Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
247
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1958,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 107/1953 Sb., o devizovém hospodářství
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. 1
Zákon č. 107/1953 Sb., o devizovém hospo-
dářství se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 2 zní:
,,(2) Ministr financí může v dohodě s mi-
nistrem zahraničního obchodu povolit výjimky
z ustanovení odstavce ]. "
2. § 2 odst. 4 zní:
,,(4) Jen s povolením ministerstva financí,
a pokud jde o případy spadající podle tohoto
zákona do působnosti ministerstva zahranič-
ního obchodu, s povolením tohoto minister-
stva je dovoleno vyvážet:
a) cizozemské peníze a platební dokumenty
znějící na jinou než československou
měnu,
b) drahé kovy (zlato, stříbro a platinu ve sta-
vu nezpracovaném, dále v polotovarech,
ve směsi, ve slitině, ve zlomcích apod., ja-
kož i v neplatných mincích, v nichž je více
než 10 % ryzího stříbra, nebo více než 1 %
ryzího zlata nebo platiny), drahokamy,
perly a výrobky z drahých kovů, draho-
kamů a perel, pokud nejde o obchodní zá-
silky takových výrobků podniky zřízenými
pro provádění zahraničního obchodu (dále
jen
,,podniky pro zahraniční obchod"),
2
c) fondovní hodnoty (zejména akcie, obli-
gace, zástavní listy, úrokové a dividendové
kupóny a talóny), dále vkladní knížky, ži-
votní pojistky, depozitní potvrzenky a plné
moci k nakládání s majetkovými hodno-
tami v cizině. "
3. § 2 odst. 5 zní:
,,(5) Dovoz hodnot uvedených v odstavci 4
je volný. Tyto hodnoty však musí být při do-
vozu ohlášeny a předloženy celním orgánům.
Výjimky stanoví ministr financí v dohodě
s ministrem zahraničního obchodu. "
4. K § 2 se připojuje odstavec 6, který zní:
,,(6) Dovezené cizozemské peníze, platební
dokumenty znějící na cizí měnu a drahé kovy
mohou být v tuzemsku směněny, popřípadě
zpeněženy jen prostřednictvím Státní banky
československé nebo jiných míst. Tato místa
určí ministerstvo financí, a jde-li o místa
v oboru působnosti jiného ministerstva, v do-
hodě s tímto ministerstvem. Prováděcí před-
pisy stanoví, v kterých případech musí být
prokázáno, že ke směně nebo zpeněžení do-
šlo. "
5. § 3 zní:
,,§3
(1) Organizace pověřené ministerstvem fi-
nancí mohou přijímat od cestujících do ciziny
na jejích vlastní náklad do úschovy hodnoty,
jejichž vývoz je zakázán nebo k jejichž vý-
vozu nemají povolení (§ 2). Kde takové orgá-
ny nejsou zřízeny, je k tomu oprávněna cel-
nice. Podmínky úschovy se řídí občanským
zákonem (§ 422 a násl. obč. zák. ).
(2) Hodnoty nevyzvednuté do 1 roku od pře-
vzetí do úschovy připadají státu. "
6. § 4 odst. 1 věta třetí zní:
,,Platy z důvodů patentních nebo známkové
a vzorové ochrany, jakož i licenční platy všeho
druhu, platy za technickou dokumentaci,
zlepšovací návrhy a objevy a obdobné platy
provádí Státní banka československá na pod-
kladě povolení ministerstva zahraničního ob-
chodu. "
7. Za § 4 se vkládá § 4a, který zní:
,,§4a
(1) Devizoví tuzemci (§ 5 odst. 1) a cizo-
zemci [§ 6 odst. 1 písm. b)] smějí konat úhra-
dy do ciziny a z ciziny v jakékoliv měně jen
prostřednictvím Státní banky československé.
8
(2) Devizoví tuzemci smějí vyrovnávat po-
hledávky a závazky vůči cizině jiným než
v odstavci 1 uvedeným způsobem jen s povo-
lením ministerstva financí; jde-li o případy
spadající podle tohoto zákona do působnosti
ministerstva zahraničního obchodu, uděluje
takové povolení toto ministerstvo. "
8. § 5 odst. 1 písm. c) zní:
,, c) zpeněžit na výzvu ministerstva financí
způsobem jím stanoveným nemovitosti a jiné
majetkové hodnoty, které mají v cizině, dále
fondovní hodnoty splatné v cizině (cizozem-
ské fondovní hodnoty), ať jsou kdekoliv, nebo
uposlechnout jeho příkazu, pokud jde o jiné
naložení s těmito hodnotami; pokud jde
o práva patentní, licenční, známková a vzorová,
je k výzvě nebo příkazu příslušné minister-
stvo zahraničního obchodu. "
9. § 6 odst. 1 písm. a) zní:
,, a) pohledávky vůči cizině, nemovitosti a
majetkové účasti, které mají v cizině, své ci-
zozemské fondovní hodnoty a nároky vůči
cizině na dědictví, na odkaz nebo na jiná pe-
něžitá plnění z jakéhokoliv důvodu; "
10. § 7 zní:
,, §7
(1) Ministerstvo financí a orgány pověřené
podle § 7a jsou oprávněny za účelem dohledu
nad zachováváním tohoto zákona a předpisů
podle něho vydaných provádět vnější i vnitřní
prohlídky zavazadel, dopravních prostředků,
listovních a jiných zásilek, jakož i prohlídky
osob a kontrolu zejména obchodních a jiných
zápisů a dokladů; zároveň mohou vyžadovat
od kontrolovaných a prohlížených osob po-
třebná vysvětlení.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 přísluší též
ministerstvu zahraničního obchodu v přípa-
dech, které podle tohoto zákona spadají do
jeho působnosti.
(3) Při provádění prohlídek a kontrol (odst.
l a 2) musí být šetřeno zákonných předpisů
o ochraně svobody osobní, domovní a tajem-
ství listovního.
(4) Státní úřady a jiné orgány jsou povinny
podporovat ministerstvo financí a minister-
stvo zahraničního obchodu při provádění úko-
lů uložených jim tímto zákonem a oznamovat
jim k jejich dožádání všechny potřebné údaje,
pokud tomu nebrání zvláštní ustanovení. "
4
11. Za § 7 se vkládá § 7a, který zní:
,, § 7a
(1) Ministr financí se zmocňuje, aby k pro-
vedení tohoto zákona vydal prováděcí před-
pisy. Může též přenést působnost vyplývající
ze zákona pro ministerstvo financí na jiný or-
gán; jde-li o orgán v oboru působnosti jiného
ministra, činí tak v dohodě s tímto ministrem.
(2) Ministr zahraničního obchodu může v do-
hodě s ministrem financí vydat pro případy,
které podle tohoto zákona spadají do jeho pů-
sobnosti, prováděcí předpisy.
(3) Generální ředitel Státní banky českoslo-
venské může se souhlasem ministra financí
pověřit jiné organizace úkoly, které je podle
tohoto zákona povinna plnit Státní banka čes-
koslovenská. "
Čl. 2
Ministr financí se zmocňuje, aby se sbírce
zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 107/
1953 Sb., o devizovém hospodářství.
Čl. 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení; provede jej ministr financí v dohodě se
zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva
A. Všeobecná část
Nebývalý růst cestovního styku se zahrani-
čím v souvislosti s úsilím socialistického tá-
bora o zmírnění mezinárodního napětí, stále
rostoucí počet zahraničních turistů, kteří na-
vštěvují Československou republiku i českoslo-
venských občanů odjíždějících do ciziny, změ-
nil částečně podmínky, za nichž vznikl zákon
č. 107/1953 Sb., o devizovém hospodářství.
Této nové situaci je třeba přizpůsobit i devi-
zové předpisy. Účelem novelizace devizového
zákona je zpružnit způsob odbavování cestu-
jících na hranicích, zároveň však zkvalitnit
a zpřísnit kontrolu nad nakládáním s doveze-
nými devizovými hodnotami a nad dodržová-
ním zákazu vývozu některých hodnot z Česko-
slovenska, jakož i zpřísnit režim úhrad do ci-
ziny a z ciziny.
Novelizace se týká zejména těchto změn:
1. umožňuje se povolení výjimek ze zákazu
vývozu a dovozu československých peněz,
2. ze skupiny drahých kovů se vypouštějí
kovy skupiny platinové,
3. zavádí se povinnost ohlašovat dovážené
revizové hodnoty celním orgánům, směňovat
je na místech, které určí devizové předpisy,
a povinnost prokázat případnou směnu nebo
zpeněžení při výjezdu z Československa,
4. hodnoty, jejichž vývoz je zakázán, mo-
hou přijímat do úschovy kromě celnic i orga-
nizace, pověřené k tomu ministerstvem fi-
nancí (např. směnárny Státní banky českoslo-
venské),
5. stanoví se povinnost konat veškeré úhra-
dy do ciziny a z ciziny pouze prostřednictvím
Státní banky československé.
Finanční dosah:
Novelizace devizového zákona si nevyžádá
finančních nákladů. Znamená zjednodušení a
zkvalitnění práce celních orgánů a zároveň
umožní, aby se celní orgány věnovaly ve vět-
ším rozsahu provádění celních prohlídek; tím
se zvýši především ochrana devizového hos-
podářství. K devizovému přínosu povede také
uvolnění vývozu československých stříbrných
mincí k účelům sběratelským.
5
Podle počtu osob s bydlištěm v ČSR cestu-
jících v roce 1957 do zahraničí by činil, při
částce 200 Kčs na osobu úhrn českosloven-
ských peněz, které by byly vyvezeny do za-
hraničí s podmínkou zpětného dovozu ročně
40 000 000 Kčs.
Novelizace devizového zákona si nevyžádá
ani rozšíření administrativního aparátu, neboť
směnárny Státní banky, které se vedle celnic
stanou depozitním místem, budou pracovat na
celních přechodech s dosavadním stavem za-
městnanců.
B. Zvláštní část:
K § 2 odst. 2:
Dosavadní zákaz vývozu československých
peněz vedl k neúměrnému zatížení celnic,
u nichž si cestující do ciziny skládali česko-
slovenské peníze, aby při návratu mohli jimi
uhradit clo a různé osobní výdaje. Úhrn sklá-
daných československých peněz se zvýšil proti
r. 1954 v některých případech až na desetiná-
sobek (např. u celnice v Děčíně byla složena
v období od 1. dubna do 30. září 1954 částka
432 861 Kčs od 2387 cestujících, zatím co za
stejné období r. 1957 částka 5 188 835 Kčs od
8790 cestujících; u celnice v Chebu za stejná
časová období bylo deponováno v r. 1954 cel-
kem 25 302 Kčs od 143 cestujících, v r. 1957
celkem 1 018 624 Kčs od 8531 cestujících
apod. ). Při nezměněném počtu zaměstnanců
celnic a stále se zvětšujícím objemu zahra-
ničního obchodu, jakož i počtu cestujících má
tato skutečnost za následek, že celní orgány
nemohou řádně plnit své vlastní úkoly, ze-
jména provádět celní prohlídky v takovém
rozsahu, jaký je nezbytný pro ochranu česko-
slovenského devizového hospodářství.
Navrhovaná změna bude znamenat značné
usnadnění a současně zkvalitnění práce cel-
ních orgánů. Přispěje zároveň i k pružnějšímu
odbavování cestujících na hranicích. Prová-
děcím předpisem bude stanoveno, že cestující
do ciziny, který má bydliště na území Česko-
slovenské republiky, může vyvézt určitou
omezenou částku v hodnotách do 25 Kčs.
(V dané době se uvažuje o částce 200 Kčs).
Vývoz této částky mu celnice potvrdí na
zvláštním potvrzení o vývozu a zpětném do-
vozu československých peněz, které cestující
obdrží při vydání cestovního dokladu. Stejnou
částku je cestující povinen dovézt zpět. Zá-
sada zákazu vývozu československých peněz
není tímto ustanovením dotčena. Tímto opat-
řením se ani nedostanou volné českosloven-
ské koruny do ciziny, ani nebude možno spe-
kulativně dovážet československé peníze, kte-
ré se v cizině prodávají.
Při stanovení částky bude přihlíženo k to-
mu, aby cestující mohl uhradit nejnutnější
výlohy po příjezdu do Československé repub-
liky, zejména zakoupit jízdenku do místa byd-
liště a stravovat se v jídelním voze. Nepočítá
se s úhradou cel, jejichž sazby byly od 1. led-
na 1958 zvýšeny, neboť clo je možno hradit
dodatečně. Prováděcím předpisem bude uvol-
něn také vývoz československých mincí a
mincí pamětních ke sběratelským účelům;
důsledkem tohoto opatření bude určitý devi-
zový přínos, neboť o tyto mince je v cizině
velký zájem.
K § 2 odst. 4:
Povolení ministerstva zahraničního obcho-
du je třeba zejména, jde-li
a) o šeky a bankovky vydané Státní bankou
československou devizovým cizozemcům
(obvykle při jejich návštěvě v Českoslo-
vensku) na vrub jejich pohledávek u pod-
niků zahraničního obchodu a pohledávek
z titulu licencí apod.,
b) o šeky (zvláště bankovní) zaslané devizo-
vými cizozemci podnikům zahraničního ob-
chodu jako záloha nebo záruka, která se
vrací, jestliže z obchodu sešlo,
c) o kapesné pro cestující při zájezdech Če-
doku do ciziny.
Ze skupiny drahých kovů se vypouští palá-
dium, ruthenium, rhodium, iridium a osmium.
Jde výlučně o technické kovy, které soukrom-
ník může jen velmi těžko získat (pouze palá-
dium se v malém procentu přidává do dentál-
ních slitin). Černý prodej těchto kovů by ne-
byl přitažlivý. Tyto kovy vykupuje jen Státní
banka československá za stanovené a poměr-
ně nízké ceny. Národní podnik od soukrom-
níka tyto kovy neodkoupí a k tezauraci se ne-
hodí. Zajištění dodávek uvedených drahých
kovů z hlediska plánu přejde počátkem roku
1959 do pravomoci ministerstva hutního prů-
myslu a rudných dolů.
K § 2 odst. 5, 6:
Zásada volného dovozu cizozemských pe-
něz, platebních dokumentů, drahých kovů a
fondovních hodnot je v souladu se zájmy
devizového hospodářství na získávání devizo-
vých hodnot. Dosavadní znění devizového zá-
kona však nezabraňuje zneužití volně doveze-
ných devizových hodnot a nedovoluje, aby
osoby jednající ke škodě československého
devizového hospodářství mohly být stíhány.
Proto se zavádí povinnost ohlašovat devizové
hodnoty při dovozu celním orgánům; prová-
děcí předpis pak určí, v kterých případech
6
musí být prokázán buď vývoz těchto hodnot
nebo jejich směna u SBČS nebo u příslušných
míst (v současné době jsou to Čedok, některé
celnice a některé hotely) Nedodržení těchto
ustanovení bude porušením devizových před-
pisů a bude trestné podle trestních předpisů.
K § 3 odst. 1:
Přijímat od cestujících do úschovy hodnoty,
jejichž vývoz je zakázán, mohou podle dosa-
vadních předpisů jen celnice. Aby se celní or-
gány mohly plně věnovat celním prohlídkám,
budou tímto úkolem pověřeny vedle celnic
také směnárny Státní banky, pokud jsou na
celních přechodech zřízeny. Poměr vzniklý
z této úschovy se podřizuje občanskému prá-
vu. Podle § 423 obč. zák. si mohou strany uza-
vírající schovací smlouvu stanovit její pod-
mínky.
K § 4 odst. 1:
Dosavadní znění nepostihuje všechny pří-
pady technické spolupráce, např. podle no-
vého zákona č. 34/1957 Sb., o vynálezech,
objevech a zlepšovacích návrzích. Proto se
dosavadní výpočet platů rozšiřuje o platy za
technickou dokumentaci, zlepšovací návrhy a
objevy a obdobné platy.
K§4a:
Vzrůstající cestovní styk s cizinou se pro-
jevuje v našem hospodářství také záporně
různými formami nezákonných finančních
úhrad. Nejvíce rozšířenými formami jsou tzv.
černý clearing a nedovolené použití pohle-
dávky v cizině. O černém clearingu mluvíme
v případech, kdy devizový tuzemec neobdrží
úhradu v určené cizozemské měně prostřed-
nictvím Státní banky československé, nýbrž
v československých korunách. Devizový cizo-
zemec zakoupí např. v takovém případě v ci-
zině některé druhy zboží, podloudně je do-
praví do Československa a zde nelegálně
prodá a tyto peníze použije pro úhrady adre-
sátům, takže cizozemské peníze zůstanou
v cizině. O nedovolené použití pohledávky
v cizině jde, nedá-li si devizový tuzemec
uhradit pohledávku v cizí měně do tuzemska,
nýbrž použije této pohledávky v cizině bez
souhlasu ministerstva financí.
Účinné potlačování této činností vyžaduje,
aby byl stanoven přímý zákaz provádět úhrady
do ciziny a z ciziny jinak než prostřednictvím
Státní banky československé a vyrovnávat po-
hledávky a závazky vůči cizině bez povolení
ministerstva financí.
K § 5 odst. 1 písm. c):
Podle zákona č. 34/1957 Sb. nepřecházejí
vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy do
vlastnictví státu, ale zůstávají vlastnictvím
jednotlivce. Devizové zájmy vyžadují, aby
i fyzická osoba byla povinna na výzvu minis-
terstva zahraničního obchodu zpeněžit, po
případě v cizině přihlásit patentní, licenční,
známková a vzorová práva. Proto je nutné
stanovit, aby nejen podnik, ale každý devizový
tuzemec měl povinnost s uvedenými právy ve
vztahu k cizině nakládat podle příkazu, popř.
výzvy ministerstva zahraničního obchodu.
K § 6 odst. 1 písm. a):
Devizovým tuzemcům vznikají vůči cizině
nároky na peněžitá plnění z různých důvodů,
na něž dosavadní zákonná úprava nepamato-
vala. Zájem na přínosu deviz i z těchto ná-
roků vyžaduje rozšířit ohlašovací a další po-
vinnosti devizových tuzemců v tomto směru.
K§7:
Účinné ochraně devizového hospodářství
slouží devizová kontrola prováděná minister-
stvem financí a orgány pověřenými ministrem
financí. Jejím účelem je dbát o to, aby nebyl
porušován zákaz vývozu a dovozu hodnot uve-
dených v § 2.
K § 7a:
Zmocnění obsažená v dosavadním § 7 odst.
l a 2, je vhodné upravit v samostatném para-
grafu a doplnit je zmocněním generálního ře-
ditele Státní banky československé k pověření
jiných organizací výkonem úkolů příslušejí-
cích podle devizového zákona Státní bance
československé. Takovou organizací je v sou-
časné době např. Živnostenská banka, n. p.,
která plní některé z uvedených úkolů.
V Praze dne 30. července 1958
Předseda vlády:
V. Široký v. r.
Ministr financí:
J. Ďuriš v. r.
KNT 1 - 3216-58