Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
259
Zpráva
výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 249)
o trvalém usídlení kočujících osob
Ústavně-právní výbor projednal ve své
schůzi dne 7. října 1958 vládní návrh zákona
o trvalém usídlení kočujících osob (tisk 249).
Po zprávě zpravodaje posl. Štefánika a po
provedení podrobné rozpravy provedl ústav-
ně-právní výbor v předloženém vládním ná-
vrhu zákona tyto změny:
V § 2
Škrtá se celý odstavec 1 a číselné označení
odstavce 2.
V § 3
Navržený text tohoto paragrafu se nahra-
zuje tímto novým zněním:
,,Kdo setrvává při kočovném způsobu ži-
vota, přestože mu byla poskytnuta pomoc
k trvalému usídlení, bude potrestán pro trest-
ný čin odnětím svobody na 6 měsíců až 3
léta. "
Odůvodnění:
Opravami v §§ 2 a 3 se ještě více zdůraz-
ňuje výchovný charakter zákona a vyzdvihuje
se, že nebudou trestány osoby pro pouhé pře-
stoupení zákazu kočování, nýbrž pro zaviněné
pokračování v příživnickém způsobu života,
přestože jim stát k trvalému usídlení poskytl
možnosti.
V § 5
Datum účinnosti § 3 se posunuje z 1. ledna
1959 na 1. března 1959. Důvodem tohoto po-
sunutí je, že národní výbory a orgány, jimž
se provádění zákona svěřuje, budou potřebo-
vat čas na organizační zajištění přípravy
provádění zákona.
S těmito změnami ústavně-právní výbor
předložený návrh zákona o trvalém usídlení
kočujících osob (tisk 249) přijal a doporučil
Národnímu shromáždění ke schválení.
V Praze dne 7. října 1958.
Dr. Krofta v. r.,
předseda.
Štefánik v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne 1958,
o trvalém usídlení kočujících osob
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1
Národní výbory poskytují osobám, které
vedou kočovný způsob života, všestrannou
pomoc, aby mohly přejít k usedlému způsobu
života; zejména jsou povinny těmto osobám
pomáhat při opatřování vhodného zaměstnání
a ubytování a působit výchovnými prostředky
soustavně k tomu, aby se staly řádnými pra-
cujícími občany.
§ 2
Kočovný způsob života vede ten, kdo se
ve skupinách nebo jednotlivě toulá z místa
na místo a vyhýbá se poctivé práci nebo se
živí nekalým způsobem, a to i tehdy, je-li
v některé obci hlášen k trvalému pobytu.
§ 3
Kdo setrvává při kočovném způsobu života,
přestože mu byla poskytnuta pomoc k trva-
lému usídlení, bude potrestán pro trestný čin
odnětím svobody na 6 měsíců až 3 léta.
§ 4
Ministr vnitra vydá v dohodě se zúčastně-
nými ústředními úřady předpisy k provedení
tohoto zákona, v nich může zejména stanovit,
jakým způsobem budou prováděny dodatečné
zápisy do matrik, zajištěna evidence a zjišťo-
vána totožnost osob, které vedly kočovný
způsob života.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení, s výjimkou ustanovení § 3, které na-
bývá účinnosti dnem 1. března 1959; provedou
jej ministři vnitra a spravedlnosti v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.
KNT 1 - 3256-58