Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
251
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1958,
kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání
československého státního občanství
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbý-
vání československého státního občanství, se
mění a doplňuje takto:
1. § 1 odst. 2 zní:
,,(2) Dítě, které se narodí v cizině, nabývá
narozením státního občanství, jsou-li jeho
otec i matka občany; dítě, které se narodí
v cizině a jehož otec nebo matka je občanem,
kdežto druhý z rodičů je cizincem, nabývá
státního občanství, vysloví-li s tím souhlas
výkonný orgán okresního národního výboru
na žádost toho z rodičů, který je občanem.
Žádost o souhlas může být podána do jednoho
roku od narození. "
2. § 2 odst. 1 zní:
,,(1) Cizinka nabývá státního občanství
sňatkem s občanem, vysloví-li výkonný orgán
okresního národního výboru na její žádost
s nabytím souhlas. Žádost o souhlas může být
podána již před sňatkem, nejpozději však do
šesti měsíců po něm. I když byl souhlas udě-
len po sňatku, hledí se na žadatelku tak, jako
by nabyla státního občanství dnem sňatku. "
2
3. § 3 odst. 1 a 2 zní:
,,(1) Státní občanství lze udělit na žádost
osobám, které bydlí na území Československé
republiky nepřetržitě alespoň pět let a při na-
bytí státního občanství pozbudou, pokud ne-
jsou bezdomovci, své dosavadní státní pří-
slušnosti.
(2) Státní občanství uděluje ministerstvo
vnitra; v případech hodných zvláštního zře-
tele může udělit státní občanství i žadateli,
který nesplňuje podmínky stanovené v od-
stavci 1. "
4. § 5 se zrušuje.
5. § 7 odst. 2 zní:
,,(2) Ministerstvo vnitra může státní ob-
čanství odníti také osobě, která má ještě ji-
nou státní příslušnost nebo která se zdržuje
v cizině nepřetržitě po dobu pěti let bez plat-
ného československého dokladu, opravňují-
cího k pobytu v cizině. "
6. § 8 zní:
,, § 8
Rodinní příslušníci
(1) Československá státní občanka nepozbý-
vá uzavřením manželství s cizincem nebo
s bezdomovcem státního občanství.
(2) Pozbytí státního občanství u jednoho
z manželů nemá vliv na státní občanství dru-
hého manžela nebo dětí, pokud tento zákon
nestanoví jinak. "
Čl. II
Občanky, které uzavřely manželství s ci-
zincem přede dnem účinnosti tohoto zákona,
mohou podat žádost o ponechání státního ob-
čanství, a to nejpozději do šesti měsíců po
uzavření manželství. Takové žádosti i ostatní
nevyřízené žádosti o ponechání českosloven-
ského státního občanství se vyřídí ještě podle
§ 5 zákona č. 194/1949 Sb. s účinky tam sta-
novenými.
Čl. III
(1) Osoby maďarské národnosti, které po-
zbyly československého státního občanství
podle dekretu č. 33/1945 Sb. a mají v den,
kdy tento zákon nabude účinnosti, bydliště
na území Československé republiky, stávají
se československými státními občany, pokud
československého státního občanství nena-
byly již dříve a nejsou příslušníky jiného
státu.
(2) Československými státními občany stá-
vají se zároveň manželky a nezletilé děti osob
3
uvedených v odstavci 1, pokud se jimi již ne-
staly podle uvedeného odstavce, jestliže mají
bydliště na území Československé republiky
a nejsou příslušníky jiného státu.
Čl. IV
Ministr vnitra se zmocňuje, aby ve Sbírce
zákonů vyhlásil úplné znění zákona o nabý-
vání a pozbývání československého státního
občanství, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr vnitra.
Důvodová zpráva
Některá ustanovení zákona č. 194/1949 Sb.,
o nabývání a pozbývání československého
státního občanství, jsou již průběhem 9 let
trvání zákona překonána a je nutno je změ-
nit. Zároveň je třeba dosavadní ustanovení
zákona uvést v soulad s provedenými decen-
tralizačními opatřeními. Konečně má nový
zákon vyřešit otázku státního občanství velké
skupiny obyvatel maďarské národnosti, kteří
ztratili československé státní občanství na
základě dekretu č. 33/1945 Sb. a kteří česko-
slovenské občanství později znovu nezískali a
jsou nyní bezdomovci.
Předkládaná osnova zákona má tak vyřešit
nejvíce naléhavé otázky a odstranit zbytečné
obtíže, na které upozorňovaly výkonné orgány
národních výborů i jednotlivé ústřední úřady.
K čl. 1:
Změny ustanovení § 1 odst. 2 a § 2 odst. 1
souvisí s přenesením dosavadní působnosti
výkonných orgánů krajských národních vý-
borů ve věcech státního občanství na výkonné
orgány okresních národních výborů. Přene-
sení působnosti v těchto otázkách vzala již
vláda na vědomí svým usnesením ze dne 31.
7. 1957, č. 789.
Dosavadní znění § 3 ustanovovalo, že státní
občanství je možno udělit pouze za podmínky,
že se žadatel neprovinil proti republice. Tím
se znemožňovalo vrátit státní občanství našim
bývalým státním příslušníkům, kteří se sice
v minulosti provinili, ale kteří své provinění
již odčinili. Proto se navrhuje nové znění § 3
odst. 1 a 2.
Významné je opatření o zrušení § 5. Podle
tohoto ustanovení ztrácely totiž naše občanky
sňatky s cizinci československé státní občan-
ství, pokud těmito sňatky získaly občanství
podle svých manželů - cizinců a když nepo-
žádaly o ponechání čs. občanství. Zásada, že
žena ztrácí občanství sňatkem s cizincem, je
dnes již opuštěna v zákonech téměř na celém
světě. Udržuje se dosud ve Francii, Itálii, Ho-
landsku, Kanadě a NSR; ve všech ostatních
zemích platí zásada, že provdání nemá vliv
na státní příslušnost ženy. Tato správná zá-
sada se zavádí i u nás a je obsahem nového
znění § 8 odst. 1.
Nové znění § 7 odst. 2 umožňuje podle
volné úvahy odejmout státní občanství oso-
bám, které bez platného československého
dokladu se zdržují v cizině dlouhou dobu a
jejichž návrat není ani žádoucí.
K čl. II:
Ustanovená čl. II osnovy zajišťuje nerušený
přechod do nového právního stavu, při čemž
z praktických důvodů se pro vyřízení žádostí
o ponechání státního občanství podle tohoto
ustanovení ponechává i nadále příslušnost
výkonných orgánů krajských národních vý-
borů.
K čl. III:
Na základě dekretu čís. 33/1945 Sb., o úpra-
vě československého státního občanství osob
národnosti německé a maďarské, pozbyla pře-
vážná část obyvatelů německé a maďarské
národnosti československého státního občan-
ství. V důsledku toho vznikla na našem úze-
mí poměrně velká skupina bezdomovců. Tito
naši bývalí občané, pokud zůstali na území
našeho státu, mají téměř všechna práva jako
čs. občané a užívají i všechny vymoženosti
lidově demokratického zřízení, souvisící s péčí
o člověka, ve zdravotnickém a sociálním za-
bezpečení apod. Naproti tomu bezdomovci
neplní některé základní občanské povinnosti,
4
zejména vojenskou službu. Byly i některé
jiné obtíže: bezdomovci byli zatěžováni přís-
nější a častější ohlašovací povinností, což
vedlo též ke zvýšenému počtu jejich absencí
v práci, a byly i nepříznivé politické důsled-
ky, neboť bezdomovci se necítili spjati s naší
republikou (neměli např. ani volební právo).
To nepříznivě působí zejména na jejich děti,
které rozmnožovaly počet bezdomovců, i když
se u nás narodily, chodily do škol a vyrostly.
Všechny tyto skutečnosti vedly již dříve
ke snaze o postupné omezení počtu bezdo-
movců německé a maďarské národnosti. Již
v roce 1948 byl vydán zákon č. 245/1948 Sb.,
který umožňoval většině našich bývalých ob-
čanů maďarské národnosti znovu nabýt čes-
koslovenského státního občanství s podmín-
kou složení slibu věrnosti. V roce 1953 nabyli
všichni naši bývalí občané německé národ-
nosti, žijící na našem území, přímo ze zákona
státní občanství. Zatím co zákon č. 34/1953
Sb. vyřešil bezdomoveckou otázku osob ně-
mecké národnosti v plném rozsahu, zůstalo
i po vydání zákona č. 245/1948 Sb. na našem
území poměrně značné množství bezdomovců
maďarské národnosti, neboť mnozí, na které
se tento zákon nevztahoval, nevyužili mož-
nosti získat státní občanství, a to též proto,
že nebyli o tomto zákoně správně a včas in-
formováni (slib věrnosti mohl být složen
pouze v poměrně krátké lhůtě 90 dnů ode dne
účinnosti zákona). Určitá kategorie bezdo-
movců byla konečně z možnosti znovu nabýt
státní občanství vůbec vyloučena.
I když počet bezdomovců maďarské národ-
nosti, kteří nenabyli státního občanství podle
uvedeného zákona, byl postupně snižován
udělováním státního občanství na žádost po-
dle § 3 zák. č. 194/1949 Sb., nebyla bezdomo-
vecká otázka u osob maďarské národnosti ani
do dnešní doby vyřešena a podle odhadu zů-
stává stále u nás asi 15-20 tisíc bezdomovců
maďarské národnosti.
Celá řada těchto osob se sama považuje
nebo je ze strany státních orgánů považována
za čs. občany. Většina z nich se aktivně podílí
na budovám socialismu jako dělníci v závo-
dech a na vesnici jako členové JRD. Je proto
třeba dát do pořádku jejich státní občanství.
Tomuto účelu slouží navrhovaná osnova,
kterou se přímo ze zákona přiznává českoslo-
venské státní občanství bezdomovcům ma-
ďarské národnosti, kteří pozbyli čs. občanství
podle dekretu č. 33/1945 Sb., a to za pod-
mínky, že mají ke dni účinnosti zákona byd-
liště na území Československé republiky a
nejsou občany jiného státu. Stejně se při-
znává státní občanství i jejich rodinným pří-
slušníkům, kteří jsou bezdomovci, ale nepo-
zbyli státního občanství podle dekretu č. 33/
1945 Sb. (přichází např. v úvahu u žen, které
uzavřely manželství s osobou, jež pozbyla čs.
občanství, po roce 1945 a před vydáním zá-
kona č. 102/1947 Sb. z., o nabývání a pozbý-
vání čs. občanství sňatkem; u dětí přichází
uvedené ustanovení v úvahu tehdy, narodi-
lo-li se dítě po roce 1945 již jako bezdomo-
vec).
Nabytí státního občanství není vázáno dal-
šími podmínkami, jako je podávání žádostí,
složení slibu věrnosti apod.
Nedotčeny zůstanou případy, kdy bylo
státní občanství, k jehož pozbytí došlo podle
dekretu č. 33/1945 Sb., dotčeným osobám již
vráceno.
K čl. IV:
Zmocnění ministra vnitra vydat úplné znění
zákona o nabývání a pozbývání českosloven-
ského státního občanství slouží zejména
k tomu, aby výkonné orgány národních vý-
borů měly nové, opravené znění celého zá-
kona. Počítá se se změnami uvedenými v čl. I,
tak i v jiných dříve vydaných předpisech.
Finanční dosah osnovy
Navržený zákon si nevyžádá nových finanč-
ních nákladů. Naopak, poněvadž se s prove-
dením zásad podle nového zákona již dříve
počítalo, byly při reorganizaci aparátu minis-
terstva vnitra - odboru pro národní výbory
sníženy dvě pracovní síly. V orgánech Ve-
řejné bezpečnosti, které mají na starosti evi-
dence cizinců a bezdomovců, bude z počátku,
při provedení zákona, nutné zvládnout zvýše-
né úkoly. Nepočítá se však se zvýšením počtu
sil.
V Praze dne 20. srpna 1958.
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr vnitra:
R. Barák v. r.
KNT 1 - 3226-58