43

§ 171

(1) Nedostaví-li se zástupce dodavatele
v den určený ve výzvě odběratele, sestaví
odběratel zápis o vadách za účasti odborníka
z oboru prací, jichž se týkají vady. Jako od-
borník nesmí být přibrán zaměstnanec odbě-
ratele. Náklad na přizvání a účast odborníka
při sestavení zápisu o vadách nese dodavatel.
Odběratel je povinen zaslat dodavateli zápis
o vadách bez zbytečného odkladu.

(2) Nesouhlasí-li dodavatel s opatřením
nebo lhůtou k odstranění vady nebo s výší
slevy z úplaty, musí do deseti dnů ode dne,
kdy obdržel zápis o vadách, sdělit odběrateli
své odchylné stanovisko s odůvodněním.
Neučiní-li tak, platí, že s obsahem zápisu

o vadách souhlasí.

§ 172

(1) Odběratel musí sestavit zápis o vadách,
které zjistí

u žáruvzdorných vyzdívek průmyslových
pecí nejpozději do dvou měsíců,

u ostatních žáruvzdorných vyzdívek, jakož

i u kouřovodů nejpozději do šesti měsíců,

u železničních tunelů nejpozději do dvou
let,

u vozovek silnic, u letištních drah a zpev-
něných ploch pro letadla s těžkou živičnou
nebo s betonovou anebo dlážděnou vozovkou
a u ochranných nátěrů ocelových mostních
konstrukcí nejpozději do tří let,

u údolních přehrad, pokud jde o takové
vady, které je možno zjistit až po naplnění
nádrže na plné Vzdutí, do šesti měsíců od na-
plnění nádrže na plné vzdutí, nejpozději však
do dvou let,

u ostatních prací nejpozději do jednohoapůl
roku ode dne podepsání zápisu o převzetí.
Zápis o vadách je třeba sestavit do patnácti
dnů ode dne zjištění vad.

(2) Právo z odpovědnosti za vady zaniká,
nebyl-li zápis sestaven nejpozději patnáctého
dne po uplynutí lhůt stanovených pro zjištění
vad.

(3) Lhůty pro zjištění vad uvedené v od-
stavci 1 se zkracují o dobu, po kterou byl
odběratel v prodlení se zahájením přejíma-
cího jednání.

(4) Jde-li o vady prací poddodavatele, které
je možno zjistit teprve při převzetí prací
nebo částí prací některým z dalších odběra-
telů anebo po tomto převzetí, musí odběratel
sestavit zápis o vadách prací svého poddoda-
vatele do jednoho měsíce ode dne, kdy další


44

odběratel, u něhož teprve vady mohly být
zjištěny, sestavil zápis o převzetí, popřípadě
zápis o vadách, a tyto vady v nich uvedl.

§ 173

Neodstraní-li dodavatel vady ve stanove-
ných lhůtách, je odběratel oprávněn vady
odstranit nebo dát odstranit na náklad do-
davatele.

§ 174

O postupu při odevzdání převzetí prove-
dených oprav prací nebo částí prací a o od-
povědnosti za vady těchto oprav platí, pokud
smlouva nestanoví něco jiného, přiměřeně
ustanovení §§ 166 až 173 a § 176 odst. 2 a 4.

§ 175

O záruce dodavatele (§ 44) platí přiměřeně
§§ 136 a 137.

Majetkové sankce

§ 176

(1) Dodavatel, který je v prodlení s připra-
vením prací nebo částí prací k odevzdáni, je
povinen zaplatit odběrateli penále ve výši
0, 5 % z ceny těchto prací nebo částí prací
a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě
další penále ve výši 0, 5 % z této ceny.

(2) Neodstraní-li dodavatel vady prací nebo
částí prací ve stanovených lhůtách, je povi-
nen zaplatit odběrateli, pokud smlouva ne-
stanoví něco jiného, za každý den prodlení
penále 500 Kčs až do dne, kdy vady budou
odstraněny.

(3) Odběratel, který neodevzdá dodavateli
ve stanovených nebo smluvených lhůtách
projektovou nebo rozpočtovou dokumentaci,
je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši
0, 25 % z ceny prací, jichž se dokumentace
týká, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc,
ještě další penále ve výši 0, 25 % z této ceny.

(4) U prací pro centralizovanou investiční
výstavbu je penále dvojnásobné.

Hlava 5
Smlouva o montážních pracích

§ 177

(1) Smlouvou o montážních pracích se do-
davatel zavazuje odběrateli, že umístí a se-
staví stroje nebo zařízení na sjednaném
místě tak, aby byly schopny provozu.

(2) Je-li dodavatel strojů nebo zařízení
schopen je dodat včetně montáže, nemůže


45

odběratel strojů nebo zařízení uzavřít smlou-
vu o montážních pracích s jiným dodava-
telem.

§ 178
Vyzkoušení

(1) Dodavatel je povinen během provádění
montážních prací na svůj náklad odběrateli
individuálním vyzkoušením osvědčit jakost
a úplnost montáže jednotlivých strojů nebo
zařízení.

(2) Podrobnosti o individuálním vyzkoušení
a o dalších jiných potřebných vyzkoušeních
stanoví prováděcí předpisy nebo smlouva.

§ 179

Ustanovení § 162 a §§ 164 až 176 platí
obdobně i pro smlouvu o montážních pracích
s tím, že odběratel musí sestavit zápis o va-
dách, které zjistil, nejpozději do šesti měsíců
od podepsání zápisu o převzetí.

Hlava 6
Smlouvy o dodávkách pro investiční celky

§ 180

Smlouvy o dodávkách pro investiční celky
jsou smlouva o dodávce technologického za-
řízení a smlouva o stavbě.

Smlouva o dodávce technologického zařízení

§ 181

Smlouvou o dodávce technologického za-
řízení se dodavatel odběrateli zavazuje dodat
soubor strojů nebo zařízení včetně montáže
a včetně projektové a rozpočtové dokumen-
tace (její části) v rozsahu uvedeném ve
zvláštních předpisech.

§ 182
Komplexní vyzkoušení

(1) Dodavatel je povinen při odevzdání
technologického zařízení odběrateli osvědčit
bezvadné provedení montážních prací a bez-
vadnou funkci smontovaných souborů strojů
nebo zařízení za sjednaných podmínek před-
pokládaných projektem (komplexní vyzkou-
šení).

(2) Podrobnosti o komplexním vyzkoušení
stanoví prováděcí předpisy.

§ 183

Ustanovení § 162 a §§ 164 až 176 platí
obdobně i pro smlouvu o dodávce techno-


46

logického zařízení s tím, že odběratel musí
sestavit zápis o vadách, které zjistil, nejpoz-
ději do šesti měsíců od podepsání zápisu
o převzetí.

Smlouva o stavbě
§ 184

Smlouvou o stavbě se dodavatel zavazuje
odběrateli, že dodá stavební i technologickou
část stavby a v rozsahu určeném ve zvlášt-
ních nebo prováděcích předpisech také pří-
slušnou projektovou a rozpočtovou doku-
mentaci.

§ 185

Ustanovení § 162, §§ 164 až 176 a §§ 181
až 183 platí obdobně i pro smlouvu o stavbě.

Hlava 7
Zvláštní smlouva o pracích a výkonech

§ 186

O pracích a výkonech, na něž se nevztahují
ustanovení hlav 2 až 6, uzavírají organizace
zvláštní smlouvu o pracích a výkonech. Pro-
váděcí předpisy stanoví, v kterých případech
není u těchto smluv se zřetelem na rozsah
nebo význam prací a výkonů třeba písemné
formy.

§ 187

Odběratel, jemuž byly dodány práce nebo
výkony vadné jakosti, má práva uvedená
v§ 43.

§ 188

(1) Práva z odpovědnosti za zjevné vady
může odběratel uplatnit, jen jestliže je rekla-
moval u dodavatele do jednoho měsíce ode
dne splnění.

(2) Pokud prováděcí předpisy nestanoví
jinou lhůtu, může odběratel uplatnit práva
z odpovědnosti za skryté vady, jen jestliže
je reklamoval bez zbytečného odkladu po
zjištění vad, nejpozději však do šesti měsíců
ode dne splnění.

(3) Dodavatel je povinen do patnácti dnů
ode dne odeslání reklamace oznámit odběra-
teli, zda reklamaci uznává nebo z jakých
důvodů ji odmítá uznat.

§ 189

O záruce dodavatele (§ 44) platí přiměřeně
ustanovení §§ 136 a 137.


47

ČÁST TŘETÍ

USTANOVENI SPOLEČNÁ,

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Zmocněni

§ 190

(1) Hlavní arbitr Republiky československé
vydává předpisy potřebné k provedení tohoto
zákona. V nich může také upravit hospodářské
smlouvy o jiných způsobech spolupráce so-
cialistických organizací, jichž je třeba
k plnění státního plánu rozvoje národního
hospodářství, jakož i závazky z jiných práv-
ních skutečností, než upravuje tento zákon.

(2) V případě potřeby může hlavní arbitr
Republiky československé

a) upravit sazby majetkových sankcí stano-
vené v tomto zákoně,

b) upravit hospodářské smlouvy na jednotli-
vé roky odchylně od ustanovení tohoto
zákona, popřípadě stanovit odchylnou
úpravu pro jednotlivá odvětví (obory)
nebo organizace.

§ 191

(1) Ministr zahraničního obchodu vydá
v dohodě s hlavním arbitrem Republiky čes-
koslovenské a po projednání se zúčastněnými
ministry předpisy o dodávkách pro vývoz
a z dovozu.

(2) Ministr těžkého strojírenství a ministr
zahraničního obchodu vydají v dohodě s hlav-
ním arbitrem Republiky československé a po
projednání se zúčastněnými ministry předpis

o dodávce investičních celků nebo jejich
částí.

(3) V předpisech vydaných podle odstavců

1 a 2 může být stanovena úprava odchylná
od ustanovení části druhé.

§ 192

(1) Dodavatelská ministerstva v dohodě
s odběratelskými ministerstvy (ústředními
úřady a orgány) vydají podle potřeby k pro-
vedení tohoto zákona základní podmínky do-
dávky pro určité skupiny výrobků, prací nebo
výkonů. U výrobků, prací nebo výkonů dodá-
vaných jen mezi organizacemi podřízenými
témuž ministerstvu vydává základní podmín-
ky dodávky toto ministerstvo. Základní pod-
mínky dodávky obsahují podrobnější úpravu
dodavatelských vztahů, pokud není obsažena
v tomto zákoně; od ustanovení tohoto zákona
a obecných předpisů hlavního arbitra Repu-
bliky československé se mohou odchylovat,


48

jen pokud to zákon nebo tyto předpisy do-
volují. O dodávkách pro vývoz a z dovozu
a o dodávkách vojenské techniky pro složky
ministerstva národní obrany může obdobně
vydat základní podmínky dodávky minister-
stvo zahraničního obchodu, popřípadě mi-
nisterstvo národní obrany; tyto základní pod-
mínky dodávky se mohou odchylovat od
ustanovení části druhé.

(2) Hlavní arbitr Republiky československé
vydává směrnice pro vypracování základních
podmínek dodávky a tyto základní podmínky
schvaluje.

§ 193

Připouští-li zákon odchylnou úpravu jak
prováděcími předpisy, tak dohodou organi-
zací, mohou prováděcí předpisy stanovení
odchylné úpravy dohodou organizací vyloučit.

§ 194

Dodávky zemědělských
výrobků

O dodávkách zemědělských výrobků země-
dělskými závody státního socialistického
sektoru platí tento zákon, jen pokud zvláštní
předpisy nestanoví něco jiného.

§ 195
Poměr k občanskému zákoníku

Na závazkové právní poměry upravené
tímto zákonem a prováděcími předpisy lze
užít ustanovení občanského zákoníka, jen
pokud tento zákon nebo prováděcí předpisy
neobsahují úpravu vlastní. Nelze však užít
ustanovení §§ 31, 36, 44 až 52, 82 až 99, 212
až 247, 251 až 279, 284 až 292, 294 až 342,
344, 345, 347 až 382, 443 až 461.

Přechodná ustanoveni

§ 1%

Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní
poměry vzniklé před 1. lednem 1959; do to-
hoto dne se tyto právní poměry řídí právem
dřívějším.

§ 197

Práva peněžních ústavů uvedená v § 84
odst. 3 lze uplatnit, pokud tomu nebrání
pravomocné rozhodnutí, i když se promlčela
nebo zanikla uplynutím lhůty stanovené pro
jejich uplatnění ještě před počátkem účin-
nosti tohoto zákona.


49

Závěrečná ustanoveni
§198

(1) Zrušují se veškerá ustanovení o věcech
upravených tímto zákonem.

(2) Zejména se zrušují:

1. zákonné opatření předsednictva Národní-
ho shromáždění č. 6/1957 Sb., o hospo-
dářských stavebních smlouvách;

2. vládní nařízení č. 37/1953 Sb., o způsobu
a lhůtách předkládání reklamací při do-
dávkách nekvalitních a nekompletních
výrobků a výrobků, které neodpovídají
státním standardům, normám a technic-
kým podmínkám, a o majetkových spo-
rech při nevyhovění reklamacím, ve znění
vládních nařízení č. 109/1953 Sb. a č.
33/1954 Sb.;

3. vládní nařízení č. 18/1955 Sb., o kvantita-
tivní přejímce výrobků;

4. vládní nařízení č. 33/1955 Sb., o hospodář-
ských smlouvách;

5. část druhá vládního nařízení č. 8/1956 Sb.,
o odevzdání a převzetí dokončených sta-
veb nebo jejich částí a o povolení k jejich
uvedení do trvalého provozu (užívání);

6. vládní nařízení č. 9/1956 Sb., o dodávce
a odběru vývozních invenstičních celků;

7. vyhláška č. 246/1951 Ú. 1. I., o hospodář-
ských smlouvách v dopravě;

8. vyhláška č. 395/1952 Ú. L, o podmínkách
pro dodávky zboží pro vývoz, ve znění vy-
hlášky č. 66/1956 Ú. l.;

9. dosud nezrušená ustanovení vyhlášky č.
57/1953 Ú. L, o hospodářských smlouvách

o dodávce a odběru výrobků;

10. vyhláška č. 203/1954 Ú. l., o opatřeních
proti neplacení za dodávky výrobků a za
práce a služby;

11. vyhláška č. 178/1957 Ú. l., o hospodář-
ských projektových smlouvách;

12. vyhláška č. 182/1957 Ú. 1., kterou se vydá-
vají předpisy k provedení zákonného
opatření předsednictva Národního shro-
máždění č. 6/1957 Sb., o hospodářských
stavebních smlouvách;

13. vyhláška č. 183/1957 Ú. l., o postupu a ná-
kladech spojených s odstraněním škod,
které vznikly náhodnými nebo jinými ne-
předvídanými okolnostmi na stavbách
před jejich odevzdáním a převzetím;


50

14. část druhá vyhlášky č. 243/1957 Ú. 1.,
kterou se vydávají prováděcí předpisy
k vládnímu nařízení o odevzdání a pře-
vzetí dokončených staveb nebo jejich
částí a o povolení k jejich uvedení do
trvalého provozu (užívání);

15. vyhláška č. 256/1957 Ú. l, o smluvním
zabezpečování stavebních nebo montáž-
ních prací poddodavatelů a přímých do-
davatelů;

16. všechny základní podmínky dodávky a
odběru, jakož i podobné právní předpisy
na úseku ministerstva zahraničního ob-
chodu, které nabyly účinnosti přede dnem
účinnosti tohoto zákona.

§199
Nedotčeny zůstávají:

1. zákon č. 222/1946 Sb., o poště,

2. zákon č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích,

3. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském po-
jištění zaměstnanců,

4. zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpe-
čení,

5. zákon č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za
pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčeb-
né péče a dávek nemocenského pojištění
a důchodového zabezpečení,

6. předpisy vydané k provedení těchto zá-
konů,

7. předpisy o nákupu a prodeji drahých kovů.

§200

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna
1959; provedou jej všichni členové vlády.

Důvodová zpráva

Všeobecná část

Rozhodující význam pro pozvednutí čin-
nosti celého našeho státního aparátu na kva-
litativně vyšší stupeň a pro odstraňování
byrokratických nešvarů má důsledné prová-
dění nových opatření ke zvýšení ekonomické
účinnosti organizace a řízení národního hos-
podářství. Mezi tato opatření patří též nová
úprava hospodářských vztahů mezi socialis-
tickými organizacemi.

Potřeba zvláštní úpravy hospodářských
vztahů mezi socialistickými organizacemi se
objevila již na počátku prvého pětiletého

plánu a zasahovala postupně stále širší ob-
lasti závazkového práva. Vývoj zvláštní, tj. od
občanského zákoníka odchylné úpravy závaz-
kových vztahů mezi socialistickými organi-
zacemi postupoval souběžně s vývojem plá-
novací metody a techniky.

Původní plánovací metodě byla přizpůso-
bena úprava závazkových vztahů mezi socia-
listickými organizacemi nejprve vyhláškou
Státního úřadu plánovacího č. 1052/1949 Ú. l,
o hospodářských smlouvách, a po ní zákonem
č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách
a státní arbitráži a vyhláškami podle něj vy-
danými.


51

V roce 1952 byla zavedena nová plánovací
metoda. Tato metoda se vyznačuje rozšířením
centralizačních prvků plánováni, zúžením pro-
storu pro uplatnění iniciativy socialistických
organizací a převahou administrativní metody
nad metodou závazkovou. Požadavky, vyplý-
vající z potřeb zákona plánovitého proporcio-
nálního rozvoje, vyvozovaly a zajišťovaly po-
dle této metody hlavně a především adminis-
trativní orgány.

Této plánovací metodě bylo nutno přizpů-
sobit i úpravu závazkových vztahů mezi
socialistickými organizacemi, hlavně ovšem
úpravu hospodářských smluv. Stalo se tak
vyhláškou č. 57/1953 Ú. 1., o hospodářských
smlouvách o dodávce a odběru výrobků, řa-
dou základních podmínek dodávky a odběru,
a vládním nařízením č. 33/1955 Sb., o hospo-
dářských smlouvách.

Ustanoveními těchto předpisů pronikla
předurčující působnost a účinnost plánova-
cích administrativních aktů v poměru k hos-
podářským smlouvám do právních předpisů
upravujících závazkové vztahy mezi socialis-
tickými organizacemi.

Podle této úpravy, která odpovídala tehdej-
ším organizačním a jiným podmínkám našeho
hospodářství, bylo samostatné rozhodování
podniků omezeno pouze na konkrétní podrob-
nosti v rámci rozepsaných úkolů ročního stát-
ního plánu. I když úkolem jednání podniků při
uzavírání hospodářských smluv bylo též pro-
věřovat správnost bilančních přídělů, byla
tato funkce hospodářských smluv ve svých
praktických výsledcích velmi značně ome-
zena. Ani podniky ani arbitrážní orgány ne-
byly totiž oprávněny stanovit dodávkové
vztahy odchylně od plánovacích administra-
tivních aktů. Jestliže tyto akty ukládaly pod-
nikům povinnosti, které byly v rozporu s je-
jich možnostmi nebo potřebami, musily být
nejprve změněny plánovací administrativní
akty a teprve na základě jejich změny mohly
být upraveny hospodářské smlouvy. Ke včas-
ným změnám plánovacích administrativních
aktů však při přemíře centralizace v našem
plánování nemohlo docházet buď vůbec, nebo
k nim docházelo tak opožděně, že již nemohly
mít vliv na dodávkové vztahy.

Funkce hospodářských smluv byla takto
prakticky omezena jen na konkretizaci a za-
jišťování rozpisu ročního státního plánu. Pod-
niky byly tak zbavovány možnosti uplatnit
vlastní iniciativu a jejich podrobných znalostí
nebylo využíváno ke zvýšení ekonomické
účinnosti řízení našeho hospodářství.

Nová soustava organizace a řízení našeho
hospodářství vyvolala potřebu uvést s ní

v soulad také úpravu závazkových vztahů
mezi socialistickými organizacemi V nové
soustavě řízení národního hospodářství bude
hospodářských smluv nově využíváno také
ke zkvalitnění plánování, zejména plánování
ročního a ke stabilizaci dodávkových vztahů.
Podkladem pro stanovení úkolů ročního plánu
bude ve většině případů rozsah dodávek vzá-
jemně prověřených a zkonkretizovaných jed-
náním dodavatelů s odběrateli ve formě hos-
podářských smluv, zejména smluv kapacit-
ních. Dlouhodobé, smluvně upravené vztahy
mezi dodavateli a odběrateli, umožní lepší pří-
pravu výroby i jiných hospodářských činností,
a tím i snížení nákladů na výrobu i oběh vý-
robků při současném lepším uspokojováni
sortimentních potřeb odběratelů.

Zvýšená pravomoc podniků, využívání zna-
lostí podnikových pracovníků a podněcování
jejich iniciativy se projeví a bude umožněno
též tím, že plánovací administrativní akty
nebudou v převážné většině případů již di-
rektivním příkazem k uzavření hospodářské
smlouvy. I tam, kde bude rozdělování výrobků
řízeno pomocí plánovacích administrativních
aktů, budou mít odběratelé možnost odmít-
nout uzavřít hospodářskou smlouvu, jestliže
nabízené výrobky nebudou potřebovat ke
splnění svých plánovaných úkolů. Takové od-
mítnutí je však spojeno s určitými majetko-
vými důsledky.

Vytváření hospodárných a proporcionálních
dodávkových vztahů bude účinněji dosaho-
váno využíváním konkrétních věcných zna-
lostí podniků a správně zaměřeným působe-
ním ekonomických pobídek, než přemírou
direktivních plánovacích administrativních
aktů.

Předkládaný návrh zákona vychází dále
z poznání, že jednota zájmů pracujících členů
společnosti se zájmy celku je jednou z nej-
významnějších předností socialismu před ka-
pitalismem Soulad zájmů celé společnosti se
projevuje především v plánovitosti rozvoje
národního hospodářství jako celku. Proto jsou
v návrhu zákona obsaženy předpoklady, jimiž
je podmíněno upevnění centrálního plánování
tak, aby činnost jednotlivých socialistických
organizací, prováděná ve vlastní pravomoci a
vyvolaná vlastní iniciativou, byla zaměřena
v zájmu celé společnosti.

Návrh zákona proto obsahuje ustanovení,
která zajišťují možnost prosadit v případě
potřeby direktivnost plánu na hospodářské
a právní vztahy mezi socialistickými organi-
zacemi, tedy možnost nezbytných zásahů jak
administrativních orgánů, tak i arbitráže.


52

Rozšíření operativní samostatnosti podniků
neznamená totiž zúžení kontroly, zda podniky
využívají svěřené pravomoci správně. Kont-
rolní funkce nadřízených orgánů a arbitráží
musí být zachována a popřípadě i posílena
zejména proto, aby se neobjevovaly negativní
stránky hmotného zainteresování na zisku,
aby podniky nevyráběly výrobky jen z jejich
hlediska rentabilní, aby nezanedbávaly péči
o základní fondy, aby neporušovaly kvalitu
nebo ceny.

Na druhé straně návrh v rozsáhlé míře
respektuje decentralizaci pravomoci na jed-
notlivé socialistické organizace a ponechává
dostatečně široký akční prostor pro působení
ekonomických pobídek Umožňuje se tak, aby
všichni pracující byli zainteresováni na roz-
voji podniku, na zvětšování výroby, na roz-
hodování o plánovaných úkolech, o prostřed-
cích na technický rozvoj, na přípravě výroby
apod.

Vylíčená úprava se prakticky projevuje
v odstranění převážné většiny těch prvků,
jimiž se v dosavadních předpisech rozšiřo-
vala oblast působení administrativní metody
a účinky plánovacích administrativních aktů
na závazkové vztahy za užitečnou mez, jíž
je prosazování nezbytných požadavků zákona
plánovitého proporcionálního rozvoje. Tím se
z úpravy závazkových vztahů mezi socialistic-
kými organizacemi odstraní značná část příčin
jejich nepružnosti, těžkopádnosti a zmenší
se administrativní břemeno, které je s nimi
dosud spojeno.

Ke zlepšení závazkových vztahů mezi so-
cialistickými organizacemi přispěje též vý-
znamnou měrou kodifikace dosavadních před-
pisů. Kodifikace vychází z myšlenky vytvořit
přehledný, jednotný a komplexní předpis,
který bude umožňovat a podporovat využívání
iniciativy podniků a jejich pracujících, ale
zároveň povede podniky - především pomocí
Vhodných podnětů zejména hmotné zaintere-
sovanosti - k řádnému a ukázněnému plnění
jejich úkolů.

V souladu s výsledky diskuse k dopisu ÚV
KSČ vychází souhrnný předpis

ze zásady demokratického centralizmu (zvý-
šení operativní samostatnosti podniků a tím
vytváření předpokladů pro zkvalitnění, pro-
hloubení a posílení centrálního řízení);

ze zásady jednoduchosti postupu ve všech
otázkách vzájemného styku mezi socialistic-
kými organizacemi (způsob sjednávání hos-
podářských smluv, uplatňování reklamací
apod. );

ze zásady vytváření dlouhodobých a stabili-
zovaných dodavatelských a odběratelských
vztahů (kapacitní smlouvy);

ze zásady odpovědnosti dodavatele za záso-
bování národního hospodářství výrobky, které
vyrábí (zvýhodněné postavení odběratele při
uzavírání hospodářských smluv);

ze zásady majetkové zainteresovanosti na
lepším plnění plánovaných úkolů (přirážky
a srážky);

ze zásady takové úpravy majetkové odpověd-
nosti, kterou bude soustavně posilován pod-
nikový chozrasčot (ušlý zisk, úprava penali-
zace při nezaviněném nepřistavení vagónů);

a ze zásady účelného komplexního řešení do-
dacích podmínek při maximálním využívání
a podněcování iniciativy podniků (návrh zá-
kona obsahuje vyčerpávající úpravu všech
vztahů, ponechává však možnost odchylným
dohodám tam, kde je to pro obě strany pro-
spěšné).

Předpokládaný návrh zákona představuje
tedy zjednodušení právních vztahů mezi so-
cialistickými organizacemi i zjednodušení
právních předpisů, jimiž jsou tyto vztahy
upraveny. Celková koncepce nové úpravy
hospodářských vztahů je charakterizována
zvýšením aktivní účasti pracujících na správě
státu a řízení hospodářství, která při součas-
ném zkvalitnění centrálního řízení je předpo-
kladem k všestrannému prohloubení a zdo-
konalení naší socialistické demokracie.

Pokud jde o strukturu souhrnného předpisu
o hospodářských vztazích mezi socialistic-
kými organizacemi, je východiskem požada-
vek shrnout v jediný předpis pokud možno
vše, co se týká úpravy typických závazko-
vých vztahů, k nimž dochází mezi socialistic-
kými organizacemi při stanovení a provádění
plánu. V návrhu zákona je proto obsažen z to-
hoto hlediska pořízený účelný a novým me-
todám řízení přizpůsobený soubor všech
v úvahu připadajících ustanovení, jichž socia-
listické organizace v denním styku používají
při běžném provádění plánované hospodářské
činnosti. Jsou to ustanovení, která dosud byla
obsažena v občanském zákoníku, v právních
předpisech o hospodářských smlouvách o do-
dávce a odběru výrobků, o hospodářských
smlouvách stavebních, projektových, o kva-
litativní a kvantitativní přejímce výrobků,
o přejímání staveb a v základních podmín-
kách dodávky a odběru.

Návrh zákona má tři části.

První část obsahuje všeobecná ustanovení
o zásadách styku socialistických organizací


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP