Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
254
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé
k projevu souhlasu dohoda mezi Československou republikou a Německou
demokratickou republikou o prodloužení prioritních lhůt v oboru vynálezů
a ochranných známek, podepsaná v Praze dne 26. června 1958
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění Republiky českoslo-
venské souhlasí s dohodou mezi Českosloven-
skou republikou a Německou demokratickou
republikou o prodloužení prioritních lhůt
v oboru vynálezů a ochranných známek, pode-
psanou v Praze dne 26. června 1958.
Důvodová zpráva
Československá republika je členem Paříž-
ské unijní úmluvy na ochranu živnostenského
vlastnictví ze dne 20. března 1883 a dílčích
dohod, jak byly revidovány v Haagu dne
6. listopadu 1925.
Členem těchto dohod bylo také Německo.
Avšak v důsledku druhé světové války byla
jejich použitelnost vůči celému Německu, tj.
vůči Německé demokratické republice i vůči
Německé spolkové republice suspendována.
Německá spolková republika pak svým memo-
randem z 9. listopadu 1949, zaslaným švýcar-
ské vládě jakožto depozitáři úmluvy, ozná-
mila, že pokládá uvedené dohody za účinné na
svém území. Rovněž Německá demokratická
republika svým memorandem z 16. ledna 1956
oznámila, že pokládá dohody na svém území
za účinné. Československá republika vzala obě
tato memoranda na vědomí a účinnost dohod
na území obou států uznává. Tím bylo usku-
tečněno částečné vyřešení poměrů narušených
válečnými událostmi.
Avšak zatím co Německá spolková republika
uznala za požívající ochrany na svém území
všechny ochranné známky, vzorky a modely,
zapsané v době od roku 1945 do oznámení a
opětovném uznání účinnosti dohod, Německá
demokratická republika výslovně vyloučila ve
svém memorandu ochranu pro známky, vzor-
ky a modely zapsané v době od 8. května 1945
2
do 16. ledna 1956, tj. do dne prohlášení Ně-
mecké demokratické republiky, že se pokládá
za vázánu Pařížskou unijní úmluvou a dílčími
dohodami.
Československá republika však má zájem
i na poskytování ochrany ze strany Německé
demokratické republiky pro ochranné známky,
mezinárodně zapsané u Mezinárodního úřadu
v Bernu v době od 8. května 1945 do 16. ledna
1956, neboť vyřešením této otázky by jí od-
padly značné finanční náklady za udržování
ochranných známek, přihlášených v Německé
demokratické republice v tomto mezidobí je-
nom národně vzhledem k neúčinnosti dohod
na území Německé demokratické republiky.
Proto dne 26. června 1958 byla v Praze po-
depsána československo-německá dohoda
o prodloužení prioritních lhůt v oboru vyná-
lezů a ochranných známek, podle níž bude po-
skytnuta možnost uplatnit prioritu přihlášek
vynálezů a ochranných známek podaných
v obou státech po 1. lednu 1945 a jíž se při-
znává ochrana mezinárodně zapsaným znám-
kám v období od 8. května 1945 do 16. ledna
1956.
Dohoda ve svém článku 1 sleduje prodlou-
žení prioritní lhůty pro patentní přihlášky a
přihlášky ochranných známek, a to pro lhůty,
které neuplynuly 1. ledna 1946 a které vznikly
později, nejpozději však před 16. lednem 1956.
Tím se poskytuje možnost ve prospěch ma-
jitelů práv uznaných Pařížskou unijní úmlu-
vou, aby do jednoho roku po účinnosti dohody
žádali o přiznání prioritního práva podle prio-
ritních přihlášek podaných od 1. ledna 1945
do 15. ledna 1956.
V článku 2 dohody je stanovena konečná
lhůta jednoho roku pro podání žádosti o při-
znání priority podle článku 1 pro přihlašo-
vatele patentů na vynálezy a pro přihlašo-
vatele ochranných známek, kteří tuto žádost
již dříve neuplatnili.
Článek 3 stanoví ochranu práva předchozího
použivatele. Tím budou mít československé
národní podniky zajištěno nerušené pokračo-
vání ve využívání vynálezu, který počaly
v dobré víře používat v době mezi 1. lednem
1946 a podáním přihlášky.
Ve svém článku 4 modifikuje dohoda usta-
novení vládního nařízení ze dne 1. dubna 1952
č. 10 Sb. k provedení zákona č. 6/1952 Sb.
o vynálezech a zlepšovacích námětech a usta-
novení nařízení ministra-předsedy Státního
úřadu plánovacího ze dne 15. dubna 1952 č. 15
Sb. k provedení zákona č. 8/1952 Sb. o ochran-
ných známkách a chráněných vzorech, pokud
jde o povinnost přihlašovatele vynálezu nebo
ochranné známky prokázat doklady do tří mě-
síců od podání přihlášky své právo přednosti
z prvé přihlášky.
Článek 5 dohody se týká mezinárodně za-
psaných a dosud platných ochranných zná-
mek, jejich přepisů, převodů a obnov, které
byly přihlášeny u Mezinárodního úřadu v Ber-
nu mezi 8. květnem 1945 a 16. lednem 1956.
Obě strany se shodly v tom, aby známky
mezinárodně zapsané v tomto období platily
na území druhého státu.
Dohoda ve svém článku 1 pozměňuje usta-
novení zákonů č. 6/1952 Sb. a č. 8/1952 Sb.
a vyžaduje proto ve smyslu § 74 odst. 1 ústa-
vy schválení Národním shromážděním a rati-
fikace presidentem republiky.
Dohoda je dalším článkem důsledného sle-
dování mírového úsilí a rozvoje obou států
a podporuje snahy zemí tábora míru o odbou-
rání všech překážek a důsledků druhé světové
války.
V Praze dne 10. září 1958
V. Široký v. r.,
předseda vlády
3
Československo-německá dohoda o prodloužení prioritních lhůt v oboru vynálezů
a ochranných známek
Československá republika a
Německá demokratická republika,
vedeny přáním upravit otázky, které vyply-
nuly z opětného používání Pařížské unijní
úmluvy na ochranu živnostenského vlastnictví
a dílčích dohod na území Německé demokra-
tické republiky, dohodly se uzavřít tuto
Dohodu:
Článek 1
Prioritní lhůty podle článku 4 Pařížské
unijní úmluvy na ochranu živnostenského
vlastnictví ze dne 20. března 1883, které jsou
stanoveny pro přihlášení patentů na vynálezy,
jakož i pro přihlášení a udržení v platnosti
ochranných známek, a které neuplynuly dnem
1. ledna 1946, a ony lhůty, které vznikly po
tomto datu, avšak přede dnem 16. ledna 1956,
budou prodlouženy oběma Stranami ve pro-
spěch majitelů práv, uznaných uvedenou
úmluvou, až do jednoho roku po vstupu
v účinnost této Dohody.
Článek 2
Žádosti o přiznání práv podle článku 1,
pokud již nebyly po dni 1. ledna 1946 před-
loženy, musí býti podány nejpozději do jed-
noho roku po vstupu v účinnost této Dohody.
Článek 3
Třetí osoby, které po dni 1. ledna 1946 až
do dne podání přihlášky, v níž se uplatňuje
priorita podle článku 1, počaly bezelstně uží-
vati vynálezu, mohou pokračovat v tomto
užívání za podmínek stanovených vnitřním
zákonodárstvím.
Článek 4
Uplatňuje-li se v přihlášce priorita podle
článku 1 této Dohody nebo podle článku 4 Pa-
řížské unijní úmluvy, je předložení prioritního
dokladu nebo dokladu o zápisu v zemi původu
nutné jen tehdy, bude-li k tomu přihlašovatel
výslovně vyzván.
Článek 5
Každá ze Stran poskytne ve prospěch pří-
slušníků druhé Strany ochranu mezinárodně
zapsaným a dosud platným ochranným znám-
kám, které byly přihlášeny u Mezinárodního
úřadu v Bernu v době od 8. května 1945 do
16. ledna 1956.
Stejně bude postupováno i pokud jde
o uznání předpisů, převodů a obnov.
Článek 6
Tato Dohoda podléhá schválení podle
vnitrostátních předpisů Stran a nabude účin-
nost dnem výměny nót o tomto schválení.
Dohoda byla sepsána v Praze dne 27. června
1958 ve dvou původních vyhotoveních, každé
v jazyce českém a německém. Obě znění jsou
stejně platná.
Za československou stranu:
dr. Alexej Čepička v. r.
Za německou stranu:
inž. Max Rüffle v. r.
KNT 1 - 3240-68