Národní shromáždění Republiky československé 1958
II. volební období
246
Vládní návrh
Zákon
ze dne 1958
o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENI
Oddíl I
Úvodní ustanovení
§ 1
Hospodářské vztahy mezi socialistickými
organizacemi, vznikající při provádění státní-
ho plánu rozvoje národního hospodářství,
upravují se a zajišťují závazkovými právními
poměry podle tohoto zákona.
§ 2
(1) Tento zákon upravuje závazkové po-
měry mezi socialistickými organizacemi vzni-
kající z hospodářských smluv, z úředních
opatření, z rozhodnutí arbitrážních orgánů,
ze způsobení škody, z bezdůvodného oboha-
cení, z odpovědnosti za vady plnění nebo z ji-
ných skutečností, jež jsou uvedeny v tomto
zákoně nebo v prováděcích předpisech. Usta-
novení §§ 82 až 87 se však vztahují i na ostat-
ní závazkové poměry mezí socialistickými
organizacemi.
2
(2) Zákon se nevztahuje na závazkové po-
měry vznikající při provádění přepravy, které
jsou upraveny přepravními rády (podmínka-
mi) a na závazkové poměry, v nichž aspoň
jednou ze stran je jednotné zemědělské druž-
stvo. Vláda však může jeho účinnost na tyto
závazkové poměry zcela nebo zčásti rozšířit.
Oddíl II
Základní ustanovení
§ 3
Socialistické organizace jsou při provádění
státního plánu rozvoje národního hospodář-
ství povinny spolupracovat a pomáhat si.
Je-li třeba, jsou povinny podle svých poměrů
a hospodářských možností chránit předměty
socialistického vlastnictví, i když nejsou v je-
jich správě (vlastnictví), a přispívat k za-
jištění provádění státního plánu rozvoje ná-
rodního hospodářství, i když nejde o úkoly,
které jsou povinny samy plnit.
§ 4
Závazky mezi socialistickými organizacemi
musí být v souladu s právními předpisy a se
zásadami hospodářské politiky Českosloven-
ské republiky, zejména s potřebami plánova-
ného proporcionálního rozvoje národního
hospodářství a se zásadou hospodárnosti.
Právní úkony socialistických organizací
§ 5
(1) Organizace jednají svými orgány nebo
svými zástupci. Zástupce si může sám usta-
novit dalšího zástupce jen, jestliže zastou-
pená organizace k tomu dala výslovný
souhlas.
(2) Kdo je v rámci činnosti organizace po-
věřen provádět určité úkoly, je oprávněn ke
všem úkonům, k nimž při tom obvykle
dochází.
§ 6
(1) Překročí-li orgán při právním úkonu
meze svého oprávnění, je právní úkon ne-
platný jen, jestliže druhá organizace o tomto
překročení věděla nebo musela vědět.
(2) Překročí-li zástupce při právním úkonu
meze svého oprávnění, je právní úkon ne-
platný, pokud nebude překročení dodatečně
schváleno orgánem zastoupené organizace.
Překročení platí za schválené, jestliže za-
stoupená organizace na základě takového
právního úkonu započala s plněním nebo při-
jala plnění druhé organizace. Překročení
zvláštních pokynů daných zástupci organi-
3
zace nemá vliv na platnost právního úkonu
učiněného zástupcem, jestliže tyto pokyny
nebyly známy druhé organizaci.
(3) Organizace neodpovídá za škodu, která
vznikla jiné organizaci následkem neplatnosti
právního úkonu podle předcházejících od-
stavců.
§7
(1) Právní úkony, na něž se vztahuje tento
zákon, jsou neplatné, jestliže jsou v rozporu
s právními předpisy, se zásadami hospodář-
ské politiky Československé republiky nebo
nejsou v souladu s plněním úkolů organizace,
(2) Jestliže bylo započato s plněním na zá-
kladě právního úkonu neplatného podle od-
stavce 1, musí být vše to, co bylo nebo má
být plněno organizací, která v době právního
úkonu o neplatnosti věděla nebo vědět mu-
sela, odvedeno do státního rozpočtu. Místo
nepeněžitého plnění odvádí se do rozpočtu
jeho peněžitá hodnota.
§ 8
Týká-li se důvod neplatnosti jen části
právního úkonu, není tím dotčena platnost
části zbývající; jestliže však se zřetelem na
potřeby plánovaného proporcionálního roz-
voje národního hospodářství nelze jednu část
oddělit od druhé, je neplatný celý právní
úkon.
§9
Projev vůle je třeba vyložit v souladu
s potřebami plánovaného proporcionálního
rozvoje národního hospodářství.
§ 10
Pro hospodářské smlouvy a jiné dohody
organizací platí písemná forma, pokud není
v dalších ustanoveních nebo v prováděcích
předpisech stanoveno něco jiného. Požadavek
písemné formy je splněn i tehdy, byly-li
projevy vůle učiněny v různých listinách,
zejména v dopisech.
Počítání času
§11
(1) Lhůta určená podle dnů počíná dnem,
který následuje po události, jež je rozhodující
pro její počátek.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců
nebo let připadá na den, který se pojmeno-
váním nebo číslem shoduje se dnem, na který
připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li
takový den v posledním měsíci, připadá konec
lhůty na poslední den měsíce.
4
§ 12
(1) Polovinou měsíce se rozumí patnáct
dnů, středem měsíce jeho patnáctý den.
(2) Je-li lhůta určena na jeden nebo ně-
kolik měsíců a půl měsíce, počítá se patnáct
dní naposled.
§ 13
Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochyb-
nostech za to, že nová lhůta počíná dnem,
který následuje po uplynutí lhůty původní.
§14
(1) Práva, jehož nabytí je vázáno na určitý
den, se nabývá již počátkem tohoto dne.
Právní následky prodlení nebo zmeškání na-
stanou teprve uplynutím posledního dne
lhůty. Je-li však k projevu nebo k plnění
určena anebo obvyklá jen určitá doba denní,
lze takový projev učinit nebo plnění poskyt-
nout včas jen v této denní době.
(2) Jestliže by poslední den lhůty určené
k projevu nebo k plnění připadl na den pra-
covního klidu, je posledním dnem lhůty nej-
blíže příští den pracovní, pokud právní před-
pis nestanoví něco jiného.
Oddíl III
Hlava l
Závazky z hospodářských
smluv
§15
(1) Hospodářské smlouvy, upravené v tomto
zákoně nebo v prováděcích předpisech, uza-
vírají mezi sebou organizace o dodávkách
výrobků, o pracích a výkonech, popřípadě
o jiných způsobech spolupráce, jichž je třeba
k plnění státního plánu rozvoje národního
hospodářství.
(2) Není-li v dalších ustanoveních nebo
v prováděcích předpisech stanoveno něco
jiného, platí o uzavírání hospodářských smluv
ustanovení této hlavy.
§ 16
Vznik hospodářské smlouvy
Hospodářská smlouva vzniká přijetím ná-
vrhu smlouvy, popřípadě - za podmínek dále
stanovených - rozhodnutím arbitráže.
Přijetí návrhu smlouvy
§ 17
Návrh smlouvy je přijat, obsahuje-li při-
jetí souhlas se všemi podstatnými náležitost-
mi smlouvy. Podstatnými náležitostmi jsou
5
určení předmětu a času plnění; údaj o ceně
je podstatnou náležitostí, jen jestliže jej
některá z organizací za takovou náležitost
prohlásí. Obsahuje-li odpověď na návrh
smlouvy změnu nebo doplněk podstatné ná-
ležitosti, považuje se za odmítnutí a za návrh
nový.
§ 18
Pokud to návrh smlouvy výslovně dovoluje,
může jej organizace, jíž je určen, místo pí-
semného projevu přijmout i tím, že podle
něho ve lhůtě pro přijetí jedná.
Lhůta pro přijetí
§ 19
Organizace, která v návrhu smlouvy určila
lhůtu pro přijetí, je do uplynutí lhůty ná-
vrhem vázána.
§ 20
Není-li v návrhu určena lhůta pro přijetí,
je navrhující organizace vázána po dobu
jednoho měsíce ode dne odeslání návrhu,
nejdéle však do konce lhůty, v níž má být
podle návrhu plněno.
§ 21
Dojde-li projev o přijetí až po době, po
kterou je navrhující organizace vázána, je
smlouva uzavřena, jestliže navrhující orga-
nizace bez zbytečného odkladu nevyrozumí
organizaci, které byl návrh určen, že přijetí
návrhu odmítá jako opožděné.
§ 22
Odvolání návrhu a odvolání
přijetí
(1) Návrh smlouvy zanikne odvoláním, jen
dojde-li odvolání nejpozději současně s ná-
vrhem. Odvolání učiněné ústně, telefonicky
nebo telegraficky musí být bez zbytečného
odkladu potvrzeno též písemně.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně
i o odvolání přijetí.
§ 23
Povinnost uzavírat
hospodářské smlouvy
(1) Organizace (dodavatel, odběratel) je
povinna uzavřít hospodářskou smlouvu v pří-
padech, kdy tak výslovně stanoví tento zákon
nebo prováděcí předpisy.
6
(2) Dodavatel je povinen na žádost odbě-
ratele uzavřít hospodářskou smlouvu,
a) jde-li o výrobky, práce nebo výkony včas
objednané na základě kapacitní smlouvy
nebo příslušných plánovacích dokladů,
b) jde-li o výrobky, práce nebo výkony včas
objednané a určené pro centralizovanou
investiční výstavbu, pro úkol stanovený
jmenovitě vládou anebo pro zabezpečení
obranyschopnosti státu,
c) jde-li o výrobky, práce nebo výkony urče-
né pro vývoz,
d) jde-li o včas objednané poddodávky po-
třebné pro výrobky, práce nebo výkony
uvedené v bodech b) a c).
§ 24
Rozhodnutí arbitráže o obsahu
smlouvy
(1) Neshodnou-li se organizace o jiném
obsahu smlouvy, než jsou podstatné náleži-
tosti (§ 17), může organizace, jejíž návrh byl
přijat, do měsíce ode dne, kdy obdržela při-
jetí, požádat arbitráž o rozhodnutí. Neučiní-li
tak, platí smlouva se změnami nebo doplňky,
se kterými byl její návrh přijat.
(2) V případech, kdy je povinnost uzavřít
hospodářskou smlouvu, může se organizace,
která je oprávněna požadovat uzavření hos-
podářské smlouvy, domáhat, aby i celý obsah
hospodářské smlouvy byl určen rozhodnutím
arbitráže. Arbitráž přitom zvláště přihlédne
též k vyjádření příslušných nadřízených
orgánů.
(3) Byla-li část obsahu smlouvy určena
rozhodnutím arbitráže, počíná účinnost této
části stejným okamžikem jako účinnost části
dohodnuté, pokud není v rozhodnutí arbitráže
stanovena něco jiného.
Hlava 2
Závazky z úředního opatření,
z arbitrážního rozhodnutí
a z jiných právních skuteč-
ností.
§ 25
Vyžadují-li to potřeby plánovaného pro-
porcionálního rozvoje národního hospodářství,
státní disciplíny, nebo jsou-li jiné důležité
důvody, mohou ústřední úřady a orgány nebo
orgány jimi zmocněné uložit podřízeným
organizacím, aby uzavřely smlouvu, nebo jim
přímo uložit závazky. Jde-li o organizace
podřízené různým ústředním úřadům nebo
orgánům, je k tomu třeba předchozí dohody
oprávněných orgánů. Ze stejných důvodů
7
může arbitráž uložit závazek stranám arbi-
trážního řízení. Přípustnost odchylné úpravy,
stanovená v tomto zákoně nebo v prováděcích
předpisech, platí i pro tato úřední opatření
a arbitrážní rozhodnutí.
§ 26
Prováděcí předpisy mohou stanovit další
právní skutečnosti, z nichž vznikají závazky
mezi organizacemi.
Hlava 3
Závazky ze způsobení škody
§ 27
(1) Organizace, která jiné organizaci způ-
sobila škodu porušením závazku upraveného
tímto zákonem nebo prováděcími předpisy
anebo porušením jiné právní povinnosti smě-
řující k stanovení státního plánu rozvoje
národního hospodářství nebo zajištění jeho
plnění, je povinna škodu nahradit, pokud
nedokáže, že ji nezavinila.
(2) Za škodu způsobenou bez zavinění orga-
nizace odpovídá, jen pokud je tak výslovně
stanoveno v tomto zákoně nebo v provádě-
cích předpisech.
§ 28
(1) Za zavinění organizace se považuje,
s výjimkou uvedenou v ustanovení § 6 odst. 3,
nejen zavinění jejích orgánů, nýbrž i zavinění
jejích zaměstnanců (členů) při plnění povin-
ností vyplývajících z úkolů organizace.
(2) Osoby, jejichž zavinění se přičítá orga-
nizaci, odpovídají jen této organizaci, a to
podle zvláštních předpisů.
§29
Způsobilo-li škodu několik organizací, od-
povídá každá podle míry svého zavinění. Ne-
dá-li se míra zavinění zjistit nebo jde-li
o odpovědnost bez zavinění, odpovídají
stejným dílem. Prováděcí předpisy mohou
stanovit něco jiného.
§ 30
Způsobila-li škodu také organizace poško-
zená, zejména tím, že se nepřičinila o zmen-
šení nebo odvrácení škody, nese škodu
poměrně.
§ 31
Organizace, jež užije jiných organizací
nebo osob ke splnění svých úkolů, odpovídá
za škodu, kterou tyto organizace nebo osoby
při tom způsobily (§ 27 odst. 1) třetí orga-
nizaci, pokud nedokáže, že škodu nezavinily.
8
Proti jiným organizacím a osobám, za něž
takto odpovídá, má právo na náhradu.
§ 32
Škoda se nahrazuje uvedením v předešlý
stav, a pokud to není dobře možné, v pe-
nězích.
§ 33
Nahrazuje se to, oč se majetek poškozené
organizace škodnou událostí zmenšil. To,
čeho by byla poškozená organizace při pra-
videlném běhu věcí dosáhla, kdyby nebyla
nastala škodná událost, se nahrazuje, jen
byla-li škoda způsobena úmyslně nebo z hru-
bé nedbalosti, a mimoto v případech, kde je
tak stanoveno právním předpisem.
§ 34
(1) Nelze-li přesně nebo bez neúměrných
obtíží zjistit výši škody, stanoví ji arbitráž
volnou úvahou.
(2) Na náhradu škody se započítávají ma-
jetkové sankce, úroky z prodlení, popřípadě
poplatky z prodlení, na něž vzniklo poškozené
organizaci právo následkem nesplnění po-
vinnosti, jejímž porušením byla způsobena
škoda.
(3) Odůvodňuje-li to povaha nebo míra
zavinění, význam škody a její náhrady nebo
jiné okolnosti hodné zvláštního zřetele, může
arbitráž náhradu škody přiměřeně snížit.
Hlava 4
Závazky z bezdůvodného
obohaceni
Bezdůvodné plnění
§ 35
(1) Organizace, která přijala plněni, pro
něž není právem uznaný důvod, je povinna
vydat je organizaci, která plnění poskytla.
Zejména je povinna vydat plnění, které jí
jiná organizace poskytla jen v omylu, že je
k němu povinna, nebo jen za předpokladu,
že jí v budoucnu taková povinnost vznikne,
což se však nestalo, anebo plnění, pro které
po jeho poskytnutí odpadl právem uznaný
důvod.
(2) Bylo-li plněno na základě hospodářské
smlouvy, která byla neplatná, nebo zanikl-li
právní poměr jí založený, zejména proto, že
jedna z organizací použila práva od smlouvy
odstoupit, je každá z organizací povinna vydat
vše, co jí bylo plněno na základě takové
smlouvy tak, aby žádná z organizací nezíská-
vala nic na újmu druhé,
9
§ 36
(1) Organizace zavázaná vydat plnění je
povinna vrátit předmět plnění s příslušen-
stvím a přírůstkem a poskytnout přiměřenou
náhradu za opotřebení. Není-li vrácení před-
mětu plnění dobře možné, zvláště byly-li
provedeny práce nebo výkony, je organizace
povinna nahradit cenu podle doby přijetí
plnění. Organizace je dále povinna vydat,
popřípadě nahradit užitky, které vytěžila
nebo opomenula vytěžit, a to od doby, kdy
mohla poznat bezdůvodnost plnění. Bylo-li
předmětu plnění užíváno po době, kdy orga-
nizace mohla poznat bezdůvodnost plnění, je
povinna poskytnout i přiměřenou náhradu za
užívání. Peněžité plnění se vrací se zákonnými
úroky z prodlení ode dne přijeti.
(2) Organizace povinná vydat plnění může
požadovat náhradu nutných nákladů, které
vynaložila, a to i tehdy, nahrazuje-li jen cenu.
Právo na náhradu nákladů užitečných má,
jen pokud je vynaložila předtím, než mohla
poznat bezdůvodnost plnění. Nahrazuje-ii
organizace jen cenu, může si na ní započítat
vynaložené náklady.
Upotřebení věci a náklady učiněné
ve prospěch jiné organizace
§ 37
Organizace, které plněním povinností podle
§ 3 vznikly náklady, může požadovat jejich
náhradu na organizaci, v jejíž prospěch jed-
nala, a to i když tento prospěch nenastal nebo
byl zmařen. Použila-li při tom své věci, může
žádat též náhradu ceny, jakou měla věc
v době použití, není-li možné vrácení věci.
§ 38
Každá z organizací, kterým prospělo, že ve
společné nouzi byla obětována věc, aby byla
odvrácena větší škoda, je zavázána dát po-
měrnou náhradu organizaci, jíž věc patřila.
§ 39
Organizace, jež měla po právu učinit ná-
klad, který za ni učinila jiná organizace, je
zavázána k náhradě.
Hlava 5
Závazky z odpovědnosti za vady
plnění
Vady plnění
§ 40
Odpovědnost za vady
Organizace, která plnila, odpovídá za to, že
výrobky, práce nebo výkony byly splněny
10
v množství, které uvedla, že v době plnění
měly vlastnosti stanovené právními předpisy,
smlouvou, rozhodnutím arbitráže, úředním
opatřením, popřípadě vlastnosti, jaké oby-
čejně mívají, a že jsou bez právních vad.
§41.
Pokud z právního předpisu nebo z povahy
věci neplyne něco jiného, je organizace, které
se plní, povinna prověřit plnění, a zjistí-li
vady, pořídit důkaz o stavu výrobků, prací
nebo výkonů.
§42
Vady, které je možno zjistit při stanove-
ném, popřípadě obvyklém způsobu prověřo-
vání, jsou vady zjevné. Ostatní vady jsou
vady skryté.
§ 43
(1) Organizace, které byly dodány vadné
výrobky, práce nebo výkony, má právo na
majetkové sankce stanovené právním před-
pisem nebo smlouvou. Kromě toho má právo,
pokud není v dalších ustanoveních stanoveno
něco jiného, z důvodu odpovědnosti za vady,
a) je-li vada neodstranitelná, požadovat při-
měřenou slevu nebo plnění dodatečně
odmítnout a buď žádat nové bezvadné
plnění, anebo v rozsahu odmítnutého
plnění od smlouvy odstoupit s následky
uvedenými v § 35 odst. 2,
b) je-li vada odstranitelná, požadovat bez-
platně odstranění vady nebo náhradu ná-
kladů na odstranění vady anebo přime-
řenou slevu.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce
platí přiměřeně i o vadách oprav provedených
dodavatelem.
(3) Bylo-li plněno menší množství, než
udala organizace, která plnila, má organizace,
které bylo plněno, právo na majetkové sankce
stanovené právním předpisem nebo smlouvou;
pokud jde o ostatní následky, posuzuje se
tato nesrovnalost co do množství jako částeč-
né nesplnění smlouvy.
(4) Práva z odpovědnosti za vady mohou
být v prováděcích předpisech upravena od-
chylně od ustanovení tohoto zákona.
§ 44
Záruka
Organizace, která je povinna plnit, může
dohodou o záruce převzít odpovědnost za to,
že výrobky, práce nebo výkony budou mít
11
určité vlastnosti i po stanovenou dobu od
splněni. Prováděcí předpisy mohou stanovit,
za jakých podmínek a v jakém rozsahu je
organizace povinna poskytnout záruku.
§45
Právo na náhradu škody, která vzešla
z vady, má organizace, které bylo plněno,
proti organizaci, která splnila, i když již za-
niklo právo z odpovědnosti za vady. Plnění,
na které měla organizace právo z důvodu
odpovědnosti za vady, nemůže však požado-
vat jako náhradu škody ani z jiného právního
důvodu; dohoda o záruce není tím však
dotčena.
Oddíl IV
Změna závazků
§ 46
Organizace mohou měnit závazky smlou-
vou, pokud to nevylučuje právní předpis nebo
povaha závazkového poměru; nedohodnou-li
se, rozhoduje arbitráž. Jestliže se jedna
z organizací domáhá změny závazku na pod-
kladě plánovacího dokladu, je druhá organi-
zace povinna na změnu přistoupit.
§ 47
(1) Za podmínek uvedených v § 46 může
oprávněná organizace smlouvou postoupit
právo na plnění jiné organizaci. Odpovídá jí
za to, že v době postupu právo trvalo.
(2) Dokud organizace, která má povinnost
plnit, neví o postupu, může plnit organizaci
původně oprávněné.
§ 48
Organizace, která se dohodne s povinnou
organizací, že přejímá její závazek, nastoupí
na její místo, přivolí-li k tomu organizace
oprávněná. Toto přivolení může být dáno buď
povinné organizaci, nebo organizaci, která
přejímá závazek.
§49
Organizace, která se dohodne s povinnou
organizací, že za ni opatří plnění, odpovídá
jí za to, že nebude musit plnit. Oprávněné
organizaci z toho přímé právo nevznikne.
§ 50
Ustanovení §§ 25 a 26 platí obdobně i při
změně závazku.
12
Oddíl V
Práva a povinnosti ze závazků
Hlava l
Náležitosti plnění
Způsob plnění
§ 51
Nevyplývá-li z právního předpisu, z hospo-
dářské smlouvy nebo z povahy plnění, že
povinná organizace musí plnit sama, může
k plnění užít i organizací jiných.
§ 52
Je-li několik organizací společně zavázáno
nebo oprávněno, vztahuje se závazek nebo
právo každé z nich jen na tu část plnění,
která na ni připadá podle právní skutečnosti,
kterou byl právní poměr založen. Nejsou-li
části plnění jednotlivých organizací určeny,
jsou organizace zavázány nebo oprávněny
k částem stejným. U společných závazků
založených smlouvou musí však být ve
smlouvě určeny podíly, anebo stanoveno,
která z organizací a do jaké doby podíly určí;
jinak je smlouva neplatná. Jestliže organi-
zace, která je povinna podíly určit, tak ne-
učiní, je zavázána nebo oprávněna sama.
§ 53
Je-li možné závazek plnit několika způsoby,
má právo volby organizace povinná, nebylo-li
ujednáno něco jiného. Od vykonané volby
nelze však ustoupit.
§ 54
(1) Není-li v dalších ustanoveních nebo
v prováděcích předpisech stanoveno něco
jiného, není oprávněná organizace povinna
na plnění přijmout ani organizace, která má
plnit, povinna poskytnout něco jiného, než
na co zní závazek. Totéž platí obdobně o místě
plnění.
(2) Oprávněná organizace nesmí odmítnout
nabídnuté částečné plnění závazku, pokud to
neodporuje dohodě nebo povaze závazku.
§ 55
Místo plnění
(1) Místem plnění je
a) u dodávky výrobků místo, kde se výrobky
podávají k přepravě do místa určení prvé-
mu tuzemskému veřejnému dopravci,
poště nebo k přepravě neveřejným do-
pravním prostředkem vyslaným odběrate-
13
lem, anebo závod odběratele, přepravují-li
se výrobky neveřejným dopravním pro-
středkem vyslaným dodavatelem,
b) u prací a výkonů ve mzdě, prováděných
v závodě dodavatele, místa určená pod
písm. a); u ostatních prací a výkonů místo,
kde se práce nebo výkony provádějí.
(2) Jsou-li pro to důležité důvody, může
výjimečně prováděcí předpis nebo právní
úkon, zejména hospodářská smlouva, stanovit
místo plnění jinak.
Čas plnění
§ 56
Čas, kdy musí být závazek splněn, určuje
prováděcí předpis nebo právní úkon, zejména
hospodářská smlouva. Není-li čas plnění
takto určen, může oprávněná organizace po-
žadovat splnění a povinná organizace plnit
ihned.
§ 57
Není-li v prováděcích předpisech stanoveno
něco jiného, může povinná organizace splnit
závazek před jeho dospělostí jen se souhla-
sem organizace oprávněné.
§ 58
Zjistí-li povinná organizace, že nebude
moci včas splnit závazek, musí to ihned
oznámit organizaci oprávněné s odůvodněním
a zároveň uvést, kdy závazek splní; tím však
není dotčena odpovědnost za nesplnění zá-
vazku. To platí obdobně, zjistí-li oprávněná
organizace, že nebude moci včas přijmout
plnění.
Hlava 2
Prodlení
Prodlení povinné organizace
§ 59
Organizace, která je povinna plnit, je
v prodlení, jestliže nesplnila v den plnění
nebo, je-li určena lhůta plnění, ani v její po-
slední den. Není-li čas plnění určen, je v pro-
dlení uplynutím dne, ke kterému má být podle
výzvy oprávněné organizace plněno; nebyl-li
takový den stanoven, je povinná organizace
v prodlení uplynutím dne následujícího po
doručení výzvy k plnění.
§ 60
Organizace, která je v prodlení, je povinna
zaplatit oprávněné organizaci majetkové
sankce stanovené právním předpisem nebo
smlouvou.
14
§61
Zní-li závazek na peněžitou částku, je
organizace, která je v prodlení, povinna za-
platit zákonný úrok z prodlení, popřípadě
poplatek z prodlení stanovený zvláštními
předpisy. Úrok z prodlení a poplatek z pro-
dlení se započítávají na náhradu škody. Z ma-
jetkových sankcí, z úroků a z poplatků z pro-
dlení se zákonný úrok z prodlení neplatí.
§ 62
(1) Je-li organizace v prodlení s plněním
závazku z hospodářské smlouvy, může opráv-
něná organizace od smlouvy odstoupit, ne-
splnila-li povinná organizace závazek ani
v přiměřené dodatečné lhůtě, kterou jí opráv-
něná organizace stanovila s upozorněním, že
jinak od smlouvy odstoupí. Prováděcí před-
pisy mohou právo na odstoupení od smlouvy
dále omezit nebo vyloučit.
(2) Mělo-li být podle výslovného ustanovení
smlouvy plněno výhradně jen v určitý den
nebo jen do určité lhůty, musí oprávněná
organizace, chce-li trvat na splnění po uply-
nutí stanoveného času plnění, oznámit to
ihned organizaci povinné; jestliže tak neučiní,
nemůže již později trvat na splnění.
Prodlení oprávněně organizace
§ 63
Oprávněná organizace je v prodlení, jestliže
nepřijala plnění řádně nabídnuté nebo jestliže
neposkytla v čase plnění spolupůsobení po-
třebné ke splnění závazku. V takových pří-
padech je oprávněná organizace povinna za-
platit majetkové sankce stanovené právním
předpisem nebo smlouvou.
§64
(1) Po dobu prodlení oprávněné organizace
nenastane prodlení organizace povinné.
(2) Povinná organizace může na nebezpečí
a náklad oprávněné organizace, která je
v prodlení, výrobky, jež mají být podle smlou-
vy dodány, uskladnit a uskladněné výrobky
vyfakturovat. Musí však oprávněnou organi-
zaci vyrozumět a podle svých možností
o uskladněné výrobky pečovat.
(3) Není-li dále stanoveno něco jiného,
může povinná organizace při prodlení u jiného
smluvního plnění než dodávky výrobků od-
stoupit od smlouvy s následky uvedenými
v § 35 odst. 2, jestliže oprávněnou organizaci
na to předem upozornila.