Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
255
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne 1958
o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto ústavním zákoně:
Národní shromáždění souhlasí se Smlouvou
mezí Československou republikou a Polskou
lidovou republikou o konečném vytyčení stát-
ních hranic, podepsanou ve Varšavě dne
13. června 1958.
§2
Změny státních hranic nabudou platnosti
dnem výměny ratifikačních listin ke smlouvě
uvedené v § 1.
§3
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení; provedou jej ministr vnitra a mi-
nistr zahraničních věcí v dohodě se zúčastně-
nými ministry.
2
Důvodová zpráva
Dne 13. června 1958 byla ve Varšavě po-
depsána Smlouva mezi Československou re-
publikou a Polskou lidovou republikou o ko-
nečném vytyčení státních hranic. Touto
Smlouvou byla právně zakotvena státní hra-
nice mezi oběma spřátelenými lidově demo-
kratickými státy. Již ze samotného názvu
Smlouvy, podtrhujícího
,,konečné vytyčení
státních hranic" vyplývá, že jde o dokument
mimořádného politického významu, který
znamená definitivní ukončení jakýchkoliv
sporů o některé pohraniční oblasti, jež byly
v minulosti živeny buržoasními vládami obou
států.
Po skončení války se ukázala potřeba uvést
do pořádku československo-polské státní
hranice. Tato potřeba byla vyvolána skuteč-
ností, že pro část státních hranic, totožnou
s předokupačními hranicemi, se platné hra-
niční dílo stalo absolutním, v důsledku při-
pojení Zakarpatské Ukrajiny k SSSR a někte-
rých dalších drobných změn, na jejichž
základě byla státní hranice střežena jinak,
než by to odpovídalo hraničnímu dílu. Vše-
obecné pak na této části hranic bylo, že
neexistovaly řádné hraniční znaky. Pokud jde
o část státních hranic, totožnou s bývalými
hranicemi mezi Československou republikou
a bývalou Německou říší, hraniční dílo s Pol-
skem chybí vůbec. Vzhledem k tomu čs.
strana navrhla polské straně již v r. 1949
provést společnou přehlídku a nové vytyčení
čs.
-polských státních hranic. Na tento podnět
reagovala polská strana v r. 1953, kdy při-
stoupila na provedení společné prohlídky
hraniční demarkace v úseku bývalých hranic
československo-německých, tj. od řeky Lu-
žické Nisy po řeku Odru. Po ukončení pro-
hlídky v r. 1954 navrhla provést vytyčení
existujících čs. polských státních hranic a
v dohodě s vládou NDR dotyku státních hranic
mezi ČSR, PLR a NDR.
K provedení tohoto úkolu byl dne 23. září
1955 podepsán v Praze Protokol mezi vládou
ČSR a vládou PLR o vytyčení čs. -polských
státních hranic, který uložil smíšené čs. -
polské komisi, ustavené na jeho základě, aby
vzala jako základ pro vytyčení čs. -polských
státních hranic dosavadní probíhající hraniční
čáru s připuštěním drobných místních odchy-
lek, jež se ukáží nezbytnými z hlediska zájmu
místního obyvatelstva a účelného územního
a vodního hospodářství. Současně bylo ulože-
no Komisi, aby po skončení svých prací při-
pravila návrh Smlouvy o konečném vytyčení
státních hranic mezi Československou repu-
blikou a Polskou lidovou republikou.
Československo-polská smíšená komise
rozdělila hraniční čáru na 6 úseků a k pro-
vedení polních a kamerálních prací spojených
s rekognoskaci a vytyčením hraniční čáry
v terénu zřídila 6 čs. -polských smíšených
subkomisí, které pracovaly podle instrukcí
Komise.
Státní hranice byly vytyčeny podle těchto
zásad:
a) na suchých místech a tam, kde hraniční
čára protíná vody stojaté a vodní toky a
přechází z jednoho břehu na druhý, hra-
niční čára je pevná a probíhá mezi hra-
ničními znaky přímočaře;
b) hraniční čára podle možnosti neprotíná
osady a neprobíhá v jejich bezprostřední
blízkosti;
c) na společných komunikacích a příkopech
hraniční čára je totožná s podélnou osou
komunikace nebo příkopu;
d) na vodních úsecích hraniční čára probíhá
jako pohyblivá čára přímá, lomená nebo
zakřivená zásadně středem řek a potoků
nebo jejich hlavních ramen;
e) probíhá-li hraniční čára středem řeky
nebo potoka, nepřihlíží se k zátokám. Za
střed vodních toků považuje se v takových
případech vyrovnaná čára stejně vzdálená
od patřičně vyrovnaných břehových čar;
v místech, kde není možno přesně určit
břehovou čáru, má být střed vodních toků
považován střed hladiny vodní, podle
stavu, který v roce trvá nejdéle.
Komise na 4 zasedáních a 14 schůzkách,
z nichž byly pořízeny příslušné protokoly,
provedla tyto práce:
a) projednala drobné úpravy hraniční čáry
jakož i veškeré otázky spojené s jejím
vytyčením. Jako výsledek svých prací
komise pořídila seznam drobných úprav
hraniční čáry, včetně náčrtů a Smluvní
mapu;
b) řídila polní a kamerální práce subkomisí
spojené s rekognoskací a vytyčení průběhu
hraniční čáry a provedení kolaudace hra-
ničních prací;
c) pořídila tyto dokumenty o vytyčení stát-
ních hranic, jež tvoří nedílnou součást
Smlouvy mezi Československou republikou
a Polskou lidovou republikou o konečném
vytyčení státních hranic:
3
1. Protokolární popis průběhu hraniční čáry
s náčrty v měřítku 1: 5. 000 a s tabulkou
číselných údajů v 6 svazcích ve dvou vy-
hotoveních v jazyku českém a polském;
každé vyhotovení má 1. 211 listů.
2. Mapu čs. -polských státních hranic v mě-
řítku 1: 200. 000 zobrazující pohraniční
území v šíři 5 km po každé straně státních
hranic složenou ze 13 listů, ve dvou vy-
hotoveních.
3. Závěrečný protokol o činnosti čs. -polské
smíšené komise pro vytyčení státních
hranic.
(Dokumenty sub 1. a 2. nejsou pro svou
obsáhlost ke zprávě připojeny a jsou k na-
hlédnutí v originále na ministerstvu za-
hraničních věcí; text Závěrečného proto-
kolu o činnosti komise [bez přílohy, která
je uložena u originálu na ministerstvu
zahraničních věcí] je připojen. )
d) Vypracovala seznam hraničních otázek
vyžadujících úpravy mezi oběma zeměmi,
pořízený ve formě Dodatkového protokolu.
Československo-polské státní hranice jsou
kromě shora uvedených dokumentů určeny
těmito dokumenty dalšími:
a) Protokolem - popisem styčného priestoru
statných hraníc Československa, Svazu
sovietskych socialistických republik a
Poľska, podepsaným v Užhorodě dne
18. dubna 1946;
b) Protokolem mezi vládou Československé
republiky, vládou Svazu sovětských socia-
listických republik a Polské lidové republi-
ky o péči o hraniční znak
,,Křemenec"
vytyčený na styku hranice Českosloven-
ska, Sovětského svazu a Polska, podepsa-
ným v Moskvě, dne 29. září 1956;
c) Protokolem mezi vládou Československé
republiky, vládou Polské lidové republiky
a vládou Německé demokratické republiky
o vytyčení československo-polsko-němec-
kého trojmezí státních hranic a o udržo-
vání hraničního znaku, jímž je toto troj-
mezí vyznačeno, podepsaným v Berlíně
dne 27. března 1957;
d) Protokolárním popisem československo-
polsko-německého trojmezí státních hra-
nic, podepsaným v Berlíně dne 27. března
1957;
e) Ujednáním mezi ministerstvy vnitra ČSR,
PLR a NDR o způsobu udržování hranič-
ního znaku, jímž je vyznačeno českoslo-
vensko-polsko-německé trojmezí státních
hranic, podepsaným v Berlíně dne 27. břez-
na 1957,
Obě složky Komise se dohodly, že kromě
Mapy československo-polských státních hra-
nic v měřítku l: 200. 000 generální štáby armád
obou států pořídí do 2 let po podepsání
Smlouvy o konečném vytyčení státních hra-
nic, mapu státních hranic v měřítku 1: 25. 000
na podkladě dokumentů o vytyčení státních
hranic, pořízených Komisí. Tato mapa bude
součástí dokumentů o vytyčení českosloven-
sko-polských státních hranic.
Během jednání Komise vyvstala řada dal-
ších otázek, které velmi úzce souvisí s vyty-
čením státních hranic, nejsou ovšem takového
charakteru, aby byly zakotveny ve Smlouvě
přímo. Byly proto pojaty do Dodatkového
protokolu Československo-polské smíšené ko-
mise pro vytyčení státních hranic o někte-
rých hraničních otázkách vyžadujících úpravy
mezi oběma zeměmi, který byl na 4. zasedání
Komise dne 29. dubna 1958 ve Varšavě po-
depsán. Protokol se zabývá např. některými
otázkami budoucí dohody mezi smluvními
stranami o hraničním režimu, otázkami stát-
ního občanství osob, které by v důsledku
drobných úprav hraniční čáry přešly se svými
usedlostmi na území druhého státu, otázkou
předání příslušných úředních listin. Nejdůle-
žitějším bodem protokolu je však otázka
vlastnických práv k majetku v pohraničním
území. Přechod státní výsostné moci nad
územím, jež připadlo druhému státu v důsled-
ku drobných úprav hraniční čáry, neznamená
rovněž přenesení vlastnických práv v tomto
území. Momentem přechodu st. moci budou
se vlastnické poměry v tomto území spra-
vovat právním řádem toho státu, jemuž
území připadlo. Komise pak navrhla, aby
otázka pozemků ležících v pohraniční oblasti
jednoho státu, jež vlastní osoby bydlící na
území druhého státu (tzv. dvojvlastnické po-
měry) byla v budoucnu řešena zvláštní do-
hodou na zásadě vzájemné kompensace. Po-
hraniční oblastí se přitom rozumí území v šíři
asi 15 km podél hraniční čáry.
V rámci této dohody pak má být řešena
i otázka vyrovnání územního zisku ve výměře
368 ha ze strany ČSR, vzniklého v důsledku
drobných úprav hraniční čáry. Těmito úpra-
vami se zvětšilo státní území ČSR o uvedenou
výměru 368 ha. V důsledku toho přenese ČSR
a Polská lidová republika v přibližné výměře
368 ha vlastnické právo k půdě, kterou v po-
hraniční oblasti Polské lidové republiky t. č.
vlastní československý stát nebo jeho fysické
nebo právnické osoby. Tímto způsobem bude
uspokojena polská strana majetkově, pokud
jde o uvedených 368 ha a to způsobem, který
4
v budoucnu by byl nevyhnutelný, neboť v so-
cialistickém hospodářství dvojvlastnické po-
měry nemají místo. Tento závazek, týkající
se majetkového uspokojení polské strany,
pokud jde o územní zisk ČSR, nebyl zakotven
přímo v Dodatkovém protokole, ale ve
zvláštní dohodě mezi vládami obou států,
sjednané formou výměny nót při příležitosti
podpisu Smlouvy mezi ČSR a PLR o konečném
vytyčení státních hranic. Touto výměnou nót
se rovněž obě smluvní strany dohodly, že po
té, co přejde svrchovanost nad uvedenou
půdou, učiní opatření, aby na příslušný stát
přešlo rovněž vlastnické právo k této půdě.
Mezistátní dohoda, kterou mají být řešeny
otázky přenesení vlastnického práva k uve-
dené půdě, bude jako taková vyžadovat
schválení NS a ratifikace presidentem repu-
bliky. Přípravné práce a pořízení návrhu této
smlouvy, budou svěřeny zmocněncům obou
smluvních stran, ustanoveným na základě
dohody mezi vládami uzavřené formou vý-
měny nót při podpisu Smlouvy o vytyčení
státních hranic.
,,Při příležitosti podpisu Smlouvy o koneč-
ném vytyčení státních hranic byly mezi obě-
ma smluvními stranami vyměněny rovněž
nóty, v nichž smluvní strany konstatovaly, že
žádná ze stran neučiní opatření, jež by mohla
vést k vysídlení osob, které přejdou v dů-
sledku drobných úprav hraniční čáry, prove-
dených na základě smlouvy, se svými used-
lostmi na území druhé smluvní strany - tj.,
že neučiní taková opatření jen z důvodu
drobných úprav hraniční čáry - a že tyto
osoby mají právo ponechat si své dosavadní
státní občanství. Vyměněné nóty rovněž ob-
sahují závazek, že po nabytí platnosti Smlou-
vy o vytyčení státních hranic si příslušné
orgány smluvních stran co nejdříve navzá-
jem předají úřední listiny (katastrální mapy,
výpisy z pozemkových knih apod. ), vztahující
se k území, jež připadlo druhé smluvní straně
v důsledku drobných úprav hraniční čáry.
Smlouva mezi Československou republikou
a Polskou lidovou republikou o konečném vy-
tyčení státních hranic je dalším vysoce dů-
ležitým článkem ve smluvních vztazích dvou
zemí, stavícím na právní základ hraniční po-
měry mezi oběma státy. Tvoří podklad pro
další smluvní dokumenty, které budou na ni
navazovat a které definitivně upraví rozsáhlý
styk na státních hranicích mezi Českosloven-
skou republikou a Polskou lidovou republikou.
V Praze dne 18. září 1958
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
5
SMLOUVA
MEZI ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A POLSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU
O KONEČNÉM VYTYČENI STÁTNÍCH HRANIC.
President Československé republiky a Stát-
ní rada Polské lidové republiky, vedeni přá-
ním, aby státní hranice mezi Československou
republikou a Polskou lidovou republikou spo-
jovaly bratrské národy obou států v mírové
a přátelské spolupráci, rozhodli se uzavřít
Smlouvu o konečném vytyčení státních hranic
a za tím účelem jmenovali své zmocněnce,
a to:
President Československé republiky -
Václava Davida, ministra zahraničních věcí,
Státní rada Polské lidové republiky -
Adama Rapackého, ministra zahraničních
věcí,
kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je
v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto
ustanoveních:
Článek 1
(1) Nynější státní hranice mezi Českoslo-
venskou republikou a Polskou lidovou republi-
kou byly konečně vytyčeny Československo-
polskou smíšenou komisí pro vytyčení
státních hranic zřízenou na základě Protokolu
mezi vládou Československé republiky a vlá-
dou Polské lidové republiky o vytyčení česko-
slovensko-polských státních hranic podepsa-
ného v Praze dne 23. září 1955.
(2) Průběh hraniční čáry je vyznačen
v dokumentech o vytyčení státních hranic,
které jsou nedílnou součástí této Smlouvy.
Článek 2
Dokumenty o vytyčení státních hranic jsou:
1. Protokolární popis průběhu hraniční čáry
s náčrty v měřítku l: 5. 000 a s tabulkou čí-
selných údajů;
2. Mapa československo-polských státních
hranic;
3. Závěrečný protokol o činnosti Českoslo-
vensko-polské smíšené komise pro vytyčeni
státních hranic.
Článek 3
Státní hranice vymezují ve svislém směru
rovněž prostor nad zemí a pod zemí.
Článek 4
Tato Smlouva bude- ratifikována a nabude
platnosti dnem výměny ratifikačních listin,
která bude provedena v Praze.
Tato Smlouva byla sepsána ve Varšavě dne
13. června 1958 ve dvou vyhotoveních, každé
v jazyku českém a polském, přičemž obě
znění mají stejnou platnost.
Na důkaz toho zmocněnci podepsali tuto
Smlouvu a opatřili ji pečetěmi.
Z plné moci presidenta
Československé republiky:
V. David v. r.
Z plné moci Státní rady
Polské lidové republiky:
A. Rapacki v. r.
6
ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL
O ČINNOSTI ČESKOSLOVENSKO-POLSKÉ SMÍŠENÉ KOMISE PRO VYTYČENI
STÁTNÍCH HRANIC.
I. Československo-polská smíšená komise
pro. vytyčení státních hranic (dále jen
,,Ko-
mise") byla zřízena na základě Protokolu mezi
vládou Československé republiky a vládou
Polské lidové republiky o vytyčení českoslo-
vensko-polských státních hranic podepsaného
v Praze dne 23. září 1955. Komise pracovala
v tomto složení:
Československá složka
předseda: dr. Ladislav Šimovič do 5. března
1958,
Vladimír Knap od 5. března 1958;
členové: gen. dr. inž. Jan Klíma,
dr. Egon Sedláček,
dr. Teodor Donner;
Polská složka
předseda: dr. Alexander Žaruk-Michalski;
členové: plk. Tadeusz Pióro do 16. ledna
1956,
plk., inž. mgr. Ludwig Winiewicz od
16. ledna 1956,
pplk. mgr. Marek Tempel,
dr. Eufrozyna Paduchowa.
Prací Komise se zúčastnili jako znalci:
na československé straně
dr. Julius Puškár,
inž. Vilém Čelechovský,
kpt. inž. Jiří Kubíček;
na polské straně
dr. Jerzy Osiscki,
prof. dr. Józef Wasowicz,
mjr. inž. Czeslaw Clazek.
II. Úkolem Komise bylo provést konečné
vytyčení nyní probíhajících československo -
polských státních hranic a, v dohodě s vládou
Německé demokratické republiky, vytyčení
trojmezí československo -polsko -německých
státních hranic. Obě vlády uložily Komisi, aby
jako základ pro vytyčení státních hranic
vzala nyní probíhající hraniční čáru s při-
puštěním drobných místních odchylek, jež se
ukáží nezbytnými z hlediska zájmů místního
obyvatelstva a účelného územního a vodního
hospodářství.
III. Komise rozdělila hraniční čáru na šest
úseků a k provedení polních a kamerálních
prací spojených s rekognoskací a vytyčením
hraniční čáry v terénu zřídila šest českoslo-
vensko-polských smíšených subkomisí ozna-
čených pořadovými čísly I-VI, které praco-
valy podle instrukcí Komise (dále jen
,,subkomise"). Československá strana pře-
vzala odpovědnost za organisaci, řízení polních
a kamerálních prací, jakož i na jejich úplné
provedení na úsecích I, III a VI a polská
strana na úsecích č. II, IV a V. Tato strana,
která na příslušném úseku sama terénní a
kamerální práce neprováděla, měla nad nimi
právo dozoru s přihlédnutím k metodám
používaným stranou, která práce vykonávala.
IV. Subkomise
a) provedly rekognoskaci hraniční čáry a
zčásti vyměnily a doplnily hraniční znaky;
b) podle Smluvní mapy a náčrtů provedly
drobné úpravy hraniční čáry a vytyčily její
průběh;
c) připravily Protokolární popis průběhu-hra-
niční čáry a náčrtky v měřítku l: 5. 000
a s tabulkou číselných údajů;
d) pořídily závěrečné protokoly o své čin-
nosti.
Státní hranice byly vytyčeny podle těchto
zásad:
a) na suchých místech a tam, kde hraniční
čára protíná vody stojaté a vodní toky a
přechází z jednoho břehu na druhý, hra-
niční čára je pevná a probíhá mezi hra-
ničními znaky přímočaře;
b) hraniční čára podle možnosti neprotíná
osady a neprobíhá v jejich bezprostřední
blízkosti;
c) na společných komunikacích a příkopech
hraniční čára je totožná s podélnou osou
komunikace nebo příkopu;
d) na vodních úsecích hraniční čára probíhá
jako pohyblivá čára přímá, lomená nebo
zakřivená zásadně středem řek a potoků
nebo jejich hlavních ramen;
7
e) probíhá-li hraniční čára středem řeky nebo
potoka, nepřihlíží se k zátokám. Za střed
vodních toků považuje se v takových pří-
padech vyrovnaná čára stejně vzdálená od
patřičně vyrovnaných břehových čar;
v místech, kde není možno přesně určit
břehovou čáru, má být za střed vodních
toků považován střed hladiny vodní podle
stavu, který v roce trvá nejdéle.
V. Komise na čtyřech zasedáních a čtrnácti
schůzkách, z nichž byly pořízeny příslušné
protokoly, provedla tyto práce:
a) projednala drobné úpravy hraniční čáry,
jakož i veškeré otázky spojené s jejím
vytyčením. Jako výsledek svých prací Ko-
mise pořídila seznam drobných úprav
hraniční čáry, včetně náčrtů, jakož
i Smluvní mapu, jež tvoří přílohy č. 1 a 2
tohoto Závěrečného protokolu;
b) řídila polní a kamerální práce subkomisí
spojené s rekognoskací a vytyčením prů-
běhu hraniční čáry a provedení kolaudace
hraničních prací;
c) pořídila tyto dokumenty o vytyčení stát-
ních hranic, jež budou nedílnou součástí
Smlouvy mezi Československou republikou
a Polskou lidovou republikou o konečném
vytyčení státních hranic:
1. Protokolární popis průběhu hraniční čáry
s náčrty v měřítku l: 5. 000 a s tabulkou
číselných údajů v šesti svazcích ve dvou
vyhotoveních v jazyku českém a polském;
každé vyhotovení má tisíc dvě stě jedenáct
listů;
2. Mapu československo-polských státních
hranic v měřítku 1: 200. 00 zobrazující po-
hraniční území v šíři 5 km po každé straně
státních hranic složenou z 13 listů, ve
dvou vyhotoveních;
3. Závěrečný protokol o činnosti Českoslo-
vensko-polské smíšené komise pro vyty-
čení státních hranic;
d) vypracovala seznam hraničních otázek
vyžadujících úpravy mezi oběma zeměmi
pořízený ve formě Dodatkového protokolu.
VI. Kromě toho byly uzavřeny tyto dohody
a pořízeny tyto dokumenty o dotyku státních
hranic:
a) Protokol - popis styčného priestoru stat-
ných hraníc Československa, Svazu soviet-
skych socialistických republik a Poľska
podepsaný v Užhorodě dne 18. dubna 1946;
b) Protokol mezi vládou Československé re-
publiky, vládou Svazu sovětských socia-
listických republik a Polské lidové republi-
ky o péči o hraniční znak
,,Křemenec"
vytyčený na styku hranice Českosloven-
ska, Sovětského svazu a Polska, podepsaný
v Moskvě dne 29. září 1956;
c) Protokol mezi vládou Československé re-
publiky, vládou Polské lidové republiky a
vládou Německé demokratické republiky
o vytyčení československo-polsko-němec-
kého trojmezí státních hranic a o udržo-
vání hraničního znaku, jímž je toto troj-
mezí vyznačeno, podepsaný v Berlíně dne
27. března 1957;
d) Protokolární popis československo-pol-
sko-německého trojmezí státních hranic
podepsaný v Berlíně dne 27. března 1957;
e) Ujednání mezi ministerstvy vnitra Česko-
slovenské republiky, Polské lidové republi-
ky a Německé remokratické republiky
o způsobu udržování hraničního znaku,
jímž je vyznačeno československo-polsko-
nemecké trojmezí státních hranic, pode-
psané v Berlíně dne 27. 3. 1957.
Obě složky se dohodly, že kromě Mapy
československo-polských státních hranic
v měřítku 1: 200. 000 generální štáby armád
obou států pořídí do dvou let po podepsání
Smlouvy o konečném vytyčení státních hranic
mapu státních hranic v měřítku 1: 25. 000 na
podkladě dokumentů o vytyčení státních
hranic pořízených Komisí. Tato mapa bude
součástí dokumentů o vytyčení českosloven-
sko-polských státních hranic.
VII. Předsedové obou složek Komise pode-
psali dnešního dne dokumenty o vytyčení
státních hranic a Dodatkový protokol, uvede-
né v části V písmeny c) a d). Tím Komise
splnila úkol, jímž byla pověřena Protokolem
mezi vládou Československé republiky a vlá-
dou Polské lidové republiky o vytyčení
československo-polských státních hranic ze
dne 23. září 1955.
Na důkaz toho předsedové československé
a polské složky Komise podepsali ve Varšavě
dne 29. dubna 1958 tento Závěrečný protokol
ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku českém
a polském, přičemž obě znění mají stejnou
platnost.
Předseda československé složky
Československo-polské smíšené komise
pro vytyčení státních hranic
V. Knap v. r.
Předseda polské složky
Československo-polské smíšené komise
pro vytyčení státních hranic
v z. Winiewicz v. r.