanců, o řízení
ve věcech jejich pracovního poměru a o roz-
hodčích komisích, a vyhláška č. 201/1953 O. L
a č. 239/1953 Ú. v., o hmotné odpovědnosti
pracovníků obchodu za zásoby, ve znění vy-
hlášky č. 61/1955 O. 1.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vy-
hlášení; provedou jej všichni členové vlády.
KNT - 1 3260-58